Místopředsedové: dr Franta, Klofáč, Niessner, dr Soukup, Valoušek.

Zapisovatelé: Löw, dr Přikryl.

96 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr Malypetr; za ministerstvo financí min. rada Chochole.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Duchajovi, Dúrčanskému, Filipínskému, Hnátkovi, Holému, dr Koperniczkymu, Kotrbovi a Roháčkovi; dodatečně pro včerejší schůzi sen. Barinkovi a dodatečně pro včerejší a i pro dnešní schůzi sen. Huclovi.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 10 dní sen. dr Malinskému.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Zápisy o 275. a 276. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 18. a 15. července 1925.

Z cizích parlamentů rok 1925, ročník VI., č. 7-9.

Výboru národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 2200. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu (tisk 3981) zákona, o úprave pomerov vzniklých z usídlenia osadníkov na základe pomeru námezdného alebo pomerov podobných na nemovitom štátnom majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tisk 5262).

Výboru zahraničnímu a národohospodářskému:

Tisk 2203. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Druhá dodatková úmluva ze dne 27. července 1925 mezi republikou Československou a republikou Rakouskou k obchodní dohodě s Rakouskem ze dne 4. května 1921.

Tisk 2204. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná v Praze dne 6. srpna 1925 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1925, čís. 180 Sb. z. a n.

Výboru rozpočtovému:

Tisk 2207. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 5254) zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby jako rukojmí a plátce převzala státní záruku za úvěr poskytnutý Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze (tisk 5271).

Výboru národohospodářskému:

Tisk 2208. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 5255) zákona, kterým se mění zákon ze dne 2. července 1924, čís. 169 Sb. z. a n., o plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů a ovcí (tisk 5273).

Místopředseda dr Soukup: Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o shora uvedených usneseních poslanecké sněmovny a vládních návrzích podaly zprávu ve lhůtě 8denní.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Přikročuji k projednávání pořadu dnešní schůze.

Jelikož je třeba, aby věc tato byla urychleně projednána, navrhuji, aby vyřízena byla jednáním zkráceným.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. - Pilnost projednání této věci se přiznává.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Přikročíme tedy k projednání bodu dalšího, jímž je:

Navrhuji, aby věc tato projednána byla v celkové době l hodiny se stanovením řečnické lhůty na půl hodiny.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. - Návrh můj je přijat.

Zpravodajem za výbor živnostensko-obchodní je pan sen. Dědic, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Dědic: Vážený senáte! Podávám zprávu živnostensko-obchodního výboru o vládní předloze, která putuje již dlouho po kancelářích jak vládních, tak i v obou komorách. Toto putování mělo za následek, že již jednou musila býti vzata z denního pořadu, protože ústavně-právní výbor si vyžádal rozhodnutí o tom. Bude tudíž hlavní referát o tomto bodu míti referent ústavně-právního výboru.

Já se omezím jenom na konstatování, že předloha znamená rozšiřování průkazu způsobilosti i na ty obory, u kterých toho dosud nebylo. My jsme stále myslili, že zákonodárství naše ponechá některé obory působnosti veřejné také někomu jinému, že nebude musit být na všechno takový přísný průkaz způsobilosti, avšak podle této osnovy zdá se, že i od lidí, kteří přešli buďto ze střední nebo vysoké školy k nějakému soukromému povolání, musí býti vyžadován přísně průkaz způsobilosti.

Výbor živnostensko-obchodní pojednal ve své schůzi dne 13. července 1925 o změnách, jež provedla poslanecká sněmovna, zejména v §§ 2 a 4 zmíněné osnovy zákona, přijaté již v senátě, a usnesl se jednohlasně, že není žádné překážky, aby se takto změněná osnova zákona doporučila váženému senátu k ústavnímu schválení. (Souhlas.)

Místopředseda dr Soukup: Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. dr Procházka.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Vláda podala návrh zákona, kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu. Podle osnovy zákona toho je totiž po živnostensku provozované soukromé zprostředkování: koupě, prodeje a směny realit, jakož i práv k nim se vztahujících, koupě, prodeje a směny podniků výrobních a obchodních, nájemních a pachtovních poměrů, úvěru hypotékárního i osobního, živností koncesovanou a podléhá ustanovením živnostenského řádu - zákona -. Koncesi k provozování živnosti v §u l osnovy dotčené uděluje živnostenský úřad II. stolice.

Dále musí každý žadatel o koncesi úřadu, který koncesi uděluje, zároveň se žádostí předložiti ke schválení řád o provozování podniku, v němž musí býti přesně uveden způsob provozování živnosti a sazba poplatková.

Jak již pan zpravodaj výboru živnostensko-obchodního uvedl, usnesl se senát již jednou na tomto zákoně a stanoveno tu usnesením senátu, že při rozhodování o propůjčení koncese nutno pohlížeti k potřebě obyvatelstva a že je nutno v tomto směru před rozhodnutím slyšeti příslušnou obchodní a živnostenskou komoru i příslušné společenstvo, dále, že před schválením provozovacího řádu a poplatkové sazby může živnostenský úřad II. stolice slyšeti příslušnou obchodní a živnostenskou komoru, příslušné společenstvo a jiné zájemníky.

