Osoby, jimž byly poskytnuty výhody v plnění branné povinnosti, přeloží se do zálohy dnem, kterým by nabyly podle § 21 branného zákona nároku na toto přeložení po skončení stanovené presenční (další činné) služby, kdyby nebyly propuštěny na trvalou dovolenou na základě výhody, poskytnuté podle tohoto zákona.

§ 9.

(1) Branci, jimž byla poskytnuta výhoda v plnění branné povinnosti podle tohoto zákona, jsou povinni mimo cvičení branným zákonem stanovená vykonati ještě jedno mimořádné cvičení ve zbraní (služební) v trvání 4 neděl podle zvláštních ustanovení ministerstva národní obrany.

(2) Bude-li učiněno mimořádné opatření podle § 27 branného zákona, jsou branci, jimž byla přiznána výhoda v plnění branné povinnosti, povinni nastoupiti do činné služby.

§ 10.

(1) Branci, jímž byla poskytnuta výhoda v plnění branné povinnosti podle tohoto zákona, jsou povinni podati ve lhůtě nařízením, stanovené průkaz o dalším trvání poměrů, pro něž jim byla tato výhoda poskytnuta.

(2) Pominou-li poměry, pro něž byla výhoda podle tohoto zákona poskytnuta, anebo nebyl-li předložen zavčas průkaz o dalším trvání těchto poměrů, budiž - nejsou-li tu snad jiné okolnosti, jež zakládají nárok na výhodu v plnění branné povinností podle tohoto zákona - poskytnutá výhoda odňata a dotčení branci buďte povolání k pokračování presenční (činné) služby na dobu, jíž jest ještě zapotřebí k dovršení zákonné povinností k presenční (činné) službě, pří čemž se jim doba ztrávená na trvalé dovolené do presenční (činné) služby započítává.

(3) O odnětí výhody podle předcházejícího odstavce rozhoduje zemské vojenské velitelství místa pobytu v dohodě s politickým úřadem I. stolice, po případě, nedohodnou-li se, ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra.

(4) Do rozhodnutí zemského vojenského velitelství lze-podati do 4 neděl od doručení rozhodnutí stížnost u zemského vojenského velitelství k ministerstvu národní obrany, jež o ní rozhodne v dohodě s ministerstvem vnitra. Tato stížnost má účinek odkládací; byla-li zamítnuta, nepočítá se doba ztrávená na trvalé dovolené od prvního dne, následujícího po doručení rozhodnutí zemského vojenského velitelství, do presenční (činné) služby.

§ 11.

Náklady se zjišťováním výdělečně schopnosti podle § 2, počítaje v to i náklady vzniklé dostavením se k tomuto zjištění, nese žadatel ze svého; na náhradu ušlého výdělku nemá rovněž nároku.

§ 12.

(1) Branci, kteří jsou v den účinnosti tohoto zákona již zařadění, mohou za předpokladů v tomto zákoně uvedených ucházeti se sami, po případě svými příslušníky podle ustanovení tohoto zákona o poskytnutí výhody v plnění branné povinnosti žádostmi podanými nejpozději do dvou měsíců od vyhlášení zákona; při tom nerozhoduje, zda okolnost, která odůvodňuje poskytnutí výhody, vznikla před nastoupením do presenční služby nebo později. O žádostech těchto rozhoduje se v mezích § l (3) podle zásad obsažených v § 6. Bude-li žádost příznivě vyřízena, buď dotčený branec, má-li nejméně 6měsíční činnou službu, propuštěn na trvalou dovolenou až do té doby, co bude přeložen do I. zálohy; jinak budiž toto propuštění na trvalou dovolenou provedeno teprve tehdy, až brancova činná služba dosáhne výše 6 měsíců.

(2) Branci, po případě jích příslušníci, kteří požádali za poskytnutí výhody podle předchozího odstavce, nemohou podati žádost podle nařízení vlády republiky Československé ze dne 5. října 1921, č. 363 Sb. z. a n.; bude-li však jejich žádost podaná podle předchozího odstavce zamítnuta, buď s ní naloženo jako s žádostí podanou na základe uvedeného nařízení vlády republiky Československé ze dne 5. října 1921, č. 363 Sb. z. a n.

§ 13.

