Tedy tyto dvě věci mají jaksi vztahy k finančnímu hospodářství státu. Jaké zde vzniknou státu výdaje, nelze předem stanoviti, protože položka, která byla v rozpočtu na r. 1922, byla překročena hlavně proto, že přihrnula se najednou hospodářská krise v podzimních měsících, a musili jsme již pro tento rok rozmnožiti ten obnos preliminovaný o celých 100 milionů korun a bude také od rozsahu hospodářské krise v příštím roce záviseti, kolik stát bude potřebovati na podporu svých občanů zbavených podmínek existenčních. Nevíme, jaký bude ve kterém měsíci počet nezaměstnaných, o kolik se nezaměstnanost zvýší nebo zmenší, po jakou dobu a jaký počet nezaměstnaných bude dostávati podporu. Nezbytnost státní pomoci nezaměstnaným uznává se všeobecně a, potrvá-li hospodářská krise ještě potom, ať v menším nebo větším rozsahu, až bude vyčerpán povolený obnos na podpory, bude na vládě republiky, aby se obrátila na Národní shromáždění o povolení dalších obnosů a dá se předpokládati, že vzhledem k nezbytnosti Národní shromáždění v takovém případě by své schválení neodepřelo.

Tedy rozpočtový výbor z těchto důvodů doporučuje stejně jako výbor sociálně politický, aby senát schválil tuto nevyhnutelnou předlohu zákona ve znění, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna. (Souhlas.)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Zahajuji debatu. Navrhuji, aby řečnická lhůta stanovena byla na čtvrt hodiny. Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Uděluji slovo p. sen Linkovi.

Sen. Link (německy): Slavný senáte! Vláda se pokouší novou předlohou prodloužit zase starý zákon o nezaměstnaných. Kdyby sobě vláda a koaliční strany byly vědomy, jak veliká bída panuje mezi textilními dělníky a mezi všemi jinými dělníky v tomto československém státě, pak byly by se vláda a koaliční strany snažily předložiti nám nový zákon, jenž nevykazuje tolik nedostatků jako zákon starý. To se nestalo, nýbrž mají ve starém zákoně býti změněny jen nepatrné paragrafy, ostatně však má celý špatný zákon, jak platil posud a jak byl vykládán, platiti také pro příští rok 1923. Mnohem důležitějším bylo by bývalo pro vládu, snažiti se pokud možno o zmírnění nezaměstnanosti vůbec a umožniti, aby nezaměstnaní nalezli práci, a když nemohou nalézti práci, aby dostali podporu. Nelze říci, že Československá republika jest kulturním státem, když statisíce lidí, ba jak mohu dokázati, miliony lidí jsou vydávány na pospas smrti hladem.

Máme v německých průmyslových okresech 300.000 nezaměstnaných. Nechť někdo z vlády vstane a prohlásí, že to není pravda! Jest skutečností, že 300.000 lidí je bez zaměstnání, a když k nezaměstnaným přičteme rodiny, musíme říci: v německém průmyslovém území hladoví jeden milion lidí. Myslím, že jest to váš stát, vaše hospodářství, a že musilo by býti povinností vlády a koalice, aby zmírnily tuto nesmírnou bídu. S tím, co nám zde vláda předkládá, nezmění se ničeho. Říká se jen v §u 3, že ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí má býti oprávněno prodloužiti dobu podpory v nezaměstnanosti až do 1¹/₂ roku. Dle starého zákona mohlo ministerstvo prodloužiti podporu až do jednoho roku. Co se však činilo? Ve většině okresů, tam kde panuje největší nezaměstnanost, béře se desetitisícům lidí podpora. Poukazuji na kovodělníky, na dřevařské dělníky a na jiné obory, kde se těmto lidem po šestiměsíční podpoře další nárok ubírá. V textilním průmyslu byla povolena podpora pouze devíti měsíců. Ale když tato lhůta vypršela, nenapadlo žádnému ministerstvu prodloužiti podporu na jeden rok. Tak jako se dovolilo, aby naší okresní byrokraté tento zákon již v roce 1922 špatně vykládali, tak také nezaměstnaní v roce 1923 budou na tom ještě hůře.

