Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. Zimák, za výbor národohospodářský pan sen. Lisý.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Zimák: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Lisy: Rovněž ne.

Místopředseda Valoušek: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Nyní přikročíme k bodu

8. Zprávě I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 2100), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu dohoda o prodloužení prozatímní úpravy obchodních styků mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými ze dne 27. října 1923, sjednaná v Praze dne 5. prosince 1924 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. prosince 1924, čís. 314 Sb. z. a n. Tisk 2173.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. Svěcený, za výbor národohospodářský pan sen. Petřík.

Mají páni zpravodajové nějaký doslov?

Zpravodaj sen. Svěcený: Nemám.

Zpravodaj sen. Petřík: Ne.

Místopředseda Valoušek: Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak jest vyznačeno ve zprávě výborové, tisk 2173, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle znění zprávy výborové, tisk 2173, ve čtení prvém.

Bod

9. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 2170), jímž se poskytují daňové úlevy pro případ znovuzřízení budov, strojů a zařízení, poškozených živelními pohromami. Tisk 2180.

Zpravodajem je pan sen. Hrejsa. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavný senáte! K zákonným předlohám, k nímž daly popud poválečné poměry, náleží předloha zákona, jímž se poskytují daňové úlevy pro případ znovuzřízení budov, strojů a zařízení, poškozených živelními pohromami. Společnosti veřejně účtující, jakož i jednotlivci, kteří vedou obchodní knihy, byli nuceni následkem poklesu koruny pojistiti své budovy, stroje a zařízení několikanásobnými obnosy jich původní nebo bilancované ceny, pakli chtěli, aby v případě zničení těchto objektů buď ohněm nebo jinými živelními pohromami obdrželi takovou pojistnou náhradu, která by stačila, k znovuvybudování zničených budov, strojů a zařízení. Avšak když obdrželi pojistnou náhradu, sáhla finanční správa na tyto náhrady pojistné a zdaňovala je daní výdělkovou včetně s válečnými, jakož i všemi přirážkami autonomními, a to do výše až 80% celkového obnosu, pokud přesahovalo pojistné cenu bilanční, a to podle §u 32, odst. 1. zákona čís. 329 z r. 1921. Tento názor finanční správy potvrdil nejvyšší správní soud nálezem ze dne 16. března 1922, čís. 2500.

Když na př. pořizovací náklady budov, strojů a zařízení činily před válkou 50.000 K a byly nyní pojištěny následkem znehodnocení peněz na 500.000 Kč, odpočítala finanční správa od obdrženého pojistného 500.000 Kč 50.000 K a ze zbytku 450.000 Kč vyměřila 80% daň výdělkovou i s přirážkami, které činily tedy 360.000 Kč, takže pojištěnci zůstalo z pojištění jen 140.000 Kč. Za tento obnos není možno při panující ještě drahotě zbudovati nové budovy a poříditi nové stroje a zařízení.

Proto vláda v uvážení toho, že fiktivní přírůstky hodnoty následkem znehodnocení peněz nemají býti předmětem zdanění, podala návrh zákona o daňových úlevách pro případ znovuzřízení budov, strojů a zařízení, poškozených živelními pohromami.

Podle této předlohy mohou si společnosti, podrobené dani výdělkové podle druhé hlavy zákona z 25. října 1896, čís. 220 ř. z., případně osoby, které vedou řádné obchodní knihy, odepsati daně prostě v letech 1923 až 1930 částku, o kterou převyšuje přijatá a ke krytí nákladů znovuzřízených budov, strojů a zařízení skutečně upotřebená pojistná náhrada poslední bilanční hodnotu poškozených předmětů.

Počátkem účinnosti tohoto zákona stanoven je rok 1923 z toho důvodu, poněvadž podle zákona z 3. března 1921, čís. 102 Sb. z. a n., prodlouženého až do konce r.

1923, mohl si podnik odepsati u budov obytných, případně provozních daněprostě 50 %, případně 35 % z prokazatelně vynaloženého stavebního nákladu, bylo-li se stavbou počato nejdéle do konce r. 1923. Vyhořely-li budovy koncem roku 1923 a nemohl-li podnik počíti do konce r. 1923 se stavbou budov, musil by zaplatiti na dani výdělkové až 80 % z obdržené pojistné náhrady po srážce bilanční hodnoty.

