Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo finančnímu ministru p. dru Rašínovi.

Ministr financí dr Rašín: Slavný senáte! Dnešního dne ve smyslu ústavy předložil jsem poslanecké sněmovně rozpočet. Pokládám však za potřebné, abych o tomto rozpočtu také ihned nyní, dříve nežli bude v senátě projednáván, podal senátu zprávu, poněvadž jistě za nynějších zvláštních poměrů hospodářských interes o to, jak bude dopadati naše hospodářství státní pro rok 1923, také v této slavné sněmovně je velmi živý.

Hospodářský stav, za jakého byl sestavován rozpočet na r. 1923, je podstatně jiný, než hospodářský stav, když byly sestavovány rozpočty dřívější. Ještě na rok 1922 stáli jsme pod tlakem všeobecné drahoty a nízkého stavu našeho jmění. Nyní nastala v obou směrech značná změna. Tato změna přirozeně se měla vyjádřiti také v číslicích našeho rozpočtu. Úplně se to ovšem potlačiti nemohlo, poněvadž veliké množství výdajů státních jest založeno na zákonném ustanovení, a základní zásada každého rozpočtoví musí býti, že to, k čemu stát je povinen, do rozpočtu ciferně uvésti musí.

Přes to se podařilo vládě docíliti značných úspor všude tam, kde ceny poklesly anebo, kde pokles očekávati se dá.

Kdežto úhrn státních výdajů od roku 1919 ustavičně stoupal, až dosáhl v rozpočtu na r. 1922 obnosu 19,8 miliardy výdajového rozpočtu bez rozpočtu investic, podařilo se úhrn státních výdajů na r. 1923 stlačiti na 19.37 miliardy, takže rozpočet na r. 1923 ve výdajových položkách je menší o 435 milionů.

Tím ovšem ještě není vyjádřena cifra, kterou obnášejí skutečné úspory na vydáních. K tomuto obnosu musíme připočítati zákonná zvýšení výdajů, která byla teprve v roce 1922 provedena usneseními obou sněmoven. Je to úprava platů policejních stráží, četnictva, zřízení krajského soudu v Moravské Ostravě, nová organisace sirotčí agendy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, budování státního zdravotního ústavu, zestátnění některých nemocnic, úprava služného obecních a obvodních lékařů, urychlenější provádění pozemkové reformy, rozmnožení systemisace u úřadů celních, úprava vojenských požitků zaopatřovacích a jiné průběhem roku 1922 státu uložené výdaje, které jen na personální náklady bez věcných nákladů, obnášely sumu 135 milionů.

Dále nutno uvážiti, že v rozpočtu na r.1923 břemena zúrokování a úmoru dluhu státního stoupla proti r. 1922 o 711 milionů: Jestliže vezmeme jen tyto dvě položky: 135 milionů zvýšení osobních nákladů, usnesené z roku loňského, a zvýšení obnosu 711 milionů na úrokování státního dluhu, dojdeme k cifře 845 milionů, takže s připočtením toho, oč cifry rozpočtové jeví se ve vydáních menší, bylo uspořeno fakticky 1280 mil. Kč, poněvadž přes to vše, že tyto výdaje stouply o tuto cifru, konečný efekt jest stejný, čili dosaženo bylo úspor za 1280 mil. Kč.

Vzrůst nákladů na státní dluh ukazuje nám ovšem, jak je nevyhnutelno, abychom nadále co nejintensivněji v naší veřejné správě šetřili. Toto zvýšení zúrokování státního dluhu je důsledkem toho, že jsme konsolidovali výdaje, které jsme vynaložili specielně na doplatky v moučné půjčce, při čemž jsme současně uznali předválečné renty. Také současně sem zařazujeme kupony z předválečných rent, které máme vyplatiti, takže nevyplácíme kupony tyto jenom na jeden rok, nýbrž za dobu, pokud jsme povinni dotyčnou půjčku úrokovati, totiž od doby mírových smluv, jak mírové smlouvy ustanovují. Dále v tomto obnosu jsou zahrnuty úroky z dluhů, které nám poskytli naši spojenci, a je to také celý úrok z potravinového dluhu, který máme vůči Americe. Ten dosud ciferně není určen, poněvadž tato jednání teprve v měsíci lednu a únoru budou s Amerikou konána, není také ještě určeno procento, které z těchto dluhů platiti budeme. Jak známo, americký senát se usnesl, že může ona komise, která k tomuto zúčtování je zřízena, snížiti úrokovou sazbu až na 4¹/₂%. Ale poněvadž víme, že v prvých měsících roku 1923 budou již všecky tyto věci určeny, pokládám za svou povinnost do svého rozpočtu zařaditi aproksimativně cifru, kterou potřebujeme k zúročení těchto kreditů v době nejtěžší naší republice poskytnutých. Současně tím chceme říci, že republika Československá přijala kdysi tyto úvěry a tím závazek jich úrokování a splácení. Zařazením těchto úroků do rozpočtu má býti výslovně prohlášeno, že chceme všelikým svým závazkům z mezinárodních úvěrů přesně a včas dostáti. (Výborně!)

