Pátek 18. září 1925

Já tyto věci všechny naznačuji proto, poněvadž bych rád také připomněl vládě, že vzhledem k letošní veliké katastrofě nestačí odbýti tyto katastrofy jenom nějakou snad podporou, nýbrž, že je potřebí, aby vláda skutečně dala řádnou položku a řádnou dotaci, aby tyto škody, které byly způsobeny, byly napraveny. Hlavně je také potřebí, by bylo pamatováno, by ti lidé, kteří přišli o přístřeší, aby toto přístřeší měli co nejdříve vybudováno. Ať vláda to učiní jakýmkoli způsobem, ale znovuzbudování obytných stavení u těchto postižených musí se za každou cenu podporovati. (Výborně!)

Přál bych si, aby také nouzová akce, která u nás se provádí poskytnutím osiva, nebyla tak zdlouhavou, jako byla jiná léta, nýbrž aby byla hned také vykonána. Prosím, co jsme měli loňského roku? Loňského roku zničeny byly celé lány v četných okresích, zvláště postiženi byli naši malí drobní zemědělci, kteří dostali příděl půdy, na který mnohdy se musili ještě vypůjčiti, a když čekali na výsledek své perné práce, byli o tento výsledek připraveni. Proto musilo se jim dáti osivo. Ale kdy osivo dostali? Loňského roku odhlasovali jsme zde, aby z té dotace, která se má dáti na zveřejnění našeho pojišťování, 50 milionů korun, se uvolnilo 10 milionů a dalo se na poskytnutí pomoci postiženým pohromami v r. 1924. My jsme se zde usnesli na tom, ale do konce r. 1924 nebylo nic vykonáno a na podzim nemohla býti zase nouzová akce podnikána. Byl jsem přítomen teprve v březnu 1925 jedné poradě, aby akce, která měla býti skoncována do konce r. 1924, podnikla se na jaře 1925. Mohlo se to podniknouti proto teprve v r. 1925, poněvadž teprve v březnu ministerstvo financí poskytlo ne těch 10 milionů, ale něco přes 2 miliony na nouzovou akci. A jak pak se má potom poskytnout pomoc a jak se má přijíti vstříc, když postižený zemědělec a malý zemědělec potřebuje osivo? Takováto cesta je zdlouhavá a příliš drahá. Nejlepší cesta je, kdo rychle dává, poněvadž kdo rychle dává, jak už latinské přísloví praví, ten dvakrát dává.

Můžeme však říci, že letošního roku skutečně naše úřady, i finanční, vycházejí benevolentněji vstříc, a konstatuji s tohoto místa, že všechna ministerstva a všechny korporace, jichž se to týče, konaly svou povinnost. Byly to politické úřady, které z valné části, i když ne všechny, byly na svém místě. Byli to i četníci, kteří šli a pomáhali, byli to i úředníci, kteří šli na komisi ať z ministerstva zemědělství, ať ze zemského výboru, zemědělské rady, i z ministerstva veřejných prací. Já to rád konstatuji a děkuji za to, že skutečně zde se poznala nutnost pomoci co nejrychleji. Také děkujeme ministerstvu národní obrany, že, kde bylo potřebí, vyslalo k pomoci i vojsko, aby pracovalo k ochraně obyvatelstva a vypomáhalo mu při nejnutnějších pracích. Též našim hasičským sborům nutno vzdáti díky.

Národohospodářský výbor jednal o návrhu, který byl podán pány sen. Křižkem, Huclem, Petříkem, Lisým a ostatními pány, a zahrnul do této akce i návrhy pánů s německé strany, pp. sen. Hladika a Knesche. Já bych celou tuto akci chtěl rozděliti na dvé. Předně, že žádáme od vlády, aby poskytla co nejrychlejší pomoc na odstranění škod které byly způsobeny, a za druhé, aby vláda učinila všechna zákonitá opatření k opatření si úvěru, aby pro budoucnost mohla býti učiněna taková opatření, která by preventivně zamezovala již předem takovýmto pohromám. Myslím, že je zde potřebí, abychom měli jakýsi státní soustavný program, a to vodocestný program pro všecky věci, týkající se úpravy našich řek, potoků a bystřin, neboť tyto pohromy, které byly způsobeny, byly následkem toho, že řeky a potoky jsou neupraveny. Vy v Praze pamatujete se jistě na to, co způsobila Vltava, když byl protržen Karlův most. A toto máme my na venkově při neupravených našich řekách, potocích a bystřinách každý rok. A proto žádáme vládu, aby připravila soustavný program pro regulaci, pro údolní přehrady a vodní nádrže, aby připravila také program pro hrazení bystřin, pro vodní cesty, vodní elektrárny a zásobování obcí také vodou, a komunikace.

