To jest většina. § 12 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby § 13 zněl podle návrhu sen. Starka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 13 zněl podle návrhu sen. dr. Mayra-Hartinga a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 13 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § 13 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby § 14 zněl podle návrhu sen. A. Friedricha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 14 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlas, aby § 15 zněl podle návrhu sen. Starka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 15 až 18 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § 15 až 18 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby § 19 zněl podle návrhu sen. Kiesewettera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 19 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem sen. Lorenze a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s §§ 20 až 22, nadpisem zákona, nadpisem jednotlivých dílů, případně odstavců a s úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Přijímá se.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj textové změny?

Zpravodaj sen. Pánek: Nemám.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se ve čtení druhém.

Přikročíme k hlasování o resolucích sen. Hartla a soudr.

Kdo souhlasí s navrženou resolucí sen. Hartla a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce tato byla zamítnuta.

Podle stenografického protokolu zjistil jsem, že pan sen. dr. Naegle ve své řeči označil funkci p. zpravodaje jako >pochopskou službu<. Za tento výrok musím p. dr. Naegleho volati k pořádku. (Hlas: To je theolog!)

Nechám ještě hlasovati o tištěných resolucích, které jsou připojeny ke zprávě výborové.

Kdo souhlasí s tištěnými resolucemi, připojenými ke zprávě výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce ty jsou přijaty.

Přikročíme k 8. bodu denního pořadu, jímž jest

Jelikož jedná se o záležitost státem garantované bavlny, jež se nalézá ve stadiu konečné likvidace, takže v zájmu státním a textilního průmyslu, jakož i v zájmu konsumu jest potřebí, aby tato záležitost co nejdříve byla skončena.

Je tedy nutno záležitost tuto projednati jednáním zkráceným podle §u 55.

Kdo s tímto mým Návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost se přiznává.

Přikročíme k bodu dalšímu, jímž je

Zpravodajem je p. sen. Lisý.

Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lisý: Vysoký senáte! Usnesením poslanecké sněmovny dne 14. prosince t. r. o vládním návrhu zákona tisk 3884 má býti novelisován zákon ze dne 19. ledna 1922, č. 29 Sb. z. a n., o zřízení, vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr. (Předsednictví ujal se místopředseda dr. Soukup.) Ačkoliv usnesení poslanecké sněmovny těžce zasahuje v poměry postižených podniků, usnesl se živnostensko-obchodní výbor na tom, aby novelisace zákona tak, jak byla vládou navržena a poslaneckou sněmovnou přijata, byla i senátem schválena, poněvadž v zájmu likvidace této otázky je rychlé a konečné její vyřízení. Poněvadž z důvodů úspěšné činnosti likvidátora nebylo možno provésti změny zákona takové, aby skutečně měl senát záruku, že hospodářsky slabým podnikům nebude ublíženo, usnesl se senát dáti likvidátoru směrnice pro jeho postup k provádění likvidace v důvodové zprávě a usnesl se také na resoluci, jejíž provedení nejen likvidátor, ale i ministr zaručil.

Podle navrhované změny zákona provede likvidátor likvidaci všeho hospodaření družstva československých přádelen vzniklého z obchodů s bavlnou a bavlněnou přízí zakoupenou na úvěr státem zaručený. Zásadní otázky týkající se úhrady schodku, který hospodařením družstva s bavlnou vznikl, předloží k posouzení Poradnímu sboru, složenému ze zástupců všech výrobních odvětví, který již byl na základě nyní prováděné likvidace ustaven.

Likvidátor vymůže pohledávky družstva sám, po případě pověří likvidátory družstva k jich vymáhání, jest povinen pak při tom přihlížeti k tomu, aby vymáháním pohledávek neuvedl postižené výrobní podniky do hospodářské krise. Vnucený likvidátor provede revisi dosavadního hospodaření družstva a jeho členů, zejména v tom směru, jak již se na tom usnesl senát, a jak uvedeno je ve zprávě živnostensko-obchodního výboru tisk 1028 z r. 1921. Zejména provede šetření ohledně toho, jak s bavlnou zakoupenou na úvěr státem zaručený bylo družstvem a jeho členy hospodařeno, zda tito nevyužili obcházením platných předpisů o zpracování bavlny monopolu ve svůj prospěch, zda v čas spotřebitelům příze přízi dodali, zkrátka veškeré nepřístojností, kterých se snad dopustili a vinníky v prvé řadě přidrží k úhradě ztráty. Neuhražený schodek rozvrhne v prvé řadě na družstvo, které ručí i s ostatními vlastníky výrobních podniků za schodek podle §u 7 celým svým majetkem, v druhé řadě na vlastníky výrobních podniků, kteří měli podíl na přídělech bavlny a bavlněné příze a na jejich právní nástupce v těchto podnicích a zároveň také na ručitelské banky, pokud z tohoto ručení měly zisk.

