Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Stivín, inž. Dostálek, Slavíček, dr Spina.
Zapisovatelé: dr Gažík, Chalupník.
258 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři Bechyně, dr Dérer, dr Dolanský, inž. Dvořáček, dr Kállay, Mlčoch, dr Nosek, dr Srdínko, Stříbrný, Šrámek, Tučný, dr Viškovský, dr Winter.
Z kanceláře sněmovní: sněm.
tajemník dr Říha, jeho zástupci
Nebuška, dr Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 13. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolenou udělil jsem dodatečně na schůzi dne 4. března t. r. posl. dr Gagatkovi.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické
vyslal do výboru zemědělského posl.
A. Chalupu za posl. inž. Nečase.
Klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu vyslal do výboru pro veř.
zdravotnictví posl. dr Králíka
za posl. Haupta.
Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei"
vyslal do výboru rozpočtového posl.
Hackenberga za posl. Dietla.
Předseda: Došlo sdělení od vlády.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte): Předseda vlády sdělil
přípisem ze dne 8. března 1926, č.
j. 3075/26 m. r., že vláda předložila
senátu k projednání a schválení
návrh zákona o zahlazení odsouzení.
Předseda: Došel návrh. Žádám
za přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Návrh posl. Hakena a soudr. na vyšetření
katastrofy v Truhlářské ulici vyšetřovacím
výborem.
Předseda: Dále došly tyto dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Dotazy:
posl. dr Wolfa ministru vnitra o volbách v městě
Karvinné;
posl. Buriana ministru spravedlnosti o justiční
křivdě, spáchané na dělníku
Františku Mlčochovi;
posl. Vobecké ministru školství a nár.
osvěty o stížnosti rodičů dítek
z menšinové školy v obci Haret u Mostu;
posl. Bolena ministru nár. obrany ve věci vojína
4. pěšího pluku v Hradci Král. Václava
Pražáka z Vamberka;
posl. Knejzlíka:
ministru veř. prací o zakoupení škol.
budovy pro státní menšinovou školu v Dol.
Lipové,
ministru školství a nár. osvěty o vypsání
konkursu na místo definitivního učitele na
stát. gymnasiu v Praze II. v Reslově ulici,
posl. Kurťaka ministru vnitra o státní příslušnosti
Desideria Demetra z Ploska.
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
154. Zpráva výboru imunitního o žádosti
soudní stolice v Hustu za souhlas s trest. stíháním
posl. Sedorjaka pro přečiny podle §u 14, č.
5 a §u 18, č. 1 a 2 zák. čís.
50 Sb. z. a n. z r. 1923.
Předseda: Dále počátkem schůze
bylo tiskem rozdáno usnesení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
155. Usnesení senátu o vládnom návrhu
zákona (tisk sen. 2 a 24), týkajícího
sa pôsobnosti ministerstva ver. prác vo veciach verejných
hradských a mýt na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán Zápis o 7. schůzi posl. sněmovny
a Těsnopisecká zpráva o 9. schůzi
posl. sněmovny.
Výboru imunitnímu přikazuji žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Žádosti:
stát. zástupce v Nitře ze dne 12. ledna 1926, č. St 3703/25/4 min. spravedlnosti 28. února 1926, č. 7453/26 za zmocnění ke stíhání podle §u 8, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 posl. Hlinky pro urážku parlamentu podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914, jíž se dopustil na veř. schůzi dne 11. října 1925 v Prievidzi (č. J 111-II);
kraj. soudu v Olomouci ze dne 25. února 1926, č. Tk VII 1567/24, za souhlas s trest. stíháním posl. Bečáka pro přečin zaviněného úpadku podle §u 486, č. 2, §u 486, lit. a) tr. z. a přečin podle §u 123 zák. ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z. (č. J 112-II);
okres. soudu v Podbořanech ze dne 2. března 1926, č. T 120/ 26, za souhlas s trest. stíháním posl. Haiplicka pro přestupek podle §u 19 zákona shromažďovacího ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. (tábor lidu dne 3. února 1926 v Podbořanech) (č. J 113-II);
župního úřadu v Košicích ze dne 4. března 1926, č. 13823/26, za souhlas s trestním stíháním posl. dr Fritze pro přestupek podle §u 29 zák. čl. XIV z r. 1914 (vyvěšení zakázaných plakátů v obci Hlinné) - (č. J 114-II);
sedrie v Prešově ze dne 5. února 1926, č.
