Pátek 30. června 1922

Akcionářům ani majitelům priorit nestane se žádná újma, neboť v koncesní listině stojí výslovně, že stát může vykoupiti tuto dráhu kdykoliv v průběhu posledních sedmi let, pří čemž musí zazbepečiti aspoň minimální rentu 5%ní. Ale dnešní průměrná renta v posledních pěti letech obnáší ještě méně než minimální renta. Tedy akcionářům se naprosto žádná hmotná újma nestane, ježto stát použil jen svého práva, kterého použíti mohl,

Z toho je viděti, že sestátnění této dráhy - její výkup - je pro náš stať velice výhodný, Koncesionářům křivda se nestane a s čistým svědomím tudíž a s vyslovením uznání vládě, že s touto předlohou přišla, můžeme předlohu schváliti.

V §u 16 se praví, že státní správa se má pustiti do vyjednávání o převzetí dráhy Ústecko-Teplické 1. ledna 1923, po případě ještě dříve dohodou se společností. Tato dohoda nemá znamenati, že by státní správa snad měla zaplatiti společnosti ještě více, nežli podle koncesní listiny má právo žádati, nýbrž znamená, abychom se vyhnuli dlouhým jednáním, že má býti umožněno v některých případech vyjití vstříc společností, a státní správa dostane tudíž generální zmocnění, aby při projednávání této předlohy s největší ochotou a benevolencí společnosti vyšla vstříc.

Ze všech těchto důvodů rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu, aby předlohu tuto laskavě schválil. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Zahajuji debatu a udělují slovo panu sen. dru Hellerovi.

Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Jménem klubu německých sociálně-demokratických senátorů podávám toto prohlášení:

Připojujeme se plně k prohlášení, které učinil poslanec Čermák jménem naších soudruhů v poslanecké sněmovně.

V podrobnostech vytýkáme, že veškeré výtky, které byly činěny proti způsobu jednání v poslanecké sněmovně, hodí se v stejném rozsahu také pro senát, Také nám není dán čas, abychom předlohy prostudovali a projednali; také proti našim čistě věcným návrhům se používá, bezohledným způsobem formálního práva většiny, a tak pravý smysl demokracie je obrácen v opak.

K tomu všemu přistupuje, že senát stále více klesá na pouhý hlasovací stroj, že se většina neodvažuje věcně zkoušeti a měniti usnesení poslanecké sněmovny. Senát tímto jednáním přivádí sám sebe stále více ad absurdum a dokazuje sám svou zbytečnost. Po měsíce trvající nečinnosti také zde se promrskávají důležité zákony v převelkém počtu v několika hodinách, zkrácené Tížení, které podle jednacího řádu mělo by býti výjimkou, stává se pravidlem.

My však máme proti způsobu porad o sestátnění Ústecko-Teplické dráhy ještě své zvláštní stížnosti. Konstatujeme předem, že zásadně jsme přívrženci sestátnění soukromých drah, i když tím našemu hledisku - socialisací - žádnou měrou se nevyhovuje. Přes to považujeme sestátnění proti soukromému podniku za menší zlo. Avšak žádáme, aby při sestátnění v nejširším rozsahu byla zachována nabytá práva zřízenců všech kategorií a aby sestátnění se nestalo nástrojem počešťování.

Toto naše stanovisko jsme co nejrozhodněji zastupovali jíž při poradě o zákonu o převzetí soukromých drah do státního provozu a v prosinci 1920 v konferenci klubovních předsedů senátu dostalo se nám od tehdejšího ministra železnic Burgera a síran většiny ujištění, že před převzetím Ústecko-Teplické a Buštěhradské dráhy do státní správy budou navázána vážná vyjednávání s německými stranami, Resoluce naších soudruhů, která byla v poslanecké sněmovně přijata všemi stranami, vyslovuje smysl této dohody ještě jasněji v tom směru, že vyjednávání mají míti za cíl dohodu.

