Kdo souhlasí, aby škrtnuty byly podle návrhu sen. Reyzla a soudr. státní výdaje v kap. XI. v tit. 1. v §u 4, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen. Reyzla a soudr. se zamítá.

Kdo souhlasí se státními výdaji v kap. XI. v tit. 1. v §u 4 až v kap. XI. v tit. 2. v §u 31 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí, aby škrtnuty byly podle návrhu sen. Reyzla a soudr. státní výdaje v kap. XI. v tit. 2. v §u 32, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen Reyzla a soudr. se zamítá.

Kdo souhlasí se státními výdaji v kap. XI. v tit. 2. v §u 32 až v kap. XIII. v tit. 12. podle zprávy výborové, nechť zvedne niku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí, aby škrtnuty byly podle návrhu sen. Reyzla a soudr. státní výdaje v kap. XIII. v tit. 13. v §§ech 1 až 6, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen. Reyzla a soudr. se zamítá.

Kdo souhlasí se státními výdaji v kap. XIII. v tit. 13. v §§ech 1 až 6 až v kap. XIII. A v tit. 11 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby škrtnuty byly podle návrhu sen. Reyzla a soudr. státní výdaje v kap. XIII. A v tit. 13., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen. Reyzla a soudr. se zamítá.

Kdo souhlasí se státními výdaji v kap. XIII. A v tit. 13. až v kap. XXIII. A v tit. 1. podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí se státními příjmy v kap. I. až v kap. XIV. v tit. 3. v §u 4 v pol. 1. až 8. podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby škrtnuty byly podle návrhu sen. Reyzla a soudr. státní příjmy v kap. XIV. v tit. 3. v §u 4 v pol. 9., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen. Reyzla a soudr. se zamítá.

Kdo souhlasí se státními příjmy v kap. XIV. v tit. 3. v §u 4 v pol. 9. až v kap. XXV., pak s nadpisy jednotlivých částí státního rozpočtu, s celkovým přehledem státních výdajů a příjmů, s finančním zákonem, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Přikročíme k dalšímu odstavci denního pořadu, jímž je:

2. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu senátu jednáním zkráceným projednána byla zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2247) o vládním návrhu státního rozpočtu republiky československé a finančního zákona pro rok 1926. Tisk 2250.

Jelikož s hlediska zájmů veřejných jest potřebí, aby věc tato projednána byla co nejdříve, navrhuji, aby projednána byla podle §u 55. jedn. řádu senátu jednáním zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této věci se přiznává.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Horáček: Nikoli.

Předseda: Kdo souhlasí se státními příjmy, s nadpisy jednotlivých částí státního rozpočtu, s celkovým přehledem státních výdajů a příjmů, s finančním zákonem, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Státní rozpočet přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucemi otištěnými ve zprávě výborové, tisk 2250, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímají.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Jarolima, Reyzla a soudr. ke kap. VI., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Reyzla, Jarolima a soudr. ke kap. VII., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Reyzla, Jarolima a soudr. ke kap. VIII., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Jarolima, Reyzla a soudr. ke kap. IX., tit. 4., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Jarolima, Reyzla a soudr. ke kap. XI., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Löwa a soudr. ke kap. XII.?

Zpravodaj sen. dr Horáček: Navrhuji zamítnutí, poněvadž dnes nelze dávat příští sněmovně nějaké direktivy.

Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Jarolima, Reyzla a soudr. ke kap. XIII., nechť zvedne rulu. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Polacha, dr. Wiechowskiho a soudr. ke kap. XIII.?

Zpravodaj sen. dr Horáček: Navrhuji zamítnutí této resoluce ohledně zoologické stanice v Neapoli, poněvadž máme již takovou stanici ve Villa Franche.

Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Ta je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolucí sen. dr. Wiechowskiho a soudr. ke kap. XIII., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Reyzla, Jarolima a soudr., ke kap. XVII., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Jarolima, Reyzla a soudr. ke kap. XVII., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolucí sen. dr. Krupky, Svěceného, Klečáka, Krika, dr. Franty a spol. ke kap. XVIII., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se..

