Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: inž. Dostálek,
Slavíček, dr Spina,
Stivín.
Zapisovatelé: Petrovič,
Rýpar.
264 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Černý;
ministři dr Haussmann,
dr Peroutka, inž. Roubík,
dr Říha, dr Slávik,
dr Schieszl, za ministerstvo financí odb.
přednosta dr Vlasák.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha, jeho zástupci
Nebuška, dr Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji
30. schůzi poslanecké sněmovny.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. taj. dr Mikyška
(čte):
Do výboru rozpočtového
vyslal klub poslanců republikánské
strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Molíka
za posl. dr Jos. Černého, klub poslanců
čsl. národní demokracie posl. dr Matouška
za posl. Ježka.
Do výboru branného vyslal
klub poslanců komunistické strany posl. Jílka
za posl. Kreibicha.
Do výboru soc. politického
vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany
dělnické posl. V. Beneše
za posl. Kleina.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. taj. dr Mikyška
(čte):
Dotazy:
posl. Koška, Petra a druhů ministru zemědělství,
že se nedodržují ustanovení zákona
ze dne 3. dubna 1925, č. 65 Sb. z. a n., v zemědělských
a lesních podnicích státních;
posl. Roudnického a druhů ministru školství
a nár. osvěty:
o úpravě vyučování katolickému
náboženství:
ve školním okrese novobydžovském,
ve školním okrese čáslavském,
ve školním okrese pardubickém,
o protizákonné úpravě vyučováni
náboženství římsko-katolickému
ve školním okrese poděbradském;
posl. Roudnického, Hintermüllera a druhů ministru
vnitra o pomoci postiženým krupobitím na Českobudějovicku;
posl. Knejzlíka:
ministru financí ve věci poskytnutí denaturovaného
nezdaněného cukru pro nouzové krmení
včel,
ministru pošt a telegrafů o znovupřijetí
provinivšího se poštovního oficiála
Kuchynky u poštovního úřadu v Přerově
2.
Předseda: Došly odpovědi. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. taj. dr Mikyška (čte):
Odpovědi:
min. školství a nár. osvěty na dotaz
posl. Sladkého o přetěžování
žactva na občanských školách;
min. soc. péče:
na dotaz posl. Patzela o důchodu
Marie Müllerové, znovu provdané Kuhnové
ze Šmídeberku,
na dotaz posl. Simma a druhů o zákonné úpravě
kolektivních smluv,
na dotaz posl. inž. Kalliny o invalidním důchodu
Adolfa Riedla ze Zelené Hory č. 20 u Kraslic;
min. nár. obrany na dotaz posl.
Bolena o zranění Josefa Magyara od železničního
pluku v Pardubicích.
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána zpráva.
Zástupce sněm. taj. dr Mikyška
(čte):
388. Zpráva výboru ústavne-
právneho o usnesení senátu k vládnemu
návrhu zákona (tisk sen. 68 a 81) o pohladávkach
zo záväzkov vzniklých bývalému
Rakúsku, bývalému Uhorsku, bývalému
mocnárstvu Rakúskouhorskému, ríši
Nemeckej a nemeckým štátom (tisk sen. 316).
Předseda: Výboru imunitnímu
přikazuji tuto žádost:
Zástupce sněm. taj. dr
Mikyška
(čte):
Žádost okr. soudu v Nuslích ze dne 9. května
1926, č. T. 496/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Dědiče pro přestupek podle §u
3, §u 19 zákona shromažďovacího ze
dne 17. listopadu 1867, č. 135 ř. z., jichž
se dopustil pořádáním schůze
v ulici Horkách v Nuslích dne 5. března 1926
(č. J 203-II).
Předseda: Zápis o 26. schůzi byl ve
sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen,
a poněvadž nebyly proti němu podány
písemné námitky, jest schválen podle
§u 73 jedn. řádu a bude podle téhož
paragrafu vytištěn.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jimž jest:
1. Zpráva výborů zemědělského
a rozpočtového o návrhu (tisk 320) posl.