Byl by tedy zkrácen oproti oněm podnikům, které mohly s novostavbou počíti před koncem r. 1923. Konečná hranice platnosti tohoto zákona r. 1930 byla stanovena proto, že se předpokládá návrat normálních poměrů do oné doby.

Pro roky budoucí smí si podniky odepsati podle §u 95, lit. f) zákona o osobních daních z příjmu, jen srážky z pořizovacího nákladu sníženého o obnos, který si mohly odepsati podle §u 1 tohoto zákona. Jestliže si společnost nebo osoba vedoucí obchodní knihy uloží pojistnou náhradu přijatou v letech 1923 až 1930 do zvláštního fondu pro znovuzřízení živelní pohromou poškozených budov, strojů a zařízení, vykázaného jako samostatná bilanční položka, předepíše se sice daň výdělková z celého obnosu přijaté pojistné náhrady, avšak odepíše se z rozdílu mezi poslední bilanční hodnotou živelní pohromou poškozených předmětů a pojistnou náhradou k jich znovuzřízení prokazatelně vynaloženou, pakli do jednoho roku po předpisu daně budou zničené předměty znovuzřízeny.

Aby společnosti nebo osoby nepožívaly dvojí výhody, ruší se výhody povolené zákonem ze dne 3. března 1921, čís. 102 Sb. z. a n., a to pro ty, kteří užijí úlev touto osnovou stanovených. Osob fysických, které nevedou obchodních knih, netýká se tento zákon, poněvadž takové osoby, ať zemědělci, živnostníci, majitelé domů, pokud se týká přijaté pojistné náhrady, nepodléhají dani z příjmu z této náhrady, poněvadž pojistná náhrada není podle §u 159, odst. 3. zákona č. 220 z r. 1896 "ziskem ze zcizení předmětů majetkových, které by se stalo za provozování výdělkového podniku, anebo za provádění obchodu spekulačního".

Bylo by si přáti, aby při provádění tohoto zákona výhod jeho byla účastná i taková znovuzřízení, když místo poškozeného nebo zničeného předmětu zřídí se předmět

jiného druhu, na př. místo prádelny tkalcovna, místo závodu zpracujícího jutu závod na zpracování bavlny, nebo náhradou za zničený cukrovar rozšíří se cukrovar jiný, který je majetkem téhož podniku. Podobné přeměny neměly by se právě v poválečné době ztěžovati ježto pro náš průmysl následkem rozpadnutí bývalého mocnářství nastala v mnohých odvětvích nutnost, aby se přizpůsobil změně výrobních a odbytových poměrů. Taková přeměna je v národohospodářském zájmu, ježto se jí tvoří namnoze místo nevýnosného závodu závod schopný vývoje, jehož berní kapacita může ovšem býti rovněž větší, než kapacita znovuzřízeného závodu téhož druhu, jako závod zničený, jemuž bylo zápasiti s podobnými nesnázemi výrobními nebo odbytovými jako jeho předchůdci. Takovým úvahám neuzavírala se ostatně finanční správa v jiné souvislosti. Ministerstvo financí rozhodlo totiž svými výnosy ze dne 26. dubna 1921, čís. 40.206 a ze dne 31. října 1922, čís. 107.785, že pojem výměny strojů a zařízení ve smyslu §u 2 zákona ze dne 3. března 1921, čís. 102, nesmí se vykládati příliš přísně a že zejména netřeba v každé větší výkonnosti vyměněných strojů spatřovati zvětšení podniku. Ba dokonce ani výměna parních zařízení za zařízení elektrická nezbavuje závod beze všeho daňové výhody po rozumu zmíněného zákona.