Kdo souhlasí s resolucí sen. Reyzla, Jarolima a soudr. ke kap. XVIII., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To, je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Jarolima, Reyzla a soudr. ke kap. XXI.?

Zpravodaj sen. dr Horáček: Prosím, tato resoluce byla již přijata mezi resolucemi rozpočtovým výborem doporučenými. Proto navrhuji zamítnutí.

Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato se zamítá.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Löwa, Kreppenhofera a soudr. ke kap. XXI., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí s resolucí sen. Heckera a soudr. ke kap. XXI., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s resolucí sen. dr Krupky, Svěceného, Pánka, Križka, dr Franty a spol. ke kap. XXI., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Dalším bodem pořadu je:

3. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu senátu jednáním zkráceným projednány byly zprávy:

a) I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2255) o vládním návrhu zákona o státní pomoci při živelních pohromách 1925 a o opatření k zamezení škod při živelních pohromách v budoucnosti (tisk 2264);

b) výboru národohospodářského k vládnímu návrhu zákona (tisk 2238) o další obnově prozatímního vnuceného pachtu (tisk 2268);

c) výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 5272) zákona, kterým se mění řád volení do poslanecké sněmovny ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n., (tisk 5291) (tisk 2256);

d) výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 5275) zákona, kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 29. února 1920, č. 124 Sb. z. a n., o složení a pravomoci senátu (tisk 5293) - (tisk 2257).

Ježto zájmy veřejné vyhledávají projednání těchto věcí co nejdříve, navrhuji, aby projednány byly jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat, pilnost těmto věcem je přiznána.

Přikročíme tedy k bodu dalšímu, jímž je:

4. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2255) o vládním návrhu zákona o státní pomoci při živelních pohromách 1925 a o opatření k zamezení škod při živelních pohromách v budoucností. Tisk 2264.

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Hybš.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Již předešlý měsíc, a to 18. září, při projednávání nouzových návrhů, pojednal jsem o letošní katastrofě, která stihla bezmála veškeré části naší republiky. Ve svém referátu uvedl jsem veškerá data, jaké škody byly způsobeny nejen na obilí, na poli a na obytných staveních, ale i na komunikacích, jak okresních, tak i obecních, i na budovách soukromých a veřejných. Nechci opakovati všecko to co jsem řekl při svém referátu předešlého měsíce. Vy jistě se na to dobře pamatujete a jistě jste také byli svědky té hrozné katastrofy, která letošního roku stihla skoro celou republiku. Uvedu jen, jak ve velké části naší republiky stíženo bylo nejen naše zemědělství, ale i průmysl, živnosti, řemesla, i naše dělnictvo. Považte, že v naší republice na Slovensku stíženy byly okresy Turč. Sv. Martin, Nové Město nad Váhem, Zvolen, Lipt. Sv. Mikuláš, Báňská Šťávnice, Nová Báňa, Košice, Povážská Bystřice; Sečovce, Čadca, Dunajská Streda, Brezno, Sabinov, Hlohovce, Prešov, na Podkarpatské Rusi Velká Sevljuš, Svaljava. Na Moravě: Tišnov, Jihlava, Velké Meziříčí, Nové Město, Vsetín, Valašské Meziříčí, Třebíč, Místek. V Čechách: Strakonice, Sušice, Blatná, Budějovice, Přeštice, Hořovice, Slaný, České Budějovice, Ústí n. L., Benešov, Dačice, Klatovy, Humpolec, Příbram, Milévsko, Ml. Boleslav, Kralupy, Třeboň.