Do úrokové cifry zařazeny jsou ovšem již také úroky a úmor anglické půjčky investiční.

Rozpočet letošního roku formálně liší se od roku loňského tím, že přesně a to podle povahy věci, jak je to možno, rozlišeny jsou výdaje osobní od výdajů věcných. Poněvadž můžeme očekávati, že ceny klesati budou ještě dále, nežli jak tomu bylo dosud, bude nutno učiniti opatření, aby úspory, které budou na věcných vydáních, nemohly býti přesunovány na výdaje osobní. Tyto virmany finančním zákonem jsou prohlášeny za nepřípustné. Tím současně chce vláda dokázati, aby to, co se při klesající, tendenci cenové ušetří, přišlo jakožto úspora k dobru celému rozpočtu; aby to nebylo fondem, ze kterého by se mohlo špatně hospodařiti. Toto rozdělení na výdaje věcné a osobní nám však také poskytuje náhled do struktury našich výdajů státních.

Osobní výdaje mají obnášeti na rok 1923 7640 mil. Kč. Z toho obnášejí mzdy 913 mil. Kč, takže cifra osobních požitků stálých a smluvních státních zaměstnanců, remunerace a pod, obnáší 6³/₄ miliardy. Propočítáme-li na stejných principech rozpočet z r. 1922, uvidíme, že r. 1922 obnášely osobní výdaje 7472 mil. Kč, takže osobní výdaje na letošní rok jsou o 167 mil. Kč vyšší nežli byly předchozího roku. Příčina spočívá jednak v tom, co jsem konstatoval hned na počátku, že totiž loňského roku byla usnesena nová vydání vyšší o 135 milionů Kč. Ale to samo o sobě ještě nevysvětluje vzrůstu osobních nákladů v našem rozpočtu, poněvadž v rozpočtu na rok 1922 jsme udělali ještě jednu reformu, totiž tu, že se interkalár nepočítal dvěma procenty jako r. 1922, nýbrž 5%, abychom dali tím v rozpočtu výraz, že každé ministerstvo je povinno v osobních nákladech co možná nejvíce šetřiti. Přes to, že jsme dali 5% interkalár proti 2% roku 1922, zůstaly zvýšené výdaje o 167 mil. Kč.

Příčiny ovšem jsou různé. V prvé řadě je příčinou to, že resorty nejsou stejně dotovány personálem, o který běží. Některé resorty mají skutečně přebytky personálu, jiné zase personálu nedostatek. Zbaviti se těchto přebytků personálu je z důvodů sociálních neobyčejně obtížné, kdežto doplňování stavu úřednictva a zaměstnanectva v resortech, ve kterých je zaměstnanectva nedostatek, je nutnou povinností řádné administrace. Tím ovšem vzniká tento nepoměr také proto, že zákon o překládání úředníků a zřízenců z resortu do resortu nebyl dosud uskutečněn.

Ale přes toto vše nemůže býti vysvětlením pro vzrůst výdajů osobních; Já myslím, že neúměrnost personálních nákladů státních je do veliké míry zaviněna neblahým zákonem o propočítání let, zákonem, který vlastně teprve v rozpočtu na rok 1923 celou svou ciferní váhou se objevuje. Teprve r. 1922, když všechna propočítání budou skončena, teprve je viděti, jakým úžasným způsobem zákon o propočítání let, který jinak nepřinesl plné spokojenosti všem úředníkům a zřízencům našim, zatížil náš rozpočet. Tímto zákonem o propočítání let se stalo také, že ve vyšších, hodnostních třídách je přirozeně mnohem více těch, kteří se tam dostali propočítáním let, a nižší třídy, kde jsou lacinější síly, jsou téměř prázdné. Mimo to pensionování se neprovádí a nemohlo se prováděti takovou měrou zase z důvodů sociálních, poněvadž, jsme nemohli staré, přesloužilé úředníky za těžkých životních poměrů dávati s malými příjmy do pense, a proto právě podle automatického postupu všechny výdaje rostly.

Tato výše personálních výdajů v rozpočtu je na trvalo neudržitelna a může býti pokládána jenom za přechodný poválečný stav. Vláda musí se proto velmi intensivně zabývati reformou veřejné správy ve směru jejího zlevnění. Finanční správa zvláštní komisí, vyslanou do Anglie a Belgie, učinila již první opatření, jakým způsobem dala by se zjednodušiti účetní a pokladniční služba státní. Mimo to jednotlivé resorty vypíší v nejbližší době ceny na pojednání o tom, jak v oboru toho dotyčného resortu by mohla býti správa zjednodušena. Státní správa má také snahu, aby veškeré praktické zkušenosti, kterých úřednictvo samo nabýti mohlo, využila. Jednotlivá ministerstva obrátí se na nižší instance, aby jim tyto sdělily, mnoho-li by v oboru jejich působnosti mohlo býti ušetřeno, a jak účelněji by státní správa mohla býti zařízena v oboru jejich působnosti. Věcná vydání rozpočtová jsou rozpočtena na 11³/₄ miliardy korun: Ovšem v těchto obnosech je jednak výdaj na státní dluh a jednak jsou v něm také příděly samosprávným svazkům. Výdaje na státní dluh a příděly samosprávným svazkům dohromady dělají 3.820,000.000 Kč: Jestliže to odečteme od cifry celkové ve věcném vydání, dostaneme obnos 7.917,000.000 Kč; z čehož vidíme, že osobní i věcné výdaje v rozpočtu téměř si drží rovnováhu, čili, že osobní výdaj proti věcnému jest 50% ku 50%. Ale z této cifry věcného vydáni současně vidíme, kdyby další polevení v cenách obnášelo 10%; že by to znamenalo úsporu ve věcném vydání 791,000.000 Kč, kdežto náš schodek obnáší 566,000,000 Kč. Tedy to, co ve vládním prohlášení řekl pan předseda vlády, že se blížíme k tomu, aby náš rozpočet byl pokud možná v rovnováze, je tím, co uvádím, ciferně doloženo.

