Je snad možno, že ministr obchodu nemá příliš mnoho času, aby se staral o poměry v různých odvětvích průmyslu, ale abychom dali průchod pravdě, staral se v poslední době o sklářský průmysl v Pojizeří a na jabloneckém okresu, napsal libreto k operetě pod titulem >Bengle<. Ale to není snad označením pro bezohledné lidí, ačkoli myšlenka leží nasnadě, že snad také pan ministr obchodu touto operetou >Bengle< chtěli charakterisovati lidi, třeba ne právě ze svého nejbližšího okolí, nýbrž označení >Bengle< pochází z anglického a znamená náramky. Jak jsme četli v novinách, byla tato opereta českým tiskem jednohlasně zamítnuta. Dílo bylo označeno jakožto kýč. Děj se odehrává v Železném Brodě. Obchod jistého dodavatele kroužků upadá. Jeho dcera má lepší porozumění pro obchod. Samozřejmě, když zde je dcera, vznikne z toho láska, a samozřejmě jest zde také někdo, kterému ona svojí lásku věnuje. Pan zeť in spe má velké porozumění pro obchod. Dojde ke svatbě a železnobrodský dodavatel kroužků může se svatbou své dcery zase zrestaurovati. (Sen. dr Heller [německy]: Tak si představuje pan ministr zvelebení obchodu!) Ano. Konstatuji to jen, abych dal průchod spravedlnosti. A bylo by nespravedlivé, kdybych to nebyl připojil ke svým dřívějším vývodům, poněvadž je z toho patrno, že pan ministr obchodu má, byť také nikoli pro všechna ostatní odvětví obchodu, tož alespoň pro výrobu kroužků trochu porozumění. Ale jak řečeno, dílo bylo českou veřejností zamítnuto. Doufejme, že jednou dojde k tomu, že činnost pana ministra obchodu bude moci býti jinak oceněna.
Ale jak se věci nyní mají, musíme, jako ve všech jiných otázkách, také v otázce předloženého zákona, zaujmouti stanovisko odmítavé. (Potlesk na levici.)
Místopředseda Valoušek: Slovo má pan zpravodaj sen dr Krupka k doslovu.
Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavný senáte! Byl jsem zde apostrofován jako zpravodaj zahraničního výboru a považuji za nutné přes to, že jsem vlastně celou záležitost už vysvětlil, k této otázce o zmocňovací smlouvě ještě jednou se vrátit.
V prvé řadě bylo vytýkáno, že prý bylo by potřebí nějakého rychlejšího tempa v těchto smlouvách a že máme ještě velmi málo obchodních smluv. Jako zpravodaj četných smluv obchodních a jako člen zahraničního výboru, jenž zpravidla podává referáty o těchto, otázkách, mohu panu senátorovi říci, že bylo již tolik smluv uzavřeno, a to také dobrých smluv a mnoho dobrých smluv, že to až budilo obdiv ciziny. Byl zde vydán také sborník těchto smluv, a to naším osvědčeným, vynikajícím, na slovo vzatým odborníkem, panem zmocněným ministrem Dvořáčkem, jenž požívá nejlepšího věhlasu také u naších pánů odpůrců. A byl jsem sám svědkem toho, jak právě pánové z té strany, kterou zastupoval předcházející pan řečník, se vyslovili přímo s obdivem o jeho činnosti a jeho skutečně odborné znalosti, o jeho činností v tom směru, kolik smluv bylo jím ujednáno. Tolik pokud se týče této otázky. A nyní se vracím k tomu, o čem pan kolega se také zmínil, jako kdyby se kdo ví jaký pouvoir dával té naší vládě při zmocňovacím zákoně. (Sen. Hladík [německy]: Nepatrnou věci to není!) Pánové, upřímně řečeno, nepokládám toto zmocnění za tak hrozně důležité. Důležité je to v tom směru, a to se poráží sám pan předcházející řečník svými vlastními silový, když řekl doslovně: >Beschleunigtes Handeln ist dringend geboten<. Ano, to je právě při obchodních smlouvách a také ho chytám za šítovo a poukazuji na to, ca dále uváděl, že by to bylo osudné, kdyby se měly nějaké smlouvy neschvalovat. A teď se táží, ctění pánové, jak by to vyhlíželo a jak to skutečně vyhlíží de facto, kdyby se smlouva neuvedla ihned v platnost? (Sen. dr Heller [německy]: Ano, protože to agrárníci nepřipustí!) Počkejte, o té otázce chci také mluvit.