Zmíním se ještě také o elektrisaci, poněvadž elektrisace již v těchto pohromách hraje také svou roli. Představte si, když je obec nebo město, které má elektrisaci, a přijde povodeň a může se hned rozsvítiti, pak ti obyvatelé vědí, kde jsou a co si mají počíti. Ale vezměte si obce, které jsou při potocích a řekách a přivalí se voda najednou v noci, a je tma, tu ti lidé neví v noční tmě kam utéci. A jistě když soustavná elektrisace bude u nás a půjde do těch našich vísek - nejen do těch údolních, úrodných a silně zalidněných - ale i do těch horských, méně zalidněných, méně úrodných, pak se to bude nazývati soustavnou elektrisaci, poněvadž bude moci požívati toho dobrodiní každý malý, drobný člověk.

My si také představujeme, aby zde byl ten program komunikační jak pro okresní silnice, tak i pro obecní silnice. Když toto bude učiněno, troufáme si říci, že bude jistě jim odpomoženo v budoucích, letech. Vím, že nemůžeme provedení tohoto programu žádati na vládě, aby to učinila během jednoho roku, nebo během pětiletí, to je program, který se, prosím, bude prováděti v několika letech, třeba v jednom desetiletí nebo ve dvou desetiletích.

Ale měl bych jenom prosbu, aby k provádění tohoto programu přišlo se co nejdříve, poněvadž čím dříve to bude, bude to v zájmu nejen těch, kteří jsou každoročně postiženi, nýbrž i v zájmu státu, na kterém nebudou musiti býti žádány oběti, které se nyní žádají.

Národohospodářský výbor, jak jsem již řekl, jednal o těchto návrzích a usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil usnesení jeho, znějící v tomto smyslu:

Vládě se ukládá, aby na zmírnění škod povstalých následkem letošních živelních pohrom:

1. bezúročně posečkala postiženým zemědělcům nezaplacené starší daně,

2. prominula poškozeným předepsané daně na rok 1925 včetně daně z obratu,

3. uvolnila postiženým při kolkování bankovek zadržené obnosy,

4. umožnila vhodným opatřením Státnímu pozemkovému úřadu, by tento mohl drobným přídělcům bezúročně posečkati a odložiti splátky za přidělenou půdu až do září roku 1926,

5. povolila pro postižené kraje 60% slevu na dovozném pro osiva, krmiva, slámu a steliva, při požárech a povodních pak tutéž slevu na dovoz stavebních hmot,

6. dala pokyn příslušným finančním ředitelstvím, aby žádostem poškozených o snížení dávky z majetku a přírůstku na majetku ve smyslu §u 5 zákona čís. 6 Sb. z. a n. z roku 1924 vycházela co nejvíce vstříc,

7. poskytla účinnou a rychlou finanční pomoc postiženým a vzhledem k mimořádnému rozsahu živelních pohrom zajistila zvláštní úvěrovou akcí dostatečné finanční prostředky k náhradě škod způsobených na majetku veřejném i soukromém,

8. poskytla přiměřenou podporu obcím, okresům a zemím na opravy poškozených cest a silnic,

9. postarala se o taková preventivní opatření, která jsou s to, když ne, úplně zameziti, tedy alespoň do značné míry zmírniti následky živelních pohrom, t. j.

a) aby úvěrovou akcí opatřila dostatečné finanční prostředky, aby mohlo se přikročiti k velkorysé a soustavné úpravě našich toků, jmenovitě k regulaci řek, hrazení horských bystřin, úpravě potoků, k provádění rozsáhlých meliorací půdy, stavbě údolních přehrad,

b) vybudování řádných komunikací stavbou cest, silnic, mostů atd.,

c) získané vodní síly buďtež využity k soustavné elektrisaci státu. Vydatnou podporou nejen výroby elektrické energie, ale i podporou soustavného vybudování rozvodové sítě a nákupu elektrických strojů a přístrojů budiž umožněno i venkovskému obyvatelstvu, jmenovitě v chudých horských krajích používání výhod elektrické energie,

d) náležitá pozornost a podpora budiž věnována opatření venkovských obcí pitnou vodou, nejen v zájmu těchto obcí, ale i z důvodů všeobecně zdravotních,

10. budiž učiněno zákonné opatření, podle kterého státní správa poskytne vydatnou podporu na obnovu zničených obytných a hospodářských budov.

