Zpravodajem je p. sen. Kada. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kada: Slavný senát! Zpráva výboru živnostensko-obchodného k usneseniu poslaneckej snemovne (tlačivo 1647) o vládnom návrhu zákona, ktorým sa upravuje provádzanie volieb v živnostenských spoločenstvách a ích jednotách (sväzoch): V dôsledku skutečnosti, že poměrné zastúpenie bolo v našom státe zavedeno už ústavným zákonom, předložila vláda k ústavnému prejednavaníu osnovu zákona o zastúpení menšin při volbách do živnostenských spoločenstiev, ktoré rozšiřuje aj na spoločenstevné jednoty (sväzy). Pomerným zastúpením poskytuje sa menšinám možnosť súčastniť sa správy živnostenských organizacií a spolupracovat v týchto svojmi osvědčenými pracovníkmi. Živnostensko-obchodný výbor pojednal o osnově zákona vo schôdzích dňa 6. júna 1923 a usniesol sa navrhnuť slavnému senátu, aby prijal osnovu zákona tak, ako bola schválena poslaneckou snemovnou a ako je obsiahnutá v tlačive č. 1647. (Potlesk.)

Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen, přikročím ke hlasování. O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formulí hodlám dát hlasovati najednou. Není námitek proti tomuto způsobu hlasování? (Nebylo námitek.) Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena v usnesení poslanecké sněmovny tisk č. 1647, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se ve čtení prvém.

Přikročíme k bodu dalšímu, jímž jest

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je p. sen. Hucl, za výbor rozpočtový p. sen. Zimák.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní, p. sen. Huclovi.

Zpravodaj sen. Hucl: Slavný senáte! V zájmu veřejném i všeobecného pokroku hospodářského je, aby zavádění elektrisace bylo co nejdříve rozšířeno a proto také podporováno. Podpory soustavné elektrisace týkají se dosud dva zákony v Československé republice, a to zákon ze dne 22. července 1919, tak zvaný zákon elektrisační, a pak druhý zákon, jímž se tento první zákon doplňuje, tak zvaná novela k elektrisačnímu zákonu. Nepřímo přichází v úvahu ještě zákon ze dne 13. června 1922 o zápisu elektrických vedení všeužítečných elektrických podniků do pozemkových knih.

Elektrisační zákon československý usiluje dosíci provádění elektrisace soustavné pomocí všeužitečných elektrických podniků, náležejících veřejným korporacím nebo společnostem smíšeně veřejným, jímž za tím účelem ukládají se různé povinnosti v zájmu veřejném. Aby se usnadnilo plnění těchto povinností, propůjčují se elektrickým podnikům výhody právní, a to jednak právo klásti elektrické vedení, nárok na vyvlastnění a dále úlevy ve směru formálně právním.

Poskytnutím výhod právních byl položen základ k existencí všeužitečných elektrických podniků, avšak nutno upozorniti, že tyto výhody samy o sobě nemohly zabezpečiti další zdárný jich vývoj a tím i zabezpečiti provádění soustavné elektrisace v Československé republice.

Toho si byl vědom již zákonodárce, jenž podporoval vznik všeužitečných elektrických podniků také finanční pomocí státu, která však omezila se hlavně na kapitálovou účast státu na podnicích a výhody daňové a poplatkové.

V přítomné době jest jisto, že finanční pomoc, která byla na podporu soustavné elektrisace elektrisačním zákonem poskytnuta, za dnešního stavu hospodářského nestačí k plnému jejímu rozvoji.

Jde tu tedy celkem o 23 podniky, z nichž ministerstvo veřejných prací v mezích rozpočtu mohlo se kapitálově súčastniti pouze na šestnáctí podnicích, majících společenského kapitálu Kč 237,367.400,- nominále. Z toho činí státní účast celkem 44,100.000 Kč nomin.

Daně a poplatky postihující všeužitečné elektrické podniky během jich hospodářské činnosti jsou velmi citelnou pasivní položkou bilancí, zvláště počátečních let, kdy podnik jest zatěžován velikými požadavky investičními, a kdy výroba proudu nedosáhla ještě normálního rozvoje. Je to hlavně zvláštní daň výdělková dle II. hlavy zákona o osobních daních přímých (na Slovensku a v Podkarpatské Rusí daň zárobková podniků veřejně účtujících), dále všeobecná daň z obratu a z pracovních výkonů a kolky a bezprostřední poplatky při vydávání dílčích dlužních úpisů podle § 6 elektrisač. zákona.

