Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Žádám zpravodaje výboru živnostenského,
pana posl. Chalupníka, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. Chalupník: Kolega referent zahraničního
výboru odpověděl dostatečně
na vývody přednesené předchozími
řečníky. Já mohu se jen připojiti
k těmto vývodům a doporučuji slavné
sněmovně, aby zprávu, jak byla podána
oběma výbory, schválila.
Současně vyslovuji se proti resoluci navržené
pp. posl. Śliwkou a soudr. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přistoupíme k hlasování.
Schvalovací usnesení má toliko jeden odstavec
a budeme hlasovati o celém najednou. (Námitek
nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Prosím o zaujetí míst! (Děje se.)
Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala toto schvalovací usnesení
ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Zbývá nám ještě hlasovati o resolucích,
a to nejprve o resoluci, připojené k tištěné
zprávě výborů.
Kdo s ní souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.) To je většina. Resoluce jest přijata.
Nyní budeme hlasovati o resoluci pp. posl. Śliwky,
Jos. Petera a soudr., jež byla přečtena.
Kdo s ní souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje
se.) To je menšina. Resoluce je zamítnuta.
Tím vyřízen jest 3. odstavec dnešního
pořadu schůze.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž je:
4. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živnosti o vládním návrhu (tisk 91),
kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k dodatečnému
souhlasu dohoda o vyclívání anglických
reklamních tiskopisů sjednaná mezi republikou
Československou a Spojeným královstvím
Velké Britanie a Irska výměnou not v Praze
dne 1. února 1926 a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 1.
února 1926, čís. 14 Sb. z. a n. (tisk 120).
Zpravodajem výboru zahraničního je pan posl.
dr Chvalkovský, zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností pan posl. Netolický.
Uděluji slovo prvému panu zpravodaji posl. dr Chvalkovskému.
Zpravodaj posl. dr Chvalkovský: Pane předsedo,
slavná sněmovno! V tisku 91 předložila
vláda Národnímu shromáždění
k dodatečnému souhlasu dohodu o vyclívání
anglických reklamních tiskopisů, sjednanou
mezi republikou Československou a Spojeným královstvím
Velké Britanie a Irska výměnou not v Praze
dne 1. února 1926 a uvedenou v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 1.
února 1926, čís. 14 Sb. z. a n. (Předsednictví
převzal místopředseda Stivín.)
Věc v podstatě je velice jednoduchá. Roku
1923 uzavřena byla mezi republikou Československou
a říší Britskou obchodní smlouva,
ve které zajistily si obě smluvní strany
nejvyšší výhody a tím také
zacházení, které vylučuje jakoukoli
diskriminaci. Poněvadž od té doby uzavřeny
byly dodatečné úmluvy mezi republikou Československou
a Italií, resp. mezi republikou Československou
a Francií potud, že reklamním tiskopisům
s italským resp. francouzským textem byla dána
50% sleva, vztahuje se přirozeně na žádost
anglické vlády výhoda 50% celní slevy
podle zásady o nejvyšších výhodách
také na reklamní tiskopisy v jazyku anglickém.
Vzhledem k tomu kladu si za čest slavné sněmovně
sděliti usnesení zahraničního výboru,
který doporučuje návrh schvalovacího
usnesení tak, jak je obsažen ve vládním
návrhu, to jest:
"Národní shromážděni republiky
Československé dodatečně projevuje
souhlas s dohodou mezi republikou Československou a Spojeným
Královstvím Velké Britanie a Irska o vyclívání
anglických reklamních tiskopisů, sjednanou
v Praze dne 1. února 1926 a uvedenou v zatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 1.
února 1926, čís. 14 Sb. z. a n." (Souhlas.)
Místopředseda Stivín (zvoní): Uděluji
slovo druhému zpravodaji - za výbor živnostenský
- panu posl. Netolickému.
Zpravodaj posl. Netolický: Slavná sněmovno!
Obchodní styky mezi Velkou Britanií a Československem
byly upraveny obchodní smlouvou ze dne 14. července
1923, která byla ratifikována v září
r. 1924. Obchodní tyto styky byly upraveny na základě
nejvyšších výhod, jak upravovány
jsou také obchodní styky i s jinými smluvními
státy. Poněvadž, jak bylo již p. zpravodajem
zahraničního výboru dovoděno, byla
mezitím uzavřena smlouva s Francií a Italii,
kde na tiskopisy s francouzským a italským textem,
které jsou v celním sazebníku uvedeny v položce
290 až 800, byla povolena 50% sleva, bylo z toho důvodu
nutno, aby i Velké Britanii byla tato výhoda poskytnuta.
