Schůze zahájena v 16 hodin 30 minut.

Přítomni:

Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Svěcený.

115 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Švehla; ministři: Bechyně, dr Beneš, dr Dolanský, dr Franke, Habrman, dr Hodža, dr Kallay, Malypetr, dr Markovič, Novák, dr Rašín, Srba, Stříbrný, Šrámek, Tučný, Udržal.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda: Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi p. sen. Roháčkovi.

Předsednictvo senátu obdrželo přípisy kanceláře presidenta republiky ze dne 7. října 1922, čís. P 1069 o propuštění dosavadní vlády a jmenování členů nové vlády. Žádám pana senátního tajemníka, aby přečetl příslušný přípis.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

V Praze dne 7. října 1922.

Panu předsedovi senátu Národního shromáždění v Praze.

Kancelář presidenta republiky sděluje, že p. president republiky vydal tyto dva vlastnoruční listy.

V Praze dne 7. října 1922.

Pane předsedo vlády dre Beneši!

Vyhovuji žádosti vlády o propuštění, dne 5. října 1922 mně podané a sprošťuji Vás a všecky členy vlády Vašich úřadu.

Dr Edvard Beneš v. r.

T. G. Masaryk v. r.

V Praze dne 7. října 1922.

Pane poslanče Antoníne Švehlo!

Jmenuji Vás předsedou vlády a poslance: dra Edvarda Beneše ministrem věcí zahraničních, Jana Malypetra ministrem vnitra, dra Aloise Rašína ministrem financí, Rudolfa Bechyni ministrem školství a národní osvěty, dra Josefa Dolanského ministrem spravedlnosti, inž. Ladislava Nováka ministrem obchodu, Jiřího Stříbrného ministrem železnic, Antonína Srbu ministrem veřejných prací, dra Milana Hodžu ministrem zemědělství, Františka Udržala ministrem národní obrany, Gustava Habrmana ministrem sociální péče, Jana Šrámka ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, Aloise Tučného ministrem pošt a telegrafů, dra Emila Frankeho ministrem pro zásobování lidu a dra Ivana Markoviče ministrem pro sjednocení zákonodárství a organisace správy. Dále jmenuji ministrem dra Josefa Kállaye.

Švehla v. r.

T. G. Masaryk v. r.

Předseda: Představuji vládu slavnému sboru.

Předsednictvo senátu obdrželo přípisy předsedy vlády ze dne 14. října 1922, čís. 12.6101096 a ze dne 14. října 1922, čís. 12.611/1096 o zasedání senátu.

Žádám pana senátního tajemníka, aby přečetl příslušné přípisy.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

V Praze dne 14. října 1922.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění v Praze.

President republiky prohlásil rozhodnutím ze dne 14. října 1922 podle § 30 ústavní listiny zasedání Národního shromáždění za ukončené.

Předseda vlády Švehla v. r.

V Praze dne 14. října 1922.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění v Praze.

President republiky svolal podle § 28 ústavní listiny rozhodnutím ze dne 14. října 1922 senát Národního shromáždění k podzimnímu zasedání na den 24. října 1922 do jeho sídla Prahy.

Předseda vlády Švehla v. r.

Zástupce senátního tajemníka dr Bartoušek (čte):

Poštou rozesláno:

Tisk 1455. Zpráva kulturního výboru o návrhu sen. Lukeše a soudruhů na poznačování letopočtu na knihách odborných a učebnicích.

Tisk 1457. Zpráva ústavno-právneho výboru o vládnom návrhu zákona, ktorým zavádzia sa metrická miera pre právne pokonávania, listiny, knihovné zápisy a operáty katastru pozemkovej dane na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.

Tiskem rozdáno:

Tisk 1451. Návrh sen. Jelinka, K. Friedricha a soudr. v záležitosti živelní katastrofy v Mariánských Lázních.

Tisk 1452. Návrh sten, dra Ledebura-Wichelna a soudr. na doplnění zákona ze dne 29. října 1819 o prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických.

Tisk 1453-1453/15. Interpelace sen. Hrubého a spol. na ministra vnitra v záležitosti nezákonného povolení stavby J. Habadovi u hřbitova v Tochovicích zemskou správou politickou.

Interpelace sen. dra Hellera, Perthenové a soudruhů na pana ministra národní obrany a na pana ministra školství a národní osvěty ve příčině náhrady škod, jež československým vojskem způsobeny byly na německé živnostenské pokračovací škole v Ústí nad Labem.

Interpelace sen. dra Hellera, Linka a soudr. na pana ministra národní obrany ve příčině živnostenského provozování hudby vojenských kapel.

Interpelace sen. Niessnera; Polacha a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty a pana ministra vnitra ve příčině zabrání bývalé německé školní budovy ve Studénkách u Jihlavy.

Interpelace sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministerského předsedu ve příčině zkrácení německého stavebního družstva v Hajdě.

Interpelace sen. Alberta Friedricha, dra Hellera a soudr. na veškerá ministerstvo ve příčině zaopatření dělníků a zřízenců zabraného velkostatku.

Interpelace sen. Spiese a soudr. na pana ministra vnitra o úřadování u okresní správy politické v Mariánských Lázních. Interpelace sen. Hartla, dra Naegle a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty ve příčině poškození německého oddělení na pražské akademii výtvarného umění.

Interpelace sen. Jelinka, dra Spiegela a soudr. na vládu ve příčině konfiskace čísla 187 periodického časopisu ťPilsner TagblattŤ.

Interpelace sen. Hartla, dra Ledebura-Wichelna, Jelinka, dra Naegle, Jessera, Zulegera a saudr. na pana ministra vnitra a pana ministra železnic ve příčině loupežného přepadení zvláštního vlaku německých turnérů v železniční stanici Louka-Horní Litvínov.

Interpelace sen. dra Naegle a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty pro nedostatečný zřetel na německé uchazeče při jmenování úředníků a sluhů v pražské universitní knihovně.

Interpelace sen. dra Naegle a soudr. na pana ministra financí o ubytování státní tabákové režie ve školní budově ve Štěpánském gymnasiu v Praze.

Interpelace sen. dra Naegle, dra Hilgenreinera a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty ve příčině německého státního reálného gymnasia v Prachaticích.

Interpelace sen. Alberta Friedricha, Starka a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty ve příčině zrušení 5 tříd na reálném gymnasiu v Prachaticích.

Interpelace sen. Linka, Polacha a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty stran německé menšinové školy v Neředíně u Olomouce, dále stran útisku německé obecné školy v Lužici u Šternberka a stran zřízení německé obecné školy v Hlučíně.

Interpelace sen. Löwa, Lorenze a soudr. na pana ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ve příčině požáru radiového léčebného ústavu ve Sv. Jáchymově.

Tisk 1454. Vládní návrh zákona o neúčinnosti zvýšení úrokové míry poplatkové úlevy platné při konversi hypotekárních pohledávek.

Tisk 1456. Zpráva kulturního výboru o vládním návrhu zákona o československé komisi astronomické, geodetické a geofysikální.

Tisk 1458. Vládní návrh zákona o státní podpoře spořitelen a jich pobočných ústavů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Tisk 1459-1459/7. Seznam obnovených návrhů.

Návrh sen. Lukeše a druhů na reorganisaci státních hřebčinců.

Návrh sena Klofáče, Šťastného a spol. na vydání zákona o státních cvičebných kursech pro řidiče automobilů.

Návrh sen. Klofáče, Šťastného a spol. na změno nařízení ministerstva vnitra s ministerstvem obchodu, ministerstvem veřejných prací a ministerstvem financí ze dne 28. dubna 1920, jímž se vydávají bezpečnostní ustanovení policejní pro jízdu samohybných vozidel (automobilů, motorových vlaků a motorových kol).

Návrh sen. dra Naegle, dra Mayra-Hartinga; dra Spiegela, dra Hilgenreinera, Hartla, Fahrnera a druhů na zřízení německé vysoké školy výtvarného a užitého umění v Liberci.

Návrh sen. dra Naegle, dra Spiegela, dra Mayra-Hartinga, Zulegera, Fahrnera a soudr. na vydání zákona o zřízení německé vysokoškolské fakulty lesnické v Československé republice.

Návrh sen. dra Naegle, dra Mayra-Hartinga, dra Spiegela, dra Hilgenreinera, Hartla a soudr. na přeložení sídla německé university v Praze.

Návrh sen. dra Naegle, dra Spiegela, dra Mayra-Hartinga, dra Hilgenreinera, Hartla a soudr. na přeložení německé vysoké školy technické do německého území.

Tisk 1460-1460/8. Odpověď vlády na interpelaci sen. dra Spiegela, dra Mayra-Hartinga a soudr. stran nařízení ze dne 16. února 1922, čís. 49 Sb. z. a n. o stažení drobných mincí 20haléřových měny rakousko-uherské.

Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Spiese a soudr. ve příčině vyplácení náhrady za bankovky s padělanými kolky.

Odpověď ministra obchodu na interpelaci sen. Lisého, Thoře, Ackermanna, Roháčka a spol. v záležitosti provádění zákona o vnuceném likvidátoru pro rozvrh bavlny zakoupené na úvěr státem zaručený.

Odpověď ministra obchodu na interpelaci sen. dra Herzigové, Hartla a soudr. ve příčině dovozu čerstvé zeleniny do okresu libereckého.