Dříve bylo postupováno v předkládání obchodních smluv tím způsobem, že obchodní smlouvy předložily se napřed poslanecké sněmovně. Tam se o takové obchodní smlouvě mělo jednat, tam se také o ni jednalo, nebo nejednalo, jak kdy, a když byla smlouva tam ujednána - a poněvadž smlouvy byly uzavírány zpravidla vzhledem k těm chaotickým obchodním poměrům poměrně na krátký cíl - přišila ta smlouva k nám do senátu a my jsme teprve měli schvalovat smlouvu, která už fakticky nebyla praktickou. Pan senátor se mýlí, mysli-li, že se snad jedná o smlouvu, která ještě není perfektní. Tu běží již o smlouvy perfektní, které zmocňovacím zákonem se uvádějí v platnost. Smlouva je uzavřena a v tom okamžiku, jak je uzavřena, předkládá se parlamentu, ale tomu mezidobí, než se to usnese, poněvadž by to mohlo býti na závadu, má býti vyvarováno tím, že se dává vládě zmocnění, jako na př. se jídává zmocnění, aby něco nařízením upravila, poněvadž je to mnohem elastičtější.
Říkáte, že vším je vinen zákonodárný aparát, ale již dříve se vykládalo, a já sám to již vykládal, kolik času bylo dříve potřebí, než to k nám přišlo a než se smlouva schválila, všechny výhody z ní byly pryč. Teď se to zlepšilo, poněvadž senát se postavil proti tomu a naléhal na to, aby se smlouvy současně předkládaly oběma sněmovnám, aby mohly býti rychle schváleny. A nyní vám řeknu: smlouvá, která se předloží, musí se napřed tisknouti, pak se musí předložiti příslušné komoře, musí se vyložiti, a pak zase je další technická překážka: jakmile je vyložena, musí se přikázati, rozpočtovému výboru, výbor zase nemůže hned pracovati, musí se informovati a to zase vyvolá další zdržení. (Sen. Hladik [německy]: Ale obchodní smlouva se přece nedělá přes noc!) Neračte mne vyrušovati. Když se pak podává zpráva, máme ještě první a druhé čtení, to je poměrně dlouhá doba a pan kolega sám uvádí: >Beschleunigtes Handeln dringend geboten<. (Sen. Hladik [německy]: To je postup, který musí býti tak jako tak zachován!) Ovšem, ale tím bychom propásli všechny výhody, kterých má obchodní smlouva docíliti, a tím by smlouvy pozbyly svého významu. Ovšem, že pan senátor uvádí, jako kdyby tím byla vina koalice. Na tu koalici se všechno vkládá, všechno, co je špatné, dělá koalice. Řeknu vám něco; My v našem parlamentě nemůžeme jinak vládnouti, než koalicí a kdybyste vy přišli do té koalice, přeji vám z celé duše, aby vám,to šlo tak rychle, jak to jde nám, poněvadž kde jsou tak heterogenní zájmy, kde nemáme homogenní většiny, nemůže to jíti jiným způsobem. Za to nemůžete činiti koalici odpovědnou, a kdybyste vy bylí ve vládě, nešlo by to lépe.
