IV. Resoluční návrhy posl. Chlouby
a soudr.:
1. Poněvadž tak zv. "pozemková reforma"
byla řešena příliš jednostranně,
zejména pro velkostatkáře výhodně,
a zapomínala zásadně na drobné zemědělce,
navrhujeme:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby do čtyř
neděl předložila návrh zákona
o propachtování půdy ze státních
statků.
V tomto návrhu budiž vyslovena zásada, že
půda smí býti pronajímána výhradně
drobným zemědělcům, obhospodařujícím
nejvýše 5 ha půdy.
2. Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vládě se ukládá, aby do tří
týdnů předložila návrh zákona
o revisi přídělu zbytkových statků.
Na přídělu zbytkových statků
podíleli se aktivní politikové, kteří
nyní podílejí se na zavedení předlohy
o pevných zemědělských clech, která
krajně ohrožuje drobné zemědělce.
Proto revise přídělu zbytkových statků
je nejvýš záhodna.
3. Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby do 14 dnů předložila
návrh celostátního zákona pachtýřského,
v němž by se dostalo náležité ochrany
drobným zemědělským pachtýřům
a v němž by byly přesně omezeny zásady
a vztah k veškeré propachtované půdě
jak obecní, mrtvé ruky, státní i jiné.
Vzhledem k tomu, že chystaným zákonem o pevných
agrárních clech jsou těžce ohroženi
drobní zemědělci, zejména pachtýři,
jest podání zákona pachtýřského
nejvyšší nutností.
V. Resoluční návrh posl. Landové-Štychové
a soudr.:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby do tří
týdnů předložila návrh zákona
na zvýšení daně z luxusních vín,
likérů a drahých delikates cizozemských,
drahých koberců, osobních automobilů,
jezdeckých koní a luxusních domácích
zvířat a všech předmětů
přepychových, z jejichž výtěžku
byla by budována lidová sanatoria pro léčení
obětí tuberkulosního moru. Poněvadž
ceny potravin neustále stoupají a projednávaná
předloha o pevných clech agrárních
ohrožuje nejširší vrstvy obyvatel tohoto
státu novým horentním zvýšením
cen životních potřeb, je jasné, že
lidové vrstvy, nemohouce si dopřáti ani nejnutnějších
potravin, jsou tuberkulosou těžce ohroženy. Tím
je náš návrh úplně odůvodněn.
VI. Resoluční návrhy posl. dr Czecha,
Pohla, Tauba, Blatné, Dietla, Grünznera, Hackenberga,
Heegera, Kaufmanna, Leibla, Kirpalové, Roschera, Schäfera,
Schustera, Schweichharta, de Witte a druhů:
1. Jelikož veřejné pozemky obcí jsou
nezbytně nutným doplňkem vlastnictví
drobných zemědělců, avšak obecní
majetek během posledních desítiletí
se hrozně zmenšil, ukládá se vládě,
aby umožnila náležitou revisi všech majetkových
převodů obecních statků do soukromého
majetku, které se udály v posledních čtyřiceti
letech.
2. Poněvadž každá obec potřebuje
ke svému rozvoji jistou výměru vlastních
pozemků, ukládá se vládě, aby
přidělujíc zabranou půdu pamatovala
především také na obce, a kde pozemkový
úřad zamítl oprávněné
nároky obcí, aby nařídila revisi řízení.
3. Se zřetelem na škodlivé účinky
nynějších honebních poměrů
ukládá se vládě, aby se snažila
zákonem zrušiti práva vlastni honitby a zavésti
práva obecni honitby.
4. Poněvadž zemědělská výroba,
aby mohla dostáti všem požadavkům, musí
býti ještě podstatně zvýšena,
ukládá se vládě, aby navrhla opatření,
aby bylo lze vyžádati si pozemky, které majetník
nechává ležeti ladem a přikázati
je obcím, pachtovním družstvům nebo
řádným zemědělcům, aby
na nich hospodařili.
