Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
dr. Králík, uděluji mu slovo.
Posl. dr. Králík: Slavná sněmovno!
K projevu, který jménem vlády s této
tribuny včera učinil pan ministerský předseda,
pronáším jako zástupce republikánské
strany zemědělského a malorolnického
lidu za Podkarpatskou Rus přání, aby vláda
mohla dosíci veškerých úkolů,
v prohlášení svém vytýčených.
Může si býti při tom jista naprosté
podpory naší a prohlašuji to slavnostně
jménem všech voličů, kteří
dne 15. listopadu 1925 prohlásili, že pevně
stojí na půdě republiky. Toho dne byla provedena
v našem státě zatěžkací
zkouška, která se skončila projevem převážné
části voličstva pro státotvornou většinu
parlamentu. K tomuto úspěchu nemálo přispěla
Podkarpatská Rus, která proti loňským
volbám do Národního shromáždění
projevila letos své hlasité státotvorné
"Credo", vyjádřené volebním
výsledkem, jenž jest důkazem, že obyvatelstvo
Podkarpatské Rusi počíná chápati,
kdo může mu nejlépe pomoci v jeho tužbách
a přáních.
Fakt, že naše strana získala proti loňsku
v době půldruha roku 135% hlasů, jest
nejlepším důkazem pochopení státotvorné
myšlenky i v nejvýchodnějším kraji
republiky, kde lid byl vystaven nejen svodům, nýbrž
i hrozbám stran oposičních, v první
řadě strany komunistické.
Obyvatelstvo Podkarpatské Rusi, které jest z největší
části zemědělské, dobře
chápe, že jeho tužby splniti může
jedině silná zemědělská strana,
a výraz tohoto pochopení projevilo svými
hlasovacími lístky, jimiž volilo naši
stranu, která stala se tak prvou občanskou stranou
na Podkarpatské Rusi.
Obyvatelstvo Podkarpatské Rusi, jehož jménem
k vám dnes mluvím, uznává vděčně
práci, která pro ně byla doposud vykonána.
Uznává péči státu, který
staral se doposud o nejchudší svůj kraj, avšak
má ještě plno bolestí, plno přání,
na jichž odstranění s toužebností
čeká.
Nechci slavnou sněmovnu unavovati líčením
všeho, chci poukázati jen na několik nejnaléhavějších
úkolů, jichž řešení nesnese
již dlouhého odkladu.
Úkoly tyto rozdělil bych na 4 kategorie: Jsou to
úkoly státně-politické, úkoly
národohospodářské, úkoly kulturní
a sociálně-politické.
K bodu prvnímu, úkolům státně-politickým:
Podkarpatská Rus hraničí na jihu s Maďarskem,
na severu s Polskem. Přes to, že hranice jsou dosti
bedlivě střeženy, není možno zabrániti
tomu, aby různí zahraniční podvratní
živlové přes hranice nedostali se na Podkarpatskou
Rus a tam neprovozovali mezi domácím obyvatelstvem
protistátní agitaci a nepopouzeli ho k nenávisti
proti státu a československému národu,
ke kterému se dobrovolně připojilo. Je potřebí,
aby vláda Československé republiky, jsouc
si vědoma své odpovědnosti k Podkarpatské
Rusi a odlišných poměrů na Podkarpatské
Rusi panujících, dbala náležitě
hájení státní autority a nepřipouštěla
beztrestně demagogického štvaní cizích
státních příslušníků,
jakož i štvaní oposičního tisku,
vydržovaného cizími penězi. (Tak
jest!) My si musíme uvědomiti, že při
nynějších poměrech na Podkarpatské
Rusi většina obyvatelstva věří
všemu, co je v časopisech psáno, což vyvolává
jenom zmatky a zabraňuje konsolidaci poměrů.
Je bezpodmínečnou nutností, aby vláda
na Podkarpatské Rusi ukázala silnou ruku v otázce
hájení státní autority a státních
zájmů. (Výkřik: Na Vrchovine ľudia
hladovia!) Přijdeme k tomu také. Především
je potřebí, aby stát učinil pořádek
ve svých vlastních úřadech. Je nemožno,
aby ve státní službě byli zaměstnáváni
cizí státní příslušníci,
o jejichž minulosti a velmi často i kvalifikaci není
nám ničeho známo. Žádáme
co nejdůrazněji v zájmu státu samého,
aby tento nemožný stav byl odstraněn, aby cizí
státní příslušníci byli
ze služeb státních propuštěni a
nahrazeni našimi státními občany, kteří
jsou bez zaměstnáni. (Tak jest!)
Ruku v ruce s tímto požadavkem jde i požadavek
revise udělených státních občanství,
které zvláště v popřevratových
dobách bylo udělováno příliš
blahovolně. (Výkřiky: Zrevidovati!) Ano!
V případech dalšího udělování
státního občanství budiž postupováno
způsobem co nejrigorosnějším. Vzhledem
ke chystané reformě správního řízení,
sledující zjednodušení veřejné
správy státní a autonomní, žádáme,
aby tato reforma byla řešena s hlediska autonomie
Podkarpatské Rusi ústavou zaručené
a aby k této autonomii byly učiněny potřebné
přípravy. Do té doby, než bude autonomie
Podkarpatské Rusi ústavně provedena, žádáme,
aby civilní správa Podkarpatské Rusi jakožto
nejvyšší výkonný orgán státní
správy na Podkarpatské Rusi byla vybavena větší
pravomocí. Totéž žádáme
i pro úřady županské a hlavnoslúžnovské,
jichž pravomoc budiž rozšířena aspoň
v té míře, jako je tomu na Slovensku. Prospěch
z tohoto bude míti nejenom stát, nýbrž
i obyvatelstvo samo.
Nemohu opominouti této příležitosti,
abych s projevem velikého uznání nezmínil
se o nadlidské práci, kterou musejí za poměrů
obzvláště obtížných konati
veškeré orgány státní správy,
zvláště pak notáři a četnictvo
s policií. (Výborně!)
Těžisko veškerého národního
hospodářství na Podkarpatské Rusi
spočívá ve výrobě zemědělské.
A je proto povinností státu, aby veškerou svou
pozornost a péči věnoval zvýšení
této výroby. (Posl. Sedorjak: U koho je ten pozemek
na Podkarpatské Rusi? Mají jej čeští
legionáři a náš rusínský
lid hladoví!) Kamaráde, vy jste tam nebyl, a
co říkáte legionářům,
jim vytýkati nemusíte. To pastvisko, které
tam dostali a na němž umírají dnes hladem,
jim vytýkati nemusíte. (Post. Sedorjak: Ne?)
Ne, poněvadž tam ti lidé trpí a
strádají více než vy. (Výkřiky
posl. Sedorjaka.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Žádám o klid.
Posl. dr Králík (pokračuje): Rozdělení
pozemkového majetku vinou dřívějšího
režimu je tak nespravedlivé, že rok od roku čím
dále směřujeme ke zdrobňování
zemědělského majetku a tím ke zproletarisování
veškerého obyvatelstva. Tomuto tříštění
drobného zemědělského majetku je potřebí
učiniti co nejdříve přítrž.
(Výkřiky posl. dr Gagatka.)
Především je potřebí provésti
co nejdříve změnu dosud platného dědického
práva, které tomuto tříštění
napomáhá. Zabráněním dalšího
drobení půdy bylo by však pouze částečně
pomoženo drobným zemědělcům a
proto je naprostou nutností, aby urychleným provedením
pozemkové a lesní reformy byla utvořena soběstačná
zemědělská usedlost. (Výkřiky
posl. inž. Nečase, dr. Gagatka a komunistických
poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. dr Králík (pokračuje): Především
žádáme rychlé dokončení
pozemkové reformy na zabrané půdě
velkostatkářské a tam, kde této půdy
není, současné provedení pozemkové
a lesní reformy na půdě státní.
Zemědělská velkostatkářská
půda v Potisí budiž co nejrychleji osidlována
schopnými domácími zemědělci.
V souvislosti s touto úpravou pozemkové reformy
budiž urychleně provedena revise katastru pozemkového,
případně budiž založen nový
pozemkový katastr, poněvadž podle nynějšího
katastru zjištění právního základu
pozemkové držby je naprosto nemožné. Ještě
dnes po sedmiletém trvání republiky nacházejí
se pozemkové knihy celé řady obcí
v Rumunsku anebo v Maďarsku, a tak zemědělec,
který potřebuje výtahu z pozemkové
knihy o svém majetku, musí s dlouhými procedurami
opatřiti si cestovní pas a za hranicemi za drahé
peníze dáti si poříditi výpis
z pozemkových knih. Tento stav je nadále neudržitelný
a potřebuje okamžitého zjednání
nápravy. Otázka pastvin, tato nejožehavější
otázka Podkarpatské Rusi, byla až dosud řešena
neustále provisorně a také poslední
zákon z roku 1924 řeší tuto otázku
pouze do konce roku 1929. Plochy, které se hodí
pro pastevní hospodaření, buďtež
řádně sestaveny ve zvláštní
pastevní katastr a o způsobu jejich obhospodařování
nechť je vydán zvláštní pastevní
zákon, vyhovující požadavkům
zemědělců Podkarpatské Rusi. (Hluk.
- Výkřiky posl. Sedorjaka.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím, aby p. posl. Sedorjak zachoval klid.
(Hluk. - Výkřiky posl. Sedorjaka. -
Místopředseda inž. Dostálek zvoní.)
Prosím znovu, aby pan posl. Sedorjak zachoval klid.
Posl. dr Králík (pokračuje): Horské
pastviny, tak zvané poloniny, jichž plocha činí
celkem 80.000 katastrálních jiter, válkou
zanedbané, buďtež dány nákladem
ministerstva zemědělství co nejrychleji postupně
do pořádku, aby na nich za laciný poplatek
zemědělci mohli pásti svůj dobytek.
Aby tato úprava všech pastvin a zvláště
polonin byla řádně provedena, žádáme,
aby ministerstvo zemědělství ustanovilo k
tomu účelu při zemědělském
referátu v Užhorodě zvláštního
inspektora.
Vzhledem k tomu, že divoká zvěř působí
chudým zemědělcům Podkarpatské
Rusi každoročně velmi značné
škody na zemědělských kulturách,
kteréžto škody nejsou nikdy ani majitelem lesa
ani majitelem honitby nahrazovány, jeví se nutností
vydati nový honební zákon, podle něhož
majitelé honitby byli by povinni hraditi veškeré
škody zvěří způsobené.
Do té doby, než nový honební zákon
bude vydán, žádáme, aby vládním
nařízením rozšířena byla
na Podkarpatské Rusi platnost zemského honebního
zákona na Moravě jakožto nejmodernějšího
ze všech platných honebních zákonů
v republice. Ministerstvo zemědělství má
nejvděčnější pole pro svojí
zvelebovací činnost v oboru produkce rostlinné
tím, že umožní postupně přechod
od extensivního hospodaření k intensivnímu.
Vyslovujeme požadavek, aby zemědělci Podkarpatské
Rusi byli zásobováni na státní útraty
zlevněným, zdravým a ušlechtilým
osivem a sadbou tak, aby v produkci obilní, včetně
kukuřice, Podkarpatská Rus byla úplně
soběstačná a nebyla odkázána
na drahý dovoz osiva a konsumního obilí ze
západních krajů republiky.
Také v oboru pícninářství a
lukařství nechť státní správa
zemědělská přispěje co nejvydatněji
k tomu, aby zemědělec na Podkarpatské Rusi
naučil se pěstovati dostatek píce polní
a luční a nebyl výlučně odkázán
na extensivní pasení dobytka na chudých pastvinách.
Veškerá výroba ovoce na Podkarpatské
Rusi nachází se v rukou chudých rusínských
zemědělců; ačkoliv z ovocnictví
mohli by míti slušný zdroj příjmů,
přece zanedbaný stav tohoto velmi důležitého
zemědělského odvětví přináší
jim málo výdělku. Se strany státu
bylo dosud velmi málo vykonáno pro povznesení
tohoto malozemědělského odvětví.