Tedy přichází vláda naše s návrhem,
aby dohodě, která byla provedena výměnou
not mezi Československem a Velkou Britanií, dáno
bylo ústavní schválení. Jménem
výboru, který kladu si za čest zastupovati,
tedy výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností, činím návrh,
aby tomuto navrhovanému usnesení, které se
nachází ve zprávě, dostalo se ústavního
schválení. (Souhlas.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Ježto k rozpravě není nikdo přihlášen,
odpadá rozprava a přikročíme ihned
k hlasování.
Schvalovací usnesení má toliko jeden odstavec
a budeme hlasovati o celém najednou. (Námitek
nebylo.) Námitek proti tomu není.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala toto schvalovací usnesení
ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen jest 4. odstavec dnešního
pořadu.
Přistoupíme k projednání dalšího
odstavce, jímž je:
5. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živnosti o vládním návrhu (tisk 96),
kterým se předkládá Národnímu
shromáždění úprava obchodních
styků mezi republikou Československou a Albanií,
sjednaná v Tiraně dne 19. ledna 1926 (tisk 121).
Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl.
Prokeš.
Zpravodajem výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností p. posl. Petrovický.
Uděluji slovo prvému zpravodaji - za výbor
zahraniční - panu posl. Prokešovi.
Zpravodaj posl. Prokeš: Slavná sněmovno!
Výměnou not mezi konsulem Československé
republiky a albánskou vládou v Tiraně, ze
dne 19. ledna 1926, byla uzavřena prozatímní
úprava obchodních styků mezi oběma
státy, jež mají vzájemné poměry
obchodní postaviti na právní základ,
aby československé zboží do Albanie
dovážené nemohlo býti proti zboží
jiných států diferencováno.
Důvody, jež vedly k uzavření prozatímní
obchodní smlouvy s Albanií, jsou tyto: šlo
o to, doplniti síť stávajících
obchodních smluv a pokračovati ve snaze, aby československému
vývozu byly zajištěny největší
výhody tam, kde toho lze dosáhnouti, a aby tak byla
uhájena pro československé zboží
vhodná tržiště.
U Albanie je tato věc zvláště důležitá,
poněvadž Italie si zajistila obchodní smlouvou
s Albanií ze dne 24. ledna 1924 značnou řadu
celně tarifních slev, a to právě pro
zboží, na jehož vývozu je také
Československá republika značně interesována.
Jde tu zejména o papír, bavlněné a
vlněné zboží, o klobouky, fezy, železné
zboží, parní stroje, hospodářské
stroje, stroje k průmyslovým účelům,
auta atd. atd.
Albanie totiž jako země po více zemědělská
skytá přirozeně příležitost
pro odbyt průmyslových výdělků.
V Albanii není ani vlastního průmyslu, a
pokud se vyskytuje, nestačí ku krytí nejnutnějších
potřeb obyvatelstva. V Albanii samé jsou jen mlýny,
koželužny, výrobny makaronů, domácí
tkaní vlny, hedvábí a lnu, výroba
obuvi a oděvu nejprimitivnějšího rázu,
kdežto všechny ostatní průmyslové
výrobky musí býti dováženy. Pokud
se týče československých obchodních
styků s Albanií, podávají nám
o nich obraz tato čísla:
Do Albanie činil československý vývoz
v r. 1921 Kč 786.289,-, r. 1922 Kč 109.694,-, r.
1923 Kč 342.143,-, r. 1924 Kč 247.831,-, za rok
1925 není možno uvésti přesného
čísla vývozu.
Do Albanie se vyváželo: papírové zboží,
zboží zápalné, zboží hliněné,
zboží konfekční, vlněná
příze a vlněné zboží,
bavlněná příze a bavlněné
zboží, skleněné zboží, železo
a železné zboží, elektrické stroje
a přístroje atd.
Pokud se týče dovozu z Albanie, tu činil
tento: r. 1921 Kč 383.000,-, r. 1922 Kč 1,068.480,-,
r. 1923 Kč 12970,-, r. 1924 a 1925 není možno
dosud uvésti přesného čísla
dovozu.
