Pátek 30. června 1922

Schůze zahájena ve 14 hod. 15 minut.

Přítomni:

Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Svěcený.

115 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: A. Novák, Staněk, Šrámek; za ministerstvo financí odborový přednosta dr Vlasá.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi p. sen. Chlumeckému, dr Koperniczkému.

Tiskem bylo rozdáno:

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 1377. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o úpravě právních nároků a závazků československých státních příslušníků vůči cizincům, pokud vznikly před 28. říjnem 1918 a znějí na měnu jinou než korunovou (tisk 1365).

Tisk 1378. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků, vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi dlužníky nebo věřiteli československými a cizími (tisk 1364).

Tisk 1379. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny ohledně vládního návrhu zákona (tisk 3699) o výkupu Ústecko- Teplické dráhy státem (tisk 1369).

Tisk 1380. Zpráva I. rozpočtového výboru, II. zahraničního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se zmocňuje vláda, aby poskytla úvěr republice Rakouské (tisk 1360).

Zápis o 118. a 119. schůzí senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 31. května a 1. června 1922.

Místopředseda Kadlčák: Přistupuji k projednávání denního pořadu, a to k jeho 1. odstavci, jímž je

1. Druhé čtení zprávy I. výboru ústavně-právního, II. výboru technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1164), týkajícím se vládního návrhu zákona, kterým se doplňují ustanovení zákona ze dne 27. května 1919, čís. 305 Sb. z. a n., jenž týká se prozatímních opatření na ochranu vynálezů, a mění některá ustanovení zákona ze dne 11. ledna 1897, č. 30 ř. z., jenž se týká ochrany vynálezů (zákon o patentech). Tisk 1344.

Zpravodajem za výbor ústavně-právní sen. dr Krupka, za výbor technicko-dopravní sen. Poliak.

Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Krupka: Nemám ničeho dodati k prvému čtení.

Místopředseda Kadlčák: Páni zpravodajové nemají žádných dodatků ani oprav. Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jest v uvedeném usnesení poslanecké sněmovny a jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou ve čtení druhém.

Tím je tento odstavec vyřízen.

Přistoupíme k druhému, jímž je

2. Druhé čtení zoravy výboru ústavně-právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona o upotřebení částí správních přebytků hromadných sirotčích pokladen. Tisk 1345.

Zpravodajem za výbor ústavné-právní sen. dr Procházka, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.

Táži se pánů zpravodajů, zda-li mají nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Procházka: Pouze tiskovou opravu, a to v §u 3 místo >uhražen< má býti >uhrazen<.

Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, i s opravou, navrženou p. zpravodajem, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou též ve čtení druhém.

Tím vyřízen je tento odstavec denního pořadu a přistoupíme ke třetímu, jímž je

3. Návrh poslanecké sněmovny na prodloužení lhůty ve smyslu §n 77 jedn. řádu k projednání usnesení senátu o daní výdělkové.

O tomto návrhu senát usnáší se po rozpravě prostým hlasováním; může se však i usnésti, že hlasování odkládá nebo přikázati návrh výboru do podání zprávy.

Přeje sobě k tomuto návrhu někdo slova? (Nikdo se nehlásí.)

Není tomu tak.

Jelikož mně jiný návrh podán nebyl, budeme o návrhu poslanecké sněmovny, aby jí prodloužena byla lhůta k projednání usnesení senátu o daní výdělkové o další tři měsíce, hlasovati. (Zvoní.)

Kdo s návrhem poslanecké sněmovny souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Žádané prodloužení tříměsíční se schvaluje.

Tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen a přistoupíme k odstavci čtvrtému, jímž jest

4. Návrh poslanecké sněmovny na prodloužení lhůty podle §u 77 jedn. řádu k projednání usnesení senátu o úpravě osvobození osob exterritoriálních od státních a jiných veřejných dávek a daní.

O tomto návrhu senát usnáší se po rozpravě prostým hlasováním; může se však i usnésti, že hlasování odkládá nebo přikázati návrh výboru k podání zprávy.

Přeje sobě k tomuto návrhu někdo slova? (Nikdo se nehlásí.)

Není tomu tak.

