Setrvávají-li v těchto funkcích, nutí je k tomu jedna věc, loyalita ke straně a ke státu, jemuž chtějí pomocí. (Výborně!) Volá-li pan kol. Thoř po jiném obsazení radnic a líčí-li nám dnešní stav jako stav korupce prvního řádu, volá nebo zve nás do toho eldoráda, které bylo před válkou; před nynějším volebním řádem, pak pane kol. Thoři mohu říci ze zkušeností, které mám za sebou - měl jsem možnost býti členem sboru obecních starších deset let a měl jsem příležitost nahlédnouti do správy hlavního města v republice - že ty poměry, které dříve byly, byly toho druhu, že jsme si jejích návratu i opakování žádným způsobem nepřáli. Té řadě seriosních, poctivých, vzdělaných dělníků, od rána do nocí nasazujících večery, svátky a neděle poctivé a bez nároku na náhradu jednoho haléře, kteří při své dělnické hubené mzdě tuto funkci vykonávají, musíme býti zavázáni díky za to, že se do obecní správy vpracovali a že za poměrů nejobtížnějších, nedesertujíce, neutíkajíce, stojí na svém místě odolávajíce útokům nejnižší kritiky i pouliční jen proto, že lam bylí posláni třídou, která je tam designovala a setrvávají ve vědomí, že v této chvíli musí státi pevně na svém místě, kam byli osudem postavení.

Pan kol. Thoř mluvil také jménem živnostnictva a poukázal na to, že živnostníci tvoří nejméně jednu pětinu obyvatelstva. Mám za to, že pan kol. Thoř nemá legitimace, aby mohl mluviti jménem jedné pětiny živnostnictva, a že ta massa živnostnictva jest daleka toho, aby se prohlásila solidární s vývody a názory nebo odiosní taktikou pana kol. Thoře. Ale poněvadž víme, že tato osnova zákona, o které jednáme, je produktem celoročního vyjednávání, jednak mezi stranami a vládou, jednak mezi stranami samými a poněvadž jsme o tom všichni přesvědčeni, že nynější správa obcí vyžaduje nejen velikých zkušeností, veliké obětavosti, ale také dokonalé podrobné znalosti těch, kteří již tři léta správu obcí vedou a poněvadž nové zákony, které přímo chrlíme jako sopka měsíc co měsíc, ukládají těmto obecním správám nové a nové úkoly, které jsou tyto povinny vykonávat. Bylo by opravdu zločinem na státi, abychom my zapracované lidi od této práce odehnali v okamžiku, kdy ani zdaleka nemohli vykonat, to co jim zákony naše ukládají. Naopak máme jistotu, že během příštích měsíců bude možno, aby aspoň finalisovali to, k čemu řadou zákonů byli zavázáni a že by nebylo vhodno, aby lidé úplně noví, nezapracovaní do těchto funkcí vběhli, že by byla veliká škoda ekonomická, národní, která by s tím byla spojená. Mám za to, že tento zákon je plně odůvodněn a že pro ten zákon můžeme klidně hlasovat.

A konečně prosím, pánové, nechť se zejména ti, kteří volají s takovou emfásí a temperamentem, aby byly volby nové a očekávají od toho Bůh ví jaký převrat v našem státě nebo společností, nechť se neklamou. Nejrozumější jsou strany ty, které jsou nejskromnější a které klidně a poctivě pracují a povinností své plní a všelijakých hlasitých emfatických projevů a výkřiků se zdržují. Křikem a frásemi se to nerozhodne. My pevně věříme ve svůj lid, že podle rozumu, rozvahy, rozšafností, zkušenosti a vzdělání svého bude rozhodovat i ve volbách, a to je naše naděje. A to je naše pevné přesvědčení, že třeba jakékoliv vlny sebe radikálnější na venek lítaly v této pochopitelně nervosní a poválečné době, přece jen na konec ten zdravý rozum našeho lidu se upevní a udrží. A po té stránce nechť se děje cokoli, pánové, o tento zdravý rozum našeho lidu v naší republice nemáme my, sociální demokraté, nejmenší pochyby. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu není dále nikdo přihlášen. Uděluji závěrečné slovo p. zpravodaji sen. Slavíkovi.

