Stát béře tu záruku na sebe jaksi proto, poněvadž tam bude také investovati své peníze. Zákonem má se povoliti obnos až do 40,000.000 Kč, který právě má býti povolen, jednak na zařízení těch filiálek, jednak na umožnění, aby mohly ty úvěrní operace zahájiti. Tím také stát je pak oprávněn vyhraditi si zvláštní dohled vůči těmto filiálkám, kterýžto dohled je v zákoně ve více ustanoveních podrobně označen. Zejména vykonávati bude ministerstvo financí dohled pokud se týká představenstva, jež bude jmenovati a pak stanoví úrokovou míru; rovněž rozhoduje o výši zařizovacích výloh. Konečné jen se svolením ministra financí může se uložiti reservní fond v nemovitostech. Dále vyhrazuje se ministerstvu financí dohled nad obchody dotyčných filiálek a dozorčí a schvalovací právo, pokud se týká těchto obchodů.

Co se týče ostatních zemských úvěrních ústavů, vykonávají tato práva zemské výbory, resp. zemské správní výbory a jen v omezené míře vláda. Pokud se však týká filiálek jmenovaných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, které mají býti zřízeny, bude dohled vlády resp. ministerstva financí daleko účinnější, ale to právo si musilo a mohlo ministerstvo vyhraditi proto, poněvadž tam chce stát své peníze na nízký úrok na delší dobu uložiti.

Poněvadž zákon tento jest v celku dobrý a účelem jeho jest poskytovati levný úvěr těm, kdo úvěr hledají, doporučuje ústavně-právní výbor slavnému senátu, aby návrh zákona o rozšíření působnosti zemských úvěrních ústavů na Slovensko a Podkarpatskou Rus jak jest obsažen v tisku senátu 1370 byl též senátem schválen.

Místopředseda dr Soukup: Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Zimák.

Zpravodaj sen. Zimák: Slavný senáte! Slovensko a Podkarpatská Rus iste s potešením privíta tento zákon, ktorým má sa dostať Slovensku a Podkarpatskej Rusi takých peňažných ústavov, ktoré nebasírujú čiste na výdelkárstve. Jedná sa tedy o to, aby produktívní živle na Slovensku a Podkarpatskej Rusi nadobudli finančnej podpory. Až dosiaľ basíruje peňažníctvo na Slovensku a Podkarpatskej Rusi na špekulatívnom provisijnom obchodovaní. Sama vládna dôvodová zpráva uvádza, že 25%ný úrok nie je na Slovensku a Podkarpatskej Rusi zvláštnosťou. (Sen. Matuščák: To je třeba pokutovat!) Podla maďarského zákona je prípustné žiadať takýto úrok. Spekulanti využívajú finančných ťažkostí do tej miery, že žiadajú až úrok 90% na pôžičky, ktorých má byť použité na podniky produktívné. Tým sa vysvetluje, že príemyslové podnikanie na Slovensku a Podkarpatskej Rusi je v zárodku udušené. Drobný ľud nemôže ukojiť svoj hlad po pôde, hatí sa prevádzanie pozemkovej reformy, lebo doterajšie bankovně úrady nepožičiávajú na dlhšiu dobu ani jednotlivcovi ani družstvám. (Sen. Matuščák: Odkiaľ má mať malý člověk úvěr, keď mu banky nič nepožičajú!) Práve preto sa tvorí zákon, aby bolo umožnené, aby malý člověk si mohol vypožičať. Je samozrejmé, že tento dnešný systém bankovníctva pôsobí tiež na bytovú núdzu, ačkoliv by československé peňažné ústavy maly v prvom rade tuto otázku riešiť v zaujme konsolidácie hospodárskej, politickej aj národnej.