A nyní k tomu Rusku. Sám pan senátor se poráží, když říká, že Rusko není de jure uznáno. Ze srdce bych si přál, aby smlouva s Ruskem byla uzavřena, ale račte uvážiti, v jaké situaci obchodní se nalézáme. My uzavíráme smlouvu a nyní mají naši dodavatelé do Ruska dostati zaplaceno. Ale tažte se, zdali dostanou také zaplaceno za zboží, které dodali? To jsou přece velmi důležité věci. My jsme to prodělali také s Jugoslávií, Do Jugoslávie jsme dodali zboží za miliony a nemohli jsme peníze dostati. Má to nějaký význam pro nás, když se zboží dodává a když nedostaneme zaplaceno? Tím přijdeme ke škodě a nemá to význam, ani pro zaměstnavatele, ani pro dělníka, poněvadž se jim proto líp nepovede. To je zase věc, která se nedá jen tak lehkým způsobem odbýti.
Konečně, velectění pánové, tohleto Německo. My jsme podobný případ jako s Německem prodělali s Rakouskem. Rakousko zvýšilo celní autonomní tarif, a Německo si ho zvyšuje také, a vy myslíte, že můžeme přijíti a hned napřed říci: My chceme uzavřití obchodní smlouvu. (Sen. Hladik: To ne!) Vy jste to tak řekl, že jsme měli ihned uzavříti smlouvu. Ale kdyby tato smlouva jenom záležela na nás! Tu musí schváliti také druhá strana. Musíme se zeptati, zdali Německo na to přistoupí, zdali to Německo bude chtíti. To jsou ty potíže při vyjednávání. (Sen. Hladik [německy]: Ale vy jste odborníkem, na cestě kompromisu dosáhne se tu mnohého!)
Kdybychom měli kompromis! Máme jednání s Polskem a vidíte, jak to jednání je svízelné. S Rakouskem to bylo jednání také svízelné, poněvadž Rakousko chtělo si zvýšiti autonomní celní tarif, a nechtělo sleviti. Každý stát chce co nejvíce dosáhnouti. To je právě největší překážkou jednání, to nejde tak hladce. Přál bych panu senátorovi, aby on vyjednával a pak by viděl s jakými potížemi se taková smlouva sjednává.
On, poněvadž, jak se zdá, o těchto věcech úplné informován není, může nám takovou výtku vmésti v tvář.
Trvám na návrhu, který jsem dříve učinil. (Souhlas.)
Místopředseda Valoušek: Pan zpravodaj Lisý má ještě doslov.
Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Chápu plně rozhořčení kolegy sen. Hladika, když mluvil o celních záležitostech a obchodních smlouvách, pokud se týká sklářského průmyslu. Vím, že má před svým zrakem veliké tisíce sklářských dělníků, kterým hrozí při rozvratu sklářského průmyslu hlad a bída.
