Schůze zahájena v 10 hodin 25 minut.
Přítomni:
Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr Soukup.
Zapisovatelé: dr Krouský, Svěcený.
116 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři: Černý, dr Dolanský, Habrman, Aug. Novák, Staněk, Udržal, dr Vrbenský; za ministerstvo financí odborový přednosta dr Vlasák.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Zahajuji schůzi.
Udělil jsem dovolenou dodatečně za poslední dvě schůze p. sen. Lažo.
Tiskem rozdáno:
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tisk 1417. Zpráva výboru kulturního, sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se mění některé zákony o služebních poměrech učitelstva veřejných škol obecných a občanských.
Tisk 1418-1418/4. Interpelace sen. Hartla, dr Herzigové a soudr, na p. ministra vnitra ve příčině protiprávních opatření okresní správy politické ve Vrchlabí při tamnější slavnosti slunovratu.
Interpelace sen. dr Přikryla a soudr. na p. ministra školství a národní osvěty a na p. ministra veřejných prací v záležitosti stavby budov pro menšinové školy na severní Moravě.
Interpelace sen. Perthenové, dr Wiechowskiho, Löwa, A. Friedricha a soudr. na p. ministra zdravotnictví ve příčině německé školy pro ošetřovatelky v Praze.
Interpelace sen. Kiesewettera, A. Friedricha, Perthenové a soudr. na p. ministerského předsedu a p. ministra financí ve příčině úpravy odpočivného t. zv. staropensistům a jejich pozůstalým.
Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. na p. ministra školství a národní osvěty ve příčině zrušení odborných škol pro paličkování krajek v Rudohoří.
Tisk 1419. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. K. Friedricha
a soudr. ve příčině zrušení působností zákona o válečných úkonech.
Tisk 1426. Zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Dubického, Vraného a soudí stran vládního návrhu zákona o obnově prozatímního vnuceného pachtu.
Tisk 1427. Zpráva výboru národohospodářského stran usnesení poslanecké sněmovny k návrhu posl. Koudelky, Černého a soudr. na novelisaci zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n. o obnově drobných zemědělských pachtů.
Tisk 1428. Zpráva výboru živnostensko-obchodního k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu.
Tisk 1429. Zpráva, výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, jímž -se mění a doplňuje zákon ze dne 18. března 1921, čís. 130 Sb. z. a n., kterým se upravují požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém.
Tisk 1431. Návrh sen. Donáta, Sáblíka, dr Horáčka, dr Franty, dr Fáčka, Pánka, dr Veselého, Zavorala, Jílka, Sabaty a spol. na vydání zákona, jímž se stanoví výhody v plnění branné povinnosti.
Tisk 1432. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o propočítání služební doby příslušníkům československého četnictva.
Tisk 1433. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového stran usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se upravují služební požitky četnických vrchních strážmistrů, kteří jsou veliteli stanic nebo kteří konají rovnocennou službu četnickou.
Tisk 1434. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona na poskytnutí bezúročné státní zápůjčky 15,000.000 Kč na nejnutnější investice města Českého Těšína.
Tisk 1435. Zpráva výboru zdravotnického, sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní.
Tisk 1436. Zpráva výboru národohospodářského a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Berana a soudr. a návrhu posl. Adámka, Šamalíka a soudr. na změnu zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 683 Sb. z. a n. o opatření strojených hnojiv v r. 1921.
Tisk 1437. Zpráva výboru kulturního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se mění a doplňují zákony o školách obecných a občanských.
Tisk 1438. Zpráva výboru ústavně-právního a sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se všeobecně upravují právní poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Tisk 1439. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se upravují přísahy osob bez vyznání náboženského konané před soudy.
Tisk 1440. Zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslaneckej snemovny o vládnom návrhu zákona o dočasnej úprave poručenskej a opatrovnickej agendy na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.
Tisk 1441. Zpráva výboru sociálně-politického, ústavně-právního, zdravotního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se upravuje výslužné lékařů obecních a obvodních přeložených na odpočinek před účinností zákona ze dne............. kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po obecních a obvodních lékařích zemřelých před účinností zákona zprvu uvedeného.