Prosím slavný senát za schválení usnesení národohospodářského výboru. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Zpravodajem, za výbor rozpočtový je pan sen. Klečák, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Referent národohospodářského výboru kolega sen. Hybš vřele ujal se veškerých poškozených zemědělců označených v návrhu sen. Křižka, Pánka, dr Soukupa a soudr. Ohromné škody na okresích středních Čech, našeho Podještědí, Pošumaví, na družné Moravě, kde na př. obec Trnová v pravém slova smyslu zmizela s povrchu zemského, na Slovensku a všude jinde musí býti našemu poškozenému zemědělství nahrazeny. Samo sebou se rozumí, že se tak musí státi spravedlivě, zejména, že patřičný ohled se vezme na ty nejmenší zemědělce, z nichž mnozí se stali skutečnými žebráky.

Rozpočtový výbor, projednav ve schůzi konané dne 17. září 1925 týž návrh na poskytnutí státní pomoci zemědělcům v krajích postižených živelními pohromami v r. 1925, připojuje se v plném znění k usnesení národohospodářského výboru a vřele doporučuje, aby vláda plně vykonala svoji povinnost vůči poškozeným zemědělcům v čase nejkratším a plnou měrou.

Pokud se týče návrhu sen. Knesche a soudr., i zde rozpočtový výbor na základě usnesení svého ze dne 17. září 1925 vřele doporučuje, aby poškozeným zemědělcům okresu rokytnického v Orlických Horách v důsledku katastrofální průtrže mračen poskytnuta byla vydatná pomoc v každém ohledu a v době nejkratší. Horalé Orlických Hor plně si toho zaslouží.

Pan sen. Hladik, Link, Stark a soudr. činí návrh, aby nahrazena byla škoda, způsobená rozbouřenými živly na okrese libereckém, jabloneckém, falknovském, Mariánských Lázních a dále potom na okrese krnovském a bruntálském. Jisto je, že kdo měl příležitost shlédnouti škody, učiněné v těchto našich pohraničních okresích, setká se tam s tím, že rozbouřené živly přírodní zde učinily tolik škod, že nemohou stačiti ty statisíce, které tam byly zavčas zaslány, nýbrž že bude potřebí velmi značné sumy milionové, aby tak alespoň z části byla nahrazena škoda, učiněná všem zemědělcům v našich pohraničních okresích.

Rozpočtový výbor senátu ve schůzi taktéž konané 17. září usnesl se opětně na usnesení národohospodářského výboru senátu u vědomí, že vláda republiky Československé v nejbližší době předloží zvláštní zákon na poskytnutí státní pomoci zemědělcům v krajích, postižených živelními pohromami v r. 1925.

Vykonati tuto povinnost musíme, neboť nesnese odkladu. Rozpočtový výbor činí toto usnesení u vědomí katastrofy, která zejména stihla české okresy ve středních Čechách, neboť kdo viděl rozbité obce, zničená stavení i mosty, cesty na okrese berounském, kdo viděl zničené krásné naše krajiny na křivoklátsku, unhošťsku, kdo viděl zničené a rozbité naše Pošumaví, kdo viděl ohromné škody napáchané živly na našem českém jihu na Budějovicku, ten jistě si musí uvědomiti, že zde pomocná ruka podána býti musí.

Při této příležitosti považuji přímo za svoji povinnost, abych poděkoval všem těm, kteří správně pochopili poslání našich spoluobčanů, kteří slouží v službě vojenské. Tito naši spoluobčané jakmile byli posláni na určité místo, silně vodou ohrožené, snažili se s nasazením vlastních životů zakročovati všude tam, kde bylo toho potřebí, jak v zájmu zachránění majetku poškozených občanů, tak i ohrožených životů našeho lidu. Přál bych si, aby naše vojenská pohotovost při každé takovéto příležitosti byla na místě, neboť takým výkonem naše občanstvo sezná, že naše armáda vytvořena byla nejen k vůli tomu, aby chránila hranice našeho státu v případě, že by nás chtěl někdo přepadnouti, nýbrž že dovede vykonati svoji povinnost i když naše občany přepadnou takové ohromné pohromy, jako byly poslední.

