Předseda: Výboru imunitnímu
přikazuji tyto věci:
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Žádosti:
kraj. soudu v Chebu ze dne 29. dubna 1926, č. Nt 217/26,
za souhlas s trest. stíháním posl. Weberové
pro přečin podle §u 14, č. 1 a 5 zákona
na ochranu republiky, jehož se dopustila na schůzi
dne 28. února 1926 v Aši (č. J 169-II),
kraj. soudu v Novém Jičíně ze dne
27. dubna 1926, č. Tl XI 17/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Schollicha pro přečin proti bezpečnosti
cti podle §u 488, §u 491 tr. z., spáchaný
článkem "Die Unaufrichtigkeit in der Politik",
uveřejněným v časopise "Deutsche
Volkszeitung für das Kuhländchen" dne 12. března
1926 (č. J 171-II),
okr. soudu v Bratislavě ze dne 3. května 1926, č.
T XII 1914/25, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 6. května 1926, č. 6305/26,
za souhlas s trest. stíháním posl. Tománka
pro přestupek podle §u 1 zákona ze dne 12.
srpna 1921, č. 309 Sb. z. a n., jehož se dopustil
článkem "Nem szabad", uveřejněným
v "Kassai Ujsag-u" dne 1. ledna 1925 (č. J 172-II),
sedrie v Rimavské Sobotě ze dne 10. března
1926, č. Tk V 112/26, předloženou hlav. stát.
zastupitelstvím v Košicích ze dne 6. května
1926, č. 5871/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Labaje pro přečin podle §u
14, č. 3, a dvojnásobný přečin
podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky,
spáchaný na schůzi dne 8. listopadu 1925
v Jelšavě (č. J 173-II),
okr. soudu v Karlíně ze dne 8. května 1926,
č. T VII 381/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Hrušky pro přestupek podle §u 3
zák. z 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. (uspořádání
schůze dne 5. ledna 1926 v Libni bez povolení) (č.
J 174-II),
okr. úřadu v Žilině ze dne 5. května
1926, č. pres. 2616, za souhlas s trest. stíháním
posl. Hancko pro přestupek podle §u 1 min.
nařízení č. 766/1898 M. V. (uspořádání
schůze bez povolení dne 14. listopadu 1925 ve Višňové)
(č. J 175-II),
okr. soudu v Karlíně ze dne 14. května 1926,
č. T VII 457/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Dědiče pro přestupek podle §u
3, §u 19 zák. shromažďovacího ze
dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. (uspořádání
schůze bez povolení dne 13. března 1926 v
Libni) (č. J 176-II),
okr. soudu v Užhorodě ze dne 30. dubna 1926, č.
T 442/26, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 12. května 1926, č.
6238/26, za souhlas s trest. stíháním posl.
dr Korlátha pro přečin utrhání
na cti podle §u 1 zák. čl. XLI z r. 1914 ca
dr Paulík (č. J 177-II),
sedrie v Levoči ze dne 4. května 1926, č.
To 8/26, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 13. května 1926, č.
6292/26, za souhlas s trest. stíháním posl.
Fedora pro přečin pomluvy podle §u 1
zák. čl. XLI z r. 1914 ca Ludvík Rosenzweig
(č. J 178-II).
Přípis okr. soudu na Žižkově ze
dne 6. května 1926, č. T 604/26, kterým se
odvolává žádost ze dne 27. dubna 1926
za souhlas s trest. stíháním posl. Hakena
pro přestupek podle §u 487 tr. z. proti dr J. Černému
z důvodu, že soukromý žalobce žalobu
odvolal (č. J 158-II, presid. sd. 19. schůze).
Předseda: Zápisy o 19. a 20. schůzi
byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin
vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány
písemné námitky, jsou schváleny podle
§u 73 jedn. řádu a budou podle téhož
paragrafu vytištěny.
