Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: dr Spina, inž.
Dostálek, Slavíček, Stivín.
Zapisovatelé: Petrovič, Rýpar.
240 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vády: min. předseda Černý;
ministři dr Engliš, dr Haussmann, dr
Kállay, dr Peroutka, dr Říha,
dr Slávik, dr Schieszl, Syrový.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 20. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené udělil jsem: dodatečně na
včerejší 19. schůzi p. posl. Tayerlemu,
na dnešní schůzi pp. posl. Kleinovi
a Brožíkovi, vesměs pro neodkladné
záležitosti.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Klub poslanců čsl. živnostensko-obchodnické
strany středostavovské vyslal do výboru zahraničního
posl. Jiráčka za posl. Najmana.
Klub poslanců "Vereinigter parlamentarischer
Klub des Bundes der Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei und
der Ungarischen Nationalpartei" vyslal do výboru
imunitního posl. Platzera za posl. Hodinu.
Klub poslanců "Deutsche soz.-dem.
Arbeiterpartei" vyslal do výboru zahraničního
posl. dr Czecha za posl. Dietla; do výboru imunitního
posl. Heegera za posl. Pohla.
Předseda: Došla naléhavá interpelace.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Súrna interpelácia posl. Siváka a spol. min.
predsedovi, ministru zahraničia a ministru školstva
a nár. osvety vo veci nespravedlivého a stranníckeho
udelovania novinárských štipendií.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Dotazy:
posl. Bečko:
ministru nár. obrany v záležitosti chovania
neznámeho generála čsl. armády,
ministru soc. pečlivosti a ministru financií v záležitosti
rozdelenia staropenzistom zbytku z odbytného Rimamuránskej
spoločnosti;
posl. Adámka, Krejčího, Hintermüllera
a druhů vládě o převádění
dobytka na rumunských a polských hranicích;
posl. Sladkého:
ministrům školství a nár. osvěty
a financí o nutnosti bezodkladně zahájiti
stavbu budovy pro české státní ref.
reál. gymnasium v Novém Bohumíně,
ministru školství a nár. osvěty, kdy
hodlá předložiti k zákonnému
projednání osnovu zákona o výchově
dítek duševně úchylných,
vládě, zvláště ministrům
železnic a financí, o dávce z úředních
výkonů podle zákona čís. 53/1925
Sb. z. a n. pokud se týká podniků veřejno-právních
korporací,
vládě, zvláště pak ministru vnitra
a ministru financí o kritickém finančním
stavu některých slezských obcí a o
jeho sanaci;
posl. Knejzlíka:
ministrům zemědělství, soc. péče
a veř. prací o zřízení průmyslového
státního podniku na Šilpersku, severní
Morava,
ministru zemědělství:
o sestátnění lesů, patřících
řádu německých rytířů
na severní Moravě a ve Slezsku,
o zakázaném přístupu do státního
parku "Obůrka" v Jemnici na Moravě,
o regulaci potoka Bystřičky v povodí městyse
Dřevohostic na Moravě,
ministrům školství a financí ve věci
sestátnění městského koedukačního
učitelského ústavu v Olomouci.
Předseda: Došla odpověď. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Odpověď min. soc. péče na dotaz posl.
Krebse a druhů o volbách pro valnou hromadu v okresních
nemocenských pokladnách.
Předseda: Počátkem schůze byl tiskem
rozdán a současně přikázán
výboru iniciativnímu návrh:
257. Návrh posl. Koudelky, A. Chalupy a soudr., aby byl
vydán zákon o ubytování zaměstnanců
zemědělských podniků.
Přistoupíme k projednávání
1. odst. pořadu, kterým je:
1. Zpráva výborů zahraničního
a živnostenského o vládním návrhu
(tisk 223), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění ke schválení
obchodní smlouva sjednaná mezi republikou československou
a Japonskem v Praze dne 30. října 1925 (tisk 245).
Budeme pokračovati v rozpravě, započaté
v předešlé schůzi.