Tento slib, kterým je vázána také nynější vláda, byl zrušen. Pokus o sestrojení rozdílu mezi >převzetím do státní správy< a >sestátněním< jeví se, uvážíme-li účel dohody, jako nemotorný manévr k zastření nedodrženého slova. Těchto dohod zúčastnil se také tehdejší ministr železnic jako vůdce své strany a souhlasil s nimi, a tak před celým světem konstatujeme zrušení daného slova vládou a stranami většiny a z toho plynoucí jejich smluvní neschopnost. (Potlesk na levici.)

Varujeme vládu, aby při provádění zákona neužívala oněch method, kterých používala při jiných železničních tratích proti německým zřízencům. Nejmenší pokus dotknouti se v jakémkoli směru nabytých práv zřízenců, vyvolá s naší strany, především ale se strany zřízenců samotných odpor, na němž ztroskotají i bezohledně použité násilné prostředky tohoto státu. Zřízenci Ústecko-Teplické dráhy, jak to tehdejší ministr železnic Burger výslovně uznal, plnili svou povinnost vždy příkladným způsobem. Jsou oprávněni žádati, aby také jejich práva byla respektována.

Proti methodám brutálního násilí, zrušeného slova a porušení práva, kterých užívá vláda a strany většiny, nechceme my, kteří nemáme demokracii stále v ústech, ale kteří demokraty jsme, použíti prostředků, jež by také v této sněmovně mohly vésti většinu k tomu, aby postupovala způsobem, který vznešenou zásadu demokracie vláčí blátem.

Konstatujíce ještě jednou spáchanou věrolomnost a zrušení daného slova, vyslovujíce svou ošklivost nad tímto jednáním, prohlašujeme, že se další porady a usnesení o této předloze zákona nezúčastníme. (Potlesk něm. soc. demokratů.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu se přihlásil pan ministr Šrámek. Uděluji mu slovo. (Hluk. Výkřiky na straně německých senátorů.) Prosím o klid!

Ministr Šrámek: Slavný senáte! Dovolte, abych, když už také v této sněmovně jako ve sněmovně poslanecké bylo znova hozeno po většinových stranách a po vládě nekvalifikovatelnou výčitkou jakési věrolomnosti, přec ještě, ačkoliv jsem původně nemínil o věci zde mluviti, znova se k ní vrátil.

Největší básník pánů z tohoto tábora národnostního ve své snad nejvýznamnější básni praví: >Man muß es dreimal sagen,< Pánové, ačkoliv již slyšeli odpověď a jako parlamentárníci odpovědi také rozuměli, patrně podle Goetha, pro svoji širší veřejnost, která nezná techniky parlamentární a takových jemných rozdílů, chtěli i nadále využíti této tak významné chvíle ne pouze pro stát, pro celé národní hospodářství této republiky, nýbrž zvláště pro německé obyvatelstvo krajů, kterými tato trať probíhá, aby mohli í nadále pracovati proti vedení tohoto státu.