Jelikož mě jiný návrh podán nebyl, budeme o návrhu poslanecké sněmovny, aby jí byla prodloužena lhůta k projednání uvedeného usnesení senátu a to o další tři měsíce, hlasovati. (Zvoní.)

Kdo s návrhem poslanecké sněmovny souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Žádané tříměsíční prodloužení se schvaluje.

Tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen a přistoupíme k odstavci pátému, jímž jest

5. Návrh poslanecké sněmovny na prodloužení lhůty ve smyslu §u 77 jedn. řádu k projednání usnesení senátu o právu původském.

O tomto návrhu senát usnáší se po rozpravě prostým hlasováním.

Může se však usnésti, že hlasování odkládá nebo přikázati návrh výboru k podání zprávy.

Přeje sobě k tomuto návrhu někdo slova? (Nikdo se nehlásí.)

Není tomu tak.

Jelikož mně jiný návrh podán nebyl, budeme o návrhu poslanecké sněmovny, aby jí prodloužena byla lhůta k projednání uvedeného usnesení senátu a to o další čtyři měsíce, hlasovati. (Zvoní.)

Kdo s návrhem poslanecké sněmovny souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Žádané prodloužení čtyřměsíční se povoluje.

Dalším bodem je

6. Návrh, aby byly projednány zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu usnesení poslanecké sněmovny:

a) o vládním návrhu zákona o bratrských pokladnách,

b) o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení zákona o služebních poměrech učitelstva veřejných škol obecných a občanských,

c) o vládním návrhu zákona o potírání pohlavních nemocí.

Povaha těchto věcí vyžaduje, aby byly co nejdříve vyřízeny.

Vzhledem k tomu navrhuji, aby byla přiznána pilnost těmto věcem ve smyslu §u 55 jedn. řádu.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Navrhovaná pilnost se přiznává.

a) Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o bratrských pokladnách přikazuji výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.

b) o vládním návrhu zákona, jímž se mění některé zákony o služebních poměrech, učitelstva veřejných škol obecných a občanských výboru kulturnímu, sociálně-politickému a rozpočtovému,

c) o vládním návrhu zákona o potírání pohlavních nemocí výborům pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu, sociálně-politickému a rozpočtovému.

Navrhuji, aby výbory o těchto věcech podaly zprávu do 6 dnů.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se )

To jest většina. Lhůty jsou přiznány.

Dalším bodem je

7. Zpráva výboru technicko-dopravního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o výkupu Ústecko-Teplické dráhy státem. Tisk 1379.

Poněvadž této věci byla již přiznána pilnost, navrhují, aby celá věc projednána byla v jediné debatě a to v celkové době l hodiny.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina - návrh můj jest přijat.

Zpravodajem za výbor technicko-dopravní sen. Havlena, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu jsou přihlášení sen. dr Heller a sen. Jelínek. Uděluji slovo panu zpravodajovi sen. Havlenovi.

Zpravodaj sen. Havlena: Slavný senáte! Usnesení poslanecké sněmovny o výkupu dráhy Ústecko-Teplické státem je událostí velkého významu. Dráha tato vedena je velikým obvodem uhelným severozápadních Čech a spojuje velmi důležitá průmyslová místa a křižovatky železnic severozápadních i severních Čech od Chomutova až po Liberec, a v Ostí n. L. vede přímo do přístaviště, důležitého pro splavněné Labe a splavněnou Vltavu až do Prahy.

Dráha je majetkem akciové společnosti. Podle koncesních listin z roku 1866, 1870 a 1896 skládá se ze tří částí: Z trati Chomutov-Ústí n. L.-Teplické nádraží, s odbočkou Ústí n. L. hlavní nádraží a s přípojkou Ústí n. L. do zmíněného přístaviště, dále z trati Duchcov-Světec a Trmice- Bílina, tedy z t. zv. staré sítě v délce 101 km, a konečně z tak zv. místní dráhy Teplice-Liberec s odbočkami Žalhostice- Žernoseky v Úštěku, ve stanici Mimoň a nákladní nádraží v Liberci, celkem v délce 149 km. Celková délka všech tratí, které mají býti postátněny, je 250 km.

Kromě toho akciová společnost je majitelkou vleček v délce 78 km, které rovněž výkupem připadnou státu. Soukromé vlečky připojené k tratím Ústecko-Teplické dráhy mají celkovou délku 15 km.

Předmětem výkupu je dráha jako celek ve smyslu protokolu z 18. března 1896. Jednalo se tehdy o novou emisi 31/2% prioritní půjčky a nové investice. Společnost dostala od tehdejší státní správy přípověď, že při eventuelním výkupu dráhy bude vykoupena dráha jen jako celek.

K sestátnění vedou důvody hlavně dopravně-technické, ale ovšem také důvody komerční a finanční a jedná se o další krok v politice postátňování soukromých drah ve smyslu resolucí usnesených v Národním shromáždění.

Dráha tato je vklíněna do sítě drah státních. Jako soukromý podnik je spravována vlastním ředitelstvím, které má své sídlo v Teplicích. Tato dráha má své vlastní tendence dopravní i obchodní, které nejsou ovšem nijak v souladu se zájmy železničního provozu státního. Dráha je v ohledu správním zvláštním odlišným článkem v naší železniční síti a z toho pak vznikají nevyhnutelně konkurenční snahy vadící dopravní ekonomii na obou stranách. V obrovském obvodu uhelném, z něhož jediná státní dráha Obrnice-Podmoklí má pouze dva východy a dvě přípoje na ostatní státní dráhy, není možno náležitě dirigovati ani směřování vozů ať prázdných nebo plných. Dochází k vozovému přeplnění a ucpání jednotlivých nádraží i tratí a nelze obě souběžné trati dráhy Ústecko-Teplické a trati státní dráhy Obrnice-Podmoklí náležité využitkovati. Padá také na váhu, že dosavadní trati státních drah v tomto obvodu nevyhovují plně svému účelu. Trať Louny- Praha je jednokolejná, plná zatáček a dlouhá. Dráhy, jichž se používá, mají malé, nedostatečné stanice, které by bylo nutno s velikými náklady rozšiřovati. Tyto náklady na rozšíření hranic bylo by možno ušetřiti jen tehdy, kdyby se účelně rozdělil provoz po sestánění dráhy Ústecko-Teplické. Posud se vozí uhlí po trati Duchcovsko-Podmokelské, která má nevýhodný terrain, místy značné stoupání a vyžaduje značně postrkových lokomotiv. Cesta pro dopravu po této dráze přes Podmoklí na Ústí n. L. je delší o 50 km nežli přímo po dráze Ústecko-Teplické.

Dráhy státní na provoz uhelný nepostačují a muselo by se žádati na dráze Ústecko-Teplické, aby část dopravy převzala. Mimo to se vrací z východních tratí denně přes Ústecko-Teplickou dráhu 1700 vozů prázdných. Tím se ovšem dosud zvyšoval příjem soukromé dráhy Ústecko-Teplické na úkor drah státních. Vlaky uhelné musely býti dirigovány na Obrnice a na Prahu, a zatloukala se přímo pražská nádraží, pro velkoměsto beztak malá a nedostatečná. Postátněním Ústecko-Teplické dráhy budou tyto í mnohé jiné závady v provozu odstraněny a bude docíleno všeobecně důležitých výhod dopravních.

Státní správa železniční bude mocí pak účelně organisovati provoz a prospěšně jej rozděliti mezi tratě přiléhající a souběžné. Příznivý terrain dráhy Ústecko-Teplické nevyžaduje také až na malé úseky strojů postrkových, a je na této dráze dána vůbec možnost nejvyššího využití strojů. Dosud byly i obtíže při vracení prázdných vozů na původní stanice, protože musely býti z důvodů dopravních a provozních vraceny oklikami; za to požadovala Ústecko-Teplická dráha náhrady, a to í v případech, kde státní dráhy posílaly své vozy na tratě dráhy Ústecko-Teplické, ačkoliv jich pro nedostatek vozů vlastních jmenovaná dráha potřebovala a žádala.

Při nové organisaci se cirkulace vozů urychlí. Nebudou v takovém rozsahu, jako dosud, oklikami jezdit prázdny a nebudou zatloukati dosavadní přetížené tratí a nedostatečná nádraží.