Slavný senáte! Ve sklářském průmyslu na severu v českých i v německých okresech je dnes ohroženo od 20 do 30 českých i německých sklářů-výrobců a také exporterů. Ten průmysl, který byl za Rakouska chloubou staré říše rakouské, ten průmysl který v Československé republice je po cukrovarnickém průmyslu nejlepším exportním průmyslem, je úplně v rozkladu a je nebezpečí, nebude-li chráněn smlouvami a nebude-li podporován vládou, že upadne tak, že na těch místech, kde byl blahobyt, kde přímo po kalifornsku rostla města, nastane hlad a bída. Víme, že to byli skláři čeští, kteří již desetiletí za pomoci německých sklářů hledí sklářský průmysl, zejména tak zvané jablonecké zboží udržeti, a byly chvíle za Rakouska, kdy tekla krev českého sklářského dělníka, kdy zavírali desítky našich sklářů. Byly to doby trapné, ale, vážení pánové, český sklář s německým rád bojoval za svoji existenci, poněvadž v těch dobách oběti nebyly marné, ale dnes vidíme všeobecný úpadek a, řekl bych, všechny oběti, které český dělník s německým přinesl, zdají se býti bezvýsledný. Proto, když slyšíme zde mluviti senátora, který je zástupcem čistě sklářského okresu, nemůžeme se diviti jeho rozhořčení a řeči, pokud se týče sklářského průmyslu. (Místopředseda dr Soukup převzal předsednictví.) Obchodní smlouvy na anketách, které sklářské dělnictvo mnohokráte pořádalo, byly vždycky podrobeny kritice. Vždycky odborníci poukazovali na to, že naše ministerstva, jak obchodu, tak zahraničí, nevěnovala dosti pozornosti sklářskému průmyslu, ať je to jablonecké zboží, nebo zboží z Kamenického Šenova nebo jiných sklářských okresů, a také ve všech anketách a resolucích bylo vždy voláno k vládě, aby zvláštní pozornost odborníci věnovali sklářskému průmyslu pří sdělávání smluv. Musím zcela loyálně říci, že obchodní smlouvy, pokud se týče sklářského průmyslu, mají určité mezery. Není dostatek ochrany našeho průmyslu vůči cizině. Proto při sdělávání smluv příštích ministerstvo obchodu i ministerstvo zahraničí musí věnovati zvláštní pozornost odborníky, kteří průmysl sklářský ovládají, smlouvám a starati se o to, aby sklářský průmysl pomocí těchto obchodních smluv znova se upevnil na trhu nejen evropském, ale zejména na trhu indickém, egyptském, americkém a celého Orientu, kde půda pro sklářský průmysl, řekl bych, je velice rozviklána jednak konkurencí domácí, jednak tím, že není dostatek ochrany a podpory průmyslu. Jestliže na př. cukrovarskému průmyslu se věnovala podpora prémiemi, a máme-li dnes, řekl bych, neupevněný trh zahraniční pro sklářský průmysl, nezbude nic jiného, než že vláda musí sáhnouti k prémiím, aby znovu trh zahraniční našemu průmyslu upevnila, anebo na některých místech znova, vydobyla.
Jestliže stát tomuto průmyslu věnuje pozornost nejen ve směru umravním, nýbrž i finančním, nepochodí špatně. Vždyť jde o průmysl, který celé statisíce dal našemu státu. Když se podívám do bilance na př. filiálky v Železném Brodě, kde se uvádí rok co rok, že se vyváží sklářských výrobků jenom z okolí jabloneckého kamenicko-šanovského za celé stamiliony, takže během trvání naší republiky můžeme říci, že se vyvezlo za 4 až 6 miliard československých korun tohoto sklářského průmyslu, je to jistě průmysl, který zasluhuje největší podpory. Nemohu ovšem souhlasiti s panem kolegou Hladikem, když mluví o odborném školství sklářském, jako by sklářská škola jablonecká byla zanedbávána. Naopak podle svého zdání, myslím, že sklářská škola jablonecká byla již i za Rakouska velmi vybavena a že dodnes je lépe vybavena než školy, které vznikly za republiky, na př. sklářská škola v Železnému Brodě.
Mluví-li zde pan kolega o tom, že vláda nevěnovala pozornost sklářskému průmyslu, nemohu s ním souhlasiti. Musím s tohoto místa potvrditi, že byl to právě ministr obchodu inž. Novák, který ze všech ministrů obchodu nejvíce věnoval pozornost sklářskému průmyslu a vyhověl i přáním dělnictva, často i proti vůli exportérů, kteří neměli na mysli ochranu průmyslu, nýbrž okamžitý zisk bez ohledu, nastane-li rozvrat ve sklářském průmyslu.
Byl to právě ministr inž. Novák a úředníci z ministerstva obchodu, kteří průmyslu sklářskému věnovali velikou pozornost a kteří i v nynější době tuto pozornost, řekl bych, jaksi sesilují už tím, že ministr obchodu inž. Novák vyhovuje podle mého návrhu přání národohospodářského výboru a zítřejším dnem má podati zprávu o situaci sklářského průmyslu, o jeho krisi, o tom, co vláda na jeho ochranu učinila a co má ještě v úmyslu učiniti.