Odpověď ministra sociální péče na interpelaci sen. Knesche a soudr. o nemocenské pojistné povinnosti vlastních příslušníků rodiny, kteří jsou zaměstnáni v hospodářství zemědělců.

Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Karla Friedricha a soudr. o soudcovské zkoušce německých čekatelů stavu soudcovského.

Odpověď ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interpelaci sen. Perthenové a soudr. ve příčině německé školy pro ošetřovatelky v Praze.

Odpověď ministra spravedlnosti a vnitra na interpelaci sen. Hartla a soudr. ve příčině novinářských zpráv o protizákonných pokynech pro sestavování seznamů porotců.

Odpověď ministra pošt a telegrafů a ministra obchodu na interpelaci sen. dra Herzigové a soudr. ve příčině seznamu majitelů poštovního šekového konta.

Tisk 1461-1461/4. Interpelace sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra železnic stran jednostranného nadržování českým průmyslovým závodům, pokud jde o sazby.

Interpelace sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra financí stran rozesílání výzvy k upisování 6% investiční půjčky.

Interpelace sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra financí stran berní revise v továrně ťMünzer-HütteŤ u Ústí n. Labem.

Interpelace sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra národní obrany stran přeložení vojenské střelnice v Mostě.

Interpelace sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na vládu ve příčině domnělého sjednání kupní smlouvy se Standard Oil Copany.

Tisk 1462. Interpelace sen. Niessnera, dra Hellera a soudr. na pana ministra spravedlnosti stran zabavení časopisu ťDer SozialdemokratŤ.

Těsnopisecké zprávy o 123., 124., 125., 126., 127. a 128. schůzi senátu Národního shromáždění ze dne 30. června, 10., 11., 13., a 14. července 1922.

Z cizích parlamentů ročník III. číslo 7.-8.

Zápisy o 120., 121., 122., 123., 124., 125., 126., 127. a 128. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle § 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

výboru iniciativnímu:

Tisk 1451. Návrh sen. Jelinka, K. Friedricha a soudr. v záležitosti živelní katastrofy v Mariánských Lázních.

Tisk 1452. Návrh sen. dra Ledebura-Wichelna a soudr. na doplnění zákona ze dne 29. října 1919 o prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických.

Tisk 1459-1459/7. Seznam obnovených návrhů (§ 19, odst. 2. j. ř.).

Návrh sen. Lukeše a druhů na reorganisaci státních hřebčinců.

Návrh sen. Klofáče, Šťastného a spol. na vydání zákona o státních cvičebních kursech pro řidiče automobilů.

Návrh sen. Klofáče, Šťastného a spol. na změnu nařízení ministerstva vnitra s ministerstvem obchodu, ministerstvem veřejných prací a ministerstvem financí ze dne 28. dubna 1910, jímž se vydávají bezpečnostní ustanovení policejní pro jízdu samohybných vozidel (automobilů, motorových vlaků a motorových kol).

Návrh sen. dra Naegle, dra Mayra-Hartinga, dra Spiegela, dra Hilgenreinera, Hartla, Fahrnera a druhů na zřízení vysoké školy německé výtvarného a užitého umění v Liberci.

Návrh sen. dra Naegle, dra Spiegela, dra Mayra-Hartinga, Zulegera, Hartla, Fahrnera a soudr. na vydání zákona o zřízení německé vysokoškolské fakulty lesnické v československé republice.

Návrh sen. dra Naegle, dra Mayra-Hartinga, dra Spiegela, dra Hilgenreinera, Hartla a soudr. na přeložení sídla německé university v Praze.

Návrh sen. dra Naegle, dra Spiegela, dra Mayra-Hartinga, dra Hilgenreinera, Hartla a soudr. na přeložení vysoké německé školy technické do německého území.

Z předsednictva přikázáno:

Podle §u 3 zákona ze dne 15./IV. 1920, čís. 337 Sb. zák. a nař.

výboru sociálně-politickému:

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 14. července 1922, kterým se mění a doplňují ustanovení o úrazovém a nemocenském pojištění dělníků na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Nařízení vlády republiky československé ze dne 14. července 1922 o zařadění podniků, podléhajících na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pojištění úrazovému a do nebezpečenských tříd a ustanovení procent těchto tříd.

Nařízení o zachování služebních a pracovních poměrů po dobu cvičení ve zbrani v roce 1922. (Současně též výboru brannému,)

výboru národohospodářskému:

Nařízení ze dne 9. září 1922, jímž se stanoví prodejní ceny lihu. (Současně též výboru živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému.)

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 6. září 1922, jímž se stanoví přejímací ceny za surový líh a odměna za jeho rafinování pro výrobní období 1921/22. (Současně též výboru rozpočtovému a živnostensko-obchodnímu.)