Vyžadují-li toho mimořádné poměry, může vláda výhody poskytnuté podle tohoto zákona zrušiti.

§ 14.

(1) Působnost, vyhrazenou v tomto zákoně politickým úřadům I. stolice, vykonávají až do provedení zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé:

a) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (s Hlučínskem) okresní politické správy, resp. v městech s vlastním statutem magistráty;

b) na Slovensku a v Podkarpatské Rusi úřady slúžnovské, v městech s právem municipálním a v městech s regulovaným magistrátem magistráty,

(2) Působnost politických úřadů II. stolice vykonávají v době uvedené v předchozím odstavci:

a) v Čechách a na Moravě zemské politické správy, ve Slezsku (s Hlučínskem) zemská vláda slezská v Opavě;

b) na Slovensku a v Podkarpatské Rusí župní úřad, ve městech s právem municipálním župní úřad té župy, v jejímž území město leží.

§ 15.

Obce (města s právem municipálním) jsou povinny při provádění tohoto zákona spolupůsobiti.

§ 16.

Zákon tento, jehož provedení ukládá se ministru národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Vážené shromáždění! Kdo podrobné stopoval jednotlivé odstavce této předlohy a předlohu celou, nepotřebuje dlouhého odůvodňování. Ukázalo se, jak jsem řekl, skutečně, že zákon branný drakonický z důvodů čistě lidských nás nutil k tomu, aby se hledaly výjimky od té rovnosti a neúprosnosti služební doby a z ministerstva národní obrany samého vyšly návrhy na úlevy. Zdá se mi, že jde o zákonný řád, jde o soustavu pevnou, soustavu, která by umožnila povolování úlev, aby jednotlivým úřadům a zejména ministerstvu nebyla ponechána věc na libovůli, jak se samo sebou v demokratické republice rozumí. Úlev tedy ve službě vojenské má se dostati těm vojákům bez výjimky, kteří jsou živiteli rodin, ať náležejí ke společenské vrstvě jakékoliv, za druhé těm vojákům, u nichž rozhodují také jiné důvody, a to národohospodářské a sociální, zejména důvody, kterými chceme chrániti majetek hmotný a kulturní. Majetek hmotný, zájmy naše hmotné vyžadují toho, aby se úlevy dotýkaly zemědělců, hospodářů a majitelů malých obchodů a živností a konečně průmyslových a zemědělských dělníků. Tito všichni, rozumí se, musejí dostáti podmínce nevyhnutelné pro všechny, že si totiž musejí odbýt šestiměsíční vojenskou službu. Zájmy kulturní rozhodují o tom, aby úlevy dostalo se také studujícím vysokých škol a těch škol, liteře předpokládají u svých žáků, že absolvovali střední školu. (Sen. Babka: A co úlevy učitelům? To není kulturní otázka?) Myslím, že v těch kategoriích živitelů rodin, majitelů statků atd. i pro učitelstvo, pokud by nebylo učitelstvo vysokých škol, tedy pro učitelstvo obecných a měšťanských škol, to není.

Kladu důraz na to, že zájem kulturní pokládám za rovnocenný s hmotným. Stejně jako jest ztrátou národního majetku, jestliže by osiřelo hospodářství, tak jest ztrátou, kdyby majetek kulturní ležel ladem u posluchačů vysokých škol. Máme nedostatek dorostu na vysokých školách, v oborech právnických i technických, a není třeba tedy plýtvat časem na vojně, když předpokládáme, že studenti jako, jíní vojáci nejméně šestiměsíčního výcviku nabyli.

Co se stane s vojáky, kteří získají výhody? Vojáci, kteří získali úlevy, nebudou překládáni do nějaké náhradní zálohy jako tomu bylo za Rakousko-Uherska, nýbrž propustí se prostě po šestiměsíční činné službě na trvalou dovolenou, načež se pak teprve současně s příslušným ročníkem přeloží do zálohy tak, aby s nimi tvořili jeden ročník zálohy.

Jednotlivosti vyžadovaly by snad ještě podrobnějšího odůvodnění, ale naleznete je při pozorném čtení v jednotlivých odstavcích sami.

Konečně bych měl podotknouti, ačkoliv v předloze se o tom nemluví, že tato předloha, která přináší veliké úlevy vojákům, znamená zároveň značné úspory. Zdá se mi, že těmito úsporami by bylo možno docíliti ročně aspoň 100 milionů korun.

Jsem tedy schopen již po těchto výkladech navrhnout slavnému senátu, aby tuto předlohu, jak byla přečtena, přijal.

Tato předloha, která vyšla z ministerstva národní obrany, je nám svědectvím, že máme sice vojsko, ale nemáme militarismus. Kdyby bylo v naší národní obraně militaristické smyšlení, nepřicházela by sama s návrhy tak z lačných úlev a my navzájem ministerstvu národní obrany můžeme tu důvěru splatit tím, že mu důvěřujeme, že bude ten zákon prováděti v duchu těch zásad, které samo dalo vytisknouti a těch zásad, které se samy sebou rozumějí. Já sám jsem tomu povděčen, že jsem tento návrh vám mohl doporučit a myslím, že slavný senát může býti jen vděčen, když dá podnět k tomuto návrhu, aby se stal zákonem, neboť je to za dlouhou dobu první případ, kdy obyvatelstvu neukládají se nejen žádné obtíže a těžkosti, nýbrž přineseme mu na prázdniny i jakési úlevy. Tím končím. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák: Žádám o přečtení podaných návrhů pozměňovacích.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte): Pozměňovací návrhy sen. Linka, dr. Hellera a druhů k tisku 1431.

Pozměňovací návrh č. 1.: V odst. 1. budiž všude místo >6timěsíční< zařaděno >2měsíční<.

Návrh č. 2. k §u l odst. 3. budiž škrtnut.

Návrh č. 3 k §u 2 e) Dítě na vychování budiž na roveň postaveno vlastnímu.

Návrh č. 4 k §u 2. Odst, 5. nechť zní: >Osobám, kterým bylo uděleno povolení k uzavření manželství podle § 36 branného zákona, může býti přiznána úleva v plnění branné povinnosti jako vydržovatelům rodiny jen vůči rodičům nebo dědovi a bábě.<

Návrh č. 5 k §u 2. Dodatek k odst. 6.: >Má však potom sloužiti jen tak dlouho, co schází k úplnému splnění presenční služby, počítaje ode dne, kdy kdysi nastoupil vojenskou služba.<

Návrh č. 6 k §u 6. V odstavci 1. budiž škrtnuta věta >Jinak..... až >I. stolice<.

Návrh č. 7 k §u 7. Odstavec 1. budiž škrtnut. Odstavec 2. nechť začíná slovy: >Žádosti těch.....

Návrh č. 8 k §u 9. Odstavec 1. budiž škrtnut.

Návrh č. 9 k §u 11. § 11 budiž škrtnut.

Návrh č. 10. Dodatek k §u 13: Toto nařízení budiž předloženo Národnímu shromáždění ke schválení do 4 neděl. Nebude-li do dalších 4 neděl schváleno, pozbývá nařízení účinnosti.

Pozměňovací návrh sen. Chlumeckého, Průšy a soudr. k č. tisku 1431. Podpísaní navrhujú: 1. V odst. 4, odst. 2 budiž vsunuté za slová >vysokých škol<: >a vyšších škol průmyslových a odborných<.

2. Zároveň v §u 6 navrhujeme škrtnutí odstavce druhého.

Resoluce výboru branného: >Vládě se ukládá, aby podřízeným úřadům důtklivě uložila nestrannost v celém řízení podle tohoto zákona a zajistila, že výhody v plnění branné povinnosti dostane se jen těm a jen tam, kde jeví se toho naprostá nutnost.<

Místopředseda Kadlčák: Budeme hlasovati, prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

O osnově zákona, o jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati následovně:

1. O odstavci 1. §u l podle pozměňovacího návrhu sen. Linka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

2. O odstavci 2. §u l podle zprávy výborové.

3. O odstavci 3. §u l podle pozměňovacího návrhu sen. Linka a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

4. O odstavci 1. oddělení a až d §u 2 podle zprávy výboru.

5. O vložce sen. Linka na nové oddělení e v témže odstavci téhož §u.

6. O odstavci 2., 3. a 4. §u 2 podle zprávy výboru.

7. O odstavci 5. téhož §u podle návrhu sen. Linka a soudr., bude-li zamítnut podle zprávy výborové.

8. O odstavci 6. §u 2 podle pozměňovacího návrhu sen. Linka a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

9. O §u 3 podle zprávy výborové.

10. O odstavci 1. §u 4 podle zprávy výborové.

11. O odstavci 2. §u 4 podle pozměňovacího návrhu sen. Chlumeckého a soudruhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