Výše zatížení podniků těmito daněmi a poplatky, zejména zvláštní daní výdělkovou s přihlédnutím ku přirážkám samosprávných svazků, jest všeobecně známa, že netřeba ji zevrubně dovozovati.

Na podporu soustavné elektrisace je potřebí proto poskytovati další výhody finanční, a to výhody takového druhu, aby všeužitečným elektrickým podnikům přinesly skutečné ulehčení a umožnily tím provedení jich obtížných hospodářských úkolů.

Výhody finanční v osnově projednávané týkají se jednak zvláštní daně výdělkové (na Slovensku a v Podkarpatské Rusí daně zárobkové podniků veřejně účtujících), jednak vydávání dílčích dlužních úpisů. Výhoda prvá má všeužitečné elektrické podniky zbaviti tíživostí daně výdělkové tím, že daň tato se všemi přirážkami nesmí činiti více než 50 % čistého výnosu obchodních let, která jsou podkladem pro výměru daně. Ustanovení toto sleduje tudíž podobný účel jako ustanovení § 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., aby však přineslo znatelnější ulehčení bilancím podniků, snižuje procentní sazbu tam stanovenou o 30 %. Zneužívání této výhody pro docilování zisků jest zabráněno podmínkou, že podnik musí prokázati, že jest obchodně i technicky řádně veden a že čistý zisk po provedení odpisův a po obvyklém dotování reservního fondu nestačil ani ku 4%nímu zúrokování kmenového neb akciového kapitálu podniku nebo závodních podílů.

Výhody při vydávání dílčích dlužních úpisů týkají se jednak osvobození od emisních poplatků, jednak osvobození listin vydaných k zápisu a výmazu závazků za kauci k pojištění dílčích dlužních úpisů.

Finanční výhody poskytují se pouze dočasně (na 10 resp. 5 let).

Právní výhody týkají se jednak soudního osvědčování, jež se rozšiřuje, resp. zavádí vedle ověřování notářského (§4), jednak umožnění akciovým společnostem, provozujícím všeužitečné elektrické podniky, aby si mohly opatřovati finanční prostředky úměrně s postupem elektrizačních prací. V prvém směru uznává se opodstatněným, aby u společností, které provozují všeužitečné elektrické podniky, notářské spisy o osvědčování, byly nahrazeny jiným způsobem, méně nákladným.

Přicházejí zde v úvahu dvoje formy hromadných útvarů, jednak akciové společností, jednak společnosti s ručením obmezeným. Pokud se týče akciových společností podle obchodního zákona, připouští již tento vedle notářského spisu a osvědčování spis pořízený soudem a osvědčování soudem; rovněž ministerské nařízení z 20. září 1899.

Ovšem scházejí v právu platném v území účinností obchodního zákona, jakékoli předpisy upravující soudní činnost a soudní příslušnost v případech čl. 174, 198, 208 a 214 tohoto zákona. U akciových společností podléhajících zák. čl. XXXVII: 1875 není předepsán ani notářský nebo soudní spis, ani osvědčování soudem nebo notářem.

Pokud jde o společnosti s ručením ob-mezeným podle zákona ze dne 6. března. 1906, jehož platnost byla zákonem ze dne 15. dubna 1920, č. 271 Sb, z. a n. rozšířena na Slovensko a Podkarpatskou Rus, nezná zákon ten vůbec soudního osvědčování, po případě pořizování soudního spisu.

Ustanovení §u 4 osnovy soudní činnost a soudní příslušnost ve směru shora naznačeném jednak upravují, jednak nově zavádějí, zvláště u společností s ručením obmezeným.

V druhém směru může býti všeužitečným elektrickým podnikům, ustaveným ve formě akciové společnosti, úředně povoleno, aby vydávaly neúplně splacené akcie na jméno, na něž musí býti složeno aspoň 25 % jmenovité hodnoty, zbývajících 75 % pak může býti od akcionářů požadováno dle postupu elektrisačních prací.

Slavný senáte!

I výhody právní mají tudíž finanční význam pro všeužitečné elektrické podniky.

Předložená osnova vyhovuje požadavkům interesovaných kruhů, lze ji proto doporučiti ku schválení, pročež ústav.-právní výbor navrhuje, aby si senát ji schválil;ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou a otištěném v senátním tisku č. 1649.

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo p. zpravodajovi sen. Zimákovi.