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 21. září 1922, jímž se zrušují nařízení veškerého ministerstva ze dne 11. března 1918, čís. 94 ř. z. o dražbě předmětů potřeby a nařízení uherského ministerstva ze dne 15. května 1917, čís. 1715/1917 o zpeněžení předmětů potřeby zabavených za trestního řízení.

výboru rozpočtovému:

Nařízení vlády republiky československé ze dne 22. září 1922, jímž se zrušuje nařízení ze dne 5. srpna 1919, čís. 464 Sb. z. a n. o retorsních opatřeních proti závěře cenných papírů a jiných hodnot bankovních u bank maďarských.

Z předsednictva přikázáno:

výboru imunitnímu:

Žádost okresního soudu na Smíchově za souhlas k trestnímu stíhání sen. Klečáka pro přečin urážky na cti.

Žádost krajského soudu v Liberci za souhlas k stíhání sen. Hartla pro zločin dle §u 65 a tr. z.

Žádost okrasního soudu v Teplicích-Šanově za svolení k trestnímu stíhání sen. dra Hellera pro urážku na cti k žalobě dra Karla Bedřicha Stradala.

Krajský soud v Liberci za souhlas k stíhání sen. Hübnera pro zločin dle §u 87 tr. z.

Žádost hlavního státního zastupitelství v Bratislavě za souhlas k trestnímu stíhání sen. Zimáka pro přečin dvojnásobné pomluvy dle §u 1 zák. čl. XLI ai 1914, spáchaný tiskem.

Předseda (zvoní): K slovu se přihlásil pan ministerský předseda Švehla. Uděluji mu je.

Ministerský předseda Švehla: Dámy a pánové! Politické a parlamentní poměry našeho státu nedoznaly od loňského podzimního zasedání, v němž ohlásila nová vláda, nastoupivší po vládě neparlamentární, své programové směrnice, podstatné změny.

Jedním z nejpřednějších úkolů vlády jest a bude péče zabezpečení klidného rozvoje vnitřních politických, hospodářských a sociálních poměrů, čemuž sloužiti musí především účelná zákonodárná činnost a bezvadná veřejná správa, přihlížející k zájmům všech složek obyvatelstva. Vláda bude v oboru vnitřní správy dbáti toho, aby právní řád, jehož základy po loženy byly ústavními zákony, byl v jejich smyslu dobudován, a budou proto podány příslušné osnovy zákonů.

Všecky orgány veřejné správy budou pečovati o to, aby tento demokratický právní řád byl plně dodržován a budou se starati vždy o udržení klidu a pořádku, dbajíce při tom především všeobecných státních zájmů.

Reforma veřejné správy bude soustavně prováděna.

Dnem 1. ledna příštího roku bude uskutečněno župní zřízení na Slovensku, kterým učiněn bude důležitý krok k sjednocení správy a k účelnému a jednotnému vybudování samosprávy.

V Podkarpatské Rusi bude pracováno k tomu, aby vykonány byly všechny přípravy k úpravě státoprávního jejího poměru podle ústavy a ve smyslu mírové smlouvy st.-germainské. Proto bude vláda věnovati plnou svoji péči tomu, aby správa veřejných záležitostí prováděna byla i tam podle stejných zásad jako v celém státě. Základní podmínkou klidného vývoje státu jsou urovnané a ustálené poměry mezinárodní, jimž naše zahraniční politika věnuje stále bedlivou a ostražitou pozornost. Za poměrně krátkou dobu našeho samostatného státního života vytvořili jsme si určité a jasné směrnice v zahraniční politice, které v souladu s politikou našich spojenců směřují k zachování míru na základě mírových smluv a k jeho zabezpečení proti všem pokusům opačným.

Přátelské semknutí států v Malé Dohodě, spočívající na společenství zájmů a na procítěné potřebě hájiti společně klid a mír ve střední Evropě, jest pevnou zárukou jejich bezpečnosti a umožňuje navázání a soustavné prohlubování dobrých styků; ostatními státy, zejména na poli hospodářském.

Vláda je přesvědčena, že touto cestou je možno dospěti k zabezpečení klidného rozvoje našeho hospodářského života, který je dosud, podobně jako ve státech jiných, tísněn těžkými důsledky války.

Překonati tyto důsledky a dospěti k čilému hospodářskému ruchu, poskytujícímu všem vrstvám obyvatelstva přiměřený blahobyt, jest nejnaléhavějším úkolem nejbližší doby.

Stát náš má všecky k tomu potřebné podmínky a jest jen třeba využíti jich účelným způsobem.

Můžeme s uspokojením porovnávati svůj hospodářský stav s jinými státy a s větší odhodlaností snášeti dočasnou hospodářkou krisi, která vystupňována byla rychlým vzestupem naší valuty.

