Úterý 3. července 1923

Schůze zahájena v 18 hodin 15 minut.

Přítomni:

Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Přikryl, Löw.

97 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: Malypetr, dr Markovič, Udržal; odborový přednosta ministerstva financí dr Vlasák; odborový přednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro tento týden sen. Jesserovi, Dúrčanskému a Lukschovi na dva dny a sen. Chlumeckému a sen. Barinkovi pro zítřejší schůzi.

Tiskem rozdáno:

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 1703. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru branného k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním (tisk 1640).

Zápisy o 167. a 168. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze ze dne 7. a 8. června 1923.

Předseda: Přikročíme k projednávání denního pořadu, a to

l. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1638), kterým se prodlužuje platnost zákona o vyvlastňování k úpravě asanačního obvodu hlavního města Prahy a povolují se daňové výhody pro stavby v tomto obvodu. Tisk 1674.

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je p. sen. dr Fáček, za výbor rozpočtový p.sen. Kouša.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Ne.

Zpravodaj sen. Kouša: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí, aby byla přijata osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají seve čtení druhém.

Dále je bod

2. Druhé čtení zprávy výboru živnostensko-obchodného k usneseniu poslaneckéj snemovne (tlačívo 1647) o vládnom návrhu zákona, ktorým sa upravuje prevádzaníe volieb živnostenských společenstvách a ích jednotách (sväzoch). Tisk 1675.

Zpravodajem je p. sen. Kada.

Táží se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Kada: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak. Přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí, aby byla přijata osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule tak jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.

Bodem dalším je

3. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1649) o vládním návrhu zákona o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace. Tisk 1685.

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je p. sen. Hucl, za výbor rozpočtový p. sen. Zimák.

Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Hucl: Ne.

Zpravodaj sen. Zimák: Nikoliv.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.

Dám hlasovati o resoluci výboru ústavně-právního, otištěné ve zprávě tisk.1685.

Kdo s ní souhlasí, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, resoluce se přijímá.

Přikročíme k bodu dalšímu:

4. Zpráva výboru sociálně-politického, branného a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1639) o vládním návrhu zákona, jímž se mění, po případě doplňují, některá ustanovení zákona o úpravě služebních požitků čs. vojska ze dne 19. března 1920, č. 195 Sb. z. a n., a jímž se vláda zmocňuje, aby provedla propočítání služební doby vojenským gážístům podle zásad, stanovených pro státní zaměstnance zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n., a prováděcího nařízení, vydaného k tomuto zákonu. Tisk 1694.

Zpravodajem za výbor sociálně-politický je p. sen. dr Reyl, za výbor branný p. sen. Kouša, za výbor rozpočtový p. sen. Klečák.

Udělují slovo zpravodaji za výbor sociálně-politický p. sen. dr Reylovi.

Zpravodaj sen. dr Reyl: Slavný senáte! Je jisto, že republika za nynějších poměrů k udržení své existence potřebuje armády. A tu logika sama sebou žádá, když armády potřebuje, aby to byla armáda řádně a náležitě vypravená, která by své povinnosti také řádně plnila. To ovšem jest přirozené a musíme se připraviti na to, abychom náklad, kterého je k tomu potřeba, povolovali. A sociální spravedlnost také žádá, abychom řádně honorovali osoby vojenské, které ve zvláštním povolání vojenském slouží k dobru republiky jako každý jiný v povolání třebas civilním, úředním. Služba vojenská je jistě odpovědná, je také i nebezpečná; ovšem v Praze na př. v posádce je služba lehčí než jinde, ale jsou zase místa, na př. na pohraničí nebo na Slovensku, že nebezpečí hrozí každou chvíli, zejména na hranicích maďarských, kde služba vojenská znamená nebezpečí rozhodně zvýšené.