Zpravodaj sen. Slavík: Slavný senáte! Moje posice jako referenta je značně usnadněna tím, že jsem jednak včera pří odůvodňování tohoto návrhu prohlásil, že jsme si plně vědomi všech těch nedostatků předložené osnovy, a také tím, že už jednotliví páni řečnící přede mnou navzájem vysvětlili mnohé body, které byly během debaty předneseny. Hlavní důvod proti této předloze se strany pánů oposičních, specielně se strany pana kolegy sen. Hladika, byl proti §u 10, o prodloužení voleb. Prohlašují, že i my bychom se beze všeho, kdyby nerozhodovaly zde důvody státně politické a důvody, které jsem včera při odůvodnění této předlohy přednesl, naprosto nijak nestavěli proti vypsání voleb, a že naopak se zajisté budeme přičiňovati, aby i po schválení této předlohy volby byly co nejdříve provedeny.

Rovněž musím upozorniti na to, co pan sen. Hladík řekl, že snad my, strany většiny parlamentní máme nějakou obavu nebo strach o mandáty. Myslím, že tomu p. sen. Hladik ani sám nevěří, poněvadž jistě, když se podívá do našich řad, musí uznati, že máme nejméně strachu o mandáty, které ať zde by této sněmovně nebo v jednotlivých korporacích, obecních zastupitelstev atd. máme. Tedy tato domněnka jisté není tak vážná, aby mohla snad vnésti nějakých rozporů.

Pan sen. Hladik zde také upozornil při §u 10 na to, že tam je ve 2. odstavci ustanovení: >Neustaví-li se nové zastupitestvo do čtyř měsíců ode dne, kdy uplynulo období zastupitelstva dřívějšího, jmenuje, žádá-li to aspoň třetina členů starého zastupitelstva, dohlédací úřad pro mezidobí správní komisi....< a tu pravil, že by se mohl státi případ, kde by obecní zastupitelstva vlastně mohla míti mandát doživotně. V tom ohledu myslím, že je malinký omyl, neboť volby do obecních zastupitelstev vypisuje politický úřad, nikoliv obecní zastupitelstvo. Jestliže toto ustanovení tam bylo vloženo je tam vloženo z toho důvodu, kdyby byl podán rekurs proti volbám, aby byla dána možnost, aby tento rekurs mohl býti v této době vyřízen a mohlo býti ostatní dáno do pořádku.

Rovněž u §u 11 pan sen. Hladik uváděl onen odstavec 2., kde stojí, že v době dvou měsíců počítajíc ode dne, kdy podle zákona o stálých voličských seznamech vyloženy býti mají stálé voličské seznamy, nemají se konati volby obecního zastupitelstva. Toto ustanovení právě považujeme za velmi dobré z toho důvodu, poněvadž, jsou-li vyloženy obecní seznamy, musí býti ponechána doba, aby mohly býti vyřízeny reklamace, neboť když se to nestane, pak by se staly případy, že osoby, které by byly protizákonně v seznamech uvedeny, měly by voličské právo a osoby, které by nebyly zahrnuty do seznamů, dotyčného práva by neměly. Učiní tedy paragraf tento pořádek, a je to předloze té jenom ku prospěchu.

Ostatní panové více mluvili všichni o těch nedostatcích předlohy, kde by si bylí přáli ty jednotlivé odstavce míti změněny v tom smyslu, jak jejich řečí zněly, a pouze pan sen. Chlumecký uváděl, že my zde zbavujeme lidi práva. Prosím, myslím, že není nikoho, kdo by chtěl někoho zbavovati úmyslným způsobem práva, tím méně na Slovensku, poněvadž chtěli bychom a přejeme si ze srdce, aby nebylo naprosto žádného rozdílu mezí námi zde v Čechách, na Moravě, ve Slezsku atd., aby zmizely veškeré takové rozdíly, a ze srdce si přejeme, aby tento poměr mezí námi byl naprosto rovnocenný, naprosto nejpřátelštější, a to musí býti, a je právě naší snahou, a jistě ty poměry se vyvinou v tom smyslu. A jestliže to není okamžitě, jistě v nejbližší době zajisté k těmto poměrům dojdeme.