Tisk 1442. Zpráva výboru ústavně-právního, sociálně-politického a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o sborech stráže bezpečnosti.
Tisk 1443. Zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se prodlužuje platnost ustanovení §u 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n. o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním na berní léta 1922 a 1923.
Tisk 1444. Zpráva výboru národohospodářského, ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 Sb. z. a n. o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový.
Tisk 1445. Odpověď vlády, ministra vnitra a ministra národní obrany na interpelaci sen. Hartla, dr Spiegela a soudr. a Perthenové, Kiesewettera a soudr. o událostech v Litoměřicích.
Tisk 1446. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, týkajícím se prozatímní úpravy obecního zřízení na Slovensku.
Místopředseda Kadlčák: Z předsednictva přikázáno:
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
výboru rozpočtovému:
Tisk 1346. Návrh sen. Špery a soudr. na sestátnění zemských středních škol na Moravě.
(Současně též výboru kulturnímu a brannému.)
Tisk 1347. Návrh sen. Špery a soudr. na vydání zákona o převzetí ubytování četnictva na náklad státu. (Současně též výboru brannému.)
Tisk 1298. Návrh sen. Polacha, A. Friedricha, dr Wiechowskiho a soudr. ve příčině
stabilisace mimořádných požitků státních úředníků jakož i na roven postavení staropensistů s novopensisty. (Současně též výboru sociálně-politickému.)
Výboru národohospodářskému:
Tisk 1331. Návrh sen. Fahrnera, K. Friedricha, dr Hilgenreinera, dr Herzigové a soudr. na změnu živnostenského řádu.
Tisk 1354. Návrh sen. Lisého a spol. na prominutí příspěvků na opatření strojených hnojiv obcím, okresům, župám, zemím a drobným vlastníkům půdy. (Současně též výboru rozpočtovému.)
Tisk 1353. Návrh sen. inž. Klimko a spol. na poskytnutie pomoci pohorelcom obce Ruská-Nová-Ves, okres Prešov, župa Šáriš. (Současně též výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.)
Tisk 1348. Návrh sen. Lisého a spol. na ochranu drobných pachtů.
Tisk 1350. Návrh sen. Špery a soudr., jímž se vláda vyzývá, aby přenesla dozor zvěrolékařský posud v ministerstvu zemědělství se nalézající na ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. (Současně též výboru zdravotnímu.)
Výboru iniciativnímu:
Tisk 1431. Návrh sen. Donáta, Sáblíka, dr Horáčka, dr Franty, dr Facka, Pánka, dr Veselého, Zavorala, Jílka, Sabaty a spol. na vydání zákona, jímž se stanoví výhody v plnění branné povinnosti.
Z předsednictva přikázáno podle §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n.:
Výboru sociálně-politickému: Nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. června 1922, kterým se prodlužuje působnost nařízení o zachování služebních poměrů zaměstnanců podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, čís. 20 ř. z. a zákonného čl. XXXVII. z roku 1875.
Místopředseda Kadlčák: Přikročuji k projednávání denního pořadu:
Prvním odstavcem je
1. Zpráva výboru živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu. Tisk 1428.
Navrhuji, aby byla věc tato projednána v jedině debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Je někdo proti? (Není.) Není, můj návrh jest přijat.
Zpravodajem je pan sen. Lisý. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Lisý: Vážený senáte! Statistika zahraničního obchodu byla dosud upravována jednak všeobecným zákonem o organisaci statistické služby ze dne 28. ledna 1919, jednak specielním zákonem o statistice zahraničního obchodu ze dne 18. září 1919. Tento posléze uvedený zákon byl sdělán podle vzoru starého rakouského zákona, podle něhož zjišťuje se methodou statistickou, pouze množství dovezeného zboží podle země, původu a množství vyvezeného zboží podle země určení, jakož i množství zboží provezeného, tedy průvoz; hodnota dovezeného a vyvezeného zboží nebyla dosud určována methodou statistickou, nýbrž pouhým odhadem, který prováděla vždy po uplynutí celého roku stálá komise pro určování obchodních hodnot pro statistiku zahraničního obchodu.
