Podobně jednali i jiní němečtí velkostatkáři ve zněmčeném území. Proto musí státní pozemkový úřad urychlenou parcelací tyto nepřátele našeho státu a lidu odzbrojiti a lesy, hlavně pohraniční, dáti do státní správy a půdu předati českým zemědělcům a českým kolonistům.

Velikým nebezpečím pro zvýšení nezaměstnanosti jest přenášení našeho průmyslu do ciziny, do Německa, Rakouska, Maďarska ba i Jugoslavie. Některé firmy v poslední době vyvážely od nás stroje i zapracované dělníky a mistry. Této nové konkurenci zahraniční měla by vláda také věnovati pozornost. Byla na to již několikráte z průmyslových a odborných řad i zákonodárními sbory a naší denní žurnalistikou upozorněna, ale nevidíme naprosto žádného zakročení.

Zajímavým zjevem jest, že ve zněmčeném území německým dělníkům úřady velmi blahovolně přiznávají podporu v nezaměstnanosti, ale českému dělníku často činí potíže, i když má plné nároky. Naše národní obranné jednoty dostávají mnoho stížností na podobné jednání.

Předseda Národní Jednoty Severočeské sen. kolega Hrubý, musil si vyžádati na ochranu nezaměstnaných českých dělníků zvláštní státní komisi, která na Falknovsku a Loketsku zjistila, že na nevyplácení podpor Čechům značnou vinu má sám okresní hejtman falknovský. A tento nepřítel nezaměstnaného českého dělnictva, sedí ve svém úřadě klidně dál, jakoby se nic nestalo. A s takovými případy, že český dělník je vyhazován z práce, že je mu odpírána podpora v nezaměstnanosti, shledáváme se také v jiných okresech, na Chomutovsku, Mostecku, Duchcovsku, Česko-Lipsku, Liberecku, Jablonecku, Tanwaldsku, Trutnovsku a jinde, ano na celém českém severu utiskován jest český dělník německým kapitalismem a šovinismem, a bohužel, nemá dostatek ochrany ani od státních činitelů. Jsou to tvrdá slova, ale pravdivá. Naše obranné jednoty mohly by vládě předložiti sta a sta stížností našich hraničářů. Právě dnes měl jsem v ruce dopis českého horníka zaslaný Národní Jednotě Severočeské z Litvic, v němž si stěžuje, že němečtí uhlobaroni vyhazují z práce české horníky, hlavně ty, kteří mají děti školou povinné. A zde, vážení přátelé, vidíme příčinu, jak mnohá česká škola při převratu, kdy se kapitalisté němečtí třásli strachem, co bude dále, měla mnoho dětí a nyní má třeba jen jednu třetinu, ba jenom čtvrtinu návštěvy. Z práce vyhozený otec, nezaměstnaný horník píše: >Nemám peněz, abych koupil chleba dětemsvým. Je to smutná věc, čeho jsme se v naší republice v pátém roce dočkali.Myslili jsme, že v naší samostatnosti, my hraničáři, se lepších časů dočkáme.Táži se, proč my zde máme státi na hranicích na stráži a hájiti národnost našía při tom náš život tak bídně tráviti? Co jsme vlastně provinili, že tak trpětimusíme?<

Tento výkřik českého horníka je výstražným výkřikem bolesti a vytrpěného příkoří. Dosvědčuje, jak zoufalé poměry jsou mezi českým dělnictvem nezaměstnaným na českém severu. Vláda a její úřady jsou povinny přispěti rychle a energicky českým hraničárům, nezaměstnaným dělníkům a z práce vyhozeným otcům k pomoci a zjednati jim ochranu.

Končím a připomínám rozhodujícím státním činitelům, že český dělník nesmí býti ve svém svobodném samostatném státě žebrákem, který prosí o kus chleba pro svou hladovou ženu a děti, nesmí býti psancem ve vlastní své zemi, jehož může národní nepřítel, zaměstnavatel beztrestně a potupně vyhoditi z práce. (Výborně!)

Místopředseda Klofáč: K slovu je dále přihlášen pan sen. Thoř.