Zpravodaj sen. Zimák: Slávny senát! Od dôkladného využitia elektrickej sily sľubuje si ľudstvo ešte mnoho. Mnoho závisí tiež od úsilovnosti povolaných činitelov ve správe národov a štátov, aby v medzinárodnom zápoleniu neostal v pozadí národ a štát im sverený. S tohoto hlediska jest treba vítať predloženú osnovu vládnu, ktorá sleduje ciel, poskytnúť ešte isté výhody elektrickým podnikom, majúcím ráz všeužitočnosti. Je to už asi štvrtá osnova vládní tohoto rázu. Prvnejší tri osnovy zákona poskytovaly po vätšine výhody právneho rázu. Tato predloha má poskytnúť úlevy viac finančného rázu. Jedon z prvejších zákonov so stanoviska, finančného podporoval elektrické podniky tým, že dovoloval kapitálovú účasť verejných podnikov na elektrických podnikách všeužítočného rázu.

Pretože v dôsledku týchto zákonov je sám štát zúčastnený 44,100.000 Kč a okresy a obce 131,219.000 Kč, což znamená účasť na elektrických podnikách ze 73 % z verejných prostriedkov a dávek, tedy je iste odôvodnené, aby sa pri zdaňovaniu a zatežovaniu týchto elektrických podnikov slúžícím všeobecným záujmom daly mimoriadne úlevy, poneváč ide o ďalekosiahlý význam pre vec ľudského pokroku. A konečne jedná sa o platení z vlastních vrecek, z verejnoprávnych prostriedkov do vlastní pokladnice.

Rozpočtový výbor vo svojej schôdzí, konané dňa 8. júna prezkúmal túto vládnú osnovu so stanoviska štátnych financií a prišiel k presvedčeniu, že tieto bárs by utrpely ujmu, táto je nepatrná, a bude z väčší čiasti vynahradená hospodárskym rozvojom, ktorý včil táto osnova sleduje.

Z toho presvedčenia vychádzajúc, doporúča rozpočtový výbor slávnemu senátu tento vládny návrh ke schváleniu v tom zneniu, ako sa na ňom usniesla poslanecká snemovňa, a ako je obsaženo v tlačive čís. 1649. (Pochvala.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu není dále nikdo přihlášen. Rozprava jest skončena.

Prosím, aby páni senátoři zaujali svá místa, budeme hlasovati. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formuli (má 6 §ů) hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomu? (Námitky nebyly.) Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí, jak jsou vyznačeny v tisku 1649, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formule přijaty jsou ve čtení prvém.

Navrhuji, aby odst. IV. dnešního denního pořadu byl přesunut jako odstavec poslední dnešního denního pořadu.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Přistoupíme k následujícímu odstavci, t. j.

Zpravodajové jsou za výbor technicko-dopravní sen. dr.Brabec, za výbor živnostensko-obchodní sen. dr Roháček a za výbor rozpočtový sen. dr. Fáček.

Uděluji slovo zpravodaji sen. dr Brabcovi.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Slavný senáte! Jedná se o zprávu o Mezinárodní parlamentární konferenci obchodní, která je již osmou. Před tím se konaly také konference od roku 1914 na různých místech Evropy. To samo o sobě je zajisté významným faktem, který je důkazem, ze myšlenka mezinárodních parlamentních konferencí obchodních má určitou životnost, která se uplatňuje i pro dobu válečnou. Tedy tento fakt sám o sobě nás nutí, abychom se zabývali touto myšlenkou, a to s vědomím velikého významu věci.

Budete zajisté se tázati, jaké jsou výsledky těchto konferencí. Jsou zde výsledky především značné morální síly ale to je to první, čeho lze na mezinárodním foru vůbec dosíci, poněvadž jinak legální síla takových usnesení není zatím ještě možnou.

Jiný významný fakt je ten, že se zúčastnilo poslední osmé konference 21 států, a pak dalším třetím faktem je, že zástupci těchto 21 států se shodli na celé řadě názorů v 7 či 8 otázkách, z nichž některé přímo se týkaly celého světa a hýbaly světovým veřejným míněním.

Takovými jsou zejména otázka kursu, pak otázka sjednocení zákonodárství o smlouvách dopravních a omezování vývozního obchodu. Jiné rovněž neobyčejné důležitosti jsou otázky zmezinárodnění zákonodárství úpadkového, pak nutnost přístupu k moři a zmezinárodnění vodních cest, dále úvěru pro obchod vývozní a specielněji otázka obchodu výrobky vinařskými.

Konečně rovněž jednomyslně bylo usneseno a projeveno přání, aby vlády se sdržely vydávání absolutních, tedy naprostých zákazů dovozu a vývozu na kterýkoliv výrobek a aby, když již tak nuceny jsou činiti, činily tak jenom z důvodů vojenských, nebo veřejně bezpečnostních.