Tk 397/24/29, předloženou hlav. stát..zastupitelstvím
v Košicích ze dne 8. března 1926, č.
3489 /26, za souhlas s trest. stíháním posl.
Kubicsko pro přečin podle §u 18, č.
2 a 3, dvojnásobný přečin rušení
obecného míru podle §u 14, č. 5 a zločin
výzvy k trest. činům podle §u 15, č.
3 zákona na ochranu republiky, jichž se dopustil řečí
dne 27. července 1924 v Sabinově (č. J 115-II).
Předseda: Zápisy o 7., 10. a 11. schůzi
posl. sněmovny byly ve sněmovní kanceláři
po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti
nim podány písemné námitky, jsou schváleny
podle §u 73 jedn. řádu a budou podle téhož
paragrafu vytištěny.
Přistoupíme k projednávání
prvního odstavce pořadu, kterým je:
1. Zpráva výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živnosti o vládním
návrhu (tisk 95) zákona o podomním obchodě
(tisk 148).
Zpravodajem je p. posl. Náprstek. Žádám,
aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. Náprstek: Slavná sněmovno!
Mezi nejstarší zákony převzaté
ze zákonodárství rakouského patří
nesporně císařský patent o podomním
obchodě z r. 1852. Uplynulých 74 let znamená
zejména ve venkovských obcích veliké
změny. Na vesnicích, kde ještě před
30 až 40 lety nestávalo mimo kováře
a koláře jiného živnostníka,
hledá dnes svou existenci řada obchodníků
a řemeslníků, nehledě ani na četná
spotřební družstva.
Omezení a upravení podomního obchodu bylo
žádáno nejen se strany usedlého živnostnictva
a obchodnictva, ale namnoze i se strany poctivých podomních
obchodníků a kupujících.
Předložený návrh zákona je dílo
kompromisu, omezuje provozování podomního
obchodu v místech, kde je o řádné
obstarávání potřeb obyvatelstva postaráno,
a tím vyhovuje přání usedlého
obchodnictva. Naproti tomu výjimky, obsažené
v návrhu zákona, zabezpečují skutečně
potřebným válečným poškozencům
a obyvatelům chudých krajů dosažení
a provozování podomního obchodu. Vyloučení
osob, majících možnost jiného druhu
výživy, znamená se stanoviska sociálního
ochranu právě této třídy podomních
obchodníků před nezřízenou
soutěží.
Předložený návrh zákona vyhovuje
i volání z řad kupujících.
Stanoví spolehlivost, zachovalost a bezúhonnost
za podmínky dosažení podomního obchodu.
Úřady pak mají právo kontrolovati
nejen povolení, ale i zboží. Ustanovení
tato a stejně i opatření stanovené
pro výjimečné povolení prodeje cukrovinek
a potravin po stránce zdravotní uspokojí
zajisté obavy vyslovované z řad konsumentstva.
Nutno zdůrazniti. že předložený
návrh neruší nabytá práva a neničí
existence těch, kteří již dříve
podomní obchod zvolili za své povolání.
I výrobky domáckého průmyslu jsou
chráněny a obchod jimi umožněn v potřebné
míře. Ustanovení o prodloužení
povolení podomního obchodu jsou zjednodušena
v zájmu žadatelů i povolujícího
úřadu.
