Schůze zahájena v 15 hodin 15 minut.
Přítomni:
Předseda: Prášek.
Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr Soukup.
Zapisovatelé: dr Vlček.
120 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři: dr Dolanský, dr Franke, Habrman, dr Hodža, dr Markovič, Šrámek; odborový přednosta ministerstva financí dr Vlasák, odborový přednosta ministerstva vnitra dr Bobek.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. K. Friedrichovi a dr Mudroňovi.
Tiskem bylo rozdáno:
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tisk 1784. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu (tisk 4242), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu k dodatočnému schváleniu obchodná úmluva medzi republikou Československou a Franciou, podpísaná v Paríži dňa 17. srpna 1923, uvedená v prozatímnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 30. srpna 1923, čís. 174 Sb. z. a n. (tisk 4344).
Předseda (zvoní): Pan sen. dr Spiegel a druzi učinili ke mně dne 19. t. m. podle § 69 jedn. ř. dotaz, týkající se výkonu censury řečí a projevů členů senátu v plenárních schůzích se strany předsedajícího, provedených z popudu úředníků sněmovních.
K tomuto dotazu dovoluji si sděliti:
Podle § 8 jedn. řádu senátu jsou sněmovní úředníci pomocnými orgány předsednictva. Jako takoví mají nesporně též služební povinnost upozorňovat během schůzí předsedajícího na okolnosti, jež se týkají provádění jednacího řádu.
Jménem předsednictva odmítám názor v dotazu projevený, jako by konkrétní upozornění sněmovního úředníka mohlo jakkoli působiti na rozhodnutí předsedajícího při konkrétním výkonu censury.
Přikročuji k projednávání denního pořadu, na jehož prvém místě je:
1. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1767) o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a z přírůstku na majetku. Tisk 1773.
Zpravodajem je pan sen. dr Horáček.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké tiskové opravy.
Zpravodaj sen. dr Horáček: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak.
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Kdo souhlasí, aby předložená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty byly ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se také ve čtení druhém.
Ještě máme hlasování o resolucích, a to:
o prvé resoluci sen. Luksche, Knesche a soudr.,
o druhé resoluci sen. Luksche, Knesche a soudr.
Kdo souhlasí s prvou resolucí pana sen. Luksche, Knesche a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnuta.
Kdo souhlasí s druhou resolucí pana sen. Luksche, Knesche a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnuta.
Přikročíme k odstavci dalšímu, jímž je:
2. Druhé čtení zprávy I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1766) o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných. Tisk 1774.
Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický sen. Ackermann, za výbor rozpočtový sen. Kouša.
Táži se pánů zpravodajů, zda mají nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Ackermann: Ne.
Zpravodaj sen. Kouša: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak, přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí s předloženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byly přijaty také ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule schvalují se také ve čtení druhém.
Dalším odstavcem denního pořadu je:
3. Druhé čtení zprávy I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1765) k vládnímu návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona z 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, čís. 482 Sb. z. a n., a zákona ze dne 21. prosince 1922, čís. 400 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných. Tisk 1777.
Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický sen. Ackermann, za výbor rozpočtový sen. Kouša.
Táži se pánů zpravodajů, zda mají nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Ackermann: Opravy nejsou.
Zpravodaj sen. Kouša: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak, přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí, aby byly přijaty ve čtení druhém předložená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se také ve čtení druhém.
Dalším bodem je:
4. Druhé čtení zprávy I. výboru ústavně-právního, II. výboru zahraničního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1763) k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Dodatečná úmluva k Labské plavební aktě se závěrečným protokolem sjednaná v Praze 27. ledna 1923. Tisk 1778.
Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní sen. dr Krupka, za výbor zahraniční sen. dr Brabec.
Táži se pánů zpravodajů, zdali mají nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nikoliv.
Zpravodaj sen. dr Brabec: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak, přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí, aby bylo přijato ratifikační usnesení tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Ratifikační usnesení přijímá se také ve čtení druhém.
Dále dám hlasovati o resoluci sen. Perthenové a soudr.
Kdo souhlasí s resolucí sen. Perthenové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená resoluce se přijímá.
Následujícím bodem je:
5. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1764) o vládním návrhu zákona o dani z uhlí. Tisk 1779.
Zpravodajem je pan sen. dr Fáček.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Fáček: Navrhuji opravy dvou tiskových chyb, to v §u 3, odstavec 1., místo >účele< má státi >účely<. Ve 3. odst. téhož §u na 4. řádce od konce místo >ministrem< má státi >ministry<. Navrhuji schválení s těmito změnami.
Předseda: Přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí i s opravami právě panem referentem přednesenými, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.
Přikročíme k dalšímu bodu, jímž je:
6. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1769) o vládním návrhu zákona, kterým se mění ustanovení zákona ze dne 21. prosince 1922, čís. 406 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, k změnám hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím. Tisk 1775.
Zpravodajem je pan sen. dr Krouský.
Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Krouský: Nemám.
Předseda: Není tomu tak. Přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se také ve čtení druhém.
Nyní dám hlasovati o resoluci sen. Pánka a soudr.
Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tato resoluce je přijata.
Dalším odstavcem je:
7. Druhé čtení zprávy I. výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1771) k vládnímu návrhu zákona o dalším vybírání zdravotní přirážky ku přímým daním státním, podléhajícím přirážkám, a o veřejném fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v Československé republice. Tisk 1776.
Zpravodaji jsou: za výbor zdravotní sen. Klečák, za výbor rozpočtový sen. Zimák.
Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Klečák: Nenavrhuji.
Zpravodaj sen. Zimák: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak. Přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata
ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne nuku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se také ve čtení druhém.
Následujícím bodem dnešního denního pořadu je:
8. Druhé čtení zprávy I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1770) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje zmocnění dané vládě v §u 2 zák. ze dne 4. července 1923, čís. 158 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou. Tisk 1772.
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr Krupka, za výbor národohospodářský sen. Lisý.
Táži se pánů zpravodajů, zda mají nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nemám.
Zpravodaj sen. Lisý: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak, přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Naznačená osnova zákona, jeho nadpis a úrodní formule přijímají se také ve čtení druhém.
Jako další bod je:
9. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla:
a) zpráva technicko-dopravního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1768) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje lhůta pro zřízení pobočného poštovního úřadu šekového v Brně (tisk 1780);
b) ústní zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1782) o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 30. června 1921, čís. 242 Sb. z. a n., o dopravních daních;
c) ústní zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1781) k vládnímu návrhu zákona o výši daně z cukru;
d) ústní zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1789) k vládnímu návrhu zákona o všeobecné dani z obratu a pracovních výkonů a o dani přepychové;
e) ústní zpráva výboru ústavně-právního a sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1783) o vládním návrhu zákona o sloučení rozhodování ve věcech nájemních;
f) ústní zpráva výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1790) o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení, případně prodlužuje působnost některých právních předpisů o nemocenském pojištění dělníků.
V daném případě jedná se vesměs o záležitosti, při kterých účinnost jejich zákonné úpravy nastati má již počátkem příštího roku.
Vzhledem tedy k pokročilosti doby našeho zasedání navrhuji, aby všechny uvedené věci předjednány byly pilně podle §u 55 jedn. řádu.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Pilnost těmto věcem je přiznána.
Přikročíme k bodu dalšímu, jímž je:
10. Zpráva technicko-dopravního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1768) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje lhůta pro zřízení pobočného poštovního úřadu šekového v Brně. Tisk 1780.