Kdo vydává nařízení a jak jsou vykládána? Zdá se, že vláda o tom nemá ani potuchy, rovněž ani koaliční strany, poněvadž v jejich území krise není tak veliká, z kteréžto příčiny si koalice ani není vědoma rozsahu veliké bídy. Jaká se zde nečiní opatření! Před několika týdny prý došel k politické správě okresní v Duchcově výměr ministerstva sociální péče, ve kterém se žádalo, aby svobodné dívky, když béřou podporu v nezaměstnanosti, byly kontrolovány v tanečních místnostech, zdali jdou tančiti. Je-li tomu tak, pak nemají obdržeti žádné podpory. Totéž stalo se také v Rumburce. Táži se: co je ministerstvu do toho? Kam vede takové zasahování do soukromých záležitostí? Pak může přece od politických okresních správ přijíti ještě výměr, kde se praví, že nezaměstnaní nesmí vůbec již ani jísti! V poslední době mluvili někteří ministři ve schůzích o krisi, a právě ministři, kteří by měli míti možnost nahlédnouti do státního hospodářství, jako ministr financí a ministr obchodu, prohlásili, že krise již asi dosáhla vrcholu anebo že ho již překročila. Jaké to jsou názory? Učitelé národního hospodářství, lidé, kteří něčemu rozumějí z toho, jak to v tomto státě vypadá, říkají, že krise ještě není překonána. Když nové podniky zastavují práci, když desetitisíce lidí přichází o práci, nemůže ministr financí anebo ministr obchodu mluviti o tom, že krise jest překonána. Naopak, vězíme v krisi co nejhlouběji. Ovšem nemají ministři a koaliční strany žádného porozumění pro krisi, žádného porozumění pro velkou bídu dělníků.

Viděli jsme při poradách o rozpočtu, že máte miliony pro všechny možné věci - nechci mluviti o militarismu, mluvili jsme o tom již dosti. Tu právě v posledních dnech byla v branném výboru porada o tom, jak lze v tomto státě podporovati státní chov koní. Pro koně a všechno možné jest ve státě peněz dosti a nezaměstnané venku necháváte hynouti. Stojíme před vánočními svátky. V rodinách bohatých lidí bude všeho přebytek, budou míti radost, budou se připravovati dárky pro děti bohatých. Jak to bude vypadati v chatách lidí nezaměstnaných? Tam to došlo tak daleko, že jsou rodiny, kde nezaměstnaní byli dokonce vyloučeni z podpor, vidíme tam rodiny, které ani nevědí, odkud mají vzíti dostatek chleba. Ve většině bytů bude o vánočních svátcích panovati největší bída. To již dokazuje, jak lehkovážně se celá věc béře, a nikdo neprohlásí, že v budoucnosti se bude lépe vykládati resoluce, kterou koaliční strany přijaly v poslanecké sněmovně. Celá resoluce dokazuje, že ministerstvo a podřízení úředníci zákon ani správně neoceňují. Nemá se z toho ničeho slevovati, nýbrž Národní shromáždění má právo bdíti nad tím, aby každý zákon správně a rozumně byl vykládán. Vytýkali jsme, celý rok jsme si stěžovali, a všechno ničeho nepomohlo. Vidíme na konci roku, že zase přichází záplata, se kterou chcete starý zákon zachrániti do roku 1923. Jsme sice nuceni hlasovati pro tento zákon, poněvadž nechceme bráti nezaměstnaným tu trochu, která se jim dostává. Nepodali jsme všech návrhů, které náš klub podal v poslanecké sněmovně, poněvadž víme, že nemáte s lidem žádného slitování a žádného porozumění pro jeho útrapy. Tuto skutečnost vyslovuji jako řečník našeho klubu. A pravím to s vědomím: nemusilo to býti tak zlé v Československé republice. Máme poklady půdy, máme starý průmysl, máme dobře kvalifikované dělnictvo, zdatné úřednictvo, a přes to dovedli jsme to tak daleko. Vím zcela dobře, že světová válka zničila mnoho, ale tuto strašlivou krisi, tuto velkou bídu v tomto státě zavinili jste spolu vy pro neschopnost vlády, pro špatnou hospodářskou politiku. Proto vyzývám ministry a všechny, kdož jsou odpovědní, s tohoto místa: nechcete-li, aby příštího roku od mass lidu přicházely ještě větší výtky, změňte svoji politiku, snažte se, aby špatný zákon byl vykládán lépe nežli poslední zákon. (Souhlas na levici.)

Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Další slovo má pan sen. Lisý.

Sen. Lisý: Vysoký senáte! Krise nezaměstnanosti zastihla zejména obor sklářský, textilní a stavební. Právě v minulých dnech jsem byl přítomen velikého projevu horského dělnictva, které trpí hladem. Mohu zde prohlásiti, že hlad v nynější době je tak veliký a silný jako za války. Stává se velmi často, že při výkladu zákona u politických správ nebývá brán zřetel na ty, kteří opravdu potřebují podpory. A celá řada, ne sta, ale tisíce našich domáckých dělníků i zemědělců, bývá vyloučeno z podpory v nezaměstnanosti. Proto se přimlouvám s tohoto místa za to, aby výklad zákona byl daleko lidumilnější a aby ministr sociální péče dal politickým správám pokyn, aby při uznání podpor v nezaměstnanosti vždy dbali potřeb a také situace těch, kteří se dovolávají v této věci ochrany státu. Je nutno, aby opravdu stát každému, který je nezaviněně bez práce, přispěl, jinak nebude klidu, který stát potřebuje. Klidu takového potřebuje naše dělnictvo domácké, zejména horské, kde je daleko větší bída než o jaké se mluvilo v poslanecké sněmovně, bída v Podkarpatské Rusi. Jestliže nebude o tyto vrstvy postaráno, pak jistě použijí podvratné politické živly této bídy ke své propagandě.

Prosím slavný senát, aby působil na ministra sociální péče a přijal resoluce, které jsou zde navrženy, aby podpora v nezaměstnanosti byla poskytnuta v nejširším rozsahu zejména těm nejmenším v domáckém průmyslu hladem dosud trpícím.

Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Byly podány některé pozměňovací návrhy. Prosím, aby byly přečteny.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Návrh sen. Linka, Heckera a soudr. k § 1 zákona o podpoře nezaměstnaných č. t. 1549.

§ 1, odstavec 1 zákona budiž škrtnut a na jeho místo budiž dáno: >Příslušníci Československé republiky mají za podmínek v tomto zákoně uvedených nárok na podporu po dobu nezaměstnanosti, pokud po dobu svého zaměstnání podléhali povinnému nemocenskému pojištění.<

Návrh sen. Linka, Heckera a soudr. k §u 3 zákona o podpoře nezaměstnaných č. tisku 1549.

V §u 3, bodu 1 nahrazena buďtež slova >po dobu půl roku< slovy >po dobu jednoho roku<.

K bodu 1 §u 3 připojeno budiž následující ustanovení: >U osob, které při začátku působnosti tohoto zákona požívají podpory v nezaměstnanosti, nebo které pozbyly nároku na podporu, protože prošla doba posud platné podporovací lhůty, počíná jednoroční lhůta běžeti dnem působnosti tohoto zákona.<

Návrh sen. Linka, Heckera a soudr. k §u 4 zákona o podpoře v nezaměstnanosti č. tisku 1549.

Odstavec 1 má zníti: >Podpora osob uvedených v §u 1 obnáší 12 Kč denně.<

Mezi odstavec 2. a 3. vsunouti je tento nový odstavec: >Osobám, které mají nárok na zákonitou výživu proti nezaměstnané osobě dle tohoto zákona oprávněné a které s ní nežijí ve společné domácnosti, vyplácí se rodinný příspěvek bezprostředně.<

Odstavec 3. má zníti: >Úhrnná podpora nesmí přesahovati částku 20 Kč denně.<

Odstavec 4. má zníti: >Členové rodin, kteří ze svého pracovního výdělku se starali o své živobytí, obdrží v případě nezaměstnanosti podporu nezaměstnanosti v odstavci 1. stanovenou. Tato podpora se nezapočítává do úhrnné podpory přednosty domácnosti.<

Návrh sen. Linka, Heckera a soudr. k zákonu o podpoře v nezaměstnanosti, č. t. 1549.

V odstavci 1 jest pod slovem >první stolice< vsunouti >zpravidla<. Odstavec 2. jest škrtnouti a má pozměněn zníti: >V místech, které jsou od vyplácejícího berního úřadu vzdáleny více než 5 km, provedou obecní úřady výplaty podpor v zastoupení finanční správy. Ministr financí jest oprávněn také v jiných případech naříditi obcím, aby výplatu podpor v zastoupení finanční správy prováděly.<

Místopředseda dr Soukup: Závěrečné slovo má p. zpravodaj.