Zneužití podomního obchodu k nekalým
účelům zabraňují předpisy
o provozování podomního obchodu. Vyhovění
těmto odstraní nedůvěru k podomnímu
obchodu se strany kupujících. Vládní
nařízení zajisté zamezí obcházení
předpisů o tuzemském původu zboží,
a objeví-li se potřeba, rozšíří
seznam vyloučeného zboží z podomního
obchodu. Omezení používání soumarů
a různých vozidel obsaženo bylo již v
císařském patentu z r. 1852 a jest nutné
k udržení podomního obchodu v rozsahu, naznačeném
v zákoně.
Trestní i přechodná ustanovení vypracována
jsou na základě získaných zkušeností
a plně odpovídají dnešním poměrům.
Resoluční návrh p. posl. Chalupníka,
doporučený k přijetí, zabezpečí
slyšení příslušných korporací
před vydáním seznamu chudých krajů.
Navržený zákon znamená pokrok proti
dnešnímu stavu a vyhovuje přání
legitimního obchodu i navrhuje výbor pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností schválení
tohoto návrhu ve znění výborem navrženém.
K §u 17, odst. 2 navrhuje výbor pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností přijetí
resolučního návrhu p. posl. Chalupníka
v připojeném znění. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): K této věci
přihlásilo se několik řečníků.
Nežli však zahájím rozpravu, navrhuji
podle usnesení předsednictva, aby řečnická
lhůta stanovena byla na 15 minut. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Lhůta je tedy stanovena
na 15 minut.
Přihlášeni jsou dosud jako řečníci:
"proti" pp. posl. Patzel, Tichi, Roscher,
Kunz, Fischer, Böllmann; "pro"
p. posl. Pik.
Dávám slovo prvnímu řečníku
"proti", p. posl. Patzelovi.
Posl. Patzel (německy): Dámy a pánové!
Pan předseda se snad nedíval na druhou stranu slavné
sněmovny. Neboť chtěl jsem podati návrh
na poněkud delší řečnickou lhůtu.
Domnívám se, že slavné předsednictvo
nejednalo příliš rozumně, když
při projednávání tak důležité
otázky stanovilo řečnickou lhůtu na
čtvrt hodiny. Ostatně se domnívám,
že kdyby se zde dbalo parlamentních zvyklostí,
byl by počátek dnešní schůze
věnován rozpravě o bezprostředních
ožehavých věcech, které se nás
dotýkají, rozpravě o výbuchu v Truhlářské
ulici, (Souhlas na levici.) rozpravě o našem
návrhu na vyslovení nedůvěry vládě.
Ovšem kdyby se zde skutečně dbalo parlamentních
zvyklostí. Ale jak možno mluviti o parlamentních
zvyklostech, když ministr nadá zástupcům
celého národa kverulantů a když v jiné
sněmovně jiný ministr hrozí zástupcům
lidu gumovými obušky, pendreky? Je to taková
nehoráznost, lhostejno, na kom byla spáchána,
že se proti tomu musíme ohraditi co nejostřejší
formou. (Souhlas na levici.) V tomto ovzduší
zahajuje sněmovna rozpravu o tak důležitém
hospodářském problému, jako jest zákon
o podomním obchodě, a při tom přece
víme, že návrh a nynější
způsob jeho promrskání není nic jiného
než výsledek politického podomního obchodu,
smlouvání, aby šestá, v koalici zastoupená
strana mohla si domů přinésti zdánlivý
hospodářský úspěch. Tomu jest
obětována věcná rozprava o takovém
důležitém problému, tomu jsou chladnokrevně
obětovány životní zájmy chudých
horských obyvatelů Rudohoří a Slovenska.
Dovolím si to dokázati. Dosavadní předpisy
o podomním obchodě zakládají se na
patentu o podomním obchodě z roku 1852. Jest nesporné,
poněvadž jde o území, která byla
dříve podrobena rakouskému a maďarskému
zákonodárství, a o velké množství
nařízení, že bylo třeba reformy
a sjednocení zákonodárných předpisů.