Velectění pánové! Pan sen. dr Heller, který neuznal za potřebné vyčkat na odpověď, ačkoliv viděl, že se hlásím o slovo, prohlásil, že prý je potřebí dbáti toho, jaký byl původně cíl onoho zvláštního vyjednávání mezí stranami v této sněmovně a sněmovně poslanecké, když se koncem roku 1920 jednalo o všeobecné zmocnění zákonem pro vládu, přebírati do státní správy jakékoliv dráhy soukromé v republice. Přistupuji docela klidně na toto stanovisko, upozorňuji však, že pro každého, kdo věci zná a dovede posouditi, stála celá otázka při tehdejším vyjednávání takto: Můj předchůdce a vláda tehdejší přinesla osnovu zákona, kterou měla býti zplnomocněna každá vláda, aby kdykoliv pouze usnesením ministerské rady převzala kteroukoliv soukromou dráhu do státní správy. Kdyby byla bývala nynější vláda chtěla využít tohoto splnomocnění a kdyby nebylo bývalo došlo na ona jednání, o kterých se páni zmiňují, byla by bývala převzata dráha Ústecko-Teplická do státní správy, aniž by se byl kterýkoliv z pánů členů parlamentu ať už poslanecké sněmovny, ať senátu, ať stran většinových, ať stran menšinových o tom čehokoliv dověděl. Pánové z minority, z německých stran, by nebyli měli žádné příležitosti. poukazovati, jak se to teď děje, na sociální a národnostně-sociální a ryze národnostní požadavky jednak zaměstnanectva, jednak obyvatelstva tamějších území drážních. Aby se tudíž předešlo tomuto pro ně, jak oni myslili, nebezpečí, že by se vůbec nedověděli, kdy bude dráha tato převzata do statni správy, kdyby vláda využila onoho všeobecného splnomocnění přebírat jakékoliv dráhy do státní správy také pří Ústecko-Teplické nebo Buštěhradské, začali právě jen proto vyjednávat jednak s vládou, jednak s většinovými stranami, aby, než vláda použijí zmocnění jí daného zákonem z roku 1920 vešly strany většinové se stranami německými ve vážná jednání. Výslovně podotýkám, že v hlavní listině, o kterou běží v prvé řadě, to jest v listině, kde se zavazují české strany většinové ve sněmovně poslanecké - to nebyla resoluce sněmovní nýbrž zvláštní listina, která se mimo resoluce ještě sjednávala - stojí, a byli to páni s německé strany, kteří přinesli toto znění >Když vláda užívajíc zmocnění zákone z roku 1920 převezme Buštěhradskou nebe Ústecko-Teplickou dráhu do státní správy jsou české strany ochotny vejíti ve vážní jednání s německými stranami.< Tehdy tudíž docela jasně si toho byli vědomí, že zdí běží o to, aby nebyly vyloučeny německé strany parlamentní vůbec z jakékoliv ingerence, až by se jednalo o převzetí Ústecko-Teplické dráhy do státní správy.

Tedy cílem bylo - vracím se k základně na kterou se postavil pan sen. dr Heller před chvílí ve svém prohlášení - umožniti aby se ještě jednalo před tím, než se převezme do státní správy tato dráha, s německými poslanci. (Sen. Karel Friedrich [německy]: Co pomůže taková hra na schovávanou? Tak mluví kněz!)

Upozorňují pány senátory, že podle zvyku slušnosti parlamentní není nikdo oprávněn připomínati komukoli v parlamente jeho civilní zaměstnání. (Výborně! Potlesk.) To se považuje za velikou nezdvořilost v zákonodárném sboru. (Potlesk.)

Připomínám dále, že, když jsme sjednávali onen pakt v poslanecké sněmovně, výslovně se mluvilo i o tom, že přirozeně, dojde-li na ono vážné jednání, bude prováděno v dopravním výboru sněmovním. A nyní konstatují, že vláda při Ústecko-Teplické dráze neužila, onoho splnomocnění které jí dával zákon z r. 1920.

(Sen. dr Spiegel [německy]: Šli jste ještě dále a poškodili Němce ještě hůř! Sen. Havlena: Proto se to projednává tady a máte právo do toho mluvit. (Sen. Karet Friedrich [německy]: Vyhazováním příp. parlamentní stráží, mluvíme-li. A to je svoboda! Hlas: No dost, vždyť už to přijde do novin.)