Dále požadovala Ústecko-Teplická dráha vysoké poplatky z propůjčování svých vozů, které jsou v provozu na tratích státních. Dle mezinárodní úmluvy ve Streese byla smluvena odměna ve francích. Vniterní úmluvou u nás byla smluvena relace l : 2, ale Ústecko-Teplická dráha požadovala relaci 1 : 6, takže státní správa doplácela na to ročně značné sumy. Postátnění dráhy Ústecko-Teplické je tudíž nutně potřebí k odčinění těchto nepříznivých poměrů, překážejících racionelnímu využití jak železnic sousedních tak i dráhy Ústecko-Teplické.

Pak blízké i souběžné nebo sousední státní dráhy s dosavadní soukromou drahou Ústecko-Teplickou budou tvořiti spojený celek, a je dána možnost jednotné organisace provozu.

Pro sestátnění mluví také důvody komerční i finanční. Zájem průmyslu, obchodu a. všeho občanstva - v tomto případě hlavně německého všech vrstev - je zajisté otázka úpravy vzdálenostních tarifů. Pokud přejíždějí vlaky ze státních drah na soukromé, jest. co činiti s rozděleným počítáním tarifů. Občanstvu záleží na tom, aby se došlo k tarifům jednotným na vzdálenosti co největší, neboť se tímto způsobem doprava zlevňuje. Sestátněná Ústecko-Teplická dráha bude pojítkem státních drah na západě Čech v Ústí nad Labem s t. zv. dráhou Společnosti státních drah a přes Střekov s dráhou severozápadní a státními drahami v oblasti Ústí nad Labem-Liberec. Tratě směřující na Liberec jakož i dráhy severozápadní bude možno náležité využíti k dopravě až na Moravu event. do Slezska, Povstanou tak nová veliká, a daleká přímá spojení železniční v jednotné státní správě. Uhlí i jiné náklady dirigovány budou cestami nejkratšími a nejlevnějšími. Že tu ušetří stát na strojích, vozech, uhlí a kolejnicích, budovách i ostatním zařízení železničním a že bude sjednáno přímé spojení místo provozu oklikami, je na snadě. Stejně mnoho ušetří tímto způsobem, občanstvo má tarifech. Může pak býti i zvýšeno využití paroplavby na Labí a Vltavě.

Postátněním Ústecko-Teplické dráhy ušetří se mnoho na poplatcích, které byly státními drahami placeny v připojovacích stanicích dráhy Ústecko-Teplické - na př. dráha Plzeň-Březno, Pražsko-Duchcovská, Duchcovsko-Podmokelská a t. zv. Společnost státních drah - ušetří se dopravné, placené nyní dráze Ústecko-Teplické za plné i prázdné vozy, za propůjčování vozů, ušetří se obnosy z daně dopravní, jichž dráha Ústecko-Teplická poslední dva roky použila ke krytí bilančních schodků a využitkován bude náležité strojový i vozový park, stejně jako samotné tratě. To vše může činiti na úsporách a výtěžcích značné obnosy až několik desítimilionů.

U dráhy Ústecko-Teplické poklesl oproti dobám předválečným provoz velmi značně a nedostoupí té výše ani když státní správa zvýší provoz na dráze postátněné. Dráha byla v posledních letech pasivní. Schodky činily roku 1920 15 mil. korun, roku 1921 21 mil. korun a v roce 1922 lze očekávati opět schodek. Schodky za rok 1920 a 1921 kryla dráha z příplatků z daně dopravní, tedy vlastně jaksi z prostředků státních. Není také vyhlídky, že by příjmy mohla nějak zvýšiti. Spíše se musí počítati s tendencemi tarify snižovati, jak toho žádá život hospodářský. Zlepšiti příjmy možno jen zvýšeným provozem, k němuž se jediné dojde novou organisací provozu, až dráha stane se majetkem státu.

Stát získá dráhu za dnešních poměrů dle podmínek koncesních listin výhodně. Cenu nelze zatím přesně stanoviti.

Cena stanoví se po propočítání bilance a listin podle průměru 7 let. Při tom se odečtou výtěžky dvou let nejméně příznivých a vypočte se průměr 5 zbývajících příznivějších let, cena bude obnášeti dle odhadu asi 80,000.000 Kč a k zúročení a amortisací bude třeba asi 4,000,000 Kč ročně. Z rozpočtového výboru bude zajisté v ohledu finančním podána zpravodajem zpráva podrobnější.

Zaměstnancům na této dráze pro případ postátnění zaručují se zákonem všechna práva a požitky dle dosavadních služebních smluv. Zaručuje se jim. dále zachování dosavadních sborů důvěrnických, výboru nemocenské pokladny a důchodového výboru pro úrazové zaopatření do té doby, nežli budou provedeny nové volby do jmenovaných výborů u státních drah.

Zvláštní revolucí usnesenou poslaneckou sněmovnou dává se možnost důvěrnickému sboru, aby vyslal své zástupce do důvěrnického sboru zaměstnanců státních drah až do doby, dokud nebudou nové volby provedeny. Zákon stanoví, že nastřádané fondy k účelům sociálním zůstanou zachovány svému účelu až do doby, kdy dosavadní instituce vplují později do institucí ostatního státního zaměstnanectva. Budou tudíž zájmy zaměstnanectva zákonem v dostatečné míře zabezpečeny.

Sestátněním dráhy nesleduje se také žádný jednostranný národnostní účel. Státní správa železniční musí ovšem trvati na zákonité povinností zaměstnanců, aby ovládli státní jazyk, aby se mu naučili a dovedli se služebně dorozuměti s občanstvem v jeho řeči. Ale i v této věci usnesl se výbor technicko-dopravní na resoluci, kterou se požaduje, aby v této věci oproti personálu státní správa železniční postupovala liberálně. Resoluci nutno ovšem rozuměti tak, že by se měl hlavně bráti zřetel na zaměstnance takového stáří, kdy člověk k učení nemá už potřebných schopností, vnímavosti a paměti.

Konečně nejedná se také o žádné nespravedlivé zabrání majetku německého. Byla přece už také postátněna i v českém kraji dráha Rakovník-Louny a bude se v této akci postátňovací také pokračovati.

Nesou-li určití činitelé nelibé, že snad budou staženy prioritní markové obligace a vydány budou obligace v měně československé, nutno podotknouti, že správní rada dráhy Ústecko-Teplické koncem roku 1921 sama přišla žádati za konversí prioritních obligací, znějících na německou měnu markovou, v obligace vyjádřené v měně československé. Jednání, které se posledně dělo po více měsíců, vedlo k dohodě a správní rada podepsala už dohodu o splacení markových prioritních akcií československými obligacemi. Různá tvrzení, jakoby se jednalo o nějaký útok na nějaká majetková, sociální nebo národnostní práva německého občanstva, postrádají tudíž jakéhokoliv opodstatnění.

Chtěl bych stručně poznamenat, že v zákoně v §u l, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna, dává se vládě zásadní zmocnění, aby dráhu Ústecko-Teplickou vykoupila podle podmínek koncesních listin, a to s účinkem od 1. ledna 1923. Technicko-dopravní výbor z důvodů, které jsem tu uvedl, doporučuje schválení tohoto paragrafu. Po stránce finanční podá k tomuto paragrafu, jakož j dalším paragrafům 2, 3 a 4, zprávu výbor rozpočtový.

§ 4 až 9 včetně jednají o záležitostech zaměstnanců, § 5 zabezpečuje jim veškerá práva i povinností zajištěné služebními smlouvami i 'získané požitky všeho druhu.

§ 6 zavazuje společnost k předání fondů a poskytnutí úhrad ke krytí takových požitků anebo eventuelně jejich zvýšení podle norem platných pro státní zaměstnance.

§ 7 stanoví, že zaměstnanci stanou se členy nemocenské pokladny státních drah s výhradou nabytých práv a že státní nemocenská pokladna převezme všechny závazky, začež přejdou na ni také příslušné fondy.

