Posl. dr Feierfeil (německy): Slavná
sněmovno! Projednávaný zákon jistě
není podstatnou částí československého
zákonodárství o pozemkové reformě,
nýbrž představuje obsahem vlastně jenom
minimální část tohoto rozsáhlého
oboru. Jest však přece částí
jeho a připomíná nám živě
všechno to, co nám bylo pod jménem "poz.
reformy" a úřady při jejím provádění
již způsobeno. Nechci se zabývati blíže
věcmi, o nichž bylo téměř denně
psáno v tisku nejrůznějších odstínů,
dokonce i v českém tisku koaličním,
totiž o praxi v pozemkovém úřadě.
I když jest z toho jenom část pravdivá
- a nemáme příčiny o pravdě
pochybovati - pak musíme říci, že je
to korupce nejhoršího druhu. Chci zde však připomenouti
také slovo, kterého užil ještě
v dřívější sněmovně,
když se jednou jednalo o pozemkovém úřadě,
řečník z tábora koaličního
o praxi v pozemkovém úřadě: "Měl
by se zde dáti nápis "U vyžraného
koryta"." (Předsednictví převzal
místopředseda inž. Dostálek.)
Již před třemi nebo čtyřmi léty
vyjádřil se president státu o pozemkovém
zákonodárství: "Ukázalo se, že
naše pozemkové zákonodárství
není všestranně dobré, potřebuje
zlepšení; tedy" - pravil - "zlepšeme
je rychle." Toto slovo presidenta státu není
výzvou k nám. Neboť my víme, že
jsme v tomto směru úplně bezmocni. Jest výzvou
ke koaličním stranám, k vládě,
k ministerské radě, které je pozemkový
úřad podřízen, a k pozemkovému
úřadu samému. Můžeme však
pozorovati, že přes tuto výzvu presidenta státu
anebo spíše právě proto snažili
jste se, aby se pozemková reforma prováděla
teprve bezohledně. Odmítáme pozemkovou reformu,
jak se provádí v Československu od vzniku
státu!
Budiž mi dovoleno uvésti jako důvod toto: Pozemkový
úřad na základě zákona o pozemkové
reformě zasahuje do oborů, které přece
ve smyslu zákona naprosto nemohou pozemkovému úřadu
podléhati. Co na příklad mají činiti
s pozemkovou reformou Mariánské lázeňské
prameny, domy a podniky v Mariánských Lázních?
A přece pozemkový úřad dovede také
ty zatáhnouti do svého oboru, a my víme,
s jakým násilím se to stalo. Říká
se: Náš Pán Bůh jest všemocný.
Avšak pozemkový úřad a jeho president
nejsou také jen tak, tak. (Veselost na levici.) Odtud
může býti provedeno všechno to, co se
stalo v Mariánských Lázních. Pánové,
president pozemkového úřadu vyslovil se jako
ministr spravedlnosti, když se projednával náš
požadavek o našich nejpodstatnějších
a nezadatelných právech, o našich požadavcích,
že jsme kverulanty. To si sudetští Němci
budou pamatovati. A vzhledem k znásilnění
Mariánských Lázní a starého
německého řádu tepelského razil,
referují-li časopisy správně, nové
slovo. Nutno stále na paměti míti od let
trvající znásilňování
tepelského řádu. A tu se vyslovil, že
tepelský řád hrál si dosud s pozemkovým
úřadem jako kočka s myší. Jest
to trpký výsměch. Avšak připojil
ještě, že od nynějška to má
býti naopak, nyní že chce pozemkový
úřad převzíti úlohu kočky
a řád tepelský že má hráti
úlohu myši! Nehledě ke všemu ostatnímu
považuji tento výrok za nepodařený.
Chtěl bych pozemkovému úřadu říci:
Kočka jest dravcem a přejímá-li pozemkový
úřad úlohy kočky, jaký úsudek
tu o pozemkovém úřadě vyslovuje? (Výkřiky
posl. dr Petersilky.)