Zpravodaj sen. Cholek: Slavný senáte! K vývodům pana kol. Linka chtěl bych podotknouti toto: I v sociálně-politickém výboru senátu bylo vysloveno mínění, že zákon je nedostatečný, že zákon není správně podřízenými úřady vykládán a že by bylo záhodno, důkladně jej zlepšiti. Zástupci vlády prohlásili, že po studijních cestách, které konali v sousedních státech ve střední a západní Evropě, shledali, že zákon náš o podporách nezaměstnaným jest zákonem nejlepším. Členové sociálně-politického výboru namítli proti tomu, že nestačí, aby zákon ve své formě byl dokonalým, ale že je třeba, správně a spravedlivě jej vykládati. Proto sociálně-politický výbor také připojil se k usnesení sociálně-politického výboru poslanecké sněmovny a přijal obě resoluce, které vyzývají vládu, aby to, co ještě připouští zákon nesprávně vykládati, bylo nařízením doplněno.

Pokud se týče počtu nezaměstnaných, uvedl jsem z úřední statistiky, že 1. listopadu byl stav nezaměstnaných 89.943 a 15. listopadu už se snížil na 73. 183. Nevím tedy, odkud má pan kol. Link číslice, když mluví o 300.000 nezaměstnaných jenom ve zněmčeném území. Připočítáme-li jen k tomu velký průmysl ve středních Čechách, na Moravě a na Slovensku, pak bychom musili dostati úplně jiné číslice, než nám je úřední statistika dává. Je pravda, že toto jsou podporovaní nezaměstnaní a že vedle toho je statistika o nezaměstnanosti, která mluví o čtvrt milionu nezaměstnaných v celém státě. Myslím, že není potřebí, abychom ve věci pro nás všechny, jakož i pro německé kolegy, tak vážné, přeháněli. Já také nechci k tomu více podotknouti a myslím, že i kolegové němečtí by se přesvědčili ve výboru sociálně-politickém, že zde je všeobecně dobrá snaha a že budou hlasovati pro návrh i pro obě resoluce. (Souhlas.)

Místopředseda dr Soukup: Debata je skončena. Budeme hlasovati.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati s ohledem na podané pozměňovací návrhy takto:

O úvodu čl. I. navržené osnovy zákona podle zprávy výborové.

Pak o doplňovacím návrhu sen. Linka, k odstavci I §u 1 zákona, pak o odst. 1. čl. I. navržené osnovy zákona, podle zprávy výborové.

Pak o pozměňovacím návrhu sen. Linka a soudr. k bodu 1. §u 3 zákona.

Pak o pozměňovacím návrhu sen. Linka a soudr. k §u 4 zákona, a to ohledně změny odst. 1., ohledně vložení nového odstavce mezi odst. 2. a 3., ohledně změny odst. 3. a 4.

Pak o odst. 2. a 3., čl. I. navržené osnovy zákona, podle zprávy výborové.

Pak o pozměňovacím návrhu sen. Linka a soudr. k odst. 1. a 2., §u 9 zákona.

Pak o odst. 4. a 5. čl. I. a o čl. II. navržené osnovy zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Námitky nejsou. Budeme tedy tak pokračovati.

Kdo souhlasí, aby úvod čl. I. navržené osnovy zákona zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby odstavec 1. §u 1 zákona byl doplněn ve smyslu návrhu sen. Linka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Doplňovací návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby odstavec 1 čl. I. navržené osnovy zákona zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh se přijímá podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby bod I. §u 3 zákona měl znění podle návrhu sen. Linka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, ve smyslu návrhu sen. Linka a soudr. k §u 4 zákona, aby byl změněn jeho odstavec 1, aby byl vložen nový odstavec mezi odstavce 2. a 3., aby byl změněn odstavec 3. a 4., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby odst. 2. a 3. článku I. navržené osnovy zákona zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh se přijímá.

Kdo souhlasí, aby odstavce 1. a 2. §u 9 zákona byly pozměněny podle návrhu sen. Linka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí s odstavci 4. a 5. článku I., s článkem II. navržené osnovy zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh se přijímá.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Cholek: Na druhé straně ve 4. odst. místo >neplacené< má býti >neplaceném<.