Přál bych si, aby tyto zásady, o kterých bylo zde promluveno fakticky při příštích volbách obecních rozhodovaly, totiž zásady poctivostí, přímosti a snahy, aby obecní zastupitelstva se mohla věnovati té prácí, aby přivedla obce do toho pořádku, v jakém dříve byly, ba do lepšího pořádku, aby se skutečně staly pevným kamenem. Neboť, jestliže bude zaveden pořádek v jednotlivých obcích a jestliže obce budou postaveny na pevný finanční podklad, pak tvoří kameny, ze kterých se skládá naše republika a nejpevnější základy a nejpevnější postavení bude míti naše republika.

Žádných jiných námitek nebylo a proto zdůrazňuji a doporučuji slavnému senátu, jak jsem již dříve řekl, z důvodů státně-politických a z důvodů, které jsem včera naznačil, aby slavný senát schválil osnovu tak, jak byla poslaneckou sněmovnou sem zaslána a jak tam byla schválena. (Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a otištěnou v tisku čís, 1403 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Slavík: V §u 8 na str. 3. v odstavci, který začíná slovy >Odepře-li< je tisková chyba, kde stojí >s resigancí dohlédací úřad< na místo >s resignací< a v dalším odstavci ze slovem >komise< má býti čárka.

Místopředseda Kadlčák: Budeme hlasovati. Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém i s navrženými změnami textovými ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona je přijata ve čtení druhém.

Budeme hlasovati o resolucích. Předem resoluce výboru ústavně-právního.

Kdo souhlasí s navrženou resolucí výboru ústavně-právního, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova je schválena.

K druhé resoluci vyžádal si pan zpravodaj slovo.

Zpravodaj sen. Slavík: Druhá resoluce kolegy sen. Hladíka zní: >Vybízí se vláda, aby ve všech částech republiky, kde se dosud nekonaly volby do obecních zastupitelstev, tyto do konce roku byly provedeny.<

Vzhledem k předloze zákona právě nyní senátem schválená není to možno a stává se tato resoluce bezpředmětnou. (Sen. dr. Heller: Proč?) Poněvadž zákon ustanovuje, že volby nemohou býti až za rok. (Sen. dr. Heller: Pan ministr president řekl něco jiného!)

Místopředseda Kadlčák: Budeme hlasovati o druhé resoluci sen. Hladika a spol.

Kdo souhlasí s navrženou resolucí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce se zamítá.

Tím tento odstavec denního pořadu je vyřízen.

Přistupujeme k dalšímu odstavci denního pořadu, jímž jest

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Konstatuji, že o resoluci sen. Hladíka bylo hlasováno, a poněvadž pro resoluci tu vyslovila se menšina, byla resoluce zamítnuta.

Doufám, že tím je tato záležitost vyřízena.

Přistupujeme k dalšímu předmětu denního pořadu:

Navrhuji, aby věc tato byla projednána v jediné debatě a ve lhůtě ¹/₂ hodinové s řečnickou lhůtou ¹/₄ hodiny pro každého řečníka.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh ten jest schválen a budeme dle toho postupovati.

Uděluji slovo panu sen. dr. Herbenovi.

Zpravodaj sen. dr. Herben: Slavný senáte! Branným výborem byl mi uložen úkol velmi milý. Je mi milý proto, že věc, o které máme rozhodovat a jíž mám slavnému senátu doporučovati, je také velmi milá. Je to návrh senátorů Václava Donáta, K. Sáblíka, prof. dr. Horáčka, dr. Fáčka, dr. Franty, R. Pánka, dr. Veselého, Zavorala, Jílka, Sabaty a spol. na vydání zákona, jímž se stanoví výhody v plnění branné povinnosti. Tento zákon je naším druhým zákonem o branné povinnosti. Zákon přijatý v březnu 1919 o branné povinnosti je velmi nemilosrdný, je do krajnosti založen na demokracii a rovností, nezná, žádných výhod a úlev vojenských. Ale čas ukázal, jak jíž staří Římané říkali, že summum ius, summa saepe iniuria. Jsou případy tak křiklavé, kde úřady by byly rády lidsky vyhověly a poskytly jisté úlevy, ale nemohly tak učiniti, poněvadž neměly k tomu zákonného podkladu.

Návrh, který členové senátu přijali za svůj, je vlastním návrhem vládním, návrhem ministerstva národní obrany. Když tento návrh nedošel schválení ve sněmovně poslanecké, přijaly jej kluby koaliční za svůj, a dnes máme o něm hlasovat a přijatí jej.