§ 8 obsahuje ustanovení, že na státní správu přechází též všechny závazky úrazového zaopatření podle XIX. čl. zák. z 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n., z odborové úrazové pojišťovny rakouských železnic. Společnost je povinna poskytnouti státní správě příslušné náhrady a zárukové hotovosti po případě i ze svého akciového kapitálu.

§ 9 je paragraf nový, který v poslanecké sněmovně byl vsunut do předlohy na důkaz, že se zabezpečují práva státních zaměstnanců. Tento paragraf ponechává zaměstnancům nynější jejích důvěrnické sbory až do provedení nových voleb do důvěrnických výborů u státních drah. Resoluce v tomto směru přijatá umožňuje i styk s nynějšími důvěrnickými sbory státních drah. Zůstává zatím v pravomocí i výbor nemocenské pokladny i výbor pro důchody úrazové, a budou ve věcech nemocenských a úrazových spolupůsobiti, dokud příslušné sociální instituce nevplynou do podobných institucí státních drah.

§ 10 praví, že společnost Ústecko-Teplické dráhy musí předati fondy i ostatních sociálních ústavů státní správě železniční a zaručuje zaměstnancům všechny získané výhody, jakož i to, že nebudou platiti vyšší příspěvky než ostatní zaměstnanci železniční.

§ 11 až 15 obsahují podrobnější pravidla a způsob provedení výkupu, zabezpečení podniku jako celku po převzetí, zabezpečení provozu, vydání listin, bilancí a pomůcek ke zjištění ceny výkupní, zaknihování vlastnictví apod.

§ 16 vyhrazuje vládě právo, aby event. převzala dráhu se zpětnou platností ke dni 1. ledna 1922.

§ 17 stanoví osvobození od kolků.

§ 18 praví, že zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení ukládá se ministrovi železnic a financí.

Předloha je eminentní potřebou státu, který používá potíže svého práva, plynoucího z koncesních listin. Proti předloze mohl by hlasovat pouze ten, jemuž na zdravém rozvoji státu a jeho potřeb zvláště by nezáleželo. Bude-li však předloha posuzována věcně s hlediska účelnosti a potřeby, pak mám za to, že by měl senát Národního shromáždění hlasovat pro předlohu jednomyslně.

Výbor technicko-dopravní doporučuje ke schválení předlohu tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou. Doporučuje dále ke schválení obě resoluce, přijaté usnesením poslanecké sněmovny, tedy resoluce, nesoucí jméno posl. Buřívala a posl. Dietla. Konečně doporučuje výbor technicko-dopravní, aby přijata byla také resoluce navržená sen. Hellerem, aby při tom požadavku, aby se personál naučil státnímu jazyku, bylo postupováno liberálně. Doporučuji přijetí i této resoluce v tom smyslu, jak jsem již odůvodnil a objasnil. Prosím slavný senát, aby podle usnesení výboru technicko-dopravního předlohu schválil v nezměněném znění tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna v zájmu státní potřeby. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu sen. dr Karasovi.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Referent výboru technicko-dopravního zde vysvětloval motivy, které vedly vládu, aby podala osnovu o výkupu dráhy Ústecko-Teplické z důvodů čistě národohospodářských. Rozpočtový výbor zabýval se předlohou touto se stanoviska ryze finančního a dovolte, abych jménem jeho pouze z tohoto hlediska na předlohu přítomnou hleděl. Tratí společnosti Ústecko-teplické dráhy jsou v podstatě dvojího druhu. Již před 50 lety koncesována a vybudována trať od Ústí na západ - Ústí-Teplice- Duchcov-Most až do Chomutova, s odbočkou Trmice do Bíliny a asi před 25 lety nově koncesována trať, která ústí v Liberci do tratí státních drah. Tyto původně starší linie byly zbudovány nákladem 60 mil, korun a ona trať východní nejvýše nákladem asi 90 mil, korun. Je zajímavo, že trati západní byly zbudovány z peněz, které byly sehnány z největší části pomocí akcií a trať východní na základě priorit. Při tom je zajímavé, že priority ony byly vydány ne v měně rakouského státu, nýbrž v měně státu sousedního, v měně markové, tedy jakési unikum, že akciové společností v Rakousku, stavěné na území rakouského státu a podléhající rakouským zákonům, byly vybudovány v měně a na základě cenných papírů v měně cizího státu.

Dnes referent výboru dopravně-technického znázornil různé úspory, kterých dosáhne náš stát přičleněním této cizí dráhy do tělesa drah státních, a já bych k tomu dodal, že tyto úspory by ročně dělaly přibližně něco přes 60 milionů. Tyto úspory se ihned, t. j. letošním rokem, neobjeví, nýbrž až v nejbližších letech, kdy budou zajisté velmi patrný. Stát sám na dnešních poplatcích už získává něco přes 60 mil. korun. Z toho kapitálu, jejž stát bude museti převzíti, po případě amortisovati a zúrokovati, zbývá dnes 30 milionů akciového kapitálu, poněvadž nebyly z největší částí amortisovány, a pak oněch 80 milionů marek priorit, k čemuž přistupuje ještě nezaložený dluh asi 8 milionů na dodatečné stavby v posledních 20 letech a pak 12 milionů na investice nejnovější doby.

Když nyní stát bude dráhu tu vykupovati, bude museti převzíti závazky společnosti a ve smyslu koncesní listiny vyplatiti společnosti hodnotu, kterou papíry ty v rukou držitelů dnes representují.

Dle koncesních listin vezme se za průměr výnos z posledních sedmí let. Společnost má právo výnos dvou nejhorších let odečísti. To přirozené budou ta poslední dvě léta 1921 a 1922, která byla nejnepříznivější pro společnost, a zbude ostatních pět let, jejichž výnos průměrný má býti již nyní kapitalisován. Pro stát, je velikou výhodou, že právě poslední tří léta byla pro dráhu pasivní, neboť již rok 1919 a 1920 a před tím již rok 1918 končil vlastně určitým schodkem a stát musil vypomáhat společností tím, že jí přenechával částku válečné přirážky a od roku 1921 částku výnosu daně dopravní. Tyto částky, liteře stát společností ponechával, samy již koncem roku letošního obnášejí kolem 40 milionů, a zase připadne státu z toho částečně zisk. Dnes tento kapitál obnáší asi 30 milionů korun v akciích a pak jsou priority, původně v 80 milionech marek vydané.

Pan referent technicko-dopravního výboru zmínil se již o tom, že společnost sama na konci loňského roku se ucházela o konversi toho markového kapitálu ve valutu československou, neboť právě poměry valutové k tomu společnost přímo nabádaly. Tato konverse byla společnosti povolena a také na generální valné hromadě konané před nedávném - minulý čtvrtek - ve Vídni byla definitivně schválena. Konverse je povolena asi v kursu 100 M rovno 27 až 32 Kč přibližně, takže tento kapitál 80 milionů marek se dnes scvrkne asi na 27 milionů korun československých, které bude náš stát museti úrokovati a amortisovati. Dle toho jeví se kapitál, který stát musí společností dnes vyplatiti, nebo aspoň zúrokováním se zaručiti, v podstatě jako 30 milionů akciového kapitálu, 27 milionů priorit a asi 27 milionů korun nezaloženého dluhu, dnes přeměněného v založený dluh, kde jsou vydány titry ovšem v kurse 75, takže ani celých 20 milionů to dělati nebude. Na zúrokování tohoto kapitálu, který dnes dělá asi 64 až 65 milionů korun - částku tuto nelze definitivně stanovití, proto § 2 jí neuvádí, nýbrž praví, že bude vypočítána na podkladě pevných účtů a dokladů - na zúrokování tohoto kapitálu a amortisaci bude stál potřebovati ročně asi 4 miliony korun. Uvážíme-li, že stát získá na poplatcích a dávkách, které musil společnosti jíž dříve odváděti, a že naopak bude platiti 4 miliony korun na úmor a úroky, zajisté každému vysvitne, že tento krok vlády byl velíce účelný ve prospěch našich financí, a že vláda, podavši tuto předlohu právě v době nynější, skutečně našemu státu vykonala službu nedocenitelnou, neboť náš stát stane se vlastníkem objektu, zbudovaného nákladem asi 150 milionů korun předválečné měny a dnes ještě daleko cennějšího.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP