Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Sen. dr. Soukup (pokračuje):... a jakoby nebylo nesporno, že samo křesťanství vyrostlo ze židovství, že také sám Nazaretský zakladatel křesťanství byl synem rodičů židovských a jeho apoštolové že byli rovněž dětmi národa židovského. Naprosto nesnesitelným je však pro nás pomyšlení že by naše republika měla býti ve svém suverenním řešení svých právních poměrů jakýmkoliv způsobem odvislou od římské kurie a římského papežství. Pro nás nemůže býti kurie žádným kompaciscentem, pro nás není kurie žádným suverénem, zejména když prorok, od něhož odvozuje své zřízení, výslovně prohlásil, že jeho království není z toho světa, a není-li kurie zastoupena, a vším právem, ve Společnosti národů, může se tím méně mísiti do našich poměrů vnitropolitických. My naopak jsme povinni žádati, aby naše diplomatické zastoupení při Vatikáně bylo zrušeno jako naprostý nonsens, příčící se poslání celého státu a jeho poměru vůči všem církvím ostatním. Odmítáme-li jakékoliv vměšování se Moskvy do poměrů našich, nemůžeme snésti také vměšování se Říma, zejména když zde jde o organisaci založenou stejně na bezvýhradné diktatuře a absolutismu ve věcech přesvědčení, víry i ekonomie.

V rozpočtové debatě musíme také zdůrazniti nutnost svobody tisku a žádati urychlenou reformu jak zákona tiskového, tak trestního vůbec, zejména pokud jde o otázky rázu politického. Dosavadní systém konfiskací byl nemožný a pro republiku navenek přímo potupný. Žádáme zvýšenou svobodu tisku a tím také jeho zvýšenou odpovědnost. Nechť má každý právo napsati a kritisovati vše, co uzná za vhodné, ale nechť také za to přejímá odpovědnost. (Hlas: To je správné!) Veřejný a výchovný význam tisku tím jenom nesmírně vzroste. Censura tisková nemůže a nesmí být také nástrojem libovůle. Je jistě nesnesitelným, aby se na jedné straně konfiskovaly sebe mírnější projevy, jakmile se dotknou církve a jejích dogmat, a na druhé straně, aby se docela nezávadně propouštěly a nechávaly kolportovati věci, které jsou přímým ponížením všeho toho, co bychom měli v republice žárlivě ostříhat, jako je na př. autorita presidenta republiky. (Výborně!)

Co si však máme mysliti, když v Praze nákladem katolické akciové tiskárny vyjde celá kniha, která konfiskována nebyla a která tak nízkým způsobem píše o presidentu státu, podkládajíc mu bezpříkladnou úskočnost a nízkost charakteru jen k tomu cíli, aby se proti němu štvaly nemyslící davy ulice. O našem presidentovi bylo tu mezi jiným napsáno toto:

"Byl Sudil (t. j. president) vetchý stařec,

kostra jen a kůže,

stín potácivý pouze statného kdys muže."

Píše se dále:

"Jak ostříž krvavý, (t. j. president) jenž

třepetá se nad polem

a žlutým okem bezcitným kraj zkoumá kolkolem,

tak Sudil číhal na Romanu nevinnou,

by v prach ji srazil prudkou ranou jedinou.

Stich stařec Sudil, do křesla se zvrátil

znavený,

tvář mrtvolná mu stuhla stará, vous měl

zježený.

Král (t. j. český národ), jenž ho pozoroval,

cítil v těle třas:

Je Sudil člověk jen, či démon zlý a ďas?"

Do úst presidentových se vkládají také tato slova:

"Když hřešila, nechť Romana (církev) teď

za to pyká!

Ji bijte heslem prof. Masaryka:

Řím souzen a též odsouzen být musí námi."

Nebo prosím: slova presidentova:

"Již teda ze řetězu pouštím vás, své feny.

Huš! Na Romanu vrhněte se rozvztekleny,

a neustaňte, pokud onu římskou lvici

k mým starým nohám nesložíte zmírající.

Však, nežli rozpustím Vás, páni, v širé vlasti kraje,

vás k sobě osmělím se pozvat na koflíček čaje."

Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Hlasy: To jest mizernost! Takové infamie nedovolí si v žádném státě nikdo!)

Sen. dr. Soukup (pokračuje): Mám za to, že president republiky je celým svým životem a celou svou životní prací giganticky povznesen nad útoky zbabělého anonyma. Zde musí býti zjištěno, jde-li o úmysl, nebo neslýchanou nedbalost, a musí se nám dostati odpovědi, co se v tomto směru stalo ve smyslu zákona na ochranu republiky.