Vláda tedy neužila, velevážení pánové, splnomocnění ze zákona z r. 1920. (Sen. dr Spiegel [německy]: Vše se tak polyká. Poslanecká sněmovna poslouchá a senát poslouchá. - Sen. Oberleithner [německy] Vaši práci od rána do večera jest jen nás terrorisovati! To je vaše práce, a pak se zde hraje taková komedie! - Sen. Hartl [německy]: Vždyť předseda prohlašuje, že se tak důležité rokování stanoví na dobu jedné hodiny. Jen se smějte, však přijde jednou den, kdy se smáti nebudete!) nýbrž přišla s osnovou zákona o výkupu. Přirozeně předložila osnovu zákona oběma sněmovnám, a tu bylo právě onoho účelu, pro který své doby německé strany sjednávaly pakt s většinovými stranami, plně dosaženo. Když vláda podala osnovu zákona o výkupu této dráhy do obojí sněmovny, mají pánové z německých stran ústavně nejenom možnost, nýbrž dokonce i povinnost věcí se v obojí sněmovně obírat. (Sen. dr Spiegel [německy]: Ano v noci, aby nikdo o tom nezvěděl! Sen. Havlena: Musí se jednati věcně! - Sen dr Spiegel [německy]: Co to je >věcně<, to dělá >většina<.)

Co pak se týká vyjednávání samého, dovolují si zde před celou veřejností republiky konstatovati: Já jsem, pánové, vyjednával se všemi německými stranami a vyjednávání trvalo celé hodiny. Konstatují, že jsme vyjednávali se stranou pana sen. dr Hellera dokonce dvakráte! (Slyšte!) Konstatují, že jsme vyjednávali se stranami Nationalverbandu napřed se třemi, které přišly samy vyjednávati, a nakonec, když začala t. zv. obstrukce, vyjednával jsem také s pány zástupci oněch ostatních dvou nacionálních stran, které, tuším, nějakou Kampfgemeinschaft mezi sebou smluvily. Konstatuji dále, že jsme v řadě návrhů také povolili. Na př. § 9. předlohy tak, jali přišla sem do senátu ze sněmovny poslanecké, nebyl v původní osnově vládní tohoto zákona, nýbrž byl tam vsunut jen na základě ujednání s německými stranami i poslanecké sněmovny. (Slyšte!) Upozorňuji, že ještě jiné dodatky byly učiněny v zákoně samém k paragrafům. A když potom ještě stran §u 9 zdálo se pánům s německé strany, že není dostatečně jasnou působnost, jakou bude míti ona personální komise, která dosud hájí sociální zájmy zaměstnanectva vůči dnešní správě dráhy, do budoucna, dokonce jsme se o to postarali, když ke konci odešli z výboru páni zástupci německých stran, aby z české strany - pan posl. Buříval převzal ten úkol - byla ještě navržena zvláštní resoluce. Resoluce ta měla zdůrazniti pravomoc personální komise do budoucna, zejména pokud běží o to, aby tato komise byla zastoupena jedním nebo dvěma zástupci při ústředním sboru důvěrníků u ministerstva železnic a aby měla plná práva okresního důvěrnického sboru, jaká mají důvěrnické sbory pro okresy celých ředitelstev státních drah.

Budiž tedy laskavě vzato na vědomost, že není pravda, jak se to někde dosud líčí, jako by byly bývaly všechny návrhy menšiny zamítnuty.

A teď dovolte, abych docela krátce - poněvadž páni zpravodajové přede mnou již měli příležitost věci zde probrati - ještě zdůraznil, že výkup dráhy byl se stanoviska státního, zvláště státně-dopravního naprosto nutný, a že právě doba nynější byla proň nejvýhodnější. Těm, kdo jsou v naší širší národohospodářské veřejnosti nevelikými přáteli státního hospodaření na takovýchto podnicích, jakými jsou státní dráhy, je snad jasno, že nemůže býti alespoň rozumně dvojího systému, že musí býti proveden ve státě buď systém hospodářství soukromého, soukromo-právního na drahách nebo systém hospodářství státního. Vidíme také všude po převrate, že podle toho státy postupují, Francie, kde byl opačným systém většinou uplatňován, dnes i toho mála, co měla na státních drahách, se vzdává, aby mohl býti plně proveden jednotný systém, U nás, kde jsme obrovskou většinu drah přejali, poněvadž jíž byly ve státní správě, je přirozeno, že bylo nám se přikloniti k systému státní správy drah a myslím, pánové, že mohu plným právem zdůrazniti, že u státu mladého už proto, aby jeho suverenita všemi směry prorážela, je naprosto potřebí, aby systém státních drah, aspoň v dobách počátečních, byl proveden úplně a důsledně. (Hlasy: Tak jest! Výborně!)

Velevážení pánové! Nechci věci rozšiřovati, ale jen bych rád ještě zdůraznil, že všecka naše dopravní politika tarifová, která bude velikým naším úkolem a je už, do budoucna, chceme-li z toliké stagnace průmyslové a toliké stagnace dopravní, která je výsledkem stagnace průmyslové, brzy vybřednouti, je podmíněna tím, že budeme míti všechny významné tratí v jednotné státní správě. Znovu na to poukazuji: Při novém rozvoji naší politiky tarifové budou to v prvé řadě ona území kolem Teplic a Ústí, Mostu a Liberce, jimiž probíhají trati, o něž běží, která z toho budou míti největší hospodářský prospěch, vykoupí-li státní správa tyto dráhy. Velká, ba vlastně největší uhelná pánev, kterou právě obsluhuje tato dráha, má takový význam pro celé naše národní hospodářství, že podaří-li se nám tarifními slevami - a ty jsou zde dány pouhým propočítáním - až k němu dojde, co nejvíce snížiti cenu uhlí, bude to pro naše národní hospodářství vzpruhou velikou. Právě proto s klidem čekám vývoj věcí tam u obyvatelstva, jež zastupují pánové, kteří nám sem chodí s protestními prohlášeními. Měl jsem již od zaměstnanectva této dráhy dávno projev pro sestátnění, ne pouze od českého, kterého je tam velice málo, nýbrž od německého, a jsem přesvědčen, že obrovská většina obyvatelstva oněch území vůbec je také pro výkup těchto drah státem. (Sen. dr Spiegel [německy]: To se mýlíte!) Prosím, pane senátore, za krátkou dobu budete míti příležitost i vy sám se o tom přesvědčiti. Vím, že byl klid naprostý na celé dráze, když se dozvěděli o tom strašlivém t, zv. zaskočení Němců přijetím této předlohy v dopravním výboru sněmovním, jenom o jediné osobě se mně oznámilo, že se jí to postátnění nelíbí. Jakmile vlny z parlamentu rozbouřené se uklidní, bude tam dojista shoda, poněvadž budeme věc prováděti jenom se stanoviska státního. To mohu s klidem říci i za svého nástupce v úřadě, kdybych neměl sám možnosti věcí dojednati do konce.

Zaměstnanectvo na Ústecko-Teplické dráze může býti klidno (Sen Matuščák: To není dosud zaručeno!) Má před sebou čtyřletou již praksí na naších státních drahách, a může z toho poznati, jak budeme postupovati na dráze Ústecko-Teplické.

Jestliže pan senátor ze Slovenska poněkud rozčileně poukazuje na dráhu Košicko-Bohumínskou, konstatuji, že tato dráha ještě není postátněna, je pouze převzata do státní správy, ale zaměstnanectvo obrovskou většinou uvítalo začátek postátnění této dráhy s největší radostí! (Tak jest!) a nevím, s jakou by se toto zaměstnanectvo obracelo na pana senátora, kdyby zde vymohl, abychom tuto dráhu propustili ze státní správy. (Sen. Matuščák: Vždyť jste propustili dosti zaměstnanectva od Košicko-Bohumínské dráhy!) Pravím, pane senátore, že nevím, jak by s vámi promluvili, kdybychom na váš podnět tuto dráhu, ne jednotlivé zaměstnance, propustili ze státní správy. Velectění pánové, páni zpravodajové vylíčili, proč jsme bylí nuceni právě v tomto okamžiku přistoupiti k výkupu. Podotýkám k tomu jen ještě tolik, že by nám plným právem bylí mohli pánové z tábora na příklad pana senátora dra Hellera vytýkat, že soukromý kapitalismus zbytečně a privilegovaně podporujeme, kdybychom nebyli bývali dnes přistoupili k výkupu, když máme na příklad dopláceti na dividendy, jak tomu doposud bylo při passivním hospodaření dráhy. - Konečný schodek dráhy činí n. př. za r. 1921 přes 19 milionů a za r. 1922 bude ještě větší. A my nejen hradili takový schodek! Při průměrné měsíční přepravě vozů osmnácti tisíc Ústecko-Teplické dráhy na státních drahách a 15 tisíc ČSD, na dráze Ústecko-Teplické musili bychom dopláceti ročně zbytečně nových 9 milionů korun československých, poněvadž dle nové mezinárodní smlouvy třeba tu platiti franky.

A tato dráha proti ostatním soukromým drahám stála na stanovisku, že ne dle nákupní ceny franků ve Francií, která odpovídá naším dvěma korunám, nýbrž dle curyšské bursy (tudíž v poměru valutním 1 : 6) má se u nás v Československé republice přepočítávati služba vozová mezi jednotlivými drahami. O ostatním už ani nemluvím! Pánové, my jsme už dnes dopláceli na Ústecko-Teplickou dráhu tolik, že bych nebyl mohl se svojí zodpovědností jako ministr železnic republiky Československé nadále srovnati, aby tato dráha zůstala nadále v soukromé správě, nehledíc ani na tolik závažné důvody dopravně-technické!

Velectění pánové, myslím, že věc je jíž tolik jasná a že pánové měli do té míry i pokdy, aby řekli, co se jim zdá záhodným v této věci, a co nutným s jejich stanoviska národního a sociálního, že je zde chvíle, kdy může i slavný senát položiti s klidem své votum jako sněmovna poslanecká. Pánové, běží o velký čin národohospodářský a veliký čin politiky státní. Račte se k němu připojiti co možná v počtu největším! (Výborně! Potlesk.).

Předseda: Uděluji slovo p. sen. Jelínkovi.

Sen. Jelínek [německy]: Slavný senáte! Dovolím si označiti stanovisko senátorů německého parlamentního svazu. Usnesli jsme se, že z následujících důvodů se nezúčastníme jednání o sestátnění Ústecko-Teplické dráhy:

Předně: Vládní předloha, o kterouž se jedná, znamená přes právě podané prohlášení pana ministra železnic, jenž asi se domnívá, že nepravda se stane pravdou, jestliže jí třikráte opakujeme, zrušení slíbu, jejž nám vláda dala pří poradách o zákoně o převzetí soukromých drah do státní správy. Bylo nám tehdy slíbeno, že zákon tento jest určen pouze pro převzetí Košicko-Bohumínské dráhy do správy a že, kdyby snad zamýšleno bylo také převzíti správu Ústecko-Teplické dráhy, před tím učiněna bude dohoda s německými stranami. Přes to však jednáno bylo o této vládní předloze a předloha tato se dostala do poslanecké sněmovny s nápadným tajnůstkářstvím, aniž by kdo z německých členů parlamentu byl o tom měl tušení. Jestliže oproti výtce zrušení daného slova i v českém tisku se objevivší pan ministr železnic se odvolává na to, že slib svého času daný se vztahoval pouze na použití zákona ze dne 22, prosince 1920, čís. 690 Sb. z. a n., kdežto se nyní jedná o sestátnění dráhy, pak dlužno upozorniti na to, že sestátnění dráhy zároveň také v sobě obsahuje převzetí správy a že rána namířená proti německému obyvatelstvu jest ještě těžší, jedná-li se o sestátnění dráhy v německém území ležící, nežli kdyby stát měl převzíti pouhou správu dráhy. Že se však Němcům poskytuje příležitost, aby při parlamentárním projednávání uplatnili svoje názory, zní jako výsměch, když sobě uvědomíme, jakým způsobem právě při této předloze jednáno bylo proti německým poslancům.

Za druhé: Jednání v poslanecké sněmovně vedeno bylo již předem z toho hlediska, že předloha za všech okolností v nejkratší době musí se státi zákonem a že německým poslancům nesmí ani býti umožněno, aby názor svůj patřičným způsobem projevili. Jíž ve výboru byla debata potlačena a - co zajisté v dějinách parlamentarismu jest případem jedinečným - parlamentní stráž volána na pomoc, aby nepohodlné německé zástupce lidu odstranila z jednací síně. Kdo zná, jakým způsobem se děje vyjednávání ve výborech a jak málo osob se ho zúčastňuje, ten nepochopí, jak někdo se mohl vůbec odhodlati k tomu, aby k udržení pořádku sáhl k nejostřejším prostředkům a aby dovolil vztáhnouti ruku na poslance lidem zvolené. Jednání ve výboru bylo pouze předehrou pro jednání ve sněmovně samotné. Parlamentní stráž zde vyšte upila jako deus ex machina, aby umožnila, by zákon tento se stal skutkem. Sám předseda poslanecké sněmovny musel vysloviti své politování nad tím, že parlamentní stráž zakročila se zbytečnou rázností. My však nemůžeme se diviti tomu, když stráž nemá úcty před zástupci lidu, jestliže vidí, jak lehce se předseda sněmovny odhodlává k tomu, aby jí povolal. Opětovným zasažením parlamentní stráže byl parlamentarismus v tomto státě znásilněn, zdánlivé demokratický duch státu 'objevil se v pravém světle, a těžce uražen německý lid, jenž všeobecným právem hlasovacím své zástupce vyslal do poslanecké sněmovny za tím účelem, aby se tam mužně zastávali jeho práv. Vyslovujeme své sympatie naším národním soudruhům ve druhé sněmovně... (Souhlas a výkřiky. Heil!)... tím, že se nezúčastníme jednání o tomto zákoně, jenž již tím, jak povstal, jest poskvrněn. (Souhlas.)

Za třetí: Tendence tohoto zákona pro každého, kdo poměry zdejší zná, leží na bílední. Panující většina smýšlí nepřátelsky proti jakékoli německé samosprávě, a z toho také vyplývá, že Němcům závidí správu jejich hospodářských zařízení a podniků. Tím, že na místě dosavadní správy Ústecko-Teplické dráhy má býti dosazena správa státní, nahrazuje se německý provoz dráhy českým, oslabuje se německý charakter měst, jimiž tato dráha probíhá, českými železničními úředníky a zřízenci posiluje se uměle česká menšina v těchto městech a takovýmto způsobem připravuje se půda pro počeštění celého území. Tak pojí se předložený zákon jako nový článek do dlouhého řetězu zákonů, jež revoluční konvent a nynější Národní shromáždění vytvořily výhradně k tomu účelu, aby Němci v tomto státě bylí potlačováni, jejich država ztenčena a jejich hospodářství poškozeno. (Souhlas.)

Ohrazujeme se rozhodně proti takovémuto jednání a činíme vládu a většinu parlamentu plně zodpovědnými za veškero nebezpečí, jež vyvolávají a za veškeru škodu, kterouž obyvatelstvu způsobují. (Živý souhlas a potlesk.)

Předseda: K slovu přichází pan sen. Matuščák. Uděluji mu slovo.

Sen. Matuščák: Slavný senáte! V méně nasej strany komunistickej prehlašujem, že my nie sme proti seštátneniu Ústecko-Teplickej dráhy. My tiež uznáváme tu nutnosť, aby ta dráha bola soštátnená. Lebo, jak známe, dokiaľ bola Košicko-Bohumínska dráha v súkromých rukách, ani bývalý štát rakúský, ani maďarský nemal z toho žiadneho prospechu a naša republika by nemala tiež žiadneho prospěchu. Preto som pre soštátnenie tejto dráhy.

Ale musím pripomenúť, keď je tu práve náš pan minister železnic, že my máme veľkú obavu, ktorá sa týče tých chudobných sriadencov, zamestnancov na tej dráhe. Tu jak čítám v tomto zákone:

S hlediska zájmů zaměstnanců nutno zdůrazniti, že zaměstnancům se zachovávají všechna práva a požitky, kterých dosud požívají dle smluv služebních.

Právě tu nemáme dôvery k pánu ministrovi železnic, že tiež pri Ústecko-Teplickej dráhe nebudu mat zaměstnanci ich práva zaistené, ako ich nemajú zaručené při Košicko-Bohumínskej dráhe. (Hlas: Ale to je soukromá dráha!). Bola súkromá dráha, ale bola postátněná. Tu sme nedostali záruky od pána ministra železnic Burgera a tak nevidíme záruky dnes v našom pánu ministrovi dru Šrámkovi. Odborník nech bude, já k němu nemám dôvery - já nehovořím z brucha, ale ako odborník, ktorý 22 rokov pracuje pří drahé. Já to nečítám z knížky, ale z prakse znám, jak to vypadá s našimi železničiarmi. Viděli smě při Košicko-Bohumínskej dráhe, jak bolo hovorené, že štátný aparát si to vezme pod svoje komando, viděli sme, že na každej stanici, v každom železničiarovi viděli len maďaróna a horthyovca, viděli sme, že sa začal prenásledovať ten personál.

Hneď sa začalo vykazovať z republiky, treba 12, 16, 18 rokov bol pri dráhe zamestnaný, bez výsluchu, bez dicsíplínárneho vyšetrovanía. (Sen. dr Karas: Protistátní rejdy se nesměly trpět!) Proti zaměstnancom sa vystupovalo z politických dôvodov, ač oni práců robili ako železničiari. (Hlas: A vedle toho dělali ještě něco jiného!) To vy povedáte. Já som požadoval pri Košicko-Bohumínskej dráhe riaditeľstvo reorganisovať. Pán minister Šrámek nemal vôle, že by sa dal informovat, ale zaslal ten dopis tým pánom na riaditelstvo. On dostal informácie od pána Schleudera, ktorý zase dostával zprávy od tých železničiarov, ktorí sú jako detektivovia zaměstnaní v rôznych odděleniach pri dráhe. Schleuder napísal županovi, že toho X. Y, třeba vykázat, že je proti republike, nespoľahlivý a hneď sa napísalo a ten chudiak člověk do 48 hodin mal vykázanie z republiky.

Preto som požadoval, aby sa pán minister Šrámek přesvědčil o týchto faktoch. Ale on nie, on len toho sa drží, akú zprávu dostane od riaditeľstva z Košic, či pravdivá či nepravdivú, a zaměstnanci sú potom prenásledovaní. Mám obavu, že pri tejto dráhe Ústecko-Teplickej na tých ubohých železničiarov, zamestnancov, ako na nás kričali >Maďaróni<, >Horthyovci<, budu kričať že sú >Rakušáci<, Preto máme obavu a upozorňujeme pána ministra železnic, aby si zjednal správné informácie a zakročil v čas. Nehájím železničiarov, ktorí nedbale konajú svoje povinnosti. Já sáni som v minísterstve železnic doporučoval přepustit takých prednostov, ktorí sú bielogardisti, Maďařeni, ale májů dôveru od nášho ministerstva železnic, ačkolvek pestujú a májů tajné styky. Ale pán minister radšie verí pánu Schleuderovi. Já som doporučoval, aby tito prednostovia bolí odstranení, ale do dnes agitujú dalej. Ti sú spoľahliví! Oni májů dve farby, jednu na všedný den a druhů na nedelu. Keď príde pán riaditel, vezmu jednu a jak príde bielogardista, dajú mu tajomky večeru.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP