Přítomni:

Předseda: Donát.

Místopředsedové: dr. Franta, Klofáč, Niessner, Valoušek.

Zapisovatelé: dr. Vlček, dr. Reyl.

123 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Habrman, Srba, Udržal; odborový přednosta ministerstva vnitra dr. Bobek.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. dr. Marešovi, dr. Soukupovi, Oberleithnerovi, na jeden týden sen. dr. Spiegelovi.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na 14 dní sen. Ficzovi, na dobu jednoho měsíce sen. Polachovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 2070 poštou. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Práška, Križko, Zavorala, dr. Procházky, dr. Soukupa, Petříka, Pánka, Lisého, dr. Franty, dr. Němce a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným krupobitím a průtrží mračen na okrese dolnokralovickém (tisk 1953).

Tisk 2071 poštou. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Spiese, Zulegera, Lipperta a soudr. na zahájení a provedení nouzové akce pro rolníky volebního kraje karlovarského a okresů Teplé a Mariánských Lázní, kteří katastrofální nepohodou byli poškozeni (tisk 1974).

Tisk 2077 poštou. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4977) o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 5027).

Tisk 2078 poštou. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 5007) zákona o poplatkoch v pokračovaní před rozhodčím súdom plodinovej burzy v Bratislave (tisk 5016).

Tisk 2064 - 2064/10. Odpověď ministra zemědělství na interpelaci sen. Knesche, Hübnera a soudr. stran nutné celní ochrany zemědělských výrobků (tisk 1900/1).

Tisk 2064/1. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Hartla, dr. Herzigové, K. Friedricha a soudr. stran protizákonné zvůle při přibírání politických stran k návrhům na utvoření okresních správních komisí (tisk 1803/12).

Tisk 2064/2. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Jelinka, Luksche a soudr. stran provádění tiskové censury v Brně (tisk 1975/1).

Tisk 2064/3. Odpověď ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministrem školství a národní osvěty na interpelaci sen. dr. Naegle, dr. Herzigové a soudr. stran německých kursů pro porodní báby (tisk 1900/3).

Tisk 2064/4. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr. Spiegela a soudr. o tom, že soudy nesprávně vykládají § 2 jazykového zákona (tisk 1957/1).

Tisk 2064/5. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr. Hellera, Jarolima a soudr. stran rozdělení poplužních dvorů Clary'ského velkostatku v okresu Teplice-Šanov (tisk 1954/1).

Tisk 2064/6. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr. Spiegela a soudr. o tom, jak se po stránce jazykového práva jedná s cizinci (tisk 1900/5).

Tisk 2064/7. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Knesche, dr. Hilgenreinera a soudr. o tom, že žákům bylo zapověděno účastniti se ve spolcích "Wandervögel" a "Staffelsteiner" (tisk 1975/2).

Tisk 2064/8. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Hartla, dr. Herzigové a soudr. stran protiprávních opatření státních železničních úřadů na zamezení průmyslové práce v den 28. října t. r. (tisk 2013/3).

Tisk 2064/9. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Hartla a soudr. stran nového odhalení k procesu Baeranovu (tisk 1957/4).

Tisk 2064/10. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Jelinka a soudr. stran událostí u I. Moravské spořitelny v Brně (tisk 1803/8).

Tisk 2065 - 2065/9. Interpelace sen. dr. Naegle a soudr. na vládu stran porušování jazykového zákona ze dne 29. února 1920, čís. 122 Sb. z. a n., u správy německého školství.

Tisk 2065/1. Interpelace sen. Knesche a soudr. na p. ministra financí a na p. ministra zemědělství stran klasifikace půdy v obcích Horních Vernéřovicích a Dolních Vernéřovicích.

Tisk 2065/2. Interpelace sen. Knesche a soudr. na p. ministra financí stran nedostatečného přikazování obecních a okresních přirážek.

Tisk 2065/3. Interpelace sen. Knesche a soudr. na p. ministra financí stran odpisů daně pozemkové a odpisů daně z obratu a daně z příjmů při živelních pohromách.

Tisk 2065/4. Interpelace sen. Knesche a soudr. na p. ministra financí stran paušalování daně z obratu u rolníků.

Tisk 2065/5. Interpelace sen. Knesche a soudr. na p. ministra financí a p. ministra zemědělství stran rozdělení výrobních oblastí.

Tisk 2065/6. Interpelace sen. Knesche a soudr. na p. ministra financí stran vyměřování daně z příjmů za léta 1920 až 1923 u rolníků.