Víme, že tato otázka byla důkladně
projednána ve starém Rakousku, v Německu
a v jiných státech. Nehoráznou věcí
se nám však zdá, že problém, který
si ve starém Rakousku vyžádal dlouhých
jednání zákonodárných sborů
v obou částech státního území,
mezi rakouskou a maďarskou vládou, zde se chce rozřešiti
obratem ruky ve prospěch jedné politické
strany, že však při tom nemáte odvahy,
projednati tuto otázku vážně. (Výkřik
posl. Simma.)
Úplně souhlasím s úmyslem nechati
podomní obchod ponenáhlu vymříti.
Podomní obchod nevykonává již dnes oné
národohospodářské funkce, jako tomu
bylo kdysi, v dobách méně vyvinuté
dopravy. Víme velmi dobře, že se to zvrhlo
tak, že naše obyvatelstvo bylo zaplaveno určitým
špatným a brakovým průmyslem, který
vyráběl přímo brak. Kdyby se v tomto
státě vzal problém podomního obchodu
za pravý konec, totiž se stanoviska místní
úpravy, mohlo by se to státi jen, jak k tomu dala
podnět chebská obchodní komora, tím,
že by se práva k podomnímu obchodu upravila
jako místní způsob výroby pro obyvatele
krajin, kteří bud vůbec anebo jen těžko
mají jinou možnost výdělku, oněch
krajin, jimž se dostalo výhod také ve starém
Rakousku v patentu o podomním obchodě a které
ve vzájemných dohodách mezi Rakouskem a Uhry
byly vždy jmenovány. Jest to z nynějších
částí státu chudé Rudohoří,
a ony okresy na Slovensku, z nichž dráteníci,
obchodníci s plechovým zbožím a s košikářským
zbožím atd. přicházejí do našich
krajin, jsou to ony krajiny, v nichž jest zemědělství
jen skrovně vyvinuto, kde oves a brambory skutečně
uzrají sotva jednou za tři léta, a kde ani
jiné možnosti výdělku nelze najíti.
Zde setkáváme se s namáhavým výdělečným
životem, a já bych nerad popíral dobrý
úmysl pánů, kteří zákon
vypracovali. Avšak mnoho ustanovení jest vypracováno
u zeleného stolu bez zření k hospodářským
poměrům v oněch krajinách a projevuje
se v něm snaha jako ve veškerém zákonodárství
Československé republiky ponechati vše na vůli
a uvážení politických správních
úřadů a z politických správních
úřadů učiniti nejvyšší
soudce nad životními zájmy širokých
vrstev obyvatelstva. Připouštím, že tu
a tam přišla do zákona dobrá myšlenka,
že bylo zdánlivě setrváno také
na snaze poskytnouti obyvatelstvu jistých krajin úlevy,
aby mohlo uhájiti život, že však jsou v
zákoně takové předpisy, které
musíme nazvati neuvěřitelnou a strašlivou
krutostí. V §u 2, v němž se upravují
osobní předpoklady pro dosažení podomní
knížky, žádá se formou, jíž
naprosto nechápeme, spolehlivosti. Již ve starém
Rakousku byly spory o tento pojem a roku 1902 byli to zástupci
českého národa, kteří vedeni
zemřelým drem Pražákem ohradili se ve
vídeňském parlamentu, aby spolehlivost byla
posuzována podle názorů politické
správy a žádali, aby to bylo formulováno
tak, že spolehlivost jest míněna jen vzhledem
k živnosti podomního obchodu. Okresní hejtman
může slepě rozhodnouti, zda majetkové
poměry podle §u 2 dovolují přistoupení
k živnosti podomního obchodu. V severozápadních
Čechách v Rudohoří zažili jsme
již v roce 1920, že tamější okresní
hejtman - tvrdil, že prý to bylo na rozkaz z Prahy
- odňal starším obchodníkům podomní
knížky a odmítl vydati nové, odůvodňuje
to tím, že podomní obchod bude tak jako tak
zrušen. Okresní hejtman těmto chudým
lidem, kteří již 30 let provozovali podomní
obchod a o jejichž potřebách páni u
zeleného stolu nemají ani tušení, poněvadž
snad jen z nové učebnice zeměpisu Československé
republiky vědí, kde vůbec tyto krajiny leží,
poněvadž tito lidé měli prý pár
tisíc korun nebo domeček s kozou, odňal oprávnění
k podomnímu obchodu. Čeho se nedopustilo staré
rakouské zákonodárství, to provádí
Československá republika, předpisujíc
pro nastoupení podomního obchodu ještě
také během posledních 5 let očkování.