Přistoupíme k projednání 1. odst.
pořadu schůze, jímž je:
1. Zpráva výborů dopravního, ústavně-právního
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 209) zákona, kterým se povoluje užíti
dílčích dlužních úpisů
"Východočeské 6% investiční
půjčky elektrisační z r. 1925 v částce
Kč 27,000.000 jmenovité hodnoty se zemskou zárukou"
k ukládání nadačních, sirotčích
a podobných kapitálů (tisk 246).
Zpravodajem výboru dopravního je pan posl. inž.
Jan Černý, výboru ústavně-právního
pan posl. dr Patejdl a výboru rozpočtového
pan posl. dr Jos. Černý.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji panu posl. inž.
Janu Černému.
Zpravodaj posl. inž. Jan Černý: Slavná
sněmovno! Již bývalý český
zemský výbor za doby Rakouska pracoval pro posílení
výrobnosti na území Čech a po něm
jistě naše Československá republika
postupuje v dobrých šlépějích,
když pracuje na rozšíření elektrické
energie po celém území našeho nového
státu.
Veškeré práce řeší se ve
smyslu zákona z r. 1919 a novely z r. 1921 o soustavné
elektrisaci krajů. Postup této elektrisace se děl
tím způsobem, že v jednotlivých územích,
které byly již za doby Rakouska pomocí zemského
výboru jako svazy okresů nebo svazy hospodářských
družstev ustaveny, rozšiřovala se elektrická
energie od vesnice k vesnici, takže zabrána byla značná
teritoria, kde elektrická energie dodávána
byla soustavně každému jednotlivému
konsumentu.
Postup práce dostoupil v poslední době takového
stadia, že jednotlivé rozvodní sítě
pro dodávání elektrické energie navzájem
se již dotýkaly. Soustavná elektrisace vedla
k tomu, že bylo nutno příslušné
organisace elektrisaci provádějící
spojovati v další větší složky,
aby přinesly ještě bohatší prospěchy
a ještě větší hospodářskou
pomoc územím, které obsahovaly. Zákon
o fusích, který byl pro spojování
takovýchto organisací vydán, byl po této
stránce velmi dobrým pomocníkem.
Na území severovýchodních Čech
byly dva objekty, dvě organisace, které pracovaly
v zájmu soustavné elektrisace, a to zemský
podnik, který koupil od bývalé německé
společnosti Východočeskou elektrárnu
v Trutnově, a potom organisace svépomocná,
jejíž vznik byl dán na venkově v Hradci
Králové, totiž Svaz Elektrárenský
v Hradci Králové. Tyto dva podniky, které
se navzájem začaly dotýkati svými
sítěmi, spojily se fusí v akciovou společnost,
jejíž titul je Východočeská elektrárna,
akciová společnost v Hradci Králové.
Společnost tato byla zřízena po schválení
fuse ministerstvem financí a ministerstvem vnitra a bylo
jistě péčí těchto příslušných
vládních orgánů, aby co možná
nejlepším způsobem byla tato fuse provedena.
Bylo počítáno se strany státních
orgánů, aby finanční jistota této
nově vzniklé společnosti byla naprostá,
a proto státní orgány daly ihned do schvalovacího
dekretu fuse některé podmínky.
Jednou z takových podmínek bylo, aby při
akciovém kapitálu 27 mil. Kč úvěr
bankovní, který byl pro společnost nejtíživější
a který také vykazoval výše 27 mil.
Kč, byl převeden na nějaký úvěr
výhodnější, aby prosperita podnikání
byla tak skutečně zajištěna. Dosavadní
bankovní úvěr měl býti převeden
na úvěr méně tíživý
ve smyslu elektrisačního zákona vydáním
dílčích dluhopisů 6% do výše
nom. 27,000.000 Kč. Vydání těchto
obligací dostalo se také schválení
příslušných instancí. Vypsati
těchto 27 mil. Kč bylo povoleno Východočeské
elektrárně, akciové společnosti v
Hradci Králové, s podmínkou, že bude
dosaženo jejich pupilární jistoty. Poněvadž
Východočeská elektrárna nemá
ve svém majetku nemovitostí, odpovídajících
zvyklostem pupilární jistoty, poněvadž
rozváděcí sítě elektrárny
nejsou ještě tak složeny, aby mohly býti
podkladem úvěru pupilárního, propůjčil
se největší akcionář Východočeské
elektrárny, totiž zemský výbor, za zemi
českou, že převezme záruku za vydání
těchto obligací do výše 27 mil. Kč.
