Pak jsou zde ještě změny §u 22 (1) e), který jedná o tom, když by někdo za určitých okolností porušil koncesi, a nastanou-li uvnitř státu nebo v jeho hranicích události, ohrožující zvýšenou měrou celistvost nebo jednotnost státu, jeho demokraticko-republikánskou formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek, netřeba této lhůty šetřiti. Navrhuje se, aby navržená změna nebyla přijata. (Sen. dr Heller [německy]: Tak to není!) Vyslovuji se samozřejmě proti tomu, poněvadž, jestli nám záleží na bezpečnosti státu, nemůžeme žádati, aby tak důležité ustanovení se škrtlo.

Jiných změn zde navrženo není.

Navrhuji ještě jednotu přijetí osnovy zákona beze změn.

Místopředseda dr Soukup: Debata je skončena, budeme hlasovati.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům takto:

Nejprve o návrhu sen. dr Spiegela a soudr., aby osnova zákona vrácena byla výboru ústavně-právnímu a živnostensko-obchodnímu k podání zprávy na podkladě návrhu subkomitétu a dobrozdání interesovaných korporací,

pak o návrhu sen. dr Hellera a soudr., aby osnova zákona vrácena byla výboru ústavně-právnímu a živnostensko-obchodnímu k novému projednání.

Budou-li tyto návrhy zamítnuty, přikročím pak k hlasování o jednotlivých paragrafech předložené osnovy a to:

O §u 1 podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O § 1-§u 6, bod 1., 2., 3. podle zprávy výborové.

O §u 6, bodu 4., podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §u 7 a §u 8 podle zprávy výborové.

O §u 9 podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §u 10 podle zprávy výborové.

O § 11 podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O § 12 podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §ech 13-18 podle zprávy výborové.

O §u 19 podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §u 20 podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §u 21 podle zprávy výborové.

O §u 22 podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §u 23-§u 25 o nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není, budeme tedy tak postupovati.

Kdo souhlasí, aby byla vrácena navržená osnova zákona výboru ústavně-právnímu a živnostensko-obchodnímu podle návrhu sen. dr Spiegela a soudr. k podání nové zprávy na podkladě návrhu subkomitétu výboru ústavně-právního a dobrozdání interesovaných korporací, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen. dr Spiegela a soudr. se zamítá.

Kdo souhlasí, aby byla vrácena navržená osnova zákona výboru ústavně-právnímu a živnostensko-obchodnímu podle návrhu sen. dr Hellera a soudr. k podání nové zprávy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen. dr Hellera a soudr. se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 1 měl znění podle návrhu sen. dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 1-§ 6, bod 1. 2., 3., měly znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Kdo souhlasí, aby bod 4., § 6 zněl podle návrhu sen. dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby bod 4., §u 6, pak § 7 a § 8 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Kdo souhlasí, aby byl škrtnut § 9 ve smyslu návrhu sen. dr Hellera, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 9 a § 10 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Kdo souhlasí, aby § 11 zněl podle návrhu sen. dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 11 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Kdo souhlasí, aby byl škrtnut § 12 ve smyslu návrhu sen. dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 12-§ 18 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Kdo souhlasí, aby § 19 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudruhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 19 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Kdo souhlasí, aby § 20 zněl podle pozměňovacího návrhu sen.dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 20 a § 21 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Kdo souhlasí, aby § 22 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 22-§ 25, nadpis zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Tím je tento bod denního pořadu vyřízen.

Jsou resoluce, pane referente?

Zpravodaj sen. Lukeš: Resoluce budou ve druhém čtení.

Tím máme tento bod denního pořadu vyřízen a přikročíme k bodu dalšímu, jímž jest

6. Zpráva I. výboru živnostensko-obchodního, II. výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1727) k vládnímu návrhu zákona o označování původu zboží. Tisk 1761.

Zpravodajem za výbor živnostensko-obchodní je pan sen. Lisý, za výbor ústavně-právní pan sen. Dědic. Uděluji slovo prvému referentu panu sen. Lisému.

Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Poslanecká sněmovna schválila osnovu zákona o označování původu zboží. Mezinárodní smlouvy vyžadují tuto osnovu zákona, aby bylo čeleno nesprávnému označování původu zboží. Republika Československá přistoupila k těmto mezinárodním úmluvám. Jsou to: Pařížská úmluva svazová, úprava madridská, obchodní úmluva mezi Československem a Francií, obchodní dohoda mezi republikou Československou a Rakouskou, obchodní dohoda mezi republikou Československou a Maďarskem. Ve všech těchto mezinárodních úmluvách, k nimž republika Československá přistoupila, zavazují se smluvní státy čeliti nesprávnému označování zboží, by bylo chráněno nekalé soutěže a chráněno živnostenské vlastnictví. Obšírná důvodová zpráva vládního návrhu, která je svědomitě a odborně vypracována ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, uvádí, že látka, kterou se osnova obírá, je součástkou problému nekalé soutěže a to nejdůležitější její částí, vztahující se na t. zv. reklamní označování zboží po stránce jeho místního původu. Již za doby mírové uplatňovaly se snahy, by k potírání nekalé soutěže, jíž rozumí se výstřelky konkurenčního boje ve všech jeho formách, vydány byly zákonité předpisy. Na základě široce založených expertis byly bývalými vládami vypracovány příslušné osnovy, k jichž uzákonění však ani v bývalém Rakousku ani Uhersku nedošlo. I v našem státě byly již podniknuty kroky, směřující k zákonné úpravě nekalé soutěže. Dnešní potíže s vydáním povšechného zákona proti nekalé soutěži jsou tak značné, že nelze počítati s brzkým uzákoněním této nesnadné látky. Jak nedostatek moci na potírání nekalé soutěže, jíž rozumíme výstřelky konkurenčního boje, vyvolává škody a těžkou situaci ve výrobě a obchodu, je viděti na sklářském průmyslu. Tak zvané jablonecké zboží, české sklo a především jablonecké je pro náš stát zlatem. Jablonecké zboží není průmyslem jen německým, v něm nalézají existenci velké tisíce a tisíce českých sklářů, brusičů, mačkařů a jiných pracovníků sklářských a příbuzných odvětví, i velmi mnoho českých zaměstnavatelů, výrobců a obchodníků. Průmysl sklářský, t. zv. jablonecký, je exportním průmyslem. V r. 1920 vyvezlo se za 1 miliardu československých korun zboží. Letošního roku čítá vývoz přes ¹/₂ miliardy Kč. Průmysl sklářský, který poskytuje výživu našim sklářům, tak na př. v Horním Pojizeří, přináší bohatství zaměstnavatelům, dělnictvu pak zabezpečoval práci a slušnou existenci. Nyní ale prožívá přímo kritickou dobu a je nutno, aby v něm byl zjednán pořádek, nemá-li se státi v budoucnosti takový úpadek, který vyvolá nedostatek a bídu nejen mezi dělnictvem sklářským, ale i mezi živnostníky, obchodníky, malozemědělci, kteří jsou na prosperitu tohoto průmyslu přímo odkázáni. (Místopředseda Klofáč ujímá se předsednictví.)

Živnostensko-obchodní výbor pojednal o tomto nebezpečném stavu ve sklářském průmyslu a uložil mně, abych k důvodové zprávě promluvil o poměrech ve sklářství a volal vládu o pomoc. Živnostensko-obchodní výbor ve zvláštní schůzí pojednal podrobně o poměrech a ochraně sklářského průmyslu za přítomnosti ministra obchodu, jehož činnost a opatření pro zachování a zvelebení průmyslu schvaluje.

Dva ministři obchodu věnovali pečlivou pozornost sklářskému průmyslu t.zv. jabloneckého zboží. Byl to ministr obchodu dr Heidler a nynější ministr obchodu inž. Novák. Oba navštívili sklářské kraje pojizerské, české i německé, a osobně informovali se o poměrech a potřebách sklářského průmyslu. Ministr obchodu inž. Novák energicky činí opatření na vyvolání řádných poměrů ve sklářském průmyslu a exportu jabloneckého zboží a nelekl se ani útoku německých listů, ani útoku některých sklářských průmyslníků a exportérů. A dnes tento ministr má plnou důvěru sklářských dělníků a zaměstnavatelů, kteří volají po ochraně a pomoci proti škůdcům a ničitelům jejich výživy. Ale největší nebezpečí v přítomné době hrozí ve sklářském průmyslu skleněným kroužkům, t. zv. benglím. Tyto bengle činí 10% veškeré výroby jabloneckého zboží. Jak situace je neutěšená, vidíme ze statistiky:

V roce 1919 vyvezlo se přes 5000 beden skleněných kroužků v hodnosti 12,300.000 československých korun.

V roce 1920 vyvezlo se přes 15.000, skoro 16.000 beden v hodnosti 108 a ¹/₂ milionu Kč.

V roce 1921 vyvezlo se skoro 14.000 beden v hodností 65 milionů Kč.

V roce 1922 už 20.000 beden v ceně skoro 43 miliony a letos vyvezlo se přes 31.000, skoro 32.000 beden v ceně jenom už 40 milionů Kč.

Tedy z této statistiky je zřejmo, že počet vyvezených beden v r. 1923 stoupl dvakrát proti r. 1920, ale na úkor ceny. Cena klesla ze 108 na 40 milionů, přirozeně také na úkor i kvality zboží.

Slavný senáte! Již v letech předválečných, již před šestnácti lety vedlo sklářské dělnictvo boj za skleněné kroužky a jejich zachování. V tomto odvětví byly střídavé krise. Za Rakouska neměl nikdo odvahy postaviti se proti sklářským milionářům a znemožniti jejich nekalou konkurenci, nekalou soutěž. Dělnictvo před šestnácti lety se vzbouřilo a na ochranu sklářského průmyslu ve sporu s některými zaměstnavateli rozbilo tehdejší dílny a bylo za to odměněno dlouholetým vězením.

Skleněné kroužky, tento důležitý artikl sklářského průmyslu exportuje se hlavně do Indie, dále do Egypta, Orientu a poskytuje výživu ca. 4000 dělníkům v horách pojizerských, kde sklářství toho času jest nejhlavnějším zdrojem existenčním. Průmysl tento má ohromnou sociální důležitost pro veškeré vrstvy tohoto kraje, neboť nevydělá-li sklářský dělník, je v zápětí postiženo i veškeré živnostnictvo i zemědělstvo. Skleněné kroužky vyvážejí se dnes na místo broušené, ušlechtilé, polosurové anebo surové. Dělnictvo žádá, aby byly kroužky spracovány a vyváželo se ušlechtilé zboží. Naproti tomu hutě a někteří exportéři žádají, aby byl povolen vývoz a vyváželo se také polosurové zboží, nebo úplně surové zboží. Tedy vlastně nevyváží se surové zboží, nýbrž práce a mzda našeho dělnictva a vyváží se výdělek našeho sklářského zaměstnavatele. Na ochranu práce sklářského dělnictva zakročilo ministerstvo obchodu, které učinilo opatření, kterým se povoluje vývoz sklářských kroužků, barev jantarové, granátové a rubínové, toliko kvality první s výjimkou pohotových úředně zjištěných zásob. Toto opatření je správné a bylo nejen dělnictvem, ale také výrobci uvítáno, a je v zájmu autority ministerstva samého, aby toto opatření neodvolávalo, i kdyby to bylo přáním některých exportérů, kterým je lhostejno, zdali se získá na zboží ušlechtilém nebo na vývozu kroužkářské suroviny, kterou v Indii domorodci sami zušlechtí, ale tím nám unikají hodnoty na práci. Je přirozeno, že toto opatření nebude míti okamžitý výsledek, poněvadž nelze očekávati ihned veliké objednávky na zboží broušené, tedy na zboží ušlechtilé, poněvadž nahromaděny jsou v Indii a Egyptě veliké zásoby polosurovin a surovin již vyvezených, které musejí býti dříve zkonsumovány. Povolovací systém pro vývoz sklářských kroužků a jabloneckého zboží nelze dosud měniti, poněvadž by nastaly nezřízenou konkurencí ztráty, jak dělnictvu, tak u všech výrobců. Je nutno naříditi přísnou kontrolu pří vývozu tohoto zboží, by místo ušlechtilého zboží nebyly vyváženy polotovary, anebo přímo jen suroviny. Také čest českého sklářského, průmyslu vyžaduje, aby jenom ušlechtilé, dobré zboží bylo do ciziny posíláno, a nikoliv suroviny, které českému zboží škodí a také mu nebezpečně konkurují.

