Místopředseda Stivín: Žádám
prvního zpravodaje, pana posl. inž. Černého,
aby se ujal slova k doslovu.
Zpravodaj posl. inž. Černý: Slavná
sněmovno! Zákon navržený, který
je velmi jasný, dal jedné politické straně
příležitost, aby zase vyvolala extempore, které
jsou, řekněme docela otevřeně, její
zvyklostí. Nemohu za to, že příslušný
pan řečník spletl si Východočeskou
elektrárenskou společnost s Východočeským
elektrárenským svazem, že mluvil o věcech
nejrůznějších, které v této
korporaci neměly míti žádného
významu a nemohou býti vůbec na projednávanou
předlohu aplikovány, že mluvil o věcech,
které jsou předmětem soudního řízení
a které nejsou ještě skončeny, jakoby
on měl právo o nich rozhodovati. Nemohu jinak, než
jako zpravodaj uchopiti se slova, abych zde některé
vývody uvedl na pravou míru.
Pan kol. Zápotocký výslovně
poukázal, že cena elektrické energie není
elektrisačními společnostmi všeužitečnými
konsumentům spravedlivě účtována.
Je to známý princip, který mnohokráte
měli všichni ti, kteří pracují
ve prospěch elektrisace vůbec, příležitost
vysvětlovati, a mám za to, že dnes již
v nejzapadlejších vesničkách naší
republiky jest tento princip znám, že totiž je
nutno rozlišovati tarify, za které je dodávána
elektrická energie, a cenu elektrické energie.
Cena elektrické energie je odvislá od toho, jak
konsument její využitkuje zařízení,
které za příčinou dodávky elektrické
energie musilo býti do elektrárny, totiž do
výrobny elektrické energie a do rozvodního
zařízení investováno. Cena je odvislá
od tarifu. V této věci musím konstatovati,
že tarif, podle kterého je dodávána
elektrická energie, je u všech všeužitečných
společností v Československé republice
spravedlivý. Ovšem výslednice tohoto tarifu,
totiž cena elektrické energie, je velmi různá.
Jestliže konsument elektrické energie, který
má v roce 8760 hodin energie k disposici, využitkuje
zařízení elektrárny odběrem
elektrické energie jen do takové míry, že
nezaměstnává elektrárnu úplně,
musí ovšem platiti vyšší ceny, kdežto
jestliže odběratel zaměstná elektrárnu
odběrem elektrické energie v roce řekněme
po dobu tří neb čtyř tisíc
běžných hodin, je jisto, že elektrárna
může jemu, poněvadž má svoje investiční
zařízení lépe využitkované,
dodávati elektrickou energii za ceny, které v rámci
tarifním vypadnou mnohem níže.
Jinak musí býti posuzována cena u takového
konsumenta, který používá investičních
zařízení elektrických a rozvodu jenom
několik hodin v roce, jako se děje u osvětlovacích
zařízení. Kde osvětlovací zařízení
jsou v činnosti průměrně za rok 2
hodiny denně, počítáme-li 365 dní
do roka, je to využitkování 730 hodin. Samozřejmě
je potom nutno na základě stejného tarifu
vypočítati cenu elektrické energie na výši
tomu odpovídající, aby byla skutečně
vyměřena spravedlivě. Podle toho jsou rozdíly
v ceně elektrické energie, že pro konsumenta
takového, který zaměstnává
elektrárnu jenom několik hodin v roce, musí
vypadati cena elektrické energie vyšší.
To je cena elektrické energie pro osvětlování.
Pro konsumenta takového, který odebírá
elektrickou energii řadu hodin v roce, 3 až 4 tisíce,
je ovšem cena elektrické energie, jako výslednice
určitého stejného tarifu, mnohem nižší,
než pro konsumenta, který elektrárnu využívá
pouze několik hodin. To je věc, která je
běžná a také všude známá,
a nebylo by správné a není správné,
když se jí demagogicky využívá
s místa, které je tak vážné jako
právě řečnická tribuna poslanecká.