Sen. Thoř: Vážený senáte! Naši poslanci v poslanecké sněmovně zaujali k tomuto projednávanému zákonu určité své stanovisko, za které pak v novinách byli tupení, kaceřováni a vůbec celá naše strana pokládána za nepřítele dělnického stavu. Mám zde právě po ruce >Stráž na severu< tištěnou 19. prosince 1923, kde mezi jiným se píše.

>Nestrpíme, aby ústy a činy svých poslanců kopali do těch, kdo je živí a kdosvými nákupy a svými penězi umožňují existenci<. Vážení přátelé! Myslím, že patří k tomu jistě značné odvahy mluviti zde o otázce podpor v nezaměstnanosti. Stačí vysloviti odchylný názor, chtíti řešiti jinak, než jak se provádí, anebo jak ji některé strany hájí, a každý takový smělec je odsuzován, prohlašován za kacíře, za největšího nepřítele dělnictva. Neposuzují se pronesené důvody, nezkoumá se úmysl, nevidí se vůle řešiti tuto palčivou otázku k celkovému dobru, nýbrž tendenčně se tvrdí, že jsou to útoky na dělnické potřeby a zájmy. Jestliže však přes to vše mám odvahu projeviti zde svůj názor, pak činím to z toho důvodu, že otázka podpor v nezaměstnanosti, není otázkou dělnickou, nýbrž otázkou státní a že je, nejenom právem každé strany a každého zástupce, ale i jejich povinností, aby se o ní podle vůle a podle svého názoru vyslovil. Všichni jsme povinni na hrazení těchto výloh přispívati a proto všichni máme právo tuto otázku řešiti a toto právo si nijakým způsobem vzíti nedáme. Osočováním se takovéto otázky a zejména tato důležitá otázka řešiti nedá. Neznám žádný stav a žádnou třídu lidí v naší republice, která by se zásadně stavěla proti podpoře tam, kde jest jí skutečně potřebí. Tím méně náš stav, který v hustých případech z dělnických rodin pochází a stav dělnický zná z vlastní zkušenosti. Poněvadž každý, než se stal mistrem, musil býti dříve dělníkem. Názor, že by se živnostnictvo proti dělnictvu stavělo, jest naprosto mylný. Jest zde různost názorů. Ty však nevycházejí z nepřízně, nýbrž začasté návrhy naše jsou již předem z nepochopení a z nervosity odmítány a tak znemožní se o nich každá vážná diskuse.

V otázce podpor v nezaměstnanosti žádáme na příklad, aby milionů, vydaných na tento účel, bylo použito k účelům produktivním a k tomu chceme také vládu a úřady donutiti, aby se to takto provádělo. V tom nelze přece spatřovati nějaký útok na dělnictvo, naopak je to jen v jeho zájmu a k jeho dobru. Nepřítelem dělnictva není ten, kdo žádá proň práci, kdo si přeje, aby vydané peníze byly vydány k dobru celku, tedy i k dobru dělnictva, při čemž má na zřeteli i jeho mravní výchovu. Spíše jest mu nepřítelem ten, kdo pod rouškou socialismu a uchování si přízně chtěl by mu dáti podporu způsobem neužitečným, která jako neproduktivní a vyčerpávající zastaví se pak sama sebou. Škodil by dělnictvu ten, kdo by dopouštěl, aby některá jeho část byla mimo jakékoliv zaměstnání což by jistě neblaze působilo i v řadách dělnictva. Žádáme-li, aby vláda přinutila okresní politické správy, aby opatřila pro dělnictvo práci, není to jistě tendence protidělnická, nýbrž pravý opak. Vždyť dělnictvo ani samo nechce almužnu, nýbrž žádá práci. Jest potom věcí okresních správ politických, aby prostřednictvím jiných korporací, jako jsou na př. okresní správní výbor, případně obecní zastupitelstva, práci opatřily. O tom, že práce, kterou uvádí § 12 zákona o podpoře v nezaměstnanosti, by se nalezla, není jistě sporu. Ovšem, že v § 12 se praví, že každá osoba, požívající státní podpory v nezaměstnanosti, je povinna za přijatou podporu přijmouti zaměstnání, zejména vykonávati práce jí politickým úřadem ve veřejném zájmu přikázané, jako úpravu cest, přechodu, vodotečí, zalesňování, stavby obydlí; v režii obcí nebo obecně prospěšných družstev prováděných, úpravy obecních pozemků, čistění ulic, veřejných budov a podobně, ale jak ze zkušenosti víme, nedělá se to, alespoň ne všude. Tedy nejde jen o tak zvané práce nouzové, na příklad stavby silnic a podobně, které vyžadují zpravidla značného nákladu na nákup hmot, nýbrž jde o zaměstnání nezaměstnaných, kteří nenaleznou v průmyslových nebo obchodních podnicích zaměstnání. O takovouto práci nezaměstnaným se nikdo nestará.

Zprostředkovatelny práce jsou pouhými zprostředkovateli práce mezi nabízejícím a uchazečem a dále jejich povinnost nesahá. Ty nemají povinnosti hledat práci. Když mají přihlášky zaměstnavatelů, tedy dají práci, nejsou-li přihlášky, tedy prostě vystaví stvrzení, že práce není. Ty nemají povinnosti hledati špatné cesty, přechody, odvodňování a podobně, na to nejsou zařízeny. Rovněž tak i okresní politické správy těchto povinností nemají a ani ty nebudou obstarávati zaměstnání pro nezaměstnané, poněvadž spoléhají se opět na okresní zprostředkovatelny.

Tudíž až dosud, jak prakse ukazuje, je zde mezera. Proto se způsob hledání práce nezaměstnaným neosvědčil a je potřebí ho doplniti. Tato mezera doplnila by se tím, přibraly-li by se okresní správní výbory, které ve spojení s obecními výbory by tuto mezeru vyplnily a nedostatky jejich nahradily. Že by se práce našla, o tom nebude nikdo pochybovat. Žádám proto, aby ministerstvo sociální péče obrátilo zřetel tímto směrem a jsme jistí, že bude to prospěšné veřejnosti i dělnictvu.

Ke konci žádám, aby se nepřátelství nehledalo tam, kde ho není a ani býti nemůže, a aby se odchylné názory posuzovaly věcně a nestranně. Tím odpadne mnoho hořkosti a nepřízně.

Tolik pokládal jsem za svoji povinnost k předloze této podotknouti. (Souhlas),

Místopředseda Klofáč (zvoní): Ke slovu je dále přihlášen pan sen. Chlumecký.

Sen. Chlumecký: Slávny senát! My komunisti budeme hlasovať pre tento zákon samozrejme. Ja nepochybujem o tom, že všetcia pánovia a dámy, ako tu sme pohromade, budú hlasovať >pro<, ale máme k tomu naše kritické poznámky. Vidíme, že pre nezamestnaných bolo od počiatku navrhnuté 75 milionov; za krátký čas, už 4. júla musel byť další úver 220 milionov povolený a teraz už zasa tretí raz je tu návrh na další dodatok 140 milionov. A my tvrdíme, že ani to není dost, že i toto je málo.

My vieme, že zo všetkých nezamestnaných je podporovaných sotva jedna tretina. Dve tretiny vôbec behajú od Pontiusa k Pilátovi, prosiac o podporu a sú pod všelijakými zámienkami odmietaný, nedostane sa im podpory. Ja jako poslanec mám dosť skuseností. Na Slovensku prijdú deputácie, prijdú ľudia, celé skupiny, z fabrík, prijde 20, 30, 40 ľudí a nariekajú že čas im uplynúl. Poldruhého roku, čo dostávali už podporu, že čas vypršal a ďalej ju nemôžu dostať. Bolo by to protizákonné. Tedy teraz ideme s ním k okresnému náčelníkovi. Okresný náčelník vidí tú biedu, vidí ten ubohý, hladovejúcí ľuď, ale nemôže si pomôcť, zákon mu nedovoľuje a nemá možnosti, aby povolil ďalšiu podporu. Tak hľadá on sám, či by nedostali niekde aspoň na 4 týždne práce, aby sa tak tento zákon obišiel, lebo keď sú 4 týždne zamestnaní, majú zase nárok na podporu. Ale to je ťažké. Tí ľudia chcú pracovať, ale nedostanú roboty. S tou almužnou, ktorá sa rieka podpora, trápia poldruhého roku. Keď im čas vyprší, zostanú bez podpory; keď je bieda najväčšia, zostanú opustení od celého sveta.