Navrhuji, aby celková doba projednání stanovena byla na 1/2 hodiny.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Zpravodajem je pan sen. Šťastný. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Šťastný: Slavný senáte! Mám za to, že by se tato záležitost dala odbýti velmi jednoduše. Pan ministr pošt a telegrafů neměl dostatečných disposic a tedy nestavěl, a následkem toho nevybavil Brno, kterému to bylo zákonem slíbeno, onou odbočkou poštovního šekového úřadu. Ale mluvím-li již k tomu, chci doprovoditi tuto zprávu několika větami. Činím tak jednak proto, že vím velmi dobře, že umře-li někomu naděje, cítí se chvilku sirotkem a snad to trochu bolí - to snad by asi řekli Brňáci, kterým tato naděje trochu umřela, alespoň na chvilku - a za druhé proto, abych osvětlil, jakou přece jen má sociální váhu splnění onoho zákona z 11. března 1919.
Tehdejším zákonem bylo stanoveno, že Brno bude tímto úřadem vybaveno nejdéle do 1. ledna 1921.
Ovšem tenkráte se zapomenulo, že jest potřebí podívati se aspoň v nejbližším okolí kolem sebe - a tu bych řekl, že to byla třeba Praha - jak tenkráte po převratě, když musilo býti umístěno někam ministerstvo pošt a telegrafů, když musil býti umístěn také úřad, který se teprve nové zřizoval a dostal prozatím titul poštovní spořitelny, když tyto dvě velmi důležité instituce musily být uloženy v budově ne již právě dostačující poštovnímu ředitelství v Praze. Tehda bylo vidět, jak se to musí někdy fušovat a flikovat a úřadovat po případě ve sklepě anebo aspoň v souterrainu i na chodbách a ukazovat tu bídu, která tu fakticky byla.
Tak se to také ukázalo v Brně. Poštovní ředitelství v Brně je rozloženo do několika soukromých domů a platí se ročně asi Kč 70.000 činže, ba myslím, že ještě více. Rozumí se, že za těchto okolností bylo velmi těžko řešiti také to, k čemu zákon ministerstvo pošt a telegrafů do 1. ledna 1921 zavazoval. Jako v Praze, tak i v Brně ostrá bytová krise donutila vládu k prodloužení lhůty. Stalo se to teprve v březnu 1921, kdy vláda osnovu zákona prodloužila do 1. ledna roku 1924. 1. leden nadchází, ale z obtíží, v nichž se tehdy ministerstvo při splnění této povinnosti nalézalo, nejsme stále ještě venku. Bylo ovšem preliminováno 60 mil. Kč na výstavbu nutných, s touto věcí souvisejících budov v Brně.
Ministerstvo pošt a telegrafů získalo od města Brna velmi vhodnou plochu stavební o výměře 28.342 m2, tedy jistě komplex velmi obsažný, kde by se dala řešit tato věc opravdu, řekl bych, najednou a jednotně. Poněvadž neběží již jen o poštovní šekový úřad, nýbrž jistě a především také o ředitelství pošt a telegrafů právě v Brně (Hlas: Již jsou základy!)...ano? .a dále o stavbu potřebných a žádoucích domů obytných, poněvadž do toho rozšířeného úřadu přicházející noví úředníci a zřízenci velmi špatně a po případě velmi draze jsou v Brně ubytováni. Věc nešla takto řešiti, ačkoliv ministerstvo veřejných prací dalo již svůj posudek se stanoviska uměleckého, architektonického, pro toto řešení v celém komplexu - běží, jak jsem řekl, o úřady dva, možná že i o budovy dvě, když ví, patrně to budou oddělené budovy od sebe - poněvadž preliminář 60 milionů Kč pochopitelně velmi těžko se kryl v onom rámci, který byl vyjádřen >za každou cenu šetřiti v našem státním rozpočtu<.