12. O §u 5 podle zprávy výborové.

13. O odst. 1. §u 6 budeme hlasovati podle pozměňovacího návrhu sen. Linka a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

14. O odst. 2, §u 6 podle pozměňovacího návrhu sen. Chlumeckého a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

15. O odst. 1. §u 7 podle pozměňovacího návrhu sen. Linka, bude zamítnut, podle zprávy výborové.

16. O odst. 2. §u 7 podle pozměňovacího návrhu sen. Linka, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

17. O §u 8 podle zprávy výborové.

18. O odst. 1. §u 9 podle pozměňovacího návrhu sen. Linka, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

19. O odst. 2. §u 9, pak o §u 10 podle zprávy výborové.

20. O § 11 podle pozměňovacího návrhu sen. Linka, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

21. O §§ 12 až 13 podle zprávy výborové.

22. O doplňovacím návrhu sen. Linka na vložku do §u 13.

23. O §§ 14 až 16, o nadpisu zákona, o nadpisu jednotlivých paragrafů a o úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí, aby odstavec 1. §u l měl znění podle pozměňovacího návrhu sen. Linka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina; pozměňovací návrh sen. Linka jest zamítnut.

Kdo souhlasí aby odstavec l. §u l měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina; odstavec 1. §u l jest přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby odstavec 2. §u l měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina; odstavec 2. §u l jest přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby odstavec 3. §u l měl znění podle pozměňovacího návrhu sen. Linka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina; pozměňovací návrh sen. Linka jest zamítnut.

Kdo souhlasí, aby odstavec 3. §u l měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Odstavec 3. §u l přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby odstavec l. oddělení a) až d) §u 2 měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina; odstavec l. odd. a) až d) §u 2 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby podle návrhu sen. Linka vloženo bylo do odstavce 1. nové oddělení e), nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina; doplňovací návrh sen. Linka jest zamítnut.

Kdo souhlasí, aby odstavec 2., 3, a 4, §u 2 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina; odstavce 2., 3., 4. §u 2 přijímají se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby odstavec 5. §u 2 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Linka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina; pozměňovací návrh sen. Linka se zamítá.

Kdo souhlasí, aby odstavec 5. §u 2 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina; odstavec 5. §u 2 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby odstavec 6. §u 2 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Linka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina; pozměňovací návrh sen. Linka se zamítá.

Kdo souhlasí, aby odstavec 6. §u 2 měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina; odstavec 6. §u 2 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby § 3 měl znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina; § 3 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby § 4 zněl podle pozměňovacího návrhu pana sen. Chlumeckého a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina, návrh se zamítá.

Kdo souhlasí aby § 4 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina; § 4 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s tím, aby § 5 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina; § 5 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby odstavec 1. §u 6 zněl podle pozměňovacího návrhu p. sen. Linka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina; pozměňovací návrh p. sen. Linka se zamítá.

Kdo souhlasí, aby odstavec 1. §u 6 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Odstavec 1. §u 6 se přijímá podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby odstavec 2, §u 6 byl škrtnut podle pozměňovacího návrhu pana sen. Chlumeckého, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Pozměňovací návrh p. sen. Chlumeckého se zamítá.

Kdo souhlasí, aby zbytek §u 6 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Zbytek §u 6 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby odstavec 1. §u 7 měl znění podle pozměňovacího návrhu sen. Linka, nechť zvedné ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Pozměňovací návrh sen. Linka se zamítá.

Kdo souhlasí, aby odstavec 1. §u 7 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Odstavec 1. §u 7 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby odstavec 2. §u 7 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Linka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Pozměňovací návrh sen. Linka se zamítá.

Kdo souhlasí, aby odstavec 2. §u 7 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Odstavec 2. §u 7 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby § 8 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § 8 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby odstavec l. §u 9 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Linka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Pozměňovací návrh sen. Linka se zamítá.