V rozpočtu našem je, ještě jedna novota, že totiž výdaje a příjmy státních podniků účtujeme oddělené. Vláda předloží sněmovně návrh zákona, kterým bychom umožnili, aby podniky, které nemají převážně administrativní ráz, byly vedeny na základech obchodních a podle toho také budžetovány. V rozpočtu podle nynějšího systému můžeme vésti i při podnicích jen příjem a vydání. Nemůžeme tam vésti odpisy, nemůžeme tam vésti tvoření reservních fondů a všeho ostatního, jak se má ve skutečnosti při každém podniku obchodnicky vedeném bilancovati. Ovšem jakým způsobem tyto věci provedeme, věci, které jsou novotou v našem státě, je otázka další. Věc bude velmi komplikována, poněvadž se při tom musí hleděti na potřeby různých podniků, o které běží. Ale pro nás je velmi důležité, abychom věděli, zda naše podniky nám také, obchodnicky vzato, vynášejí či ne. Musíme si býti vědomi toho, že podle mírových smluv tyto podniky musíme zaplatiti. Tu potřebujeme věděti, jaká je skutečná výnosová hodnota našich podniků. Zásadou při veškerém hospodářství musí býti, aby podniky byly soběstačné, t. j. aby nejen kryly svojí režii, nýbrž aby kryly také celou amortisací a zúročení kapitálů do nich vloženého. Není možno, abychom trvale měli dopláceti z daní obyvatelstva na podniky státní.

Pro pátý rok republiky, tedy pro rozpočet na r. 1923 a pro léta následující po jedné stránce může býti rozpočet snížen: v dosavadních rozpočtech jsme měli velmi mnoho výdajů, které byly vlastně spojeny s vybudováním jednotlivých institucí státních, kterých nový stát potřeboval. Jiné státy tyto investice již mají a mohou ve svých rozpočtech následkem toho počítati jen s udržovacími náklady, nebo s nějakými malými novotami. V dalším při úsporách v jednotlivých resortech ukáží, jak to v jednotlivých rozpočtech vypadalo dosud a jak by to budoucně eventuelně mohlo vypadati. V některých resortech jsme již nyní s tímto systémem počali.

Přehlédneme-li, kde byly provedeny úspory na vydáních, shledáme, že velikým obnosem na těchto úsporách participuje ministerstvo národní obrany. Poněvadž jsme v letošním rozpočtu zrušili kapitolu XXIV., ve které bylo opatření doby poválečné, a položky z této kapitoly zařadili jsme do resortu, které až dosud o nich disponovaly, dojdeme u ministerstva národní obrany, vyloučíme-li z preliminované sumy 28 milionů převzatých z kap. XXIV., k úsporám 361 milion čili 11³/₄% celkového loňského výdaje. Rozpočet ministerstva národní obrany má u nás odlišnější ráz nežli v jiných státech a specielně ve starších státech. Celá řada států má po válce takové zásoby všeho, že z toho budou ještě celou řadu let žíti. My, zařizujíce svůj stát, takových zásob jsme neměli, všechno jsme museli teprve pořizovati, a následkem toho v našich vydáních, které jsme dříve měli, nebylo jenom to, co skutečně stojí vydržování armády, nýbrž byly tam položky, které najednou musely býti vkládány, abychom svoji brannou moc vybudovali, tak aby skutečně mohla sloužiti obraně naší vlasti. Z toho důvodů lze očekávati, až dokončíme tento plán jak ozbrojovací, tak plán zásobovací, který je pro všecky případy potřebný, že rozpočet národní obrany bude moci býti velmi značným způsobem snížen.

Zde vidíme, že totiž rozpočty budou moci býti sníženy o tyto v prvních letech nevyhnutelně velké výdaje, které pak budou moci býti odloženy nebo rozloženy na několik let.

Druhá veliká položka úspor je v rozpočtu ministerstva železnic, kde výdaj ciferně klesl o 548 milionů, a to ve značné míře ve věcných vy dáních. Také u tohoto největšího podniku státního bylo mnoho výdajů, jimiž musily býti napravovány hříchy doby válečné, kdy trati nebyly řádným způsobem udržovány. Doufáme, že nadále postupovati bude konsolidace správy tak, aby se za krátko stal tento podnik úplně soběstačným.

Ministerstvo železnic již v letošním rozpočtu nahražuje státní pokladniční správě úroky z investičních půjček pro ně kontrahovaných a z investic pro ně učiněných. Stejným způsobem tato novota zavedena byla u ministerstva pošt. Tedy první krok k tomu, aby také úroky investiční si každý resort platil ze svého.

Další velká úspora byla provedena v ministerstvu zahraničí a obnáší 98.8 milionů, čili téměř 30% loňského rozpočtu.

Tato úspora byla učiněna nejen tím, že stoupnutí kursu naší koruny pro závazky placené do ciziny přineslo právě tomuto resortu značnou úlevu, nýbrž i tím, že byla vypuštěna řada konsulátů, zmenšen počet vyslanectví a také v ústřední správě dosaženo na personálních výdajích velmi značných úspor.

Také ministerstvo školství vykazuje značnou úsporu, poněvadž v letošním roce odpadlo velmi mnoho výdajů, které musely v předcházejících létech - na příklad zařizovací náklady vysokých škol - býti zařazeny do rozpočtu plnými sumami, poněvadž takovéto investice prostě nestrpěly odkladu. To prosím, nyní, poněvadž to bylo všechno pořízeno, odpadlo, aniž by tím kulturní úkoly tohoto ministerstva trpěly. Tyto úspory byly učiněny proto, že se ministerstvo národní osvěty dostává do nových normálních kolejí, kde může tyto náklady rozdělit na více lét anebo odložit a počítat jen s náklady udržovacími.

Příděly zemím poklesly o 177 milionů proto, poněvadž v příjmech, ze kterých země příděly dostávají, rozpočet počítá s nižšími výnosy. Z toho přirozeně plyne pro země povinnost co největší úspornosti rozpočtové a ministerstvo vnitra učinilo již opatření, aby rozpočty zemské byly co nejrychleji dodány ministerstvu vnitra, aby mohlo býti zahájeno jednání o takové úpravě rozpočtu, která by vystačila se zmenšenými příděly. To jsou asi úspory ve výdajích státního rozpočtu na rok 1923.

V této souvislosti s rozpočtem výdajů pokládám za povinnost vzdáti díky úsporné komisi parlamentární. Vláda i vedoucí úředníci jednotlivých resortů měli ve svých úsporných snahách posilu ve vědomí, že vykonávají úkoly, pro něž oběma sněmovnami byla zřízena úsporná komise, a že mohou spoléhat na to, že jejich úsporné snahy budou míti zajištěnou parlamentární podporu.

Hospodářské poměry, o nichž shora jsem mluvil, musely míti přirozeně také vliv na státní příjmy. Obzvláště daně, které jsou čistými daněmi percentuelními z cen zboží, musili jsme podrobit novému zkoumání a snížili jsme výnos dávky uhelné o 400 milionů, výnos daně z obratu rovněž o 400 milionů. Při tom základem pro náš počet, o mnoho-li máme tyto dávky snížit, byly výkazy výnosu za poslední měsíc, tedy již v době, kdy se odbytová krise hlásila.

V příjmech schází dále také obnos; který loňského roku byl zařazen, totiž 300 milionů korun jako refundace z majetkové dávky, poněvadž všecky tyto obnosy byly z platů na majetkovou dávku státu vráceny.

Níže je preliminována daň válečná, daň ze zapalovadel, sůl a mincovní zisk. Vyšší příjmy očekáváme od výnosu tabákové režie. (Sen. dr Heller [německy]: Ještě více a špatnější.)

Já, velectění pánové, myslím, že na tabákovou režii vždy bylo hubováno, co se týče dobroty jejích výrobků, ale jsem na druhé straně přesvědčen, že ti pánové, kteří jezdívají do ciziny a vrátí se z této ciziny, že si teprve dovedou vážit těchto výrobků naši tabákové režie. (Výborně! Sen. dr Witt: To jsou nekuřáci, prosím! Smích.) Já jen, prosím, bych chtěl říci, proč my počítáme s větším výnosem tabákové režie přes to, že od 1. listopadu ceny výrobků tabákové režie budou sníženy. (Slyšte!). poněvadž také stát musí postupovat stejně, žádá-li to od svých občanů, aby snižovaly ceny, a bývaly by byly snad sníženy o měsíc dříve, kdyby se to jistou indiskretností nebylo dostalo do novin.

My jsme převzali po převratu 19 továren na tabákové výrobky, v nichž zásoby byly skutečně nepatrné. Na kuřivo z té doby ráčíte se pamatovat. Během roku 1919 pro vysoké ceny tabáku na světovém trhu mohly býti zásoby surovin jen málo rozmnoženy. Do konce pololetí 1922 od konce roku 1919 vzrostly však zásoby surovin doutníkových o 627%, cigaretových o 218, tabáků dýmkových o 1.489%, takže nyní režie má zásob na dobu 16-20 měsíců. 16měsíční zásoby pro správnou výrobu nevyhnutelně potřebuje.

Vnitřní zařízení továren bylo zdokonaleno. V době převratu bylo v továrnách 120 cigaretových strojů, do konce června 1922 již 155 a do konce letošního roku zvýší se tento počet na 188. Výroba se 120 stroji byla 3 miliardy kusů cigaret, se 155 stroji vyrobeno 7 miliard cigaret, čili počet strojů se zvýšil o 30%, výroba o 130%. Novými stroji bude zabezpečena výroba téměř osmi miliard cigaret ročně.

Roku 1919 bylo zaměstnáno v továrnách 18;000 dělníků, dnes 19.400, čili počet dělníků stoupl o celých 7.7%, vyrobeno bylo doutníků o 35% více, cigaret o 130% více cigaretových tabáků o 14%, tabáků dýmkových o 630% více. Zvýšenou tuto výrobu lze přičísti nejen zavedení strojů, nýbrž i zapracování dělnictva do strojové výroby a tím zvýšení jeho výkonnosti.

Toto doplnění zásob a strojů dálo se z běžných příjmů a je nyní ukončeno. Při tom vydání režie bylo již roku 1922 proti výši z roku 1921 sníženo téměř o 25%, ačkoliv příjmy zůstaly stejné. Pro rok 1923 můžeme tedy při tabákové režii počítati s větším ziskem z toho důvodu, že odpadnou z běžných příjmů hrazené investiční náklady a doplňování zásob. Poněvadž v nákupu tabáku jsme odkázáni na cizinu, mělo zvýšení kursu koruny a pokles valut některých států, jež nám tabák dodávají, za následek, že nákupy mohly býti učiněny velmi příznivě, takže i při snížené ceně za tabákové výrobky finanční správa počítá právem se zvýšeným výnosem.

Také obchodně konsoliduje se režie tabáková. Je známo, že trafik i skladů tabáku mělo býti urychleně užito k zaopatření invalidů. Tato přeměna vzhledem k nedostatečným místnostem prodejním a nezapracovanosti nových trafikantů vyžádala si značné oběti od finanční správy na výnosu. Avšak i zde blížíme se již k poměrům normálním, noví uživatelé trafik se již zapracovali, nezpůsobil odpadli a zákonná opatření o krámech zbaví nás snad oněch bud po ulicích měst, takže dosáhneme také po této stránce obchodního povznesení při prodeji tabákových výrobků.

Rovněž výnos cel v příjmech zvětšujeme. Výnos cel překročil značně roku 1922 preliminovaný obnos, a to i v měsících, kdy naše obchodní bilance vykazovala snížení dovozu. Naše cla a celý celní systém vymyká se ještě značně normálním poměrům, poněvadž cla nemají nyní jenom rázu cel finančních nebo cel ochranných, nýbrž jimi má se zároveň pracovati k tomu, aby vývozní premie, které dostává průmysl a obchod v zemích s rozvrácenou měnou, byly těmito cly alespoň částečně paralysovány. Tedy naše cla mají protidumpingový ráz.

I když přistoupíme k revisi koeficientů při clech jednotlivých druhů zboží, nebude míti toto eventuelní snížení koeficientů nepříznivého výsledku na výnos cel, poněvadž naše obchodní politika snaží se docíliti obchodních smluv s jednotlivými státy a tím odstraňovati zákazy dovozu, takže při snížených clech může se počítati s větším dovozem.

Také v jiných druzích státních příjmů postupovalo se všude s největší opatrností a na základě výsledků, které finanční správa měla až do konce měsíce srpna a září. Při daních přímých počítá se také s výnosem nedoměrků a nedoplatků daňových.

Pro budoucí naší politiku finanční musí být přední zásadou, že nelze zvyšovati výdajů, není-li zde úhrady, že však také nelze snižovati příjmů státních, nenajde-li se za ně náhrada v jiných příjmech a nebo ve zmenšených vydáních.

Zvýšiti státní příjmy novými daněmi jest cesta neschůdná. Zvýšení dosavadních daní jest rovněž nemožné, vyjímaje daň z lihu. Naopak bylo by žádoucí, aby byly dosavadní daně a právě daně, které těžce tíží výrobu, sníženy. Ovšem toto snížení nemůže se státi na úkor rovnováhy rozpočtové a zvýšení schodku, který by měl býti kryt nějakými půjčkami. Naše národní hospodářství nevyrobí tolik hodnot, aby mohlo vyživiti veškeré obyvatelstvo, doplniti výrobní prostředky, které válkou byly zničený, a ještě uspořiti tolik, aby mohlo státu půjčovati na výdaje administrativní. Již letošní naše vyšší zatížení úroky ze státního dluhu ukazuje nám jasně, že výpůjčky nemůžeme uzavírati jinak, než na výdaje skutečně investiční, kde úrokové břemeno převzaté odlehčuje státu na jiném poli anebo kde investice zvětšuje příjmy státu. Nesmíme takž zapomínati, že dávka z majetku a přírůstku na majetku, na kterou bylo zaplaceno do 15. října 1920 1750 milionů, zmenšila sice o stejný obnos náš státovkový dluh, který jak přirozeno zaplatiti musíme, že však přece obnosu tuto vyňaty byly z důchodu a ze jmění obyvatelstva.