O očkování lze míti různé
mínění, dnes však i v zemi, z níž
přišlo povinné očkování,
se názory velmi podstatně různí. Nehoráznou
věcí se nám však zdá, že
se tento požadavek nenechá padnouti ani pro dosavadní
držitele podomních knížek. 60letý
dráteník ze Slovenska, obchodník s krajkami
z Rudohoří musí se nyní na stará
kolena ještě dáti očkovati, i kdyby
snad na to zemřel, chce-li splniti podmínky tohoto
zákona. Velmi povážlivé jsou také
vylučovací důvody, uvedené v §u
3. Souhlasím beze všeho s tím, aby odsouzení
pro přečin, spáchaný ze ziskuchtivosti
nebo pro těžký přečin proti veřejné
mravopočestnosti, vylučovalo z udělení
povolení k podomnímu obchodu, avšak povážlivé
jest, že mají vylučovati i rozsudky pro politické
zločiny. Víme přece, jak se podle zákona
na ochranu republiky politické zločiny přímo
uměle pěstují a každý okres.
hejtman, ba každý bezectný denunciant může
připraviti lidi o existenci. Mezi předpisy, které
vylučují z oprávnění k povolení
podomního obchodu, jest také klasická věta:
Provozuje-li obchodník nebo jeho žena, dokonce i jeho
příbuzní do druhého pokolení
nějakou živnost, nesmějí podle tohoto
návrhu dostati podomní knížku. Staré
Rakousko, v němž pánové v letech 1902,
1907 a 1910 v říšské radě spolupracovali
na návrzích sněmovny, nebylo tak nemoderní
a zpátečnické. Co to znamená? V Rudohoří
žije nějaký otec rodiny, správkář
nebo příštipkář, nunvář,
cibulář a podobně a ve chvíli. kdy
ohlásí živnost - ohlásit ji přece
musí - ve chvíli, kdy vykonává živnost,
jsou jeho příslušníci až do druhého
kolena, kteří jsou odkázáni na výdělek
z podomního obchodu, vyloučeni z dosažení
podomní knížky. A také páni ze
Slovenska, kteří se dnes tak lehkomyslně
přenášejí přes tyto věci,
poznají, co tímto ustanovením dali do ruky
držitelům moci. Podle tohoto zákona jest nemožno,
aby na příklad někdo doma vyráběl
zboží a vykonával živnost a pak šel
provozovat podomní obchod, kdežto staré Rakousko,
a tenkráte se toho zúčastnili také
čeští ministři, našlo formulaci,
v níž se pravilo, že z podomního obchodu
jest vyloučen, kdo sám nebo jehož příslušníci,
žijící s ním ve společné
domácnosti, provozují obchod téhož druhu.