Je to jistě značná část naší republiky a byla způsobena škoda enormní, a to proto, že nepřišla jenom jedna katastrofa, nýbrž v tomto roce v mnoha okresech můžeme říci přišly tři katastrofy za sebou. Máme okresy, jak na Slovensku, tak i v jižních Čechách, kde už v květnu a červnu přišly živelní katastrofy, průtrž mračen a krupobití. Prvá katastrofa přišla 11. srpna a pak 24. a 25. srpna. Živelní pohromy tyto byly tak hrozné, že vedle škod způsobených na materiáliích, na inventáři, vyžádaly si také obětí i na lidských životech. Škoda letošními živelními pohromami způsobena, vymyká, se z rámce všeobecných škod, které každoročně se opakují, a proto není možno letošní katastrofu odbýti snad jen podporami, které v prvé řadě mohou poskytnouti činitelé, jež jsou k tomu povoláni a je mají peníze k disposici. Letos jde o případy, kde postižení nemohli by se vlastní silou vymanit z důsledků utrpěných škod a kde by také nestačila ani pomoc činitelů k tomu povolaných. Zde je potřebí mimořádné nouzové akce, a to nejen nouzové akce pro zemědělské obyvatelstvo, ale i pro živnostníky a dělníky. Nouzová akce byla zahájena a mohu s tohoto místa konstatovat, že skutečně všichni povolaní činitelé u nás konali letošního roku svou povinnost.

Doposud na okamžitých podporách bylo vyplaceno do konce měsíce září 4,820.000 Kč. Vzdávám díky ministerstvu zemědělství, ministerstvu vnitra, ministerstvu sociální péče a také ministerstvu financí, dále zemskému výboru, zemědělské radě a všem činitelům, kteří skutečně v této těžké době a tísni venkovského našeho obyvatelstva stáli na svém místě a vycházeli obyvatelstvu vstříc. Jak jsem však pravil, není možno, aby se jenom těmi prostředky, které jednotlivá ministerstva mají k disposici, mohlo pomoci lidu. Zde musí býti mimořádná pomoc. A skutečně vláda přichází tímto zákonem vstříc a poskytuje mimořádné podpory postiženému obyvatelstvu.

Vládní návrh, jejž tuto projednáváme, možno rozděliti na dvě části, a to na část, kde se povoluje úvěr k tomu, aby postiženým, potřebujícím pomoci, poskytlo se bezplatné podpory, aby se jim opatřily potraviny, šatstvo, osivo a pod., dále, aby se poskytly podpory nebo bezúročné zápůjčky na opravy a znovuzřízení obytných a hospodářských budov, živnostenských neb průmyslových provozoven, zničených nebo poškozených živelními pohromami, a dále, aby také byly provedeny a podporovány opravy poškozených silnic a mostů. Na tuto podporu vládní návrh zde poskytuje obnos ve výši až 74 milionu a rozděluje těchto 74 milionů pro jednotlivé kategorie postižených, jak jsem vyjmenoval: 36 milionů má se poskytnouti těm, kteří si musejí opatřiti osivo, kteří si musejí opatřiti potraviny a šatstvo a znovuzříditi obytné a hospodářské budovy, 24 milionů je poukázáno na provedení oprav poškozených mostů a silnic a konečně 14 milionů je poukázáno na provedení opravných prací na vodotocích a rekultivaci zpustošených pozemků.

Druhá část mluví o podpoře, která má znamenati preventivní opatření do budoucnosti, aby se, pokud možno bude a v lidské síle a ve finanční síle státu, zamezilo opakování důsledků a následků těchto živelních pohrom. A zvláště letošní pohromy ukázaly, že byla to voda, která způsobila nejvíce škod, že byly to neupravené bystřiny, neupravené potoky a rybníky, jež způsobily ty velké pohromy. Již jednou je potřebí, aby skutečně i na tuto práci opravnou, hrazení bystřin a úpravy potoků bylo pamatováno, poněvadž ty jsou právě příčinou největšího letošního neštěstí. Při této úpravě vod myslí vláda také, aby vodstva a úpravy těchto vad využitkováno bylo také pro jiné účely, pro účely meliorační, elektrisační a pro účely zdravotní, pokud se týče zřizování vodovodů.