Ustanovení §u 2, odst. 2. této zákonné předlohy, že finanční správa může požadovati přiměřené zajištění posečkané daňové přirážky, mělo by se jen výjimečně užívati, ježto postižené podniky nebudou často s to, aby poskytly toto zajištění, nebo je poskytnou jen s největšími nesnázemi, škody způsobené živelními pohromami nezáleží jen ve škodách věcných. Ponejvíce nutno stornovati prováděné zakázky, z čehož vyplývají někdy dlouhé poruchy osvědčených obchodních spojení, ježto podnik v takových případech ztrácí, trvale, nebo na delší dobu část svého zákaznictva. Závodní části živelní pohromou nepoškozené trpí namnoze tím, že souvisely s částí poškozenou nebo zničenou hospodářsky, a že jejich zaměstnanost poklesla.

Všecky tyto důsledky mohou trvale poškoditi i finančně dobře situovaný podnik a musí se ještě mnohem silněji projeviti u podniku, který beztoho zápasí s nesnázemi.

Bude tudíž zřídka možno, aby postižený podnik poskytl ještě zajištění posečkané výdělkové daně s přirážkami, která může činiti až i 80% přijaté pojistné náhrady.

Kdyby nebylo tohoto zákona, stalo by se pojišťování proti živelním pohromám závodů průmyslových nebo živnostenských anebo i znovuzřízení těchto po zničení živelními pohromami úplně ilusorní. Proto byla podána tato předloha zákona, a rozpočtový výbor doporučuje tento vládní návrh k schválení. (Výborně!)

Místopředseda Valoušek: K slovu není nikdo přihlášen. Budeme hlasovati. Prosím, račte zaujmout místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli (má 6 paragrafů) hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudíž tak postupovati.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle znění zprávy výborové, tisk 2180, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle znění zprávy výborové, tisk 2180, ve čtení prvém.

Dalším bodem denního pořadu je:

10. Druhé čtení zprávy I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru k vládnímu navrhli (tisk 1062) zákona o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců. Tisk 2177.

Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický pan sen. Pánek, za výbor rozpočtový pan sen. Klečák.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Pánek: Navrhuji tyto tiskové opravy:

V §u 6, ve čtvrté řádce za slovo "pomůcek" buďtež vložena slova v závorce "(nemocenské ošetřování)".

V §u 8, první řádka za slovy "v § 6" nechť odpadne čárka.

V §u 9, ve čtvrté řádce za slovy "dopravné" a "průvodce" buďtež dány čárky.

V §u 18, odst. 2., ve třetí řádce za slovem "sboru" nechť odpadne čárka.

V §u 20, v bodě 10., ve druhé řádce místo "nebo" budiž "neb".

V §u 21, odst. 3., v páté řádce za slovem "úkolů" budiž čárka.

V §u 22, v odst. 1., ve druhé řádce za slovem "podniku" nechť odpadne čárka, ve čtvrté řádce místo "nebo" budiž "anebo".

V §u 39, odst. 2., ve třetí řádce místo, "na" budiž "za".

V §u 44, odst. 2., ve třetí řádce změní se slovosled: místo, "platí pak" budiž "pak platí".

Místopředseda Valoušek: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, i s uvedenými opravami, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění s uvedenými tiskovými opravami také ve čtení druhém.

Dnes byly tiskem rozdány naléhavé interpelace, a to:

sen. Niessnera a soudr. na veškerou vládu stran odjezdu nuncia Marmaggiho, tisk 2183, pak

súrna interpellácia sen. dr Kovalika a spol. na vládu v záležitosti odcestovania pana nunciusa Marmaggiho, tisk 2185, pak

naléhavá interpelace sen. dr Mayra-Hartinga a soudr. na pana ministerského předsedu jako zodpovědného zástupce veškeré vlády stran oslavy Husovy, tisk 2187.

Ve smyslu §u 68 jedn. řádu rozhodne senát bez rozpravy prostým hlasováním, zda a kdy jest o nich zahájiti rozpravu.

Kdo souhlasí, aby interpelaci sen. Niessnera a soudr. stran odjezdu nuncia Marmaggiho (tisk 2183) přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Pilnost projednání této interpelaci se nepřiznává. (Hluk. - Výkřiky u Němců.)

Kdo souhlasí, aby interpelaci sen. dr Kovalika a spol. v záležitosti odcestování pana nuncia Marmaggiho (tisk 2185) přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Pilnost projednání této interpelaci se nepřiznavá.

