Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

IV. Návrhy posl. Remeše, Koudelky a soudr.:

1. Navrhujeme, aby první věta článku V byla nahrazena zněním:

"Sazby těchto celních položek mohou býti smlouvami sníženy i pod výměru zde uvedenou, a to tak, aby bylo docíleno nejvyšších výhod v obchodním styku mezistátním."

2. Navrhujeme, aby ve čl. V byla sazební položka 89 škrtnuta.

3. Navrhujeme, aby poslední věta předposledního odstavce zněla: "Dovoz krmného ječmene je beze cla.",

V. Návrh posl. dr Czecha, Pohla, Tauba, Blatné, Dietla, Grünznera, Hackenberga, Heegera, Kaufmanna, Leibla, Kirpalové, Roschera, Schäfera, Schustera, Schweichharta, de Witte a druhů:

Článek V nechť zní:

"Celní sazby, uvedené v tomto zákoně, mohou býti sníženy smlouvami."

První eventuální návrh:

Sazební položky 23, 33, 63, 65, 70 a 88 buďtež škrtnuty.

Druhý eventuální návrh:

V sazební položce 23 budiž číslice 30 Kč nahrazena číslicí 15 h.

V sazební položce 33 budiž číslice 70 Kč nahrazena číslicí 70 h.

V sazební položce 63 budiž číslice 360 Kč nahrazena číslicí 12 Kč.

V sazební položce 65 budiž číslice 210 Kč nahrazena číslicí 5 Kč.

Sazební položka 70 nechť zní:

Vepřový dobytek:

a) až do 10 kg živé váhy (podsvinčata) beze cla,

b) jiný - 6 Kč.

V sazební položce 88 budiž číslice 210 Kč nahrazena číslicí 7 Kč.

Třetí eventuální návrh:

Navrhujeme, aby byl škrtnut 2. odstavec článku V.

Čtvrtý eventuální návrh:

V odst. 2 článku V buďtež slova "až na 8 Kč" nahrazena slovy "nebo zrušena".

Pátý eventuální návrh:

V odst. 2. článku V budiž číslice "8 Kč" nahrazena číslicí "1 Kč".

Šestý eventuální návrh:

V odst. 3 budiž slovo "zmocněna" nahrazeno slovem "povinna" a slova "vždy však nejdéle na dobu půl roku" buďtež škrtnuta.

Sedmý eventuální návrh:

V odst. 3 článku V buďtež slova "nejdéle na dobu půl roku" nahrazena slovy "nejdéle na dobu tři let".

Osmý eventuální návrh:

V odst. 3 článku V buďtež slova "nejdéle na dobu půl roku" nahrazena slovy "nejdéle na dobu dvou let".

Devátý eventuální návrh:

V odst. 3 článku V buďtež slova "nejdéle na dobu půl roku" nahrazena slovy "nejdéle na dobu jednoho roku".

I. Návrh posl. Zápotockého, Bolena a soudr.:

Navrhujeme, aby článek VI byl škrtnut.

Eventuální návrh:

Navrhujeme, aby čl. VI byl doplněn větou:

"Vládou budiž Národnímu shromáždění předložen koncem každého měsíce úplný a podrobný seznam všech vydaných dovozních listin s uvedením, komu, za co a na které množství dovozní listiny byly vydány".

II. Návrh posl. Zeminové, Buřívala, Práška a druhů:

Podepsaní poslanci navrhují, aby čl. VI byl vypuštěn a místo něho zařazen čl. V tohoto znění:

"1. Vláda se zmocňuje, aby zvláštním nařízením, pokud není domácí potřeba úplně kryta, zakázala vývoz pšenice, žita, mouky, ovoce, zeleniny, dobytka, vajec a tuku.

2. Uvedení v platnost zákona, jímž se mění celní sazebník pro československé celní území, zakazují se veškeré terminované obchody obilninami, výrobky z nich a veškerými druhy jedlých tuků. Uzavírání terminovaných obchodů těmito předměty je trestno a obchody takové nemají právní závaznosti.

Vládním nařízením upraví se tresty na porušení článku V."

III. Návrh posl. Koudelky, Remeše a soudr.:

Navrhujeme, aby čl. VI byl škrtnut.

IV. Návrh posl. dr Czecha, Pohla, Tauba, Blatné, Dietla, Grünznera, Hackenberga, Heegera, Kaufmanna, Leibla, Kirpalové, Roschera, Schäfera, Schustera, Schweichharta, de Witte a druhů:

Čl. VI budiž změněn takto:

"Soustava dovozních listů na obilí jest nepřípustná."