Pokud se týče škod, jež se týkají zemědělských zájmů, dlužno poukázati na veliké plošné výměry u dolních ploch podél neupravených našich velkých toků, která skoro každoročně při velkých vodách bývají ponejvíce i s obydlenými obcemi v údolí položenými zaplavovány a ničeny. Pan ministr zemědělství ve své řeči v poslanecké sněmovně také uvedl, jaká plocha je právě zaplavována vystoupnutou vodou v naší republice. Na př. v údolí Labe, Vltavy a hlavních přítoků jedná se o plochu nejúrodnějších pozemků ve výměře okrouhle 30.000 ha, v údolí řek Moravy a Dyje 70.000 ha, Váhu po celém toku 80.000 ha, v údolí Latorice a jejích přítoků přes 100.000 ha. U menších toků v horských krajinách jedná se právě o ony nejcennější pozemky, které v těchto oblastech zemědělci mají.

Potřebu soustavné úpravy našeho vodstva jeví se však naléhavou nejen k odvrácení škod povodňových, nýbrž i za tím účelem, aby byly zjednány správné předpoklady pro racionelní vyřešení vodního hospodářství v údolí našich vodních toků, a to v prvé řadě meliorace, odvodňování, zavlažování, využití vodní síly pro elektrisaci, vodovody, dále pro účely asanační a případné i plavební. Zdůrazniti je potřebí, že v každém případě musí býti brán v prvé řadě zřetel na ochranu a zlepšení zemědělské půdy orné i luční na údolních pozemcích. Účelná úprava vodních poměrů a zvelebení hospodářsky nejdůležitějších poloh údolních podél všech našich toků čeká na provedení jako jeden z našich nejdůležitějších národohospodářských úkolů nejbližší doby.

Obdivuhodné hospodářské stavby rybniční, zřízené už v 15. až 16. století v celé oblasti jihočeské a pošumavské, ale i v jiných částech naší republiky, dlužno přizpůsobiti nynějším potřebám. Zkušenosti, získané při posledních katastrofálních povodních letošního roku ukázaly, že rybničním těmto stavbám nutno věnovati především zvýšenou pozornost po stránce jich odbav něho vybudováni a udržování, aby průtržemi rybničních hrází nebyly ohrožovány níže ležící obce a kraje. V tomto směru spoléháme zejména na ministerstvo zemědělství, které jednak při provádění pozemkové reformy převzalo do vlastní správy velký počet právě těch největších rybníků a které i jinak v tomto ohledu je kompetentním nejvyšším úřadem, že učiní všechna potřebná opatření, aby rybniční hospodářství v jihočeské a pošumavské oblasti bylo revidováno a kontrolováno a aby především už při opravě nynějších potrhaných hrází rybničních po poslední povodni byly zjednány správné poměry a záruky těchto rybničních podniků s ohledem na bezpečnost a na meliorační potřeby dotyčných krajů. (Místopředseda dr Soukup převzal předsednictví.)

Otázka soustavného a účelného řešení podniků vodohospodářských je u nás už staršího data a dnes, kdy podle předložené vládní osnovy zákona projednávaného jedná se o umožnění rozsáhlé soustavné akce vodohospodářské, dlužno si uvědomiti, že přes několik dosavadních náběhů tato akce až dosud nedostala se do správných kolejí. Z poslední doby byla to v historických zemích českých větší akce, zahájená na základě známého zákona vodocestného roku 1901 a příslušných zemských zákonů z roku 1903 až 1905. Podnětem této akce byly zájmy vodních cest, zejména zřízení dopravní vodní cesty pro uhlí a koks z ostravské pánve do velkého průmyslového centra ve Vídni a do průmyslových oblastí zemí alpských. Jen zvláštnímu úsilí tehdejší české delegace ve Vídni podařilo se - jak známo - připojiti na tuto akci i provádění regulace řek v zemích českých. Celá tato akce nesla však počet jednostranného řešení jenom s hlediska zájmů plavebních, aneb čistě regulačních. Vždyť už v samotném zákoně bylo vysloveno, že jen ty regulace se mají prováděti, které jsou v bezprostřední souvislosti s plavebními drahami. Marně byla tenkráte přednášena ohrazení zemědělských kruhů proti jednostrannému provádění těchto vodních staveb u nás. Teprve po přerušení těchto prací dobou válečnou ukázaly se v období válečném i v čase po válce na pozemcích podél regulovaných a kanalisovaných vodních toků nepříznivé důsledky jednostranně a nesoustavně řešených projektů. Není tudíž divu, že interesované kruhy zemědělské volaly už dříve a domáhaly se nápravy a žádaly buď zlepšení zákona vodocestného, anebo jeho náhradu zákonem účelnějším.

