Pro zařadění do platových stupnic a platových tříd nechť se rozeznávají dvě skupiny:

A. Vedoucí pěstounky mateřských škol ve smyslu §u 11 ministerského nařízení ze dne 22. července 1872, čís. 4711, které se mohou vykázati vysvědčením dospělosti některého ústavu pro vzdělání učitelek, nebo které byly ministerstvem vyučování zproštěny povinnosti vykázati se jím, staví se na roveň učitelkám ručních prací na občanských školách a zařazují se do skupiny C státních úředníků.

B. Ostatní pěstounky mateřských škol, které vyhověly zákonitým požadavkům stran předběžného vzdělání a zkoušky v rozsahu, stanoveném v ministerském nařízení ze dne 3. července 1914, čís. 3632, postoupí do skupiny D státních úředníků.

Všechny pěstounky, zaměstnané na soukromých mateřských školách, mají nárok na požitky a výhody, stanovené tímto zákonem. Stát přejímá rozdíl mezi požitky nynějšími a nově systemisovanými.

Pensijní pojištění, pokud není zřízen vlastní pensijní fond, dějž se u Všeobecného pensijního ústavu pro zaměstnance. Ministru školství a národní osvěty se ukládá, aby příslušný zákon vhodně změnil a tyto změny předložil Národnímu shromáždění do 14 dnů.

Zástupce senátního tajemníka dr Bartoušek (čte):

Resoluce sen. Polacha, dr Wiechowskiho a soudr. ke kap. XIII.:

Vláda se vyzývá, aby během tří měsíců předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona, která staví školství na podklad odluky církve od školy a má podklad národnostní autonomie, která má na mysli ustavení se národností a která jim dává výsostné právo vybírati daně pro kulturní účely.

Bezplatnost vyučování a učebních pomůcek, rovněž zavedení stravování žactva, budiž zákonitě ustanoveno, rovněž i bezplatnost vyučování na všech vyučovacích ústavech.

Nejvyšší počet žáků v jedné třídě nesmí přesahovati 30.

Zákonem jest upraviti rozčlenění žáků obecných škol podle vloh a zavedení veřejného pomocného vyučování pro zaostalé, kursů pro nadané, lesních škol.

Bezodkladně započíti jest s pronikavou reformou vzdělání učitelů.

Resoluční návrh sen. Polacha, dr Wiechowskiho a soudr. ke kap. XIII.:

Národnímu shromáždění budiž ve lhůtě dvou měsíců předložen veškerý materiál o zavření německých škol od té doby, kdy trvá stát a budiž potom přikázán 24člennému výboru, jejž zvolí senát, aby jej prozkoumal a podal zprávu a návrh.

Resoluční návrh sen. Polacha, dr Wiechowskiho a soudr. ke kap.XIII.:

Učitelstvo všeobecných, obecných a občanských škol trpí těžké újmy zvláště dvěma ustanoveními t. zv. paritního zákona ze dne 13. července 1922: Předně vyloučením odborných učitelů občanských škol ze skupiny B státních zaměstnanců, za druhé odstavcem uvedeného zákona, jímž se upravuje zastupování.

Vláda se vybízí, aby podala návrh zákona, jímž se paritní zákon úplně obnoví.

Resoluční návrh sen. Polacha, dr Wiechowskiho a soudr. ke kap. XIII.:

Vzhledem k tomu, že té doby v Československé republice nemáme ani německého zvěrolékařského ani německého báňského vysokoškolského studia a že také se nedostává německé vysoké školy obchodní, jakož i německé vysoké školy lesnické,

vyzývá se vláda, aby Národnímu shromáždění co nejdříve předložila osnovy zákonů na zřízení těchto německých vysokých škol.

Resoluční návrh sen. dr Soukupa, Svěceného, Donáta, Rozkošného, Zavorala, dr Procházky, dr Brabce, dr Franty, dr Krouského, Pánka a druhů ke kap. XIII.:

Vláda se vybízí, aby na podporu české literatury a umění, jakož i na ochranu památek přiměřeně zvýšila ve státním rozpočtu na rok 1924 příslušnou částku.

Resoluční návrh sen. dr Mayra-Hartinga, Hartla, dr Spiegela a spol. ke kap. XIII.:

Vláda se vyzývá, aby pro rozpočtový rok 1924 vzala v úvahu zvýšení dotace jak pro >Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen<, tak pro >Deutsche Akademie für Musik darstellende Kunst<.