Je ovšem nutno, abychom osoby, které v armádě slouží, také přiměřeně honorovali, aby službu tuto konaly ochotně a radostně. Důstojnictvo trpí vedle poměrně neupravených platů také jinou nesnází, tak na př. bytovou krisí. Je jisto, že ubikace v pohraničních místech a na Slovensku zvláště jsou velice nedostatečné. Vím to z vypravování, že důstojnictvo je méně, řekl bych, příjemně ubytované, než bylo mužstvo za starého císařství. Když starší důstojníci musí spáti hromadně v takových kasárnách, kde přece starší člověk vyžaduje jistého klidu a pohodlí, není to jistě žádnou slastí a odpočinkem po denní službě.

Důstojnictvo trpí také mnoho tím, že bývá často přemísťováno, každou chvílí musí změniti své místo posádky a tím musí vydržovati dvojí domácnost. Nejsou-li platy ani tak značné, aby dostačily potřebám jednoho člověka, je pochopitelno, má-li sloužiti ten plat rodině rozdělené, když se vede dvojí domácnost, že ty poměry u našeho důstojnictva jsou ve finančním ohledu dosti ubohé. Také si stěžuje důstojnictvo na dvojakost v postupu. To ovšem patří spíše do administrativy než do našeho oboru, ale přece se o tom zmiňují, že je to jedna ze stížností, které často důstojnictvo přednáší.

Přistupujeme-li tedy dnes k projednávání návrhu vládního, který byl přijat poslaneckou sněmovnou, na úpravu platů, pak je to podle mého názoru jistě jen taková malá splátka, kterou činíme před tím, než dojde k definitivní úpravě pragmatiky služební, která byla již také slibována. Poslanecká sněmovna přijala vládní, návrh zákona, kterým se mění a případně doplňují některá ustanovení zákona o úpravě služebních požitků československého vojska ze dne 19. března 1920, čís. 195 Sb. z. a n., a jímž se vláda zmocňuje, aby provedla propočítávání služební doby vojenským gážistům podle zásad stanovených pro státní zaměstnance zákonem ze dne 9. dubna 1920, čís. 222 Sb. z. a n., a prováděcího nařízení vydaného k tomuto zákonu.

Sociálně-politický výbor uvažoval o tomto návrhu vládního zákona a shledává, že zákon, který jedná o úpravě služebních platů zákona ze dne 19. března 1920, čís. 195, obsahuje některé mezery a nesrovnalosti, které budou po stránce sociální spravedlnosti a rovnosti navrženou novelou odstraněny.

Novela, mimo to usiluje o provedení shodnosti s propočítáváním služebních let státních zaměstnanců v zásadních otázkách podle zákona z 19. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n., o propočítání služební doby státních zaměstnanců a prováděcích nařízení k zákonu tomu vydaných. Navržená novela nemůže ovšem nahraditi definitivní úpravu osobních a služebních poměrů vojenských osob (služební pragmatiku), kterou slibuje § 23 novelisovaného zákona z 19. dubna 1920, č. 195 Sb. z. a n., ale odčiňuje přece některé nesrovnalosti, které nemohou býti odkládány do mlhavé budoucnosti služební pragmatiky. Sociálně-politický výbor projevuje nadějí, že vláda, zmocněná přítomnou novelou k propočítání služební doby vojenským gážistům, bude se říditi zásadními směrnicemi, vydanými pro státní zaměstnance vůbec, u všech osob branné moci, by docílena byla jednotná zásada v hodnocení prokázané způsobilosti a služební zdatnosti příslušníků československého vojska.

Sociálně-politický výbor totiž uvažoval také o tam, že často se shledávají rozpory mezi duchem zákona a prováděcím nařízením v jiných různých oborech administrativy státní, a trvá na tom, aby důvodové zprávy, které jsou k zákonům přidány, byly vždycky respektovány při provádění zákona, protože vyjadřují vlastně vůli zákonodárce. My také očekáváme, že ministerstvo národní obrany plně se přizpůsobí zákonným směrnicím při provádění této navrhované novely.