Mašaty, Staňka, Petroviče, dr Zadiny, Adámka,
Koška, dr Noska, Tománka, dr Polyáka, Pavlačky
a druhů, aby byl vydán zákon, jímž
se částečné mění celní
sazebník pro československé celní
území (tisk 360).
Budeme pokračovati v povšechné rozpravě.
Další dosud přihlášení řečníci
jsou: "proti" pp.
posl. Alb. Chalupa, Leibl, Sedorjak, "pro"
pp. posl. Petrovický, Tayerle, Burian,
dr Dérer, Mikulíček.
Dávám slovo prvému přihlášenému
řečníku na straně "proti",
panu posl. Alb. Chalupovi.
Posl. A. Chalupa: Slavná
sněmovno! To, co poslední dobou odehrává
se na půdě parlamentu, opravňuje mne říci,
že se jedná o cynismus oněch představitelů
této osnovy, jakého jsme byli svědky pouze
za války, kdy život dělníka, kdy demokracie
a spravedlnost byla naprosto neznámou pevninou. Já
v dalším dokáži číselně,
jsou-li lidé z jejich řad oprávněni
napadati, i třeba slušnou
formou, mne jako praktického hospodáře, že
páchám zradu na zemědělství.
Je to, pánové, mírně řečeno
cynismus, který vleče se celým jednáním
a který snad opravňuje tyto pány k tomu,
že myslí, že náhodná většina,
náhodné volební vítězství
- pánové prominou, když řeknu, že
se toto vítězství podařilo jenom na
podkladě hlouposti národů - jak se také
mylně domnívají "Národní
Listy" - bude trvati na věky. Ale dělnická
třída nedá si dlouho líbiti tento
omyl, který byl spáchán tím, že
došlo k takovémuto seskupení.
Klamal by se každý, kdo by se domníval, že
tento cynismus a způsob jednání za války,
agrární stranou provozovaný, za let se v
republice změnil. Přesvědčili jsme
se, že tam, kde není srdce, ale kámen v těle,
ten kámen vždy zůstane.
Druhdy a i při zahájení zemědělského
výboru bylo jako chvála na naši adresu řečeno,
že jsme uznali, že cla pohyblivá nepřinesla
zemědělství žádných výsledků.
Potvrzujeme, že cla pohyblivá neměla pro zemědělství
těch výsledků, jaké jste očekávali,
ale za to nemůžeme my, nýbrž zase
vy, když jste připustili, že cena dobytka u producentů
4 až 6 korun rozepjala se v obchodě u těch
pánů, kteří dnes dělají
společně s vám drahotu, až na 16 korun
ceny krámské. Za to však neneseme viny my,
nýbrž vy, neboť my jsme vás často
vyzývali, abyste se společně
s námi postavili proti lichvě a znemožnili
ji.
Důvody, které snesl jak pan referent, tak i pánové
se strany agrární, jsou naprosto nesprávné
a vědomě klamné. Všechna fakta, která
tam jsou uvedena, jsou vědomě podvodná, poněvadž
se nejedná v žádném případě
o argumenty správné. Kdepak, pánové,
na kterém ha půdy u nás pěstují
se v zemědělství hlemýždě,
na které louce máte slanečky, kde pěstujete
rýži, kde u nás vyrábíme potřeby
anglického textilního průmyslu, které
jste zdražili? Proč jste zamítli
náš návrh na zvýšení cel
na zlato, perly a drahokamy, když mluvíte o bídě
zemědělského proletariátu a i domkářů?