Dlužno si připomenouti, že zákon vodocestný po stránce finanční už před válkou vlastně pozbyl účinnosti a že po převratě jsou podle něho prováděna jen některá opatření povahy administrativní při oněch podnicích, které jsou v působnosti ministerstva veřejných praní prováděny pod titulem uplavňovacích prací na Vltavě a Labi. U většiny zájmových činitelů není dnes pravoplatnost zákona vodocestného vůbec uznávána, anebo je brána v pochybnost. Jeví se tudíž potřebným, aby po uzákonění dnes projednávané vládní osnovy zákona o finančním zajištění soustavnějšího vodohospodářského podnikání bylo u nás postaráno o ujasnění otázky právoplatnosti zákona vodocestného, a to nejúčelněji prohlášením jeho za neplatný, a aby bylo nově u spořádáno po stránce administrativní jednotným způsobem prováděni všech staveb vodohospodářských, které budou v budoucnosti finančně zajištěny, jednak podle dnes projednávaného zákona a jednak na podkladě dosavadních a pro budoucnost nezkratitelných rozpočtových položek ministerstva veřejných prací.

To je, pokud se týká vodocestné akce, která má sloužiti k různým účelům: k účelům melioračním, k účelům využití také vodní síly.

Zvláště pokud se týká elektrisace, tu český jih potřebuje právě této elektrisace, a to proto, poněvadž on trpí nejvíce nedostatečnou komunikací a nedostatkem také vydatného paliva, uhlí, které jest přílišně drahé následkem vysokých železničních tarifů. Proto je mu také potřebí náhrady za tuto nedostatečnou tepelnou energii a tato náhrada nemůže býti ničím jiným dána nežli využitím vodní síly pro elektrisaci. Vždyť palivo obsahuje tepelnou energii, která se dá přeměniti v energii pohybovou, a tím se umožňuje vývin živnosti a průmyslu, kterého je dosti na severu našich Čech, ale kterého je také potřebí dosti i v jižních krajinách.

Při této příležitosti, když se zmiňuji o elektrisaci, chci se jen tak letmo dotknouti právě té otázky daňové, pokud se týká využití sil. A tu řeknu jen krátce: Stát ve formě daní z vodních sil zatěžuje cenu energie výrobní ve vodních elektrárnách 9 hal. na výrobní jednotce. Stát, který z ohledů národohospodářských má podporovati výrobu vodní proti výrobě kalorické, aby prodloužil dobu trvání vyčerpatelných tepelných pokladů zemských, musí prosím uznati, že pokud se týče této daně, je nemožno dále tímto způsobem postupovati ve vybírání daní z vodní síly, což již bylo poukázáno nutně četnými korporacemi, a přál bych si, aby také ministerstvo financí tuto otázku daňovou při využití vodní díly vzalo také v úvahu.

To jsem chtěl říci při tomto návrhu, který všichni s radostí také vítáme, a který také jistě poskytne postiženému obyvatelstvu aspoň částečně teď náhradu za škodu utrpěnou, a v budoucnosti aspoň z části snad bude ho chrániti proti těmto katastrofám a zvláště proti důsledku a následku těchto katastrof, jak jsme nyní viděli.

Víte, že už dnes je skoro tři měsíce po těch katastrofách, ale kdo se jde podívati do těch postižených krajů, vidí hrozný obraz bídy, hrozný obraz způsobených škod.