Čím ďalej nezamestnanosť trvá u takého ubožiaka, samozrejme tým horšie je preň; teraz ako sa to prevádza? Ten, kto zostane nezamestnáný a žiada podporu: Prijdú žandári, tí to vyšetrujú. Je to pravý spôsob? Je taký človek, taký obyčajný žandár povolaný k tomu, aby rozhodoval, či si tej podpory onen človek zaslúží či nie? Je každý žandár tak inteligentný a taký charakterný človek, aby hľadal pravdu? Môže sa to tvrdiť? Myslím, že nie. Keď mu ten človek nevyhovuje, právě tak, ako by ho on chcel mať, že je mu na príklad podozrelý politicky, tak to vykrúti a povie: >To je darebák, keby chcel, dostal by prácu< a zkazí mu to, že tu podporu nedostane.

Tendencia kapitalistického poriadku je vôbec tá, aby sa podpora v nezamestnanosti neplatila. Na tom sa pracuje a ako v Nemecku sa usiľujú, tak aj všetky štáty hľadia, aby podpory sa nedávaly. U nás sa tiež vykazuje, že nezamestnanosť klesá. Není to pravda, nezamestnanosť neklesá, ta bude vždy väčšia a väčšia čím ďalej, ale nedávajú sa podpory; je menej podporovaných, a to má byť dôkazom, že nezamestnanosť klesá!

Kapitalista vidí v každom nezamestnanom a lačnom proletárovi len takého darebáka, ktorý nechce pracovať, on len vidí, že keď by chcel pracovať, robotu by našiel. Preto je ten zákon, že sa dává vždy menšia a menšia podpora a keď poldruhého roku uplyne, nedává sa nezamestnanému nič. Každému kapitalistovi sa zdá, že je to darebák ten robotník, že nechce práce, že chce len dobre bez roboty žiť. Tá vec není tak. A kto vlastne platí nezamestnaným tú podporu? Či ju platí ten kapitalista? Platia to zase tí, ktorí pracujú a tí ktorí pracujú sú nutení vždy k väčšej výkonnosti, sú nutení vždy dlhšie a dlhšie robiť. Taký kapitalista svoj čistý zisk, koľko on si žiada, musí dostať, a mimo toho dane, ktoré platí a podpory pre nezamestnaných, všetko ide z toho pracujúceho ľudu; tento pracujúcí ľud musí to tak ako tak sám zaplatiť.

Pre nezamestnaných je málo peňazí. My by sme pravda navrhovali sumu trojnásobnú až desatinásobnú, ale páni by povedali, že je to demagogia. >Odkiaľ to brať? Nemámepeňazí, kde je na to úhrada? To nejde len tak hádzať s peniazmi.< Ovšem na druhej strane na druhé veci je peňazí dosť, poneváč keby to bolo pre vojsko, kanóny atd. vtedy peniaze musia byť, tie sa najdú. Pre všelijaké reprezentácie peniaze musia byť; lebo keď je štát z nebezpečí, tak sa na to obetuje všetko. Ale keď budú tisíce alebo milion lebo 2 miliony ľudí bez práce, nezamestnaní, to bude tiež nebezpečím. Vtedy bude tiež ohrožený náš štát, až bude toľko nezamestnaných, ktorí sa budú potom búriť.

My vieme, že kapitalistický režim není schopný, aby spravedlive a rozumne tento problém rozriešil. My vieme, že na vojsko žandárov a representáciu je peňazí dosť, že je i dosť peňazí pre kontrarevolucionárov cudzozemských, pre wrangelovských študentov; na to máme ohromné miliony. Nazdám sa, keď by tieto peniaze sa upotrebily, že mohla by sa nezamestnaným lepšia podpora poskytnúť, nemuselo by byť toľko tých, ktorí nedostanú žiadnej podpory. Veľké miliony pohltia tiež rôzni sinekúristi a korupčníci, to všetko ide z mozolov pracujúceho ľudu. Pre toho, kto je v biede, nikty niet peňazí.