5. Aby se čelilo zhoubnému řádění
bursy, ukládá se vládě, aby podala
návrh zákona, jímž se zakazují
terminové obchody s obilím.
6. Poněvadž jest nezbytně nutno, aby byly sníženy
výrobní náklady, ukládá se
vládě, aby se snažila snížiti průmyslová
cla zatěžující zemědělství,
zvláště cla na železo, stroje, umělá
hnojiva atd.
7. Vláda se vybízí, aby, budou-li přijata
navrhovaná cla, učinila tato opatření:
a) Aby z výtěžku cel na potraviny použila
50 milionů korun k odpisu daní drobným rolníkům
a drobným pachtýřům.
b) Aby zbytku výtěžku těchto cel použila
k akci, kterou jest provésti za spoluúčasti
obcí a organisací spotřebitelů a jejímž
účelem jest zlevniti chléb, mouku na vaření,
brambory a tuky pro chudší vrstvy obyvatelstva.
8. Poněvadž útěk z venkova stále
vzrůstá, ukládá se vládě,
aby věnovala plnou pozornost zlepšení sociálních
poměrů zemědělských a lesních
dělníků a zjednala nápravu návrhem
moderního zemědělského dělnického
práva.
9. Majíce na zřeteli, že drahý úvěr
ztěžuje zemědělskou výrobu, žádáme
vládu, aby podporovala zemědělské
úvěrnictví, opatřovala levný
úvěr, naproti tomu však potírala bankovní
kartely a podrobila banky přísnému státnímu
dozoru.
10. Dovolávajíce se demokratické ústavy
státu, vyzýváme vládu, aby zdemokratisovala
všechny zemědělské a lesnické
odborné sbory (zemědělské rady atd.).
11. Jelikož desetitisíce drobných zemědělců
a domkářů jest trvale odkázáno
na pachtování cizích pozemků, ukládá
se vládě, aby se pokud možno v největším
rozsahu postarala o prodloužení ochrany pachtýřů
tím, že předloží příslušný
návrh zákona.
12. Poněvadž jest třeba, aby zemědělství
bylo vyvazeno z neproduktivních výdajů, ukládá
se vládě, aby usilovala, aby zákonem byly
zrušeny všechny dávky a poplatky církvím
a jejich orgánům.
13. Poněvadž chov dobytka jest nejdůležitějším
výrobním odvětvím drobných
rolníků a dále poněvadž jest
nedostatek domácího krmiva, ukládá
se vládě, aby umožnila cla prostý dovoz
všech potřebných krmiv, zvláště
krmného obilí a kukuřice a aby poskytla dalekosáhlé
slevy dopravného.
14. Poněvadž překupnictví využitkovává
jak výrobce, tak také spotřebitele, ukládá
se vládě, aby navrhla všechny účelné
prostředky k potírání tohoto zla,
zvláště aby co nejvíce podporovala jak
zemědělská prodejní družstva,
tak také konsumní spolky a tím omezila škodlivé
překupnictví.
15. Poněvadž vysoká daňová břemena
ztěžují vývoj zemědělské
produkce, ukládá se vládě, aby zákonem
poskytla úplného osvobození od daní
všem zemědělcům, jejichž příjem
jest menší než daněprosté minimum,
aby dosavadní daň pozemkovou přeměnila
v odstupňovanou daň z pozemkového důchodu
a aby osvobodila od daně z obratu všechny nutné
potraviny, dále aby snížila daň z cukru
a vína.
16. Poněvadž podmínkou zvýšené
výroby jest theoretické a praktické vyškolení,
ukládá se vládě, aby v každém
okrese co nejúčinněji podporovala zemědělské
pokusnictví zřizováním vzorných
hospodářství.
17. Vláda se vybízí, aby do 14 dnů
podala návrh zákona, jímž se poskytuje
osvobození od cel zboží, jež samo sebou
jest podrobené clu, pokud jest určeno ke hnojení.