Tuto pozemkovou politiku, jaká se ve státě
po 7 let provádí, musíme jenom co nejostřeji
odsouditi, jmenovitě proto, poněvadž jest nyní
hmatatelně jasno, že toto pozemkové zákonodárství
nemá na mysli nikterak pravé cíle pozemkové
reformy s hlediska sociálního, tato reforma nemá
jiného cíle, než kolonisovati naše území,
obydlené Němci, lidmi jiného jazyka. To jest
přímo hmatatelně jasno. V posledních
dnech přinášejí noviny zprávu,
že bylo vyvlastněno 8 dvorů bývalého
majitele Clam-Gallase a přiděleno vesměs
českým držitelům nebo novým pachtýřům.
A přece těchto 8 dvorů leží v
území, které dnes ještě je z
98% německé, v okresu frýdlandském.
Stejné zprávy došly z jiných částí
německého území. Nesleduje se jiný
cíl, než znásilnění námi
obývaného území, nechce se nic jiného,
než vésti rozhodnou ránu proti jeho německému
charakteru. Když se národu odnímá půda
pod nohama, když se znásilňuje řeč
jeho, jako se děje jazykovým nařízením,
pak je snahou zasáhnouti tento národ smrtelně.
A tak jest tomu určitě i v našem případě.
Tu dostává se slovu o vybudování Locarna,
jež se má provésti ve středu Evropy,
zde v Československu, zcela zvláštní
osvětlení. Všechno to není opravdu nic
jiného, než bajka, lež anebo úklady. (Souhlas
na levici.)
Jiný důvod, proč úplně odmítáme
takto prováděnou pozemkovou reformu, jest ten, že
neznamená nic jiného, než konfiskaci existujícího
německého pozemkového vlastnictví
nejméně ze 75%. A praktické provádění
ještě věc zhoršuje nehledě k tomu,
že starý držitel ponejvíce nedostane zaplaceno,
nýbrž že jeho nárok se jenom zapíše
do jakési knihy dluhů. Přihlížíme-li
k tomu, dojdeme k přesvědčení, že
se konfiskuje 90% jmění. Ať se stavíme
k velkostatkům jakkoliv, takové věci se našemu
německému právnímu citu příčí.
Tím více musíme proti tomu protestovati,
když vidíme, jakým lidem se tyto konfiskované
statky přidělují. Není to nikdo jiný,
než vyslovené protekční děti
koaličních stran.
Ze všech ustanovení pozemkového zákonodárství
bylo by snad nejsympatičtější to, které
praví, že zcela zvláště má
obec právo na příděl. Mnoho obcí
tudíž zažádalo v naději, že
především ony dostanou příděl,
při čemž rozhodovaly důvody čistě
sociální, jako okolnost, aby byla zajištěna
výživa a zásobování obce. Dosud
však jest sotva znám jediný případ,
že by bylo žádosti takové obce vyhověno.
(Výkřiky na levici: Ovšem německých
obcí!) Tak jest tomu na příklad s Mariánskými
Lázněmi. Teplické řádové
dvory, které byly vlastnictvím tepelským
700-800 let, byly vyvlastněny, avšak nebyly přiděleny
obci Mariánským Lázním, která
by přece již vzhledem na zásobování
lázeňského místa měla na to
nárok, naopak byly odevzdány novým českým
držitelům. Totéž se stalo s německými
dvory držitele Claryho a Ledebura v okolí Lázní
Teplických.
Proti této pozemkové reformě uvádíme
ještě jiný důvod. Slouží
k tomu, aby po odstranění staré šlechty
byla vytvořena šlechta nová, avšak šlechta,
o níž můžeme klidně tvrditi, že
je nejodpornějším druhem "zbohatlíka".
Tato zákonná ustanovení nechávají
starému držiteli nejvíce 150 ha orné
půdy, nebo 250 ha půdy vůbec. Nyní
bychom se domnívali, že to, co tu bylo vysloveno,
platí všeobecně. A přece stala se sta
případů, mohli bychom uvésti jména,
kde byly přiděleny zbytkové statky v míře
daleko větší novým držitelům,
kteří často již beztoho měli
větší výměru půdy, než
jest přípustno. Opravdu, velkostatky mají
býti i nadále tvořeny, jenomže v jiných
rukách. Tvoření nové šlechty
je zjevem nejodpornějším. (Souhlas na levici.)
Velectěné shromáždění!
Ještě jednu příčinu uvádíme,
proč úplně odsuzujeme tuto pozemkovou reformu.