Ministerstvo financí také záruku tuto se
strany země české schválilo.
Má-li býti těmto úpisům přiznána
pupilární jistota, je nutno, aby tak stalo se také
zákonem. Osnovu zákona toho předložila
vláda v tisku 209 a praví ve své zprávě
průvodní, že, poněvadž jest podnik
všeobecně užitečný a poněvadž
země Česká ručí za vydané
papíry podle elektrisačního zákona,
není obavy, aby také příslušným
zákonem státním nebyla pupilární
jistota papírům těmto přiznána.
Náš dopravní výbor zkoumal tuto osnovu
také podle toho, zdali podnik sám také vykazuje
příslušnou rentabilitu samostatně, a
tu možno konstatovati, že podnik po fusi dosáhl
značného rozvoje. Můžeme konstatovati,
že dnes podnik ten má 1600 km primérních
rozváděcích sítí výrobní
energie a dodává drobným konsumentům
z 22 elektrisačních centrál, má ve
svém objemu 60 měst, 350 obcí a 200 průmyslových
závodů.
Tím tento podnik postavil se jako třetí v
Československé republice. Jako první mohli
bychom bráti Ervěnickou elektrárnu a hlavní
město Prahu a jako druhou Západomoravské
elektrárny s městem Brnem a jako třetí
umístila se ve svém vývoji Východočeská
elektrárna.
Dopravní výbor tedy konstatoval, že není
žádného risika, z toho důvodu, že
rentabilita podniku je jeho rovnováhou rozpočtovou
plně zaručena.
Doporučuji tudíž, aby slavná sněmovna
navrženou osnovu zákona ve znění, jak
byl dopravním výborem schválen, svým
hlasováním přijala. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dalším
zpravodajem, za výbor ústavně-právní,
je pan posl. dr Patejdl. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Patejdl: Dámy a pánové!
Výbor ústavně-právní vzal při
jednání o osnově zákona v úvahu
důvodovou zprávu vládního návrhu
a zprávu výboru dopravního.
Důvody v obou zprávách uvedené přesvědčily
výbor o účelnosti navrhovaného zákona
a proto se výbor k nim připojuje.
Se stanoviska ústavně-právního nemá
výbor námitek proti tomu, aby dílčím
dlužním úpisům "Východočeské
6% investiční půjčky elektrisační
z roku 1925 v částce 27,000.000 Kč jmenovité
hodnoty se zemskou zárukou" byla přiznána
vlastnost cenných papírů s pupilární
jistotou, jakož i papírů vhodných k
úročnému ukládání peněz
poštovního úřadu šekového,
nadací a ústavů podléhajících
veřejnému dozoru, k ukládání
deposit a služebních a obchodních kaucí,
a to proto, že jde o půjčku podniku, který
jest podle zákona ze dne 22. července 1919, č.
438 Sb. z. a n., podnikem všeužitečným,
a že podle usnesení zemského správního
výboru ze dne 5. srpna 1925, schváleného
vládou podle zákona ze dne 9. dubna 1920, č.
280 Sb. z. a n., převzala země Česká
na sebe záruku za zúročení a splacení
této půjčky.
Výbor ústavně-právní neshledal
nutnosti k provedení nějakých změn
v osnově a navrhuje proto shodně s výborem
dopravním slavné poslanecké sněmovně,
aby vládní návrh přijala beze změny.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dále přichází
ke slovu třetí zpravodaj, za výbor rozpočtový,
pan posl. dr Jos. Černý.