VII. Resoluční návrhy posl. Zeminové,
dr Frankeho a druhů:
1. Vláda se vyzývá, aby vydala nařízení,
kterým se v den platnosti zákona č. 260 o
novém celním sazebníku ruší t.
zv. povolovací řízení pro předměty
v uvedeném celním sazebníku vytčené.
2. Vláda se vyzývá, aby vydala nařízení,
kterým by se upravilo vydávání zákazu
dovozu dobytka z důvodů veterinárních
tak, že by vyňato bylo z kompetence ministerstva zemědělství
a přeneseno na ministerstvo zdravotnictví.
VIII. Resoluční návrhy posl. Remeše,
Koudelky a soudr.:
1. Navrhujeme, aby pro průmyslovou oblast rosickou, kde
poměry zvláště hornického obyvatelstva
trvalou uhelnou krisí těžce se zhoršily,
povolen byl zvláštní bezcelný kontingent
brambor. O jeho výši, rozdělení a kontrole
dohodne se státní správa s příslušnými
konsumními a odborovými organisacemi, zvláště
horníků.
2. Navrhujeme, aby pro průmyslovou oblast kladenskou, kde
poměry zvláště hornického obyvatelstva
trvalou uhelnou krisi těžce se zhoršily, povolen
byl zvláštní bezcelný kontingent brambor.
O jeho výši, rozdělení a kontrole dohodne
se státní správa s příslušnými
konsumními a odborovými organisacemi, zvláště
horníků.
3. Navrhujeme, aby pro průmyslovou oblast falknovskou,
kde poměry zvláště hornického
obyvatelstva trvalou uhelnou krisí těžce se
zhoršily, povolen byl zvláštní bezcelný
kontingent brambor. O jeho výši, rozdělení
a kontrole dohodne se státní správa s příslušnými
konsumními a odborovými organisacemi dělnictva,
zvláště horníků. Povolený
bezcelný kontingent musí obnášeti nejméně
100.000 q až do výše 300.000 q.
4. Navrhujeme, aby pro průmyslovou oblast žacléřskou,
kde poměry zvláště hornického
obyvatelstva trvalou uhelnou krisí těžce se
zhoršily, povolen byl zvláštní bezcelný
kontingent brambor. O jeho výši, rozdělení
a kontrole dohodne se státní správa s příslušnými
konsumními a odborovými organisacemi dělnictva,
zvláště horníků. Povolený
bezcelný kontingent musí obnášeti nejméně
100.000 q až do výše 300.000 q.
5. Navrhujeme, aby pro průmyslovou oblast severočeskou,
kde poměry zvláště hornického
obyvatelstva trvalou uhelnou krisí těžce se
zhoršily, povolen byl zvláštní bezcelný
kontingent brambor. O jeho výši, rozdělení
a kontrole dohodne se státní správa s příslušnými
konsumními a odborovými organisacemi dělnictva,
zvláště horníků. Povolený
bezcelný kontingent musí obnášeti nejméně
100.000 q až do výše 300.000 q.
6. Navrhujeme, aby pro průmyslovou oblast handlovskou,
kde poměry zvláště hornického
obyvatelstva trvalou uhelnou krisí těžce se
zhoršily, povolen byl zvláštní bezcelný
kontingent brambor. O jeho výši, rozdělení
a kontrole dohodne se státní správa s příslušnými
konsumními a odborovými organisacemi dělnictva,
zvláště horníků. Povolený
bezcelný kontingent musí obnášeti nejméně,
100.000 q až do výše 300.000 q.
7. Navrhujeme, aby pro průmyslovou oblast ostravskou, kde
poměry zvláště hornického obyvatelstva
trvalou uhelnou krisí těžce se zhoršily,
povolen byl zvláštní bezcelný kontingent
brambor. O jeho výši, rozdělení a kontrole
dohodne se státní správa s příslušnými
konsumními a odborovými organisacemi, zvláště
horníků.