Žádáme, aby ministerstvo zemědělství
vypracovalo podrobný plán na jeho zvelebení,
poskytlo potřebných prostředků na
zásobování zemědělců
vhodnými druhy ovocného stromoví, aby dotovalo
ovocnářská družstva a postavilo na svůj
náklad skladiště pro uschování
ovoce.
Z nejvýznamnějších aktiv produkce zemědělské
na Podkarpatské Rusi je tamní vinařství.
Odvětví to kdysi velmi pokročilé a
v nejlepším svém rozkvětu nachází
se nyní v kritickém stavu, ubíjeno jsouc
zahraniční konkurencí a nesolidně
vedeným domácím obchodem. Vinařská
družstva jako svépomocná akce podkarpatsko-ruských
vinařů snaží se ze všech sil odpomoci
tomuto katastrofálnímu stavu uchováváním
a školením vína ve vlastních družstevních
sklepích a přímým jeho zpeněžováním.
Dosavadní pomoc státem poskytovaná ukázala
se býti nedostatečnou a proto je potřeba
podporovati tato družstva v míře daleko hojnější.
Rovněž má stát povinnost pomáhati
k rekultivaci starých vinic a k zásobování
vinařů dostatkem ušlechtilých révových
sazenic. Stavíme se za plně oprávněný
a spravedlivý požadavek vinařů a ovocnářů,
aby mohli pro vlastní potřebu zužitkovati ve
své domácnosti určité kvantum daně
prostého vína neb doma z vlastních sliv vypálené
slivovice.
V oboru dobytkářství mohla by se Podkarpatská
Rus státi zásobovací komorou chovného
a užitkového materiálu nejen pro ostatní
země republiky, nýbrž i pro některé
sousední státy. Válka a neutěšené
poválečné poměry, jakož i velmi
časté případy hynutí dobytka
nakažlivými nemocemi ochudily karpatoruské
zemědělce, specielně pak vrchovinského
zemědělce o poslední kus dobytka, který
mu skýtal jediný zdroj příjmů.
(Výkřiky. Trvalý hluk.) Vzhledem k
tomu, že specielně na Vrchovině jeví
se nedostatek dobytka, že tamní chudý zemědělec
nemá dostatek finančních prostředků,
aby nákupem plemenného materiálu mohl zajistiti
sobě a své rodině výživu, jeví
se nutností, aby stát poskytl bezúročné
zápůjčky, z nichž by se opatřil
chovný materiál, který chudým zemědělcům
byl by stavěn do chlévů s povinností,
že za 3 roky odvedou dobytče v téže váze.
(Výkřiky a hluk trvají.) Vzhledem
k tomu, že na Podkarpatské Rusi jsou každoročně
epizootická uhynutí hovězího dobytka,
čímž způsobovány jsou zemědělcům
nenahraditelné, do milionů jdoucí škody,
jest nutno postarati se o veřejné, pod kontrolou
státu stojící a státem podporované
pojišťování dobytka. Též jeví
se nutností, rozšířiti platnost zákona
o státní náhradě za zhynulý
dobytek na Podkarpatské Rusi. (Trvalý hluk.)
V poslední době začalo se na Podkarpatské
Rusi slibně rozvíjeti mlékařství
a sýrařství. Mlékaři sami ujali
se iniciativy, zavedli si v mnohých obcích sběrny
mléka na máslo a sýry. S povděkem
a radostí možno konstatovati, že podařilo
se vyrobiti zvláštní podkarpatský sýr,
vyrovnávající se vzhledem, chutí i
jakostí švýcarskému sýru ementálskému.
O dobré kvalitě mléčných výrobků
svědčí okolnost, že výrobky tyto
na letošních mlékařských prohlídkách
byly vyznamenány prvními cenami. Výsledky
tyto mohly by býti daleko větší, kdyby
bylo postaráno o řádnou chlévskou
kontrolu, odbornou výchovu mlékařících
zemědělců a organisaci odbytu. Jest nezbytně
nutno, aby pro obor mlékařský byl při
zemědělském referátu v Užhorodě
ustanoven zvláštní mlékařský
instruktor a aby stát všestranně podporoval
mlékařství.