Poněvadž toto tvrdé ustanovení tohoto zákona nemohlo ž důvodu úspěšného provedeni likvidace býti změněno, usnesl se živnostensko-obchodní výbor senátu, aby při provádění likvidace dbáno bylo kromě ustanovení zákonných i resoluce slavnému senátu ku schválení předložené, v níž se žádá, aby při provádění zákona byly malopodnikatelé co nejvíce chránění před zatěžováním, vyplývajícím z toho zákona, po případě aby byli úplně vyňati z povinnosti přispívati ku ztrátě, již stát z prodeje bavlny by mohl utrpěti.

Vláda a likvidátor se vyzývají, aby postupovali v duchu této resoluce a důvodové zprávy a s malovýrobci pokud možno smírem úhradu schodku vyrovnávali.

O schodku, který by vlnařský průmysl měl hraditi v důsledku tohoto zákona, budiž se zástupci vlnařského průmyslu zvláště jednáno:

Provedení posledního odstavce představuje si senát tak, že zástupci vlnařského průmyslu budou jmenováni příslušnými obchodními komorami a svazem vlnařského průmyslu v Brně.

Ustanovení §u 6 bylo změněno jen vzhledem k změně §u 5 a v důsledcích odpovídá znění dosud platného zákona. Ustanovení §§u 8 a 9 blíže určuje výkon uložené platební povinnosti. Ustanovení §u 10 blíže určuje daňové výhody, kterých se postižené výrobní podniky mohou dovolávati, poněvadž podle dosud platného zákona otázka tato nebyla jasně vyřešena.

Živnostensko-obchodní výbor schválil usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž má býti novelisován zákon ze dne 19. ledna 1922, č. 29 Sb. z. a n., o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr, a navrhuje vysokému senátu schválení navrženého zákona beze změny i resoluce, schválené živnostensko-obchodním výborem. (Souhlas )

Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Přikročíme k debatě. Navrhuji řečnickou lhůtu ¹/₄ hodiny.

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.)

Námitek není. Lhůta je schválena.

Uděluji slovo prvému řečníku p. kol. Thořovi.

Sen. Thoř: Vážený senáte! Ke všemu kvapu, který obyčejně před Vánocemi nám zde nastává, přes všechny stížnosti, které senát každým rokem v tuto dobu projevuje - slyšeli jsme to několikrát - že si to více nedá líbit, že předlohy, které přijdou z poslanecké sněmovny později, nebudou přijaty - přes to zase letos máme tentýž úkaz, jako léta předešlá. Ale vedle toho, vedle těch termínovaných zákonů, vláda abych tak řekl vpašuje ještě tento zákon, novelisaci o vnuceném likvidátorovi. Ten zákon nespěchá a tvrzení vlády, že by přišla ke škodě, zdá se mi, že spočívá na velkém omylu. Loňského roku 19. ledna přijali jsme zákon, podle kterého měl likvidátor zastaviti ihned činnost družstva a to podle §u 3, kde se praví: >Vnucený likvidátor zastává dosavadní likvidační kroky družstvem podniknuté, provede volný rozprodej zásob bavlny a příze zakoupené na úvěr< atd. Tedy likvidátor měl povinnost a vláda zejména - aby na základě toho zákona provedl likvidaci, družstvu vzal veškerou moc a možnost, aby s bavlnou mělo něco společného a mohlo to, co dnes vláda tvrdí, býti již dávno provedeno, to jest mohly býti zamezeny škody, o nichž vláda tvrdí, že k nim přijde. Velevážení pánové, zákon ten předpisuje, že je třeba zvoliti poradní sbor a tento poradní sbor měl býti likvidátorovi tak k ruce, aby v případném okamžiku rozhodl to, co likvidátor rozhodnout nemohl. Po celých osmi měsících, prosím, od ledna počínaje teprve v září poradní sbor byl, zavolán, ale tomu poradnímu sboru nebyla dána naprosto žádná práce, žádný materiál, takže se sešel a zase nevinně rozešel. Jestliže vláda shledala, že tento zákon, který jsme přijali 19. ledna, nebyl dostatečný, pak myslím, že měla povinnost, aby byla bezprostředně v okamžiku, kdy viděla, že zákon je nedostatečný, ihned žádala novelisaci, aby se ihned svolal poradní sbor a prostřednictvím toho poradního sboru domáhala se nápravy novelisací. Zatím vláda přichází s novelisací po plném roku a teprve teď spěchá a tvrdí, že by přišla ku škodě, kdybychom to neodhlasovali. My jsme v živnostenském výboru žádali, aby nám byla dána delší doba, abychom mohli zákon ten náležitě prostudovati; poněvadž shledáváme, že právě tím novým zákonem, tou novelisací, kterou dnes pravděpodobně odhlasujete, nebudou zájmy malých lidí chráněny, nýbrž právě poškozeny, a že ten zákon nebude, jak se tvrdí, na ochranu těch malých. Já si vám dovolím přečísti ten rozdíl. V §u 5 zákona ze dne 19. ledna zní (čte):