Sociálně-politický výbor doporučuje slavnému senátu, aby beze změny přistoupil ku přijetí navrhované novely tak, jak ji přijala poslanecká sněmovna. (Pochvala.)

Předseda (zvoní); Uděluji slovo zpravodaji za výbor branný, p. sen. Koušovi.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Branný výbor svým usnesením se připojuje k usnesení sociálně-politického výboru a žádá slavný senát, aby toto usnesení také schválil. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový p. sen. Klečákovi.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Rozpočtový výbor, pojednav o vládním návrhu zákona, jímž se mění, po případě doplňují, některá ustanovení zákona o úpravě služebních požitků československého vojska ze dne 19. března 1920, čís. 195 Sb. z. a n., a jímž se vláda zmocňuje, aby provedla propočítání služební doby vojenským gáži-stům podle zásad, stanovených pro státní zaměstnance zákonem ze dne 9. dubna 1920, čís. 222 Sb. z.a n., a prováděcího nařízení vydaného k tomuto zákonu, schválil osnovu zákona v plném znění, a to ve znění schváleném poslaneckou sněmovnou.

Navržený zákon bude vyžadovati obnosu 19,510.000 Kč pro rok 1923. Úhrada částečně uhrazena jest obnosem 11,510.000 Kč, schváleným ministerskou radou. Další potřeba uhrazena bude obnosem 10,500.000 Kč, který ušetřen na základě propuštění 4.000 mužů dnem 1. dubna 1923 z vojenské povinnosti.

Rozpočtový výbor v důsledku toho doporučuje slavnému senátu k přijetí navržený zákon. Jde o zákon, který aspoň z části přispěje k odčinění nesrovnalostí zákonů minulých a příslušníkům naší branné moci bude dokladem, že chceme míti spokojené státní občany í tam, kde nejde o výboj, ale o ochranu, případně obranu Československé republiky. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli (má 13 článků) hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tedy takto pokračovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou vyznačeny v usnesení poslanecké sněmovny tisk 1639, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se ve čtení prvém.

Přistoupíme k bodu dalšímu, jímž je

5. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1645) o vládním návrhu zákona, kterým se upravují některé služební poměry četnictva a některé četnické požitky, zejména odpočivné a zaopatřovací. Tisk 1695.

Zpravodajem za výbor sociálně-politický je p. sen. Pánek, za výbor rozpočtový sen. Klečák. Uděluji slovo zpravodaji za výbor sociálně-politický, p. sen. Pánkovi.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Přiznávám se, že referát o tomto zákonu přijal jsem velice rád, neboť upravujeme jim poměry kategorie, která se nade vše očekávání osvědčila. Na naše četnictvo můžeme býti právem hrdi. Je to sbor znamenitě organisovaný, ukázněný a dobře vedený. Můžeme směle říci, že naše četnictvo je ze všech okolních států nejlepší, a že se můžeme na ně v každém případě spolehnouti. Byly sice vyslovovány jisté pochybnosti, když jsme zákonem ze dne 14. dubna 1920 stanovili, že četnictvo republiky Československé je sice vojensky organisovaným sborem strážným, že však nepodléhá přímo úřadům vojenským, t. j. ministerstvu národní obrany, nýbrž že je podřízeno politickým úřadům, a že nejvyšší instancí je tu ministerstvo vnitra. Nyní vidíme, že se tato organisace dobře osvědčila a že tím nikterak netrpí kázeň v tomto směru, četník nemá býti pouze snad strážcem pořádku a veřejné bezpečnosti, nýbrž také rádcem lidu, a z tohoto důvodu může tomuto svému poslání daleko lépe vyhověti, je-li orgánem politické správy, funguje-li jako úředník a ne jako voják.

Tímto zákonem splácíme našemu četnictvu povinný dluh za jeho věrné, obětavé a s velikým risikem spojené služby. Tímto zákonem upravujeme některé služební poměry četnictva a některé četnické požitky, zejména odpočivné a zaopatřovací. Posléze uvedené četnické požitky přiznávají a vyměřují se až dosud podle starých předpisů, zákonů a norem bývalého rakousko-uherského mocnářství a jejich úprava, vyhovující změněným poměrům, je otázkou velice naléhavou a neodkladnou. Pro civilní státní zaměstnance platí sice ještě také pro výměru zaopatřovacích a odpočivných požitků staré rakouské normy, obsažené v četných zákonech a nařízeních, avšak za republiky Československé byly tyto normy aspoň částečně pozměněny a upraveny těmito zákony: zákonem ze dne 17. prosince 1919, č. 2 a 3 ex 20, dále zákonem ze dne 5. února 1920, č. 89, a zákonem ze dne 3. března 1921, č. 99. A právě tato předloha má za účel unifikovati odpočivné a zaopatřovací požitky všech příslušníků československého četnictva, čímž mají býti odstraněny dosavadní rozdíly mezi odpočivnými a zaopatřovacími požitky gažistů v hodnostních třídách, tedy četnických důstojníků, kterým se vyměřují podle předpisů a norem platných pro vojsko, a mezi odpočivnými a zaopatřovacími požitky gažistů mimo hodnostní třídy, tedy mužstva, kterým se vyměřují podle předpisů platných pro civilní státní zaměstnance.

Předložená osnova upravuje četnické požitky odpočivné a zaopatřovací, jak bylo řečeno, pro všechny příslušníky tohoto stavu jednotně, a to podle pravidel platných pro civilní státní zaměstnance, při čemž se přihlíží k některým odchylkám, odůvodněným zvláštností služby četnické, zejména tedy k možnosti předčasné invalidity, vyloučení z činné služby pro poruchu zdraví, přivedenou při vykonávání služby, dále službou válečnou a podobně. Tyto služební výkony plně odůvodňují výjimečné zvýšení požitků, jakož i ponechání dosavadního přídavku za zranění.

Redakčně je osnova rozdělena na 4 oddíly. První oddíl pojednává o požitcích odpočivných, druhý o zaopatřovacích požitcích pozůstalých po gažistech, tudíž vdov a sirotků, třetí oddíl pojednává o úmrtném, o požitcích pro choromyslné a nezvěstné, o zabavení a postoupení požitků, jakož i o přechodných ustanoveních. Čtvrtý oddíl obsahuje ustanovení závěrečná.

Odpočivné požitky jsou dvojího druhu: 1. Výslužné a odbytné a konečně 2. Zaopatření invalidní. Toho není u státních zaměstnanců, to je výjimka u četnického stavu. Na trvalé výslužné mají nárok všichni, kdož dovršili 60. rok věku nebo byli superarbitračním nálezem uznáni trvale neschopnými ke službě četnické a mají aspoň 10 započitatelných let. Toto ustanovení je výhodou proti dosavadnímu stavu, neboť v těchto 10ti letech jsou započtena i 4 léta, vojenská.

Gažistům, t. j, všem příslušníkům četnického stavu, kteří mají méně než 10 započitatelných let, přísluší jen tehdy nárok na trvalé výslužné, jestliže pozbyli způsobilosti k výdělku tím, že bez vlastní viny stali se při výkonu služby nebo v souvislostí s ní navždy neschopnými k výdělku nebo oslepli, stali se choromyslnými a pod.

Ti, kdož nemocí nebo tělesným úrazem, nikoliv od nich úmyslně způsobeným, stali se výdělku neschopnými, mají nárok na trvalé výslužné, mají-li aspoň 5 služebních let, při čemž se jím služba ve vojště do těchto 5ti let započítává.

Prováděcímu nařízení jest ponecháno vysvětlení, jak nutno rozuměti pojmu >výdělku neschopný. Nutno připomenouti, že výklad tohoto pojmu > výdělku neschopný nesmí znemožniti i odstupňování, jak je tomu na př. v dělnickém úrazovém pojištění. Je samozřejmo, že tento pojem není absolutní. Nesmí býti tak vykládán.

Na odbytné mají nárok gážisté, u nichž bylo zjištěno superarbitračním řízením, že jsou neschopnými k četnické službě z důvodů zdravotních a mají-li aspoň 10 započitatelných služebních let.

Z moci úřední může býti dán gážista do výslužby, jestliže dovršil 60. roků věku a má nárok na plné výslužné, a dále gážisté, kteří jsou trvale neschopni své služební místo dále zastávati. K této poslední okolnosti nutno poznamenati toto: V důvodové zprávě vládní praví se, že trvalou neschopností, pro kterou může býti gážista dán z moci úřední do výslužby, nutno rozuměti také neschopnost, projevenou děle trvajícím popisem kvalifikačním.

To odpovídá celkem §u 80 služební pragmatiky, podle kterého civilní státní zaměstnanec může býti dán do výslužby, jestliže byl po 3 léta jako méně způsobilý kvalifikován.

Avšak kvalifikační a disciplinární předpisy četnictva nejsou upraveny zákonem jako u zaměstnanců státních a právě z toho důvodu jeví se potřeba upraviti kvalifikační a disciplinární právo četnického stavu podle předpisů, platných pro zaměstnance státní, při čemž ovšem za podklad sloužila služební pragmatika. K tomu cíli navrhuje také sociálně-politický výbor resolucí:

Při stanovení výměru pensijního oprávnění nutno především zjistiti služební dobu do pense započitatelnou a pak pensijní základnu. Válečná pololetí nejsou započitatelna do pense, ale započítávají se do pensijní základny.

Pensijní základnu tvoří služné podle zákona č. 186 ex 20 inclusive četnického a starobního přídavku, k čemuž se připočítá 50 % pražského místního přídavku. U vrchních strážmistrů, kteří odešli do pense po 1. červenci 1922, tvoří pensijní základnu služné podle zákona č. 232 ex 22 a u všech ostatních, kteří odejdou do pense po l. lednu 1923, tvoří pensijní základnu služné podle zákona č. 394 ex 1922.

Pensijní kvóta vypočítá se z této pensijní základny tím způsobem, že za plných 10 započitatelných let vyměří se 40 % a za každý další započitatelný rok započítá se u gážistů v hodnostních třídách; tedy u četnických důstojníků 2,4 %, kdežto u gážistů mimo hodnostní třídy, tedy u mužstva, započítají se do pensijní základny za každý rok pouze 2 %. Tedy zde je jistá diference mezi gážisty v hodnostních třídách a mezí gážisty mimo hodnostní třídy, ale za to započítá se četnictvu rok pro mužstvo za 16 měsíců do pense, kdežto u důstojníků každý rok pouze jednoduše. Započitatelnou služební dobou pro výpočet pensijních procent je všechna služební doba, tedy vojenská, civilní, státní nebo jiná veřejná a podobně. Podle toho nabývá výkonné četnictvo nároku na pensi již po 6 letech efektivní četnické služby, předcházela-li alespoň 2 léta vojenské služby a po 27 létech ztrávených v četnické službě včetně 2 let vojenských nabývá gážista mimo hodnostní třídu nároku na plné výslužné, tedy na 100% pensijní základny. V důsledku toho, že gážista vyslouží již za 27 let, nebude mu možno v předepsané služební době dosíci ani posledního platového stupně a u vrchních strážmistrů ani ne platu VIII. hodn. třídy. Četníci jsou pouze podle let zařazováni do platů a nemají možnosti postupovati mimořádně jako důstojníci, a právě z toho důvodu bude obrovské procento nuceno přesluhovati, aby dosáhlo vyššího stupně služného. Také je obava, že budou předčasně dáváni do pense.


Související odkazy