Bylo zde poukazováno, a to slovy velmi tvrdými,
která vůbec nechci opakovati, že obce musejí
platiti zařízení investiční
a energii dodává elektrický podnik. Je právě
předností elektrisačního zákona,
je právě předností námi prováděné
soustavné elektrisace, že v tomto případě
účtují všeužitečné
společnosti tuto energii přímo každému
jednotlivému konsumentu a že právě svépomoc
takto prováděná umožnila, že dodává
energii u drobného konsumenta v kraji hospodářsky
zaostalém někde hluboko v lesích za horami,
za jednotnou cenu jako v kraji hospodářsky silném,
průmyslovém a silně zalidněném.
Je samozřejmé, že všeužitečná
elektrisační společnost, má-li provésti
investici na elektrisaci, musí na to míti prostředky.
Zde bylo řečeno, že tyto prostředky
dávají konsumenti. Zase opak je pravdou. Snad dávají
část prostředků na investici, na transformační
stanice a sekundární rozvod po obcích, ale
to nestačí, aby byla dodána elektrická
energie konsumentu, poněvadž je nutno počítati
s tím, že je nutno investovati náklady do elektráren,
výroben energie, a primérních sítí
rozváděcích, které jsou největšími
investicemi a které zase jsou příčinou,
že příslušní konsumenti musejí
vyšší cenu zaplatiti tím, že platí
úrok z této investice a umožní amortisování.
Vážení pánové, nechci detailně
odpovídati na veškeré náměty,
které zde byly pronášeny, ale musím
se zmíniti o tom, co bylo řečeno o Ústředních
elektrárnách, akciové společnosti
v Praze. Podkladem pro všechno to, co zde pan kol. Zápotocký
uváděl, je částečně
článek uveřejněný v časopise
"Národní práce" a částečně
udání úředníka, který
z Ústředních elektráren vystoupil.
Články tyto Ústřední elektrárna
opravami podle §u 19 zákona o tisku již vyvrátila.
Články ty obsahují různé výtky,
jež mohly vzniknouti z neznalosti věci. Konstatuji,
že není pravda, co zde bylo řečeno.
Je vyloučeno, že by to byla příslušná
znění nějaké revisní zprávy,
nýbrž jsou, to smyšlenky, které jsou tradovány
právě tím způsobem, jak jsem byl v
předu řekl. Já sám mám příležitost
býti do značné míry informován
o těchto věcech a vím, že není
pravda, že na př. stavba domku, který byl postaven
za náhradu domu, který na území Ústředních
elektráren byl převzat od dolu "Hedvika",
vyžadovala nákladu o mnoho vyššího,
o 100%, nýbrž naopak pravda je, že asi o 7% byl
příslušný náhradní objekt
levněji postaven a že nejsou pravdivé ty smyšlenky
o těch zapomenutých cihlách v rozpočtu
atd.
Vážení přátelé, bylo zde
výslovně poukazováno na to, že předseda
Ústředních elektráren p. inž.
sekční šéf K. Vaňouček
ve funkci předsedy pracuje nějak bezprávně,
když do určité míry zastupuje ještě
určitá jiná odpovědná místa.
Ba naopak jest pravda, a jsme přesvědčeni
o tom, že on je ve své funkci plně na svém
místě, poněvadž je ze všech členů
správní rady nejlépe informován a
také svých bohatých zkušeností
může velmi dobře využíti ve směru,
kterým na svém místě příslušnou
funkci vykonává.
Způsob, jakého zde bylo panem kol. Zápotockým
v této věci použito, nelze než odsouditi,
poněvadž by mohl vésti k tomu, že by vznikla
nedůvěra ke společnostem a podnikům,
které, řeknu otevřeně, nejsou takovým
způsobem vedeny, jak bylo zde řečeno, nýbrž
jsou naší pýchou a vzorem elektrisace skutečně
ve velkém prováděné. (Posl. Mikulíček:
To je váš systém, bankovní zloděje
také nezavíráte a banky sanujete z našich
peněz!) Pane kol. Mikulíčku, promiňte,
této otázce nerozumíte. A když někdo
něčemu nerozumí, ať do toho nemluví.