Tedy z toho důvodu zase sešlo s této stavby. Ministerstvo pošt a telegrafů mělo za to, že snad se dá tato věc poněkud řešiti parcielně a proto v r. 1922 pro rok 1923 byly zařazeny 4 miliony korun k tomuto účelu pro výstavbu provisorní, která by snesla onen úřad šekový v Brně, avšak znovu se ukázalo, že by to bylo velmi drahým provisoriem, ne-li zbytečným vyhozením 4 milionů Kč. Tedy to všechno vedlo nakonec ministerstvo pošt a telegrafů k tomu, aby lhůta pro zřízení pobočného poštovního šekového úřadu v Brně byla prodloužena do 1. července 1926. (Výkřik: Aby to nebylo do soudného dne!) Ovšem chápu tuto námitku, ale poslanecká sněmovna byla tak opatrná - a já mam za to, že to senát absolutně schválí - že řekla, >a to nepřekročitelně<. Tedy dříve této klausule zostřovací nebylo v tomto zákoně, ať již z r. 1919, ať z r. 1921, kdežto tentokrát byli obezřetní. Konečně, my to těžko můžeme vládě vytýkat, poněvadž poměry byly jiné.
Řešení nějakým pronájmem bylo vyloučeno, poněvadž jako v Praze všude vznikla velmi ostrá bytová krise. Stavba za 60 milionů Kč se dala těžko zarámovati do státního rozpočtu z úsporných důvodů. Nyní jsou vyhlídky lepší.
Pochopitelně, že technicko-dopravní výbor, který tuto věc posuzoval, usnesl se doporučiti plenu senátu, aby tento zákon, jak vyšel z poslanecké sněmovny i s tou zostřovací klausulí, byl pokud možno jednomyslně přijat. Plenum senátu si dovolilo - aspoň jsme se o to starali - předložiti resoluci, kterou má býti doporučeno vládě, aby současně s touto věcí řešena byla i ona ožehavá otázka ubytování zřízenců a úředníků. Já jsem řekl již v úvodu, že tím také řešíme značnou sociální otázku a myslím, že není bolestnější otázky jako bytové. Tedy, jestliže touto resolucí pomůžeme ji řešiti, mám za to, že plenum senátu vykoná záslužný čin.
Prosím, aby usnesení poslanecké sněmovny i s resolucí bylo plenem senátu přijato. (Potlesk.)
Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen. Byla podána resoluce pana sen. Šťastného a soudr., prosím, aby byla přečtena.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
>Resoluce sen. Šťastného, dr. Krouského, Zavorala, Svěceného,Donáta, dr Franty a soudr.:
Senát Národního shromáždění republiky Československé, uváživ nedostatkyubytování úředníků a zřízenců rozšířeného poštovního ředitelstvív Brně, žádá vládu, aby spolu se započatou stavbou budovy poštovníhoředitelství provedla stavby nutné k tomu, aby se odstranily zmíněné ubytovacínedostatky.<
Předseda: O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Nejsou.
Budeme tudíž tak pokračovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímá se ve znění vyznačeném v usnesení poslanecké sněmovny tisk 1768 ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Šťastný: Nemám.
Předseda: Není tomu tak. Přikročíme k hlasování ve druhém čtení.
Kdo souhlasí, aby navržená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty byly ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.
Dále budeme hlasovati o resoluci sen. Šťastného a soudr.
Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, resoluce je přijata.
Bodem následujícím je:
11. Ústní zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1782) o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 30. června 1921, čís. 242 Sb. z. a n., o dopravních daních.
Navrhuji, aby celková doba k projednání této věci stanovena byla na dobu 1/2 hodiny.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Zákonem ze dne 30. června 1921, čís. 242
Sb. z. a n., byly upraveny a unifikovány u nás tak zvané daně dopravní. Jsou tři: 1. daň z jízdních lístků, 2. ze zavazadel a 3. daň na zboží, tzv. přepravní. Daně ty připočítávají se k dotyčným železničním tarifům, a je přirozeno, že o výši této daně se zvyšují železniční tarify. Sloužiti měly na úhradu výloh způsobených mimořádnými poměry válečnými neb investicemi. Část této daně mohla vláda přenechati správám železnic právě k těmto účelům a § 10 ustanovoval, že nejvýše polovina té daně se smí železničním správám ponechati, a vláda skutečně správám železničním polovinu této přepravní daně na zboží přenechávala, kdežto daň z jízdních lístků a zavazadel celá šla do pokladny státní na účet ministerstva financí, a vynášela loni asi 345 milionů. Na rok 1924 je rozpočtena částkou 340 milionů.