Z této látky je zajisté viděti i význam i uspokojivé výsledky jednání osmé mezinárodní konference parlamentní a je tudíž odůvodněn návrh, aby byla zpráva ta schválena.

Co se týče podrobností, nebudu plénum slavného senátu unavovati a odvolávám se k tisku č. 1664, i činím návrh, který doporučuji ke schválení jménem technicko-dopravního výboru, aby senát předloženou zprávu schválil. (Pochvala.)

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo zpravodaji živnostensko-obchodního výboru p. sen. Roháčkovi.

Zpravodaj sen. Roháček: Slavný senát! Kol. dr Brabec z technicko-dopravného výboru podal tu zprávu o Medzinárodnej parlamentárnej konferencii, ktorá sa konala minulého roku začátkem června v Paříži. Československá republika na tuto konferenciu vyslala i naše delegáty, naše kolegy dr Brabca a dr Soukupa. Zprávu ako ste ráčili vypočuť, má slavný senát v tlačivu 1664, a je vám známa. Výbor živnostensko-obchodný, pojednávajúc o tejto zpráve, odporúča ctenému senátu ji přijať a schváliť.

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo zpravodaji výboru rozpočtového p. sen. dr Fáčkovi.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Vážený senáte! Mám-li jménem rozpočtového výboru připojiti ještě také několik slov k přednesenému referátu, položil bych si otázku, zdali prospěch mezinárodních parlamentárních konferencí je přiměřen nákladům, kterých jejich obesílání vyžaduje. A tu mám za to, že nesluší přeceňovati význam resolucí, které se na těchto, konferencích usnášejí. Bývají to zpravidla resoluce jen velice povšechné a všeobecné, aby právě mohli pro ně hlasovati všichni účastníci, aby nikde nenarazili, a jestliže někde vyslovuje se v resoluci určitější požadavek, bývá velice daleko od jeho vtělení v zákonodárství jednotlivých súčastněných států. Je znám ten případ, jak před krátkým časem jistá konference, dokonce konference oficielních zástupců států, přijala resoluci, která prohlašuje za marné a škodlivé každé omezování obchodu s devisami. Ale v zápětí všecky státy na konferenci súčastněné - ovšem pro svoje státy -omezení devisového obchodu zavedly a trvají na něm doposud.

I zbývá význam propagační, který tyto konference mají, a na ten klademe větší váhu. Ovšem, slyšíme-li, jak se nedávno ve dvou případech stalo, že při takových konferencích po proslovu, který měl zástupce našeho státu, hudba zanotovala maďarskou hymnu, může z toho někdo odvozovat, že všecka naše propagační nákladná práce je bez výsledku. Ale zase druhým to může býti důkazem, že je nutno, abychom ve své propagační práci pokračovali, a z tohoto stanoviska ceníme si nejvíce jako hlavní úspěch loňské pařížské konference, že tam naši zástupcové smluvili s ostatními státy, že sídlem příští konference bude Praha, a že se domluvili na letošní konferenci, která se konala letos na jaře v Praze a při které měli jsme příležitost velký počet vynikajících cizinců parlamentárníků, seznámiti s našimi poměry. Tuto propagandu považujeme na ten čas za nutnou a ceníme si ji při mezinárodních konferencích nejvýše.

Jménem rozpočtového výboru navrhuji, aby zpráva o VIII. Mezinárodní parlamentární konferenci obchodní v Paříží byla vzata na vědomí. (Souhlas.)

Místopředseda Kadlčák: K slovu není nikdo přihlášen. Rozprava je skončena. Prosím, aby pánové zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí, aby zpráva o VIII. Mezinárodní parlamentární konferencí obchodní byla vzata na vědomí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Zpráva výboru se přijímá.

Přerušuji jednání a sděluji, že do výboru ústavně-právního nastupuje místo sen. dr Franty sen. dr Brabec.

Dnes byla tiskem rozdána naléhavá interpelace tisk 1659 sen. Jarolíma, Löwa a soudr. na p. ministra sociální péče a na p. ministra spravedlnosti stran prodloužení působnosti nařízení o zachování služebních poměrů zaměstnanců podléhajících zákonu o obchodních pomocnících.

Poněvadž páni interpelanti vzali tuto interpelaci zpět, odpadá tudíž jednání i hlasování o ní.

Navrhuji, aby příští schůze se konala za 10 minut po této za účelem projednání nevyřízených věcí dnešního denního pořadu.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Končím schůzi.