Zákon o úlevách zní takto:

§ 1.

(1) Branci kteří jsou podle § 17 branného zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., povinni pravidelnou presenční službou, resp. presenční a další činnou službou podle § 61 téhož zákona a prokáží, že jsou živiteli rodiny (§ 2) nebo že jsou u nich splněny podmínky § 3, po příp. § 4, propustí se v míru v mezích odst (2) po 6měsíční činné službě na trvalou dovolenou až do té doby, co budou přeloženi do I. zálohy; nastane-li okolnost, jež by podle tohoto zákona odůvodňovala poskytnutí výhody v plnění branné povinností, teprve po nastoupení do presenční služby, propustí se dotčení branci v mezích odst. (3) na trvalou dovolenou, bude-li jím žádaná, výhoda poskytnuta a vykonali-li nejméně 6měsíční činou službu [§ 6 (2)].

(2) Dobrovolně odvedení mohou žádati za poskytnutí výhody v plnění branné povinnosti, uvedené v předchozím odstavci, jen tehdy, nestanou-li poměry, pro něž podle tohoto zákona lze žádati za poskytnutí výhody, teprve po odvodu.

(3) Z počta branců v jednom odvodním roce odvedených činnou službou povinných může býti propuštěno ročně nejvýše 4000 branců.

§2.

(1) Za živitele rodiny jest považovati:

a) jediného syna otce k výdělku neschopného nebo ovdovělé matky;

b) zemřel-li otec, jediného vnuka děda k výdělku neschopného, nebo ovdovělé báby, nemají-li žádného syna k výdělku schopného;

c) jediného vlastního neb nevlastního bratra sourozenců zcela osiřelých, jakož i jediného nevlastního bratra sourozenců otce nemajících;

d) jediného nemanželského syna neprovdané matky, nebo zemřela-li, nemanželského vnuka (se strany mateřské) děda k výdělku neschopného nebo ovdovělé báby, nemají-li jiného vnuka nebo syna k výdělku schopného.

(2) Jedinému synu, vnuku, bratru budiž na roven postaven při provádění tohoto zákona ten, jehož jediný bratr nebo všichni ostatní bratři (i nevlastní) vykonávají zákonnou presenční (další činnou) službu podle § 17, resp. § 61 branného zákona, nebo jsou mladší 17ti let, nebo jsou ke každému výdělku neschopni pro nevyléčitelnou chorobu duševní nebo tělesnou, nebo nejsou s to, aby sami vyživili osoby, jež jsou odkázány na výživy brancovu.

(3) Za neschopného k výdělku jest bez zvláštního úředního zjišťování nezpůsobilosti pokládati otce nebo děda, kteří překročili již 60. rok věku. Jinak rozhoduje o neschopností k výdělku na základě předložených vysvědčení státního úředního lékaře (dodatečná) odvodní komise, které přísluší právo naříditi osobní dostavení se k odvodní komisi za účelem prohlídky, nenabyla-li na základě předložených dokladů přesvědčení o nezpůsobilosti k výdělku, po případě není-li docíleno shody názorů v tom směru. Vyskytne-li se u odvodní komise při osobní prohlídce různost mínění o výdělečné schopnosti, budiž schopnost k výdělku přezkoumána komisí přezkoušecí. Podrobnosti upravuje nařízení.

(4) K žádosti za poskytnutí výhody podle tohoto paragrafu jest připojiti průkaz o tom, že od poskytnutí výhody v plnění branné povinnosti skutečně závisí výživa osob uvedených v odst. (1) tohoto paragrafu a že branec jest opravdu živitelem rodiny, resp. nastaly-li poměry uvedené v odstavci (1) teprve po nastoupení do presenční služby, že výživa příslušníků rodiny závisí nesporné na jeho propuštění z činné služby.

(5) Brancům, jímž bylo podle § 36 branného zákona povoleno uzavříti sňatek, nelze poskytnouti výhod v plnění branné povinnosti jako živitelům rodiny.