Na počátku své řeči mluvil jsem, že mezinárodní smlouvy a úmluvy naléhají na okamžitou zákonitou úpravu otázky o označení původu zboží. Živnostensko-obchodní výbor pojednal o usnesení poslanecké sněmovny a navrhuje, aby tato osnova zákona byla slavným senátem schválena ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a otištěném v senátním tisku číslo 1727.

Místopředseda Klofáč: K slovu je přihlášen za výbor ústavně-právní pan sen. Dědic, uděluji mu je.

Zpravodaj sen. Dědic: Slavný senáte! Podávám zprávu výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny tisk 1727 k vládnímu návrhu zákona o označení původu zboží.

Jak již zde bylo obšírně řečeno, připojuje se také ústavně-právní výbor k usnesení živnostensko-obchodního výboru z těchto důvodů: Ústavně-právní výbor pojednal ve schůzi dne 11. prosince 1923 o vládním návrhu zákona o označení původu zboží a usnesl se navrhnouti slavnému senátu, aby vládní návrh zákona podle usnesení poslanecké sněmovny beze změny schválil.

Jenom připomínkou k §u 28 osnovy byl jednomyslně projeven názor, že ustanovení tohoto paragrafu, nevylučuje prozatímních opatření podle platných předpisů a zabezpečení oněch nároků, které v § 15 uvedeny nejsou.

Místopředseda Klofáč: Nikdo se ke slovu nehlásí. Přeje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Dědic: Nikoliv!

Místopředseda Klofáč: Není tomu tak. Prosím, pány senátory, aby zaujali místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisu jednotlivých oddílů a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou (má 25 §ů).

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých oddílů a úvodní formulí tak, jak jest obsažena ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou vyznačeném v tisku 1727, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých oddílů a úvodní formulí přijímají se v naznačeném znění ve čtení prvém.

Na denním, pořadu dále je:

7. Zpráva branného výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1731) k vládnímu návrhu zákona o poštovních holubech. Tisk 1762.

Zpravodajem jest p. sen. Valoušek, prosím ho, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Valoušek: Slavný senáte! Zákon předložený upravuje chov, výcvik držení a pak použití poštovních holubů. Světová válka ukázala, že poštovní holubi jsou dobrou zpravodajskou pomůckou i tam, kde jiné prostředky možny nejsou. Proto také právě ve Francii a v Německu již v letech devadesátých chov poštovních holubů byl upraven zákonem. V Rakousku ministeriálním nařízením upravován byl poněkud za časů války. Poněvadž poštovních holubů nejenom možno použíti dobře jako zpravodajské pomůcky, nýbrž také zneužíti, viděla se vláda nucena upraviti chov, výcvik a použití holubů zákonem. Zákon tento sněmovna poslanecká přijala v nezměněné formě tak, jak od vlády byl předložen. Branný výbor senátu projednal 12. prosince důkladně tuto předlohu, připojil se k usnesení sněmovny, a navrhuje slavnému senátu, aby přijal tisk 1731 v nezměněné formě tak, jak od vlády byl předložen.

Místopředseda Klofáč: Nikdo se ke slovu nehlásí. Přeje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Valoušek: Nikoliv!

Místopředseda Klofáč: Není tomu tak. Prosím, pány senátory, aby zaujali místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisu jednotlivých paragrafů a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou (má 15 §ů).