První eventuální návrh:

Článek VI nechť zní:

"Vládě se ukládá povinnost, aby vývoz cukru povolovala jen za dovoz při nejmenším stejně velkého množství."

Článek VI, čís. 1 budiž změněn tak, že místo slov "majitele opravňuje" se vloží slova "majitele zavazuje" a místo slov "určité množství" vloží se slova "při nejmenším stejné množství nebo množství téže ceny".

Druhý eventuální návrh:

V čís. 5 článku VI buďtež slova "od 1. srpna. 1926" nahrazena slovy "od 1. srpna 1927".

Třetí eventuální návrh:

V čís. 5 článku VI buďtež slova "od 1. srpna 1926" nahrazena slovy "od 1. dubna 1927".

Čtvrtý eventuální návrh:

V čís. 5 článku VI buďtež slova "od 1. srpna 1926" nahrazena slovy "od 1. ledna 1927".

Pátý eventuální návrh:

V čís. 5 článku VI buďtež slova "od 1. srpna 1926" nahrazena slovy "od 1. prosince 1926".

Šestý eventuální návrh:

V čís. 5 článku VI buďtež slova "od 1. srpna 1926" nahrazena slovy "od 1. listopadu 1926".

Sedmý eventuální návrh:

V čís. 5 článku VI buďtež slova "od 1. srpna 1926" nahrazena slovy "od 1. října 1926".

Osmý eventuální návrh:

V čís. 5 článku VI buďtež slova "od 1. srpna 1926" nahrazena slovy "od 1. září 1926".

1. Návrhy posl. Zápotockého, Bolena a soudr.:

Navrhujeme, aby článek VIII byl škrtnut.

Eventuální návrh:

Navrhujeme, aby poslední věta článku VIII zněla:

"Pro sledování těchto zjevů zvolí poslanecká sněmovna 12členný poradní sbor podle poměrného zastoupení stran, doplněný 12 členy, které jmenují ústředny odborových a konsumních ústředen dělnických."

3. Návrh posl. Zeminové, Práška, Buřívala a druhů:

Podepsaní poslanci navrhují, aby čl. VII byl označen jakožto článek VI a čl. VIII budiž celý vypuštěn.

4. Návrh posl. Koudelky, Remeše a soudr.:

Navrhujeme, aby poslední věta článku VIII zněla:

"Pro sledování těchto zjevů jmenuje vláda poradní sbor, do kterého navrhuje po 2 členech ministr financí, průmyslu, obchodu a živností, zemědělství, soc. péče a zásobování."

5. Návrhy posl. dr Czecha, Pohla, Tauba, Blatné, Dietla, Grünznera, Hackenberga, Heegera, Kaufmanna, Leibla, Kirpalové, Roschera, Schäfera, Schustera, Schweichharta, de Witte a druhů:

Druhá věta čl. VIII budiž změněna takto:

"Pokud výše uvedených opatření nelze provésti včas zákonem, provádí je vláda se souhlasem výboru poslanecké sněmovny pro obchod, průmysl a živnosti a národohospodářského výboru senátu."

První eventuální návrh:

Druhá věta čl. VIII nechť zní:

"Pro sledování těchto zjevů a, k podávání návrhů na potřebná opatření jmenuje vláda poradní sbor, do něhož jest jmenovati paritně zástupce výrobců a spotřebitelů, podle návrhů příslušných zájemnických zastupitelstev."

Druhý eventuální návrh:

Druhá věta čl. VIII nechť zní:

"Pro sledování těchto zjevů jmenuje vláda poradní sbor, do něhož navrhují ministr soc. péče 4 členy, ministr financí, ministr obchodu, průmyslu a živností a ministr zemědělství po 2 členech."

1. Návrhy posl. Zápotockého, Bolena a soudr.:

Navrhujeme, aby první věta článku IX zněla:

"Zákon tento nabývá účinnosti za jeden rok po vyhlášení."

Eventuální návrh:

Navrhujeme, aby první věta článku IX zněla:

"Zákon tento nabývá účinnosti od 1. ledna 1927."

2. Návrh posl. Zeminové, Buřívala, Práška a, druhů:

Podepsaní poslanci navrhují, aby čl. IX označen byl jako VII v tomto znění:

"Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. září 1926.