Je pravda, je krise obrovská, ale, vážení pánové, tím není vinen náš stát, Československá republika. Takové krise byly i za Rakouska. Dnešní krisi však, která je daleko větší než byly dříve, vyvolala poválečná doba, řekl bych nová, nám nepříznivá situace hospodářská celého světa, ale také chyby průmyslu, ale i chyby - na což kladu důraz - našeho dělnictva, které neorganisované často podléhá vlivu lidí, kteří chtějí rychle zbohatnouti. Jestliže tu ministr inž. Novák, jako literát, ne jako ministr, napsal veselohru >Bengle<, napsal ji proto, že chtěl poukázati na to zlo, které způsobilo rozvrat v našem sklářském průmyslu. Tam právě poukázal na tu chamtivost peněz a na to kalifornské zbohatnutí jednotlivců na úkor malých drobných sklářů. Není to žádná hanba a nedůstojné, když ministr jako literát napíše dílo, které odpovídá skutečnosti a které do jisté míry bude poučením těm vrstvám, které ve sklářství často rozvrat samy způsobily a pomáhaly svojí neorganisovaností a svojí nepohotovostí bohatnouti často naprosto neobchodníkům, hloupým, peněz chtivým lidem. Zde bylo řečeno, že nestačí jen slova. Věřím, že nestačí zítřejší přednáška nebo řeč ministra inž. Nováka v národohospodářském výboru, že nepomůže tomu sklářství. Zde je potřebí činů a proto národohospodářský výbor vědom si toho, že nestačí řeč ministra inž. Nováka usnesl se na tom, že po podání zprávy ministrem inž. Novákem má býti svolána anketa sklářského průmyslu, a to zástupců odborových organisací sklářských, všech politických stran, všech oborů organisací výrobců i vývozců, kterážto anketa má již na základě anket dřívějších přinésti určité návrhy, jak chrániti sklářský průmysl, a v těchto návrzích bude určitě návrh, aby při sdělávání obchodních smluv byla věnována co největší pozornost sklářskému průmyslu.
Jestliže národohospodářský výbor senátu věnuje pozornost sklářství, dal tím na jevo, že senát plně chápe národohospodářské potřeby lidu a v prvé řadě potřeby horských českých i německých sklářů. (Souhlas.)
Místopředseda dr Soukup: Jednání je skončeno, budeme hlasovati.
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou. Jsou proti mému návrhu nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou a vyznačena v sen. tisku 2236, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v souhlasném znění s usnesením poslanecké sněmovny vyznačeném v tisku 2236 ve čtení prvém.
Navrhují, aby druhý bod dnešního pořadu byl přesunut na místo poslední. (Námitek nebylo.)
Námitek není, návrh tento se schvaluje.
Přikročíme nyní k bodu dalšímu, jímž je:
2. Druhé čtení zprávy I. výboru národohospodárského, II. výboru rozpočtového o usnesení poslaneckéj snemovny (tlač. 2200) k vládnemu návrhu zákona o úprave pomerov vzniklých z usídlenia osadníkov na základe pomeru námezdného alebo pomerov podobných na nemovitom, štátnom majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Tisk 2225.
Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Blaho, za výbor rozpočtový, pan sen. Kroiher.
Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Blaho: Ano.
V §e 3, odst. c) má byť v riadku 5. v slove > hospodarenia < čiarka nad >a<, tiež v riadku 7. v slove >hospodarenia< nad prvé >a<.
V§e 4, odst. (2) má byť v riadku 7. v slově >opravneným< nad >a< čárka.
V tomže paragrafe odst. (3) lit. a) v riadku 2. v slove >hospodarenia< nad prvým >a< čiarka.