Což chcete, aby tito měli laciné koberce, aby
měli perly, zlato a drahokamy? Proč jste se bránili
proti našemu návrhu, aby byla zavedena cla
na tyto předměty, aby tak byly postiženy,
jistě že ne neprávně, ony osoby, o něž
v tomto případě jde, které si tyto
věci mohou dovoliti koupiti? Který zemědělec
u nás dělá rámy na obrazy a který
chudák v zemědělství používá
motorových letadel? Neříkejte tedy,
že se jedná zde o záchranu zemědělství.
Tato osnova je jenom několika číslicemi zemědělská,
to ostatní je smluvený komplot té nové
koalice, která tuto drahotu a vydírání
státu ve svůj prospěch zaviní.
My jsme vám často dokázali, že zemědělství
je možno pomoci jinak, říkali jsme, že
vám umožníme - a je to možné ještě
dnes - aby výrobní náklady zemědělcovy
byly nižší, co jste však učinili
vy? Tímto celním sazebníkem dáváte
clo na kukuřici a umělá hnojiva a při
tom mluvíte, že vám jde o zlevnění
provozovacích nákladů,
že jde o pomoc zemědělcům, zejména
chudým. Pánové, je zde všeobecná
antipatie a oprávněný stesk vůči
celní koalici a jejím jednotlivým složkám.
Většina národa bude touto drahotou postižena.
Není pravda, co říkal p. referent, že
se nebojí plebiscitu, že
80% národa souhlasí s tímto roztočeným
kolem drahoty. Pánové, to se ještě ukáže.
Nato zapomínají pánové ze strany živnostenské,
jak jsem včera to slyšel na veřejné
schůzi od jejich zástupců, že jejich
lidé, kteří mají krámky jen
se zeleninou a bramborami, na něž
agrárníci uvalili tak ohromná cla proti veškerému
zvyku u každého státu, tito lidé, kteří
omylem volili stranu živnostenskou, která nemá
se socialismem a cítěním lidským žádného
spojení, přiznávají: jsme živi
od těch továrních dělníků,
kteří nám svůj
poslední haléř přinesou. Tito pánové
zapomínají, jak dokáži potom, že
znehodnocení mzdy, úbytek mzdy v tomto poměru
způsobí u samých živnostníků,
že nebudou moci prodávati, co za nynější
doby by mohli prodávati.
Podívejme se na stranu druhou!
Dnešní noc, dnešní ráno a dnešní
cynické psaní časopisů této
povedené celní koalice nám dává
znáti, že národní demokracie, která
tímto způsobem a snad ještě 6. července
t. r. bude míti tolik odvahy, tolik cynismu a tolik drzosti,
že bude opěvovati Husa, nestydí
se dnes zašpiniti si ruce povedenou hordou Jesuitů,
aby hlasovala pro kongruu. Mají tito pánové,
kteří šilhají stejným okem do
Říma dvakrát, jednou k papeži a jednou
k Mussolinimu a nechtí pohlížeti na Hradčany,
dnes odvahu ještě mluviti o pokrokářství
o husitismu? Ti pánové plijí na Bílou
Horu, plijí na Lipany a mají ještě tolik
odvahy z vlastenectví sjednati takový nemravný
kšeft, jaký udělala tato celní koalice
nyní.
Řekl jsem v úvodu, co si myslím o straně
této, která za války prokázala, že
je hydrou, v níž není ani trochu citu společenství
a lidství, a pánové, nebudou mně upírati
tyto zkušenosti. (Hlas: My si obstojíme!)
Myslím, že ano, kde není svědomí,
tam se všechno unese. To na adresu celní koalice.
Pánové, řekl jsem své mínění
o stranách, o nichž myslím, že dalšího
rozhovoru není třeba, poněvadž celá
většina národa pozná za půl roku,
zda jsme měli pravdu my, či ne. Celní sazebník,
jak je touto osnovou dán, a jak je vytržen jako část
z úpravy veškeré celní sazby, to jest
obchod, při němž se ohřeje
průmysl representovaný národní demokracií,
při němž se přiživí živnostníci,
o agrárnících ani nemluvě, a při
němž se přiživí i strana ľudová,
i když ne sazebníkem samým, tak tím,
k čemu ještě přijdu, totiž tou
nezaslouženou kongruou, kterou plným právem
budou odmítati i ti lidé, kteří dnes
v jejich matrikách jsou zapsáni.