Prosím jménem rozpočtového výboru, aby slavný senát všechny tyto návrhy jednomyslně schválil. (Souhlas.)

Místopředseda dr Soukup: Zahajuji debatu. K slovu je přihlášen pan sen. dr Kovalik. Uděluji mu je.

Sen. dr Kovalik: Slávny senát! K návrhu o poskytnutí štátnej podpory živelnými pohromami postiženým krajom, medzi nimi aj slovenským dovoľujem si následovné poznamenať.

Aj naša strana s hrôzou videla a vidí katastrofu zapríčinenú a vidí, že nie je možné, aby patriční poškodenci sami si odpomohli, ale že je nutne zapotreba, aby štát všemožne poskytnul pomoc. Pán referent skoro úplne vyčerpal predmet a ja by som si dovolil len na krátko, poneváč viem, že čas beží, poznamenať, že nie je to dostatočné túto pomoc poskytnúť, ale že potrebné je, aby štát vážne prikročil k sústavnej práci regulovania riek, obzvlášte na Slovensku, v ktorého záujme chcem hovoriť.

Bojím sa toho, že dobré úmysle, ktoré dnes v čas katastrofy zaplňujú každého a možná i vládne strany, časom pominú a že vláda neprikročí k potrebným opatreniam, aby sa také katastrofy neopakovaly. Sám pán referent vzpomenul, že vlani žiadali na núdzovú pomoc 10 miliónov a vláda len 2 milióny povolila. (Sen. Kouša: Živelní katastrofa láme železo!) Áno, katastrofa láme železo. Ale nech neláme, len keď je katastrofa - však si dovolím na krátko o tom pohovoriť. Plány nesmú tedy zostať len na papieri, lež musia byť systematične prevádzané. Dovolím si aj predniesť spôsoby, ktorými by sa dalo tomu odpomôcť.

Viem, že je to ohromná práca, ako pán referent sám vzpomenul, že sa nedá rýchle odpomôcť, ale iné krajiny už doznaly vážnosť regulovania riek. Pomerne Čechy majú o mnoho lepšie regulované rieky, ako Slovensko. Cestujeme-li podľž Labe, je radosťou sa podívať, ako je krásne regulované. (Sen. Zavoral: V německé krajine ovšem!) Cestoval som Nemeckom, Francúzskom, tam radosť pozerať na rieky Seinu, Marnu a iné. Všetky sú krásne regulované, majú prekopané kanály, ktoré prevážajú zbožie na lodiach.

Naša Orava, Váh, Hron, Nitra nielen pri takých prietržiach mračien, ale každoročne, keď je väčší dážď, odnášajú tisíce a tisíce vagónov úrodnej slovenskej zemi do Čierneho mora. Tedy nielen keď sú povodne, ale vždy sa to stáva. Ako by sa tomu dalo odpomôcť, dovolil by som si nasledovne ukázať. K rýchlemu vybavovaniu regulácie riek je potreba troch vecí: merníctva, robotníctva a peňazí. Ohľadne merníkov mám nasledujúce poznamenáme, že štátni merníci nie sú dostatoční, aby prevádzali ku regulovaniu riek potrebné práce. Nechceme riecť, že by sme zväčšovali počet štátneho merníctva, nie je to potrebné, ale potrebné je, aby k prácam štátnych merníkov boli upotrebení civilní merníci, zemedelskí a iní privátni merníci civilní. Toto si žiadajú sami štátni merníci, pretože vidia, že dostatoční nie sú. Aby som to dokázal, uvediem jeden pád. Sen. Dúrčanský žiadal v rajeckom a jasenovskom chotári melioračné práce pre lúky a role. Bolo mu to sľúbené a už tohoto roku na jaré mala sa prevádzať tam drenáž rúrkovitá. Ale nielen že sa to nestalo, ale dodnes ani vymerané nie sú pole a lúky. Prečo? Poneváč štátni merníci nestačia. Nech sú tedy pribraní civilní merníci k týmto prácam. To je jedna vec.