Při reformě připravuje se nejsmutnější
osud velkostatkářským úředníkům
a trvalým dělníkům na těchto
statcích. My známe jejich bídu. Ovšem
zákon teoreticky ustanovuje, že má býti
utvořen fond, který má pečovati o
zajištění zaměstnanců a trvalých
dělníků na statcích, jejichž
místo dědilo se často s otce na syna. Avšak
my dodnes nevíme, ačkoliv již 8 let jest ustanovení
to v zákoně, jak velký jest tento fond, jak
se spravuje a v jaké míře skutečně
pomáhá lidem, pro něž je podle zákonných
ustanovení vytvořen. Víme jenom jedno: Úděl
tisíců bývalých zaměstnanců
a trvalých dělníků na statcích
jest velmi smutný. K tomu ještě jedno, to je
tato věc: Zákon o pozemkovém úřadu
ustanovuje, že má býti nad ním dozorčí
rada ze sněmovny. Tento zákon ustanovuje dále,
že dozorčí rada má jenom právo
fungovati tři roky a zejména, že musí
býti obnovena, jakmile budou provedeny nové volby
do sněmovny. Tento zákon pochází z
roku 1919 a přímo potom, když nabyl účinnosti,
byla utvořena dozorčí rada. Tato dozorčí
rada nebyla dodnes obnovena. Trvá tedy aspoň 6 let
přes svoje zákonné funkční
období. Musíme se opravdu tázati: Jest to
ještě možno v jiném kulturním státě,
v státě demokratickém? Podali jsme interpelaci,
která požaduje od presidenta pozemkového úřadu
nebo od ministerské rady určité odpovědi
ve třech směrech. Chceme míti především
odpověď na to, komu byly přiděleny zbytkové
statky a vůbec půda velkostatkářská,
zejména chceme věděti výměru
těchto statků, pak chceme věděti,
za jakou přejímací cenu pozemkový
úřad statky převzal a za jakou přidělovací
cenu je dal dále, a chceme věděti dále,
které obce a zejména které německé
obce se o příděl ucházely a v jakých
rozměrech bylo žádosti jejich vyhověno.
(Výkřiky na levici.) V interpelaci chceme
věděti dále, co jest s fondem, o němž
mluví zákon, hledě k zaopatření
velkostatkářských zaměstnanců,
jak jest vysoký; každoročně musí
míti přece tolik a tolik příjmů.
Jak se spravuje, v jaké míře přichází
k dobru těm, pro něž byl vytvořen? Uvidíme,
jaké odpovědi se nám dostane. Snad také
tato věc, jako požadavky zajištění
našich práv k půdě v tomto státě,
bude odbyta slovy: To jest kverulantství. Snad tedy vůbec
nedostaneme odpovědi. Pánové, pro nás
a pro naše národní vědomí bude
to však jenom ujištěním, jak strašné
asi jsou ty věci, když není odvahy sděliti
je veřejnosti. Vlastně tento zákon znamená,
jak jsem řekl již na začátku, minimum
pozemkového zákonodárství. Srovnáme-li
tento zákon s oněmi nehoráznostmi, je vlastně
ta věc málo důležitá. Přes
to jest tu snaha, aby bylo také zákonem vysloveno,
že tento malý zákon má platiti do konce
hospodářského roku 1926. Ostatní nehoráznosti
se prostě přijímají. Bezděčně
tu myslíme na slovo, které bylo vysloveno božskými
ústy, slovo o polykání velbloudů a
o cedění komárů. Koaliční
strany polykají všechnu reformu půdy, ať
polknou také tento zákon! (Souhlas a potlesk
na levici.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dále se přihlásil ke slovu p. posl. Bečko.
Uděluji mu slovo.