Tisk 2065/7. Interpelace sen. K. Friedricha a soudr. na p. ministra pošt a telegrafů stran protizákonného jednání poštovního úřadu v Dolním Žandově.

Tisk 2065/8. Interpelace sen. dr. Herzigové a soudr. na p. ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy stran nedostatečné péče o nemocné dítky v nemocnicích.

Tisk 2065/9. Interpelace sen. Jelinka, dr. Mayra-Hartinga, Zulegera, dr. Naegle, Fahrnera a soudr. na p. ministra vnitra stran rozpuštění výboru První Moravské spořitelny v Brně a dosazení správní komise.

Tisk 2072. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového a návrhu sen. Franke a soudr. na provedení nouzové akce v politickém okresu Šumperku (tisk 1997).

Tisk 2073. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Franke a soudr. na provedení nouzové akce pro větší počet obcí politického okresu Zábřehu (tisk 1999).

Tisk 2074. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Hrubého, Zavorala, Pánka a spol. na poskytnutí státní pomoci pohořelým v obci Utěchvosty v okresu Uhlířské Janovice (tisk 2004).

Těsnopisecká zpráva o 239. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 12. prosince 1924.

Tisk 2075. Naléhavá interpelace sen. Trčky, Kotrby, Thoře a soudr. vládě o odpisu pohledávek Státním obilním ústavem konsumním družstvům.

Tisk 2076. Naléhavá interpelace sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. na p. ministra sociální péče stran podání osnov zákonů o ochraně nájemníků a o podpoře stavebního ruchu.

Z cizích parlamentů. Rok 1925 ročník VI. číslo 1 - 2.

Zápisy o 248. a 249. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle § 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Tisk 2077. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4977) o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 5027).

Výboru rozpočtovému:

Tisk 2078. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 5007) zákona o poplatkoch v pokračovaní před rozhodčím súdom plodinovej burzy v Bratislave (tisk 5016).

Předseda (zvoní): Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o shora uvedených usneseních poslanecké sněmovny podaly zprávu ve lhůtě sedmidenní.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Výboru imunitnímu:

Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích se žádostí soudní stolice v Užhorodě ze 4. února 1925 č. Tk IX 83/25-2 za svolení k trestnímu stíhání sen. Bodnara pro přečin podle § 14 č. 3 a 5 zák. čl. 50/1923 Sb. z. a n.

Předseda (zvoní): Pan sen. Bodnar učinil dne 28. ledna b. r. ke mně dotaz týkající se domovní prohlídky provedené v jeho bytě v Hrušově dne 24. ledna b. r.

Toho dne přišli v nepřítomnosti sen. Bodnara do jeho domu 3 četníci z Hrušova, aby provedli domovní prohlídku. Na žádost choti sen. Bodnara, aby se vykázali písemným rozkazem, odpověděli, že písemného rozkazu nemají, a když choť sen. Bodnara protestovala proti jejich jednání, ohrožovali ji bodáky. Při prohlídce donutili ji, aby jim otevřela zavřenou skříň, zpřevraceli všechno v domě a zabavili a odnesli řadu knih ze soukromé knihovny senátorovy. (Sen. Matuščák: Slyšte!) O prohlídce nesepsali protokolu a nevydali žádného potvrzení o zabavených knihách.

K zakročení sen. Bodnara prohlásil tomuto hlavní služný v Terešvě Komarnický, že nařídil prohlídku na vlastní odpovědnost a že jejím účelem bylo pátrati po zabavených kalendářích "Pravdy".

Pan dotazovatel táže se mne, jaké opatření hodlám v tomto případě učiniti.

K dotazu odpovídám toto:

Oznámil jsem neprodleně věc ministerstvu vnitra žádaje za vyšetření. Ministerstvo sdělilo dopisem z 29. ledna b. r., že podle konaného šetření nařídil domovní prohlídku hlavní služný v Terešvě, ježto četnictvo oznámilo, že sen. Bodnar má ve svém bytu mnoho komunistických letáků a brožur, které soustavně rozšiřuje.

Domovní prohlídka, kterou byl porušen předpis § 24 úst. list., stala se hrubým nedopatřením hlavního služného. Ministerstvo vyslovilo politování nad tímto případem a učinilo opatření, aby se jmenovanému úředníku dostalo přísné výtky.

Pokud jde o chování se četnictva vůči rodině sen. Bodnara, sdělilo ministerstvo vnitra na základě provedeného šetření dalším dopisem z 27. února b. r., že četnictvo provádějíc prohlídku nedovolilo členům rodiny sen. Bodnara opustiti za prohlídky místnost, v níž byla prohlídka konána, což za daných okolností vyžadovalo provedení příkazu, že však postupovalo při prohlídce s náležitým taktem.