Dokiaľ kapitalistický poriadok bude jestvovať, nebude nikdy možno každému prácu lebo slušnú existenciu alebo dostatočnú podporu zaistiť. Podporu dostáva len malá čiastka nezamestnaných a kde len je možné nechávajú sa proletári bez podpory, na pr. sezónní robotníci. Kto je sezónny robotník? To je zemedelský robotník, obchodný príručí a celá rada kategorií, ktorá je uznávaná za sezónne robotníctvo, a ktorí vôbec nemajú nároku na podporu. Ba stalo sa u nás na Slovensku, že i krajčíri a obuvníci boli ako sezónní robotníci deklarovaní a nedostali tiež podpory.

Že vraj nezaměstnanosť klesá, vravil referent pán sen. Kouša, ale vidíme, koľko tisíc ľudí vandruje do Ameriky. Potom pravda máme menej nezamestnaných. (Sen. Kouša: Řekni nám, jaká je péče v Rusku o nezaměstnané, to bychom rádi slyšeli!) Tam je lepšie postarané o nezamestnaných! (Sen. Kouša: To bys musil doložiti!)

Kdo má malý domeček alebo kravičku alebo 2-3 jútra pôdy, ten vôbec u nás nemá už nároku na podporu. Tomu sa odoprie. Kde na pr. hlava rodiny, otec, má robotu a syn je nezaměstnaný, ten tiež zostane bez podpory a celý rad je takých výhovoriek aby podporu nedostali.

Pán referent kolega Ackermann sa vyslovil, že robotníctvo je hnané do krajného zúfalstva, že stroje sa vyvážajú do cudziny, že nie je postarané ani štátom ani jednotlivcami o prácu pre robotníkov. To je pravda! Ale prečo nemôžeme toho docieliť, aby bolo postarané o robotu? Prečo sa to nezariadí? Prečo sa o to nepostarajú patričné kruhy, ktoré by to v možnosti maly? Prečo sa zákonodárstvo podľa toho neriadí?

Naša celá zahraničná a hospodárska politika je nezdravá. Keby sme hľadali odbytište na východe, v Rusku, roboty by sme mali na 30 rokov! (Sen. Svěcený: Ale kdo to zaplatí?) Prečo Anglia, prečo druhé státy naväzujú styky s Ruskom? Kto im to zaplatí? Tie nemajú strach, že im Rusko nezaplatí. A my tiež k tomu dojdeme, že budeme hľadať styky s Ruskom a budú Rusovia platiť. Je to nezdravá politika, ktorá sa takým spôsobom kapricíruje, ktorá sa zatvára proti Rusku z nenávisti proti robotníckemu štátu. Keby táto obmedzenosť, táto tvrdohlavosť nebola a keby sme sa obrátili radšie na východ, ako na západ, bolo by to o veľa prospešnejšie a o veľa múdrejšie; robotníctvo malo by prácu, nebola by nezamestnanosť, bola by spokojnosť.