Rozpočtový výbor vzal tiež v úvahu tu okolnosť, že v doterajších neustálených pomeroch zdržovala by sa dobrá vec, keby sa mohly sriadzovať celkom nové ústavy peňažné, ktoré by vyžadovaly dlhšiu dobu k organisácií a vývinu, než by sa staly všeobecne prospešnými. Preto sriadenie filiálok ústavov osvedčených, ako je Zemská banka v Prahe a Hypotečná banka česká, víta sa na Slovensku. (Sen. Matuščák: Máme viac bank, než obuvnických dielieň!) Kolega tomu nerozumie, čo je Hypotéčná banka a nevie, že terajšie banky na Slovensku pracujú ešte na základe maďarských zákonov. (Sen. Matuščák: Pusťte priemysel, podporujte továrne! Místopředseda dr Soukup zvoní.)

Je třeba vynajsť na to medicínu, jak by sa mohol ten priemysel pozdvihnúť, ale zrovna tieto ústavy májů ten účel, aby priemysel na Slovensku sa pozdvihol. Je to tedy predloha, ktorú menom rozpočtového výboru môžem co najvrelejšie slavnému senátu doporučiť ku schváleniu v plnom znení tak, jak ju schválila poslanecká snemovňa.

Taktiež doporučujem ku scháleniu resolúcie v tlačovej zpráve uvedené, ktoré sledujú ciel, aby tiež boly čím skôr filiálky sriadené a aby tiež slovenskí činitelia získali primeraného vlivu na pôsobenie týchto filiálok.

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan sen. dr Heller.

Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Co se týče předložené osnovy zákona, o které se nyní máme usnášeti, nemůžeme pro ni hlasovati, a to z těchto důvodů: Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi mají býti zřízeny filiálky České hypoteční banky, České zemské banky, a jak se domnívám, také úvěrních ústavů na Moravě a ve Slezsku, a tyto filiálky mají míti za účel opatřovati tam lidem laciný úvěr. Po zkušenostech, které jsme zde s těmito úvěrními ústavy zažili, pochybujeme, že budou moci takovéto úvěry dávati. Obzvláště selhala v této příčině úplně Česká zemská banka, která by byla k tomu povolána, aby napomáhala našim obcím v nynější bídě a obzvláště jedná-li se o půjčky na zvelebení činnosti stavební. Podmínky, za kterých Česká zemská banka tyto půjčky poskytuje, jsou takové, že obce naprosto z toho nemohou míti prospěchu - alespoň naše německé obce, jak tomu jest u vás, zdali tu jsou jiné podmínky anebo zdali jest věc lehčí, nevím, tu nemohu mluviti ze zkušenosti - ale u nás stanoví se podmínky takto: přepočítací kurs jest nesmírně nízký, obec tedy ztrácí předem 10, 12 až 14% na přepočítacím kursu. Potom žádá Zemská banka, aby tyto papíry, které vydá - nedává peníze, nýbrž dlužní úpisy - byly převzaty, aby se obce staraly o to, aby někdo tyto dlužní úpisy převzal. Dlužní úpisy však musí zůstati 2 roky uzavřeny v pokladnách banky, nesmějí býti dále zcizeny. To se děje v zájmu udržení kursu, aby nepřišly na trh a nestlačily kurs. Tomu naprosto rozumíme, ale takovýchto papírů nelze se zbaviti. To jsou ty zápůjčky, které Zemská banka má poskytovati za záruky vlády na základě zákona o zvelebení stavebního ruchu. Přirozeno, že když těchto papírů, které dva roky mají býti uzavřeny, obce se nemohou zbaviti, poněvadž tyto papíry jíž předem mají nesmírnou ztrátu kursovní, nejsou tyto papíry s to, aby podporovaly činnost stavební. Naše obce nemohou jich potřebovati a jich odebírati.

Nyní chcete jíti na Slovensko a chcete tam pomáhati malému člověku, malému zemědělci, při pozemkové reformě, při získávání půdy, K tomu dle našeho názoru nehodí se tyto stávající banky, které půjčují peníze za tak obtížných a těžkých podmínek. Hypoteční banka dává peníze sotva do ²/₅ hodnoty. To známe, všechny podmínky, které se tu kladou, jsou takové. Úroková míra jest nižší, ale výše úvěru jest tak malá, že dotyčný naprosto neví, co s penězi počíti. Následkem toho nejsou tyto filiálky způsobilými, aby tam pomohly zemědělství, sedlákům, malým lidem, a z tohoto důvodu budeme hlasovati proti zákonu.

Ale přihlásil jsem se nyní k řeči z jiného důvodu, a sice proto, abych jménem své strany co nejrozhodněji protestoval proti jednání ve dnešním sezení. Schůze byla přerušena na ¹/₂ hodiny, aniž by slovem byl navázán styk s oposicí, i zůstala přerušena 1¹/₂ hodiny, aniž by se nám vůbec řeklo, o co se jedná. Oklikami, postranními cestami jsme se dozvěděli, o co se jedná, oficielně však nedozvěděli jsme se slova.

Pánové, to jest jednání, které v žádném parlamentě na celém světě není možné, jest to bezohlednost, kterou sobě nadále nedáme líbiti. Oposice v parlamentě není něčím, co lze jednoduše pomíjeti, posaditi jednoduše ven na chodbu a do restaurace a nechat tam čekati jako sluhy, jako podomky, jako hloupé kluky, až je zase potřebujeme. (Sen. Link [německy]: Co upekli? Nic!) To je mi lhostejno, a kdyby to byl nejlepší zákon, který chtěli vytvořiti. Nejde v tomto případě o věc, nýbrž o formu. Musíte jako vzdělání lidé vůči nám také zachovávati formu, nesmíte nás opomíjeti a takto s námi jednati jako s kluky. To prosím vezměte na vědomí. (Výkřik sen. dr Mareše.) Že pan kolega Mareš toto jednání schvaluje, nic se nedivím. Hodí se to k jeho ostatnímu chování. Myslím však, že mezi pány budou přece také ještě jíní, kteří tomu porozumí, že není přípustné oposici takovýmto způsobem opomíjeti. Žádám pány, aby napříště takovéhoto jednání zanechali, neboť jest nepatřičné. Není přípustno, aby se s námi jednalo jako s hloupými chlapci, abyste nás posílali ven a zase přivedli, jak se vám to hodí. Takového práva nemá žádné předsednictvo, a proto jest to nedemokratické a neparlamentární a v žádném parlamentě možné. Proto prosím, aby napříště takto nebylo jednáno, nýbrž abyste nám, dříve než něco takového máte na mysli, řekli, co chcete. Nebudeme proti tomu míti žádných námitek, tomu již rozumíme, ale ohrazujeme se co nejrozhodněji proti ponižující formě, liteře jste užili a která nakonec nesnižuje nás, nýbrž také vás a celý parlament. A proto prosíme ještě jednou, abyste příště již takto nejednali, poněvadž bychom jinak z toho museli vyvoditi své důsledky. Prosím, abyste na to měli zřetel; není to prázdnou hrozbou, nemá to znamenati nic více, nežli že se s námi má jednati jako se vzdělanými lidmi, jak se hodí pro lidi, kteří zacházejí s jinými vzdělanými lidmi. Vyprošujeme si od vás takovéto jednání a doufáme, že se takovéto případy jako dnes již nepřihodí. (Souhlas a potlesk na levici.)

Místopředseda dr Soukup: Slovo má pan zpravodaj sen. Lukeš.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Jak jsme viděli Z konce prohlášení pana předřečníka dr Hellera, nebylo účelem, proč se k slovu přihlásil, předloha resp. debata o této předloze, nýbrž něco jiného. Proto také na to obviňování předsednictva senátu odpovídati nebudu, poněvadž to je věc presidia.

Pokud se týká předlohy samé, chci jen několika slovy odpověděti. Účelem hypotekárních bank nebo komunálních bank nikdy nebylo a není podporovati stavební ruch. Za tím účelem nebyly zřízeny zemské úvěrní ústavy zemskými sněmy. Účel jejích je zcela jiný, totiž poskytovati těm, kteří potřebují, úvěr na hypotéky resp. obcím, komunám, silničním výborům a v poslední době též na účely elektrisační, meliorační a železniční.

Pan kolega dr Heller mluvil však jen, že se tím nezvedne ten stavební ruch (Sen. dr Heller: Ale ne!) ani u nás, ani na Slovensku. Tyto ústavy byly právě zřízeny k tomu, aby poskytovaly laciný úvěr a nikdo nemůže popříti, že skutečně laciný úvěr poskytují. Pan kolega Walló byl ale v tom omylu, že jest to jako u akciových bank, že budou půjčovati na vysoký úrok. To není pravda, to jsou ústavy nevýdělečné. (Sen. Walló: Já se toho obávám, že stát náš 8% platí! Jak jim můžete slibovat, co na Slovensku nemůžete vykonat! Já se bojím, poněvadž v hospodářských věcech jsme se vždy ve vás zklamali! Nemáme k tomu důvěry!) Právě proto jim dává stát peníze na laciný úrok, a sice budou platit nejvýše 4% tyto filiálky státu z těch peněz, které tam stát chce vložit, až do výše 40 milionů, aby mohli lacino půjčovati. Následkem toho, když se dají filiálkám peníze na tak nízký úrok, jest to velikým dobrodiním pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, poněvadž filiálky z těchto laciných peněz budou mocí poskytovati laciné úvěry.

To byl tedy omyl a tím se opravuje tvrzení pana sen. dr Hellera, ačkoliv jeho úmysl patrně nebyl polemisovat s tímto zákonem, nýbrž říci něco jiného.

Z toho důvodu nemám nic jiného uvésti, nežli, aby slavný senát přijal osnovu tak, jak byla poslaneckou sněmovnou usnesena.

Místopředseda dr Soukup: Debata je skončena, přikročíme k hlasování. Prosím, abyste zaujali místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou. Námitek není. (Nebyly.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem i úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, osnova zákona, se přijímá ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilností přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů, zda mají nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Lukeš: Nejsou.

Zpravodaj sen. Zimák: Nikoliv.

Místopředseda dr. Soukup: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se také ve čtení druhém.

Nyní budeme hlasovati o resolucích výboru ústavně-právního a rozpočtového.

Kdo s těmito resolucemi souhlasí, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Obě revoluce se přijímají.

Vážený senáte! Pan sen. dr Heller učinil velmi důtklivou výtku, jak presidiu, tak i také stranám koaličním, že s jistým, despektem přikročili k odročení schůze na půl hodiny a že tím stoupenci pana dr Hellera plným právem mohli v tom spatřovati jistý úmysl ponížení. Prosím, aby bylo vzato na vědomí, že jak presidia, tak celé koalice bylo naprosto daleko jakýmkoli způsobem i formálně se dotknouti citů pánů se strany kol. dr Hellera. Celá situace byla taková, že v posledním okamžiku byl vznesen podnět, aby osnova zákona, která byla v poslanecké sněmovně vzata zpět, byla ještě teď projednána dodatečně v senátě. Byl zde předpoklad, že bez debaty dojde ve schůzi koalice k dohodě a že hned potom bude možno svolati konferenci klubovních předsedů a tam o věcí referovati, aby všichni předsedové klubovní mohli se vyjádřiti a vysloviti souhlas nebo nesouhlas s touto proposicí.

Kromě očekávání se stalo, že jednání toto se protáhlo, a že na konec k nijakému cílí nevedlo. Teprve potom, pánové, když toto bylo konstatováno, bylo možno znovu zahájiti plenární schůzi senátu. Snahou presidia bylo, aby o tomto postupu učinilo sdělení na konec schůze před oznámením denního pořadu schůze příští. A také by bylo zcela určitě k tomuto oznámení došlo, takže tím mohly by se výtky pana kolegy Hellera státi bezpředmětnými a presidium by bylo bývalo těžce neslo, kdyby z takového nějakého čistě formálního nedorozumění byly vyvozeny jakékoliv konsekvence, které jsou daleky jak presidia senátu, tak celé koalice, která je zde v tomto senátě zastoupena. Prosím, aby toto sdělení bylo vzato na vědomí.

Sděluji, pánové, že pro schůzí ve čtvrtek a pátek se omlouvá pan sen. dr Schmidt.

Do kulturního výboru vstupuje za sen. dr Reyla pan. sen. dr Stojan, do výboru iniciativního nastupuje na místo sen. Hucla sen. Lukeš, do výboru ústavně-právního za sen. Hucla sen. Slavík.

Navrhuji, aby příští schůze konala se ve čtvrtek dne 13. července 1922 o 10. hodině s tímto

Prosím p. senátního tajemníka, aby jej přečetl.

Zástupce senátního tajemníka dr Bartoušek (čte):

1. Zpráva výboru živnostensko-obchodní-ho o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu. Tisk 1428.

2. Zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, jímž se prodlužuje platnost ustanovení §u 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n. o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním na berní léta 1922 a 1923. Tisk 1443.

3. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona na poskytnutí bezúročné státní zápůjčky 15,000.000 Kč na investice města Českého Těšína. Tisk 1434.

4. Zpráva výboru národohospodářského a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran návrhu posl. Rudolfa Berana a soudr., Josefa Adámka, Josefa Šamalíka a soudr. na změnu zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 683 Sb. z. a n. o opatření strojených hnojiv v roce 1921. Tisk 1436.

5. Zpráva, výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o prozatímní úpravě poručenské a opatrovnické agendy na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Tisk 1440.

6. Zpráva výboru sociálně-politického a ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, ktorým sa všeobecné upravujú právné pomery medzi zamestnávateľmi a zamestnancami na Slovensku a Podkarpatskej Rusi. Tisk 1438.

7. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona o propočítání služební doby příslušníkům československého četnictva. Tisk 1432.

8. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, jímž se upravují služební požitky četnických vrchních strážmistrů, kteří jsou veliteli stanic (okresů) nebo kteří konají rovnocennou službu četnickou. Tisk 1433.

9. Zpráva výboru ústavně-právního, sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona o sborech stráže bezpečnosti. Tisk 1442.

10. Zpráva výboru národohospodářského stran usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. J. Dubického, Jos. Vraného, Nejezchleb-Marchy a soudr. a vládního návrhu zákona o obnově prozatímního vnuceného pachtu. Tisk 1426.

11. Zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny stran návrhu posl. J. Koudelky, Ant. Černého a soudr. na novelisaci zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n. o obnově drobných zemědělských pachtů. Tisk 1427.

12. Zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 18. března 1921, čís. 130 Sb. z. a n., kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém. Tisk 1429.

13. Zpráva výboru národohospodářského, ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 8. března. 1920, čís. 329 Sb. z. a n., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový. Tisk 1444.

14. Zpráva výboru sociálně-politického, ústavně-právního, pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, kterým se upravuje výš luzné lékařů obecních a obvodních přeložených na odpočinek před účinností zákona ze dne....... čís...... Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po obecních a obvodních lékařích, zemřelých před účinností zákona, zprvu uvedeného. Tisk 1441.

15. Zpráva výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu, sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona, ze dne 15. dubna 1920, čís. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní. Tisk 1435.

16. Zpráva výboru kulturního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, jímž se mění a doplňují zákony o školách obecných a občanských. Tisk 1437.

17. Zpráva výboru kulturního, rozpočtového a sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, jímž se mění některé zákony o služebních poměrech učitelstva veřejných škol obecných a občanských. Tisk 1417.

18. Ústní zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, kterým se mění řád volení v obcích. Tisk 1403.

19. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, o prozatýmnej úprave sriadenia obcí na Slovensku. Tisk 1446.

20. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se upravují přísahy osob bez vyznání náboženského, konané před soudy. Tisk 1439.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.) Námitek není.

Končím schůzí.