Tedy omezil senát při rozhodování o propůjčení koncese, jakož i při schválení provozovacího řádu a poplatkové sazby slyšení na obchodní a živnostenskou komoru a příslušné společenstvo, resp. v druhém případě i jiných zájemníků. Avšak poslanecká sněmovna předsevzala u těchto ustanovení změny, a to stanovila v obou případech, že mimo obchodní a živnostenskou komoru a příslušné společenstvo má, resp. může býti slyšena i příslušná obec, tedy rozšířila toto slyšení i na příslušnou obec.

Jak výbor pro průmysl, živnosti a obchod poslanecké sněmovny, tak i ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny, jsou při tom toho názoru, že při rozhodování o propůjčení koncese je dlužno vyslechnouti také místní obec, protože tato prý v prvé řadě je povolána posouditi, zda jeví, se potřeba obyvatelstva pro takovou živnost, ačkoliv jinak ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny uznává, že dotčená zprostředkovatelská živnost neomezuje se zpravidla svým obsahem na obvod obce.

Ústavně-právní výbor senátní nesdílí sice názor, že místní obec je v prvé řadě povolána posouditi potřebu obyvatelstva pro takovou živnost, která se zpravidla neomezuje svým rozsahem na obvod obce - ten obvod může býti mnohem širší a zpravidla také bude mnohem širší - ale přes to připouští, že slyšení obce může prospěti při rozhodování o udělení koncese a rovněž tak při rozhodování o schválení provozovacího řádu a poplatkové sazby. Proto ústavně-právní výbor ve snaze, aby tato osnova zákona co nejrychleji byla schválena souhlasně oběma sněmovnami a nabyla tak platnosti a účinnosti zákona, jak toho je naléhavě potřebí v zájmu dotčených oborů soukromého zprostředkování, navrhuje, aby slavný senát schválil usnesení poslanecké sněmovny beze změny, ve znění senátního tisku č. 2179. (Souhlas.)

Místopředseda dr Soukup: K slovu není již nikdo přihlášen.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou a vyznačena v tisku 2179, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve znění usnesení poslanecké sněmovny, tisk 2179, ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Není jich.

Místopředseda dr Soukup: Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla právě přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Dalším bodem je:

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Nemám žádných.

Místopředseda dr Soukup: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní

formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Na denním pořadu dále je:

2. Úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění, podepsaná v Praze dne 12. července 1924 a dodatek k této úmluvě. Tisk 2188.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Karas: Není změn.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Nemám žádných.

Zpravodaj sen. Lukeš: Rovněž ne.

Místopředseda dr Soukup: Není tomu tak. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Přikročíme k následujícímu bodu, jímž je:

Textových změn pp. zpravodajové nemají?

Zpravodaj sen. dr Krupka: Nikoliv.

Zpravodaj sen. dr Karas: Rovněž ne.

Zpravodaj sen. Lukeš: Nemám.

Místopředseda dr. Soukup: Textových změn páni zpravodajové nemají.

Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Přikročíme k dalšímu bodu, jímž je:

Táži se pánů zpravodajů, zda mají nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Karas: Nemám.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Nejsou žádné.

Zpravodaj sen. Lukeš. Rovněž ne.

Místopředseda dr Soukup: Páni zpravodajové textových změn nemají, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se ve zmíněném znění také ve čtení druhém.

Dalším bodem je:

Mají páni zpravodajové, sen. Svěcený a Petřík, nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Petřík: Nemáme žádných.

Místopředseda dr Soukup: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se také ve čtení druhém.

Přikročíme k dalšímu bodu, jímž je:

Zpravodaj pan sen. Hrejsa nemá textových změn?

Zpravodaj sen. Hrejsa: Nikoliv.

Místopředseda dr Soukup: Budeme hlasovati. Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Navrhuji, aby odstavce 9., 10. a 11. dnešního denního pořadu, a to:

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh je přijat.

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Hybš, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Letošní rok byl pro zemědělství velice kritický, ba v některých okresích a četných obcích, můžeme říci, že byl přímo katastrofální. Nerad užívám těchto silných výrazů, ale jistě ten, kdo shlédl letošní, zvláště srpnové pohromy ve všech částech naší republiky, musí říci, že živelní pohromy ty jsou katastrofální.

Řekl jsem, že letošní rok byl pro naše zemědělství a zemědělce kritický, a to proto, poněvadž zemědělství nebylo stiženo jen pohromou jednou, která přišla v srpnu letošního roku, ale už od samého jara stíháno bylo naše zemědělství živel. pohromami. Po teplém jaru, když přišel měsíc květen a červen nebylo téhodne, by nedošla nějaká Jobova zpráva z některého okresu, že zuřila bouře spojená s průtrží mračen a krupobitím, která zničila veškeru naději našeho zemědělce. Zprávy tyto přicházely jak z Čech, Moravy a Slezska, tak i ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. A věřte, kdo viděl následky těchto pohrom, průtrží mračen a krupobití, které zničí najednou vše, na co se rolník po celý rok těšil, výsledek jeho práce, musí přiznati, že je to opravdu velice smutné a trapné.