Do Ruska by sme vyvážali hospodárske stroje, náriadie, lokomotivy, vagóny a ine tovary. (Hlasy: Ale to jsou dlouholeté úvěry! - Zadarmo!) To je vykrucovanie, že je to zadarmo. Ruská vláda má v druhých krajinách úveru dosť. (Hlasy: On tomu nerozumí!) Pán kol. Lisý nemôže nikdy ústa otvoriť, aby nemlátil do Nemcov. Vždy pri každej príležitosti, nech sa jedná o čokoľvek, musía byť pri tom národnosti; to je šovinismus! Ja sa nezastávam nemeckých fabrikantov, ja nie som germanofilom, ani slavjanofilom, ja som medzinárodný... Ale prečo musí byť vždy tento šovinismus? Šovinismus na jednej strane vyvoláva šovinismus na druhej strane. (Sen. Lisý: Když se chrání české dělnictvo, je to šovinismus? Vy souhlasíte, aby němečtí průmyslníci nám české dělníky vyhazovali z práce? Co jsem hájil? České dělníky!) Nie, pane kolego! K tomu to nepatrí. Nemecký fabrikant vyhadzuje robotníkov a český fabrikant tiež. Povedzte: >fabrikantov< a nepotrebujete vraviť >nemeckých<. Ten český vlastenec nie je ani o mak lepší ako nemecký. Nie je lepší! S robotnictvom zachádza jedon kapitalista ako druhý. Je to jednostrannosť - odpusťte, pane kolego, toto nemá žiadnu logiku, poukazovať, že Nemci vyhadzujú české robotníctvo. Ako vyhadzuje český fabrikant českých aj nemeckých robotníkov, vyhadzuje nemecký fabrikant nemeckých i českých robotníkov. (Sen. Lisý: Vy jste mi nerozuměl; řekl jsem, že vyhazuje české dělnictvo, naše státní příslušníky a přijímá sem cizozemské příslušníky!) Je možné, že jednotlivé pády sú.

Naši 100% vlastenci tiež vyvážajú stroje do cudzozemska. To je fakt, v tom nie je žiadon rozdiel a nevidím, že by tí vlastenci českí boli anjeli, dobráci, ktoré by sa starali o svoje robotníctvo. To docela nie je na mieste.

My budeme hlasovať pre tento vládny návrh, poneváč je lepšie niečo ako nič. (Sen. Lisý: Ale také jste měl hlasovati pro rozpočet. To dovede každý hloupý bráti, ale musí také dávat.) Čo bráť, pane kolego? (Sen. Lisý: Mají-li nezaměstnaní brát podpory, je třeba také dáti státu peníze, ale vy jste hlasoval proti rozpočtu! To tak nejde!)

Nestojí v našej moci, sme slabí proti vám, koaličným pánom. Vy to odhlasujete, vy na to nepristúpíte, aby tie podpory boly väčšieho rozsahu, aby každý, kto je nezamestnaný, dostal podporu. My to nepreinačíme a sme tedy nútení odhlasovať ten zákon tak, ako ste ho vy zfabricirovali. Musíme odhlasovať túto o málo zvýšenú podporu pre hladovejúcích, lebo horšie by bolo, keď by nedostali nič. Dostanú aspoň niečo, ale je to len almužna. (Souhlas u stoupenců řečníkových).

Místopředseda Klofáč: Přeje si někdo z pánů zpravodajů doslov?

Zpravodaj sen. Ackermann: Slavný senáte! Jedno je potěšitelné, že jednou se nám dostavuje to, že také hlásí se oposice ke slovu, jejíž mluvčí prohlašuje, že budou hlasovati pro předlohy zákonné, jak jsou vládou navržené. (Sen. Svěcený: Komunisté!) Pan kolega Chlumecký mluvil jménem všech oposičních stran, že všechny budou hlasovati pro předlohy zákona.

K jeho názoru, že kapitalistický režim krisi, která dnes řádí Evropou, nerozřeší, musím říci, že bohužel, nám pan kolega nemůže také říci, jak rozřešil komunistický nebo proletářský režim krisi průmyslovou v Rusku. My bychom si jistě vážili proletářského režimu v Rusku, ale jen tehdá, kdyby opravdu postupoval tak, jak by postupovati měl, aby to odpovídalo skutečně tendencím proletářské, dělnické politiky a potřebám, které by sloužily zejména dělné třídě v Rusku. To se však tak neděje. Vidíme tedy, že tak, jako kapitalistický režim ve střední a západní Evropě nemůže rozřešiti krisi, že také tuto krisi nerozřešuje ani proletářský režim v Rusku, že tam musí povolávati kapitalisty ze západní a střední Evropy, aby tam zaváděli to, co my postupem doby budeme odstraňovati. My budeme zkracovati na právech a vlivu kapitalistický režim a v Rusku se bude znovu usazovati.