Tato odhadová methoda, kterou jsme převzali ze starého Rakouska, je velmi nedokonalá. V době velikého kolísání cen je skoro nemožné správně odhadnout hodnotu různých druhů dovezeného nebo vyvezeného zboží. Dále jest uvážiti, že o hodnotě zboží rozhoduje nejen druh, ale i jakost jeho, že ze statistické ohlášky o množství dovezeného a vyvezeného zboží není jakost zboží nikterak patrná a je proto velmi obtížný úkol cenové komise odhadnouti na příklad hodnotu pěti set metrických centů soukenných látek, neví-li se, kolik v tomto množství bylo látek hrubých, kolik prostředních a kolik jemných. A uvážíme-li, slavný senáte, že náš statistický seznam zboží obsahuje 2400 položek a stojí co do počtu jejich v čele ostatních států světových, že vykazuje převážnou část svých položek jako položky skupinové, a že tedy úplný výpočet statistický jednotlivých druhů zboží šel do 10.000, je viděti, že zde jsou potíže a že je nutno novou methodu zavésti při sdělávání statistiky. Základní chybou odhadové methody je také ta okolnost, že cenových průměrů, jež byly odhadnuty pro minulost, nutno používati i pro budoucnost, k níž nemají vůbec žádného vztahu, dokud se novou komisí nezjistí nové hodnoty.
Další vadou jest, že hodnoty odhadnuté stálou cenovou komisí, dovídá se veřejnost velmi pozdě. Důvody, které nás přinutily z bývalého Rakouska odhadovou methodu převzíti přes její značné nedostatky, byly velíce závažné. Převzali jsme celou organisaci statistiky zahraničního obchodu z bývalého Rakouska, neboť po převratu nebylo času luštiti obtížné theoretické a methodické problémy. Hlavní věcí bylo organisovati naši statistiku zahraničního obchodu co nejrychleji. Musili jsme upraviti bez průtahu svůj hospodářský poměr k ostatním státům, a to tím spíše, že jsme státem průmyslovým prvního řádu. Nesměli jsme prováděti experimenty s novými methodami statistickými, jejíchž funkce jsme dostatečně neznali a neměli dostatek zkušeností ani my, ani jiné státy, které teprve krátce před ukončením války k nim přešly.
Přes to jsme si byli od počátku vědomi, že jde o pouhé provisorium, které bude nahrazeno methodou lepší, jakmile budou splněny základní předpoklady takového přechodu. Methoda, která nám tane na mysli, je methoda deklarační. Methoda deklarační přenáší určité ceny dovezeného a vyvezeného zboží na dovozce a vývozce a na místa, jež jsou pověřena kontrolou údajů stran. Nepochybujeme o tom, že veliká část našich dovozců a vývozců je si vědoma velikého významu řádné statistiky zahraničního obchodu a že má jistě zájem na tom, aby tato statistika splnila co nejlépe své poslání, poskytnouti solidní základnu pro obchodní smlouvy s cizinou. Tato pohotovost celních orgánů se od převratu podstatně zvýšila. I státní úřad statistický svojí vnitřní organisací se upevnil a provádí soustavné přípravné práce, jež by zabezpečily úspěch deklarační methody. Deklarační methoda umožní nám takto uveřejňovati měsíčně nejen data o množství dovezeného a vyvezeného zboží, nýbrž také o jeho hodnotě. Tím teprve nabývá statistika zahraničního obchodu svého plného obsahu. Výhody, jež skytá methoda deklarační u srovnání s methodou odhadovou, přiměly téměř všechny význačnější státy obchodní ku přechodu od methody odhadové k methodě deklarační. Tak methoda deklarační dnes je užívána zejména v Anglii, Spojených Státech Severoamerických, v Německu, Holandsku, Itálii, ve Švýcarech, v Belgii, Polsku, Bulharsku, Řecku, Švédsku, ve Francii při dovozu, v Kanadě, Austrálii, Egyptě, ve Spojených Státech Jihoafrických, v Britské Indii, jakož i v jiných státech.
Vláda při zjišťování hodnot rozhodla se upustiti od methody odhadové a zavésti methodu deklarační. Zavedením methody deklarační při statistice zahraničního obchodu nevzniknou státu žádné výdaje. Ohrada nákladů na tuto statistiku byla jako dosud hlavně dána statistickými poplatky. Naproti tomu není pochyby o dalekosáhlých výhodách, které plynou z řádné statistiky zahraničního obchodu, jenž je zrcadlem a zároveň páteří dobré obchodní a finanční politiky státu. Novela zákona umožňuje nám rychlejší a včasnou orientací o hodnotě dovezených a vyvezených statků, bez nichž není myslitelná ani příprava k novým obchodním smlouvání, ani úsudek o funkci smluv již uzavřených. Posavadní způsob zjišťování hodnot našeho zahraničního obchodu této možnosti neskytá a není tudíž s to splniti nejdůležitější požadavky, jež klade obchodní a finanční politika našeho státu na statistiku zahraničního obchodu.
Proto vláda podala návrh zákona o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu na podkladě methody deklarační a opravila v této methodě menší nedokonalosti zákona dosud platného. Osnova byla podána v souhlase s interesovanými kruhy a doporučena výborem statistické rady státní. Osnova byla zevrubně projednána a schválena obchodní politickou komisí a Sdružením obchodních a živnostenských komor a ostatních komisí zastoupených v hospodářských korporacích, jako jsou Korporace obchodní a zasílatelské, zemědělských rad a Ústředních svazů průmyslových.
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh dne 20. června t. r. ve své 250. schůzi. Živnostensko-obchodní výbor senátní projednal tento vládní návrh a usnesení poslanecké sněmovny dne 11. července 1922, schválil je a doporučuje vysokému senátu ke schválení. Konstatoval však, že znění paragrafu v rozdaném tisku 1381 neodpovídá skutečnému usnesení poslanecké sněmovny, ježto usnesení poslanecké sněmovny znělo v paragrafu 11.: >Provedením tohoto zákona, se pověřuje předseda vládyv dohodě s ministry obchodu, financí, železnic, pošt a veřejných prací.<
Slova >a veřejných prací< byla škrtnuta teprve dodatečně po schválení senátu, tedy neprávem. Ježto je potřebí souhlasného usnesení obou sněmoven, navrhuje živnostensko-obchodní výbor senátu, aby znění §u 11 bylo původní, to jest, aby znělo: >Provedením tohoto zákona se pověřuje předseda vlády v dohoděs ministry obchodu, financí, železnic, pošt a veřejných prací,< Končím.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Rozprava je skončena, budeme hlasovati. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou, Budeme podle toho postupovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty v usnesení poslanecké sněmovny, obsažené v tisku číslo 1381, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímá se ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.
Má pan zpravodaj nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Lisý: Ano. V § 11, v předloze zákona čís. 1381 schází slova: >a veřejných prací<. Navrhuji, aby ta slova >a veřejných prací< byla tam vložena.
Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, i s opravou navrženou p. zpravodajem, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jsou přijaty také ve čtení druhém, i s navrženou opravou, čímž jest tento odstavec denního pořadu vyřízen.
Přistoupíme k následujícímu, to jest
2. Zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se prodlužuje platnost ustanovení §u 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n. o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním na berní léta 1922 a 1923. Tisk 1443.
Navrhuji, aby věc tato projednána byla v jediné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh můj jest přijat.
Zpravodajové jsou: za výbor ústavně-právní pan sen. Lukeš, za výbor rozpočtový pan sen. dr Karas.
Uděluji slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní panu sen. Lukešovi.
Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Po převratu, jak známo, stouply přirážky k přímým daním samosprávných korporací mírou převelikou. Příčinou tohoto stoupnutí přirážek bylo jednak zanedbání komunálních otázek následkem dlouho trvající války, jednak však též bylo to sociální zlepšení zaměstnanců samosprávných korporací. Poněvadž příliš vysoké přirážky samosprávných korporací brzdily jakékoliv podnikání a přímo jej ohrožovaly, obmezila vláda zákony do jisté míry ukládání a povolování přirážek, jak pokud se týká obcí, tak i zemí. Přirážky pouze do určité výše mohou obce bez souhlasu nadřízených instancí povolovati, a rovněž pokud se týká zemí předkládají se nyní rozpočty vládě ke schválení, která si přivlastňuje právo po případě vysoké přirážky zemské snížiti.
Bylo tedy úmyslem podnikání hájiti, a za tím účelem byly pojaty do zákona o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním z 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., ustanovení, a to v §u 32, že výdělková daň podle hlavy zákona o osobních daních ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. na berní léta 1920 a 1921 předepsaná nesmí s válečnými přirážkami, jakož i se všemi přirážkami samosprávných svazků činit více než 80% čistého výnosu onoho obchodního roku, který jest podkladem pro vyměření daní. Pokud by byl předpis vyšší, sníží se předepsaná daň státní včetně válečné přirážky a přirážek samosprávných svazků poměrně.
Toto ustanovení zákona platilo pouze pro rok 1920 a 1921 a myslelo se v době, kdy vláda podala osnovu citovaného zákona, že zákon o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním bude mocí klásti hráz obecním přirážkám tím, že obmezí právo jich povolováním a následkem toho že zabezpečí podniky proti příliš vysokým přirážkám. Pokud se týká obcí, do jisté míry se to skutečně stalo, neboť obce jsou povinny k vymáhání přirážek přes 100% domáhati se schválení nadřízených úřadů, při vyšších přirážkách pak finančních úřadů.
Avšak jsou zde též přirážky zemské a okresní a poněvadž tyto mohou býti dosud povolovány v míře ne aspoň zákonem omezené, viděla se vláda v zájmu podniků a k jich ochraně nucena, aby platnost citovaného ustanovení §u 32 prodloužila též na berní léta 1922 a 1923. To jest účelem tohoto zákona, resp. osnovy zákonné, která obsahuje pouze jeden článek.
Jako referent ústavně-právního výboru navrhuji slavnému senátu, aby osnova tohoto zákona tak, jak je navržena a poslaneckou sněmovnou schválena, byla též slavným senátem přijata.
Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu sen. dr Karasovi.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Osnova zákona, jímž se prodlužuje platnost §u 32 obecního finančního zákona na rok 1922 a 1923 má své důvody národohospodářské, proč nelze připustiti, aby přirážky u podniků veřejně účtujících byly ad infinitum stupňovány. Při restrinkci těchto podniků nastává restrinkce státních daní a státních přirážek válečných a pak restrinkce autonomních přirážek. Tedy státních financí dotýká se osnova tato potud, že daně budou v určitých případech restringovány. Z důvodů národohospodářských je naprosto nutno uchrániti podniky tyto před nepřiměřeným zdaněním, neboť byly by vydány nebezpečí, že by veškeré zisky jejich padly na veřejné zdanění. Osnova má platnost ještě o dvě léta dále do budoucnosti, a vláda doufá, že během dvou let budou finance obecní definitivně upraveny, a proto tedy prodlužuje platnost §u 32 ještě na 2 další léta.
Výbor rozpočtový právě z důvodů, o kterých jsem se již zmínil, navrhuje slavnému senátu, aby tato osnova zákona, schválená již poslaneckou sněmovnou, byla také přijata slavným senátem.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Rozprava je skončena, budeme hlasovati. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se).
O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formulí míním dáti hlasovati najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) - Nejsou.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a vyznačeném v tisku čís. 1393 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.
Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Karas: Ne.
Místopředseda Kadlčák: Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém, čímž tento odstavec denního pořadu je vyřízen.
Přistupujeme ke třetímu odstavci denního pořadu, jímž je:
3. Zprávy výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona na poskytnutí bezúročné státní zápůjčky 15,000.000 Kč na nejnutnější investice města Českého Těšína. Tisk 1434.
Navrhuji, aby věc tato projednána byla v jediné debatě, a to ve lhůtě jedné hodiny
se stanovením řečnické lhůty na 10 minut pro jednotlivého řečníka.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To jest většina. Návrh můj jest přijat.
Uděluji slovo zpravodaji p. sen. Klečákovi.
Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Rozdělením tolik krásného Těšínská mezi republiku Československou a stát Polský, kteréžto rozdělení na drahnou dobu zůstává bolestnou ranou pro nás, rozděleno bylo též hlavní město Těšínska, samotný Těšín. Co někdy náleželo po celá staletí ku státu Českému, později státu Rakousko-Uherskému, to rozděleno a sice tak důkladně, že našemu státu nastala povinnost podati rychle Českému Těšínu pomocnou ruku, aby týž nezakrněl, nýbrž mohl růsti. Pro Český Těšín nutno vybudovati nejnutnější zařízení, aby tak naše občanstvo nemusilo se každodenně doprošovati určitých ohledů se strany polské.
Za tím účelem podán byl vládou republiky Československé návrh zákona na poskytnutí bezúročné státní zápůjčky 15 mil. Kč na pořízení nejnutnějších investic města Českého Těšína. Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé ve schůzi konané dne 28. června schválila navrženou osnovu zákona beze změny.
Rozpočtový výbor senátu Národního shromáždění republiky Československé projednav usnesení poslanecké sněmovny, doporučuje slavnému senátu ke schválení navrhovaný zákon u vědomí toho, že přijetím jeho vykoná se jenom povinnost vůči Českému Těšínsku. Prosím o schválení navrženého zákona. (Souhlas).
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo panu sen. Linkovi.
Sen. Link (německy): Slavný senáte! Touto předlohou má městu Českému Těšínu býti povolena bezúročná půjčka 15 milionů korun. Město Těšín s veškerým obyvatelstvem bylo nesmírně těžce poškozeno. Když ve východním Slezsku byla vytvořena hranice mezi Polským Těšínem a Českým Těšínem, rozděleno bylo město ve dva díly. Většina obyvatelstva s městskými budovami, různými městskými úřady připadla Polskému Těšínu a část budov a úřadů Českému Těšínu, nastalo tedy nesmírné poškození. Město Český Těšín nemá nyní hřbitova, nemá porážek, není tu škol, zařízení pro osvětlování jest rozděleno, část budov jest v Polském Těšíně a část v Českém Těšíně, Vidíme tedy, jaké neštěstí způsobili diplomaté, správcové států na obou stranách, na straně polské i československé. Přejeme si tedy, aby se tyto věci brzo změnily. Stav tento jest zhola nemožný. Jak chce obyvatelstvo žíti, když ulicí prochází hranice? Dělníci pracovali dříve naproti v Polském Těšíně a nemohou tam již docházeti, kladou se překážky v cestu a veškeré obyvatelstvo má největší potíže. Jsme tedy proto, aby městu Českému Těšínu tato půjčka byla povolena, přáli bychom si však, aby také ostatní potíže byly brzo odstraněny, aby obyvatelstvo hospodářsky zase mohlo držeti stejný krok. (Souhlas na levici).
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Rozprava je skončena. Přeje si pan zpravodaj slovo?
Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Kolega sen. Link naznačil, jaké potíže má Český Těšín pokud se týká jak úřadů, tak i určitých důležitých složek potřebných k rozvoji města i spokojenosti občanstva. Bylo při tom řečeno, že toto rozdělení nebylo zrovna dvakráte diplomatickým tahem. My to uznáváme, ale že bychom pomohli Českému Těšínu tím, že bychom poukazovali na mezinárodní smlouvy, které přivodily rozdělení Těšína na část českou a část polskou, o tom pochybuji. Stát náš resp. vláda ocenila a uznává, že je třeba Českému Těšínu podati pomocné ruky. Vláda pomocnou ruku podává. Poslanecká sněmovna návrh zákona již schválila a záleží jenom na senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo jim schváleno. Uznáváme, že těch 15 mil. Kč na.vybudování všeho toho, co nám v Českém Těšíně schází, nestačí, ale když se vžijeme do finanční situace našeho státu, musíme přece jenom obnos 15 mil. Kč považovati za velmi slušný, ano za takový, kterým je možno alespoň z části odstraniti závady, s kterými se v Českém Těšíně shledáváme.