§ 5.

Za účelem rozvrhu neuhraženého zbytku vnucený likvidátor provede nejprve dle zásad stanovených poradním sborem zevrubné vyšetření dosavadního hospodaření Družstva a jeho členů.

Podle výsledku tohoto šetření rozvrhne pak vnucený likvidátor po slyšení poradního sboru neuhražený zbytek v první řadě na Družstvo, ve druhé řadě na držitele přádelen jakož i na tkalcovny a zušlechťovny s nimi spojené, ve třetí řadě na ručitelské banky, pokud z ručení měly zisk a konečně na finančně k tomu způsobilé držitele průmyslových podniků, zpracujících bavlněnou přízi.

Tedy teprve v poslední řadě měli býti postiženi ti malí, kdyby ten schodek nebyl kryt těmi přednějšími, těmi přádelnami, velkými tkalcovnami, zušlechťovnami a bankami.

Novelisace jest docela odchylná. § 5 praví: >Neuhrazený schodek rozvrhne vnucený likvidátor po slyšení Poradního sboru v prvé řadě na Družstvo, v druhé řadě pak na vlastníky podniků<. Zde se ovšem nemluví o tom, že by měli býti v prvé řadě přidrženi členové družstva a pak také banky, nýbrž tvrdí se: Neuhrazený schodek rozvrhne vnucený likvidátor po slyšení Poradního sboru v prvé řadě na Družstvo, v druhé řadě pak na vlastníky výrobních podniků, kteří měli podíl na přídělech bavlny nebo bavlněné příze, na jejich právní nástupce v těchto podnicích a teprve ve třetí řadě na ručitelské banky, které z tohoto ručení měly zisk.

Tedy zde je veliká odchylka a řekl bych, sociální nespravedlnost, kterou rozhodně nemůžeme my jenom tak lehko přes srdce přenésti. Jen v krátkosti bych se zmínil o celém tom postupu s bavlnou. Po převratu bylo utvořeno družstvo, které pod zárukou bank a zárukou státu nakoupilo v cizině, v Americe, bavlnu. Do tohoto družstva byli pojati výhradně jen přádelníci, ani velké tkalcovny tam nebyly pojaty, tím méně malí tkalci. To udělali ti pánové z toho důvodu, aby snad o eventuelní zisk, který by z toho mohl plynouti, nemusili se s tou širokou veřejností děliti. Bylo to jenom určité konsorcium z těch přádelen, sestavené pány za tím účelem, aby měli z toho více zisku. S těmi tkalcovnami a malými tkalci zejména nemluvili. To byl čistě soukromý podnik. Oni také nesou veškeré risiko. Oni by se byli jistě nechtěli dělit o ten zisk, kdyby byl býval nějaký byl. To by byli jistě nepřišli, aby řekli: My vydělali tolik a tolik, připadá tedy na malé tkalce a tkalcovny tolik a tolik čistého zisku.

A poněvadž každý, kdo podniká, nese risiko, i oni nesou risiko této ztráty a bylo jejich povinností, aby, tuto ztrátu sami nahradili.

To družstvo, poněvadž to byli samí přádelníci, nakupovalo surovou bavlnu a ve velkých přádelnách ji spřádali a teprve tu přízi prodávali podle své libosti jednotlivým tkalcovnám a malým tkalcům, a pak také stávkářům. Vydělali tedy již na té přízi, ale vedle toho, že těm tkalcovnám a tkalcům dali jenom možnost téměř 15% zaměstnání a ostatní nechávali všechno pro sebe, pracovali ve svých tkalcovnách nejen 8 hodin, nýbrž byly případy, kdy pracovali také 24 hodin, jen aby z toho hodně vyzískali. Měli tedy několikerý zisk. Ale co se stalo dále? Vláda jim povolila dovoz exportní bavlny. To byla bavlna, ze které veškeré výrobky měly se zase vyvážeti. Ale přádelníci bavlnu zpracovávali a zboží z ní vyrobené prodávali v tuzemsku. To všechno vyráběli z té exportní bavlny. Tu bavlnu, kterou draze nakoupili pod státní ' zárukou, nechávali prostě ležeti. Ceny světové stlačily cenu bavlny a pak od ní každý utíkal, zvláště v prvé řadě přádelníci, kteří by ji byli rádi chtěli odbýti, ale pak ovšem už o ni nikdo nestál.

Poněvadž stát byl jako ručitel, tedy musil se starati nějakým způsobem o rozprodej té bavlny, pozval zástupce přádelen a zástupce tkalcoven, kteří učinili společně takovou dohodu, že přádelníci převezmou 60% a tkalcovny 40%. Ale kdo za tkalce jednal, to, prosím, žádný z tkalců neví, ani velké tkalcovny, tím méně malé, kdo měl právo za ně vyjednati, že převezmou těch 40%, dodnes žádný nemůže říci; Tkalci se na to odkazují, že nikoho neposlali, aby za ně vyjednával a že následkem toho nenesou žádnou odpovědnost a risiko.

Pak to bylo uzákoněno, pak byl zákon, který je donutil, že musili tkalci vzíti 40 a přádelníci 60%. Tedy, vážení, tak se ty věci mají s tou bavlnou!

Dnes bavlna zůstala státu, abych tak řekl, na krku, dnes stát musí nějakým způsobem učiniti pořádek, aby ta bavlna byla rozprodána. A tu bych si právě stěžoval s tohoto místa, že ministerstvo obchodu úplně ignorovalo první zákon, kde mělo právě možnost, aby na základě §u 3 ten vnuceny likvidátor zastavil dosavadní činnost družstva a nastoupil on svou činnost, aby vláda tu likvidační bavlnu co nejdříve zpeněžila a rozprodala.

Tedy zde ministerstvo obchodu nekonalo tu povinnost tak, jak by ji konati mělo. Dnes přichází tedy vláda s novým zákonem. Je to vážení, již třetí zákon, se kterým se zde obíráme, který zde přijímáme, a já mám obavu, že ani ten nevyhoví, poněvadž kdyby se stala nějaká změna snad ve vedení anebo přišel nějaký nový likvidátor, snad by si vyžádal novou změnu, snad by mu zákon zase nevyhovoval, takže bychom se tím mohli obírati ještě jednou.

Tedy nám jde o to, aby ti malí byli chráněni. Ti velcí, kteří měli ohromné zisky, ať to zaplatí. Ale jak k tomu přijde ten malý člověk, který nikoho neposlal, aby za něj něco kupoval, který nikdy nikomu nedal oprávnění, aby za něho jednal, aby za spekulaci jiného platil? Přirozeno, že nám jde o to, aby ten malý člověk nebyl nějak zkracován a poškozován. To jsou přímo srdcervoucí výkřiky těch lidí. Mám těch dopisů velikou spoustu, bohužel, poněvadž to spěchá, nemohl jsem všechen materiál zde přednésti. Družstvo se nijak neohlíží na ten zákon, který jsme přijali a docela, klidně dohání k exekuci, dohání k prodejům, k žalobě atd., dohání lidi k zoufalství. Nám jde o to, aby ti malí byli uchráněni. To zákon nijak jasně nepraví. V tom předešlém zákoně z 19. ledna jasně se řeklo, že teprve ve čtvrtém pořadí by došlo na ty malé, kdežto podle nového zákona budou ve druhé řadě již vzati v potaz. Vláda nás ubezpečuje prostřednictvím různých resolucí a sliby, že bude postupovati rigorosně a nebude chtíti nijakým způsobem poškozovati malé lidi. Promiňte mi laskavě, mne ty sliby a resoluce nemohou naprosto přesvědčiti o tom, že je zde plná záruka toho, že malí lidé budou chráněni. Znám plno takových případů. Sami jsme měli takový slib od předních činitelů různých klubů, které nebudu prozatím jmenovati a všechno to padlo pod stůl, nebylo to nic platno.