Chceme-li proto postupovati tak, abychom měli rozpočet aktivní a mohli přistoupiti k částečnému splacení dluhů, nemůžeme k tomu dojíti jinak než usilovnou úspornou činností v státní správě, přizpůsobením věcných i osobních nákladů klesajícím cenám, odložením a rozložením výdajů na delší dobu.

Hospodářský a finanční vývoj ve státech kolem nás blíží se k vyjasnění. Pan ministr zahraničních záležitostí vylíčil slavnému senátu výsledky jednání ženevské konference o pomoci Rakousku.

Rozvrácené poměry měnové v Německu blíží se také k těm koncům, v nichž právě měnová instabilita stane se pro veškeren průmysl i obchod překážkou konkurence na světových trzích, poněvadž při nízkém hodnocení valuty sebe menší pohyb znamená percentuelně vyjádřené veliké ztráty nebo veliké zisky.

Náš stát od samého počátku dělal jinou politiku, neoddával se klamu, že potištěním papíru může utvořiti hodnoty nové, bránil se inflací, hleděl dojíti k normálním poměrům pořádkem ve státních financích, prací a úsporami, a myslím, že tento proces se daří a nachází pochopení ve všech vrstvách obyvatelstva. Zvýšený kurs koruny na trzích mezinárodních přiostřil sice krisi, která však zde byla anebo by přišla z důvodů měnových rozvratů států kolem nás, ale vývoj přizpůsobení se domácí nákupní síly koruny jejímu mezinárodnímu kursu děje se způsobem, který svědčí, že čtyřletá práce konaná všemi stranami, jimž vybudování našeho mladého státu na srdci leží, nebyla marnou. Všeobecný nebývalý zájem o otázky měny, pochopení o závislosti výroby na světovém trhu bylo průběhem čtyř let prohloubeno ve všech vrstvách obyvatelstva a s radostí můžeme konstatovati, že ve vrstvách dělnických vzrostlo pochopení, že nezáleží na tom, mnoho-li peněz dostane, nýbrž co si za ně koupí, že reálni mzda, reální plat jsou rozhodující, nikoliv vysoká číslice. (Tak jest!)

Dosavadní průběh tak zvané deflační krise může v nás vzbuzovati naději, že přizpůsobení stane se co nejrychleji, a že také ve vrstvách státních zaměstnanců, kteří přece jen mají výhodu pevného a stálého platu, bude nová úprava jejích požitků uvažovaná věcně bez demagogické agitace a vždy se zřetelem na klidný vývoj státu.

Pokles cen životních potřeb usnadňuje živobytí všech vrstev obyvatelstva.

Vysoké ceny uhlí, které byly největší brzdou výroby v jiných odvětvích, blíží se k podstatnému snížení.

Doufám, že také ceny železa budou značně sníženy, takže touto výrobní krisí, kterou zde proděláváme, projdeme šťastně.

Index cen ve velkém bude asi již v tomto měsíci na výší, odpovídající mezinárodnímu kursu koruny a indexu Švýcarska, tedy země zlaté měny.

Zostření krise výrobní vzestupem koruny bude tím překonáno a zůstanou jen ostatní příčiny krise odbytové, způsobené jednak rozvratem měn některých států, jednak pokleslou kupní silou ve státech, které pro nás jsou odbytištěm.

Vyloučiti tento stav jest neobyčejně nesnadno, ale všechny cesty nastoupíme. Dovedeme-li šetřiti ve svých státních vydáních, dovedeme-li úspornost rozšířiti do všech samosprávných sborů i do hospodářství soukromých, mohlo by býti ušetřeno tolik, že bychom mohli poskytnutím úvěrů povznésti kupní sílu zemí, do nichž vyvážíme a podepříti také stabilitu jejich měny.

Platy na dávky z majetku postoupily tak daleko, že vláda bude moci splniti sliti, že vyplatí bankovky při kolkování zadržené všem, kteří dávku z majetku zaplatili, nebo dle ustanovení zákona dávce z majetku nepodléhají. Ukáže se tím všem, kteří pochybovali, že by republika svého slibu splnila, a pokládali zadržené peníze za ztracené, že náš stát ve všech finančních věcech dané slovo dodrží svým občanům i cizím.

(Sen. dr Hilgenreiner [německy]: Majitelům válečných půjček slovo nedržel, ty okrádá.)

My jsme nedali žádného slibu.

Výplata vkladních listů na zadržené bankovky díti se může ovšem jen potud, pokud jsou nyní a budou v budoucnosti nashromážděny platy na dávku z majetku takové hotové prostředky, aby jimi mohly býti zaplaceny obnosy při kolkování bankovek zadržené bez jakéhokoliv rozmnožení oběživa. Avšak myslím, že nyní, kdy dávka z majetku jest z valné míry předepsána, bude možno vrátiti obyvatelstvu tento obnos při měnové rozluce zadržený.