(6) Lze-li již předem určití, že poměry, odůvodňující poskytnutí výhody podle tohoto paragrafu, pominou v době do 1. října roku, v němž branec dokončí 24. rok věku, nelze uvedenou výhodu poskytnouti, nýbrž branci buď povolen pouze odklad presenční (činné) služby do 1. října roku, v němž nastane změna poměrů, jež odůvodňují poskytnutí výhody podle tohoto paragrafu.

§ 3.

(1) Z důvodů hospodářských lze poskytnouti výhody v plnění branné povinnosti podle tohoto zákona majitelům zděděných zemědělských usedlostí menšího a středního rozsahu (selských usedlosti), jakož i majitelům malých živností a obchodů.

(2) Za zemědělské usedlosti menšího a středního rozsahu (selské usedlosti) podle tohoto zákona jest považovati takové samostatné zemědělské podniky, jejichž majitel musí obstarávati své hospodářství sám; další podmínkou jest, že provozování takového zemědělského podniku musí tvořiti výhradné nebo aspoň hlavní povolání majitele a zároveň výhradný nebo aspoň hlavní pramen obživy pro něho a jeho rodinu.

(3) Výhody v plnění branné povinností může se dostati jen takovému majiteli zemědělské usedlosti, uvedené v předchozím odstavci, který nabyl vlastnictví k ní dědictvím a na usedlosti skutečně též sám hospodáři.

(4) Za zděděnou při provádění tohoto zákona jest považovati též usedlost, převzatou právním jednáním mezi živými, jestliže předcházející majitel mezitím umřel a usedlost by podle zákonné posloupností beztoho připadla nynějšímu majiteli, byť i jen z části.

(5) Zdědí-li branec pouze část usedlosti zemědělské, uvedené v odst. (2), a nabude-li zbývající části usedlostí právním jednáním mezi živými, jest tento způsob nabytí při provádění tohoto zákona klásti na roveň dědictví.

(6) Nabude-li dědic celé usedlostí na základě dědického ujednání zákonných dědiců, jest pokládati toto nabytí při provádění tohoto zákona za nabytí usedlosti dědictvím.

(7) Byla-li zemědělská usedlost rozdělena na několik samostatných usedlostí, a to buď za živa majitele anebo na základě posledního pořízení anebo vzájemnou dohodou dědickou může každý z dědiců žádati za poskytnutí výhody podle tohoto paragrafu, vyhovuje-li rozsah usedlostí jemu připadlé podmínkám uvedeným v odst. (2) a hospodaří-li též skutečně sám na této usedlosti.

(8) Za malé živnosti a obchody jest při provádění tohoto zákona považovati takové živnostenské a obchodní podniky, jichž výnos nedovoluje vydržování náhradní pracovní síly, takže majitel musí obstarávati podnik sám, po případě nejvýše s jedním zaměstnancem; při tom všeobecná výdělková (zárobková) daň (bez přirážek) z podniku tohoto předepsaná nesmí převyšovati částky 80 Kč ročně.

§4.

(1) Výhody v plnění branné povinností podle tohoto zákona mohou býti poskytnuty též průmyslovým a zemědělským dělníkům, na jichž výdělkové činnosti závisí sice výživa příslušníků rodiny uvedených v § 2, kteří však nevyhovují všem podmínkám, aby jim mohla býti poskytnuta výhoda v plnění branné povinností jakožto živitelům rodiny podle § 2; okolnosti, jež odůvodňují poskytnutí výhody v plnění branné povinnosti, jest prokázati obdobně podle ustanovení § 2 (4).

(2) Výhody v plnění branné povinnosti podle tohoto zákona lze poskytnouti i posluchačům vysokých škol; žadatelé musí prokázati úředními doklady, že se studiu na vysoké škole skutečně věnují nebo že studia s úspěchem vykonali, a že nežijí z důchodů svého majetku.

K tomuto odstavci sen. Svěcený a soudr, podali tuto resoluci: >Navrženým zákonem mají býti poskytnuty výhody v plnění branné povinnosti z důvodů sociálních, zvláště nemajetným posluchačům vysokých škol.

Za nemajetné posluchače vysokých škol pokládati je ony posluchače, kteří nemají vlastního majetku ani důchodů i nemohou očekávati podpory od těch, jímž uložena je vůči ním alimentační povinnost podle občanského zákona. Vnější známkou a podmínkou je, že tací posluchači odkázání jsou při získávání prospěchů, aby se mohli studiu věnovali, jednak na přímé získávání vlastní prací (kondicemi), jednak na podpory z fondů kulturních a humanitních (stipendia).

