Namlouvá se drobným zemědělcům,
že musí ze solidarity státi za zájmy
jiných a hájiti ochranně clo. Zde se dovolávají
slavného společenství vsí, poněvadž
jde o zájmy kapitalistické. Při pozemkové
reformě, otázce pachtýřů, otázce
obecního statku, placení daní, správy
obcí, při otázkách sociálního
pokroku atd., jež by od bohatých sedláků
a velkostatkářů vyžadovaly obětí,
cítí se společenství vsí po
čertech málo. Kde jde o životní otázky,
o skutečný zájem drobných zemědělců,
obracejí se agrárníci zuřivě
proti tomu. Tak v otázce krmiv. V tomto bodě rozcházejí
se cesty obou zájmových skupin úplně.
O dovozu levných krmiv nechtějí velcí
zemědělci, kteří sami více
vyrábějí, než spotřebují,
ničeho věděti, drobní zemědělci
však musí přirozeně počítati
s levnými krmivy. A jestliže kol. Windirsch
líčil brusiče skla z Jizerských Hor
jako příklad, že se zemědělství
špatně vede, dlužno to odůvodniti tím,
že krmiva jsou právě příliš
drahá pro ty, kteří mají příliš
málo a musí je kupovati. V tom to vězí.
Co zde v tuzemsku schází na krmivu, mělo
by se dovézti z ciziny beze cla a za nejnižší
dopravní sazby. My jsme toto rozumně stanovisko
ve prospěch drobných zemědělců
odedávna zastávali. Jinak agrárníci:
Páni, kteří dnes dělají českou
a německou agrární politiku, sledují
šlépěje Hohenblumovy. Rád bych při
tom pověděl něco o agrární
politice Hohenblumově: Vzhledem k návrhu přijatému
na podzim r. 1910 v rakouské poslanecké sněmovně
na snížení cel na krmiva psala tenkráte
Hohenblumova "Rakouská agrární příručka
1911": "Tyto snahy byly by s to, aby vrazily klín
do zájmové solidarity zemědělců.
Neboť agrární cla spočívají
na kompromisu mezi zájmy různých odvětví
zemědělské výroby, je to jen tak dlouho
možno, aby ochrana jimi požadovaná byla udržována,
dokud základna, na které je vybudována, totiž
vzájemná dohoda, zůstane nedotčena."
Vidíte, apeluje se na solidaritu drobných lidí,
aby na svá bedra brali břemena ve prospěch
velkovýrobců.
Ať nám nikdo nepřichází s poukazem,
že agrárními cly stoupnou mzdy zemědělských
dělníků. Alespoň ne v přiměřené
výši. V Německu, Anglii a jinde došlo
se ke zkušenosti, že zvýšení mezd
zůstává daleko za zvýšením
cen životních potřeb. Ve skutečnosti
tedy nemohou zemědělští dělníci
od vysokých cel čekati ničeho, nebo po čertech
málo.
Dámy a pánové! Chtěl bych prohlásiti
jedno. Roku 1922 při jednání o clech a obchodní
politice v Teplicích byl žádán desateronásobný
celní koeficient. Tenkráte tvrdil dr Fiedler ze
Zemědělské rady v Praze, že při
cenách obilí 369 až 444 Kč má
prý ještě výrobce 23 až 73% ztráty.
Jak vlastně vysoká mají tedy býti
obilní cla? Druhdy vládlo mínění
v mnohých kruzích zemědělských,
že snad bude možno udržeti cenu dosaženou
za války, 600 K za 1 q. Jak měla pak při
takových cenách vypadati obilní cla, jestliže
ještě mělo býti hrazeno clem 73% ztráty?
Vezmeme-li, že před válkou stál 1 q
pšenice nebo žita 18 až 20 K, musí se přece
připustiti, i z vaší strany, že dnešní
ceny vzhledem k šesti- až sedminásobnému
znehodnocení peněz odpovídají tehdejším
cenám. Kam jen míří agrární
celní politika?
Co rádi a radostně vítáme a podporujeme,
je systematické zvyšování zemědělských
sil výrobních pomocí techniky a vědy
melioracemi, levným úvěrem, vybudováním
družstev, theoretických a praktických učilišť
pro zemědělce atd. Kde je toho nezbytně třeba
a nejde to jinak, kde je ochrana zemědělské
výroby žádoucí, doporučujeme
podle systému norského a švýcarského
vytvoření dovozního monopolu pro obilí,
jak to také president rakouského státu dr
Hainisch ve svém slavném díle "Útěk
z venkova" vřele oceňuje. Píše
na str. 332 doslovně: "Před ochranným
clem má obilní monopol veliké výhody.
Předně nepůsobí tak hrubě mechanicky
jako ochranně clo, bylo by myslitelno individualisování.
Mohlo by se, když již ne pro každého jednotlivého
majitele úrodných pozemků, tedy přece
jen pro celé úrodné okresy držeti ceny
poněkud níže než pro kraje neúrodné,
jejichž produktů by se nechtělo nedbati. Tímto
způsobem jednalo Maďarsko, když za války
převzalo obilní hospodářství".
Proč jste nemluvili o těchto věcech? Váš
kolega ve Švýcarech, prof. Laur, jehož se sami
dovoláváte, je vřelý přítel
dovozního monopolu obilního. Proč nemyslíte
na tuto novodobou myšlenku, proč jdete dále
cestou Hohenblumovou?
Těžko bude možno tvrditi, že československé
zemědělství stojí, pokud jde o výrobu
obilí, na výši. Těch 40.000 vagonů
obilí, jež každoročně musejí
býti dováženy, mohlo by býti při
lepších methodách vyrobeno v zemi samé.
Tu řekl bych rád ještě jedno. Již
Kautsky dokázal r. 1911, a jiní to učinili
rovněž, že průměrný výnos
pšenice byl největší v oněch zemích,
kde nebylo agrárního ochranného cla, kde
zemědělství opírá se samo o
sebe, kde zůstalo z vlastní síly schopným
soutěže. Poukazuji na Anglii, Holandsko, Belgii, Dánsko.
V letech 1901 až 1905 činil v Německu výnos
pšenice z hektaru 18,44 q, v Rakousku 11,97 q, v Belgii naproti
tomu 22,33 q a v Dánsku byl výtěžek
dokonce ještě větší, 29,56 q. Podobně
je tomu s pěstováním brambor a jinými
plodinami.
Nechci zabíhati do podrobností, řekl bych
však ještě toto: V Dánsku, kde je družstevnictví
výtečně zorganisováno, kde převládá
malozemědělství, kde dnes je sociálně-demokratická
většina a sociálně-demokratická
vláda, připadá na tisíc obyvatel 720
kusů dobytka a 320 vepřů, u nás připadalo
za agrárnické vlády, jež prý
chce venkovský lid zachrániti, podle posledního
sčítání dobytka r. 1921 na tisíc
obyvatel jen 322 kusů dobytka a 121 vepřů.
Naproti tomu vyvážíme v Československu
obrovská množství bramborů ve formě
lihu, místo abychom z toho vyráběli maso.
Národní hospodářství následkem
toho, poněvadž se každý žene za vyššími
zisky, je několika miliardami, pokud jde o výrobu
masnou, pasivní. Agrární "Venkov",
hlavní orgán českých agrárníků,
psal r. 1924: "Změňte hospodaření,
změňte hospodářský plán
a učte se dobře vykrmovati zvířata."
Odmítáme tedy čistě mechanickou, pouze
okamžitým účelům zištným
sloužící celní politiku, podle Hohenbluma
stejně tak rozhodně, jako to učinil r. 1909
rakouský poslanec rytíř Pantz. Tento, podle
pánů ze Svazu zemědělců plnokrevný
rolník, prohlásil zcela správně, že
rolnický stav ve svém celém okruhu zájmovém
stojí živnostníku a dělníku daleko
blíže než velkostatkáři a že
rolník za dosavadní agrární politiky
konečně přelce jen tahá za jiné
kaštany z ohně a při tom si sám popálí
ruce.
Dámy a pánové! Víme zcela dobře,
že boj o cla je kusem otázky moci. Docela právem
zdůraznil na zmíněném již sjezdu
strany sociálně-demokratické r. 1907 ve Vídni
jeden řečník, že jednou z příčin
zdražení živobytí pro dělnickou
třídu je pokračující lepší
organisace agrárníků a průmyslníků.