To by zaručovalo určitou ochranu usedlých
obchodníků. Staré Rakousko již před
20 lety bylo ochotno dovoliti podomní obchod se zbožím,
které obchodník sám vyrobil. Zde však,
zdá se, převládá snaha, aby se vyšlo
vstříc náladě jedné politické
strany, odsouditi jisté horské krajiny k smrti hladem
a k vymření. (Souhlas na levici.) Jestliže
to myslíte skutečně vážně
s hospodářskou péčí, musíte
přijmouti návrhy, jimiž se má toto zákonné
ustanovení změniti. Opakuji, změnu lze lehce
provésti, dáte-li svůj souhlas k tomu, že
jen provozování obchodu se zbožím téhož
nebo podobného druhu, jím nebo příslušníkem
rodiny, žijícím s ním ve společné
domácnosti, vylučuje z povolení k podomnímu
obchodu, poněvadž jest to přímo šílenství,
chtíti takového ubožáka vyloučiti
z oprávnění na práci proto, že
jeho strýc ve druhém stupni provozuje někde
obchod s masem nebo se zeleninou, jak jest to možno podle
znění tohoto zákona.
Mimořádně nepříznivé
ustanovení týká se také vidování.
V důvodové zprávě vládního
návrhu se praví, že často docházelo
k nepřístojnostem, poněvadž podomní
obchodníci zneužívali předpisu, že
si mají během 5 dnů, přijdou-li do
určitého okresu, dáti podomní knížku
vidovati. Nyní však se předpisuje, že
podomní obchodník, než zahájí
svou činnost v onom okrese, musí si dáti
podomní knížku vidovati. To tedy znamená,
že takový ubožák přišel se
svou prací do vesnice, pak přijde do jiné
vesnice, tam však může býti zavřen,
poněvadž nešel 5 až 6 hodin cesty do nejbližšího
okresního města a nedal si tam od okresního
hejtmana vidovati podomní knížku. Z této
povinnosti nejsou vyňati ani obyvatelé chudých
horských krajin, jimž se poskytují úlevy,
ba ani váleční poškozenci, ba ani jednonozí
váleční poškozenci s protésami
nejsou vyňati z tohoto přímo dětského,
byrokratického předpisu. To jsou známky,
o nichž tvrdím, že obsah zákona byl vypracován
u zeleného stolu, že máme před sebou
školský příklad, jak se rozumná
věc může státi nesmyslem a dobrodiní
trýzněním, nepracují-li o národohospodářských
důležitých zákonech lidé, kteří
znají aspoň krajiny, pro něž mají
tyto zákony platiti.
Připouštím, že zákon tu a tam má
jasnější místa, a vítám
jako jasnější místo, že obyvatelé
tak zvaných protežovaných krajin mají
nyní také právo docházeti na trhy
a míti tam stánky. To jest pro lidi chudých
horských krajin podstatným ulehčením
jejich existence. Avšak za soumraku nesmí válečný
poškozenec, nesmí ubohý podomní obchodník
z Rudohoří a ze Slovenska vkročiti již
do domu, jako bychom žili v době, kdy se říkalo:
Děti, zavírejte, komedianti přišli do
vsi! Na jedné straně musí podomní
obchodník až do, já nevím kolikátého
kolena, prokázati mravní nezávadnost a na
druhé straně nesmí již vkročiti
do domu, jakmile se setmí, poněvadž by mohl
býti podezřelý.
I na jiných místech jest na zákoně
patrna překotná práce jeho přípravy.
Vím velmi dobře, že se o tom velmi dlouho pracovalo,
avšak konečná redakce byla provedena zřejmě
s velmi nápadnou překotností. Proto jsou
patrny velmi podivuhodné neshody. Tak se na příklad
mezi zakázaným zbožím výslovně
uvádí zákaz podomního obchodu s masem,
mlékem atd.. V důvodové zprávě
vlády, ovšem jen zde, se praví, že tím
zůstávají nedotčeny předpisy
o nošení na prodej výrobků ze zemědělství
a lesního hospodářství, jichž
je třeba k denní potřebě, což
se však děje i dnes, že selky, poněvadž
nejsou všude mlékárny, donášejí
do města mléko atd. Avšak v zákoně
toto ustanovení není a podle zákona může
nyní také selku každý četník
zastaviti a oznámiti, že provozuje neoprávněný
podomní obchod. Zdá se, že to páni úplně
přehlédli.