Bylo dnes také mnoho mluveno o otázce zemědělských
dělníků, kterážto otázka
úzce souvisí se zemědělskými
cly. Slyšte tedy, co p. kolega Koudelka, český
sociální demokrat, napsal roku 1923: "Je pravda,
že průmyslové dělnictvo vystupuje proti
celní ochraně zemědělství.
Je to však nedůslednost, již by bylo třeba
odstraniti v zájmu zdravého hnutí dělnického."
To psali čeští sociálně-demokratičtí
v vůdci dělníků roku 1923 v "Právu
Lidu" o zemědělských ochranných
clech. Má-li býti věc, pro kterou se kdysi
vyslovili a pro niž táž nutnost platí
ještě dnes, uskutečněna, pak ovšem
přirozeně zaujmou docela jiné stanovisko
a pan kol. Koudelka byl největší bojovník
proti předloze o ochranných clech v zemědělském
výboru minulého týdne.
Naše stanovisko v otázce ochranných cel je
předmětem ostrého boje se strany různých
v spotřebitelských stran. Je to příznačné,
že jisté pražské noviny v tomto boji proti
ochranným clům převzaly vedení, a
je také příznačné, že
těmto listům nestojí nejblíže
pracující třída, nýbrž
bursovní činitelé a mezinárodní
spekulační překupnictví. Roku 1925
tytéž listy měly o ochranném cle docela
jiné mínění. Tehdy psaly tyto listy,
které teď zahájily boj proti pracujícímu
lidstvu z venkova, toto:
"Rolník pracuje těžce, aby opět
zvelebil své hospodářství, avšak
brzy vidí že jeho snahy jsou marné. Zatím
co musí za nákup nářadí a strojů,
hnojiv atd. platiti následkem disparity mezi výrobky
agrárními a průmyslovými více
než před válkou, doráží
se na něj s požadavkem, aby zvětšil ornou
plochu a zvýšil areální výnos.
Zatím co míra úroková stoupá,
zmenšuje se jednorázový výnos mzdy za
rok čím dále tím více a pro
nepřízeň počasí někdy
vůbec se nedostaví. Konflikt je zde. Sedlák
žádá vlastního nákladu za zboží
s přiměřeným výdělkem,
kterýžto požadavek se zajisté splňuje
v každém normálním hospodářství
a splniti se musí. Žádá téhož
stupně celní ochrany, jaký byl před
válkou. Protivníci však činí
pro sebe nárok na to, aby cenovou kalkulaci zemědělcovu
zrušili, a odvolávají se na cizinu."
To psal týž tisk, který dnes zahájil
proti nám boj, a kdyby snad naše ujednání
o volbách byla vypadla jinak, byla by tu možnost,
že týž list, který dnes převzal
vedení v boji proti zemědělským ochranným
clům, zaujímal by dnes jiné stanovisko. Zvláště
však třeba uvésti, že tisk v cizině,
který zase stojí blíže spekulačnímu
překupnictví, již několik neděl
bojuje proti zemědělskému svazu. Jsou zastánci
pohyblivých cel, ale nejsou pro pevná cla. Protože
chceme bojovati proti spekulaci nikoli pouhými slovy, ale
vážně, proto hlasujeme pro pevná cla
a ne pro pohyblivá cla.
Vytýká se nám také se strany protivníků
cla, že neponeseme odpovědnost za své stanovisko
v otázce ochranných cel. Nemůžeme-li
nésti odpovědnost, pak přece všichni,
kteří jsou dnes našimi odpůrci v této
otázce, mají jistý politický užitek
a mohou se přece z toho těšiti. Hlasujeme-li
pro ochranné clo, hlasujeme pro svůj návrh,
protože jsme již jeden a půl měsíce
dříve než čeští kolegové
podali tento návrh svým kolegou Mayerem.
Když pak tento návrh přichází
s jiné strany a má týž smysl a týž
úkol, nemůžete na nás žádati,
abychom hlasovali proti němu, protože byl podán
českým kolegou, neboť pro nás jest otázka
zemědělských ochranných cel otázkou
čistě hospodářskou, otázkou
existenční. Jiné německé strany
hlasovaly s vládou a pro návrhy vlády, když
na straně vládní tu byla nosná většina,
když tedy toho neměly potřebí, aby hlasovaly.