Posl. Bečko: Ctená snemovňa! Predloha,
ktorú prejednávame, je akosi toho druhu, že
má menovite v prvom rade na zreteli ochrániť
tých nájomníkov zemedelskej pôdy, ktorí
túto dosiaľ držali v nájme. Charakterizuje
prevádzanie pozemkovej reformy na Slovensku to, že
platnosť tohoto zákona pre Slovensko a Podkarpatskú
Rus určuje do konca r. 1929. Samozrejme dá sa predpokladať,
že pozemková reforma ešte behom tejto doby na
Slovensku bude sa v značnej miere prevádzať,
vieme, že behom 2 rokov má byť pridelené
200 tisíc ha veľkostatkárskej pôdy, zabranej
podľa záborového zákona a táto
pôda má byť rozparcelovaná. Je potrebné
poukázať na to, že na Slovensku sú o moc
tažšie podmienky pri prevádzaní parcelácie
prídela zabranej pôdy z tých dôvodov,
že malí záujemníci nemôžu
sa o túto prihlásiť, jednoducho z tých
dôvodov, že je nedostatok úveru, nedostatok
finačných prostriedkov. To je vidieť i z odchýlneho
pokračovania Štátneho pozemkového úradu,
ktorý so zreteľom na tieto okolnosti, že úver
držebnostný na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi nie
je možné dostať za tak snadných podmienok,
ako v zemiach historických, začal postupovať
tým spôsobom, že pôdu dával do
t. zv. rentového pachtu.
Pri tomto spôsobe prevádzania pozemkovej reformy
potrebuje uchádzač složiť len 10% celkového
nákladu prídelovej ceny a ďalšie čiastky
platí v čiastkach po dobu 20 rokov. Štátny
pozemkový úrad nemá svoje fondy dostatočne
vypravené po tejto stránke, aby mohol mať k
úhrade potrebný finančný kapitál
v pohotovosti. Dnes malí držitelia pridelenej pôdy
majú platiť ďalšie čiastky pridelovej
ceny, nemajú ale z čoho, takže sa už staly
prípady brachiálneho zákroku. Takto stáva
sa pozemková reforma postrachom chudobného ľudu,
takže sa o prídel vôbec boja hlásiť.
Z týchto dôvodov ešte minulého roku pred
voľbami Štátny pozemkový úrad vypracoval
plán, podľa ktorého mal prísť v
platnosť t. zv. zákon o rentových pachtoch.
Predloha táto bola v senáte vládou predložená,
žiaľ, že k ústavnému prejednaniu
nedošlo, a to z toho ohľadu, že sa od niektorej
koaličnej strany žiadala reorganizácia Pozemkového
úradu, teda z dôvodov podradných.
Dnes vidíme, že o predlohe o rentových pachtoch
sa vôbec nehovorí, čím pozemková
reforma na Slovensku sa pominie svojho účelu a narobí
sa zbytkových statkov, čím sa tvorí
káder nových zemänov, ktorí budú
znova námezdné robotníctvo utlačovať
a vykorisťovať tak, ako je to vo zvyku v súkromno-kapitalistickom
námezdnom systéme. Pokiaľ ide o hospodárske
pomery na Slovensku v celku, je samozrejmou vecou, že prichádza
človekovi na myseľ otázka, ako sa upravia všeobecné
národohospodárske pomery na Slovensku, keď
i v tejto veľadôležitej otázke, ako je
pozemková reforma, pri čom by sa malo dostať
práve tým malým pracujúcim ľuďom
zabezpečenia existenčného, ktorí následkom
zastavenia čiže odbúrania priemyslu prišli
o zamestnanie, a tuná sa po tejto stránke nerobí
žiadné potrebné opatrenie, ktoré by
obľahčilo zabezpečenie ľavného
úveru. Slovensko nie je po tejto stránke organizačne
tak vyspelé, aby bolo dostatok úverných družstiev
a rôznych sporitelieň a pod., ako je to v zemiach
historických, musí v tomto ohľade prísť
s pomocnou rukou štát, ak má pozemková
reforma, ako som už prehlásil, splniť svoj úkol.
Máme síce dostatok bánk, ktoré riastli
po prevrate na Slovensku ako huby po daždi, sú to
také, ktoré sú vybudované na základe
charakteru výdelečného a ktoré majú
jediný úkol - honiť sa za čo možná
najväčším ziskom a zárobkom. Tieto
samozrejme nemôžu prispeť na pomoc k podpore malého
človeka, menovite nie pri prevádzaní pozemkovej
reformy. (Hlas: Na zbytkové statky áno!) Na
zbytkové statky áno, ale to sú ľudia,
ktorí sa uchádzajú o zbytkové statky,
ktorí patria mimo rámcu chudobného človeka.