V § 5

(1) o poskytnutí výhody podle § 2, po případě § 4 (1) jsou oprávněni zakročiti příslušníci řediny uvedení v § 2 (1), po případě, jsou-li nezletilí, jejich zákonní zástupci. O poskytnutí výhody podle §§ 3 a 4 (2) jest oprávněn zakročiti branec sám.

(2) Žádosti za poskytnutí některé z výhod v plnění branné povinnosti podle tohoto zákona jest podávati u politického úřadu I. stolice místa pobytu. To je tedy politická správa. K žádostem musí býti připojeny průkazy poměrů a okolností, jež podle tohoto zákona odůvodňují poskytnutí výhody; podrobnosti upravuje nařízení.

(3) Žádosti tyto buďtež podávány jen tehdy, byl-li branec odveden, a to nejpozději do jednoho měsíce po odvodu.

(4) Nastanou-li poměry, jež odůvodňují poskytnutí výhody v plnění branné povinnosti podle tohoto zákon, teprve po lhůtě uvedené v předchozím odstavci, může býti žádost za poskytnutí příslušné výhody podána i později.

§ 6.

(1) O žádostech za poskytnutí výhody v plnění branné povinnosti podle tohoto zákona, jež byly podány ve lhůtě stanovené v § 4 (3), rozhoduje zemské vojenské velitelství místa pobytu v dohodě s politickým úřadem II. stolice; nedocílí-li se dohody, rozhoduje o těchto žádostech ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra. Totéž platí o vyřizování žádostí podaných po uvedené lhůtě až do nastoupení do presenční služby, jestliže poměry (okolnosti), odůvodňující poskytnutí výhody, nastaly teprve po této lhůtě, nebo jestliže nastaly sice již dříve, ale žadatel ospravedlní dostatečně opožděné podání. Jinak buďte žádosti po uvedené lhůtě podané zamítnuty přímo politickým úřadem I. stolice.

Výhody branné povinnosti poskytovati je poměrně dle počtu branců jednotlivým skupinám náležejícím (§§ 2, 3, 4).

(2) Je-li počet těch, u nichž jsou podle předložených průkazů a vykonaného šetření stanovené podmínky pro poskytnutí výhody v plnění brané povinnosti podle tohoto zákona splněny, takový, že nelze všem žádostem vyhověti, rozhoduje o žádostech stejného zření hodných los.

(3) Proti rozhodnutí zemského vojenského velitelství podle odst. (1) lze podati do 4 neděl ode dne doručení rozhodnutí stížnost u zemského vojenského velitelství, jež o žádostí rozhodlo, k ministerstvu národní obrany. O stížnostech těchto rozhoduje ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra.

(4) Branci, jimž byla výhoda podle tohoto zákona poskytnuta, buďtež propuštěni po 6měsíční činné službě na trvalou dovolenou až do té doby, co budou přeloženi do 1. zálohy.

Ministr národní obrany je povinen podávat každoročně v podzimním zasedání nejdéle do 31. prosince Národnímu shromáždění statistickou zprávu, jak jednotlivé skupiny branců byly výhodami poděleny.

§ 7.

(1) Žádosti těch, jíž žádají za poskytnutí některé z výhod podle tohoto zákona teprve po nastoupení do presenční služby, ačkoliv byly u nich splněny stanovené podmínky již před tím dnem, buďte, nemohou-li žadatelé dostatečně ospravedlniti opoždění podání žádosti, zamítnuty přímo politickým úřadem I. stolice.

(2) Jinak buďte takové žádosti jakož i žádosti těch, u nichž nastaly poměry odůvodňující poskytnutí výhody teprve po nastoupení do presenční služby, předloženy prostřednictvím zemského vojenského velitelství ministerstvu národní obrany, jež o nich v mezích § l (3) rozhoduje v dohodě s ministerstvem vnitra, Byla-li výhoda poskytnuta, buď dotčený branec propuštěn až do přeložení do I. zálohy na trvalou dovolenou, činí-li jeho činná služba nejméně 6 měsíců, jinak, až jeho činná služba dosáhne této výše.