Ke slovu jsou přihlášeni ještě
tito řečníci: na straně "pro"
pp. posl. Zeminová, inž. Dvořáček,
na straně "proti" pp. posl. dr Hanreich,
Chlouba a Platzer.
Dávám slovo pí. posl. Zeminové.
Posl. Zeminová: Slavná sněmovno! Současná
doba byla tak bohata na veliké události politického,
hospodářského a sociálního
rázu, že je pochopitelno, když obě socialistické
strany vzepřely se stálému oddalování
poslanecké sněmovny a žádaly kategoricky
pilné její zasedání a současně
projednávání oněch zákonů,
na nichž má obyvatelstvo životní zájem.
Protože také pan ministerský předseda
se povážlivě politickým stranám
a parlamentu vyhýbal (Tak jest!), podaly včera
obě socialistické strany žádost, aby
premier vlády v dnešní schůzi tlumočil
stanovisko úřednického kabinetu k současným
ožehavým otázkám, zejména k otázkám
celním, ku přímo životní potřebě
zákona o stavebním ruchu, jakož i aby podal
zprávu o opatřeních, která úřednická
vláda učinila proti rostoucí drahotě
v téže době, kdy na venku skutečně
ceny četných produktů poklesly.
Již včerejšího projednávání
nevelké předlohy o obchodní smlouvě
s Japonskem použily všechny strany, aby tlumočily
svoje stanovisko k mezinárodní i vnitropolitické
situaci. V názorech stran jsou ovšem veliké
rozdíly, diktované sociálními, politickými
i národnostními jejich programy. V jednom se však
poslanecké kluby jednomyslně shodují, že
situace zahraniční je nejistá a vnitropolitické
poměry tak rozhárané, jak jsme nikdy za vlády
pevné majority neviděli. Z temného pozadí
lidského egoismu vynořují se otázky
tak sporné a ožehavé, že by bylo třeba
vzácné lásky ke státu, zejména
u československých stran, aby si uvědomily,
kam se řítíme. (Výborně!)
Za poměrů tak napjatých měl by parlament
zasedati denně, vláda by měla státi
v čele všem akcím, které by urovnávaly
nesnáze a ulamovaly hroty všem výstřelkům,
které by šly z prava nebo z leva. A když uvážíme,
že letos po prvé za řadu posledních
let již od nového roku objevil se pokles bilance našeho
vývozu, bylo to přímo výstražným
znamením nám všem, okamžitě se
měli sejíti zástupci vlády, parlament
a zejména zástupci naší výroby
zemědělské a průmyslové, aby
se radili, jak tomuto hrozivému nebezpečí
celého státu odpomoci. Co budou platna komukoliv
vysoká cla, kdyby pod vzrůstem drahoty a pod vnitřními
zápasy sociálními zakolísala snad
naše měna, zrovna jak to vidíme bohužel
v přítomné době v Polsku, Francii,
a jako to prožila loni Italie a jiné státy.
Měšťanské strany - lituji toho velmi utekly
na ráz od rozvážné celostátní
a národní politiky, jenom aby rozpoutáváním
stavovských vášní mohly agitovati. Snad
cítí, že situace vytvářená
15. listopadem není tak jistá a že to vítězství,
kterého docílily, může býti případnými
nějakými novými volbami opětně
zvráceno.
Nám socialistům se vytýkala vždycky
třídní politika, a najednou vidíme,
že od obrany republiky a odpovědnosti za vnitřní
klid ve státě neutíkají dělníci,
neutíkají socialisté, neutíkají
malí lidé z vesnic a měst, nýbrž
že právě československá buržoasie
vrhla se na politiku čistě třídní
i za cenu zakolísání státního
klidu a jistoty. (Výborně!)