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.

Nyní přikročíme k hlasování o resolucích, jak byly otištěny v tisku poslanecké sněmovny č. 3945.

Kdo souhlasí s těmito resolucemi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím jsou také tyto resoluce přijaty a tím je tento bod denního pořadu úplně vyřízen.

Přikročíme k dalšímu, jímž je:

12. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového stran usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1547) o vládním návrhu zákona, jímž co do dávek veřejných poskytují se výhody pro stavbu budov obytných a provozních.

Zpravodajem je pí. sen. Ecksteinová, jíž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Ecksteinová: Vážení pánové! Jedním opatřením k podpoře stavebního ruchu byl zákon ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., jímž se poskytovaly daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků. Přístavby, nástavby a novostavby mohly se stavěti dle tohoto zákona za podmínek, že z daňové základny na mimořádnou daně prostou amortisaci mohlo býti odpočítáno u budov obytných 70% a u budov provozních 50 % na stavební náklady. Mimo to tento zákon poskytoval také možnosti daně prostého nashromažďování mimořádných reserv pro obnovu strojů. Tento zákon, platný pro r. 1920 až včetně 1922 osvědčil se, přes to, že nebyl tak plně využit, jak se pro jeho výhodnost očekávalo. Vláda vedena snahou i v roce 1923, přispěti co možná nejvíce k povzbuzení stavebního ruchu, rozhodla se tento zákon obnoviti, ovšem s výjimkou vzhledem na poměry, které zatím ve výrobě a v cenách stavebních hmot nastaly.

Tento zákon při svém sdělávání zastihl poměry cenové u stavebních hmot a poměry mzdové v tom stadiu, že se stavělo za 16 až 18 jednotek ceny předválečné. V roce 1922 klesly tyto náklady na 14 a 15 jednotek, ale očekává se, že v roce 1923 klesnou výrobní náklady na 8., 9. případně 10 jednotek ceny předválečné. Vzhledem k tomuto snížení nákladu osnova zákona snižuje také procenta na amortisací, a to u budov obytných snižuje daně prostou amortisaci ze 70% na 50% a u budov provozních z 50% na 35%. Za to však poskytuje osnova, o které mám příležitost mluviti, ještě jiné výhody. V §u 2 ustanovuje osvobození prvního převodu budovy od poplatku nemovitostního a v §u 3 od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostní.

Poněvadž posud nebylo jasno, zdali osvobození od zemské a obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, stanovené v §u 4. čís. 4 zákona ze dne 30. března 1920, čís. 209 Sb. z. a n. pro převody stavebních parcel v letech 1920 a 1922, jichž bylo použito ke stavbám dle právě citovaného zákona, bylo pozdějšími zákony o stavebním ruchu rozšířeno též na převody z let pozdějších, ba spíše se za to míti mohlo, že toto rozšíření nenastalo, rozhodla se vláda ve své snaze po největší podpoře stavebního ruchu pojmouti do osnovy také další ustanovení, že osvobození od dávky z přírůstku hodnoty platí též pro léta 1922 a 1923, a to jak co do parcel použitých ke stavbám podle této osnovy, tak i podle zákonů o stavebním ruchu.

Sociálně-politický výbor pojednav o těchto změnách, doporučil senátu tuto osnovu ke chválení. (Výborně!)

Předseda: Za výbor rozpočtový je referentem pan sen. Kouša. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Výbor rozpočtový se připojuje k usnesení výboru sociálně-politického a prosí, abyste osnovu zákona schválili. (Výborně!)

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen. Přistoupíme k hlasování.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.) Není jich.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jest obsažena v tisku čís. 1547, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Mají páni zpravodajové nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Ecksteinová: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Kouša: Ne.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtením, prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.

Navrhuji, aby podle §u 40 jedn. řádu bylo předsednictvo senátu zmocněno, aby svolalo příští schůzi písemně nebo telegraficky a stanovilo její denní pořad.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Není námitek. Návrh můj je přijat.

Končím s přáním všeho dobra k nastávajícím svátkům všem paním a pánům senátorům a prosím, aby jako v tomto roce, také v příštím roce pro blaho státu a naší republiky pracovali. (Výborně! Potlesk.)