Tak výměnek plnil vlastně dvě funkce, jednak zastupoval posloupnost dědickou, jednak plnil funkci starobního zaopatření. Tím se dá vysvětliti právě ta velká rozšířenost tohoto výměnku na venkově. Ovšem je známo, že tato výměnková instituce má také své stinné stránky, na které často bylo poukazováno. Takovou stinnou stránkou je na př. již sama naturálnost dávek. Je to jakýsi zbytek naturálního hospodářství, kterému se dnes v našem peněžním hospodářství těžko můžeme přizpůsobiti, ačkoliv na druhé straně nutno uznat, že na př. ve válce právě tato naturálnost mnohým výměnkářům přispěla, že nezahynuli hlady, jako to bylo u těch výměnkářů, kteří byli odkázáni jen na výměnek peněžní.
Dále je známo, že vznikají velmi často různice a spory rodinné mezi výměnkářem a dětmi, někdy statek přejde do cizích rukou, nastane cizí poměr mezi výměnkářem a držitelem, což jsou jistě nepříznivé stránky, a vedly mnohdy k tomu požadavku, aby výměnek byl úplně odstraněn a nahrazen starobním pojišťováním. Ale požadavky ty jdou přece jen příliš daleko. Hlavní vada, která s výměnkem je spojena, dnes spočívá spíše v tom, že chybí právní úprava výměnku. Je zajímavé, jak nastala nynější legislativní mezera v tomto směru.
Pohlédneme-li do minulosti, vidíme, že ve starší době, zejména v XVIII. století, tomu tak nebylo. Byly staré patenty a reskripty ještě z dob absolutismu, kterými jsou podrobně upraveny poměry výměnkové, zejména to, z čeho výměnek má pozůstávat, aby totiž dávky výměnkové nebyly příliš vysoké a příliš nezatěžovaly přejímatele statku. To se může dnes snadno státi, poněvadž rolník, který jde na výměnek - konečně snad každý je do jisté míry egoistou - vymíní si příliš mnoho a více, než může jeho nástupce snésti. To bylo zamezeno těmi starými předpisy.
Dále bylo stanoveno, že rolník, dokud nedosáhne určitého věku - 60 až 65 let - nesmí jíti na výměnek. Tohoto ustanovení dnes nemáme a stává se, že rolník jde na výměnek dříve, než je to potřebí, že jeho pracovní síla zůstává nevyužita, nehledě k tomu, že nejsou řídké případy, že na jednom statku váznou dva výměnky po předešlé a předpředešlé generaci. My jsme tedy měli původně takovou právní úpravu výměnkovou. Když r. 1811 byl zaveden náš všeobecný občanský zákon, zůstavil v platnosti všechny ony staré předpisy, které se týkaly zvláštní selské dědické posloupnosti a zároveň také těchto poměrů výměnkových. Následkem toho neuznali tenkrát kodifikátoři všeobecného občanského zákona za nutné touto látkou se zabývati. Proto také v občanském zákoně není vůbec žádné zmínky o výměnku. Když však nastalo vyvážení půdy v r. 1848 a zrušení různých omezení vlastnictví selského a když nastalo později také zrušení zvláštní dědické posloupnosti selské a omezení dělitelnosti půdy, tedy eo ipso, byly všechny tyto staré předpisy z doby absolutní zrušeny. A tak nastal případ, že poměry výměnkové nejsou upraveny nikde, ani v občanském zákoně, ani dřívějšími zrušenými předpisy, čili že nastala v tomto směru úplná svoboda smluvní, každý může si ohledně výměnku cokoliv umluviti, a právně to platí. To se však ukázalo velmi nebezpečným a škodlivým.
Vážení pánové! Poněvadž právě nyní jedná se u nás o novelisaci všeobecného občanského zákona, jest známo, že práce v ministerstvu spravedlnosti v tom směru již značně pokročily a že nastane brzy doba, kdy výsledky těchto legislativních prací ohledně nové úpravy občanského zákona budou předloženy Národnímu shromáždění, tedy jest také potřebí, aby upravena byla také otázka výměnku. A k tomu účelu směřuje resoluce, kterou se vláda žádá, aby u příležitosti novelisace občanského zákona věnována byla pozornost otázce výměnku.
Doporučuji proto tuto resoluci ku přijetí. (Souhlas.)
Předseda: Pan sen. Barth, Löw a soudr. podali pozměňovací návrh a pan sen. dr. Horáček resoluci.