Z Albanie k nám dovážely se hlavně vlna,
kůže a škumpy.
Jak patrno, hospodářské styky mezi oběma
zeměmi jsou dosud v počátcích, ale
jsou zde všecky podmínky pro jejich rozvoj. Hospodářský
zájem o Albanii, který se projevoval již před
válkou (známé zápolení býv.
Rakousko-Uherska a Italie. aby zapustily politicky a hospodářsky
kořeny v Albanii) se po válce ještě
více stupňuje, neboť jak se vnitřní
poměry v Albanii vytvářejí, lze počítati
do budoucna se značným hospodářským
oživením této země a v důsledku
toho i se vzrůstem odbytu průmyslových výrobků,
jež se tam dovážejí.
Za těch okolností je ovšem nutno, aby náš
vývoz nebyl v horší situaci nežli vývoz
jiných států. Proto bylo nutno zajistiti
československému zboží na albánském
tržišti nejvyšší výhody, což
se stalo prozatímní úpravou obchodních
styků, která se předkládá poslanecké
sněmovně ke schválení.
Doporučuji tudíž toto usnesení:
"Národní shromáždění
republiky Československé souhlasí s úpravou
obchodních styků mezi republikou Československou
a Albanií, sjednanou v Tiraně dne 19. ledna 1926
a uvedenou v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 4. února 1926. uveřejněnou
ve Sbírce zákonů a nařízení
dne 9. února 1926 pod č. 18." (Souhlas.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Uděluji slovo druhému zpravodaji - za výbor
pro záležitosti průmyslu, obchodu a živnosti
- panu posl. Petrovickému.
Posl. Petrovický: Slavná sněmovno!
Po zahraničním výboru zabýval se výbor
pro průmysl, živnosti a obchod vládním
návrhem zákona, tisk 96, kterým se předkládá
poslanecké sněmovně Národního
shromáždění republiky Československé
úprava obchodních styků mezi republikou Československou
a Albanií, sjednaná v Tiraně dne 19. ledna
1926.
V tomto případě byla sjednána dohoda
republiky s vládou albánskou, aby obchodní
styky mezi oběma zeměmi byly upraveny až do
uzavření definitivní obchodní smlouvy
na podkladě vzájemného použití
zásady nejvyšších výhod. Jedná
se tu o styky rázu obchodního mezi oběma
státy. Je povinností národohospodářskou,
abychom naše průmyslové výrobky obchodní
cestou dostali všude na cizí trhová odbytiště.
Postup v naznačeném směru není jinak
možným, nežli sjednáním vzájemné
obchodní smlouvy mezi Československou republikou
a těmi státy, se kterými je možno navázati
prospěšné obchodní styky. V tomto případě
jde o takovouto smlouvu, která je vzájemnou prozatímní
dohodou mezi Československou republikou a Albanií.
Tato prozatímní smlouva je sjednána na podkladě
vzájemného použití zásady nejvyšších
výhod. Teprve po zkušenosti, jež vyplyne z této
prozatímní smlouvy, bude možno přikročiti
oboustranně ke smlouvě definitivní. Aby se
tak mohlo státi, navrhuji, aby poslanecká sněmovna
přijala uvedené schvalovací usnesení,
což jménem výboru živnostenského
doporučuji. (Souhlas.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Ježto k rozpravě není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá a budeme ihned hlasovati. Prosím
o zaujetí míst. (Děje se.)
Schvalovací usnesení má toliko jeden odstavec
a budeme hlasovati o celém najednou. (Námitek
nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala toto schvalovací usnesení
ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu
dnešní schůze.
Přerušuji projednávání pořadu
dnešní schůze."
Prve než přikročím k ukončení
schůze rozhodneme hlasováním podle §
69 jedn. řádu, zda a kdy jest zahájiti rozpravu
o interpelacích označených za naléhavé,
které rozdány byly v 11. schůzi posl. sněmovny
dne 25. února 1926.
Jest to především naléhavá interpelace
posl. Hakena, Kreibicha a soudr. ministru vnitra
o hrubém porušení poslanecké imunity
(tisk 107).
Žádám za přečtení záhlaví
a petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
107. Naléhavá interpelace posl. Hakena,
Kreibicha a soudr. ministrovi vnitra o hrubém
porušení poslanecké imunity.