Myšlence národní solidarity a sociální
rovnováhy sil zadal 15. listopad 1925 strašnou ránu.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Já vám také odpovím. Do té
doby měli jsme silnou národní majoritu a
vládu. Tři roky byli jsme dáváni celé
Evropě za příklad stability a jistoty. V
koalici, ve které socialisté měli silnou
posici, ve které 82 socialistických poslanců
stálo proti 85 zástupcům měšťanských
stran, nikdy by se nebyli odvážili klerikálové
žádati zvýšení kněžských
platů a nikdy by byli nepřišli agrární
zemani s diktátem agrárních cel. (Výkřiky
posl. Roudnického.) Vy bojujete jen za svůj
prospěch, pane kolego Roudnický. (Posl.
Roudnický: Jako vy!) Vám kněžím
jde o to, abyste dostali přidáno (Posl. Roudnický:
Každý stejně! Každý hájí
své!), bez ohledu na bídu, která dnes
prolíná veškeré obyvatelstvo tohoto
státu. (Výborně! Potlesk.)
Ale 15. listopad zvolil 60% měšťáků
a ti přešli ihned k útoku. (Posl. Roudnický:
Proč neřeknete, že jste dříve
také hlasovala pro zvýšení platů
duchovenských? Vždycky dosud jste hlasovala pro!)
Vám to voličové spočítají,
pane polní kuráte.
Měšťáci počítali, že
udeřila pro ně příznivá hodina,
aby mohli rozpoutáním stavovského svého
sobectví přispěti k rozbití všech
dosavadních útvarů, ručících
za stát.
A při vší té bídě a rozháranosti
chybí našemu státu pevné politické
vedení. Úřednická vláda vidí
zachmuřený mezinárodní obzor, vidí
rostoucí krisi hospodářskou, chápe,
že spojování agrárníků
s černou reakcí, (Výkřiky posl.
Roudnického.) s maďaronskými klerikály
a s iredentou německo-maďarskou nebude štěstím
pro stát ani nebude prospěchem pro všechny
vrstvy. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Úřednická vláda ignorovala sněmovnu,
vůdce stran nesvolávala k poradám, o pracovní
program se nestarala. Roku 1920 obdivovala se namnoze politická
veřejnost určitému státnickému
umění pana premiera úřednické
tehdejší vlády Černého.
Proto také, když přišla nyní doba
rozpaků a zmatků, opětně byl povolán
pan Černý v čelo úřednické
vlády. Ale najednou vidíme, že ministerský
předseda je velmi politicky nehotový, protože
nestojí tu již duch svatý bývalé
politické "pětky", (Výkřiky
komunistických poslanců.) která radila
a pomáhala, když bylo zapotřebí. (Tak
jest!)
Přes nechuť úřednické vlády
vymohli jsme si toto svolání parlamentu, aby bylo
jasno, zdali vláda a sněmovny jsou schopny nějaké
positivní práce. Socialisté budou nutiti
vládu, aby dodržela slib, daný sněmovnám
jasným prohlášením vlády, že
povede stát v duchu a programu bývalé koalice.
A obě minulé koalice měly přece v
zásadách dohodnuto, že se nyní uzákoní
celá řada nutných předloh, jež
byly většinou již v minulé koalici hotovy.
Naše strana kategoricky v zájmu klidu celého
státu trvá na tom, aby i úřednická
vláda probrala se z mrákot a nasadila všechny
páky k tomu, aby nový požitkový systém
státních zaměstnanců nebyl oddalován,
nýbrž aby byl proveden v květnu, jak na to
čeká celá státně zaměstnanecká
veřejnost. (Potlesk.)
Slib vlády, že předloží nyní
neobyčejně důležitý zákon
o přestárlých, kvitovali jsme opravdu s povděkem.
Včera pak obě socialistické strany zvláštním
podáním návrhu donucují vládu,
aby řekla své určité stanovisko k
nesmírně důležitému zákonu
o podpoře stavebního ruchu. Desetitisíce
nebydlících čeká na tento zákon
jako na smilování, obce jsou bezradny, odehrávají
se scény, které se rovnají zoufalství
a statisíce lidí čeká na práci.