Když pánové argumentovali, tož argumentovali
třemi důvody, a nejen p. referent, nýbrž
také se strany pánů mluvčích,
se strany celní koalice se prohlašovalo, že tento
celní sazebník pomůže ohromné
většině malých domkářů,
neboť, jak pravili, když se nám povede lépe,
povede se lépe i našim zaměstnancům.
My, jak říkali, máme také lásku
k dělnictvu. Já vám, pánové,
něco připomenu, co se vám nebude líbiti,
ale pravdou to je. Ve válce jste
prodávali pšenici až za 1000 K pod rukou a platili
jste zemědělským dělníkům
1.80 K až 2 K. (Slyšte!)
A nebýti popřevratového hnutí
zemědělského dělnictva, vaším
svědomím by bylo dělnictvo nepohnulo. (Posl.
Janalík: To jsou pohádky!) To
nejsou pohádky, jestli se za to stydíte,
nemohu za to, ty kůrky, které ležely ve vašich
síních, které odložily vaše děti,
jste sbírali, ale nedali jste tomu zemědělskému
proletariátu, nýbrž ženám z průmyslových
středisk, zejména pražských a jiných
jste je za jejich košile prodávali,
dále vejce a všechno ostatní. Ve vašich
domácnostech blahobytných je mnoho prodaných
skvostů, prádla a slzí dělnického
lidu, ať již je to zemědělský nebo
průmyslový. My přijdeme ještě
k věcem, které nejsou vzaty ze vzduchu a které
dokazují, jak jste jednali, když
se vám dobře dařilo, a jak se to srovnává
s vaším svědomím.
Pánové mají prý lásku k zemědělskému
dělnictvu. Tato láska se objevila v tom, co jsem
řekl, když zemědělské dělnictvo
se spojilo a musilo se několik set hodin práti s
Vámi v tak zv. zemském poradním sboru, abyste
mu nějaké mzdy dali. Vy dnes mluvíte o tom,
že mzdy zemědělské nebo mzdy vůbec
participují velkou částku na provozovacím
kapitálu, a že jej zatěžují. Vaše
tabulky cituji! I když přiznáváte, že
na zemědělské výrobě participují
zemědělské mzdy pouze 11%, kde máte
oprávněnost k tomu, abyste mohli říci,
že jsou to právě výrobní náklady,
zatížené dělnickou mzdou? Snad v tomto
případě zatíženy vaším
svědomím. Domníváte se, že vaši
voličové, kteří patří
vlastně do dělnických řad,
zůstanou na tak dlouho hloupí, aby věřili,
že dělnické mzdy zatížily výrobní
náklady? Pánové, to je tenor všech vašich
řečí. Když zde podle pana prof. Brdlíka
bylo by poškozeno zemědělství o 3 1/2
miliardy a když ani vy sami nevíte a nedovedete vypočítati
a odhadnouti, bude-li pravda, že stát získá
z těchto cel půl miliardy a snad producenti také
půl miliardy, a když víte, že tím
máte býti saturováni, když vedle toho
kolidují zde dvě miliardy korun, tím přiznáváte
jedno, že buďto ty 2 miliardy se octnou v
kapse producentů na úkor konsumentů, nebo
se octnou v kapsách pánů živnostníků,
zejména řezníků, kteří
po této stránce nekonají takového
poslání, aby se o nich mohlo říci,
že zákonný zisk se naprosto rozlišuje
od krádeže. (Posl. Najman: Jako
socialistická družstva!) Pane
kol. Najmane, vám tato družstva a ty
konsumy nevylezou z krku. (Posl. Najman: My máme již
dosti toho vašeho socialistického diktátu!
- Hlučné výkřiky
posl. Najmana a Srby.)
Předseda (zvoní): Prosím
pány poslance, aby nevyrušovali řečníka.
(Stálé výkřiky posl. Najmana.)
Prosím pana posl. Najmana,
aby nevyrušoval řečníka. (Stálé
výkřiky posl. Najmana a Srby.)
Prosím o klid.
Prosím pana řečníka, aby pokračoval.
(Trvalé výkřiky posl. Najmana a Srby.
- Předseda zvoní.)
Prosím o klid. Pana řečníka žádám,
aby pokračoval.
Posl. A. Chalupa (pokračuje):
Řekl jsem těžké obvinění,
které se dotklo pánů se strany živnostenské,
když jsem užil tohoto porovnání. Já
vám podám důkaz tohoto nařčení.
(Výkřiky posl. Jiráčka a Srby.)
Kdyby konsument přišel do obchodu pánů
živnostníků a měl dvě koruny
a kdyby mu živnostník přímo jednu z
kapsy vzal, může onen zavolati nejbližšího
strážníka, poněvadž byl okraden.
Ale, pánové, když řezník na jatkách
koupí za 3 až 4 Kč mrtvou váhu, přinese
to do krámu a prodává
za 12 až 16 Kč, tomu říkáte,
pánové ze stran živnostenských, zákonný
zisk? V jakém porovnání je ta koruna vzatá
přímo z kapsy proti 16 Kč vzatým nepřímo
v zisku zákonném. Po této stránce
neoddisputujete nerovnost konsumentů. Konsumy dělnické
nemohou jako malý atom v celé
této lichvářské distribuci, provozované
stranou živnostenskou, dělati divy, jako nemohou dělati
divy dělnická družstva po stránce ekonomické
v zemědělství samém. (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. A. Chalupa (pokračuje):
Pánové, strany celní
koalice stále ubíjejí svědomí
v dělnických zástupcích stran socialistických
tvrzením, že každý, kdo vlastní
nějakou výměru půdy, bude míti
z cel zisk. Pánové, v tomto případě
poukazuji na nesprávnost tvrzení tohoto. Pan dr
Viškovský,
který je jistě osobou povolanou, aby o zemědělství
řekl své názory... (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. A. Chalupa (pokračuje):...
v brožurce, kterou vydal, tuším r. 1898, řekl:
Domkáři, vlastníci pěti měr
pole, jsou nebezpečným elementem pro zemědělství
samo, poněvadž nemají zájmu na tom,
aby cla zemědělská byla uplatněna,
poněvadž tento drobný zemědělec
není producentem, který prodává, ale
který pouze kupuje. Dnes... (Hluk.
- Výkřiky
posl. Bolena a Jiráčka.)
Předseda (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. A. Chalupa (pokračuje):...
tvrdí, že tito domkáři nejenom jako
voličové, nýbrž jako počtáři
z cel měli by vykonstruovati pro sebe nějakých
příjmů. Pánové, já vám
přečtu několik číslic, na nichž
nic nezměníte, na kterých vám dokáži,
jaký bude efektní zisk vaší celní
politiky, a komu přinese zisk, jestli to budou drobní
domkáři nebo lidé jiného druhu. Osnovu
celního sazebníku přinesl na stůl
sněmoven pan předseda senátu Donát,
pán, který representuje ony chudáky od jedné
měřice až do 5 ha půdy, kteří
ovšem z celního sazebníku nebudou míti
nic. Ten pán, který má 200 ha půdy
a je továrníkem, milionářem, má
odvahu tvrditi, že cla přinesou prospěch chudým
domkářům. Nechte si sloužiti pánové...
(Výkřiky poslanců republikánské
strany zeměděl. a malorol. lidu.
- Posl. Adámek:
Zbytkovým statkům snad přece!) K tomu
ještě přijdeme, pane kolego, když si o
to říkáte. Prohlašuji vám tedy,
pokud vytýkáte nám zradu na sobě samých,
že, kdybych byl tak sobeckým jako vy, přiznal
bych, že máte pravdu, že naše zbytkové
statky družstevní z celního sazebníku
by měly úspěchy desetimilionové, ale
zde se bude jednati o několik set dělníků.
Kolo drahoty rozemele a postihne nejméně 12 až
13 milionů obyvatelů. Nejsme tak cyničtí,
abychom tomuto náporu drahoty nepodrobili
svou vlastní sobeckost. Přiznávám,
že bychom měli zisk, ale tento zisk musí ustoupiti
ohromnému nebezpečí, které se žene
na dělnickou třídu a také na ony domkáře.
Tak vypadá věc.
Arcibiskupství pražské (Slyšte!)
vlastní dnes 23.069 ha. Pánové,
jdu podle vašich ekonomických znalostí,
které nevyvrátíte, počítám
pouze s 1/3 osevní plochy. A tu jistě neřeknete,
že je mnoho, že je to nesprávné, když
budu průměrnou sklizeň obilní počítati
17 q, poněvadž to je podle tabulek p. dr Brdlíka,
a zejména p. Staněk,
ještě k tomu dojdu, nebude tvrditi, že by na
svých pozemcích na bohaté Hané nesklidil
17 q, ale by se velmi pozastavoval nad tím, kdyby nesklidil
25 nebo 30 q. Když oseje 8 tisíc ze 23 tisíc,
ať to osívá pachtýř nebo arcibiskupství
samo v režii, pak sklidí 136 tisíc q, a kdyby
bylo pravda, co pánové tvrdí, že hospodaření
individuelní v malém je produktivnější
a seje více obilí, pak by tato číslice
musila býti daleko větší. Ono sklidí,
počítaje 17 q z 1 ha, 136 tisíc q obilí.
(Posl. Krejčí: Vraťte sobotáles,
nevyznáte se v zeměpisu!) U vás se učiti
nebudu. Vy máte mapu na nebi a nepleťte se do pozemských
věcí.
Z této sklizně musí prodati aspoň
100.000 q obilí a počítáme-li v to
36 tisíc na krmení, objeví se skrmená
dávka zaplacená u dobytka. Nedá-li se to
dobytku, pak tato číslice čistého
zisku z arcibiskupských statků objeví se
zase někde jinde. A vy byste se poděkovali, kdyby
to mělo takovou malou odezvu u producentů - jen
30 Kč na 1 q - když počítám jen
málo, a vy již dnes máte 12, co potřebujeme,
abychom došli dalších
18? Když 36.000 skrmí a 100.000 prodá, jaký
je čistý zisk tohoto "malého" zemědělce?
A kde máte toho "malého zemědělce",
pro něhož tolik plaidujete?
Svatovítská kapitola vlastní 10.891 ha a
když oseje 3500 ha obilninami, sklízí 59.000,
a když prodá jen 48.000, získává
zde tato chudá domkářská kapitola
1,440.000 z cel ročně.
Když páni premonstráti, kteří
mají 11.000 ha, osejou 4000 ha, sklidí 68.000, prodají
58.000, jejich zisk je 1,740.000 Kč. Církev sama
vlastní dnes 99.596 ha půdy a tu platí zase
totéž. Poněvadž církevní
statky mají nejvíce rozpachtovány židovští
nájemci - na tom ovšem nezáleží,
kdo tam hospodaří musí bezpodmínečně
osíti 30.000 obilninami - tedy z toho sklidí 510.000
q, když počítáme 110 tisíc na
skrm, na výživu, na deputáty,
k nimž se ještě vrátím, má
tato církev 1,200.000 Kč čistého zisku.