Učitelé, advokáti, průmyslníci
a dělníci všech národností se
sejdou, aby mluvili o hospodářských otázkách,
o otázkách stavovských a o nich rokovali,
a když se odváží německý
rolník a malorolník sejíti se s kolegy v
povolání jiné národnosti, aby jednal
o svém osudu, pak křičí celý
svět. (Hluk. Různé výkřiky
na levici.) Dnes jsme bohudík tak daleko, že nemáme
potřebí poručníkování
jiných, a minuly časy, kdy si tropili ze sedláka
s cípatou čepicí v kalendářích
posměch. To pohoršení na druhé straně
je proto, že máme odvahu svého osudu života
se ujmouti a sami mužně se zastati osudu německých
rolníků a malorolníků venku. Je příznačno,
že pan kol. Koudelka a i bývalý ministr
Johanis, jakož i pan kolega Knejzlík v
zemědělském výboru činili výčitku,
že kolegové z české strany agrární
si toho nejsou ani vědomi, jak těžce bylo dobyto
tohoto státu, že jsou národně nespolehliví
a musí povážiti, jak velkých obětí
stálo zřízení tohoto státu
český národ. Jest to důvod zástupců
mezinárodních, ke smíření národů
pracujících stran socialistických? Takovýmto
způsobem se nedostaneme tak snadno k smíření,
když se v otázce ochranných cel přichází
s takovými důvody. Ostatně důkaz,
že je nedostatek věcných námitek, musím
uvésti jméno muže, které uvedl můj
kolega Heller. Jak daleko se vzdálila česká
sociální demokracie od názorů svého
pána a mistra Marxe, jenž neznal vlasti, zatím
co česká sociální demokracie k vůli
svému národ u prozrazuje zájmy dělníků
při pozemkové reformě, při pracovním
místě.
Převzal jsem dnes ještě úkol, abych
poukázal na neštěstí, jež utrpěla
severočeská oblast dne 5. června, abych poukázal
na to, za jakých těžkých nebezpečí
zemědělství musí pracovati, jak je
závislé na počasí a přírodě,
kde několik hodin může zničiti plody
těžké práce. Při poslední
katastrofě, která postihla severočeskou oblast,
potvrzuje se, bohužel, opět jednou toto nebezpečí.
Použiji dnes příležitosti, abych apeloval
na rozhodující vládní místa,
aby při příležitosti hrozných
škod, které byly způsobeny v severních
Čechách živelní katastrofou nejen na
zemědělských kulturách, ale i na veřejných
komunikacích, byla poskytnuta přiměřená
pomoc rychlou podporou se strany všech činitelů,
již přicházejí v úvahu. Mosty,
cesty a silnice byly strženy, nacházíme tam,
kde stály stodoly, výmol, který si vší
silou vyrvala bystřina, nacházíme, že
kilometry silnic již zmizely, že obilí je sraženo
k zemi, louky zaneseny a kamením pokryty, orná půda
odplavena, a chápeme se dnešní příležitosti,
abychom žádali, aby dotyčná vládní
místa učinila vše, aby se pomohlo severoněmeckým
krajům pokud možno rychle, protože je situace,
v níž se nacházíme v dotyčných
krajích, uvedených v návrhu, jejž jsme
podali, velmi zoufalá. Žádám tedy jménem
těžce postižených příslušná
vládní místa, aby pokud možno brzo přispěla
vydatně na pomoc. Rychlá pomoc je pomoc dvojnásobná.
Protože pevná cla bojují proti spekulaci a
protože jsou prostředkem, aby převedla zisk
od spekulačního překupnictví do rukou
prvotního výrobce a tím přispívají
k zvelebení výroby v zájmu všech stavů,
budeme hlasovati pro tento návrh, i když obsahuje
ještě mnohé nedostatky, hlavně tím,
že schází clo na len, vzhledem k nouzi malého
a středního rolníka. (Potlesk něm.
křesť. sociálních poslanců.)
Předseda: Přerušuji rozpravu, jakož
i projednávání pořadu vůbec
a přistoupím k ukončeni schůze.
Před ukončením učiním ještě
některá sdělení.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické
vyslal do výboru pro obchod, průmysl a
živnosti posl. Karpíškovou za posl.
Kleina a posl. Geršla za posl. Bečko.
Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal
do výboru soc.-politického posl. dr
Hajna a Ježka za posl. G. Navrátila
a Votrubu, do výboru rozpočtového posl.
dr Samka za posl. inž. Dvořáčka.
Klub poslanců "Deutsche christl.-soc. Volkspartei"
vyslal do výboru rozpočtového posl.
dr Petersilku za posl. Bobka.
Předseda: Došly naléhavé
interpelace. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Naléhavé interpelace:
posl. Zeminové, Práška, Sladkého, Knejzlíka
a spol. předsedovi vlády a všem ministrům
ve věci oficielní účasti ministrů
při oslavách Husových letošního
roku,
posl. Tučného, Procházky, Laubeho a spol.
ministru financí o penízi 130,000.000 Kč
pro účely sociálního pojištění,
posl. Gregorovitsa a súdr. ministrom zemedelstva a financii
o súrnej podpore obyvateľov dedín pri riekách
Iple a Nitre, ktorí obyvatelia boli poškodení
povodňou,
posl. Hrušovského, Zeminovej a spol. ministru vecí
zahraničných, min. predsedovi a ministru školstva
a nár. osvety vo veci odstranenia vnútenej štátnej
správy církevných velkostatkov na Slovensku
a odevzdania ich irredentistickým církevným
hodnostárom.
Předseda: Podle usnesení předsednictva
navrhuji, aby se příští schůze
konala zítra ve čtvrtek dne 10. června t.
r. v 9 hod. dopol. s
Nevyřízené odstavce pořadu dnešní
schůze.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.