Čtvrtek 14. prosince 1922

Tvrdošíjné zpěčování pana ministra financí zaplatiti válečné půjčky podle zásad spravedlnosti, udržuje malé existence ve Spiší v neustálém rozechvění. Tito bodří sedláci byli během války od úřadů nuceni upisovati válečnou půjčku a nyní mají býti zbavení svého majetku. Tento stav podkopává důvěru ve stát, nehledě k tomu, že nezaplacení znamená pro mnohého hospodářskou zkázu. Ve jménu spravedlnosti, ve jménu těchto malých existencí žádám, aby vláda konečně ke spokojenosti uspořádala otázku válečných půjček.

Jak málo se vláda stará o zemědělské obyvatelstvo, dokazuje také okolnost, že od nich pod titulem daně pro umělá hnojiva vybírá značné obnosy, ale sama nikdy umělých hnojiv nedodává.

V roce 1914 a 1915 zničila bouře lesy na úpatí Vysokých Tater. Od té doby bylo pro opětné zalesnění podniknuto velmi málo, anebo lépe řečeno, nebylo podniknuto ničeho. Že bylo opomenuto zalesniti zpustošený les, znamená netoliko nezměrnou škodu pro veškeré národní hospodářství státu, nýbrž také pro existenci mnohých obcí. Zde měl by stát zasáhnouti svou pomocí a poskytnouti obcím příležitost, aby mohly rychleji zalesniti svoji lesní půdu. Radil bych tudíž vládě naléhavě, aby poukázala státní lesní úřad, by co nejdříve v plném rozsahu zahájil příslušné kroky k zalesnění zpustošených lesů ve Vysokých Tatrách, čímž by také mnohým nezaměstnaným opatřen byl chléb.

Ještě několik slov chtěl bych promluviti k panu ministrovi sociální péče. V Matějovcích, ale také v jiných obcích jsou válečné vdovy a sirotci, kteří od roku 1920 neobdrželi žádné podpory. Když urgovali podporu, obdrželi odpověď, že jejich nárok propadl, poněvadž se včas nepřihlásili. Toto odůvodnění nelze přijati jako dostatečné, poněvadž se ženy přece hlásily. Také v tom směru bylo by zapotřebí více sociálního smyslu. Já jsem si již uběhal nohy, abych těmto ubožákům pomohl k jejich právu, a všude se nám dostává sladkých řečí, ale ti ubožáci neobdrží ničeho. Ve větších městech Spiše, v Popradu, Kežmarku atd. trpí dělníci také mnoho bytovou nouzí. Dělníci bydlí takřka v děrách, kde jejich zdraví velmi je ohroženo. Při nesmírné drahotě stavebního materiálu odpočívá soukromá činnost stavební, obce nemají peněz a vláda staví místo bytů kasárny a vojenské baráky.

Slavný senáte! Z mnoha stížností a nepřístojností svých spišských krajanů vyňal jsem některé a uvedl je ve známost slavnému senátu a vládě. Co my chceme, není nesplnitelné. Žádáme chleba a práci a úplnou rovnoprávnost. Splní-li vláda tuto žádost, splní obyvatelstvo svou povinnost vůči státu. Neučiní-li tak, povedeme my, sociální demokraté, boj tím ostřeji, aby socialismus lidstvo osvobozující tím dříve stal se skutečností. (Souhlas na levici.)

Místopředseda Kadlčák: Podrobná rozprava o skupině hospodářské je skončena.

Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 15. prosince 1922 o 10 1/2 hodině s tímto

denním pořadem:

1. Žádost poslanecké sněmovny za prodloužení lhůty ve smyslu §u 77 jedn. řádu k projednání usnesení senátu o právu původském o další tři měsíce.

2. Rozprava o zprávě výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1923. Tisk 1510.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Zůstane tedy návrh v platnosti.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 21 hod. 55 min.)


Související odkazy