Nadace vlastní dnes 51.000 ha, je to ona půda, kterou
zástupci kléru, ať se již jmenují
ľudáci, lidovci, vynutili si skoro na zákonu
samém, když osejou 15 tisíc ha... (Výkřiky.).
My k tomu ještě přijdeme,
kdo je větším vyžíračem.
Když tedy osejou 15 tisíc ha, je sklizeň 250
tisíc q, a když prodají jednu polovinu, i když
prodají 200 tisíc, bude zisk 6 mil. (Posl.
Košek: nezlobte se, není Vám to nic platné!)
Pane kolego, vím, že mně to není
nic platné, poněvadž vaše svědomí
se vůbec nemůže zváti svědomím,
vy máte hroší kůži proti všemu,
jenom ne proti penězům.
Nemluvím o clech autonomních, ačkoliv autonomní
cla se také ledakdes projeví, přiznáte,
že když na dobytek je sazba 360 Kč na 1 q, že
není přehnaná číslice, když
řeknu, že (Posl. Krejčí: Přečtěte
si to lépe!) byste se poděkovali, pánové,
kdyby na něm nebylo 100 Kč. (Výkřiky
posl. Krejčího.) Pánové, když
jde o dobytek, o sádlo, když pánové
na církevních statcích počítají
na 5 ha půdy 1 kus dobytka - já myslím, že
nepřeháním, když domkář,
který má 10 ha půdy, musí míti
pár potahu, ať jsou to krávy či voli,
- nemůžete říci, že tato číslice
je veliká, pak na tomto majetku musí chovati nejméně
19.800 kusů dobytka. Mluví se o domkářích,
že oni také prodávají,
ovšem oni prodávají buď za rok jedno nebo
dvě telata nebo za 2 roky jednu krávu, to pak znamená
jednu čtvrtinu nebo jednu polovinu dobytčího
chovu. Byl by to špatný hospodář, kdyby
z tohoto chovu neodprodal 5 tisíc kusů - a na kus
počítám 5 q, nemůžete
říci, že je to přehnaná věc,
- a pak se dostavuje na trh 20 tisíc metrických
centů hověziny ať už názvu nebo
druhu jakéhokoliv a k těm 6 mil. za dobytek budou
míti pánové 2 mil. dalších celních
zisků. Když řeknete, my to obilí nedáme
dobytku, my ho budeme živiti něčím
méně cennějším, pak tato číslice
6 mil. korun musí v té odbourané 155.000
q, které počítám na výživu
a skrmení, se také objeviti. Kde je, pánové,
to motto, které jste si nadepsali jako falšování
zákona nad vaším časopisem "Domovina":
Jen ten, kdo chce půdu musí býti členem
Domoviny? Zákon o tom neříká nic,
že agrárníci nemají právo na
příděl půdy. A nyní my, kteří
jsme se stavěli... (Posl. Mašata: Nedostanete půdu
do vlastnictví, nýbrž jen do družstva!)
Pane kolego Mašato, i vy
máte zatížené svědomí,
ale dojde k tomu také, že poznáte, že
mám pravdu. Podívejte se latifundisty, proti nimž
se nyní brojí, a co má za nebezpečí
tento celní sazebník pro ty drobné zemědělce,
které vy hájíte. Naši latifundisté
ještě dnes vlastní 591.660
ha půdy. (Posl. Krejčí: To si ještě
zaokrouhlíte!) To jsou úřední
číslice, my to tak nezaokrouhlujeme, jako to děláte
vy! Když se oseje 150.000 ha, sklidí se 2,550.000
q obilí, a když se zkonsumuje jakýmkoli způsobem
550.000 q, přinese na trh 2 miliony q a těmto latifundistům,
o nichž se říká, že v zájmu
drobných zemědělců jsou přivedeni
na mizinu, že neexistují, přináší
celní sazebník 60 milionů Kč zisku
čistého. To jsou také ti chudí domkáři,
o nichž mluvíte, že jim celní sazebník
přináší prospěch?