Vy máte radost, když můžete, třebas
i hloupě, do něčeho mluviti.
Pokud se týče toho, co zde bylo řečeno
od druhých pánů řečníků,
nemohu než konstatovati, že byly zde činěny
výtky, které do určité míry
byly oprávněny. Je jisto, že soustavná
elektrisace venkova, má-li býti správně
prováděna, potřebuje podpory vyšších
hospodářských složek. A zde bylo právě
voláno po tom, aby zákon, který už své
doby byl projednáván a který se nedostal
před plenum tohoto slavného domu jen z toho důvodu,
že sněmovna byla právě rozpuštěna,
byl co nejdříve skutečně schválen.
Není sporu, že čekáme, aby vláda
nám podala tento zákon, aby tato chyba, která
zde je a která brzdí provádění
soustavné elektrisace, byla odstraněna.
K osnově zákona, o níž jednáme,
byl podán návrh resoluční posl. Špatného,
Kříže, Berana, Horáka,
Roudnického, inž. Dvořáčka
a soudr., který zní:
Vláda se vybízí, aby věnovala péči
elektrisaci jižních Čech obdobně s péčí
o elektrisaci českého východu a předložila
za tím účelem s urychlením osnovu
zákona o podpoře soustavné elektrisace venkova
a aby pracovala k urychlenému uskutečnění
Štěchovické přehrady.
Poněvadž návrh tento podporuje snahy, aby elektrisace
byla prováděna v tom stylu, jak si přejeme,
milerád se jako zpravodaj k tomuto návrhu připojuji
a k odhlasování jej doporučuji. (Potlesk.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Žádám druhého zpravodaje, pana posl.
dr Patejdla, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. dr Patejdl: Vzdávám se slova.
Místopředseda Stivín: Žádám
třetího zpravodaje, pana posl. dr Jos. Černého,
aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. dr Černý: Vzdávám
se slova.
Místopředseda Stivín: Páni
zpravodajové za výbory ústavně-právní
a rozpočtový vzdali se slova. Přikročíme
tedy k hlasování.
Osnova má pouze 2 paragrafy, nadpis a úvodní
formuli. Jelikož k ní nebyly podány pozměňovací
návrhy, dám hlasovati o celé osnově
najednou podle zprávy výborové. (Nebyly
námitky.)
Námitek proti tomu není. Žádám
paní a pány poslance, aby se posadili na svá
místa. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí ve znění navrženém pány
zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona ve čtení
prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Zbývá nám ještě hlasovati o resolučním
návrhu pp. posl. Špatného a soudr. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Resoluční návrh posl. Špatného,
Kříže, Berana, Horáka, Roudnického,
inž. Dvořáčka a soudr.:
Vláda se vybízí, aby věnovala péči
elektrisaci jižních Čech obdobně s péčí
o elektrisaci českého východu a předložila
za tím účelem s urychlením osnovu
zákona o podpoře soustavné elektrisace venkova
a aby pracovala k urychlenému uskutečnění
štěchovické přehrady.
Místopředseda Stivín: Kdo souhlasí
s tímto resolučním návrhem, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, resoluční návrh
je přijat.
Tím jest vyřízen první odstavec dnešního
pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
2. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s obchodní smlouvou mezi
republikou Československou a Japonskem, sjednanou v Praze
dne 30. října 1925 (tisk 245).
Zpravodajem výboru zahraničního jest za nepřítomného
a omluveného posl. dr Uhlíře předseda
výboru posl. Tomášek, zpravodajem výboru
živnostenského jest posl. Kyncl.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Tomášek: Nikoli.
Zpravodaj posl. Kyncl: Nikoli.
Místopředseda Stivín: Návrhů
není. Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí
se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká
sněmovna přijala ve čtení prvém,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala toto schvalovací usnesení
také ve čtení druhém.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
3. Doplňovací volba náhradníka
volebního soudu.