Včelařství, pro jehož rozvoj na Podkarpatské
Rusi jsou dány nejlepší podmínky, jest
na nejvyšším stupni v celé republice.
Med podkarpatoruský svou vůní, jakostí
a složením předčí veškeré
medy středoevropské a vyrovná se nejlepším
medům cyperským a řeckým - a proto
je potřebí, aby tato složka národního
hospodářství stala se předmětem
obzvláštní péče se strany státu,
zejména uvážíme-li, že produkce
včelařská dala by se stupňovati na
Podkarpatské Rusi tak, že výnos by ročně
mohl činiti více než 100 mil. Kč.
Každoročně při tání sněhu
na kopcích, případně i v jiný
roční čas při trvalejších
deštích rozvodňují se do značné
výšky všechny řeky na Podkarpatské
Rusi a zaplavují široko daleko celý kraj. (Stálý
hluk.) Tak na př. v listopadu letošního
roku stoupla řeka Tisa o 6 1/2
metrů nad normál, čímž způsobila
mnoho škod. K zabránění. těchto
povodní, periodicky se opakujících, jest
nutno zahájiti soustavnou regulaci všech řek
a potoků na Podkarpatské Rusi. (Stálý
hluk.)
V důsledku dříve vzpomenutých povodní
jsou zemědělské pozemky zaplavovány
a voda na nich zůstává velmi dlouho státi,
čímž řádné jejich obhospodařování
jest znemožňováno. Tím vysvětlují
se nízké výnosy pozemků, které
by mohly býti značně zvýšeny,
kdyby vedle vzpomenuté regulace řek prováděny
byly současně ve velkém i malém na
celé Podkarpatské Rusi řádné
soustavné meliorace půdy.
Zemědělské družstevnictví na
území Podkarpatské Rusi (Výkřiky
komunistických poslanců.) omezovalo se před
válkou na družstevnictví úvěrové
a konsumní. I tato slabá činnost družstev,
třebas mnoho nenapomáhala zemědělcům,
byla válkou a poměry poválečnými
podlomena tak, že tato družstva přerušením
styků se svými bývalými centrálami
zastavila úplně svoji činnost (Výkřiky
komunistických poslanců. - Místopředseda
inž. Dostálek zvoní.) k veliké škodě
Podkarpatské Rusi. Tato okolnost způsobila velkou
krisi družstevního života, ze které zemědělství
Podkarpatské Rusi jen pomalu dostává se vpřed.
Povinností státu jest, aby na prvém místě
poskytl zálohově dostatečného úvěru
stávajícím úvěrovým
družstvům k znovuoživení jejich činnosti.
Rovněž jest nutné, aby co nejrychleji vydán
byl družstevní zákon, specielně pro
Podkarpatskou Rus platný, přesně vymezující
funkci družstevní centrály. Osnova tohoto zákona
jest již úplně připravena. Naše
strana trvá co nejdůrazněji na tom, aby zákon
zálohový i družstevní byly urychleně
Národním shromážděním
projednány, aby sloužily za základ nového
rozvoje zemědělského družstevnictví
na Podkarpatské Rusi. (Stálé výkřiky
komunistických poslanců.)
O zemědělský úvěr na Podkarpatské
Rusi nebylo dosud nijak pečováno. Chyběla
zde zejména organisace vhodného zemědělského
úvěru hypotekárního i levného
úvěru provozovacího. V této příčině
žádáme, (Výkřiky komunistických
poslanců.) aby ministerstvo zemědělství
ještě pro rok 1926 poskytlo co největších
finančních prostředků pro zakládání
okresních vzájemných pokladnic za účelem
poskytování levného pozemkového úvěru,
bez jehož existence nelze si představiti provedení
pozemkové reformy a zintensivnění hospodaření
na Podkarpatské Rusi. (Výkřiky komunistických
poslanců. Místopředseda inž. Dostálek
zvoní.)