Ale hlavní věcí je soud. Ten soud se nebude opírati o resoluci, jestliže dojde k rozsudkům. Již ve výboru živnostenském se řeklo, že je pravděpodobno, že dojde k soudům, že se tím bude zabývati i správní soud. Jestliže to dojde k soudu, ten soud se nebude opírati o důvodovou zprávu, o resoluci, nýbrž bude se opírati čistě o zákon a v takovém případě vždycky ten malý člověk to prohraje.

Tedy, váženi přátelé, jestliže chceme ty lidi nějakým způsobem uchrániti, je nutno, abychom tento zákon nepřijímali, ale aby byl ponechán zákon z 19. ledna r. 1922, který vyhovuje těm malým lidem i vládě; A jestliže snad náhodou ten první paragraf nevyhovuje, můžeme jej jistě v dohledné době novelisovati a můžeme likvidátoru dáti větší pravomoc.

Vláda tvrdí, že kdyby se to oddálilo, přijde ke škodě. Ale do té doby než bude bavlna rozprodána a zjištěn ten schodek, nemůže ani likvidátor posílati platebních rozkazů a vláda nepřijde tedy hned k těm penězům. Tak rychle to nepůjde. Myslím, že by bylo ještě dosti času, abychom mohli o té věci pojednati a udělali zákon takový, který by vyhovoval těm našim malým poplatníkům. Tím končím. (Výborně! Potlesk u stoupenců řečníkových.)

Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Uděluji slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj sen. Lisý: Vysoký senáte! Stížnosti, které přednášel kolega sen. Thoř byly již několikráte předneseny v živnostensko-obchodním výboru. Nikdo ze zástupců politických stran v tomto výboru nehájil nepřístojnosti v hospodaření s bavlnou na úvěr státem zakoupené, naopak všichni s nevětším roztrpčením žádali, aby to bylo vyšetřeno a vinníci potrestáni tím, že převezmou větší část jim příslušnou na ztrátách. I my jsme protestovali všichni, bez rozdílu ve včerejší koaliční schůzi proti tomu, že přílišným kvapem tato vážná a dalekosáhlá otázka se projednává. Jestliže živnostensko-obchodní výbor vyhověl a urychleně projednal tuto otázku, dělá to z toho důvodu, že vláda tvrdila, že stát bude každým prodlením neobyčejně poškozen. Likvidátor i ministr obchodu pracovali na této záležitosti podle zákona. Vykonali svoji povinnost do té míry, že za ³/₄ roku byly sníženy zásoby bavlněné příze z 980 tisíc kg na 250 tisíc kg, čímž snížena byla také passiva družstva z 250 mil. Kč na 147 mil. Kč, tedy skoro o 115 mil. Kč.

My všichni jsme vyslovili obavy, že novelisací zákona jsou ohroženy zájmy a ochrana malých podnikatelů a já zejména jsem se bránil každé změně. Ale tyto obavy byly vyvráceny tím, že ministerský předseda i ministr obchodu a likvidátor slíbili, že zájmy malovýrobců textilních budou dostatečně chráněny. Také jsme za tím účelem pro soudy vyslovili směrnice v důvodové zprávě, jakož i ve zvláštní resoluci, která žádá ochranu malých výrobců, případně propuštění jich ze závazku. I poslanecká sněmovna měla tytéž obavy, jak, zde přednášel pan sen. Thoř, a také ona přijala je do své důvodové zprávy, ve které se praví (čte): >Již původním zněním zákona měly býti chráněny zájmy hospodářsky slabých,výrobců textilního průmyslu, kteří neměli prospěchu a výhod ze zakoupené bavlny, jak důvodová zpráva vládní sama uvádí, a kteří také nezavinili, že takové množství bavlny draho nakoupené zůstalo neprodáno. Novelisace nynější nemůže toto zásadní stanovisko měniti a musí v prvé řadě přihlížeti tomu, aby náhradu poskytli ti, kteří z původního nákupu získali.<