8. Navrhujeme, aby pro horské okresy (stolice) slovenské
povolen byl bezcelný dovoz obilí do výše
150.000 q a nejméně však 50.000 q. O výši
rozdělení a kontrole dohodne se státní
správa s příslušnými odborovými,
spotřebními, zájmovými a stavovskými
organisacemi dělnictva, domkářů a
malorolníků.
9. Navrhujeme, aby pro horské okresy (stolice) slovenské
povolen byl bezcelný dovoz kukuřice do výše
150.000 q a nejméně však 50.000 q. O výši
rozdělení a kontrole dohodne se státní
správa s příslušnými odborovými,
spotřebními, zájmovými a stavovskými
organisacemi dělnictva, domkářů a
malorolníků.
10. Vláda se zmocňuje, aby pro jednotlivé
kraje nebo pro celou republiku, na dobu omezenou nebo neomezenou,
snížila nebo zrušila cla pro všechny nebo
jednotlivé druhy celního sazebníku, zvláště
však na obilí, tuky, dobytek, mlýnské
výrobky.
11. Navrhujeme, aby vláda neprodleně podala sněmovně
přesnou zprávu o zabraném majetku církevním,
o tom, v jakém rozsahu byla na něm provedena pozemková
reforma, a co hodlá vláda zaříditi,
aby i na tomto majetku důsledně byla provedena pozemková
reforma a půda tato dostala se chudému lidu v čase
co možno nejkratším.
12. Vládě se ukládá nejdéle
do měsíce předložiti poslanecké
sněmovně zprávu o tom, komu byly přiděleny
zbytkové statky, jaké výměry v jednotlivých
případech, kolik který nabyvatel měl
za ně zaplatiti a kolik dosud zaplatil, v seznamu buď
dále uvedeno, jaký majetek pozemkový jednotliví
nabyvatelé zbytkových statků vlastnili před
přídělem a jakého byli před
tím povolání.
13. Vláda se vyzývá co nejdříve
předložiti k ústavnímu projednání
návrh zákona, podle něhož půda,
přidělená v pozemkové reformě
drobným zemědělcům, smí býti
propachtována nebo odprodána opět jen osobám,
které podle přídělového zákona
mají nárok na příděl půdy,
a v němž bylo by zakázáno zemědělcům
nad 20 ha půdy pachtovati či kupovati půdu,
leč tehdy, když by menší zemědělci
půdu tu nekoupili neb nepropachtovali.
14. Vláda se vyzývá předložiti
návrh zákona, podle něhož byl by zajištěn
drobným zemědělcům dostatečný
a levný úvěr. K tomu cíli budiž
zajištěna podstatná část vkladů
okresních hospodářských záložen.
Budiž přísně působeno na veškeré
peněžní ústavy k snížení
úrokové míry, hlavně na ústavy
bankovní.
15. Vláda se vyzývá co nejrychleji vypracovati
a předložiti k ústavnímu projednání
návrh nového celního tarifu, v němž
byla by cla omezena na míru nejnižší,
potažmo vůbec odstraněna. Při jednáních
přípravných budiž vyžádána
spolupráce odborových organisací drobných
zemědělců a dělnictva.
16. Vláda se vyzývá, aby pokud možno
nejdříve předložila k ústavnímu
projednání návrh zákona na ochranu
drobných zemědělských pachtýřů,
v němž by přesně bylo stanoveno nejvyšší
pachtovné z půdy a určeno, že pozemky
smí býti propachtovány především
drobným zemědělcům, kteří
nemají více než 5 ha vlastní půdy,
a potom teprve zemědělcům ostatním.
17. Navrhuji, aby pro Podkarpatskou Rus povolen byl bezcelný
dovoz obilí, bramborů a kukuřice.
Předseda (zvoní): Návrhy mají
formální náležitosti, předepsané
jednacím řádem, a jsou tedy předmětem
jednání.
Žádám nyní pány zpravodaje, aby
se ujali slova k doslovu, a uděluji slovo nejprve zpravodaji
výboru zemědělského, p. posl. dr Zadinovi.