Já sám zažil několik takových pohrom a vím také, jaká nálada je na té vesnici, kde katastrofa přijde. Za hodinu je všechno zničeno. Rolníci vyjdou ze svého stavení, a nyní vidí, že všecko je zničeno, na co se těšili. Dere se mu slza do očí, zatíná pěst, popláče si, ponaříká, ale druhý den zase jde do práce, aby aspoň uchránil to, co se uchrániti dá, nejen pro sebe, ale i pro ty ostatní, nejen pro sebe jako producenta, ale i pro ostatní obyvatelstvo jako konsumenty.

A katastrofy tyto jsou ještě horší, že vyžadují si také oběti na tom nejcennějším materiálu, na té nejcennější hodnotě, na životech lidských. Slyšíme a čteme často: "Hospodář zabit na poli. Čeledín zabit u pluhu." To je risiko práce zemědělské.

Vím, že risiko takové není jenom u nás, že je i v ostatních odvětvích lidské práce, že je i v průmyslu,a že je ho hodně. Avšak v průmyslu vidíme, že je možno učiniti ochranná opatření k omezení tohoto risika. Ale může se učiniti bezpečnostní opatření v širé přírodě, v té veliké přírodě? Ne. Tam podlehne jedinec, tam podlehne zemědělec. Chci na to poukázati, poněvadž v této době mluví se mnoho o zeměděl. práci a čeká se na její výsledek. Nás to těší, že se o práci zemědělské mluví a píše více, než se kdy mluvívalo a psalo. Válka naučila nás vážiti si zemědělské práce a míti k ní úctu. Věřím, že každý také s dychtivostí a nadějí čeká, jaký bude výsledek zemědělské práce, jaký bude výsledek žní. Vždyť jde nejen o producenta, ale i - jak jsem pravil - o konsumenta, aby měl dostatek laciného chleba, laciného sousta.

Zmínil jsem se, že katastrofy přišly již v časném jaru. Ale tyto katastrofy neustaly ani v následujících měsících. Přišel měsíc červenec, začátek žňových prací. Není snad pamětníka, že by pracoval rolník s takovými obtížemi jako letos. Mluvil jsem se starými hospodáři, kteří mně dosvědčili, že od r. 1882 nebylo takového nepříznivého počasí a povětrnosti v dobách žňových, jako letos. Je to onen rok 1882, kdy byly neustálé deště, že náš rolník nemohl ani skliditi úrodu. Co sklidil, nebylo ani sláma, ani obilí, ale vše bylo shnilé a letos je podobně. Letos - jak se to na venkově říká - obilí se nesváželo, ale zrovna kradlo s polí, aby se mohlo dostati do stodol. A já řeknu, že to obilí, které je do stodol a stohů svezeno, není ani zdravé a málokterý hospodář má letošního roku ve své stodole anebo stohu suché a zdravé obilí. Aby katastrofa byla dovršena, přišly živelní pohromy v měsíci srpnu. Bylo to 5. srpna, hlavní však katastrofa přišla v noci z 11. na 12. srpna, 19. srpna a 25. srpna. Byly neustálé deště a bouře, vody se vylily a katastrofa, která stihla u nás četné okresy, je přímo úžasná. Nejvíce stižen byl náš český jih a jihozápad. Na severu byl stižen kraj boleslavský, sobotecký a benátecký. Stižená byla Morava, stiženo bylo Slezsko a postiženo bylo velice také Slovensko a Podkarpatská Rus. Nechci jmenovati všechny ty okresy, ve kterých katastrofa řádila, poněvadž bych snad mohl některý vynechati. Ty výjevy, které se při těch katastrofách odehrávaly, byly přímo ojedinělé. Byla zničena úroda, co bylo na polích, bylo dravým živlem odneseno, prsť a ornice byla snesena, pole byla rozervána, byly vyrvány výmoly, komunikace byly přerušeny. Byly zničeny komunikace státní, okresní i obecní, cesty byly přerušeny a i železniční provoz byl na mnoha místech přerušen. Byl zničen hospodářský fundus jak, živý, tak i mrtvý, zničena byla obytná stavení a také na životech lidských si tento dravý živel vyžádal své oběti. Ti, kteří byli svědky těch hrozných katastrof, vypravují věci přímo úžasné. Voda přikvačila tak náhle, že nemohli nikam utéci, jen na půdu a z půdy musili i utéci na střechu a ve dvou obcích jihočeského okresu celý den, ba 36 hodin celá rodina, otec, matka s dětmi musila býti na střeše, aby mohla uniknouti pohromě.