V §e 4, odst. (6), v riadku 2. v slově ve >opravneným< nad >a< čiarka.
V tomže paragrafe odst. 8., riadok 3. v slove >hospodarenia< nad prvým >a< čiarka.
V tomže paragrafe odst. 10., riadok 3. v slově >hospodarenia< nad prvým >a< čiarka.
V §e 5, riadok 16. v slove >hospodarenie< nad >a< čiarka.
V § 6, odst. 3., riadok 3. v slove >hospodareniu< nad písmenom >a< čiarka.
V tomže paragrafe, týž odstavec, v riadku 7. v slově >hospodarenie< nad písmenom >a< čiarka.
V §e 9, odst. (1), lit. a), v riadku 5. má byť slovo >do< nahradené slovom >vo<.
V §e 9, odst. 4., v riadku 7. má byť v slově >ôsmich< miesto písmena >i< >y<.
V tomže paragrafe, odst. 5., riadok 2. v slove >zurokovania< nad písmenom >u< čiarka.
V §e 10, riadok 5. v slove >viaznuce> nad písmenom >u< čiarka.
V Se 13, odst. 6. za slovom >orgány< má byť čiarka.
V tomže paragrafe, týž odstavec, riadok 2. za slovom >pozemkovej< má byť čiarka.
V §e 15, odst. 3., riadok 17. miesto slova >orgánovi< slovo >orgánu<.
V § 16, odst. 3., riadok 1. za slovom >Výlohy< má byť čiarka.
V tomže paragrafe, týž odstavec, v riadku 3. za slovom >opatrovníkov< má byť čiarka.
V §e 17, riadok 12. v slove >hospodarenia< nad prvým >a< čiarka.
V tomže paragrafe, riadok 18, za slovom >tak< slôvko >i<.
V §e 18, odst. 2., riadok 9. v slově >hospodarenia< nad prvým >a< čiarka.
V §e 20, riadok 6., v slově >hospodareniu< nad písmenom >a< čiarka.
V tomže paragrafe, týž odstavec v silové >hospodareniu< nad písmenom >a< čiarka.
V §e 24, riadok 7., v slově >potrebne< nad druhým >e< čiarka.
Místopředseda dr Soukup: Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, i s opravami textovými, jak je navrhuje pan zpravodaj, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Zmíněná osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se s těmito textovými změnami v souhlasném znění také ve čtení druhém.
Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výborové tisk 2225, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce výborů otištěná ve zprávě výborové se přijímá.
Přikročíme k projednávání dalšího bodu, jímž je:
3. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 2194), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu Dodatečná dohoda mezi republikou Československou a Francií o vyclívání francouzských vín v sudech a československého chmele, sjednaná v Paříží dne 7. prosince 1923 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. března 1924, čís. 57 Sb. z. a n. Tisk 2229.
Mají páni zpravodajové nějaké textové změny?
Sen. Cífka: Nemáme.
Místopředseda dr Soukup: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku (Děje se.)
To je Většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Dalším bodem je:
4. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 2203), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Druhá dodatková úmluva ze dne 27, července 1925 mezí republikou Československou a republikou. Rakouskou k obchodní dohodě s Rakouskem ze dne 4. května 1921. Tisk 2230.
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr Krupka, za výbor národohospodářský sen. Lisý.
Táží se pánů zpravodajů, zda mají nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nikoliv.
Zpravodaj sen. dr Lisý: Rovněž ne.
Místopředseda dr Soukup: Textových změn není, budeme hlasovati.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Na programu dále je:
5. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 2204), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná v Praze dne 6. srpna 1925 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1925, čís. 180 Sb. z. a n. Tisk 2231.
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Slavík, za výbor národohospodářský sen. Lisý.
Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Slavík: Ne.
Zpravodaj sen. Lisý: Nikoliv.