Príčinou tých veľkých povodní medzi iným je i kácanie lesov. Je to príčina, na ktorú mnohý nemyslí, ale skutočnosť to dokáže. Na Slovensku je mnoho lesov, ale mnoho je ich zrúbaných a zkácaných. Keď prijde dážď, valí sa tými stranami, vrchami, horami a niet, čo by ich zastavilo. Kde sú lesy, stromy, zastavia ten príval dažďa, takže ten dážď nemôže tak rýchle sbehnúť a preto ani nezapríčiní také povodne. Tedy kácanie lesov a pustošenie ich je tiež jedna príčina povodní.

Čo sa robotníctva týka, dovolil som si tu niekoľkokrát vzpomenúť, že máme podporu nezamestnaných, ktorá činila l miliardu 300 miliónov, lebo pamätám sa, že bolo odhlasované 800 miliónov a potom ešte 500 miliónov, tédy l miliardu 300 miliónov. Ja som už vzpomenul, aby vláda vážne prikročila k otázke nezamestnaných, aby k regulovaniu riek a potokov pribrala tých, ktorí dostávajú podporu nezamestnaných. Sú to v mnohých prípadoch fabrickí, továrenskí robotníci a tu sa namietne, že továrenskí robotníci neboli by schopní takýchto prác. Ja ale myslím, že mnohí zkúsili, že ten robotník z továrne alebo z tých baní, z hutí, veľmi radi chytia do ruky kosu alebo motyku, alebo iné náradie, veľmi radi konajú poľné práce. Tedy keby vláda - a preto práve som chcel u tejto veci prehovoriť s tohoto stanoviska - vážne už chcela prevádzať reguláciu riek a melioračné práce, obzvlášte na Slovensku, kde je toho ne-vyhnuteľne potreba, tedy by uvážila o tom, upotrebiť tú jednu miliardu a tých tisíce a tisíce nezamestnaných k takým potrebným prácam. Doposiaľ sa to nestalo. Ja už tu stojím 4 alebo 5 rokov, vždy to vzpomínam, ale nikdy som ešte neslyšal, že by vláda uvažovala o tom, upotrebiť podporu nezamestnaných a tých nezamestnaných na také verejné potrebné práce. Lebo tých 30 miliónov, ktoré sú odhlasované na melioračné práce, nestačí, ale mohutne by pomohlo, keby podpora nezamestnaným a nezamestnaní sami boli upotrebení na tieto práce. Podívajte sa na Slovensko! Tam kvitol železiarsky priemysel v Krompachu. Dnes je zničený. Ľudia-robotníci sú žobráci, žobrajú. Prečo by štát nemohol ich povolať: Poďte pracovať a budete dobre platení! - V Ružomberku máme textilnú továrňu, ale ani polovičnej práci nemá, ako predtým. Títo robotníci mohli by byť k tým prácam upotrebení. Však na čerstvom vzduchu práca je príjemnejšia ako v továrniach v zkazenom, zdusenom vzduchu. Sú tam zvolenské železiarne atď. Ľud si žiada prácu. Tedy tu je tá práca, je jej dosť. Nech len vláda venuje tu potrebnú pozornosť. Ale tu musím povedať, že vláda má veľmi málo porozumenia pre také potrebné veci na Slovensku, ako regulovanie riek. Človek musí zaplakať, keď tou krásnou považskou dolinou cestuje a vidí, koľko tisíc a tisíc hektárov je tam zpustošené. Keď si to povážime, že táto povodeň zapríčinila na Slovensku podľa úradných dát na 22, ale bude to 30 miliónov korún škôd, v župe bratislavskej skoro za 5 miliónov, nitrianskej za 1/2 milióna, považskej 13 miliónov, zvolenskej za 21/2 milióna, podtatranskej za 1,600.000, košickej za 1/2 milióna až 10 miliónov na komunikácii, na komunikačných škodách, tedy je to hrôza.