Zpravodaj posl. dr Jos. Černý: Slavná
sněmovno! Rozpočtový výbor pojednav
ve své schůzi dne 23. dubna 1926 o vládním
návrhu zákona, kterým se povoluje užíti
dílčích dlužních úpisů
"Východočeské 6% investiční
půjčky elektrisační z roku 1925 v
částce 27,000.000 Kč jmenovité hodnoty
se zemskou zárukou" k ukládání
nadačních, sirotčích a podobných
kapitálů, připojuje se ke zprávám
výboru pro dopravu a veřejné práce
a výboru ústavně-právního a
doporučuje posl. sněmovně přijetí
vládního návrhu beze změny. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K tomuto odstavci
pořadu podány byly řečnické
přihlášky. Zahájíme tudíž
rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická
lhůta stanovena byla na 20 minut. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není. Lhůta je tedy stanovena
20 minutami.
Ke slovu jsou přihlášeni: "proti"
p. posl. Zápotocký, "pro"
pp. posl. Svoboda a Kříž.
Dávám slovo prvnímu řečníku
zapsanému, panu posl. Zápotockému.
Posl. Zápotocký: Vážená
sněmovno! Dříve než budu mluviti k projednávanému
odstavci pořadu, chci se dotknouti celého pořadu
dnešní schůze posl. sněmovny a pořadů
schůzí jejích vůbec.
Nic nemůže charakterisovati nemohoucnost a neschopnost
nynějšího režimu i pořádku,
jako právě pořady jednání posl.
sněmovny. Kolem nás probíhá řada
velikých a důležitých událostí,
politických i hospodářských, u nás
i za hranicemi, o kterých parlament nesmí mluviti,
nemůže mluviti, nemůže a nesmí
věděti.
Na programu dnešní schůze jest záležitost
Východočeské elektrány a vedle toho
osm imunitních záležitostí. Lavice ministerské
zejí prázdnotou a přece bylo by nanejvýš
důležité, aby zde byl pan ministr zahraničí
dr Beneš, poněvadž je parlamentu dlužen
ještě řadu vysvětlení k důležitým
stanoviskům a otázkám. Jde tu o stanovisko
ministerstva zahraničí a pana ministra dr Beneše
k rusko-německé smlouvě. Kol nás probíhají
důležité události v Polsku, důležité
události v Anglii, ale pro tyto věci nemá
vláda a nemá, jak se zdá, ani parlament smyslu.
Bylo by potřebí, aby zde seděl pan ministr
vojenství gen. Syrový, aby informoval parlament,
jak vlastně to vypadá s fašistickými
rejdy československé generality. (Souhlas a potlesk
komunistických poslanců.) Bylo by potřebí,
aby jednotlivé politické strany, jichž orgány
v poslední době obracely se na pana gen. Gajdu,
neomezily se jen na apostrofování v časopisech,
nýbrž aby na půdě parlamentu, na půdě
této sněmovny obrátily se na ministerstvo
vojenství a pana gen. Syrového, aby parlamentu
vysvětlil, jak vlastně to s fašistickými
rejdy československé generality vypadá. (Souhlas
komunistických poslanců.)
Bylo by potřebí, aby pan ministr vojenství
vysvětlil také jednou parlamentu, proč v
československé armádě množí
se stále a stále případy sebevražd
mužstva, proč v československé armádě
jest na denním pořádku týrání
vojáků se strany představených, a
aby vůbec trochu světla bylo vrženo do nového
militaristického československého režimu.
Bylo by potřebí, aby pan ministr železnic informoval
parlament, jak se to má vlastně s úmysly
vlády zavésti 33%ní zvýšení
jízdních lístků.
Předseda (zvoní): Prosím pana
řečníka, aby se držel pořadu
a mluvil k věci.
Posl. Zápotocký (pokračuje): Vážená
sněmovno! Poslanci co chvíli jsou upozorňováni,
aby se drželi pořadu, ale právě předsednictvo
sněmovny a vláda nutí poslance porušovati
denní pořad... (Potlesk komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Volám pana
poslance za tento výrok k pořádku.