I když uznáme, že na tento vzestup měla vliv do určité míry spekulace, vedená snahou zahraditi své ztráty utrpěné katastrofou německé marky, shledáme přece, že nejvážnější příčinou správného hodnocení naší měny v cizině byly a jsou spořádané hospodářské a finanční poměry, projevující se v obchodní bilanci a ve finančním hospodářství státním, jimiž vůči cizině byla prokázána životaschopnost našeho státu a pevná vůle státotvorných složek obyvatelstva, poskytnouti státu vše, čeho ke svému rozvoji a zabezpečení potřebuje.

Přes všecky důsledky, jež tento rychlý vzestup měl v zápětí, nelze podnikati ničeho, co by znamenalo návrat k znehodnoceni měny.

Naše valutová politika musí směřovati k tomu, aby nebylo přílišného kolísání naší měny na zahraničních trzích, nýbrž aby docíleno bylo přiměřeného jejího ustálení.

Proto setrváme ve státních financích na zásadě správného hospodaření, při němž vydává se jen tolik, kolik se přijme. Výrazem toho jest již rozpočet na rok 1923, který není sice dosud aktivním, ale střízlivou opravdovostí všech položek velmi se přibližuje rovnováze.

Jsme si vědomi toho, že úhrnný jeho obnos jest na naše poměry dosud nepřiměřeně veliký, a že i v další budoucnosti bude nutno pracovati k tomu, aby docíleno bylo podstatného jeho snížení. K tomu jest ovšem potřeba všestranné a úzkostlivé šetrnosti založené také na zvýšené nákupní hodnotě měny ve vnitrozemském oběhu statků, přiměřené k její hodnotě mezinárodní.

Pokud projevila se již zvýšená hodnota měny v poklesu cen, bylo jí užito k zmenšení rozpočtu ve vydáních na věcné potřeby, zejména také v rozpočtu ministerstva národní obrany, a bude jí užito, jakmile se projeví v míře obecnější a trvalé, také ke snížení nákladů osobních, kterých naše státní hospodářství nemůže snésti. Toto může se však státi jen postupně se zřetelem k tomu, aby existence státních zaměstnanců a těch, kteří jsou jim na roveň postaveni, nebyla nijak ohrožena.

Bedlivá pozornost věnována jest tomu, aby zjištěny a přesně vyúčtovány byly úvěry, poskytnuté nám cizími státy v době popřevratové na opatření potravin, k účelům konsolidace našeho mladého státu a k účelům repatriačním.

Pro státní rozpočet na příští rok byly tyto závazky určeny přibližným odhadem. Půjčka svobody bude dnem 1. prosince 1922 hotově vyplacena. Rovněž bude v brzké době přikročeno k výplatě kuponů z předválečných rent.

Celkového zmenšení státních vydání bude pak užito ke zmírnění daní, aby i tímto způsobem zlevněny byly výrobní náklady.

Při tom je nutno postarati se o to, aby také podstatně zmenšeno bylo zatížení vyplývající z hospodářství samosprávy, která musí rovněž dbáti nutné šetrnosti a poplatné schopnosti obyvatelstva.

Také v oboru daní nepřímých bude nutno provésti úlevy úměrně k úsporám ve státních vydáních a bude to především dávka z uhlí, jejíž zmírnění přispěje podstatně k zmenšení výrobních nákladů, ovšem jen tehdy, když bude postaráno, aby sleva došla plného výrazu na zlevnění ceny uhlí.

Vzhledem k tomu, že v praksi zákona, o státní dávce z přírůstku na majetku prokázány byly mnohé tvrdosti, jest nutno přikročiti k opravě zákona ve směru přiměřených a sociálně spravedlivých materielních úlev.

Naléhavým požadavkem jest reforma daňové soustavy, pro niž konají se pilné přípravy tak, aby pro rok 1924 dospělo se k podstatnému zjednodušení a úplnému sjednoceni daňového systému a úměrnému rozvržení daňových břemen.

Kromě těchto opatření finančního rázu bude vláda starati se i dalšími vhodnými prostředky o zmírnění hospodářské krise a splní - pokud se tak již nestalo - všecka opatření ohlášená v projevu minulé vlády ze dne 9. září t. r. Je však nutno; aby i obyvatelstvo samo přispělo k tomu, aby výroba a obchod byly opět oživeny, vedeno jsouc vědomím, že všecky vrstvy výrobní musí přinésti oběti na výtěžku své práce a svého podnikání.

Vláda pokládá za svoji povinnost sledovati tento nutný obrodný hospodářský proces se zvláštním zřetelem k tomu, aby netísnil více vrstvy hospodářsky slabé než silné a je odhodlána všemi vhodnými prostředky tomu čeliti.