Resoluční návrh sen. Donáta, Zavorala, dr Brabce, Lisého a spol. ke kap. XIV.:

Ve vládním prohlášení ze dne 24. října 1922 nacházel se tento odstavec:

>Vzhledem k tomu, že v praxi zákona o dávce z přírůstku na majetku prokázány byly mnohé tvrdosti, jest nutno přikročiti k opravě zákona ve směru přiměřených a soc. spravedlivých materielních úlev.<

Vláda se vybízí, aby ve smyslu tohoto svého programu předložila Národnímu shromáždění příslušnou osnovu zákona.

Resoluce sen. Zulegera, dr Ledebura-Wichelna a spol. ke kap. XIV.:

Vláda se vyzývá, aby předložila osnovu zákona, kterou se způsobem, jenž odpovídá dnešním hospodářským poměrům, doplňuje zákon ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku.

Zejména, budiž spravedlivě a slušně změněn způsob ocenění majetku, jenž tvoří základ dávky, a zrušena budiž neospravedlněná dávka z přírůstku na majetku.

Resoluční návrh sen. Šabaty, Zavorala, dr Brabce, dr Franty, Donáta, Rozkošného, dr Krouského, Pánka, dr Soukupa, Svěceného a druhů ke kap. XVII.:

Ministerstvu železnic se ukládá, aby zahájilo bezodkladné jednání, aby na lokálních drahách zavedeny byly jak pro dopravu osobní, tak i nákladní stejné tarify, jako platí na státních drahách železných.

Resoluce sen. Zulegera, dr Ledebura-Wichelna, Spiese a soudruhů ke kap. XVIII.:

Vláda se vyzývá, aby senátu podala podrobnou zprávu o příjmech a vydáních stran veškerého hospodaření s fondem pro strojená hnojiva v letech 1921 a 1922.

Návrh sen. Bartha, Heckera a soudr. ke kap. XVIII.:

Ministerstvo zemědělství se vybízí, aby při provádění pozemkové reformy převádělo lesy v držení obcí. Hospodaření na převzatém pozemku nechť provádějí za tím účelem založené svazy obcí, které zřízeny buďtež na základě předlohy, kterou vláda má vypracovati a parlamentu ještě v podzimním zasedání předložiti.

Návrh sen. Heckera, Perthenové a soudr. ke kap. XIX.:

Pan ministr spravedlnosti se vyzývá:

1. aby senátu předložil osnovu zákona o sjednocení práva dělníků.

2. aby předložil osnovu zákona, kterým se živnostenské soudy zřizují jako soudy pro právní spory z poměru pracovního vůbec a

3. aby rozmnožil počet živnostenských soudů tak, aby zaručeno bylo každému dovolávati se jich.

Resoluční návrh sen. Donáta, Rozkošného, Zavorala, dr Procházky, dr Krouského, Lisého, dr Soukupa, Svěceného, dr Brabce, dr Franty a soudr. ke kap. XIX.:

Ministr spravedlnosti se vyzývá, aby za účelem přehlednosti práva připravil osnovy zákonů o sjednocení práva jak dělníků, tak zemědělců, živnostníků a ostatních základních stavů státního občanstva.

Návrh sen. Starka, Reyzla a soudr. ke kap. XIX.:

Při poručenských soudech zřízena buďtež oddělení pro ochranu mládeže za vedení soudce.

Návrh sen. dr Mayra-Hartinga, dr Spiegela, Hartla ke kap. XIX.:

Vláda se vyzývá, aby předložila osnovu zákona, kterým se zřizují zvláštní oddělení pro ochranu mládeže, řízená soudci.

Resoluční návrh sen. Jarolima, Löwa a soudr. ke kap. XX.:

Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona, kterou se zrušují báňská hejtmanství a kterou se jejich agenda rozděluje mezi revírní horní úřady a ministerstvo veřejných prací v ten způsob, že se zpravidla revírním horním úřadům přidělují všechny funkce báňských hejtmanství, ve kterých rozhodují báňská hejtmanství jako první instance, a ministerstvu veřejných prací se přiděluje agenda, ve které báňská hejtmanství rozhodují jakožto instance odvolací. Ve stejném smyslu přetvořen budiž báňský kapitanát pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Resoluce sen. Zulegera a soudr. ke kap. XX.:

Vláda se vyzývá, aby učinila všechna možná opatření za tím účelem, aby přiměřeně sníženy byly ceny uhlí, jež konsum i výrobu stejnou měrou zatěžují, obzvláště tam, kde posud nenastalo buď žádné anebo jen zcela nedostatečné zlevnění, jak tomu jest v Severočeské hnědouhelné pánvi.

Návrh sen. Hladika, Heckera a soudr. ke kap. XXI.:

Vláda se vyzývá, aby provedla změny příslušných ustanovení stavebního zákona v tom směru, že se na místě státní záruky poskytuje státní úvěr.

Resoluční návrh sen. Löwa, Reyzla a soudr. ke kap. Investice:

Vláda se vyzývá:

1. aby senátu do 2 měsíců předložila podrobný výkaz o projektech, které z investičních programů pro léta 1921 a 1922 byly provedeny,

2. aby předkládajíc investiční programy pro příští léta každý projekt vykázala zvlášť a aby pro rok 1923 tento výkaz do 2 měsíců vyhotovila a senátu předložila.

Předseda: Podrobná debata je skončena. Uděluji závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj sen. dr Horáček: Slavný senáte! Budu dle svého zvyku stručný a tím stručnější, jelikož je již pozdní hodina. Proto také nebudu odpovídati na různé ty výtky, přání a poznámky pánů řečníků, ať již snad oprávněné nebo neoprávněné. Chci se jen dotknouti některých vývodů, pokud tak pokládám, za vhodné. Především jeden pan řečník z oposice mně zde vytkl, že jsem útočil proti samosprávě a že jsem si nepočínal při tom dosti seriosně a že snad jsem zde měl nějakou předvolební řeč. Pokud se týče té neseriosnosti, myslím, že v tom je jisté nedorozumění, které se stává někdy, když se užívá cizích slov, aniž by se znal jejich význam. (Souhlas.) Pokud se týče výtky, že bych útočil na samosprávu, tedy prohlašuji, že jsem byl toho dalek a že jsem sám na to kladl důraz, že samospráva byla nám odevždy velmi drahá a velmi cenná, a je nám zajisté takovou až dosud. Ale tím spíše, že si vážíme této samosprávy, musíme žádati, aby tato samospráva byla co možná řádná, co možná dokonalá. Jestliže jsou dnes jisté stesky, pokud se týče hospodářství, nebo bych bohužel snad musil říci nehospodářství některých našich samosprávných svazků, tedy lituji, ale zde mluví jistá fakta a ta fakta jsou číslice, které nikdo nesprovodí se světa. A tu bych si přál, jako bylo kdysi raženo to heslo, že demokracie je odpovědnost, abychom také mohli říci, že samospráva je odpovědnost, a já bych zde šel ještě dále a nemluvil jen o té mravní odpovědnosti těch, kdo funkce samosprávné přijímají, nýbrž přál bych si dokonce, aby zde byla jistá právní odpovědnost, by po případě zde bylo ručení za škody, které snad samosprávě byly způsobeny. Že by, vážení pánové, snad moje výtky měly nějaký předvolební účel, to zajisté všem, kdož mne znají a můj poměr k politickým stranám, musí vylouditi jen úsměv. Naopak, přál bych si, jak jsem mluvil o těch veřejných podnicích, kdyby ta naše samospráva byla co možná odpolitisována a kdyby volby do samosprávných korporací nekonaly se dle nějakých politických klíčů, nýbrž aby tam byli voleni mužové ne podle politického stranictví, nýbrž podle své schopnosti a podle své řádnosti.

Chci také jednomu z pánů řečníků poděkovati s této tribuny - a to, pánové, i pan předseda snad dovolí - ne jako zpravodaj většiny, nýbrž jako rektor naší university. Jest to sen. dr Veselý, jemuž děkuji jménem českého studentstva za to, že se ujal tak vřele jeho sociálních institucí.

Vážení pánové! Český student byl vždy typem studenta chudého, a myslím, že výdaje, které se stanou ve prospěch naší studující mládeže, jsou výdaji z našich investic nejodůvodněnějšími. (Výborně!) To jsou skutečně investice kulturní. (Zcela správně!)

Chci se dále dotknouti řečí pánů senátorů z německé oposice. Já zde nechci ovšem odpovídati na některé, řekl bych, poněkud snad extremní, názory a výtky, které se děly našemu státu a naší vládě, naopak bych zde vítal jisté prohlášení, které učinil prvý řečník, kolega sen. dr Mayr-Harting, jenž zde výslovně odmítl veškeré protistátní a dokonce velezrádné tendence, jež by snad byly v německém obyvatelstvu. Já toto prohlášení vřele vítám a přál bych si, aby tato slova provázena byla také skutky. Pak sejdeme se jistě na půdě, na které bychom mohli společně pracovati k prospěchu nejen našeho státu, ale jistě také k prospěchu obyvatelstva německé národnosti.

K závěru bych jako hlavní zpravodaj doporučoval rozpočet náš ke schválení nejen proto, že skutečně rozpočet tento, třeba bychom i my z většiny nebyli spokojeni se vším, co se v něm nalézá, a měli různé výtky a různé kritické poznámky proti němu, přece jen po věcné stránce podává jistě obraz o pomalém pokroku celého našeho hospodářství státního a hospodářství finančního. A po stránce politické proto, že tím přece jen projevujeme jistou důvěru nynější vládě, kterou musíme pokládati za vládu v nynější době parlamentárně za jedině možnou, (Zcela správně!) a že tím také projevujeme jistou důvěru správci ministerstva financí, kde v dobách tak vážných přece jen je třeba pevné ruky, kterou on má, k správě tohoto resortu.