(Posl. Kreibich: Vítězství koalice!) Vy
jste toho nejvíc vybojovali! Pět roků zde
sedíte a nepřinesli jste ani to nejmenší
pracujícímu lidu. (Výkřiky posl.
Horpynky.)
Na 30 oborů práce jest bez stavebního ruchu
opravdu v těžké krisi. Stavební ruch
jest otázkou státní nezbytnosti a nikoliv
spornou otázkou politickou. (Posl. Kreibich: Nemohli
jsme napraviti všechny vaše chyby!) Vy jste ještě
nic nenapravili, kam vy šlápnete, sedm let tráva
neroste, jest to viděti v Maďarsku, Bavorsku, Italii:
zmocnili jste se vedení a přivedli jste národ
do zkázy a rozvratu a přispěli k vítězství
opravdové reakce s prava. To jest ta vaše práce!
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Ministerský předseda ve svém exposé
zaručil také provedení zákona o závaznosti
kolektivních smluv. Důležitý jest zákon
o zemědělských společenstvech a komorách.
Reklamujeme dále slíbený celostátní
zákon pachtýřský právě
pro malé zemědělce důležitý
a nutnou, již za minulé koalice sjednanou daňovou
reformu.
Měsíce však utíkají a netrpělivost
lidu roste, vláda předlohy nepředkládá
a o požitkovou soustavu se starala věru málo.
Měšťanské strany pak počítají,
že až dostanou kongruu a svoje agrární
cla, že všechno ostatní může padnouti
pod stůl. Proto tento prudký odpor socialistů
a jistě i většiny obyvatelstva tohoto státu
proti nejnovějšímu klerikálně-agrárnickému
útoku.
O celních otázkách československá
strana socialistická chce jednati s plnou vážností,
jakou vyžadují, ale v duchu bývalých
dohod učiníme tak po splnění sjednaného
programu. Kongruu odmítáme však zásadně
a bezpodmínečně, bez ohledu na všechny
strany. (Výkřiky lidových poslanců:
Co tomu řekne Prášek?) Nebojíme
se zápasů, do kterých bez vlastní
viny jdeme. Ani Volná myšlenka, ani československá
církev nepotřebuje v okamžiku, jakmile dojde
k odejmutí výhod kongruy římským
kněžím, podpory, protože 90% katolíků
uteče z římské církve, jakmile
by měli platiti jediný haléř vydání
na svoje kněžstvo. (Výkřiky lidových
poslanců.)
Miliony chudého lidu, zmámeného volební
demagogií a sliby reakce, volilo agrárníky,
klerikály, národní demokraty a politické
živnostníky. Nezámožní lidé
jsou však strašně rozčarováni nenávistnou
a protilidovou politikou těchto stran. Za svoje hlasovací
lístky dostávají nyní ve tvář
políček, že se má sice přidat
kněžím a pomoci bursovním spekulantům,
ale zdražiti při tom hladové sousto milionů
pracujícího lidu.
Po celá léta třásly se národy
k jaru před bezohlednou dravostí mezinárodních
bursiánů, skupujících od nich lacino
obilní zásoby, aby na jaře a přede
žněmi mohli zásoby hoditi na trh a diktovati
ceny těchto produktů a tak vyháněním
cen žali miliony, které neseli. Také loni prožili
jsme podobný hrůzný útok bursiánů,
zejména amerických, kteří na celém
světě vyhnali prudce ceny obilí a mouky do
výše. Též bursa pražská, brněnská,
bratislavská a ostatní chtěly využíti
této situace ke svým účelům.
Ale tehdejší koaliční vláda,
ve které socialisté měli silné zastoupení,
vzepřela se energicky útoku spekulace.
Sám ministr zemědělství pan dr Hodža
vyhrožoval loni na jaře bursám státním
dozorem, event. i zavřením, nebudou-li nekalé
živly z bursovních trhů odstraněny.