V tenkráte přijatém usnesení se zřejmě
a jasně vyslovuje, že zdražování
cly a kartely je účinkem kapitalistické výroby,
spočívající na soukromém vlastnictví
výrobních prostředků. Boj proti celnímu
systému zabíhá do ohromné, významné
otázky mezinárodního rozdělení
práce zemědělským a průmyslovým
státem, do otázky světového obchodu
a světového hospodářství.
Tyto palčivé otázky přítomnosti
nebudou moci ovšem býti kapitalistickou společností
konečně vyřešeny, nýbrž
jen příští společností
socialistickou. Dnes však je nutno brániti se proti
oněm reakcionářským silám,
jež nám odepřely rovné politické
právo, jež nám závidí nejmenší
sociální pokrok, jež jsou nepřáteli
každého kulturního vzestupu proletariátu.
Agrárníci a křesťanští sociálové,
agenti kapitálu, bojují za peníze a zisk,
my bojujeme za chléb a svobodu. Pravá demokracie
odmítá rozhodně každé vykořisťování
širokých vrstev ve prospěch hrstky agrárníků
nebo průmyslových baronů. Proto zmar agrárním
clům nyní a vždy. (Potlesk něm. soc.-demokratických
poslanců.)
Předseda Malypetr (ujímaje se předsednictví
- zvoní): Přerušuji projednávání
tohoto odstavce pořadu a pořadu schůze vůbec.
Posl. Hruška a soudr. podali podle 2. odstavce §u
46 jedn. řádu návrh, aby se ministr zásobování
nebo jeho zástupce dostavil do schůze posl. sněmovny,
v níž bude tento návrh odhlasován, a
podal zprávu o úmyslu vlády o úpravě
cen cukru a zvýšení podílu státu
na ní.
Žádám za přečtení návrhu.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu posl. sněmovny
N. S., vyzývá poslanecká sněmovna
ministra zásobování, po případě
jeho zástupce, aby se dostavil do dnešní schůze
poslanecké sněmovny a podal zprávu o úmyslu
vlády o úpravě cen cukru a zvýšení
podílu státu na ní.
Předseda: Návrh vyhovuje jednacímu
řádu, dám o něm tudíž
rozhodnouti podle jednacího řádu bez rozpravy
prostým hlasováním.
Prosím, aby paní a páni poslanci zaujali
svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem posl. Hrušky
a soudr., aby se pan ministr zásobování nebo
jeho zástupce dostavil do schůze poslanecké
sněmovny a podal žádanou zprávu, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Posl. Cibulka a soudr. podal podle 2. odstavce §u
46 jedn. řádu návrh, aby se ministr železnic
dostavil do schůze posl. sněmovny, v níž
bude tento návrh přijat, a podal vysvětlení
o postupu ministerstva železnic ve věci klidu práce
na elektrických drahách města Prahy a jiných
měst v den 1. května t. r.
Žádám za přečtení návrhu.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu posl. sněmovny
N. S., vyzývá poslanecká sněmovna
ministra železnic, aby se dostavil do dnešní
schůze poslanecké sněmovny N. S. a podal
vysvětlení o postupu ministerstva železnic
ve věci klidu práce na elektrických drahách
města Prahy a jiných měst v den 1. května
t. r.
Odůvodnění: Jak známo, zasáhlo
ministerstvo železnic neslýchaným způsobem
do usnesení správní rady elektrických
podniků města Prahy, která, vyhovujíc
jednomyslně vůli všech zaměstnanců
elektrických drah pražských, vzala na vědomí
zastavení provozu elektrických drah v den 1. května
t. r. Nátlak i veškeré hrozby ministerstva
železnic zůstaly v bezvýsledny a ministerstvo
železnic utržilo tímto svým tažením
proti popřevratové vymoženosti zaměstnanců
elektrických drah blamáž, jejíž
velikost je jen docela úměrná reakčním
tendencím, do jichž služeb se ministerstvo s
pohotovostí, lepší věci hodnou, postavilo.