A prečo sa to všetko stalo? Poneváč doposiaľ vláda veľmi maličkú pozornosť venovala potrebám regulácie riek na Slovensku a melioračným prácam. My tedy žiadame túto výdatnú momentálnu pomoc, ale žiadame pri tom, ako som to vzpomenul, aby to nestálo len na papieri. Papier všetko snesie a krásne, sú tie plány. Ale vláda ich musí prevádzať. Nám ľudákom hovoria, že nekonane pozitívnu prácu. Veď my bojujeme za existenciu národa slovenského, za jeho duševné a hmotné záujmy a práva a my to požadujeme, koľkokrát to vzpomenieme, ale pre vládu sú to hluché uši. Ja som zvedavý, či po tejto katastrofe a po našich požiadavkoch, aby sa preventivne prostriedky porobily, či vláda tie preventivné opatrenia učiní? Požadujem túto pomoc, ale požadujem poprvé, aby na Slovensku zťaté lesy boly hneď na novo vysádzané, aby tie krásne hory nestály holé, ale boly zalesnené, lebo lesy zadržujú povodne. Žiadam, aby k štátnym merníkom boli povolaní slovenskí civilní merníci, ale vzpomínam slovenskí. Tí majú byť upotrebení, žiadam, aby vláda konečne už upotrebila tých miliárd podpôr nezamestnaných a samých nezamestnaných upotrebila k provodzovaniu takých potrebných prác, ako je regulovanie riek na Slovensku. Myslím, že som tým povedal to, čo som k tejto vážnej otázke povedať chcel. Tým končím.

Místopředseda dr Soukup: Dále má slovo pan sen. Petřík.

Sen. Petřík: Slavný senáte! V noci ze dne 11. na 12. srpna strhly se prudké deště nejen místní, nýbrž skoro v celé Evropě se objevily. Ty měly za následek nebývalé katastrofy. Deště ovšem nebyly všude stejné, avšak v některých místech není pamětníků mezi nejstaršími lidmi, že by se něco takového bylo sběhlo. Co pak působilo tím hrůzněji, bylo, že se to odehrávalo v noci. Slavný senáte! Bylo-li to neštěstím, že to bylo v noci, nemůže nikdo věděti, poněvadž někteří lidé jsou toho mínění, že kdyby to bývalo bylo ve dne, padlo by více životů, než v noci. Ve dne by lidé zachraňovali z těch plovoucích nebo strhovaných věcí dobytek atd. A snad by tu bylo mnohem více životů padlo za oběť, než v noci, kdy nikdo nic neviděl a měl jen starost, aby zachránil děti, ženu a po případě sebe. Ovšem v každém případě se to povésti nemohlo. Na našem českém západě, slavný senáte, jde o 3 obce blízko u Plzně, velice poškozené. Jsou to na Blovicku obce Spálené Poříčí, Hořehledy a Mýtov, na Blatensku, u mlýna v Kasejovicích, v obci Hradišti a v Radešovicích. Ve Spáleném Poříčí byla katastrofa nebývalá. Všechny noviny přinesly obrázky o tom, jaké spousty voda způsobila. Celá řada domků, hospodářských budov byla stržena, části z nich proraženy, půlky utrženy, takže stála na příklad jen část zdi se střechou, nebo zeď se shroutila a střecha se svezla a vše to odplavalo, není pamětníka tak hrozných věcí! Říká se všeobecně, slavný senáte, že snad, kdyby bylo na venkově lépe stavěno, kdyby nebylo snad používáno také vepřovic, pohroma by nebyla tak hrozná. Já jsem viděl při prohlídkách katastrof, že na př. na Blatensku v obci Hradišti byly postaveny 2 stodoly z kamene, malta dobře míchána, byly to pravé pevnosti, ale nebyly nic platné, stodoly ty šly, jako jiné domky. Byly v cestě přívalu a musili jíti. Šly jiné věci, než stavení, šly ohromné balvany, k neuvěření, jaké balvany proud sebou hnal a odnesl je na několik kilometrů daleko od svého dřívějšího ložiska. Což takové stavení není ničím! A co působilo tak hrozně, bylo to - a, myslím, že ani v budoucnu se tomu nedá předejíti - strhovaly se rybníky jeden za druhým. Voda z takového strženého rybníka má ohromnou, přímo výbušnou sílu a béře, když se z něho vyrvala, všecko, co jí přijde do cesty. A kde se nejedná o stržený rybník, stane se to podobným způsobem. Jsou tu sady nebo stromoví kolem potoků, to se zanese kládami, které jdou z lesů nebo pil, mezi to nakupí se seno a sláma, udělá se z toho bariera, hráz, která se podobá rybníku, a to vzdoruje tak dlouho, až něco praskne a zase je tu stejná síla, jako když se protrhne hráz rybníka a to působí hrozně. A proto musily býti strženy domy. Jen ve vodě klidně se rozlévající mohly domy vydržeti.