Místopředseda dr Soukup: Není textových změn. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Nyní projednáme bod
6. Zprávu I. živnostensko-obchodného výboru, II. sociálně-politického výboru o vládnom návrhu zákona (tisk 2223). ktorým sa menia §§ 82 a 54 živnostenského poriadku a § 70 živnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatsku Rus. Tisk 2245.
Zpravodaji jsou: sen. Roháček za výbor živnostensko-obchodní a sen. Cholek za výbor sociálně-politický.
Prvé slovo má pan zpravodaj sen.Roháček za výbor živnostensko-obchodní.
Zpravodaj sen. Roháček: Slavný senát! Keď sa prejednával lonského roku živnostenský zákon platný pre Slovensko a Podkarpatsku Rus, vtedy som pozvednul slovo a hovoril som, že tento zákon bude skoro novelizovaný. K tej novelizácii prichádza dnes, kde vláda chce unifikovať § 82, poneváč v zákone pre Slovensko v §e 82 lit. h) a i) sú vynechané. Pod lit. h) bolo označené, že možno pomocníka propustit, keď onemocnie viace než 14dní. Pod lit: i), keď bol pomocník zavretý viac ak 14 dní pre prečin alebo zločin. - V zákone živnostenkom z r. 1924 je to už platné u nás na Slovensku, a k voli unifikacii pri revizii zákona živnostenského v zemiach historických má toto byť tiež uvedené a tieto body majú byť vynechané. Ďalšia změna zákona by bola v §e 54 živnostenského riadu z r. 1907. Tu vláda nedopatřením vynechala bod 3 a 4 z říšského zákoníka. Keďže sa tu jedná o provodzování živností koncessovaných, preto by si dovolil tieto body tak, ako sú zmenené, prečitať. (Hluk.)
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Prosím o klid!
Zpravodaj sen. Roháček (pokračuje): A sice pod lit. B) l.
1) Vládnym nariadením bude stanovené, akým spôsobom majetníci obchodu so starinou (vetešnických) a záloženských živností, ďalej živností prostredkovania služieb a miest majú viesť svoje knihy a akej policajnej kontrole čo do rozsahu a spôsobu majú sa podrobiť.
2) Živnosti zabývajúce sa dopravou osôb a živnosti veřejných posluhov, živnosť kominárska, prietočnícka a pohodnícka, ďalej hostinské a výčapnické živností, živností prostredkovania služieb a miest a pohřebně podniky podrobené sú živnostensko policajnej úprave.
Potom vsunutý je náslovný tretí bod.
3) Živnostenský úrad môže menovite pre živnosti tieto stanoviť podľa potreby povinnosť provodzovaciu, pokiaľ jej nie sú podrobené už podľa § 69 a určiť lehotu, po ktorú musia byť provodzované po tom, kedy zastavenie provozu bolo úradu ohlásené; lehota táto nesmie, není-li príčin zvláště závažných, byť dlhšia dvoch mesiacov.
4) Pre živnosti podrobené provodzovacej povinnosti podľa § 53, alebo ktoré jej budú podrobené podľa odstavca predchádzajúceho, môže živnostenský úrad, prizerajúc na miestne poměry, na ráz a rozsah živnosti, predpísať také zariadenia provodzovacie, ktoré uzná za primerané v zaujme tých, ichž potrebám tieto živnosti slúžia.
Bod 3 a 4 sú ako nová vložka do §u 54 v zákone živnostenskom vydanom roku 1924 pod číslom 259. Je to § 120. Další bod piaty, znie:
5) Živnostenisko-policajná úprava v smysle predchádzajúcich odstavcov (2-4) môže sa vztahovat, na jednotlivé druhy živností i na jednotlivé živnostenské podniky.
6) Vymedzenie predajných práv medzi lekárníkov a drogistov (materialistov) bude po vypočutí obchodných a živnostenských komôr a príslušných spoločenstiev upravené vládnym nariadením.