Bezprostřední důsledky výrobní krise, projevující se ve stoupající nezaměstnanosti, bude vláda odstraňovati podporami v nezaměstnanosti, ovšem jen potud, pokud nebude možno podnikáním státních nebo komunálních investičních prací opatřiti nezaměstnaným výdělek přímo. Poskytování podpor v nezaměstnanosti nemůže se státi opatřením trvalým a je nutno, aby všemi vhodnými prostředky pracováno bylo o znovuprobuzení plného výrobního ruchu. Velmi důležitý úkol připadá tu oboru veřejných prací, který rychlou přípravou státního investičního programu a urychleným jeho zahájením může zmírniti značně nezaměstnanost.

Budou proto zahájeny nouzové stavby, především v oblastech republiky s větším procentem nezaměstnaného dělnictva nekvalifikovaného; témuž bude také dána možnost výdělku při různých úpravách říčních, jichž postupné provádění, pokud tomu finanční prostředky dovolují, je v eminentním zájmu řádného hospodářství vodního. Stejnou měrou bude pečováno o vystrojení našich přístavů labských i dunajských jakož svobodných pásem v přístavech námořních mírovými smlouvami nám přiřčených. Využitím vodních sil a usilovným prováděním soustavné elektrisace budou jednak zužitkovány hospodárně domácí přírodní zdroje energie, jakož i méněcenné uhlí a jednak se tím i přispěje k zlevnění energie výrobní.

V souvislosti s tím bude otázka znárodnění dolů a přírodních pokladů i nadále předmětem pilného studia vlády.

Dalšího zvýšení schopnosti, soutěžiti s výrobou cizí lze očekávati od racionelního zavádění normalisace a typisace v průmyslu i živnostech a od účinného vybudování zkušebnictví a výzkumnictví. Vláda bude proto podporovati zdravý hospodářský rozvoj všech odvětví výroby a bude při tom říditi se zásadou rovnocennosti a rovnoprávnosti mezi výrobou průmyslovou a zemědělskou, vycházejíc z přesvědčení, že obě jsou pro nás stejně důležitým národohospodářským činitelem. Bude proto přihlížeti zejména k tomu, aby jejich výrobní a odbytové podmínky upravovány byly podle stejných zásad, umožňujících zdravou soutěž vnitrozemskou i zahraniční, která je nejsilnější vzpruhou pokroku a podnikavosti.

Těmito zásadami bude se říditi naše obchodní, celní a dopravní politika, aby opatřovala a zabezpečovala průmyslu, odkázanému na vývoz, možnost čilého odbytu na zahraničních trzích, ovšem za předpokladu plné jeho konkurenční schopnosti, která však nemůže býti uměle zvyšována a posilována na úkor domácí spotřeby. Aby výroba průmyslová a živnostenská nebyla přespříliš odvislou od proměnlivých poměrů vývozních, bude třeba rozšiřovati možnost odbytu pro vnitrozemskou spotřebu.

Nejbezpečnějším základem proto jest zkvétající výroba zemědělská, která zvětšením své výkonnosti jak co do množství tak co do jakosti může podstatně přispěti k rozmnožení celkového národního jmění. Vláda bude proto podporovati všechny snahy, směřující k zdokonalení zemědělství a lesnictví.

Bude tudíž věnovati bedlivou pozornost i podporu účelným snahám po zvýšení výroby rostlinné i živočišné, o urychlené provádění meliorací a o soustavné využití vodních sil i k účelům melioračním.

Pro všestranný a žádoucí pokrok a rozvoj zemědělské výroby bude vláda podporovati odborné školství, vědecké výzkumnictví a pokusnictví, jakož všeobecné vzdělání zemědělského obyvatelstva.

Zdravé snahy, směřující k tomu, aby zemědělství společenským podnikáním budovalo zemědělský průmysl, naleznou u vlády vždy porozumění a přiměřené podpory. Stálou pozornost bude vláda věnovati pozemkové reformě, která přichází právě nyní k svému vyvrcholení.

Po zjištění prostředků finančních a vybudování pracovního souboru, provádí se reforma pozemková v plném rozsahu tak, že letošního roku přiděluje se již značná výměra půdy zemědělskému lidu. Potřebné přípravy pro rozdělení zbývající zabrané půdy budou ukončeny do konce příštího roku. Při tom bude přihlíženo k tomu, aby ukojeny byly požadavky uchazečů o půdu a aby vyhověno bylo opodstatněným zájmům dosavadních zaměstnanců na zabraném majetku pozemkovém.

K tomu konci vydáno bylo právě prováděcí nařízení k příslušnému zákonu. Rozmnožení malých podniků zemědělských bude vyžadovati úpravy pojišťování proti živelním škodám, aby zmenšeno bylo risiko zemědělského podnikání a aby nabyvatelům půdy byla umožněna soběstačná samostatná existence.

V tomto směru může cenné služby prokázati také družstevnictví, které vláda pro všeobecný jeho význam, zejména pro vrstvy hospodářsky slabší, bude co nejúčinněji podporovati.