Slavný senáte, jedná se také o ztrátu životů, o ztrátu obytných a hospodářských budov, o ztrátu zařízení v těch budovách a bytech, o nářadí, nábytek, šatstvo, obuv, nač si kdo pomyslí, dále hospodářské nářadí, stroje, i velké stroje, na př. mlátící složení s benzinovým motorem, všechno bylo pryč, rozbito, řezačky malých skromných lidí, secí stroje, pluhy, naložené vozy, obilí jak je ve stodole, všechno šlo do nejbližšího rybníka a hledalo se to v rybníce, který vydržel a nestrhl se. Dále dobytek, drůbež, sklizeň na polích, jak stála, ornice, louky zaneseny materiálem, který snad nikdo nebude moci nikdy odkliditi, leda by se tam stavěly velké stavby betonové, jimiž by se štěrk spotřeboval, ale jinak je nemožno, aby to někdo odvezl. V některých případech strhány silnice, obecní cesty, mosty, dráhy, bylo podmočeno obilí ve stodolách, které pro stálé deště nemohlo uschnouti, strhanými hrázemi unikly ryby, zkrátka všechny možné škody, jaké si kdo může mysliti.

Podobně jako u nás na tom našem plzeňském obvodu bylo to také na povodí řeky Otavy, kde jsou podobné, ale přece jen ne tak ohromné škody na obilí a na bytech. Lidé byli po této katastrofě naprosto bezradní a, myslím, že jsou z části ještě dnes. Nebylo možno v té spoustě, aby si člověk rozmyslil, co má dělati. Ponejvíce jsme viděli, že měli hrábě a z těch tůní vytahovali kousky šatstva nebo takové věci, ale o nějaké úpravě nebylo ponětí. Bylo dobrým - neříkám šťastným - takový nápad nemusí býti ještě šťastný - ale bylo velmi dobrým rozhodnutím, že ihned vojenská správa poslala do toho území vojsko, na které přece jen to nemohlo působiti tak deprimujícím způsobem a ono, majíc komando, bylo přeci jen činitelem, který začal tam něco dělati a přivedl nejpotřebnější věci do pořádku, na př. všecky stržené mosty obecní, okresní atd. Na poli byla sklizeň, a ti lidé nevěděli, jak ji dostanou domů, nedalo se nikde přejet, s vozem by se nebyli na pole dostali, musilo tu býti vojsko, aby tyto nejnutnější věci mohlo udělati. Obyvatelstvo v místě nebylo po té hrozné pohromě, po té spoustě schopno vůbec mysleti.

Slavný senáte, jedná se tedy o včasné a vydatné podpory. Že je potřebí podpor, vysvítá z toho, že na ty podpory u nás na Spálenopoříčsku je vybráno kolem 350.000 Kč a v našem plzeňském okolí sbírky se scházejí dále. Po té pohromě chodily tam průvody lidí, přijeli automobilem a čím mohli, neustale chodila se dívat celá procesí lidí i ze vzdálených míst, drahou i pěšky, a ti lidé, když viděli takové pohromy, samozřejmě měli otevřenou ruku a přes to, že není žádný takový čas, aby byl nějaký blahobyt, a mohlo se opravdu dobře rozdávat, přispěli poškozeným. Tedy když lidé sami tak rádi dávali a přispívali těm poškozeným, je samozřejmo, že tím více je potřebí, aby také stát a sněmovny měly pro toto porozumění.

Padá při tom na váhu, aby to, co se bude dávat, tedy osivo, sáď a jiné tyto věci, přišly včas, aby nám ti lidé, kteří nejvíce byli poškozeni, nemohli říci, že jsme s tím přišli pozdě. Tedy věc zaříditi tak, aby podpory nepřišly opožděně.

Vedle toho je potřebí, aby rozdělování těch podpor bylo prováděno velmi svědomitě. Není divu; že ti lidé už dnes hádají se, kdo dostane víc a kdo méně, nebo kdo dostal více. Není divu, v takové tísni není to zvláštností. A byli bychom jako poškození třeba stejně zachycení nějakou takovou obavou, nebo vášní.


Související odkazy