Prosím, aby obé bylo přečteno.
Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):
"Návrh sen. Bartha, Löwa a soudr. k č. t. 2027:
V §u l buďtež číslice "4000 Kč" a "2000 Kč" nahrazeny číslicemi "6000 Kč" a "3000 Kč".
Resoluční návrh sen. dr. Horáčka, Práška, dr. Franty, dr. Brabce, Valouška, dr. Procházky, Svěceného, Petříka, Pánka, Lisého a spol.:
"Vláda se žádá, aby u příležitosti novelisace občanského zákona věnována byla pozornost úpravě výměnku."
Předseda: Má pan zpravodaj nějaký doslov?
Zpravodaj sen. dr. Veselý: Ano.
Předseda: Uděluji slovo panu zpravodajovi.
Zpravodaj sen. dr. Veselý: Vážený senáte! Pokud jde o resoluění návrh pana prof. dr. Horáčka, prohlašuji, že s ním úplně souhlasím, připojuji se k němu a přijímám jej za svůj. Požadavek, aby v občanském zákoně byla věnována pozornost úpravě výměnku, je docela oprávněný, a to tím spíše, poněvadž v občanském zákoně a pak v knihovním řádu mluví se pouze o reálních břemenech. Pod těmi reálními břemeny jsou schovány výměnky. Právě proto však, že obsah těch reálních břemen upraven byl kdysi dvorskými dekrety a resolucemi a tato úprava zmizela a nastala mezera, kterou je potřebí znovu vyplniti, avšak na podkladě studií a znaleckých dobrozdání, která bude nutno opatřiti.
Pokud jde o návrh pana sen. Bartha a spol., zmínil jsem se již o tom, že ústavně-právní výbor se zabýval touto otázkou a zabýval se i návrhem, aby existenční minimum bylo zvýšeno tak, jak pánové právě navrhují, na 6000, po př. 3000 Kč pro výživné, anebo daně. Od návrhu toho bylo však upuštěno proto, že se ukázalo, že by bylo nutno hned měniti také jiné zákony, zejména zákon z roku 1920 o státních pensistech, kterým je také existenční minimum upraveno na 4000 Kč, pokud se týče 2000 Kč. Nebylo možno pojmouti do této příležitosti hned ještě také jiné zákony. Také úprava, která by stanovila existenční minimum u výměnku na 6000 Kč, neshodovala by se s tím, co je ustanoveno pro aktivně sloužící státní zaměstnance. Pro ty je výhrada existenčního minima 6000 Kč. Dosud v zákonodárství bylo vždycky pravidlem, že aktivně sloužícím státním zaměstnancům bylo ponecháno vyšší existenční minimum než pensistům. Aktivně sloužící měl větší potřebu než pensista a bylo nutno dbáti toho, aby byl lépe živen, aby mohl živiti i rodinu; byli to přece většinou mladí lidé, kdežto pensisté mají obyčejně již rodinu odbytou. Tedy zase tam by bylo nutno hnouti existenčním minimem a také je upraviti. Tím však bychom se dostali do změn příliš rozsáhlých.
Vláda nám dala určitý a závazný slib, že sama při úpravě exekučního řádu přijde s návrhem, který by asi vyhovoval intencím ústavně-právního výboru, a myslím, že také intencím, které má na mysli pan sen. Barth.
Netvrdím, že bych pokládal částku 4000 Kč a 2000 Kč - jak nyní existenční minimum stanovíme, za přiměřenou. Mně jde skutečně jen o fakt, že při této příležitosti nemůžeme hýbati všemi těmi zákony, které také souvisejí s touto úpravou výměnku. Lituji sice, že nemohu připojiti se také k návrhu pana kolegy Bartha a společníků, ale pro tentokráte musím žádati, aby slavný senát schválil návrh v tom znění, jak byl ústavně-právním výborem schválen a předložen.
Předseda (zvoní): Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Přistoupíme k hlasování ve čtení prvém.
Vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu sen. Bartha, Löwa a soudr. budeme hlasovati o osnově zákona takto:
O pozměňovacím návrhu sen. Bartha, Löwa a soudr.
o článku I., bude-li tento návrh zamítnut, o tomto článku podle zprávy výborové;
o článku II., nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)
Nejsou, budeme tudíž tak postupovati.
Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem sen. Bartha a soudr. na změnu článku I., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí, aby článek I. a II., nadpis zákona a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímají se podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Dalším bodem je:
2. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Práška, Križko, Zavorala, dr. Procházky, dr. Soukupa, Petříka, Pánka, Lisého, dr. Franty, dr. Němce a spol. (tisk 1953) na poskytnutí státní podpory poškozeným krupobitím a průtrží mračen na okrese dolno-kralovickém. Tisk 2070.
Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Hybš, za výbor rozpočtový pan sen. Kouša. Dávám slovo zpravodaji za výbor národohospodářský, panu sen. Hybšovi.
Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Loňského roku, dne 28. června, snesla,se prudká bouře, která byla spojena s krupobitím, nad okresem dolnokralovickým a zachvátila celkem 14 obcí. Katastrofa tato byla tak veliká, že v některých obcích úroda byla zničena na 70% a v obci Chej-stovicích na celých 100%. Průtrž mračen poškodila nejen obilí, ale zničila i pole, odnesla ornici a přervala také silniční spojení.
Škoda, která tímto krupobitím a průtrží mračen byla způsobena, je pro tamní obyvatelstvo, které není v kraji zrovna úrodném, velmi citelná. O návrhu, který podali sen. Prášek, Križko, Zavoral, dr. Procházka, dr. Soukup, Petřík, Pánek, Lisy, dr. Franta, dr. Němec a spol., jednal národohospodářský výbor a usnesl se jednomyslně, aby tento návrh byl přidělen ministerstvům vnitra, zemědělství a financí, aby škody způsobené touto katastrofou dala vyšetřiti a náležitou podporu, jakož i nutné odpisy daní jim povolila. (Místopředseda Valoušek převzal předsednictví.)
Národohospodářský výbor žádá slavný senát, aby toto usnesení schválil.
Místopředseda Valoušek (zvoní): Prosím pana zpravodaje rozpočtového výboru sen. Koušu, aby podal svou zprávu.
Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Rozpočtový výbor ve své schůzi konané dne 29. ledna 1925 se usnesl doporučiti vládě, by s největším urychlením provedla veškerá šetření v postižených obcích a poskytla všechny výhody směřující k tomu, aby postiženým zemědělcům bylo možno upraviti svá hospodářství do budoucna, a aby byli znovu schopni věnovati se svému zemědělskému povolání.
Rozpočtový výbor prosí senát, aby návrh byl schválen.
Místopředseda Valoušek: Nikdo není ke slovu přihlášen, budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí s resolučním návrhem tak, jak je vyznačen ve zprávě výborové tisk 2070, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedený resoluční návrh se schvaluje.
Přistoupíme k dalšímu bodu, jímž je:
3. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Spiese, Zulegera, Lipperta a soudr. (tisk 1974) na zahájení a provedení nouzové akce pro rolníky volebního kraje karlovarského a okresů Teplé a Mariánských Lázní, kteří katastrofální nepohodou byli poškozeni. Tisk 2071.
Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Hybš, za výbor rozpočtový sen. Kouša.
Prosím pana sen. Hybše, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Loňského roku v okresích Karlovy Vary, jakož i okresích Teplá a Mariánské Lázně trvalo neustále deštivé počasí, a to v měsíci srpnu a září, kteréžto počasí spojeno bylo s lijáky podobnými takřka průtrži mračen. Neustálé prudké deště poškodily loňskou úrodu v těchto okresích tak těžce, že na mnoha místech zničena byla bezmála celá úroda. Pšenice, žito a ječmen zůstaly na poli, vzrostly a shnily, oves přezrál, poněvadž nemohl býti posečen a zrní vypadalo, zůstalo taktéž na poli. Rovněž utrpěly těžce i brambory, které namnoze zčernaly a jako nepotřebné musily zůstati na poli.
Národohospodářský výbor jednal o návrhu sen. Spiese, Zulegera, Lipperta a soudr. (tisk 1974) na zahájení a provedení nouzové akce pro zemědělství okresů Karlovy Vary, Teplá a Mariánské Lázně a usnesl se, aby návrh tento přidělen byl ministerstvům financí, zemědělství a vnitra, aby v těchto okresích zavedla potřebná šetření a poskytla vydatnou podporu nejen peněžní na obstarání osiva a krmiva, ale také povolila i vydatnou slevu na daních.
Národohospodářský výbor žádá slavný senát o schválení svého usnesení.