Jinak chci poznamenati ještě k tomu tolik: stěhuje-li se od nás dělnictvo do Ameriky, myslíme, že jistě přijde doba - nemáme statistiky, kolik se přistěhuje zase přistěhovalců z Ameriky sem - že také budou se k nám vraceti zpátky naší dobří přátelé a že snad budou třeba i litovati toho, že okusili chleba, který se jim snad skýtá dnes v Americe a kterého jim my poskytnouti nyní nemůžeme.

Pokud se týče toho, aby byly navázány styky s Ruskem atd., jako je navazuje Anglie a Francie, to jsme již slyšeli. Konstatuji - a bohužel pan kolega Chlumecký to přezírá - že nyní bude se vyvážeti zejména hospodářských strojů do Ruska asi za 20 milionů a mají-li se tam vyvážeti, že za ně musí přebírati záruku stát, že není dostatečné záruky ani v Rusku, aby stroje, které se tam vyvážejí, byly zaplaceny těmi, kteří jimi budou půdu obdělávati. Kdybychom mohli sami jako dělníci, třeba bývalí a nynější jejich zástupci, říci tomu našemu dělnictvu: dobře, budete pracovati v továrnách plně a vaše výrobky budou se vyvážeti do Ruska, ale dříve se vám za tu práci nezaplatí, dokavad nepřijdou za to peníze, mně se zdá, že by se nám dělnictvo poděkovalo, kdybychom měli tak fedrovati obchod do Ruska proto, abychom zde měli zaměstnání. (Souhlas).

Musím konstatovati s tohoto místa, že vláda, zejména v poslední době ministerstvo obchodu a průmyslu, projevuje všechny možné snahy, aby se u nás průmyslové krisi čelilo, že také ministerstvo sociální péče po stránce zákonů, o které se dnes jedná, co v jeho silách je, také vykonává.

Jedno přece ještě bych měl připomenouti, co jsem neuvedl ve své zprávě, že by totiž bylo přece jen na čase, co jsem uvedl v rozpočtové debatě - aby ministerstvo sociální péče se už jednou dohodlo s ministerstvem financí, aby podpory po 12 měsících byly nějakým způsobem dělnictvu přiznány a aby to bylo co nejrychleji rozhodnuto.

Místopředseda Klofáč: Přeje si pan zpravodaj Kouša slovo?

Zpravodaj sen. Kouša: Nikoliv.

Místopředseda Klofáč: Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se).

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou (má pouze 3 články).

Jsou nějaké námitky? (Nebyly). Není jich.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jest obsažena ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou vyznačeném v tisku 1766, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se v naznačeném znění ve čtení prvém.

Dále budeme hlasovati o zprávě výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona z 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, čís. 482 Sb. z. a n., a zákona ze dne 21. prosince 1922, čís. 400 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných. Tisk 1777.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou (má 2 §y).

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly). Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jest obsažena ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou vyznačeném v tisku 1765, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou ve čtení prvém.

Přerušuji další projednávání denního pořadu.

Sděluji, že do výboru rozpočtového nastupuje za pana sen. dr Mayra-Hartinga pan sen. dr Ledebur.

Mezi schůzí rozdány byly tisky. Žádám pana senátního tajemníka o přečtení.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Mezi schůzí tiskem rozdáno:

Tisk 1783. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4353) o sloučení rozhodování ve věcech nájemních (tisk 4378).

Tisk 1786. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4287), kterým se předkládá Národnímu shromáždění smlouva mezi Československou republikou a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o úpravě vzájemných právních styků, sjednaná v Bělehradě dne 17. března 1923 s dodatkovým protokolem (tisk 4363).

Tisk 1787. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4241) na dodatečné schválení obchodní smlouvy mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Britanie a Irska (tisk 4308).

Tisk 1789. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4327) o dani z obratu a dani přepychové (tisk 4371).

Tisk 1790. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4368), jímž se mění některá ustanovení, případně prodlužuje působnost některých právních předpisů o nemocenském pojištění dělníků (tisk 4382).

Místopředseda Klofáč: Navrhuji, aby příští schůze se konala za ¹/₄ hodiny s tímto denním pořadem:

Nevyřízené věci denního pořadu dnešní schůze.

Jsou nějaké námitky proti tomu? (Nebyly). Není jich.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 21 hodin 05 minut).