Podle všeho se však zdá, že se ministerstvo
železnic z této ostudy ničemu nenaučilo
a že hodlá po případě k uskutečnění
výhružných opatření, jichž
k zastrašení členů správní
rady a zaměstnanců elektrických podniků
jíž před 1. květnem použilo, napraviti
vlastní vinou utrpěnou blamáž. Poněvadž
nikterak nehodláme mlčky strpěti, aby ministerstvo
železnic nadále provokovalo ať kterékoliv
osoby, činitele nebo instituce, jež se letos o obhájení
popřevratové vymoženosti zaměstnanců
elektrických podniků města Prahy i jiných
měst zasloužili, poněvadž dále
chceme získati záruku, že se ministerstvo železnic
v příštích letech podobné provokace
neodváží, a poněvadž konečně
doufáme, že v poslanecké sněmovně
většina zástupců nesouhlasí s
postupem ministerstva železnic, pokládáme za
nutné, aby ministr železnic v plenu sněmovny
postup ministerstva železnic vysvětlil.
Předseda: Návrh vyhovuje jednacímu
řádu, dám o něm tudíž
rozhodnouti podle jednacího řádu bez rozpravy
prostým hlasováním.
Kdo souhlasí s návrhem posl. Cibulky a soudr.,
aby se pan ministr železnic dostavil do schůze poslanecké
sněmovny a podal žádanou zprávu, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Posl. dr Franke, Tomášek, dr Meissner,
Špatný a soudr. podali podle 2. odstavce §u
46 jedn. řádu návrh, aby se pan předseda
vlády dostavil do zítřejší schůze
poslanecké sněmovny a učinil prohlášení:
1. je-li vláda ochotna s největším urychlením
předložiti poslanecké sněmovně
osnovu zákona o podpoře stavebního ruchu,
2. je-li vláda ochotna prohlásiti svoje stanovisko
k otázce zemědělských cel a opatření
protidrahotních.
Žádám za přečtení návrhu.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Předseda vlády se vyzývá, aby se dostavil
do zítřejší schůze a učinil
prohlášení:
1. Je-li vláda ochotna s největším urychlením
předložiti poslanecké sněmovně
osnovu zákona o podpoře stavebního ruchu.
2. Je-li vláda ochotna prohlásiti svoje stanovisko
k otázce zemědělských cel a opatření
protidrahotních.
Předseda: Návrh vyhovuje jednacímu
řádu, dám o něm tudíž
rozhodnouti podle jednacího řádu bez rozpravy
prostým hlasováním.
Kdo souhlasí s návrhem posl. dr Frankeho,
Tomáška, dr Meissnera, Špatného
a soudr., aby se pan předseda vlády dostavil
do zítřejší schůze poslanecké
sněmovny a učinil žádaná prohlášení,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Posl. dr Czech, Pohl a soudr. podali podle 2. odstavce
§§u 46 jednacího řádu návrh,
aby se pan předseda vlády dostavil do dnešní
schůze poslanecké sněmovny a učinil
prohlášení o stanovisku vlády k otázce
cel.
Žádám za přečtení návrhu.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Předseda vlády se vyzývá, aby se dostavil
do dnešní schůze poslanecké sněmovny
a učinil prohlášení o stanovisku vlády
k otázce cel.
Odůvodnění: Otázka zemědělských
cel jest nyní střediskem politického boje.
Jest to nesnesitelný a neústavní stav, že
odpovědná vláda dosud vůbec ještě
přesně nevyjádřila svého stanoviska
k této otázce. Proto podáváme tento
návrh.
Předseda: Návrh vyhovuje jednacímu
řádu, dám o něm tudíž
rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.
Kdo souhlasí s návrhem posl. dr Czecha, Pohla
a druhů, aby se pan předseda vlády dostavil
do dnešní schůze posl. sněmovny a učinil
žádaně prohlášení, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Prve než přikročím k ukončení
schůze rozhodneme ještě hlasováním
podle §u 69 jedn. řádu, zda a kdy jest zahájiti
rozpravu o interpelaci označené za naléhavou,
která rozdána byla v 17. schůzi posl. sněmovny
dne 24. března 1926.
Jest to naléhavá interpelace posl. dr Czecha
a druhů ministrovi vnitra o výjimečném
opatření karlovarského policejního
komisařství (tisk 190).
Žádám za přečtení záhlaví
a petitu.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
190. Naléhavá interpelace posl. dr Czecha,
de Witte a druhů ministrovi vnitra o výjimečném
opatření karlovarského policejního
komisařství.
Tážeme se pana ministra:
1. Jak může ze zákona a věcně
odůvodniti výjimečná opatření
správce karlovarského policejního komisařství?
2. Jest ochoten pohnati k odpovědnosti správce karlovarského
policejního komisařství pana dr Votavu, jenž
to zavinil?