Také § 5, který byl změněn, ve druhém odstavci chrání malé tím, že přímo zde praví (čte): >Vnucený likvidátor má přihlížeti k tomu, aby uložením platební povinnosti neuvedl podniků do hospodářské krise. Zásady, platné pro posouzení dokladů o hospodářské krisi, stanoví Poradní sbor, na jehož usnesení je vnuceny likvidátor vázán.<

Pravil jsem, že resoluce v tomto směru je navržena. Živnostensko-obchodní výbor nemá příčiny nevěřiti slibům ministerského předsedy, ministra obchodu a likvidátora, že bude brán zřetel na malé podnikatele. Já a jistě i ti, kteří hájili zájmů malých výrobců, budou na stráži, a doufám, že i poslanecká sněmovna a senát budou stráží a že budou žádati, aby to, co bylo slíbeno, bylo také přesně splněno.

Navrhuji tudíž slavnému senátu přijetí návrhu beze změny tak, jak jej výbor doporučuje. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Soukup: Přikročíme ke hlasování.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebylo námitek.) Námitek není.

Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí jsou přijaty ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Má p. zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Lisý: Nikoli.

Místopředseda dr. Soukup: Není tomu tak.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak, byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se také ve čtení druhém.

Přikročíme ke hlasování o resoluci výboru živnostensko-obchodního. Žádám, aby byla přečtena.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Živnostensko-obchodní výbor senátu se usnesl, aby doporučena byla k přijetí tato resoluce:

>Senát se usnáší, aby při provádění předloženého zákona byli malopodnikatelé co nejvíce chráněni před zatěžováním, vyplývajícím z tohoto zákona, po případě, aby byli úplně vyňati z povinnosti přispívati ku ztrátě, již stát z prodeje bavlny by mohl utrpěti.

Vláda a likvidátor se vyzývají, aby postupovali v duchu této resoluce a důvodové zprávy a s malovýrobci pokud možno smírem úhradu schodku vyrovnávali.

O schodku, který by vlnařský průmysl měl hraditi v důsledku toho zákona, budiž se zástupci vlnařského průmyslu zvláště jednáno.

Provedení posledního odstavce představuje si senát tak, že zástupci vlnařského průmyslu budou jmenováni příslušnými obchodními komorami a svazem vlnařského průmyslu v Brně.<

Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je tato resoluce přijata a zároveň je tím tento odstavec denního pořadu schůze vyřízen.

Byly rozdány tiskem některé věci. Žádám o jich sdělení.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte): Mezi schůzí tiskem rozdáno:

Tisk 1541. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3871), kterým se mění ustanovení zákona ze dne 18. března 1921, č. 117 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, ke změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím (tisk 3927).

Tisk 1542. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3902) o úvěru repatriačním (tisk 3931).

Tisk 1543. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 3664), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení >Úmluva o úpravě vzduchoplavby< sjednaná v Paříži 13. října 1919 s dodatečným protokolem z 12. dubna 1920 (tisk 3933).

Tisk 1544. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3320) o překládání státních zaměstnanců na jiné služební místo (tisk 3934).

Tisk 1545. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3930) o změně §u 8 zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní (tisk 3950).

Tisk 1546. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3903), kterým se prodlužuje působnost některých právních předpisů v oboru nemocenského pojištění dělníků (tisk 3951).

Tisk 1547. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3943), jímž se co do dávek veřejných poskytují výhody pro stavbu budov obytných a provozních (tisk 3952).

Tisk 1548. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3923), o stavebním ruchu (tisk 3949).

Tisk 1549. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3922), jímž se prodlužuje a mění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 432 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných (tisk 3945).

K tisku 1517. Dodatečná zpráva I. výboru branného, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe (tisk 1470).

Místopředseda dr. Soukup: Udělil jsem dovolenou panu sen. Jesserovi do konce tohoto týdne.

Sděluji, že do výboru živnostensko-obchodního nastupuje za sen. Kadu sen. Ackermann, za sen. dr. Stojana sen. Jílek.

Navrhuji, aby příští schůze konala se dnes za 5 minut po ukončení této schůze s tímto denním pořadem:

Přikázání došlých spisů.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Námitek není, končím schůzi.