Advokát JUDr Emanuel Slabý, jenž v 18.
schůzi posl. sněmovny dne 24. března 1926
zvolen byl podle zákona č. 145 z r. 1924 náhradníkem
volebního soudu za přísedícího
JUDra Františka Nováka, resignoval na svou funkci
přípisem ze dne 20. dubna 1926 předsednictvu
sněmovny.
Sněmovna má tudíž zvoliti nového
náhradníka, odpovídajícího
podmínkám zákona již citovaného,
jakož i zákona č. 125 z r. 1920.
Poslanci téže strany, která navrhla resignovavšího
dr Slabého, pp. Staněka soudr., navrhují
jako vyhovujícího kandidáta pro místo
náhradníka volebního soudu JUDr Josefa Hudce,
radu vrchního zemského soudu v Praze XIX, Korunovační
5.
Dám o tomto kandidátu hlasovati.
Kdo souhlasí s volbou JUDr Josefa Hudce náhradníkem
volebního soudu, a to náhradníkem za přísedícího
dr Františka Nováka, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Navržený kandidát
dr Hudec jest zvolen.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Předseda Malypetr (ujímaje se předsednictví
- zvoní):
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž je:
4. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hl. štát. zástupiteľstva v Košiciach
za súhlas k trest. stíhaniu posl. Sedorjaka pre
prečin podľa §u 14, č. 5, pre zločin
podľa §u 15, č. 3 a pre prečin podľa
§u 18, č. 1 a 3 zákona na ochranu republiky
(tisk 132).
Zpravodajem je p. posl. dr Ravasz.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňo!
Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zástupiteľstva v Košiciach
za súhlas k trest. stihaniu posl. Sedorjaka pre
prečin podľa §u 14, č. 5, pre zločin
podľa § 15, č. 3 a pre prečin podľa
§u 18, č. 1 a 3 zákona na ochranu republiky.
Sedria v Huste žiada zrušiť imunitu posl. Sedorjaka
pre trestné činy uvedené podľa spomenutých
paragrafov zákona na ochranu republiky, ktoré mal
tak spáchať, že 21. apríla 1925 na verejnom
shromaždení v Luhu použil nasledujúce
vyrazy: "Nemáme práce a jestli ľud prosí
o chlieb - dostane žandarskou kolbou", ďalej "...jest
treba, aby puška nestrílala do predu, ale do zadu",
konečne "... vláda kupuje pozemky 1 hon za
60 Kč a ľudu ich predáva za tisíce."
Vzhľadom, že sa jedná o jednoduchého,
neškolovaného rečníka, ktorý
podľa programu svojej strany použiva aj silnejšie
výrazy a bežne nezvyklú terminologiu, ďalej
že komunisti verejne hlásajú revolúciu,
ba to je aj ich program štátom trpený, následkom
toho imunitný výbor nenachádza v inkriminovaných
výrazoch napriek tomu, že sú až nedovolene
ostré - niečo také neobyčajné
zo strany komunistického poslanca, žeby povolila ho
trestne stíhať, a preto imunitný výbor
navrhuje poslaneckej snemovni posl. Sedorjaka k trestnému
stíhaniu nevydať.
Předseda: K rozpravě není nikdo přihlášen,
debata tedy odpadá. Přikročíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu
stíhání p. posl. Sedorjaka.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, tím posl. sněmovna
usnesla se nesvoliti k trest. stíhání
posl. Sedorjaka.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž je:
5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hl. štát. zástupiteľstva v Bratislave
za súhlas k trest. stíhaniu posl. dr Jurigu pre
prečin podľa §u 14, č. 3 a pre prečin
podľa §u 11, č. 1 a 2 zákona na ochranu
republiky (tisk 134).
Zpravodajem je p. posl. dr Ravasz. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňo!
Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zástupiteľstva v Bratislave
za súhlas k trest. stihaniu posl. dr Jurigu pre
prečin podľa §u 14, č. 3 a pre prečin
podľa §u 11, č. 1 a 2 zákona na ochranu
republiky.