Přejeme si, aby při sjednávání
obchodních smluv s cizími státy byl brán
zvláštní zřetel na požadavky Podkarpatské
Rusi. Jde o dovoz a vývoz vína, ovoce, sýra,
dříví a dobytka. (Trvalý hluk.
Výkřiky.)
Nepřiměřeně vysoké železniční
sazby zabraňují zásobování
trhů západní části republiky
zemědělskými produkty Podkarpatské
Rusi a zároveň neúměrně snižují
jejich ceny. Proto vyslovujeme požadavek takové úpravy
železničních tarifů, která by
tomuto zlu odpomohla.
Žádáme, aby ministerstvo železnic vypracovalo
a co nejdříve ke schválení předložilo
generelní projekt na rozhojnění sítě
železných drah na území Podkarpatské
Rusi a rovněž vyzýváme ministerstvo
zemědělství, aby zahájilo urychleně
stavbu úzkokolejných drah, nutných pro řádné
využitkování dosud ladem ležícího
lesního bohatství.
Každého roku opakuje se v hornatých částech
v Podkarpatské Rusi nedostatek životních potřeb.
Skromný lid nemá vysokých životních
nároků, žádá však, aby se
mohl alespoň do syta najísti kukuřičného
chleba. Poněvadž v hornaté části
bývá každoročně neúroda
a v důsledku toho nedostatek, je nutností, aby stát
prováděl pro chudé obyvatelstvo pravidelné
zásobování levnou kukuřicí,
ježto jinak lid byl by odkázán kupovati od
nesvědomitých obchodníků drahou kukuřici
nebo trpěti hlad.
Ježto zemědělci v Podkarpatské Rusi
nemají plné výživy ze zemědělství,
jsou nuceni, zejména v zimní době, živiti
se různým domácím průmyslem:
tkaním koberců, řezbářstvím,
košikářstvím, vyšíváním,
tkaním houní atd. Tento domácí průmysl
byl válkou téměř zničen a je
nutno, aby vláda podala pomocné ruky k jeho oživení.
Podkarpatská Rus je bohatě nadána přírodním
bohatstvím. Připomínám petrolej, mramor,
železo, uhlí, sůl, minerální
prameny. Bohužel, toto bohatství není ani prozkoumáno,
tím méně zužitkováno.
Žádáme proto, aby jednotlivá ministerstva
ve svém oboru působnosti nařídila
výzkum těchto přírodních pokladů
a podle tohoto výzkumu jich zužitkovala. Odborné
vzdělání lidu na Podkarpatské Rusi
bylo až dosud nedostatečné. Proto žádáme,
aby ministerstvo zemědělství postaralo se
o náležité vybudování a rozšíření
sítě lidových hospodářských
škol, jakožto jediného vhodného vzdělávacího
prostředku pro odborný výcvik podkarpatoruského
zemědělského lidu.
Vedle vystavění nové vhodné budovy
v Mukačevě pro hospodářskou školu,
dosud umístěnou v naprosto nedostatečných
budovách v Dombokách, dožadujeme se, aby byla
zřízena prozatím jednoroční
hospodářská škola v Tiačevě,
která by byla přizpůsobena hospodářským
poměrům východní části
Podkarpatské Rusi, ovocnářství a dobytkářství.
Rovněž tak se dožadujeme, aby byla zřízena
prozatím jednoroční hospodářská
škola v Rahově, jejíž osnova byla by přizpůsobena
specielně hospodaření na poloninách
a chovu dobytka s mlékařstvím. (Hluk.
Výkřiky posl. dr Gátiho.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím pana posl. dr Gátiho, aby zachoval
klid.
Posl. dr Králík (pokračuje): Vzdělání
zemědělských žen byla dosud věnována
pranepatrná pozornost. Je v zájmu státu,
aby tato otázka nebyla pouštěna se zřetele.
Žádáme proto, aby pro Podkarpatskou Rus byla
zřízena hospodyňská škola, přizpůsobená
typickým poměrům podkarpatoruským.