(Posl. Kreibich: Pane předsedo, co je s našim návrhem,
aby vláda odpovídala za krveprolití a střílení
do dělnictva?)
Zpravodaj posl. dr Zadina (za vřavy poslanců
komunistických): Slavná sněmovno! Osnova
zákona o zemědělských clech poskytla
příležitost jak výborům tak i
slavné sněmovně k rozvinutí veliké
a významné debaty o dvou velikých kapitolách
našeho hospodářského života: předně
o situaci našeho zemědělství a dále
o situaci naší obchodní politiky.
Pokud se týče situace našeho zemědělství,
je uznáváno všeobecně všemi politickými
stranami, že situace ta je velmi vážná,
ba dokonce i kritická, a všemi stranami je též
uznávána potřeba účinné
pomoci.
Teprve při hledání pomocných prostředků
začínají se názory rozcházeti
a v tomto směru byl v debatách rozvinován
široký program pro povznesení domácího
zemědělství, jemuž je všeobecně
přiznáváno rovnocenné a rovnoprávné
postavení ve státě s hlediska hospodářského
i sociálního.
Jinak uznává se, že naše zemědělství
bylo dosud v naší obchodní politice značně
zanedbáváno, zejména při úpravě
celních sazeb i při provádění
povolovacího řízení. V důsledku
toho objevily se tu dvě značné disparity,
jednak v tuzemsku mezi zemědělstvím a průmyslem,
jednak mezi naším zemědělstvím
a cizími státy, zejména též sousedními,
které vesměs poskytly svému zemědělství
přiměřenou celní ochranu.
První disparita vedla ku porušení hospodářské
rovnováhy ve státě na úkor našeho
zemědělství a druhá disparita zavinila,
že příval přebytků ze všech
cizích zemědělských států
se soustřeďoval do státu našeho, vykazujícího
nejnižší celní ochranu zemědělskou
v celé střední Evropě.
Pod tímto dvojím tlakem trpí těžké
škody nejen zemědělství, nýbrž
i celé národní hospodářství.
Zemědělství naše pod přívalem
cizího dovozu, přicházejícího
ze států s extensivním hospodařením
a s menšími výrobními náklady,
je zatlačováno do úpadku a sráženo
s vysokého stupně intensity, na kterém se
nalézalo a který je národohospodářskou
nutností v zájmu zabezpečení soběstačnosti
státu ve výživě a v zájmu zajištění
kupní síly zemědělců pro ostatní
výrobní odvětví, živnosti, průmysl
a jejich zaměstnanost. (Komunističtí poslanci
neustávají ve výkřicích, pískání
na píšťalky a bušení do stolků.
- Předseda neustále zvoní. Někteří
komunističtí poslanci stojí na ministerských
lavicích a pokřikují na zpravodaje.)
Národní hospodářství naše
bylo značně ohrožováno tím, že
náš zahraniční obchod v zemědělských
výrobcích vykazuje značné pasivum,
3,5 miliardy, které nepříznivě se
dotýká naší obchodní bilance,
ačkoliv jsou dány příznivé
předpoklady, abychom se emancipovali od cizího dovozu
a pasivum toto podstatně zmírnili nebo vůbec
odstranili.
Jestliže na jedné straně je potěšujícím
zjevem, že všechny strany bez rozdílu oceňují
význam a poslání zemědělství
ve státě a uznávají též
jeho nynější těžkou situaci, ve
které potřebuje nutně pomoci, je upřímně
litovati, že nedošlo též ke shodným
názorům o prostředcích této
nutné pomoci. Vždyť jde přímo o
záchranu našeho zemědělství před
záplavou cizí konkurence, většinou spekulačně
založené, a v této historicky významné
době měly podati pomocnou ruku našemu zemědělskému
lidu všechny politické strany.
