rozvedená podle skupin a předběžného vzdělání platná pro služební třídu V. a

platná pro služební třídu VI. (zřízence).

§ 62.

Dělí se na stálé a mimořádné.

Stálé jsou:

služné (základní),

místní,

rodinný a

kvalifikační přídavek.

Služné (základní) řídí se stupnicemi A, B a C, o jehož principech promluveno na jiném místě.

Služné jest základem všech požitků státního zaměstnance stálých i mimořádných, a to jak zaměstnanců ve službě činné, tak i ve výslužbě a jich pozůstalých.

V určitých zákonem stanovených % vyjadřují se z částek služného veškeré stálé i mimořádné požitky a to buď omezeně nebo neomezeně. To sleduje určitý cíl. Požitky jsou do jisté míry exponentem práce a drahotních poměrů. Jestliže se objeví potřeba upraviti služné, není námitek, aby se neupravily zároveň i další požitky. Požitky, jako: místní, rodinný přídavek, cestovné, nocležné, odměna za vícepráci a p., a p., jsou právě tak odvisly od drahotních poměrů, jako základní služné a proto nechť se současně s tímto zvýší.

Vynutí-li si poměry zvýšení služného, zvýší se automaticky podle tohoto návrhu i všechny ostatní požitky stálé i mimořádné, a není třeba teprve později činiti tak po stálých urgencích úřednictva dodatečnými nařízeními. Proto také pamatuje se v teto osnově na povinnost vlády, dáti alespoň jednou do roka zrevidovati za účasti delegátů personálních komisí, vlády a odborníků ceny všech životních potřeb a stanoviti tak drahotní rozdíl, podle něhož by se buď poskytl zaměstnancům drahotní přídavek nebo upravilo služné. Úpravou služného nastala by automaticky také úprava všech ostatních požitků.

Místní přídavek vyjadřuje se % ze základního služného, což uvedlo na myšlenku vyměřovati podobným způsobem i další požitky. Místní přídavek jest sám pro sebe vlastní kapitolou v požitcích a proto zůstal i v této osnově nedotčen. Nejnaléhavější jeho stránkou jest přeřadění mnoha míst do vyšších tříd. Není snad ani jediného většího místa v republice, které by z pochopitelných důvodů nežádala za přeřadění. Jedno jest jisto: dosavadní systém, podle něhož určuje se místní přídavek pouze počtem obyvatel, jest neudržitelným.

Nelze pochybovati, že předválečného způsobu platiti zaměstnance svobodného a ženatého stejně nedá se v dnešních poměrech použití, a to z důvodů populačních.

Požadavek odměňovati zaměstnance podle rodinného stavu vyskytnul se často, byl pokaždé zamítnut s odůvodněním, že stát platí práci a že rodinný stav jest záležitostí soukromou. Teprve válkou přivoděné mimořádné poměry ukázaly na nutnost pomáhati zaměstnancům, kteří založili rodinu, jinak než svobodným. Tento způsob nedá se již odstraniti a dosavadní drahotní přídavky, jež jsou podle rodinného stavu odstupňovány, jsou předchůdcem a vzorem příštímu přídavku rodinnému.

Z toho důvodu dělí se rodinný přídavek (jako platný přídavek drahotní) na manželský a dětský.

§ 63.

Přídavek na manželku činí 40% ze základního služného, jest však omezen v VI. služební třídě (zřízenci) na 1200 a v ostatních třídách na 2000 K ročně.

Podle toho by obnášel manželský přídavek v VI. třídě, stupnice služného C:

v 1. stupni . . . . . . . . . K 960

v 2. stupni . . . . . . . . . K 1040

v 3. stupni . . . . . . . . . K 1120

v 4. až 15. stupni . . . . K 1200

v třídě V., stupnice služného B:

v 1. stupni . . . . . . . . . K 1200

v 2. stupni . . . . . . . . . K 1320

v 3. stupni . . . . . . . . . K 1440

v 4. stupni . . . . . . . . . K 1560

v 5. stupni . . . . . . . . . K 1680

v 6. stupni . . . . . . . . . K 1840

v 7. až 21. stupni . . . . K 2000

v třídách IV. Až I., stupnice A:

vesměs . . . . . . . . . . . K 2000

§ 63.

Přídavek na každé ve smyslu toho zákona nezaopatřené dítě činí 20% ze základního služného, jest však omezen v VI. třídě (zřízenci) na 700 K a v ostatních třídách na 1200 K ročně.

Podle toho by obnášel přídavek na každé nezaopatřené dítě v VI. třídě, stupnice služného C:

v třídě V., stupnice služného B:

V třídách IV. až I. stupnice služebního A:

vesměs ......... K 1200 ročně.

Kromě toho požívá zaměstnanec, jenž jest nucen z nedostatku škol (též i po stránce jazykové) posílati děti do škol mimo své působiště, t. j. zaopatřovati je v cizině úplně vším potřebným, t. zv. výchovného příspěvku, jenž činí tolik co dětský, avšak se společným omezením ve všech třídách (VI.-I.) na 1000 K.

Má-li zaměstnanec zaopatřovati dítě v cizině, nelze činiti rozdílu v třídách, neboť potřeby jsou pro každé dítě stejné a proto rozšiřuje se výchovný příspěvek v třídě VI. (zřízenci) až do stupně 11.

V příčině manželského přídavku bylo třeba stanoviti jisté výjimky pro vdovce a svobodné zaměstnance, podobně tak i při přídavcích na děti, jestliže překročily zákonnité stáří. Rodinné přídavky jsou v platnosti takřka ve všech moderních státech a bylo by tudíž nemyslitelno vyloučiti je z příští služební pragmatiky.

§ 66.

O významu kvalifikačního přídavku promluveno bylo na jiném místě. Má naň nárok zaměstnanec, jenž podle posudku kvalifikační komise, zvolené z vlastních řad, pracuje buď dobře nebo velmi dobře, kdežto zaměstnanec, pracující pouze dostatečně, má nárok sice na veškeré normální požitky, nikoliv však na tento přídavek.

Poněvadž posudek o zaměstnanci zkoumají zvolení zástupci, jest tu alespoň relativní záruka, že nikomu nebude ukřivděno. Rozhodně jest výhodnějším dáti přednost kvalifikačnímu přídavku před omezením časového postupu, ať již v jakékoliv formě. Kvalifikační přídavek má činiti 25% při velmi dobré a 10% při dobré kvalifikaci, jest však omezen v VI. třídě (zřízenci) při velmi dobré kvalifikaci na 1000 K a při dobré na 440 K a v třídě V. při velmi dobré na 2000 K a při dobré kvalifikaci na 840 K ročně.

Podle toho by činil kvalifikační přídavek v třídě VI. stupnice služného C:

V třídě V., stupnice služného B:

V třídách IV. až I., stupnice služného A, kvalifikačního přídavku nestává, poněvadž úředníci tam zařadění nepodléhají více časovému postupu a nejsou tudíž pravidelně kvalifikováni.