Různé organisace a korporace domáhají se již dlouho toho, aby daň přepravní byla zrušena, nebo aspoň snížena - u nás v senátě pan sen. Šťastný podal také dotyčný návrh zákona - poněvadž prý touto vysokou daní zdražuje se příliš doprava všeho materiálu, výrobků i zboží a tím je spoluvinna na udržování povšechné drahoty a znemožňuje konkurenci s cizinou.
Finanční správa naše nemůže se však vzdáti tohoto příjmu a proto přichází vstříc aspoň snížením daně přepravní na polovinu a sice má bytí snížena daň o tu polovinu, kterou stát dosud přenechává správám železnic, takže by tím státní správa nepřišla o nic. Poněvadž však železnice u nás, až na jeden případ u Košicko-Bohumínské dráhy, jsou všechny postátněny a ve správě statní - i lokálky zemské - ucítí správa železnic ztrátu těch 340 milionů a tím také nepřímo i stát tento úbytek bude cítit.
Jak jsem pravil, v rozpočtu na rok 1924 je to částka asi 340 milionů. Proto bylo nutno v dosavadním zákoně o dani dopravní § 10 novelisovati, když se má zrušiti toto přenechávání železnicím, zůstane v zákoně pouze věta první a poslední z toho §u 10.; ovšem věta první bude obsahovati snížení ze 30 na 15%, kdežto ty prostřední dvě věty 10. §u budou vypuštěny ze zákona.
Za to však žádá vláda, aby platnost tohoto zákona nebyla zase časově omezena jako dosud peníze do konce prosince roku příštího, nýbrž, aby platnost jeho byla pro budoucnost neomezena; tedy je nutno, aby § 22 tohoto zákona, který časově zákon omezoval, byl vyškrtnut.
Tedy s těmito dvěma změnami, tento zákon z 30. června 1921 má platiti dále. Vzhledem k tomu, že touto sníženou cennou dopravních nákladů docílí se také snížení výroby a prodejních cen veškerého zboží, poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona a rozpočtový výbor navrhuje:
Slavný senáte, račiž tuto osnovu zákona schválili tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna. (Souhlas.)
Předseda: Nikdo není k tomu přihlášen, přistoupíme k hlasování.
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou snad proti tomuto mému návrhu námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Budeme tedy tak pokračovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se ve znění usnesení poslanecké sněmovny vyznačeném v tisku 1782 ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.
Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoliv.
Předseda: Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí, aby navržená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty byly ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.
Přistoupíme k bodu následujícímu, jímž jest:
12. Ústní zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1781) o vládním návrhu zákona o výši daně z cukru.
Navrhuji, aby byla stanovena celková doba k projednání této záležitosti na 3 hodiny.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Zpravodajem je pan sen. Kouša. Uděluji mu slovo.
Sen. Kouša: Slavný senáte! Poslanecká sněmovna schválila zákon o výši daně z cukru. Je to daň, bez které se stát náš ještě dnes nemůže obejíti, a obnáší ze 100 kg cukru čisté váhy 38 Kč. K této dani je vyměřena daňová přirážka 16 Kč za 1 q čisté váhy cukru. Vláda původně měla v úmyslu tuto daň s dávkou spojiti, a to, aby platila se spotřební daň ze 100 kg čisté váhy 54 Kč. Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny nepřistoupil však na toto přání vlády, ponechal dosavadní způsob vybírání daně v obnose 38 Kč a k tomu ponechal jako přirážku 16 Kč z 1 q čisté váhy cukru a to z toho důvodu, že se přece jen, až se budou poměry uklidňovati, přirážka daňová podle všeho zruší a odpadne, a tím by také snad cukr v době dozírné pak byl lacinější. Rozpočtový výbor senátu projednal tuto osnovu zákona v dnešní dopolední schůzi, a já prosím slavný senát, aby toto usnesení rozpočtového výboru schválil. (Souhlas.)