Pokiaľ ide o ďalšiu úpravu alebo odstraňovanie
nesnádzí, menovite v hospodárskom živote
Slovenska, je potrebné uviesť toto: Tam, kde zanikol
priemysel v mnohých miestach a v kraj och, poskytuje sa
možnosť vybudovania náhradného priemyslu
a pri tom vidíme, že na kompetentných miestach
sa budovanie náhradného priemyslu vážne
neberie a s príslušnou vážnosťou
nesleduje, ba naopak spôsob postupu robí dojem na
verejnosť, ako keď by tieto tak veľmi dôležité
otázky boly menovite ministerstvom zemedelstva prehliadané.
Mám konkrétny prípad. Vo Zvolene spoločnosť
dr Blasberg a spol. pred dvoma rokmi na požiadanie župana
dr Slávika prejavila ochotu sriadiť náhradný
priemysel, kde mala vybudovať továrňu na suchú
destiláciu dreva, do ktorej chcela na výstavbu investovať
50 milionov Kč, kde by sa bolo zamestnalo 1200 robotníkov.
Otázka táto nadobudla vážneho rázu
minulého roku. Proti tomuto spôsobu riešenia
sa postavila v prvom rade Živnobanka, a to z vlastných
ziskových záujmov a tým bola spoločnosť
donútená odstúpiť od sriadenia náhradného
priemyslu, to jest továrne na suchú destiláciu
dreva. Začalo sa hovoriť o možnosti vybudovania
továrne na celulózu. Keď toto prišlo do
bežného štádia, prišli majitelia
stávajúcich celulózových továrieň
na Slovensku s protestom a dá sa predpokladať - my
ovšem plne nepopierame žeby nebolo treba určitej
opatrnosti - ale ministerstvo zemedelstva tomuto protestu pripisuje
väčšiu vážnosť, akej vážnosti
potrebuje sriadenie náhradného priemyslu vo Zvolene.
A tu by som si dovolil poznamenať, my sme čítali
niekoľko ráz práve v denných časopisoch
strany agrárnej, v ktorých sa volá buď
po zrušení alebo obmedzení po prípade
zrušení vyplácania podpôr v nezamestnanosti
štátom. Prosím, tu je konkrétny prípad,
kde ministerstvo zemedelstva má možnosť odstrániť
vyplácanie podpory v nezamestnanosti štátom
aspoň na jednom mieste vo Zvolene. Keď pán
minister zemedelstva vezme do ruky záležitosť
sriadenia náhradného priemyslu, vážne
splní volanie rešp. požiadavok svojej vlastnej
strany. Výmluva, že je nemožné zabezpečiť
dostatočné množstvo dreva v ročných
dávkach na potrebnú dobu niekoľko desiatok
rokov, nie je v úplnom rozsahu pravdou, lebo tá
spotreba dreva, ktorú by spotrebovala táto továreň,
obsahuje len podľa udania odborníka, riaditeľa
štátnych lesov inž. Krišku, 4 až 8%
celkovej lesnej ťažby z toho kraja, ktorý gravituje
práve do Zvolena.
Mohol by som uviesť celú radu takýchto dôvodov,
ktoré tak isto ako pri prevádzaní pozemkovej
reformy naznačujú, že sa potrebám rázu
hospodárskeho so strany kompetentných úradov
nevenuje dostatočná pozornosť a neberie sa
s príslušnou vážnosťou. Tak isto
je to na Podkarpatskej Rusi. Tam by bolo treba o moc rýchlejšieho
tempa pri prevádzaní pozemkovej reformy. Tiež
ľudu nepriaznivú formu začíná
nadobúdať prevádzanie zákona o úprave
osadníckych pomerov, ktorý práve len nedávno
vstúpil v platnosť. Zneužívanie štátneho
hospodárstva s drevom v Rahove, v Buštine, na čo
svojho času poukázal kolega posl. Nečas,
ale prosím, pán minister zemedelstva dosiaľ
na tak vážné upozornenie nedržal za potrebné,
aby aspoň odpovedal na dotazy, ktoré v tomto ohľade
boly vznesené. (Posl. Dubický: Hlinka mu nedá
čas!)
Jestliže pán posl. Hlinka nedá pánu
ministrovi zemedelstva času, tak je to veľmi pádna
časová a zaujímavá poznámka.