Čině o tomto zakročení předsednictva slavnému senátu sdělení, vyslovuji rovněž politování nad tímto porušením imunity sen. Bodnara a mám za to, že opatřením, jež učinilo ministerstvo vnitra, dostává se p. sen. Bodnarovi žádoucího zadostiučinění.

Přikročuji k projednávání denního pořadu.

Zpravodajem je pan sen. dr. Veselý. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Veselý: Slavný senáte! Exekuce na výměnky byla dosud upravena §em 330 exekučního řádu v tom způsobu, že exekuce byla přípustná do 600 Kč. Tedy 600 Kč musilo výměnkáři zůstati na jeho výživu nutnou pro něho, po případě jeho rodinu. 600 Kč je částka v našich poměrech tak nepatrná, že ovšem nebylo možno dodržovati toto ustanovení zákona, a proto soudy samy při rozhodování si pomáhaly tím způsobem, že říkaly: Tou částkou se rozumí hodnota předválečná, tedy ne 600 Kč nynějších, nýbrž přepočítávaly ten obnos na 4000 Kč, někdy na 6000 Kč, podle uvážení soudcovského. Tímto rozhodováním, které ovšem nebylo stejnoměrné a ve všech případech souhlasné, byla zavedena právní nejistota, kterouž bylo nutno upraviti a zase nahraditi zákonem, který by soudy vázal tak, aby rozhodovaly stejnoměrně.

Vláda proto přichází s návrhem, aby za exekuční minimum pro výměnkáře byla uznána částka 4000 Kč, takže při exekuci na výměnek musí výměnkáři zůstati volná částka 4000 Kč na jeho výživu.

Tento obnos 4000 Kč není vzat libovolně, nýbrž je přizpůsoben ustanovení zákonnému, a to zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 Sb. z. a n., kde se upravuje exekuce na výslužné státních zaměstnanců. Také podle tohoto zákona se praví, že při exekuci na výslužné státnímu zaměstnanci musí zůstati 4000 Kč volných na jeho živobytí, a ta částka že je vyloučena z vedení exekuce. Tedy mezi výměnkáři a státními zaměstnanci ve výslužbě nastává tím jakási rovnost, a to proto, že vláda má za to, že výměnek je také jakousi pensí, že poměry jsou podobné a že je potřebí stejně je upravovati.

Nové je ustanovení vládního návrhu o tom, že při exekuci o výživné, když manželka nebo děti žalují výměnkáře o placení výživného, nebo při exekuci pro daně smí zůstati výměnkáři volných pouze 2000 Kč, tedy ne 4000 Kč jako při obyčejných exekucích, nýbrž jenom 2000 Kč.

Také v tom se vládní předloha shoduje s ustanovením zákona o vedení exekuce na pense státních zaměstnanců. Tedy jeden účel zákona byl, aby nastala stejnost v ustanovení mezi státními zaměstnanci a výměnkáři. Druhým účelem zákona bylo, aby bylo unifikováno právo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku s právem, které platí na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Tam v příčině vedení exekuce na výměnky nebylo vůbec žádného ustanovení zákonného, takže by tu byla nastala naprostá právní nejistota a volnost uvažování jednotlivých soudců. Na Slovensku a na Podkarpatské Rusi instituce výměnků není tak častá jako u nás, takže to opatření tam snad není naléhavé, ale právní poměry a také hospodářské poměry mezi Slovenskem, Moravou a Čechami se přece jen sbližují a naši lidé odcházejí na Slovensko a tam brzy výměnky zaváděny budou tak jako u nás, a proto je potřebí i v tom směru, aby právní úprava zákona byla provedena.

Když ústavně-právní výbor jednal o této otázce, bylo nadhozeno, že snad by bylo vůbec potřebí existenční minimum, které je z exekuce vyloučeno, znovu upraviti, a to vyšší částkou než 4000 Kč, pokud se týče 2000 Kč. Ústavně-právní výbor radil se o této úpravě, ale poznal, že tato příležitost není dosti vhodná, poněvadž by bylo potřebí množství materií právních upravovati, a vláda slíbila, že brzy přijde se samostatným svým návrhem, kterým bude existenční minimum všeobecně upraveno. Tedy v té příčině ústavně-právní výbor neuznal za vhodné rozšiřovati platnost vládní osnovy také ještě na existenční minima jiných osob než výměnkářů. Mimo to byl učiněn podnět, aby také exekuční řád platný pro Slovensko byl novelisován a upraven. I v té příčině vláda prohlásila, že přijde brzy s návrhem celého exekučního řádu nového, který bude ovšem platný pak nejen pro Čechy, Moravu a Slezsko, nýbrž i pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, takže nebylo radno při této, konečně přece jen drobné příležitosti, dělati již rozsáhlá opatření zákonodárná, ústavně-právní výbor proto doporučuje váženému senátu, aby vládní předloha tak, jak byla senátem upravena - my jsme provedli jakousi změnu, ovšem nepatrnou a na věc nemající žádného vlivu - byla v tomtéž znění schválena. (Pochvala.)