Proto jako hlavní zpravodaj rozpočtu navrhuji, aby rozpočet tento tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna, byl schválen, abyste zamítli pozměňovací návrhy a přijali resoluce, které jsou vytištěny pod číslem l-23 v mé zprávě. Tím končím. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Hodlám dáti hlasovati nejprve o státních výdajích a to s ohledem na podané pozměňovací návrhy takto:

O kap. I. a o kap. II. tit. 1. podle zprávy výborové.

O kap. II. tit. 2. podle návrhu sen. Starka. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O dalším obsahu kap. II., pak o kap. III. až o kap. VII. podle zprávy výborové.

O kap. VIII. a VIII. A. podle návrhu sen. Reyzla. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O kap. IX. tit. 1. § l podle zprávy výborové.

O kap. IX. tit. 1. § 2 podle návrhu sen. Kiesewettera. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O dalším obsahu kapitoly IX. v tit. 2. až tit. 7. § 2 podle zprávy výborové.

O kap. IX. tit. 7. § 3 podle návrhu sen. Kiesewettera. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O kap. IX. A. tit. 4. § 2 a 3 až o kap. XI. tit. 2. § 16 podle zprávy výborové.

O kap. XI. tit. 2. § 17 podle návrhu sen. Ledebur-Wichelna. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O kap. XI. tit. 2. § 18 až § 21 podle zprávy výborové.

O kap. XI. tit. 2 § 22 podle návrhu sen. Ledebur-Wichelna. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O kap. XI. tit. 2. § 23 podle zprávy výborové.

O kap. XI. tit. 2. § 24 podle návrhu sen. Ledebur-Wichelna. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O kap. XI. tit. 2. § 25 podle návrhu sen. Ledebur-Wichelna. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O dalším obsahu kap. XI., pak o kap. XII. až o kap. XIX., pak o kap. XX. tit. 1. § l až § 9 podle zprávy výborové.

O doplňovacím návrhu sen. Jarolima.

Pak o kap. XX. tit. 2. až tit. 7. § 6 podle zprávy výborové.

Potom o doplňovacím návrhu sen. Hladika.

Pak o kap. XX. tit. 8. § l až § 4 podle zprávy výborové.

Potom o doplňovacím návrhu sen. Hladika.

O dalším obsahu kap. XX. a o kap. XX.A) podle zprávy výborové.

O kap. XXI. tit, 1. § l až § 3 podle zprávy výborové.

O kap. XXI. tit. 1. § 4 podle návrhu sen. Perthenové. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O kap. XXI. tit. 2. podle zprávy výborové.

O kap. XXI. tit. 3. podle návrhu sen. Heckera. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O kap. XXI. tit. 4. podle zprávy výborové.

O kap. XXI. tit. 5. § l podle návrhu sen. Lorenze. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O kap. XXI. tit. 5. § 2 až § 3 podle zprávy výborové.

O kap. XXI. tit. 5. § 4 podle návrhu sen. Jarolima. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O kap. XXI. A), o kap. XXII. až o kap. XXIII. tit. 1. § 4 odst. C pol. 13. podle zprávy výborové.

O kap. XXIII. tit. 1. § 4 odst. C pol. 14. podle návrhu sen. Bartha. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O kap. XIII. tit. 1. § 4 odst. C pol. 15, až o §u 6 téhož titulu podle zprávy výborové.

Dále pak o doplňovacím návrhu sen. Lorenze, jakož i o doplňovacím návrhu sen. Hladika.

O dalším obsahu kap. XXIII. a o kap. XXIV. podle zprávy výborové.

Po skončeném hlasování o státních výdajích dám hlasovati o státních příjmech a zase s ohledem na podané pozměňovací návrhy:

O kap. I. až o kap. IX. tit. 7. § 2 podle zprávy výborové.

O kap. IX. tit. 7. § 3 podle návrhu sen. Kiesewettera. Bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O kap. IX. A) až o kap. XXIV. podle zprávy výborové.

Po hlasování o státních příjmech hodlám dáti hlasovati o celkovém přehledu státních výdajů a příjmů počítaje v to i přehled výdajů osobních a věcných.

Pak dám hlasovati o rozpočtu státních investic pro rok 1923 a to nejprve o tomto rozpočtu investic podle zprávy výborové a pak o doplňujícím návrhu sen. Perthenové.

Potom hodlám dáti hlasovati o osnově finančního zákona a to o všech jeho článcích, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.