Práve táto okolnosť by mala byť podnetom,
aby národohospodárskym otázkam Slovenska
sa venovala náležitá pozornosť. Veď
bola to ľudová strana, ktorá vyšla do
volieb so štítom, na ktorom mala napísané
všetky tie nedostatky Slovenska, ale dnes o týchto
otázkach, práve tak dôležitých
otazkách, ktoré sú životného
záujmu širokých vrstiev ľudových
na Slovensku, ktorí práve v prevažnej väčšine
ľudovú stranu volili, sa na tomto dôležitom
mieste vôbec nehovorí.
My znovu upozorňujeme na tieto nedostatky, aby nebolo povedané,
že upozornenie nedošlo včas a jestliže sa
nestane príslušné opatrenie, nemáme
inej cesty, keď nie je dbáné intervencií
v rôznych iných zákrokoch, keď sa neodpovedá
na príslušné podania, aby sme sa postarali
náležitým spôsobom preniesť odpovednosť
na tých, čo tieto nedostatky neusiľujú
sa ochrániť a čo ich trpia a zapríčiňujú.
Žiadame znova, aby vláda predložila k ústavnému
prejednaniu návrh zákona o rentových pachtoch,
lebo len tak bude prevedená pozemková reforma v
prospech malého ľudu na Slovensku: (Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
Hvozdzík. Uděluji mu slovo.
Posl. Hvozdzík: Slávna snemovňa! Práve
teraz som počul od pána kolegu predošlého
rečníka, že ľudová strana, vraj,
neviem už z akých príčin, už spaktovala
s vládou, že sa nehlási pri hmotných
záležitostiach, pri hmotných otázkach
drobného ľudu. Než živým dôkazom
som práve ja, ako poverený so strany ľudovej,
aby som v tejto zaiste drobného ľudu dôležitej
otázke prehovoril. Myslím, že sa pán
kolega uspokojí a v tom ohľade zmení svoju
mienku.
Slávna snemovňa! Predostretý návrh
je vlastne dôkazom toho, že sa uznáva, že
pozemková reforma mala veľké nedostatky. Že
v takej veľmi dôležitej otázke v prvej
dobe nášho zákonodarného života
sa staly nedostatky, to je samozrejmé. Ale vidíme
ich práve nielen tam, kde by mohly byť, totiž
pri vynesení zákonov, vzťahujúcich sa
na pozemkovú reformu, ale ja oveľa väčšie
nedostatky - a nielen nedostatky, ale chyby - vidím pri
prevádzaní tohoto zákona. Povedám,
že ten predostretý návrh chce dajaké
chyby tu napraviť. Či ich napraví, o tom sa
zmienim potom. Lebo ako vidíme v druhom paragrafe, ani
tento návrh neobsahuje dajaké uspokojujúce
ustanovenie - totiž obsahuje niektoré, ale práve
ten druhý paragraf je ustanovenie neuspokojujúce.
Lebo čo bolo cieľom pozemkovej reformy? Ako to vyslovujú
tie isté zákony, jej cieľom boly tie isté
zásady a ciele národné a sociálné.
Ciele národné skrze to, že z latifundií
zrobíme podklady drobných existencií. Takým
spôsobom dostaneme pri budovaní národov mnoho
malých existencií nových a skrze tie sa posilní
národ majetkove. Vieme dobre, že práve samostatné
malé existencie sú tým najväčším
udržovateľom a najpevnejším, najspoľahlivejším
ochráncom štátu. Z týchto ohľadov
by ciele a zásady boly veľmi správné
a chvalitebné.
Druhý cieľ je sociálny. O tom ani nehovoriť,
veď válečným invalidom, legionárom,
tvorcom štátu atď. dať, nie ako odmenu,
ale ako záslužný dar národa existenciu,
to je samozrejmé. To je chvalitebný cieľ. Ale
ako sa dosiahne tento druhý cieľ, to je už potom
druhá otázka. Lebo už v samých zákonoch,
ohľadom pozemkovej reformy vynesených, sú nejaké
nedostatky. Na príklad po stránke správnej
ten, že ju neprevádzajú sudcovia, že pozemkovú
reformu sme nechali na faktory nepovedomé, že všetky
faktory v tejto veci účinkujúce, sú
natoľko obviňované, nakoľko obviňujeme
isté periferické faktory, mohol by som povedať
analfabetické, nielen z ohľadu rozumového,
ale azda so stránky mravnej neúplne zodpovedajúce.