Také podnikání živnostenské může v družstevnictví nalézti účinný prostředek k zlepšení svých výrobních i odbytových podmínek a k posílení své konkurenční schopnosti.

Pro hospodářské zabezpečení živnostnictva i obchodnictva je potřebí zdokonaliti soustavu odborného vzdělání a starati se o technické zdokonalení výroby.

V tom směru bude vláda vždy ochotna k nejmožnější podpoře.

Pokud stát je odběratelem výrobků jež také po živnostensku jsou vyráběny, bude přihlíženo k tomu, aby při zadávání státních dodávek bylo vhodnými předpisy dodávkového řádu umožněno účastenství i drobných živnostníků.

Při těchto dodávkách bude přiměřeně přihlíženo k dočasně a nezaviněně menší konkurenční schopnosti výrobních kruhů na Slovensku. (Sláva! Souhlas u ľudových senátorů.)

Na poli sociální politiky bude učiněn dalekosáhlý krok zavedením starobního a invalidního pojištění dělníků a samostatných drobných podnikatelů zemědělských i živnostenských. V jednání, jež koná se již delší dobu s největší pečlivostí, připravují se příslušné osnovy, které budou Národnímu shromáždění předloženy ještě v tomto zasedání, aby mohly býti hned projednány. Při tom bude zabezpečeno starobní zaopatřeni osob, které pro svůj vysoký věk nemohou býti pojaty do starobního a invalidního pojištění vůbec.

Republika naše vyvrcholí tím velikým sociálním opatřením celou dosavadní soustavu pojišťování, kterou zmirňováno a odstraňováno má býti risiko práce. Bude tím jasně prokázáno, že stát - a to jest v demokracii souhrn všeho občanstva - neleká se ani těžkých obětí, aby chránil toho, kdo chce pracovati a tvořiti nové hodnoty pro lidstvo. Jest samozřejmým důsledkem našich demokratických zásada poměrů, že zejména při všech opatřeních sociálního rázu přihlíží se a přihlíženo bude i napříště k zvláštním zájmům žen.

V péči o zdraví lidu a v péči o dítě byly učiněny značné pokroky. Zde dlužno poukázati zejména na výsledky opatření proti nakažlivým chorobám. Na této cestě bude soustavně pokračováno s plným porozuměním pro starou pravdu, že jen ve zdravém těle jest zdravý duch.

Stát náš potřebuje v nejhojnější míře obého také z toho důvodu, aby byl připraven i pro nejhorší doby; v nichž by bylo nutno hájiti bezpečnost státu.

Proto bude i dále usilovně pokračováno na organisačním, morálním i materielním vybudování branné moci. Při tom bude dbáno úspornosti v rozsahu, srovnatelném s úkoly a odpovědností, jež branné moci ve státě přináležejí.

V oboru školském a osvětovém pokračovati bude vláda v provádění zákonů Národním shromážděním již usneseným a vynasnaží se, aby na tomto poli bylo co nejvíce vykonáno pro povznesení vzdělanostní úrovně nejširších vrstev občanských a pro dobudování středních; odborných a vysokých škol.

Bude klásti váha nejen na organisaci vnější, nýbrž i na vnitřní konsolidaci školství a uplatňovati bude právo na školu veřejnou všem bez rozdílu stejně přístupnou. (Sen. dr Kovalik: Tedy katolické gymnasium na Slovensko dáti - slíbené!)

V nynější době stává se škola často střediskem myšlenkových a sociálních zápasů, v nichž žijeme.

Děti i rodiče mají mravní nárok, aby školské vzdělávání směřovalo k výchově ušlechtilého občana a člověka: (Sen. dr Heller /německy/: Tu je předpokladem volná škola!)

Plníc zákon, jímž Národní shromáždění doplnilo zákony o školách obecních, bude vláda dbáti; aby výchova školní vedla k lásce k vlasti, ke vzájemné snášenlivosti. (Výkřiky sen. dr Hellera. - Předseda zvoní.) úctě a lásce a tím k demokracii. Bude proto vláda chrániti školu, aby netrpěla oněmi zápasy a aby mohla konati tvé výchovné dílo, z něhož užitek má vzejíti příštím generacím.

Škola bude ústavem, jemuž všichni občané bez rozdílu svěří své dítky v přesvědčení, že práce tam konaná přinese všem dobrý prospěch.

Majíc na mysli hříchy bývalého státního režimu na Slovensku, bude vláda věnovati i nadále zvýšenou pozornost kulturnímu povznesení Slovenska a Podkarpatské Rusi, jmenovitě stavbám škol a vybudováním odborných a vyšších učelišť, především universit bratislavské.