Hlavné štátne zástupiteľstvo v
Bratislave žiada prípisom zo dňa 5. febra 1926,
čís. 1989/26, za vydanie k trest. stihaniu posl.
dr Jurigu pre prečin verejného popudzovania
jednej národnosti proti druhej a pre prečin podľa
§u 11, čís. 1 a 2 zákona na ochranu
republiky, ktorých činov menovaný poslanec
udajne mal spáchať na verejnom shromaždení
v Modre dňa 23. augusta 1925, kde medzi iným prizvukoval,
aby sa Slovák stal na Slovensku pánom a že
privandrovalci z Bosnie a Hercegoviny nemajú čo
rozkazovať Slovákom; ďalej dotazoval sa, kde
je dané slovo pána prezidenta.
Vzhľadom na predvolebný boj, ďalej na oposičné
stanovisko rečníka ako jeho politický program
a konečne na neurčitosť trestného oznámenia
imunitný výbor to presvedčenie nadobúdnul,
že sa tu jedná síce o ostrú ale z hraníc
zákonitosti nevybočujúcu kritiku a preto
navrhuje poslaneckej snemovni menovaného k trest. stihaniu
nevydať.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
odpadá tedy rozprava.
Přikročíme ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
p. posl. dr Jurigy.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání p. posl.
dr Jurigy.
Přistoupíme k dalšímu odstavci, jímž
je:
6. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zástupiteľstva v Košiciach
za súhlas k trest. stíhaniu posl. Kurťaka pre
prečin rušenia obecného pokoja podľa §u
14, č. 2 a 3 zákona na ochranu republiky (tisk 137).
Zpravodajem jest p. posl. dr Ravasz.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňo!
Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zástupiteľstva v Košiciach
za súhlas k trest. stihaniu posl. Kurťaka pre
prečin rušenia obecného pokoja podľa §
14, č. 2 a 3 zákona na ochranu republiky.
Hlavné štátne zástupiteľstvo v
Košiciach žiada prípisom zo dňa 16. januára
1926, pod č. 1036/26 zrušiť imunitu posl. Kurťaka
pre prečin rušenia obecného pokoja, ktorého
činu menovaný poslanec sa mal dopustiť na polit.
shromaždení dňa 30. augusta 1925 vo Veľkom
Rakovci a Vlahove, kde predniesol: "Sem Čechov nikto
nevolal, nech nedávajú stále sem Čechov,
Rusíni majú dosť svojej inteligencie."
Nakoľko posl. Kurťak týmito výrazmi
iba svoj autonomistický program prizvukoval a uvedené
výrazy netvoria podstatu označeného trestného
činu, preto imunitný výbor navrhuje posl.
snemovni v tomto prípade nezrušiť imunitu posl.
Kurťaka.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
odpadá tedy rozprava a přikročíme
k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem imunitního výboru,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Kurťaka.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Kurťaka a vyřízen je odst. 6 pořadu.
Přistoupíme k 7. odstavci, jímž je:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním
posl. Al. Beneše pro přečin proti bezpečnosti
cti (tisk 139).
Zpravodajem je pan posl. Kříž. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Kříž: Slavná
sněmovno!
Výbor "Odboru mistrů krejčí a
krejčových při straně živnostensko-obchodnicko
středostavovské v Žižkově"
vydal v poslední volební kampani leták, adresovaný
do řad živnostníků krejčovských
v Žižkově, kterým cítí se
na své cti dotčeni činovníci tamního
"Výrobního a dodávkového družstva
krejčí." Leták jest nepodepsán,
takže není zjištěno, kdo jest jeho autorem,
a obsahuje některá tvrzení, jimiž prý
jest založena skutková podstata přečinu
proti bezpečnosti cti.
Za tím účelem, aby mohl býti zjištěn
pisatel letáku, žádá soud za souhlas
k trestnímu stíhání poslance Al. Beneše,
aby s ním mohlo býti zavedeno přípravné
vyšetřování.
Poněvadž poslanec Al. Beneš není
zde přímo viněn, že by se byl urážky
na cti dopustil, navrhuje imunitní výbor poslanecké
sněmovně, aby jmenovaný k trest. stíhání
pro naznačený delikt vydán nebyl.