Taká je pôvodná chyba celej veci. Náš
človek, ktorý sa ide vadiť so sporom pred súd
o 100 Kč alebo o 1000 Kč, ide si vziať pravotára,
ide pred prvý stupeň, pred druhý stupeň
a neuspokojí sa, keď nedostane svoje právo
pre 1000 Kč, a tu v tomto zákone sa nepostaralo
zákonodarstvo o to, aby dostal pravdu. Zákon však
predpisuje, že maximum pridelenej pôdy môže
byť 8 ha. 8 ha na Slovensku má minimálnu cenu
asi 50-60, usque stotisíc korún. Kto prideľuje
tento pozemok, kto prevádza zákon? Tu sa ukazuje
strašná chyba organizačného poriadku.
Strašná chyba je tá, že prideľuje
to v prvom stupni t. zv. poradný sbor jednotlivých
obcí. Čo je to ten poradný sbor, to dobre
známe a myslím, že i väčšina
tejto snemovne. Ale kto sa neobrátil na takej dedine a
nemal svoje obtiaže s takým sborom poradným,
tomu musíme to vysvetliť na jednom konkrétnom
páde. Pomenujeme i obec, pomenujeme i činiteľov.
Pri Košiciach, v obci Bárca, poradný sbor sa
mal utvoriť. Prišiel komisár a svolal ľud
obce k utvoreniu poradného sboru, ale poneváč
vieme, že pozemková reforma sa dostala do rúk
jednej strany, tak exponent tejto strany si tam začal uplatňovať
svoje nároky, ba svoje vôbec neodôvodnené
nároky. Nechceme povedať, že práve korteši
to boli, len exponenti. Niekde ani čítať a
písať nevedeli, a z mravného ohľadu chcem
poukazať na to, že bol medzi nimi jeden, ktorý
bol trestaný. Menuje sa Šimek. Druhí zas boli
jeho kamarádi. Keď sa však tiež z iných
politických strán prihlásili - lebo myslím,
že natoľko je táto vec zpolitizovaná a
stranícka - ozvali sa niektoré osoby, že oni
chcú zastupovať záujmy svojich prívržencov,
trochu sa pohádali a pán komisár rozpustil
shromaždenie. Druhý raz nebolo svolané obecenstvo,
ale zrobil sa poradný sbor v nejakej krčme, či
na byte exponenta republikánskej strany, ľudia ani
nevedeli, či ho tiež zastupuje, až keď pozemková
reforma bola prevedená. Neinformovali sa o tom, ľudia
nečítali vyhlášky a nevedeli, že
poradný sbor bol zvolený. Vedeli o tom práve
členovia a pán rychtár to bez vedomia obce
podpísal, formálne tedy vec bola vybavená,
komisariát pozemkovú reformu previedol a ďalej
všetky vyššie orgány pozemkovej reformy
to schválily. Takým spôsobom nebolo pridelené
práve tým najkvalifikovanejším uchádzačom
alebo keď bolo pridelené, len tým jedno jutro
na oko, aby sa ukázalo, aby sa rieklo, ako je to chvalitebné,
že t)en invalid, ačkoľvek je členom ľudovej
strany, predsa dostal pozemok. Tu väzí ohromne veľký
nedostatok, chyba, ktorá až zkorumpovala túto
z počiatku vlastne peknú vec.
Po stránke finančnej sú ešte väčšie
ťažkosti a vady, lebo práve ten drobný
nárokovateľ a práve ten najkvalifikovanejší
válečný invalida, sirota, vdova, chudobný
legionár nemohol vyhoveť týmto finančným
podmienkam, ktoré zákon predpisuje. A keď nemohol
vyhoveť, vypadol z prídelu a takým spôsobom
dostali sa títo najkvalifikovanejší uchádzači
do stavu, kde im nijako nebolo možno pomôcť než
týmto vnúteným pachtom. To malo by sa ovšem
odčiniť takým spôsobom, že by sa
poskytla lacná, ale opravdu lacná pôžička,
alebo že by sa bolo urobilo opatrenie, ako aj v iných
štátoch sa prevádza, že by sa boly daly
prídely na splátky 15- až 20ročné.