Národohospodářský výbor jednal o vládním návrhu a o usnesení poslanecké sněmovny a usnesl se doporučiti slavnému senátu vládní návrh a usnesení poslanecké sněmovny ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda dr Soukup: Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Kroiher. prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavný sonáte! Sděluji za výbor rozpočtový, že jsme se tam jednomyslně, zástupci všech přítomných stran, usnesli na tom, abychom doporučili slavnému senátu přijetí vládního návrhu zákona tak, jak jej přijala případně pozměnila poslanecká sněmovna, k uzákonění. My jsme se dívali na tuto předlohu s toho stanoviska, že již svého času senát vyslovil určité přání, jemuž je nyní vládou vyhověno, a když jsme chtěli mít účel, přirozeně jsme musili chtíti i prostředky. Chtěli-li jsme jednak odstraniti následky letošní kalamity, musíme přirozeně také povoliti finanční prostředky k tomu, a chceme-li odstraniti možnost takovýchto katastrof pro budoucnost, nemůžeme se hroziti nějakého vydání, a to tím spíše, poněvadž jsme přišli k názoru, že toto vydání je skutečně vydání investiční, t. j. že nám ponese úroky jednak v tom, že budeme zbaveni na tyto případy v budoucnosti pomáhat, na druhé straně pak tím způsobem, že z dotčených staveb, které byly v druhé části tohoto zákona projektovány, bude užíváno také k účelům elektrisačním, případně zavodňovacím.

Co se týče stránky finanční, podotýkám, že je zde vláda zmocněna, až do úhrnné části 74 milionů poskytovati v určitých směrech podpory, čímž není ovšem řečeno, že by ta částka vydána býti musila, nýbrž bude-li potřeba menší, bude také přirozeně vydána menší část.

Na druhé straně nám vláda sdělila, jak tím § 5, tak i ústně, že se očekává, že velká část této položky bude uhrazena úsporami letošního roku v jiných oddílech rozpočtu a teprve to, co by scházelo, bylo by v příštím roce zařazeno do rozpočtu na r. 1927.

Také toho obnosu, o kterém se mluví ve druhé hlavě návrhu, není třeba nijak se obávat, neboť není řečena, že by vláda každoročně 50 milionů Kč do rozpočtu dát musila, nýbrž bude dávat jen obnos, kterého bude na úrokování a úmor vynaložených obnosů potřebí.

Nemám příčiny, proč bych slavný senát dále odůvodňováním zdržoval, neboť vláda tu pouze splnila vůli slavného senátu, a proto prosím také jménem výbor u rozpočtového, aby slavný senát přisvědčil k tomu, na čem se poslanecká sněmovna na základě vládního návrhu usnesla. (Souhlas.)

Místopředseda dr Soukup: Zahajuji debatu. Ke slovu je přihlášen pan sen. Stark.