Posl. Zápotocký (pokračuje):...
poněvadž na program této sněmovny
nedají se věci, které by bylo nejvýše
nutno projednávati, a proto je nutno při jednotlivých
bodech denního pořadu, bez ohledu, zda to právě
do toho bodu spadá, mluviti o věcech, které
jsou naléhavé a nutné.
Přicházím však k projednávané
osnově. Je zde vládní návrh zákona,
kterým se povoluje užíti dílčích
úpisů Východočeské 6% investiční
půjčky elektrisační v obnosu 27 milionů
korun k ukládání nadačních
a sirotčích kapitálů.
Referáty pánů zpravodajů o této
věci zněly náramně skromně.
Bylo by potřebí, aby páni zpravodajové
osvětlili parlamentu, jak ve skutečnosti vypadá
hospodářství elektrisačních
společností u nás v Československé
republice. (Tak jest!) Bylo by potřebí, aby
bylo v parlamentě vrženo trochu světla na to
korupční hospodářství (Potlesk
komunistických poslanců.), které v těchto
společnostech jednotlivé strany bývalé
koalice, jejichž jsou tyto společnosti doménou,
provádějí.
Východočeská společnost elektrisační,
které má zde býti povolena možnost užíti
půjčky 27 milionů Kč k ukládání
investičních a sirotčích kapitálů,
je také jednou ze společností, ve které
korupce, podvod a švindl jsou a byly na denním pořádku.
Nebyl dosud projednán soudní případ
pánů inž. Křečka a Macháčka
ve Východočeské elektrárně.
Faktem však je, že v té věci jde o ohromný
podvod a že východočeská společnost
všechno to hospodářství, které
ve všech společnostech panuje, uvaluje na bedra nejchudších
malozemědělských vrstev, které jsou
členy Východočeské elektrárny
a které od ní odebírají proud. Je
zde používáno naprosto stranického měřítka.
A když agrární strana, která má
ve Východočeské elektrárenské
společnosti největší a nejrozhodnější
slovo, každou chvíli se holedbá pomocí
malým zemědělcům, bylo by potřebí
podívati se, jak ta pomoc vypadá třeba na
půdě Východočeské elektrárenské
společnosti. Bylo by potřebí kontrolovati,
jak se účtuje elektrárenský proud
na př. velkým kapitalistickým průmyslovým
společnostem a jak malým zemědělcům,
jak si počíná elektrárenská
společnost proti obcím a jak jinak proti průmyslovým
podnikům. Průmyslovým podnikům účtuje
se proud za 90 h až 1 Kč jedna Kw hodina, malým
zemědělcům 4 až 5 Kč za jednu
Kw hodinu. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Velkým kapitalistickým společnostem dávají
se velké úlevy, na obce však ukládají
se největší břemena, žádá
se, aby obce platily všechna zařízení
investiční, naproti tomu veškeré příjmy
shrabují elektrárny.
V návrhu, který je zde podán, mluví
se o záruce za 27 mil. Kč, které mají
býti případně půjčeny
na sirotčí jistotu a pod. V návrhu se praví,
že ministerstvo financí uznavši, že nynější
hospodářský stav společnosti a její
vývojové možnosti dávají naději
na řádné zúročení a
splácení výpůjčky, povolilo
vypsání této půjčky; ale zákon
nežádá naděje na splnění
takovýchto výpůjček, zákon
žádá záruku, poněvadž naděje
je příliš málo na takovéhle věci
a víme, že při korupčním hospodářství
podobných společností obyčejně
naděje těch, kteří důvěřovali,
vyjdou naprázdno.
Namítne se, že zemská správní
komise a země Česká přejímají
za zaplacení této výpůjčky
záruku, kterou nemůže dáti a převzíti
Východočeská společnost. Přátelé,
jak to vypadá? Předseda správní rady
Východočeské elektrárny pan Crha došlápl
si na předsedu zemské správní komise
pana Crhu a tito dva pánové v jedné osobě
- obě tyto funkce má v rukou pan Crha - se domluvili,
že země převezme za Východočeskou
elektrárnu ručení. Pan Crha přejímá
ručení za pana Crhu (Veselost a potlesk komunistických
poslanců.) a když hospodářství
ve společnosti špatně dopadne, když se
tam vyskytnou nové korupce a podvody a když to půjde
s hospodářstvím společnosti s kopce,
pak jsou tu poplatníci, široká obec poplatníků,
aby zakročila, poněvadž země přejímá
ručení. (Souhlas komunistických poslanců.