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí tak, jak jest obsažena ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou vyznačeném v tisku 1731, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí přijímají se v naznačeném znění ve čtení prvém.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 1775. Zpráva ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění ustanovení zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 406 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, k změnám hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím (tisk 1769).

Místopředseda Klofáč: Předsednictvo senátu obdrželo následující přípis od pana ministra obchodu inž. Nováka. Prosím pana sekčního šéfa, by jej přečetl.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

>Slavnému předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze. Pan sen. dr Heller ve své řeči uvedl, že jsem svého času v poslanecké sněmovně prosadil zákon o automobilových clech proto, že jsem tehdy byl spolumajitelem kterési automobilové továrny. Opakuji to, co jsem již ve své řeči uvedl, že jsem nikdy nebyl spolumajitelem, ani ředitelem automobilové továrny a že jsem také nikdy nebyl na žádné z automobilových továren finančně nebo jinak zúčastněn. Vzhledem k tomu pokládám se ohroženým na cti, poněvadž pan sen. dr Heller snažil se usvědčiti mne ze zištných úmyslů při výkonu mé poslanecké povinnosti a poněvadž pan sen. dr Heller na mou výzvu tvrzení své neodvolal, naopak dalším svým prohlášením vyslovil urážlivé podezření, jako bych byl schopen před senátem mluviti vědomně nepravdu, žádám, aby slavné předsednictvo záležitost tuto podle §u 51 jedn. řádu odevzdalo imunitnímu výboru.

Znamená se v dokonalé úctě L. Novák, ministr obchodu.

V Praze dne 19. prosince 1923.<

Místopředseda Klofáč: Předsednictvo nemělo žádného práva při řeči pana sen. dr Hellera volati ho k pořádku, poněvadž neužil výrazu, pro který volání k pořádku by bylo na místě. Pan ministr dovolává se §u 51 jedn. řádu, který zní: >Urazí-li senátor ve schůzi jiného senátora, člena, nebo zástupce vlády, přikáže předseda na písemnou žádost uraženého věc imunitnímu výboru, jenž rozhodne do 48 hodin, zdali je senátor vinen, a navrhne v tom případě ústní zprávou, aby provinilému senátoru byla vyslovena důtka. Podle tohoto § 51 jsem povinen přípis pana ministra inž. Nováka přikázati imunitnímu výboru což tímto také činím. (Výborně! Potlesk.)

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra, t. j. ve čtvrtek dne 20. prosince 1923 o 15. hodině s tímto

1. Druhé čtení zprávy I. ústavně-právního výboru, II. živnostensko-obchodního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1643) o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje výroba, prodej a přechovávání radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení, jakož i dovoz jejich z ciziny. Tisk 1749.

2. Druhé čtení zprávy I. výboru živnostensko-obchodního, II. výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1727) k vládnímu návrhu zákona o označování původu zboží. Tisk 1761.

3. Druhé čtení zprávy branného výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1731) k vládnímu návrhu zákona o poštovních holubech. Tisk 1762.

4. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1767) o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a z přírůstku na majetku. Tisk 1773.

5. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1766) o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných. Tisk 1774.

6. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1765) k vládnímu návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona z 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n. a zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 400 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných. Tisk 1777.

7. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru zahraničního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1763) k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Dodatečná úmluva k Labské plavební aktě se závěrečným protokolem sjednaná v Praze 27. ledna 1923. Tisk 1778.

8. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1764) o vládním návrhu zákona o dani z uhlí. Tisk 1779.

9. Zpráva ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1769) o vládním návrhu zákona, kterým se mění ustanovení zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 406 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, k změnám hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím. Tisk 1775.

10. Zpráva I. výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu. II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1771) k vládnímu návrhu zákona o dalším vybírání zdravotní přirážky ku přímým daním státním, podléhajícím přirážkám, a o veřejném fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v Československé republice. Tisk 1776.

11. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru (tisk 1770) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje zmocnění dané vládě v §u 2 zák. ze dne 4. července 1923, čís. 158 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou. Tisk 1772.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Končím schůzi.