Místopředseda Valoušek (zvoní): Za výbor rozpočtový referuje pan sen. Kouša. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Rozpočtový výbor ve své schůzi dne 29. ledna zabýval se návrhem, o kterém zde referoval pan kolega sen. Hybš po stránce finanční. V návrhu se žádá, aby se poskytly daňové odpisy. Rozpočtový výbor schvaluje zprávu výboru národohospodářského a prosí slavný senát, aby zprávu přijal tak, jak je navržena.
Místopředseda Valoušek: Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem, jak je vyznačen ve zprávě výborové (tisk 2071), nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedený resoluční návrh se schvaluje.
Na denním pořadu dále je:
4. Návrh poslanecké sněmovny na prodloužení lhůty ku projednání usnesení senátu (tisk 1099) k vládnímu návrhu zákona o původcovu právu k literárním, uměleckým hudebním a výtvarným a fotografickým dílům o další 2 měsíce.
Jelikož nebylo možno poslanecké sněmovně ve stanovené době učiniti v této věci svoje usnesení, je nutno, aby byla jí lhůta prodloužena o další 2 měsíce.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh tento se přijímá.
Bod
5. Návrh poslanecké sněmovny na prodloužení lhůty ku projednání usnesení senátu (tisk 1829) k vládnímu návrhu zákona o osvojení o další 2 měsíce.
Jelikož nebylo možno poslanecké sněmovně, aby ve stanovené době učinila v této věci svoje usnesení, je nutno, aby byla jí lhůta prodloužena o další 2 měsíce.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Můj návrh je přijat.
Dnes byla tiskem rozdána naléhavá interpelace sen. Trčky, Kotrby, Thoře a soudr. vládě o odpisu pohledávek Státním obilním ústavem konsumním družstvům. Tisk 2075.
Podle §u 68 jedn. řádu senátu rozhodne senát bez rozpravy prostým hlasováním, zda a kdy jest o ní zahájiti rozpravu.
Kdo souhlasí, aby této interpelaci přiznána byla naléhavost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Naléhavost této interpelaci se nepřiznává.
Dále byla tiskem rozdána naléhavá interpelace sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. na pana ministra sociální péče stran podání osnov zákonů o ochraně nájemníků a o podpoře stavebního ruchu. Tisk 2076.
Podle §u 68 jedn. řádu senátu rozhodne senát bez rozpravy prostým hlasováním, zda a kdy jest o ní zahájiti rozpravu.
Kdo souhlasí, aby této interpelaci přiznána byla naléhavost, nechť zvedne ruku. (Děje se. - Hluk. - Zvoní.)
To je menšina. Naléhavost této interpelaci se nepřiznává.
Sděluji, že do výboru kulturního na místo sen. Polacha nastupuje sen. Kiesewetter,
do výboru rozpočtového na místo sen. Polacha nastupuje sen. Stark,
do výboru sociálně-politického na místo sen. Hladíka nastupuje sen. Jarolim, na místo sen. Heckera nastupuje sen. Löw,
do výboru technicko-dopravního na místo sen. W. Lorenze nastupuje sen. Hecker,
do výboru ústavně-právního na místo sen. Polacha sen. Hladík.
Navrhuji, aby se příští schůze konala v pátek dne 6. března 1925 o 11. hodině s tímto
denním pořadem:
1. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu zákonu (tisk 2009) o exekuci na výměnky. Tisk 2027.
2. Zpráva I. národohospodářského výboru, n. rozpočtového výboru o návrhu sen. Hucla, Križko, Zavorala, dr. Procházky, dr. Soukupa, Havleny, Pánka, Klečáka, dr. Franty, dr. Němce a spol. (tisk 1948) na zavedení strážní hlásné služby při povodních. Tisk 2034.
3. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Franke a soudr. (tisk 1997) na provedení nouzové akce v politickém okresu Šumperku. Tisk 2072.
4. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Franke a soudr. (tisk 1999) na provedení nouzové akce pro větší počet obcí politického okresu Zábřehu. Tisk 2073.
5. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Hrubého, Zavorala, Pánka a spol. (tisk 2004) na poskytnutí státní pomoci pohořelým v obci Utěchvosty v okrese Uhlířské Janovice. Tisk 2074.
Není námitek proti tomuto pořadu? (Námitky nebyly.) Není jich.
Končím schůzi.
Konec schůze v 16 hod. 30 min.