Kdo souhlasí, aby interpelaci sen. dr Mayra-Hartinga a soudr. stran oslavy Husovy (tisk 2187) přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Pilnost projednání této interpelaci se nepřiznává.

Pánové sen. dr Wiechowski a spol. podali mně návrh. Prosím, aby byl přečten.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. dr Wiechowskiho a spol.:

"Navrhujeme, aby o odpovědi vlády č. t. 2216 na naši interpelaci čís. tisku 2183 dnes nebo v nejbližší schůzi byla zahájena rozprava."

Místopředseda Valoušek: žádám pp. senátory, kteří souhlasí s návrhem na zahájení rozpravy o odpovědi na interpelaci čís. 2212, v dnešní schůzi nebo v nejbližší schůzi senátu, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Sděluji, že do výboru sociálně-politického nastupuje místo sen. Kady sen. Jaroš, místo sen. Šády sen. Ackermann, místo sen. Cífky sen. Ecksteinová;

do výboru rozpočtového: místo sen. Měchury sen. Ecksteinová;

do výboru národohospodářského: místo sen. Ackermanna sen. Havránek;

do výboru ústavně-právního: místo sen. Časného sen. Folber, místo sen. Šády sen. Smetana.

Navrhuji, aby příští schůze se konala zítra v pátek dne 18. září 1925 o 10. hodině s tímto

1. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu jednáním zkráceným projednána byla zpráva I. výboru živnostensko-obchodního, II. výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2179) k usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona, kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu. Tisk 2198.

2. Zpráva I. výboru živnostensko-obchodního, II. výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2179) k usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona, kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu. Tisk 2198.

3. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2178) o vládním návrhu zákona, kterým se ustanovuje doba nové organisace vojenských soudů a upravuje přejímání důstojníků justiční služby do občanské soudní služby. Tisk 2192.

4. Druhé čtení zprávy I. výboru rozpočtového, II. výboru zahraničního, III. výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu (tisk 2097), kterým se předkládají Národnímu shromáždění republiky československé:

1. Úmluva mezi československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách, podepsaná v Praze dne 18. června 1924 a závěrečný zápis k této úmluvě;

2. úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění, podepsaná v Praze dne 12. července 1924 a dodatek k této úmluvě. Tisk 2188.

5. Druhé čtení zprávy I. výboru rozpočtového, II. výboru zahraničního, III. výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu (tisk 2161), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé "Dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách v 18. června 1924" podepsaný v Praze dne 14. května 1925. Tisk 2189.

6. Druhé čtení zprávy I. rozpočtového výboru, II. zahraničního výboru, III. ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2184) o vládním návrhu zákona o provedení úmluv mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách a ze dne 12. července 1924 o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění. Tisk 2197.

7. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 2100), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu dohoda o prodloužení prozatímní úpravy obchodních styků mezi Československou republikou a Spojenými Státy Americkými ze dne 27. října 1923, sjednaná v Praze dne 5. prosince 1924 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. prosince 1924, čís. 314 Sb. z. a n. Tisk 2173.

8. Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk 2170) zákona, jímž se poskytují daňové úlevy pro případ znovuzřízení budov, strojů a zařízení, poškozených živelními pohromami. Tisk 2180.

9. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Křižko, Hucla, Petříka, dr Soukupa, Lisého, Pánka, dr Franty, dr Brabce, Šachla, Zavorala a spol. (tisk 2158) na poskytnutí státní pomoci zemědělcům v krajích postižených živelními pohromami v r. 1925. Tisk 2214.

10. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Knesche a soudr, (tisk 2154) na vyšetření škod a provedení nouzové akce, pro rolníky těžce poškozené katastrofální průtrží mračen v okresu Rokytnice v Orlických Horách. Tisk 2213.

11. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Hladika, Linka, Starka a soudr. (tisk 2160) na poskytnutí podpor za příčinou škod, způsobených živelními katastrofami. Tisk 2215.

12. Zpráva I. zahraničního výboru, II. rozpočtového výboru k vládnímu návrhu (tisk 2162) zákona o poplatcích za úřední úkony československých zastupitelských úřadů. Tisk 2199.

Má někdo námitky proti tomuto návrhu? (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Končím schůzi.