Před rokem koaliční vláda za vedení
náměstka Stříbrného
a ministra zásobování dr Frankeho
srážela energicky ceny řadou preventivních
opatření, zejména používajíc
zásob, které získala, ke sražení
vysokých cen a dnes po roce přicházejí
tytéž měšťanské československé
strany, které loni bursovní spekulaci potíraly,
aby obstaraly to, co dříve dělávala
mezinárodní spekulace sama.
Čtyři měsíce přede žněmi,
když 70% i vesnického obyvatelstva musí nakupovati
mouku a obilí, přichází určitá
klika agrární strany v senátě i ve
sněmovně, aby zdražila živobytí
5/6 obyvatel tohoto státu. A agrárním
zemanům jdou na pomoc zbožní katolíci,
Maďaři a Němci. Divná, prapodivná
to koalice, ve které si leží v objetí
vlastenci čeští s maďaronskými
luďáky a Němci rázu pánů
dr Hanreicha a dr Medingera, kteří
chodí štváti proti našemu státu
za hranice.
Národní tradice Švehlova byla odkopnuta
vlastními jeho lidmi, pojem vlasti a národa pošlapán
a včerejší vlastenci národně-demokratičtí,
klerikální a agrární spřáhli
se k útoku s Němci a Maďary proti nezámožným
vrstvám vlastního národa. Jsou lidé
u nás, kteří vedeni osobními cíli
přáli si spojenectví s Němci. Došlo
k tomu, k čemu pracovali, stará koalice je rozbita,
národní myšlenka opuštěna, spojenectví
s Němci navázáno, ale za tak těžkých
sociálních otřesů, že konce viděti
nelze.
Mluvčí našich malozemědělců
sen. Čipera ohlásil jménem celé
československé strany socialistické, že
se řešení celních otázek nevyhýbáme
a zejména malému zemědělci a zemědělskému
dělníku poskytneme ochranu za všech okolností.
(Posl. Krejčí: Takhle rekvisicemi, že ano!)
Nemluvte o rekvisicích, mohli bychom potom ukázati
na mnohého vašeho předáka, který
rekviroval dobytek, malým zemědělcům
bral poslední krávu z chléva a šanoval
bohaté velkostatkáře za doby válečné.
Máte příliš mnoho másla na hlavě,
než abyste o rekvisicích mluvili.
Nevyhýbáme se jednání celnímu
se vší vážností a poskytneme malému
zemědělci i zemědělskému dělníku
ochranu za všech okolností. K řešení
otázek celních jest však času, řekla
bych, více v září, jak to naši
malozemědělci sami tvrdí, v době,
když malý zemědělec sklízí
se svých políček, aby za stržený
groš kupoval nejnutnější životní
potřeby.
Agrární strana však nechce cla v září,
aby pomohla malému zemědělci, diktuje je
nyní, kdy z toho budou míti zisky přečetná
agrární družstva a bursy, na nichž agrárníci
jsou pány. (Výkřiky poslanců strany
republikánské.)
Chápeme, že převážným bohatstvím
malého zemědělce jest pěstování
dobytka. Proto jsme s takovou vášnivostí bojovali
za příděl půdy drobným lidem,
aby si dobytek mohli držeti. Ale právě agrárníci
byli největšími nepřáteli poctivé
pozemkové reformy, rvali půdu pro své zbytkové
statkáře, nadržovali velkostatkářům
a dělali s nimi dohody... (Výkřiky lidových
poslanců.) Ale vždyť tomu nerozumíte
a neznáte věc! (Výkřiky posl. Kreibicha.)
Pane kol. Kreibichu, nemluvíte pravdu! My jsme
proti praksi Pozemkového úřadu bojovali 5
roků, 5 roků voláme po jeho reorganisaci,
5 roků žádáme, aby se malému
člověku dostalo práva, mezi tím co
vy organisujete irredentu proti tomuto státu, my jsme běhali
po českých vesnicích, abychom malého
člověka pozvedli, napřímili, abychom
mu nedovolili, aby se sehnul pod knutou bohatých pánů
z vesnic, nýbrž aby šel hájit s námi
své právo. Vás tam vidět nebylo, vy
jste se vesnicím vyhýbali, to bylo příliš
mnoho práce, a dnes chcete klidit úspěchy
z práce těch druhých. (Tak jest! -
Výkřiky posl. Kreibicha.)