Sen. Stark (německy): Slavný senáte! Předložená nám vládní předloha, nazvaná "nouzové podpory při živelních pohromách pro rok 1925" skládá se ze dvou hlav, z nichž hlava prvá obsahuje částku 74 milionů, stanovenou ze státních prostředků. Z těchto 74 milionů je 36 milionů určeno k tomu, aby se potřebným osobám postiženým poskytly bezplatné podpory, aby se opatřily potraviny, oděv, osivo a pod.; dále aby se poskytly subvence anebo bezúročné půjčky na opravu a nové zřízení obytných a hospodářských budov, živnostenských a průmyslových provozoven, které živelními pohromami byly zničeny, anebo poškozeny. 24 milionů Kč má se použíti k opravným pracem na vodotocích a k rekultivací zpustošených pozemků. Hlava druhá jedná o opatřeních, aby se zabránilo škodám při živelních pohromách, co se má umožniti hospodárným využitkováním vody, regulací, stavbou, hrázi a pod. K tomu účelu má vláda zříditi zvláštní fond. Na úhradu úroků a na úmor tohoto fondu má býti každoročně do státního rozpočtu zařazena částka 50 milionů Kč. Úmysl vlády můžeme jen schvalovati a vítati, při čemž vyslovujeme přání, aby se při tom nezapomnělo na německá území. Dvojí pochybnost to je, která nás nutí zaujmouti stanovisko k této osnově zákona: předně pochybujeme, zdali po obrovských, od dlouhých dob nebývalých a strašných katastrofách postačí prostředky vládou uchystané. Za druhé musíme se jako při všech takovýchto příležitostech, kde se jedná o rozdílení peněz osobám potřebným, vážně obávati, zdali uchystané prostředky budou rozděleny osobám skutečně potřebným bez rozdílu národnostní příslušnosti. Abych odůvodnil své pochybnosti o tom, že slíbené peněžité prostředky nepostačí, dovolím si podati zprávu o území, jež bylo postiženo živelní pohromou, a které jsem sám shlédl. Zde následujž zpráva purkmistrovského úřadu v Rejštejně. "V noci ze dne 11. na 12. srpna 1925 snesla se nad naším městem a okolím strašná bouře spojená s velmi těžkou povodní. Způsobená škoda je velmi značná. Zejména strženy byly: obecní most do Kašperských Hor, most k obecnímu mlýnu, okresní most do Sušice a most ke sklárně Klášterský Mlýn, poslední částečně zničen. Obec trpí tím škodu 500.000 Kč. Potřebné doklady budou úřadu předloženy po komisi odborníků. Také se podotýká, že mnozí soukromníci, jako tovární dělníci, řemeslníci a domkáři utrpěli velmi značných škod. Mnozí tovární dělníci jsou od katastrofy bez práce, poněvadž továrna na dřevěné zboží Watzlawick, brusírna skla Schuster et Comp. a umělý mlýn Huber musily zastaviti práci, ježto mlýnský potok si vyhledal nové koryto a přítoky jsou zaplaveny. Čištění potoka, resp. uvedení jeho do starého koryta si vyžádá mnoho práce, teprve pak bude možno zahájiti práci v těchto podnicích. Purkmistrovský úřad v Rejštejně." Katastrofální povodní spolupostižená území v Rejštejně u Kašperských Hor utrpěla zničením mostů, silnic, vodovodu, transformační stanice a kanalisace podle odhadu odborníků úhrnnou škodu 384.000 Kč, 58 soukromých osob, nejvíce to příslušníků nejchudších tříd, utrpělo úhrnnou škodu 382.700 Kč. Tyto škody vznikly odplavením stavebního materiálu, hotového zboží, kusů nábytku, šatstva, prádla a polních plodin, sesutím staveb a zničením polí a luk. Dále utrpěly tři továrny tyto vyšetřené škody František Watzlawick, továrna na dětské kočárky a dřevěné zboží, která zaměstnává asi 200 dělníků, škodu 625.000 Kč, firma Lötz, vdova, zaměstnává asi 100 dělníků a trpí škodu 200.000 Kč, firma Josef Schubert, sklářský průmysl v Rejštejně trpí škodu 90.000 Kč, tudíž úhrnná škoda 1,681.700 Kč. V obci Kašperských Horách utrpělo rovněž větší množství chudších lidí škody vodou, a zde obnáší úhrnná škoda asi 150.000 Kč. Při tom připomínám, že tyto škody vyšetřili a zjistili odborníci úřadem vyslaní. Zaznamenáváme tedy v těchto obou územích škodu téměř 2 milionů Kč. K těmto pohromám druží se živelní pohromy v území ústeckém, kde 100 postižených osob, většinou velmi potřebných, trpí škodu 600.000 Kč. Mnohem hůře zuřil živel v Brně a okolí, kde způsobené škody činí přes 5 milionů Kč. Dále způsobeny byly milionové škody v Jizerských horách. Obzvláště strašně řádila bouře v blovickém okresu, kde 30 domů skoro úplně bylo zničeno. Neméně neblahé byly živelní škody v Budějovicích a okolí. Nesmírné škody se oznamují zničením železničních těles na tratích Budějovice-Veselí, Střekov-Litoměřice, Praha-Plzeň a Praha-Děčín. Nebudiž zde zapomenuto na území Chřibské, postižené těžkými průtržemi mračen, kde rovněž způsobeny nesmírné škody. Také ze Slovenska docházejí zprávy o obrovských živelných škodách. Obzvlášť zhoubně působila velká voda řeky Váhu, která zničila vše, co jí přišlo do cesty. Politováníhodni jsou chudí slovenští domkáři, kteří přišli nejen o své chudé chaty, nýbrž také o svou nuznou úrodu.