Rozřešení otázky starých účtů před okolkováním, otázky sekvestrovaných pohledávek v cizině přinese našemu národnímu hospodářství nové obnosy, které až dosud ležely ladem.

Tím vším a výplatou půjčky svobody letošního roku splatné umožníme obyvatelstvu, aby uvolněných obnosů použilo k výnosnějšímu uložení a ke zvýšení svých důchodu.

Jsme si vědomi velikých obtíží, které nás čekají. Kdo však srovnává a rychle nezapomíná, musí dojíti k přesvědčení, že konsolidace všech poměrů u nás postupuje, že těžení z netrpělivosti a nespokojenosti obyvatelstva mizí, takže otírá se nám možnost, abychom pracovali na větších plánech budoucího svého finančního hospodářství s větším klidem, než bylo možno ve vzrušených dobách minulých. Nebudeme ani nyní experimentovati, nebudeme se říditi potleskem těch, kteří chtějí býti obdarováni, ani pokřikem těch, jimž je nemilá existence konsolidovaného našeho státu. (Tak jest!) Dáme jen na úsudek těch, o nichž jsme přesvědčeni, že tak jako pro nás, také pro ně platí ta základní zásada: Salus rei publicae suprema lex esto: Blaho republiky budiž pro nás nejvyšším zákonem. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Byly mně podány dostatečně podporované návrhy pánů sen. dr Franty a dr Hellera podle § 65 jedn. ř., aby byla zahájena debata o vládních prohlášeních v nejbližší schůzi. Žádám, aby byly návrhy přečteny.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte): Návrh sen. dr Franty a soudr.

Podle § 65 jedn. ř. navrhujeme, aby o prohlášeních pana ministerského předsedy, pana ministra zahraničních věcí a pana ministra financí byla zahájena rozprava v příští plenární schůzi.

V Praze dne 24. října 1922.

Návrh sen. dr Hellera, Niessnera a soudr.:

Navrhujeme, aby se o prohlášení pana ministerského předsedy a pánů ministrů věcí zahraničních a financí zahájila rozprava a aby se tato rozprava konala v nejbližší schůzi.

V Praze dne 24. října 1922.

Předseda: Dám hlasovati o těchto návrzích. Prosím, zaujmouti místa.

Kdo s těmito návrhy souhlasí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrhy jsou přijaty.

Přikročíme k projednávání denního pořadu.

Prvním bodem jest:

1. Zpráva ústavno-právneho výboru o vládnom návrhu zákona (tisk 1303), ktorým zavádzia sa metrická miera pre právne pokonávania, listiny, knihovné zápisy a operáty katastru pozemkovej dane na Slovensku a Podkarpatskej Rusi (tisk 1457).

Zpravodajem je p. sen. dr Daxner. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Daxner: Slávny senát! Opätně máme kus otázky, ktorá nenie síce veľmi dôležitá, ale predsa len pre všetkých nás cenná, lebo prispieva k tomu, aby boly sjednotené naše rozmetané údy. Jedná sa o to, aby metrická plošná miera bola zavedená i na Slovensku. Totiž to je modifikácia zákon. čl. VIII, z roku 1874. Vec je taká, že roku 1874 následkom medzinárodnej dohody bývalé vlády rakúska i uhorská obligovaly sa zaviesť rovnou mierou metrickú mieru vo svojej zemi.

V Rakúsku to previedli hneď a dnes z obyvateľstva v českých zemiach sotva sa nájde človek, vôbec málo Pudí sa najde, ktorí by pamätovali na tú starú mieru viedeňskú, ktorí by vedeli, čo je to katastrálne futro, čo je to klasifikované futro, čo je to uherské futro, čo je to štverečná siaha, stopa, palec, línia, a predsa je to mnohému potrebné, lebo z českých zemí mnoho znalcov, učených Pudí pracuje na Slovensku oko meriči, oko úradníci, oko sudcovia a tam musia tieto miery poznať, lebo na Slovensku je v úradnom užívani ešte vždy stará viedeňská miera.

Príčina toho je tá, že uherská vláda a zákonadárstvo zaviedly síce z metrické miery, mieru krychlovú a váhu, ale plošnú mieru i na ďalej ponechalo v úrednom užívani až do dnes. Príčinu toho nemožno ani vedieť, pravdepodobne bola príčina tá, že je to spojené s prácou. Nuž a prácu konať sa ľuďom neľúbilo, štítili sa práce oko snáď i v našej milej československej republike. Ale táto práca predsa na nás prišla oko dedictvo po maďarskej vláde a musíme ju konať, lebo nás k tomu zaväzujú i mierové smluvy. A táto práce konečne neobsahuje v sebe žiadnych veľkých ťažkostí, lebo u nás na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi každý už vie, čo je to meter, kilogram a ešte najskôr ten nešťastný liter. Ten poznajú najlepšie, ale ťažkosť je v skutočnosti v tom, že máme málo pracovných síl, ktoré by túto prácu provádzaly a že je to spojené s veľkými náklady, keď stojíme dnes v znamení zvláštnej šetrnosti, hospodárenia, gazdovania.