Ale právě agrárníci šidili o
půdu malého člověka a sjednávali
s velkostatkáři tak zvané dohody, které
byly proklínány všemi malými lidmi.
(Výkřiky posl. Biňovce a Leibla. -
Předseda zvoní.)
Ochranu dobytkářství našeho měly
prováděti zejména obchodní smlouvy
s agrárními státy, a tu zase konstatujeme,
že právě ministerstvo zemědělství,
vedené agrárníky, nechalo náš
stát zaplaviti dobytkem z Polska mnohonásobným
překročením povoleného a ujednaného
kontingentu. Mluví se otevřeně o tom, že
na dovozu polského dobytka vydělala hodně
některá družstva, která nejsou daleko
od agrárních zemanů. Při tom agrárníci
sabotují obchodní smlouvu s Maďarskem, které
odebírá z našeho státu jenom textilu
za 550 milionů Kč. Z těchto ukázek
je vidět, kdo je přítelem malých zemědělců
a kdo je jejich odpůrcem.
Uznáváme ochotně, že ceny venku mnohých
produktů opravdu poklesly, ale ani ministr zásobování
lidovec p. dr Dolanský, ani jeho nynější
nástupce p. dr Hausmann neučinili od loňského
prosince ničeho, aby se tento pokles cen venku objevil
ve snížených cenách ve městech.
Státní zaměstnanci, zaměstnanci soukromí,
malí živnostníci a všechno dělnictvo
otevřeně hlásají, že budou rádi
i levněji pracovati, jen když dostanou všechno,
co nutně potřebují k výživě,
také za přiměřeně snížené
ceny. Při dobré vůli a silné státnické
schopnosti min. předsedy dalo se zde docíliti uspokojení
venkova tím, že snížením životních
nákladů ve městech mohl venkov nakupovati
potřebné průmyslové výrobky
také levněji. A tak mohl býti spokojen člověk
městský i venkovský, jen kdyby byl vyřazen
dravý meziobchod mezi oběma základními
pilíři našeho státu.
Ale drahota ve městech neklesá, nýbrž
roste, potraviny jsou v ohromném měřítku
falšovány, lidé okrádáni na váze
i jakosti, jaký potom div, že každý za
těchto poměrů žádá plným
právem přídavek na mzdách a platech
a nikoliv aby mohl uvažovati o opaku. A když uvážíme,
že uhelný průmysl máš je ve strašné
krisi, že stavební odbory stojí přes
rok, že krise v oděvním průmyslu roste,
že v kovoprůmyslu se práce omezuje a že
nyní ohromné obory textilní hlásí,
že se bude na příště pracovat jen
tři dny v týdnu, nedivte se, že i lid se bude
bránit vaší zdražovací metodě
do krajnosti. Pak dojde k otevřenému zápasu
všech proti všem. Vy jste 15. listopadu vyhráli
většinu, chudý lid vám k ní pomohl,
vy ten útok na kapsy chudáků většinou
v parlamentě můžete snad vyhráti, ale
nebude vám to nic platno, protože veškerý
pracující lid zvedne okamžitě veliké
sociální zápasy za zvýšení
svých mezd a platů a převalí se to
opět do rostoucí drahoty.
Na útok klerikálů na životní
zájmy obyvatelstva odpoví naši malozemědělci,
zemědělští dělníci i socialistické
strany tím, že budou uvažovati o prosazování
zákona, podle kterého všechna církevní
půda patřící farám, děkanstvím,
biskupům, řádům a nadacím církevním
musí býti rozparcelována do posledního
hektaru, aby kněžstvo přestalo míti
chuť na zdražování a vrátilo se
k úkolu, který mu byl církví určen,
starati se o duše lidské a ne o půdu, hmotné
statky a lidský mamon, jak to dělají nyní.