Do té doby, než bude tato škola zřízena,
žádáme, aby na Podkarpatskou Rus byla vyslána
kvalifikovaná, odborná ženská síla
učitelská... (Hluk, výkřiky posl.
dr Gátiho.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Žádám p. posl. dr Gátiho,
aby zachoval klid.
Posl. dr Králík (pokračuje):...
znající jazyk a poměry na Podkarpatské
Rusi, jež by jako kočovná učitelka věnovala
péči a pozornost vzdělání dívčí
zemědělské mládeže.
Zvelebení zemědělství na Podkarp.
Rusi je tak důležitou otázkou, že je potřebí,
aby státní zemědělské úřady,
vykonávající tuto agendu, byly též
řádným způsobem vybudovány
a umístěny. Klademe tu především
požadavek, aby síť župních zemědělských
inspektorů a okresních zemědělských
instruktorů byla náležitým způsobem
rozšířena a aby pro referát ministerstva
zemědělství v Užhorodě a veškeré
přičleněné jeho odbory byla vystavěna
řádná a účelná nová
úřední budova, důstojně representující
význam karpatoruského zemědělství.
V kategorii otázek kulturních nejožehavější
je otázka jazyková, která je příčinou
častých sporů. Odstranění jazykového
chaosu a zavedení jednotné gramatiky pro veškeré
školství na Podkarpatské Rusi je naprostou
nutností. Poněvadž lidu nedá se vnutiti
gramatika, sestavená na základě pravidel
importovaných z ciziny, je potřebí, aby gramatika
byla sestavena na základě používané
řeči. V otázce jazykové dožadujeme
se, aby v prvé řadě učitelstvo na
Podkarpatské Rusi rozhodlo, které gramatiky má
býti používáno a aby rozhodnutí
většiny učitelstva stalo se směrodatným.
(Předsednictví převzal místopředseda
Slavíček.)
Pro zvýšení kulturní úrovně
jeví se nutnosti rozšířiti síť
obecných škol a školy tyto obsazovati dobře
kvalifikovanými učitelskými silami. Výstavbě
nových školních budov budiž věnována
náležitá péče. Pro velký
počet analfabetů buďtež pořádány
nejméně jednou za rok při každé
škole kursy pro negramotné. Vybudování
a řádnému vybavení ústavu pro
vzdělání učitelů a učitelek
budiž věnována největší
pozornost a péče. Pro zvýšení
všeobecného vzdělání bylo by
velmi účelno rozmnožiti počet škol
občanských. Budiž též dbáno
řádné výchovy živnostenského
dorostu na pokračovacích školách. Jest
smutným zjevem, že péči o české
školství na Podkarpatské Rusi musilo v převážné
míře nésti české obyvatelstvo
z velké většiny z řad státních
zaměstnanců. Žádáme, aby československý
stát k československému školství
na Podkarpatské Rusi nechoval se tak macešsky jako
až dosud.
V oboru soc. politickém dožadujeme se, aby byla věnována
náležitá podpora na řádné
vybavení nemocnic, náležitá péče
o osiřelé a aby byly splněny oprávněné
požadavky válečných poškozenců.
Státní zaměstnanci na Podkarpatské
Rusi žijí ve velmi neutěšených
poměrech sociálních. Žádáme,
aby otázka státně-zaměstnanecká
byla co nejdříve vyřešena k úplné
spokojenosti těch, na jejichž bedrech spočívá
celá tíha státní administrativy. Služba
na Podkarpatské Rusi je spojena s takovými těžkostmi,
o kterých státní zaměstnanec v zemích
historických nemá ani tušení. Státnímu
zaměstnanci na Podkarpatské Rusi musí se
dostati náhrady nejen ponecháním tak zv.
karpatoruské výhody, nýbrž i lepšího
započítání let na Podkarpatské
Rusi strávených. Včasné udělování
definitivy a rozřešení bytové otázky
jsou nejmenšími z našich požadavků
pro státní zaměstnance. (Výkřiky
komunistických a čsl. soc. demokratických
poslanců.)