Návrh zákona vychodí z toho stanoviska, by sa táto práca začala konal čo nejdriev s najväčším šetrením času a nákladov. Na Slovensku v mnohých miestach konajú sa komissacie, parcelácie a pri nich pracujú obyčajne majstri meriči z českých zemi, ktorí sú zapracovaní do metrickej miery, oni v tejto miere počítajú a potom sa zbytočne trápia s tým, aby to prepočítali na starú míru, aby sa to mohlo zaniesť do spisov. Dá sa usporiť tým mnoho času, že sa meričský elaborát zapíše do kníh hneď v novej miere.

To je úkol zákona a poneváč je to verejne užitočná vec, ústavne-právní výbor projednavší dokonale túto záležitosť, učinil niekoľko stilistických zmien a doporučuje slávnemu senátu, aby návrh zákona prijal tak, jak je uvedený v tisku 1457. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen, debata je skončena, přikročíme k hlasování.

O osnově zákona, nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Námitek není budu tedy tak pokračovati. Kdo s navrženou osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona jeho nadpis a úvodní formule jsou přijaty ve čtení prvém. Děkuji.

Bod druhý:

2. Zpráva kulturního výboru o návrhu sen. Jos. Lukeše a soudr. (tisk 1301) na poznačováni letopočtu na knihách odborných a učebnicích (tisk 1455).

Zpravodajem je pan sen. Hrejsa. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Krejsa: Slavný senáte! V době válečné i poválečné jsme zakoušeli a zakoušíme, že všechny potřeby životní stoupaly a ještě stoupají dnes mnoho a to nejen potřeby pro tělo, ale i pro ducha. Víme, že také i knihy, časopisy a podobné předměty denní potřeby, jichž každý kulturní člověk dnes potřebuje, neobyčejně za války a po válce stoupaly. Nejen při knihách a při dílech literárních, které byly vydávány během války nebo po válce, ale i při dílech, které byly vydány dávno před válkou, pozorujeme zjev, že ceny jich bývají neobyčejně zvýšeny.

Proto podal kolega sen. Lukeš návrh, aby se uložilo ministerstvu vyučování a národní osvěty, by udělovalo schválení učebnicím pouze takovým, při nichž letopočet je také vytištěn, aby totiž kupující nemohl býti klamán.

Rovněž odborné knihy často se prodávají jako nejnovější odborné knihy, které vyšly před 30, 40 nebo 50ti lety, takže kupující je při nich velmi citelně poškozen.

Kulturní výbor uvažoval o tomto návrhu a přišel k tomu názoru, že není možno, aby ministerstvo školství a národní osvěty všeobecně učinilo podmínkou pro vydání odborných knih to, aby letopočet na těchto knihách byl také naznačen, že však je možno, aby ministerstvo školství a národní osvěty při učebnicích učinilo podmínkou schválení to, by letopočet na nich byl uveden. Totéž platí při odborných knihách takových, na něž ministerstvo povoluje subvence.

Proto navrhuje kulturní výbor senátu, aby se usnesl na těchto resolucích:

1. Ministerstvu školství a národní osvěty se doporučuje, aby učinilo podmínkou schválení učebnic anebo udělení subvence na spisy odborné, uvedení letopočtu posledního nezměněného vydání na těchto knihách.

2. Všeobecně není možno nakladatelům uložiti, aby na knihách, jimi vydávaných, uváděli letopočet, jelikož pro to schází zákonný podklad. Budiž proto návrh č. 1301 (pokud se týká stanovení povinnosti uváděti letopočet na knihách odborných) postoupen výboru ústavně-právnímu, aby k němu přihlížel při sdělávání nového tiskového zákona.

Jelikož se připravuje nový tiskový zákon, bude možno a bude na místě, aby ústavně-právní výbor přihlížel k této potřebě a aby do budoucího nového tiskového zákona takováto ustanovení také pojal.

Jménem kulturního výboru doporučují toto usnesení senátu ku schválení.

Předseda (zvoní): Není k slovu nikdo přihlášen, přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem, jak jest ve zprávě výboru pod 1 až 2 uvedený, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh výboru kulturního je přijat.

Přerušuji jednání. Sděluji, že nastupuje do výboru sociálně-politického za sen. Zavadila paní sen. Ecksteinová, do výboru rozpočtového za sen. Ackermanna paní sen. Ecksteinová a do výboru zdravotního za sen. Hnátka sen. Špera. Navrhuji, aby se příští schůze konala dne 7. listopadu 192 o 16. hodině s tímto

denním pořadem:

1. Druhé čtení zprávy výboru ústavno-právneho o vládnom návrhu zákona, ktorým zavádzia sa metrická miera pre správné pokonávania, listiny, knihovné zápisy a operáty katastru pozemkovém dane na Slovensku a Podkarpatskej Rusi. Tisk 1457.

2. Volba 8 členů a 8 náhradníků Stálého výboru Národního shromáždění.

3. Volba 8 členů a 8 náhradníků Úsporné komise parlamentní.

4. Rozprava o vládních prohlášeních.

Jsou proti tomuto dennímu pořadu námitky. (Nebyly.)

Není jich.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 18 hodin 30 minut.)