Tážeme se pana ministra vnitra, co učiní
proti tak zlovolnému porušení imunity oposičního
poslance?
Místopředseda Stivín (zvoní):
Pp. podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila
v nejbližší schůzi.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené
interpelaci přiznána byla rozprava podle §§
69, 65 a 68 jedn. řádu, a aby rozprava tato podle
návrhu podatelů zahájila se v nejbližší
schůzi, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím rozprava přiznána
nebyla.
Dále je naléhavá interpelace posl. Patzela,
Hodiny, dr Luschky, inž. Junga, Stenzla
a druhů vládě o vydání
prováděcího nařízení
k jazykovému zákonu (tisk 111).
Žádám za přečtení záhlaví
a petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
111. Naléhavá interpelace posl. Patzela,
Hodiny, dr Luschky, inž. Junga,
Stenzla a druhů vládě o vydání
prováděcího nařízení
k jazykovému zákonu.
Tážeme se vlády:
1. Jak ospravedlní vláda, že prováděcí
nařízení k zákonu tak hluboce významnému
zpozdilo se skorem o šest let?
2. Proč pan předseda vlády nesplnil oficielního
slibu, jejž sám dal dne 10. července 1920 s
parlamentní tribuny, že než bude vydáno
nařízení, bude předloženo příslušnému
sněmovnímu výboru?
3. Jest pan předseda vlády ochoten toto nařízení
bez prodlení odvolati a před vydáním
nového prováděcího nařízení
slyšeti návrhy povolaných zástupců
všech národů ve státě?
Místopředseda Stivín (zvoní):
Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila
ihned.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené
interpelaci přiznána byla rozprava podle §§
69, 65 a 68 jedn. řádu, a aby rozprava tato podle
návrhu podatelů zahájila se ihned, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím rozprava přiznána
nebyla.
Konečně je zde naléhavá interpelace
posl. dr Czecha, Hillebranda, Pohla a druhů
vládě o jazykovém nařízení
(tisk 112).
Žádám za přečtení záhlaví
a petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
112. Naléhavá interpelace posl. dr Czecha,
Hillebranda, Pohla a druhů vládě
o jazykovém nařízení.
Tážeme se vlády:
1. Jak ospravedlní vláda svůj autokratický
postup a porušení své výslovné
přípovědi?
2. Jest vláda ochotna zrušiti vydané prováděcí
nařízení a vyslechnuvši zástupce
národních menšin a v dohodě s nimi vydati
nové prováděcí nařízení,
které by vyhovovalo životním potřebám,
při nejmenším se však shodovalo se smlouvou
o ochraně menšin, s ústavou a jazykovým
zákonem menšin?
3. Jest vláda ochotna předložiti ústavnímu
výboru připravované prováděcí
nařízení k jazykovému zákonu,
pokud patří do oboru železniční
a poštovní správy, jakož i do oboru ministerstva
školství a národní osvěty a ministerstva
sociální péče, aby se o něm
vyslovil?
4. Jest vláda ochotna postupovati příště
při úpravě jazykové otázky
v dohodě s těmi, jichž se úprava dotýká?
Místopředseda Stivín (zvoní):
Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila
ihned.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené
interpelaci přiznána byla rozprava podle §§
69, 65 a 68 jedn. řádu, a aby rozprava tato podle
návrhu podatelů zahájila se ihned, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím rozprava přiznána
nebyla.
Zbývá nám ještě rozhodnouti o
návrhu posl. dr Czecha a druhů podle §u
46, odst. 2 jedn. ř., aby se sněmovna usnesla podle
§u 40 ústavní listiny požádati
ministra vnitra, aby se dostavil do dnešní schůze
posl. sněmovny a podal vysvětlení o událostech
dne 2. března 1926 v Karlových Varech.
Návrh tento má předepsaný počet
podpisů, vyhovuje jednacímu řádu a
podle §u 46, odst. 2 jedn. ř. rozhodne se o něm
bez rozpravy prostým hlasováním.
Kdo tedy souhlasí s návrhem pp. posl. dr Czecha
a druhů, aby ministr vnitra dostavil se do dnešní
schůze a podal zprávu o událostech v Karlových
Varech, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Před ukončením schůze učiním
ještě některá presidiální
sdělení. Nemocí omluvil se posl. Tučný.
Došla oznámení o změnách ve výborech.