Rozborem dosavadních theoretických příprav pro řešení poměrů mezi státem a církvemi se ukazuje; že otázka tato - nehledíme-li k důležitosti politické - jest velikým úkolem administrativním.

Vláda se postará, aby řešení poměrů státu k církvím bylo po této administrativní stránce náležitě připraveno.

Majíc na zřeteli konečné řešení celého souboru těchto otázek, hodlá vláda předložiti Národnímu shromáždění co nejdříve některé osnovy specielní.

Ve státních zařízeních sloužících všeobecným hospodářským a společenským potřebám obyvatelstva, k nimž v první řadě patří železnice, bude pracováno k všeobecnému zdokonalení.

Předním úkolem jest tu vybudování železnic na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Železniční správa pokládá za svoji povinnost; aby provoz prováděn byl tak, aby mohlo býti přikročeno k úměrnému snížení dopravních tarifů a k jich úpravě s patřičným zřetelem ke geografickému útvaru státu, při čemž bude možno na Slovensku napraviti až dosud trvající systém dopravní sítě, kterým byly úmyslně a uměle oddělovány jednotlivé oblasti a tím citelně poškozovány potřeby průmyslu a obchodu. Pokračována bude také ve snaze, aby zdokonalována byla poštovní, telegrafní, telefonní i automobilová a letecká doprava tak, aby plně vyhovovala potřebám mezinárodního styku s použitím všech moderních a osvědčených vynálezů. (Sen. dr Kovalik: Aby to nebyly jen sliby, ale skutky!)

Aby, pokud může, přispěla - ke snížení cen, připravuje poštovní správa --v mezích své soběstačnosti snížení sazeb.

Pro mnohotvárné rozčlenění hospodářského, sociálního i kulturního života soudobé lidské společnosti jest potřeba úpravy právních norem způsobem odpovídajícím nynějším poměrům.

Je proto zejména potřeba ukončiti co nejdříve reformu obecného zákonníka občanského a vypracovati nový trestní zákonník.

Obě práce pokročily již značně za vynikající součinnosti zástupců vědy.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi očekává justiční správu nová organisace poručenské a opatrovnické agendy.

Snahou justiční správy bude i nadále vybaviti soudy, zvláště na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, dostatečným personálem, zejména soudcovským tak, aby nalézání práva dálo se rychle, jal toho vyžadují zájmy denního života.

Můžeme-li s uspokojením konstatovati, že těžké poměry ve výživě obyvatelstva z doby válečné a poválečné téměř pominuly, jest přece nutno věnovati pozornost tomu, aby nejširším vrstvám obyvatelstva dostaly se nezbytné životní potřeby za přiměřené ceny v dobré jakosti.

K tomu konci bude vláda působiti k soustavnému zlevňování cen veškerých životních potřeb, zejména v drobném prodej na domácím trhu, za součinnosti zúčastněných vrstev.

Navržena bude proto přiměřená novelisace lichevních předpisů, zejména pokud jde o předražování a úmluvy, směřující k udržování nepřiměřených cen.

Při provádění všech tuto vyjmenovaných úkolů, které ovšem nevyčerpávají potřebnou činnost zákonodárnou a správní, jest nutno soustavně pracovati k tomu, aby urychleně a pečlivě prováděno bylo sjednocení zákonodárství a správy, jichž různost jest přirozeným důsledkem složení našeho státu.

Vláda bude proto dbáti toho, aby osnovy zákonů a nařízení byly upravovány jednotně pro celé území republiky, a zejména bude jeli snahou, aby unifikační práce jak v oboru správy, tak i soudnictví byly co nejvíce urychleny.

Vládá má plné porozumění pro zvláštní poměry na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a bude proto se zvláštním zřetelem k nim přihlížeti u vědomí, že smýšlení a cítění lidu po staletí ujařmeného vyžaduje přiměřeného času i ohledů, aby mohl správně pochopiti a v život uváděti zásady demokracie.

Vláda jest si vědoma toho, že jsou a budou ještě jiné úkoly, jež přináší život státu a obyvatelstva; a chce je řešiti v úzké součinnosti s Národním shromážděním nevylučujíc nikoho, kdo má upřímný zájem o stát a všeobecné dobro z této práce.

Bude při tom spravedlivá a nepředpojatá ke všem, bez rozdílu národní, náboženské nebo společenské příslušnosti a - šetříc sama přesně zákonů - bude toho žádati na všech občanech.

Pokládá se za dosti silnou, aby uhájila autoritu a zájem státu v každých okolnostech a aby chránila orgány moci výkonné při konání jejích povinností.

Mladý náš stát překonal již nejhorší počáteční obtíže a nyní je potřeba pracovati k všestrannému upevnění jeho demokratického vývoje.

Budeme-li všichni při tom plně a přesně konati svoje povinnosti, můžeme klidně pohlížeti do budoucnosti. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.)