NS RČS 1920-1925, Senát, 184. schůze, část 4/4 (14. 12. 1923)

Pátek 14. prosince 1923

>Návrh sen. Perthenové, dr Wiechowskiho a soudr. ke kap. XXI., tit. 1., § 4:

Ministerstvu sociální péče se ukládá, aby podporovalo činnost stávajících organisací na ochranu dětí a mládeže. Rozdílení prostředků po ruce jsoucích, dějž se v dohodě se stávajícími zemskými komisemi pro ochranu dětí a péči o mládež.<

>Návrh sen. Starka, Heckera a soudr. ke kap. XXIII.:

Národnímu shromáždění předložen budiž v podzimním zasedání seznam ústavů, korporací a jednotlivců, jimž z nějakého titulu poskytnuty byly subvence anebo podpory, při čemž v každém jednotlivém případě uvedena budiž poskytnutá částka.<

Předseda: Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji sen. dr Horáčkovi.

Zpravodaj sen. dr Horáček: Slavný senáte! Nebudiž ode mne žádáno, abych zde odpovídal ke všem různým výtkám a podnětům, které k rozpočtu v dlouhé několikadenní debatě byly proneseny. Byly to výtky některé věcné, některé i méně věcné, byly to výtky také rázu politického a k většině jich bylo snad již reagováno jinými pány řečníky.

Chci se zmíniti jen o některých důležitějších podnětech, které zde byly proneseny. Tak zejména o výtce, která zejména se strany komunistické byla činěna, že náš rozpočet vykazuje mnohem větší položku příjmů na daních nepřímých než na daních přímých. To je pravda. Ale to není jen rozpočet našeho státu, takový jest rozpočet všech kulturních států dnes. (Sen. dr Heller [německy]: Anglie nikoliv!) Já jistě jsem poslední, který bych neuznával vážné vady a stinné stránky daní nepřímých, zejména to, že spočívají přece jen tíhou svou z valné části na vrstvách méně majetných, jakož i tu vadu, že vyhovují velmi málo té daňové zásadě stejnoměrnosti.

Ale na druhé straně nutno, uvážiti, že záleží také na tom, jaká spotřeba se zdaňuje a že vady daní spotřebních vystupují zejména tam do popředí, kde je to spotřeba nutná a nezbytná, ale že se lze s daněmi spotřebními docela dobře smířiti, je-li to spotřeba zbytná nebo dokonce přepychová. A podíváme-li se na náš rozpočet a vidíme-li, že např. tabákový monopol, který není ničím jiným než daní spotřební z tabáku, vynáší nám přes 1000 milionů, čili celou miliardu, myslím, že by bylo pošetilé, kdybychom se takové daně, které přece nepostihuje spotřebu nutnou a kterou, jak známo, celá jedna polovina obyvatelstva - až na jisté emancipované dámy snad - zatížena není, kdybychom snad této dani tabákové, resp. tohoto monopolu se vzdali. (Sen. dr Heller [německy]: Nikoliv, ale mají dávati pořádný tabák a ne smetí!)

A něco podobného platí také jistě o dani nápojové. Máme dobrou vodu zde v Praze. Bohužel, že i za tu vodu, aspoň zde v Praze, musíme dávku platiti. Pan kol. Vetter se zde rozhovořil o dávce z majetku, která vlastně není předmětem tohoto rozpočtu, poněvadž její výnos je určen docela jiným účelům. Myslím, že příležitost debaty o dávce majetkové se nám brzy naskytne, Poslanecká sněmovna se usnesla o novelisaci této dávky z majetku, věc přijde do senátu a pak budeme míti možnost o této dávce z majetku pojednati. Dnes bych jen podotkl, že ať už posuzujeme tuto dávku z majetku a přírůstku na majetku jakkoliv, že tvoří přece podstatnou část našeho měnového programu a že by bylo velmi povážlivé zejména s tím § 1, který jedná o účelu této dávky, dnes nějak hýbati, dokud onoho účelu a nápravy měny není dosaženo.

Velmi ostrý ton zde naladili pánové s jedné strany slovenské. Oni nám stále vytýkají, že jim nechceme dopřáti autonomie. Myslím, že nepotřebujeme teprve dokazovati, že všichni vlastně jsme autonomisty, že jsme jimi byli v Rakousku, že nám přílišný centralismus byl vždy proti mysli a my těmito autonomisty jsme až dosud. A nepochybuji o tom, že bychom velmi rádi také pánům ze Slovenska co nejobsáhlejší autonomii poskytli, kdybychom měli záruku, že této autonomie nebude zneužíváno, ne snad jimi, ale že jí nebude zneužíváno tak, že by se stala nebezpečnou zbraní v rukou našich národních tamějších odpůrců.

Pánové s německé strany zde pronášeli nejrůznější stížnosti. Jeden z pánů - byl to tuším pan kol. Polach - nám vytýkal mstivost, že prý provozujeme politiku msty. Myslím, že užil toho slova. Pan sen. Polach se mýlí. Slovo >pomsta< nebylo nikdy v našem politickém slovníku. (Sen. dr Heller [německy]: Slovo ne!) Neznali jsme nikdy národní pomsty a neznáme jí dosud. Žádáme jen, aby náš samostatně-politický národ měl také svou vlastní politickou existenci zaručenu. K tomu směřují zásady naší ústavy, naše opatření jazyková a v mezích těch my zajisté pánům s německé strany vše poskytneme, čeho si budou přáti.

Ovšem mentalita na straně německé je poněkud jiná než naše. My víme, že tam byly vždycky názory, že jsou dvě kategorie národů, že jsou to tak zv. národy pánské, Herrenvölker a tak zv. služební národové, Bedientenvölker. Byl to váš německý básník, jenž jednou užil toho slova. A ovšem Němci sami sebe považovali za takový pánský a nás za takový národ služebný. Na toto stanovisko ovšem my nikdy přistoupiti nemůžeme.

Vážený pan sen. Spiegel zde si stěžoval, že prý jest zase celý rok ztracen a mínil, že jest ztracen v tom směru, že nenastalo žádné přiblížení našich sporných politických stanovisek. Já toho také lituji, ale prosím, aby pánové vložili ruku na srdce a zpytovali, zdali také oni nejsou tím vinni. A tu velmi vítám a upřímně jsem byl potěšen prohlášením pana sen. Hilgenreinera, jenž zde prohlásil, že není vyloučeno, že přijde doba, že také pánové s německé strany budou hlasovat pro rozpočet. (Sen. dr Hilgenreiner [německy]: Jsou-li pro to předpoklady!) A já bych si jen přál, aby tato doba nastala co nejdříve. (Sen. dr Hilgenreiner [německy]: My všichni!)

To jsem jen chtěl podotknouti a prosím, aby slavný senát přijal návrh výboru rozpočtového, aby státní rozpočet na rok příští, jakož i finanční zákon a doporučené resoluce byly přijaty. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena a přikročíme k hlasování ve čtení prvém.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Hodlám dáti hlasovati nejprve o státních výdajích a to s ohledem na podané pozměňovací návrhy takto:

O kap. I. až kap. IX., tit. 1., § 1 podle zprávy výborové;

o kap. XI., tit. 1, § 2 podle pozměňovacího návrhu, sen. Kiesewettera a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o kap. IX., tit. 2, podle pozměňovacího návrhu, sen. Friedricha a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o dalším obsahu kapitoly IX. až o kap. XXV. podle zprávy výborové.

Po hlasování o státních výdajích hodlám dáti hlasovati o státních příjmech a to o kapitole I. až o kap. XXV. najednou podle zprávy výborové.

Potom hodlám dáti hlasovati o celkovém přehledu státních výdajů a státních příjmu, počítaje k tomu i celkový přehled výdajů státního rozpočtu, rozčleněný na výdaje osobní a věcné.

Pak dám hlasovati o rozpočtu státních investic s celkovým přehledem výdajů na státní investice na rok 1924.

Konečně hodlám dáti hlasovati o osnově finančního zákona a to o všech jeho článcích, o jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme pak ke hlasování ihned ve čtení druhém a pak ke hlasování o návrzích resolučních.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Námitek není. Budu tudíž tak postupovati.

Kdo souhlasí, aby byli rozpočteny státní výdaje v kap. I. až v kap. IX., v tit. 1, v §u 1 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačené výdaje přijímají se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby byly škrtnuty státní výdaje vyznačené v kap. IX., tit. 1., §u 2 podle pozměňovacího návrhu sen. Kiesewettera, Lorenze a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Pozměňovací návrh ten se zamítá.

Kdo souhlasí, aby byly přijaty uvedené státní výdaje v kap. IX., v tit. 1., v §u 2 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené státní výdaje přijímají se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby byly škrtnuty státní výdaje, jež jsou vyznačeny v kap. IX., v tit. 2. ve smyslu pozměňovacího návrhu sen. K. Friedricha, Heckera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Uvedený pozměňovací návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby uvedené státní výdaje v kap. IX., v tit. 2. přijaty byly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačené státní výdaje se přijímají podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby byly rozpočteny státní výdaje, jež jsou obsaženy v dalším obsahu kap. IX., pak v následujících kapitolách až v kap. XXV. podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačené výdaje přijímají se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby byly rozpočteny státní příjmy tak, jak jsou obsaženy v kapitole I. až v kap. XXV. podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené státní příjmy schvalují se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s celkovým přehledem státních výdajů a státních příjmů, počítaje k tomu i celkový přehled výdajů státního rozpočtu rozčleněný na výdaje osobní a výdaje věcné, jakož i kdo souhlasí s rozpočtem státních investic a s celkovým přehledem výdajů na státní investice na rok 1924 a to podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Celkový přehled státních výdajů a státních příjmů i s osobním a věcným rozčleněním i rozpočet státních investic s přehledem příslušných výdajů přijímají se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s osnovou finančního zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova finančního zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Horáček: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou finančního zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí, jakož i se státním rozpočtem a jeho přílohami tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtená druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova finančního zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí, jakož i státní rozpočet i s jeho přílohami jsou přijaty také ve čtení druhém.

Přikročíme ke hlasování o resolucích.

Nejprve dám hlasovati o resolucích, otištěných ve zprávě výboru rozpočtového čís. 1. až 25.

Kdo souhlasí s uvedenými otištěnými resolucemi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačené resoluce jsou přijaty.

Nyní dám hlasovati o netištěných resolucích. Prosím, nebude-li námitek, nechám jen přečíst, kdo byl navrhovatelem a ke které kapitole, a nechám o nich hlasovat, aby nemusily být čteny. Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není. Budu tak pokračovat.

Žádám pana tajemníka senátu, aby vždy jen řekl resoluci, kdo ji podal, a ke které kapitole a nechám hlasovat. Prosím!