V provedené debatě byly podrobně objasněny
názory pro i proti, a z toho důvodu, jakož
i se zřetelem na pokročilou dobu nepokládám
za potřebné zaujímati stanovisko k jednotlivým
názorům. Konstatuji toliko, že v debatě
nebyly nikterak zviklány vážné důvody,
které charakterisují otázku zemědělských
cel jako nejdůležitější a neodkladnou
potřebu pro ochranu a posílení našeho
zemědělství a celého národního
hospodářství.
Z toho důvodu doporučuji, aby slavná sněmovna
schválila celou osnovu zákona ve znění
uvedeném ve zprávě výborové
se změnami, navrženými pp. posl. Mašatou
a druhy ke čl. II, IV a V.
Dále doporučuji ke schválení resoluci
zemědělského výboru, jakož i
resoluce pp. posl. Mašaty a druhů a pp. posl.
dr Spiny a druhů, jež jsou stejného
obsahu. (Výborně! Potlesk na pravici. - Vřava
na levici trvá.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
druhému zpravodaji p. posl. Adámkovi.
Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno!
(Komunističtí poslanci neustávají
ve výkřicích, pískání
na píšťalky a bušení do stolků.
- Někteří komunističtí
poslanci stojí na ministerských lavicích
a pokřikují na zpravodaje. - Předseda
zvoní.)
Úvodní slovo, které jsem jako zpravodaj výboru
rozpočtového měl přednésti,
bylo mařeno. Proč? Směřuje snad navrhovaný
zákon o změnách v celním sazebníku
naší republiky proti státu? Zatěžuje
státní pokladnu? Nikoliv. Navrhovaný zákon
má spíše prospěti nejen státní
pokladně, nýbrž má možnost podepříti
i cenu naší koruny, zvednouti naši valutu, omeziti
dovoz toho, čeho nutně nepotřebujeme.
Volný obchod, volná výroba, volná
konkurence zemědělskými výrobky nebyly
nikdy heslem těch, kteří nyní po volném
obchodu volají. Zemědělství bylo vázáno
tak, že nejen nemohlo zprodukovati tolik, kolik bylo potřebí
k výživě obyvatelstva státu, nýbrž
produkce zemědělská klesla pod niveau světového
průměru. Tehdy páni, kteří
dnes po volném obchodu volají, poutali zemědělce
železnými okovy.
Vzhledem k tomu, že ochranná cla mají býti
prospěšna nejen producentům, nýbrž
i státu, a žádným zatížením
pro státní pokladnu nejsou, žádám
slavnou sněmovnu o schválení předlohy
podle návrhu, jak ji jménem výboru rozpočtového
doporučuji i s resolucemi ve zprávě obsaženými.
Jsem jist, že většina této sněmovny
tak také učiní. (Výborně!
Potlesk na pravici. - Vřava na levici trvá.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid. (Komunističtí poslanci neustávají
ve výkřicích, pískání
a bušení do stolků.)
Přikročíme ke hlasování.
Projednávaná osnova má 9 článků,
nadpis a úvodní formuli. Ježto podány
byly četné návrhy, míním přihlížeje
k §u 57 jednacího řádu dáti hlasovati
tímto pořadem:
(Komunističtí poslanci buší -
a to nepřetržitě od 5 hod. do 6 hod. 15
min. ráno - do stolků a pískají.
- Posl. Bolen a Čulen buší do stolu
min. předsedy. - Posl. Mikulíček vyhodil
křeslo min. předsedy z řady křesel
ministrů. - Výkřiky komunistických
poslanců: Ať ministrpresident odpoví, proč
se střílelo do dělníků! -
Posl. Pik: Ať předseda vlády odpoví
na naši interpelaci! - Posl. Zeminová: Žádáme
demisi vlády! - Předseda stále zvoní.)
Prosím o klid.
Přerušuji projednávání tohoto
odstavce, jakož i pořadu schůze vůbec.
Přikročím k ukončení schůze
a podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se
příští schůze konala za 20 minut
s týmž denním pořadem. (Výkřiky
posl. Landové-Štychové.)
Jsou proti mému návrhu námitky? (Nebyly.)
Není tomu tak, pokládám jej za schválený.
Končím schůzi.