Konečně slovo o naší justici. Dnes více, než kdykoli jindy, víme a uvědomujeme si, co to je justicia regnorum fundamentum. Nemůže býti žádné pochyby o tom, že našemu soudnictví musí býti v organisaci státu vymezena ona nad jiné významná funkce, jaká mu patří. S největší pečlivostí musí naše státní správa věnovati svou pozornost tomu, aby naši soudcové mohli se ctí, s klidem a v hospodářském zabezpečení vykonávati svrchovanou moc soudní, jež jest základem státu. Je nutno, aby všechny práce v tomto směru byly urychleny. Není také důvodu, aby byla udržována zvláštní justice vojenská. Voják i občan nechť podléhají justici jednotné. V soudnictví vojenském máme řadu schopných a pilných sil, jež se budou moci se zdarem uplatniti na poli soudnictví civilního, tolik trpícího nedostatkem dorostu.

Hlasujeme-li pro rozpočet, budeme napříště s největší důtklivostí žádati, aby jeho zpracování dalo se vždy včas, a všem nám bylo pak umožněno rozpočet tento přezkoumati i věcně a vlastními podněty přispěti k jeho úpravě. (Potlesk.)

Předseda: Nikdo není dále ke slovu přihlášen. Přeje si pan zpravodaj doslov?

Generální zpravodaj sen. dr. Horáček: Ano.

Zpravodaj sen. dr. Horáček: Slavný senáte! Bylo zde během debaty rozpočtové proneseno mnoho řečí a v nich mnoho námětů, mnoho přání, mnoho stesků, mnoho kritiky. Ta přání a kritika nesly se po všech možných oborech celého našeho státního života, jak to ani jinak při projednávání rozpočtu není možno. Nesla se v ty oblasti hospodářské, sociální, ba i kulturní, a je to dobře, že ty názory zde se vytříbily a že zde poměrně přece jen v klidu i mnohá protichůdná stanoviska se sblížila.

Nebude ode mne snad žádáno, abych na všechny ty různé řeči zde reagoval. Chci se omeziti jen na čistě formální a rozpočtovou stránku a tu mohu říci, že moje postavení, jakožto hlavního zpravodaje, je velmi příjemné, poněvadž vlastně nijakých námitek k mým výkladům zde proneseno nebylo. Jen bych se snad zmínil o tom nesouhlasu pana kol. dr. Fáčka ohledně investičního rozpočtu. Kol. dr. Fáček nesouhlasil s mým míněním, že by investiční rozpočet měl zmizeti, poněvadž prý v mimořádném rozpočtu není pro něho místa. Ovšem, jestliže rozdělíme rozpočet na řádný a mimořádný, tedy i co do příjmů a výdajů, budou pod řádným rozpočtem takové příjmy a výdaje, které se pravidelně v každém období vracejí. Pod mimořádnými příjmy a výdaji rozumíme ony, které se každoročně pravidelně nevracejí. A to jsou zajisté většinou ty výdaje, které jsou dnes v rozpočtu investičním, zejména jsou-li to ovšem výdaje neproduktivní, jak jsem já na to položil důraz.

Já bych mohl vlastně vzhledem k pokročilé době skončiti, a jen několika slovy chci se zde zmíniti o stanovisku naší oposice. Míním tím ovšem především německou oposici.

Pánové zde podali svá prohlášení, ale prohlášení pana sen. dr. Hellera vlastně nebylo ani prohlášením, byla to celá velká řeč a celá velká kritika našeho rozpočtu a celého našeho hospodaření. A ovšem kritika velmi odmítavá a kritika zdrcující. Myslím, že toto příkré odmítání celého našeho státního hospodářství je nespravedlivé a neodůvodněné. My zajisté sami známe jeho slabosti. Ale to stanovisko jejich, myslím, že diktuje panu sen. dr. Hellerovi i ostatním pánům z německé oposice jen to, že vycházejí čistě se stanoviska politického.

Slavný senáte! Je to již mnoho let, co pronesl jeden již zesnulý náš politik to známé okřídlené slovo, že "nás a Němce dělí jen papírová stěna". To bylo za starého Rakouska. A uvážíme-li dnes, že Němci žijí s námi v jednom státě a že máme společné zájmy hospodářské a společné zájmy sociální, tedy tím více platí to heslo i zde. A zdá se mi, že tak někdy vyznívá z těch slov pánů z německé oposice, že to uznávají a že jaksi říkají, že by s námi pracovali. Ale, vážení pánové, bohužel jsou to pouhá slova, a když přijde ke skutkům, tedy obyčejně "skutek utek", jak říká naše pořekadlo. To platí i o hlasování a stanovisku jejich k našemu rozpočtu a nám tedy nezbývá nic jiného než čekati, čekati, až ta svá slova vtělí také v činy. To jest v činy, jimiž uznají půdu našeho státu a jimiž pro prospěch a dobro našeho státu budou chtíti také pracovati.

Tím končím, pánové, a doporučuji znovu jménem rozpočtového výboru, aby rozpočet finanční na r. 1925, finanční zákon, jakož i resoluce výborem přijaté byly také plenem senátu schváleny. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti. Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

Přikročíme k hlasování.