3. Jak může ospravedlniti, že ministerstvo tento
stav, příčící se zákonu,
trpělo po 5 dní a ihned nenařídilo,
aby byl odstraněn?
Předseda: Připomínám, že
odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla
již rozdána jako tisk 256.
Podavatelé navrhují, aby rozprava se zahájila
ihned.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené
interpelaci přiznána byla rozprava podle §
§§ 69, 65 a 68 jedn. řádu a aby rozprava
tato podle návrhu podavatelů zahájila se
ihned, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím rozprava přiznána
nebyla.
Páni posl. dr Czech, Pohl a soudr. podali
mně dotaz podle §u 70 jedn. řádu: proč
dosud nedošlo ke svolání porad klubovních
předsedů podle §u 17 jedn. řádu
a zda jsem ochoten porady tyto budoucně svolávati
pravidelně?
Na tento dotaz musím odpověděti nejprve poukazem
na § 17 našeho jednacího řádu.
Podle něho dochází k poradám klubovních
předsedů tehdy, když předsednictvo sněmovny
podle potřeby přibere předsedy klubů
s hlasem poradním ke svým vlastním poradám,
podmínkou tedy jest, aby předsednictvo uznalo potřebu
přibrati poradní hlas klubovních předsedů
ke svému rokování.
Konference klubovních předsedů v souhlasu
s tímto ustanovením zákona byly vždy
fakultativní a také předsednictvo sněmovny
v roce 1924 zaujalo stanovisko totožné.
Předsednictvo sněmovny, zabývajíc
se touto otázkou opětně dne 30. dubna 1926,
setrvalo na těchto principech a pozve pány předsedy
klubů k poradě, kdykoli toho shledá potřebu.
Před ukončením schůze jsou ještě
některá presidiální sdělení.
Posl. dr Šmeral žádá o udělení
další dovoleně na 5 týdnů pro
pobyt v cizině.
Posl. dr Stern žádá o udělení
dovoleně na 4 týdny z téhož důvodu.
Kdo souhlasí s udělením těchto dovolených,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovoleně tyto jsou uděleny.
Dovolené na dnešní schůzi udělil
jsem posl. Dědičovi, Munovi, Mikulíčkovi
a Tučnému - pro neodkladné záležitosti.
Lékařské vysvědčení
předložil posl. Haken.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Do výboru soc.-politického vyslal
klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu posl. Petroviče za posl. Macha,
klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické
posl. Johanise za posl. Tayerle.
Do výboru zahraničního vyslal klub
poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Hajna
za posl. inž Dvořáčka; klub poslanců
"Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. dr Feierfeila
za posl. dr Mayr-Hartinga; klub poslanců "Deutsche
Nationalpartei" posl. dr Keibla za posl. inž.
Kallinu.
Předseda: Došly naléhavě interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Naléhavě interpelace:
posl. Štětky a soudr. ministru vnitra o hrubém
porušení shromažďovacího práva,
posl. Kreibicha a druhů ministru zahraničí
o důvěrném memorandu čsl. ministerstva
zahraničí locarnským signatárním
mocnostem stran jednání o smlouvu mezi Německem
a Ruskem a o stavu vyjednávání mezi vládou
československou a sovětskou pro vybudování
normálních diplomatických styků.
Předseda: Došel návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Návrh posl. Mašaty, Staňka, Petroviče,
Adámka, Frant. Navrátila, dr Mičury, Hlinky
a spol., aby vládě bylo uloženo zrušiti
ustanovení článku II vládního
nařízení ze dne 4. června 1925, čís.
111 Sb. z. a n., o částečné úpravě
celního sazebníku pro československé
celní území a urychliti práce pro
brzké uzákonění nového definitivního
celního sazebníku.
Předseda: Došel mne dotaz.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Dotaz posl. Zápotockého předsedovi posl.
sněmovny o porušení imunity posl. dr Gátiho.
Předseda: Mezi schůzí byl tiskem rozdán
vládní návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
255. Vládní návrh zákona proti nekalé
soutěži.
Předseda: Mezi schůzí byl tiskem rozdán
a současně přikázán výboru
iniciativnímu návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
241. Návrh posl. Patzela, dr Luschky a druhů o povinném
ručení státu za škody, způsobené
zaviněním státních činitelů.