Tím myslím, že jsem podal důkaz, že peněžní prostředky v osnově zákona zmíněné asi sotva postačí, aby se mohlo dostati náhrady škod obcím a soukromníkům, kteří pohromami tak těžce byli postiženi. Těžké žaloby vznášely obce a soukromé osoby, které byly postiženy živelními pohromami, o tom, že předně státní úřady nenavštívily: ihned území živelními pohromami postižená, aby zde obyvatelstvu, jež potřebovalo pomoci, přispěly radou a skutkem. Musí se právě jezditi na úředním šimlu, který také v tomto státě vede bohulibý život, a bez tohoto šimlu by se nemohlo úřadovati. že v takovýchto případech je potřebí rychlého jednání a ještě více rychlé pomoci, dokázaly poslední katastrofy.

Mnoho osob pozbylo při těchto katastrofách svého majetku, neměly přístřeší a chleba. Kdyby byly teto osoby musily čekati na zakročení státních orgánů a na jejich pomoc, bylo by jich mnoho zahynulo hladem. Nechceme doufati a sobě přáti, aby se takovéto katastrofy měly opakovati, ale musíme přece položiti otázku, zdali se vláda a její orgány z posledních katastrof něčemu naučily. Doufejme, že se úřední šiml i se svatým Byrokratiem při těchto katastrofách někde utopili. Mezi krajinami, jež byly živelními pohromami postiženy, nalézají se území výslovně nouzová, a to Pojizeří a celá Šumava a zde obzvláště území Kašperských Hor a Hartmanic. V těchto krajinách by bylo nejvýš nutno zapotiti již dnes s obrannými a regulačními pracemi, o kterých jedná osnova zákona, poněvadž by jinak valná část obyvatelstva těchto krajin letos na podzim a v zimě hleděla, vstříc nejkrutější nouzi. Doufáme a žádáme tudíž od vlády, aby fond, který pro tyto a podobné katastrofy má býti uchystán, nebyl mezi postižené potřebné osoby jako první pomoc rozdělován teprve po mnoha týdnech, nýbrž hned, poněvadž také zde platí přísloví: "Kdo rychle dává, dvakrát dává."

Poněvadž již mluvím, dovolil bych si poukázati na nešvar, který se stále vzmahá. Také v tomto státě máme tabákový státní monopol. Co se v tomto oboru hřeší, to volá již do nebes. Laciné druhy doutníků a cigaret jsou pode vší kritiku. Veškeré druhy kuřlavého tabáku, dýmkový tabák, jsou tak špatné, že by bylo lépe je hoditi na hnůj, místo aby se dávaly do prodeje. Nyní se k dovršení zla začlo také s lepením cigaret. Jaké nádherné aroma kuřáci pociťují, nemusím líčiti. Nebylo by moudřejší, kdyby sobě vynálezce nebo vynálezci takovýchto pochoutek, jaké nám tento stát skoro ve všech výrobcích tabákové režie předkládá, zalepili svoje vynalézavé mozky čímž by tisíce lidí zůstalo ušetřeno zdravotních poruch? Pohlížíte s jakýmsi pohrdáním na ubohé Rakousko, které také v tomto ohledu jde před naším státem, vyrábějíc njen lepší, nýbrž také levnější kuřivo, nežli Československo. Musíme se diviti, kam až dospělo obyvatelstvo tohoto státu s tou tak vychvalovanou demokracií. V demokratické pokoře dá sobě obyvatelstvo od státu předkládati mizerné kuřivo za lichvářské ceny, aniž by jen slůvkem kritisovalo.

Prosím za prominutí, nemluvil-li jsem nyní jen k programu. Považoval jsem však za nutné poukázati na tento nešvar. Podali jsme k zákonu o živelních pohromách resoluční návrh, který žádá, aby vláda vydané peněžní prostředky vyúčtovala. Prosím vás za přijetí tohoto návrhu. Budeme hlasovati pro předlohu zákona doufajíce, že vláda způsobem dalekosáhlým a spravedlivým vyjde vstříc obcím a soukromým osobám, jež živelními pohromami byly postiženy. (Souhlas na levici.)

Místopředseda dr Soukup: Pan sen. Stark a soudr. podali resoluční návrh, prosím o přečtení.