Kdo souhlasí, aby odstavec 1. §u 9 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Odstavec 1. §u 9 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby odstavec 2. §u 9, pak aby § 10 měly znění podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Odstavec 2, §u 9 a § 10 přijímají se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby § 11 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. Linka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Pozměňovací návrh sen. Linka se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 11 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. § 11 přijímá se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby §§ 12 a 13 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. §§ 12 až 13 přijímají se podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí, aby § 13 doplněn byl podle návrhu sen. Linka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Doplňovací návrh sen. Linka se zamítá.

Kdo souhlasí, aby §§ 14 až 16, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, §§y 14 až 16, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém. Táži se p. zpravodaje, zdali má nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr. Herben: Ne.

Místopředseda Kadlčák: Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí právě přijatými ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina; osnova zákona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů přijímají se také ve čtení druhém.

A nyní budeme hlasovati o podaných resolucích.

Zpravodaj sen. dr. Herben: Slavný senáte! Branný výbor přijal k tomuto zákonu také dvě resoluce. Jednu jsem již přečetl, týká se právě toho výkladu o studentech nemajetných, to je resoluce sen. Svěceného a soudr. Doporučuji abychom ji přijali.

Druhá resoluce je resoluce sen. Ackermanna, Dědice, Filipínského, Kouši a Svěceného. Povšechně doporučuje ministerstvu národní obrany tuto zásadu: >Vládě se ukládá, aby podřízeným úřadům důtklivě uložila nestrannost v celém řízení podle tohoto zákona a zajistila, že výhody v plnění branné povinností dostane se jen těm a jen tam, kde jeví se toho naprostá nutnost.<

Doporučuji obě tyto resoluce k laskavému přijetí.

Místopředseda Kadlčák: Dám hlasovati o přečtených resolucích. Kdo souhlasí s navrženými resolucemi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina; navržené resoluce jsou přijaty a schváleny. Tím tento odstavec denního pořadu je vyřízen.

Během schůze bylo tiskem rozdáno:

Zástupce senátního tajemníka dr. Trmal (čte):

Tisk 1424. Naléhavá interpelace sen. Jarolima, dr. Hellera a soudr, na p. ministra vnitra a p. ministra železnic o přepadení německých turnérů ve stanici Louka-Horní Litvínov.

Tisk 1425. Naléhavá interpelace sen. dr. Ledebur-Wichelna, Jelinka, K. Friedricha, Zulegera, Jessera a soudr. na veškeré ministerstvo o přepadení zvláštního vlaku německých turnérů v Louce.

Místopředseda Kadlčák: Ve smyslu §u 68 jedn. řádu je bez rozpravy rozhodnouti, zda a kdy je o těchto naléhavých interpelacích zahájiti rozpravu.

Kdo souhlasí s tím, aby byla přiznána pilnost interpelaci tisk č. 1424 a 1425, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina; naléhavost těchto interpelací je odmítnuta.

Sděluji, že do výboru branného nastupují za sen. dr. Naegle, sen. Spiesse, sen. Knesche senátorové Vetter, Karl Friedrich a Fritsch.

Navrhuji, aby ve smyslu §u 40 jedn. řádu bylo předsednictvo zmocněno, aby příští schůzi svolalo buď písemně, neb telegraficky a stanovilo její denní pořad.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou, zůstane při tom.

Slavný senáte! Ukončili jsme tak zvané letní, nebo jarní - sám nevím, jaké to je zasedání - vykonali jsme kus práce opravdu záslužné, vykonali jsme práci, která bude ve prospěch našeho lidu a celé republiky. A mně přísluší povinnost, abych na konci tohoto zasedání a na konci úmorné práce - kterou jsme zvláště tento týden vykonali - vyslovil zasloužené díky našemu senátnímu úřednictvu a všem zřízencům a vám, všichni páni senátoři, že jste při vší různost názorů, které samo sebou mezi námi jsou a budou, dovedli zachovati vždy důstojnost senátu a dovedli také rozpravu vésti v takovém niveau, že se za to nemusíte stydět. Já to výslovně zde konstatuji a přeji vám hodně spokojené a příjemné prázdniny. Na shledanou! (Sláva! Potlesk.)

Končím schůzi.