O předloženém rozpočtu míním dáti hlasovati najednou a to jak o příjmech tak i o státních výdajích při jednotlivých kapitolách, jakož i o přílohách k jednotlivým kapitolám a to ve znění usnesení poslanecké sněmovny, tisk. 2015.

Dále budeme hlasovati o celkovém přehledu státních výdajů a státních příjmů, potom o rozpočtu státních investic, konečně budeme hlasovati o finančním zákoně, kterým se stanoví státní rozpočet a rozpočet státních investic pro rok 1925, o nadpisu jednotlivých částí, jakož i úvodní formuli rovněž podle usnesení poslanecké sněmovny, tisk 2015.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Budeme tudíž tak pokračovati.

Kdo souhlasí se státními příjmy, jakož i se státními výdaji uvedenými při jednotlivých kapitolách, jakož i přílohách k jednotlivým kapitolám ve znění usnesení poslanecké sněmovny, tisk 2015, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Státní příjmy i státní výdaje uvedené při jednotlivých kapitolách, jakož i v přílohách k jednotlivým kapitolám státního rozpočtu pro rok 1925 přijímají se ve čtení prvém podle zprávy rozpočtového výboru souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny.

Kdo souhlasí s celkovým přehledem státních výdajů a státních příjmů podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Celkový přehled státních výdaju a státních příjmů přijímají se ve čtení prvém podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny.

Kdo souhlasí s rozpočtem státních investic podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Rozpočet státních investic přijímá se podle zprávy výborové v souhlasném znění v usnesení poslanecké sněmovny ve čtení prvém.

Kdo souhlasí se zněním finančního zákona, kterým se stanoví státní rozpočet a rozpočet státních investic pro rok 1925, s nadpisem jednotlivých částí, jakož i úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona finančního, kterým se stanoví státní rozpočet a rozpočet státních investic pro rok 1925, s nadpisem, a nadpisy jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí přijímá se ve čtení prvém podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny.

Dalším bodem je:

Pilnost této věci odůvodňuji tím, že z technických důvodů jest záhodno, aby věc tato projednána byla v dnešní schůzi také ve čtení druhém.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této věci se přiznává.

Přikročíme tudíž k hlasování ve čtení druhém.

Kdo souhlasí se státními příjmy i státními výdaji uvedenými při jednotlivých kapitolách, jakož i přílohách k jednotlivým kapitolám, s rozpočtem státních investic, jakož i s osnovou finančního zákona, kterým se stanoví státní rozpočet a rozpočet státních investic pro rok 1925, s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i úvodní formulí přijatými právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Státní příjmy i státní výdaje uvedené při jednotlivých kapitolách, jakož i přílohách k jednotlivým kapitolám, s rozpočtem státních investic, jakož i finanční zákon s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.

Přikročíme k hlasování o resolucích otištěných ve zprávě výborové, tisk 2020.

Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce výboru rozpočtového otištěné ve zprávě č. t. 2020 se přijímají.

Pan ministr spravedlnosti přihlásil se ke slovu, prosím, aby se ho ujal.

Ministr dr. Dolanský: Slavný senáte! Budiž mi dovoleno, abych učinil toto prohlášení:

Pan sen. dr. Soukup zmínil se ve své řeči o spisku, ve kterém prý pod skrytým jménem spáchány byly urážky tiskem vůči osobě pana presidenta. Nestalo se žádné omeškaní se strany konfiskačních orgánů, byl předložen spis ministerstvu spravedlnosti a já zařídím, aby podle zákona byl ihned projednán.

Chtěl bych jen reagovati na jednu poznámku, která padla v rozčilení, které nastalo po sdělení pana senátora, jako by byly konfiskační orgány dříve nechaly spis rozšířiti a pak teprve zakročily. Musím konstatovati, že podle zákona má každý právo svůj spis současně rozšiřovati, jakmile předloží exemplář, ovšem na svoje vlastní risiko, že bude konfiskován. Tak se mají věci; to je pro všecky stejné. (Sen. dr. Soukup: Pane ministře, tato brožura byla půl roku kolportována!) To je možné, ovšem, dokud nebylo žalobce, nebylo soudce. Prošlo to.

To bylo správné, co řekl pan senátor, jak to bylo oznámeno konfiskačním orgánům, ty zahájily činnost.

Prosím, aby toto bylo vzato na vědomí. (Hlas: V našem časopise to nejde!)

Předseda (zvoní): Dovolenou udělil jsem pro dnešní schůzi panu sen. dr. Fáčkovi.

Předseda: Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 16. prosince 1924 o 15. hodině s tímto

1. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2010) o vládním návrhu zákona o dalším dočasném zkrácení přípravné služby soudcovské. Tisk 2022.

2. Zpráva ústavně-právního výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 887) o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 ústavní listiny. Tisk 2016.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Končím schůzi.