Nakoľko som orientovaný, viem, že je i tu v koalícii
jedna strana - myslím, že sociálne demokratická
- ktorá tento úmysel mala a má i dnes. Avšak
to sa nehodilo do krámu istým interesentom a tým
spôsobom táto zásada padla a pôvodný
úmysel nebol uskutočnený. Práve skrze
tieto finančné nedostatky dostalo sa mnoho uchádzačov
do položenia, že boli odkázaní na vnútený
pacht. Ohľadne vnúteného pachtu sa vynieslo
nariadenie a teraz stojíme pred novým návrhom,
ktorí chce tieto nedostatky nejakým spôsobom
predsa len napraviť. Či ich napraví, pochybujem.
Kde aj pozemková reforma nie je prevedená, má
tento návrh smyslu, ale kde je už prevedená
obyčajne vieme, že zo zabranej pôdy sa zrobily
zbytkové statky a druhá časť zákonitá
pripadla majiteľovi. § 11 chráni nielen túto
zákonitú čiastku majiteľovu, ale chráni
i zbytkové statky. Čo zostalo? Zaisté nič
z týchto zabraných pozemkov a tedy nemá vôbec
smyslu tento § 2 predloženého návrhu tam,
kde už bola pozemková reforma prevedená. Malí
pachtieri nemôžu dostať ani zo zákonitej
čiastky, ani zo zbytkového statku, tedy nedostanú
nič. Takouto obcou je obec Hrotky v Sečovskom okrese
v Zemplíne. Tam sa previedla pozemková reforma;
pri tom 14 takých malých pachtierov z tejto obci
nemohlo splniť finančné predpoklady, ktoré
z týchto nedostatkov pozemkovej reformy vyplývajú,
nedostali pôdu, pacht im vyšiel a teraz zostali bez
chleba, bez zamestnania a nemajú sa o čo opierať.
§ 2 však hovorí, že z obnovy pachtov sú
vylúčené pachty na pozemkoch, ktoré
podľa § 11 záborového zákona a
§ 20 zákona prídelového sú prepustené
zo záboru. Tedy prosím vás na príklad
v obci Hrotku vôbec neznamená tento návrh
ničoho a preto je nedostatočný. Ačkoľvek
uznávame, že návrh je zo sociálného
ohľadu chvalitebným, je ten druhý paragraf
neprijateľný a preto navrhujeme, aby druhý
paragraf bol z tohoto návrhu škrtnutý. (Souhlas
poslanců slovenské strany ludové.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen.
Rozprava je ukončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Mikulíčka
a soudr.
§ 1 znějž:
"Pacht (podpacht) pozemků zabraných státem
podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z.
a n. (zákona záborového), uzavřený
na základě §u 63 zák. ze dne 30. ledna
1920, č. 81 Sb. z. a n. (zákona přídělového),
obnovuje se v území celé republiky do konce
hospodářského roku 1929 i proti vůli
propachtovatele (vlastníka, pachtýře)."
2. Pozměňovací návrh posl. Mikulíčka
a soudr.
§ 2 budiž škrtnut.
3. Pozměňovací návrh posl. Mikulíčka
a soudr.
§ 7 znějž:
"Tento zákon působí od 1. ledna 1926.
Provésti jej ukládá se všem členům
vlády."
4. Resoluční návrh posl. Šamalíka,
Mikuláše, Mašaty, Koudelky,
Špačka, Hýbnera a soudr.
Státní pozemkový úřad nechť
přihlíží při provádění
pozemkové reformy k tomu, aby dosavadní vnucení
pachtýři dle možnosti opatřeni byli
přídělem půdy, vyhovují-li
všem podmínkám zákona přídělového,
a aby do drobného přídělu dostalo
se dle možnosti aspoň tolik půdy, kolik bylo
dosud ve vnuceném pachtu podle §u 63 zákona
přídělového.
Vláda se vybízí, aby co nejdříve
předložila osnovu zákona o pachtech, vyhovující
potřebám doby a poměrům národohospodářským.
V osnově budiž vzat zřetel k pachtýřům,
jimž dle § 63 zákona přídělového
propachtovaná půda při provádění
pozemkové reformy bez náhrady půdou byla
odejmuta.
Státní pozemkový úřad nechť
provede s největším urychlením pozemkovou
reformu v místech, kde dosud provedena nebyla.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Všechny tyto návrhy mají dostatečný
počet podpisů a jsou předmětem jednání.
Uděluji slovo zpravodaji p. posl. Nejezchlebu-Marchovi
k doslovu.