Předseda: Dále má slovo pan sen. Barth.

Sen. Barth (německy): Slavný senáte! Podali jsme k této předloze návrh, aby částky, které exekucí nemohou býti postiženy, byly zvýšeny. Odůvodňujeme to netoliko se stanoviska právního, poněvadž nemůžeme pochopiti, proč se s těmito výměnkáři má jednati jinak nežli s jinými lidmi, nýbrž domníváme se také, že tyto částky již proto jsou příliš nízké, poněvadž tyto výměnky jsou přece vybudovány na různých podkladech. A nedosahují-li tyto částky takové výše, aby, jak se pan zpravodaj vyslovil, nebylo lze nějak libovolně zasáhnouti, musí právě tyto číslice býti zvýšeny. Vezměme na příklad: u malého rolníka jsou různé způsoby výměnku: peníze, naturálie a byt. Malí rolníci však, kteří nemohou poskytovati naturálií, poskytují t. zv. výměnek ke stolu, t. j. dotyčný, který převezme otcovský majetek, má poskytovati zdarma stravu rodičům anebo těm, od nichž majetek převzal. A jestliže, pánové, číslice je tak nízká, že snad byt a strava nejsou kryty, pak nevím, co by mohlo nastati, kdyby se skutečně mělo jednati ve smyslu zákona. Přijde tu exekutor a zabaví snídani, oběd anebo večeři? Suma jest po mém názoru příliš nízká, a proto jsme navrhli, aby na místě číslic 4000 a 2000 Kč dány byly číslice 6000 a 3000 Kč. Ostatně souhlasíme s předlohou, poněvadž zde skutečně, jak se již pan zpravodaj zmínil, má býti učiněna přítrž libovůli.

Předseda: Dále má slovo pan sen. dr. Horáček.

Sen. dr. Horáček: Slavný senáte! Budiž mi prominuto, že také chci několika slovy, dotknouti se této otázky, ovšem v jistém širším smyslu, než jak je projednávána. Dovolil jsem si totiž navrhnouti k tomuto návrhu zákona resoluci, která má za účel, aby právní úpravě výměnku vůbec byla věnována větší pozornost. Učinil jsem tak z toho důvodu, že instituce výměnku, a zejména výměnku naturálního, je v zemích českých velmi rozšířena, ano jsou krajiny na venkově, kde takřka na každém statku vázne výměnek. Tato rozšířenost výměnku se dá různým způsobem odůvodniti. Jednak, řekl bych, psychologicky, to je tím, že venkovské obyvatelstvo nerado činí poslední pořízení, které je spojeno s jistými formalitami, a dále, že dřívější intestátní posloupnost nevyhovovala potřebám zemědělského stavu. Ona totiž byla založena na principu rovnodílnosti, že celá pozůstalost při několika dědicích stejného stupně měla se stejným způsobem rozděliti. To ale nevyhovuje zemědělskému majetku, poněvadž zde nějaké reální rozdělení není možné, a když nastalo rozdělení v ideální spoluvlastnictví, tedy tím samo sebou nastalo velké zadlužení toho, kdo statek selský převzal. A proti tomu právě, jaksi instinktivně reagovalo již v dřívějších dobách - je to velmi starobylá instituce výměnek - obyvatelstvo venkovské tím, že ještě před svou smrtí obyčejně rolník odevzdal svůj statek dospělému synovi a odešel, jak se říká, na výměnek.

Druhý úkol, který takto ten výměnek plnil, bylo starobní zaopatření rolníka. Je známo, že zaměstnání zemědělské vyžaduje velmi značných sil tělesných a že v jistém věku již takový rolník nemá způsobilosti, aby sám své hospodářství obstarával, a že tedy je nucen odejíti na výměnek, t. j. do soukromí a při tom ovšem, poněvadž nemá nějakého jiného jmění, je potřebí jeho starobního zaopatření.