- Posl. Šoltys: Vy byste to vytrhli!) Ano, vždy
vás musí vytrhnouti chudý lid, aby to, co
jste promarnili, za vás zaplatil! (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. Zápotocký (pokračuje): My pro
podklad jednání o zákonu, který je
zde navržen, naprosto postrádáme revisní
zprávu o pořádcích u Východočeské
elektrárny. Máme zkušenosti, že revisní
zprávy státních orgánů, pokud
jsou revise u elektrárenských společností
prováděny, nepodávají pěkného
výkazu o tom hospodářství.
Pan referent se tu zmínil také o ústřední
elektrárně v Ervěnicích. Mohl bych
posloužiti několika daty.
V ústřední elektrárně v Ervěnicích,
kde veškerý akciový kapitál má
v rukou stát, země a obec pražská, kde
správní rada je sestavena podle klíče,
kde jsou funkce rozděleny mezi bývalé koaliční
strany, byla prováděna státní revise
Nejvyšším kontrolním úřadem
r. 1924 a 1925. Tato státní revise zjistila, že
je tam řada hrubých nesprávností při
zadávání staveb, při provádění
staveb, při placení staveb, v závěrečných
listech, v protokolech a knihách společnosti, kde
je systematicky radirováno a cifry jsou měněny.
(Hluk. - Výkřiky komunistických
poslanců.) Revisní zpráva byla skoncována
už v lednu letošního roku, přes to však
až dosud nebyla předložena a lidé, kterým
revisní zpráva vytýkala řadu nesprávností,
jsou stále ještě ponecháváni
na svých místech.
Posloužím zde jednotlivými doklady z revisní
zprávy státní revise:
Při zadávce chladicích věží,
kterážto práce byla zadána firmě
Komers, rozpočet zněl na 1,400.000 Kč, a
firmě Komers byla vyplacena hned záloha 700.000
Kč. Ale pak se ukázalo, že firma je vůbec
neschopna práci provésti, elektrárny musily
prováděti celou tuto stavbu ve vlastní režii
a zaplatiti všechno dříví a všechen
materiál a vůbec veškerou dělnickou
práci, která s tím byla spojena. Revisní
zpráva o této věci praví: Podle závěrečného
listu měla býti první splátka 700.000
Kč vyplacena do 14 dnů po podepsání
závěrečného listu. Závěrečný
list byl firmou podepsán 18. srpna 1923, takže elektrárny
měly možnost tuto částku vyplatiti nejpozději
do 2. září 1923. Podle účetních
záznamů a pokladních dokladů byla
však firmě Komers částka 700.000 Kč
vyplacena již 14. srpna 1923, to jest o 4 dny dříve,
než firma vůbec závěrečný
list podepsala.
Příkaz Zemské bance podepsán je předsedou
správní rady inž. Vaňoučkem a
členem správní rady posl. Hamplem.
(Výkřiky komunistických poslanců.).
Firma Komers potvrdila příjem této částky
teprve 7. března 1925 zaslaným výpisem z
účtu.
Najednou se stalo, jak jsem již podotkl, že firma se
ukázala naprosto neschopnou k provedení práce.
700.000 Kč strčila si do kapsy a elektrárny
si musily stavěti chladicí věže samy.