Zároveň zrušují se ustanovení článku III a článku VIII zákona ze dne 13. února 1906, č. 20 ř. z., jakož i zák. čl. LIII/1907 o celním sazebníku.

Provésti tento zákon ukládá se ministru financí v dohodě s ministrem obchodu, zemědělství, zásobování a soc. péče."

3. Návrhy posl. dr Czecha, Pohla, Tauba, Blatné, Dietla, Grünznera, Hackenberga, Heegera, Kaufmanna, Leibla, Kirpalové, Roschera, Schäfera, Schustera, Schweichharta, de Witte a druhů ke čl. IX:

Odst. 1 má zníti:

"Zákon tento nabývá účinnosti za jeden rok po vyhlášení."

Jako odst. 2 budiž vsunuto:

"Působnost tohoto zákona omezuje se ba 3 měsíce."

Odst. 3 má zníti:

"Provésti tento zákon ukládá se ministru financí, ministru obchodu, průmyslu a živností, ministru sociální péče a ministru pro věci zahraniční."

První eventuální návrh:

Odst. 1 nechť zní:

"Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1927."

Jako odst. 2 budiž vsunuto:

"Účinnost tohoto zákona stanoví se na dobu půl roku."

Druhý eventuální návrh:

Odst. 1 nechť zní:

"Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1927."

Jako odst. 2 budiž vsunuto:

"Účinnost tohoto zákona stanoví se na dobu jednoho roku."

Třetí eventuální návrh:

Odst. 1 má zníti:

"Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1926."

Čtvrtý eventuální návrh:

Odst. 1 má zníti:

"Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1926."

I. Resoluční návrh posl. Mašaty, Staňka, Petroviče, Adámka, Koška, dr Noska, Tománka, dr Polyáka, Pavlačky a druhů:

Vláda se vybízí, aby se zřetelem na žádoucí rozvoj vnitřního i zahraničního obchodu a na zásobování domácího obyvatelstva

1. uvolnila po nabytí účinnosti tohoto zákona dovoz i vývoz s dočasným ponecháním na dobu potřeby pouze těch výjimek, které, s hlediska domácí výroby jsou nezbytně nutné,

2. s největším urychlením provedla úpravu dopravních tarifů tak, aby se umožnilo sblížení výrobních oblastí s místy konsumními, zvláště pak Slovenska a Podkarpatské Rusi se zeměmi historickými, a přihlížela zároveň ke zlevnění dopravy surovin a polotovarů.

II. Resoluční návrh posl. dr Spiny, dr Luschky, Stenzla, Szent-Iványho a druhů:

Vláda se vybízí, aby se zřetelem na žádoucí rozvoj vnitřního i zahraničního obchodu a na zásobování domácího obyvatelstva

1. uvolnila po nabytí účinnosti tohoto zákona dovoz i vývoz s dočasným ponecháním na dobu potřeby pouze těch výjimek, které s hlediska domácí výroby jsou nezbytně nutné,

2. s největším urychlením provedla úpravu dopravních tarifů tak, aby se umožnilo sblížení výrobních oblastí s místy konsumními, zvláště pak Slovenska a Podkarpatské Rusi se zeměmi historickými, a přihlížela zároveň ke zlevnění dopravy surovin a polotovarů.

III. Resoluční návrhy posl. Bolena a soudr.:

1. Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vláda se vyzývá, aby do 14 dnů předložila poslanecké sněmovně N. S. návrh zákona o zákazu vývozu krmiv. Vyvážením krmiv zdražují se krmiva doma takovým způsobem, že v okamžiku neúrody na vlastním poli malý zemědělec musí krmiva přikupovati a je nucen prodávati svůj dobytek hluboko pod cenou překupníkům a velkoobchodníkům. Na druhé straně nedostatek krmiva a jeho vysoká cena způsobují vyhánění cen jatečného dobytka do výše. Zisk z těchto vysokých cen nemá ovšem žádný malý zemědělec, nýbrž opět překupník. Pro městské obyvatelstvo znamenají vysoké ceny krmiva nejen horentní zvyšování cen masa, které se stává dělnické třídě potravinou téměř nedostupnou, nýbrž zároveň velký nedostatek a drahotu mléka. Nedostatkem a drahotou krmiv, způsobených vývozem, brzděn je vývoj mlékařství a sýrařství v Československé republice a obyvatelstvo je tak připravováno o nejdůležitější potraviny.

2. Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vláda se vyzývá, aby do 14 dnů předložila poslanecké sněmovně návrh zákona o zákazu výroby lihu z brambor, obilí a kukuřice pro tu dobu, dokud ceny brambor, obilí a kukuřice neklesnou na pětinásobek cen z 1. října 1913. Užíváním jmenovaných plodin k výrobě lihu odnímá se značná část poživatin denní potřebě vzhledem k tomu, že zpracováním na lih možno dosíci za produkty hospodářské vyšších prodejních cen. Tím ovšem způsobován je umělý nedostatek poživatin na trhu a vzestup cen. Zamezením výroby lihu z těchto poživatin bude uvolněno veliké jich množství původnímu určení a daleko užitečnější spotřebě, čímž odstraněn bude nedostatek potravin a znemožní se stoupání cen a odpadne dovoz z ciziny.

3. Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vláda se vyzývá, aby do 14 dnů předložila poslanecké sněmovně N. S. návrh zákona, kterým se zrušují veškeré bonifikace a daňové úlevy lihovarům. V Československé republice vyvinuly se během doby poměry tak, že lihovarnictví je vládou podporováno na účet konsumentů způsobem, jenž nemá příkladu v hospodářských dějinách. Neboť nejen, že vláda poskytuje lihovarnictví různé úlevy daňové, nýbrž ona i umožňuje udržování ohromně vysokých cen lihu na domácím trhu. Na lichvářsky vysokých cenách lihu pak kořistí vláda společně s lihovarníky, kteří však vždy dovedou si pojistiti takové zisky, o jakých by bez státní podpory a ochrany nemohli ani sníti. Poněvadž pak tyto nesmírné zisky jsou velkou pobídkou propagandy jeho konsumence, jest podpora lihovarnictví státem dvojnásob nebezpečna obyvatelstvu, zvláště pak když jsou k výrobě lihu používány různé důležité poživatiny, jako brambory, obilí a ovoce. Odnímáním velkého kvanta těchto důležitých poživatin jejich původní spotřebě k účelu výroby lihu způsobuje jich veliký nedostatek a tím i drahotu. Jest proto nejvyšší čas, aby vláda přestala s jakoukoliv podporou, přímou či nepřímou, poskytovanou lihovarnictví a znemožnila tak zhoubné důsledky této podpory.

4. Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vláda se vyzývá, aby do 14 dnů předložila poslanecké sněmovně N. S. k projednání návrh zákona, kterým se rozšiřuje platnost úrazového pojištění na zemědělské a lesní dělníky. Vyloučení zemědělských a lesních dělníků z úrazového pojištění jest nejvýš nespravedlivé, neboť právě zemědělští a lesní dělníci jsou vystaveni velikému nebezpečí a úrazy jsou v jejich práci daleko častější a nebezpečnější než v jiných pracovních oborech. Zmrzačení zemědělští a lesní dělníci jsou pak vydáni jedině na milost a nemilost svých v ohromné většině zcela bezohledných - zaměstnavatelů, resp. domovské obce. Jak vypadá život takového nešťastníka, je všeobecně známo. Veliký počet sebevražd zmrzačených je nejsmutnějším dokladem jejich situace. Je proto rozšíření platnosti úrazového pojištění i na tyto dělnické kategorie příkazem nejsamozřejmější nutnosti, zvláště pak dnes, kdy celní předlohou dostávají miliardový dar do kapes agrární zemani - zaměstnavatelé zemědělských a lesních dělníků.

5. Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Vláda se vyzývá, aby do tří dnů předložila poslanecké sněmovně N. S. návrh zákona, kterým se zrušují čelední řády. Čelední řády jsou přežitkem i v demokratické republice, neboť umožňují, aby na celé obory pracujících nevztahovaly se základní zákony pracovního zákonodárství a aby byly tyto kategorie dělnictva na právech omezovány a vydávány ještě intensivnějšímu vykořisťování, než ostatní dělnictvo. Proto je odstranění čeledních řádů nejvýš nutné, nehledě ani k tomu, že celá řada čeledních řádů dnes platných je překážkou jednotného vývoje pracovních poměrů a pracovního zákonodárství. Zvláště dnes, kdy velká většina zaměstnavatelů, využívajících čeledních řádů ke zdvojenému vyssávání dělnictva, má dostati miliardový dar, je příkazem prosté a nejzákladnější spravedlnosti, aby jejich zaměstnanci byli postaveni na roveň ostatnímu dělnictvu zrušením čeledních řádů.