Revisní zpráva o této věci konstatuje,
že firma Komers na této zadávce vydělala
hned 14. srpna 1923, to jest 4 dny před tím, než
jí vlastně práce byla zadána a než
nesla jakékoliv podnikatelské risiko, 700.000 Kč,
které strčila do kapsy. (Výkřiky
komunistických poslanců.) Ústřední
elektrárny Ervěnické platily během
stavby veškerý materiál i montáž
chladicích věží. To je jeden případ.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Druhý případ: Firmě Strnad byla zadána
vlastní stavba elektrárny (Výkřiky
komunistických poslanců a poslanců soc. dem.
strany dělnické.) za 7,032.000 Kč. (Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. Zápotocký (pokračuje): Při
revisi se ukázalo, že část oferty (Výkřiky
posl. Mikulíčka.)... Přátelé,
poslechněte, těch věcí je více.
Při revisi se ukázalo, že část
oferty byla ustřižena a že vlastně nabídka
firmy Strnad zněla na mnohem vyšší obnos,
že převyšovala následující
nejbližší nabídku o více jak 800
tisíc Kč. Když při ofertním řízení
se přišlo na to, že nabídka firmy Strnad
převyšuje o více jak 800.000 Kč nejvyšší
následující nabídku, byla přes
to firmě Strnad stavba elektrárny zadána,
oferta byla ustřižena, a na druhé straně
bylo napsáno, že firma povoluje 71/2%
slevy. Revisní nález přímo praví,
že tu musila firma Strnad působiti terorem na členy
správní rady a terorem si vynutiti zadání
této stavby elektrárny sobě. Fakt však
je, že firma původně oferovanou nabídku
překročila o více než 100% a správní
rada jednomyslně povolila překročení
a vyplacení dalších 7 mil. korun fě
Strnad. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Této firmě byla dále zadána stavba
železobetonové střechy v elektrárně.
V protokole správní rady podle revise tato věc,
která vyžadovala nákladu 2 mil. korun, je odbyta
šesti slovy: "Schváleno zřízení
železobetonové střechy pro strojovnu."
Nic víc. Nic o tom, za jakých podmínek, nic,
za jakou cenu. Ale fakt je, že potom účet firmy
zněl na 2 miliony korun. Správní rada zadávala
stavbu za 2 mil. korun bez rozpočtu, bez závěrečného
listu, bez sjednání jakýchkoli podmínek,
a spokojila se prostě tím, že firma předložila
účet na 2 mil. korun.
Firmě, jak jsem již řekl, bylo potom povoleno
7 milionů Kč na více práce, tedy rozpočet
o 7 milionů Kč byl překročen a revisní
správa se vyslovuje o tomto postupu náramně
nelichotivě.
Je další případ: firma Hübschmann.
Jednalo se o zadání stavby domků pro ubytování
úředníků. Byl vypsán konkurs,
požádáno 10 firem o podání oferty.
Doba pro podání oferty končila 10. srpna
1922. Firma Hübschmann poslala nabídku 23. srpna 1922,
tedy 13 dní po ukončení lhůty a otevření
ofert, ale přes to byla této firmě okamžitě
zadávka stavby úřednických domků
udělena. Revisní zpráva konstatuje, že
v zadávce vypracování projektu firmě
Hübschmann vidí nejvyšší kontrolní
úřad hrubé porušení soutěžních
podmínek, neboť architekt Hübschmann podal nabídku
za 13 dní po otevření nabídek jiných
a přece mu byla práce druhý den zadána.
Další případ: firma Nekvasil. Jednalo
se o stavbu náhradní vily za převzatou vilu
od dolu Hedvika. Postavení náhradního objektu
zadáno bylo firmě Nekvasil za rozpočtenou
sumu 210.000 Kč. Tato suma 210.000 Kč byla překročena
144.566 korunami. Tedy vila stála zase skoro o 100%
více, než jak zněl původní
rozpočet a původní zadávka. Když
se dotazovala revisní komise po příčinách,
proč byl tento rozpočet překročen,
dostala zajímavou odpověď. Překročení
bylo odůvodněno ve správní radě
26. června 1925 a odůvodnění to zní
v tom smyslu, že vícenáklad povstal tím,
že v zadávací částce 210.000
Kč zapomnělo se na cihly. (Veselost a potlesk
komunistických poslanců. - Výkřiky
komunistických a soc. demokratických poslanců.)