Bohužel, nemáme ještě v tom ohledu tu možnost, zde nám nebyly žádné účty za minulá léta předloženy, a já tedy myslím, že se stanoviska tohoto konám svou povinnost, když opětně vládě důtklivou žádost předkládám, aby se závěrkou účetní za minulá léta pokud možno nejrychleji pokročila, aby byly dány příslušné rozkazy podřízeným úřadům, aby konečně účetní závěrky byly sestaveny a zákonodárnému sboru předloženy. Pak se teprve podíváme, jak ve skutečností naše příjmy a vydání dopadly.

Pan zpravodaj nám sdělil, že náš dodatečný rozpočet v listopadu, měl činit 2¹/₂ miliardy a scvrkl se asi na 700 a několik milionů do nynějška, tedy za několik měsíců, tedy pořád není to ještě něco definitivního. To definitivní, to opravdové, nám přinese teprve účetní závěrka. To jistě nepřejeme si jen se stanoviska zákonodárného sboru, nýbrž se stanoviska veškerého obyvatelstva, aby ta kontrola státního hospodářství při předložení uzávěrek účetních za minulá léta co nejdůkladněji byla projednána.

Náš stát uložil si hned na počátku trvání svého velké povinnosti, které dosud nesplnil, ačkoliv náš rozpočet činí velké sumy. Náš obecní řád ustanovuje, že má stát převzíti, nebo že mají větší svazky převzíti vydání, která dosud vykonávaly obce, a sice náklad Školství, zdravotnictví, na chudinství a komunikace, což by vyžadovalo zajisté velký náklad, ovšem praví se, když by převzal stát tyto náklady, že tedy zase tyto menší sbory zejména obce, budou nákladů na tato vydání ušetřeny a že tedy vlastně se tím vydání nezvětší, ale nicméně přece jen státní rozpočet by tím byl do značné míry zatížen, S tím máme ještě počítati, neboť jestliže ten obecní řád byl vydán, jest povinností vlády a zákonodárných sborů, aby se staraly o to, aby se zákon ten skutečně prováděl.

Naše finanční správa má až dosud jistou nestálost. Jsou periody různé, jednal perioda, kde finanční ministerstvo velice účinně pomýšlelo na to, jak by nové daně uvalilo nebo posavadní zvětšilo, a tomu se věnovala přílišná pozornost, poněvadž státní rozpočet by měl deficit; nezbylo než, že se nové daně musily povolovat. Tak bychom se dostali do stadia, kde, jak myslím, nelze na nové dlaně vůbec mysliti. Jest to již také uznáno tím, že nynější vláda, když nastoupila, učinila prohlášení, že nechce nové daně zaváděti, bohužel ona toho nedodržela. My jsme již několik věcí zažili za nynější vlády, které nesvědčí o tom, že by chtěla dodržovati to, že se nová břemena na poplatníky neuvalí. My jsme povolili 8procentní t. zv. zdravotní přirážku, která jest daní, ať má jakékoliv jméno, byly zvýšeny tarify železniční a značně zvýšeny poštovní a teď pokračuje stále ještě to zvyšování. Ale musíme si býti pamětlivi toho, že již naše poplatnictvo, ať jest to kterýkoliv stav, dalšího zatíženi nesnese, máme daně takové, že kdybychom k nějaké zkoušce zavolali berního inspektora, bylo by pro něho vece těžké, kdyby měl vypočítati všechny daně a přirážky, které má předpisovati.

Proto jest na čase, aby vláda sama slovo dodržovala a jest na parlamentních sborech, aby dbaly o to, aby vláda skutečně nová břemena na poplatnictvo neuvalovala a jestliže jest třeba v zájmu rovnováhy státního rozpočtu něco učiniti, aby se našly jiné cesty, kterými jest možno k tomu cíli dojíti. Mám za to, když nyní bude předepsána dávka z majetku a když bude naše poplatnictvo vedle těch ohromných daní, které již má předepsány, ještě tu dávku z majetku platiti, že to tak zatíží naše poplatnictvo, že namnoze nebude snad stát ani své hospodaření dále prováděti. Mám na zřeteli hlavně zemědělské obyvatelstvo a vím, že odhady, které se dějí za účelem vyměření dávky z majetku, jsou takové, že mnohý zaplatí na tu dávku z majetku tolik, kolik má ten statek vůbec ceny předválečné. Ta nynější cena nemá vlastně pro rolníka docela žádné ceny, ten pozemek nemá o nic větší cenu, než měl před válkou. Cenu má jen to, co přináší užitek, ale poněvadž nemá ten pozemek na prodej, nemá vlastně větší cenu, než měl před válkou. Jestliže by měl nyní zaplatiti na dávce z majetku tak, jak byla jeho předválečná cena. pozbude celý majetek. Jest potřebí jisté opatrnosti v tom ohledu.

Dále bych chtěl několik slov promluviti o vybíraní daní, Daně vybíraly u nás obce, později berní úřady a nejnovějším zařízením jest, že se platí u poštovních úřadů, což však není bez velmi oprávněných stesků. Naše berní úřady sice tím způsobem se zbavily všelijakých styků s poplatnictvem, poplatníci vlastně nepřicházejí s nimi do styku, ale pak poplatníci nevědí, co mají platit. Poplatníci, když přijdou pro nějaké informace na berní úřad, bývají ledajak odbyti. Mohl bych všelijaké úryvky z takových stesků poplatníků přednésti, čehož neučiním, poněvadž jest již pokročilá doba, ale připomínám, že poplatník obyčejně neví, zač má platiti. On dostane od berního úřadu složní lístek, na kterém jest - nebo není - napsáno, že má platiti, ale co má platiti, jest-li to jsou daně pozemkové nebo výdělkové, nebo daň z příjmu, nebo co, to se mu nesdělí. On tu dlaň nemá předepsánu, není v té věci pořádek. Prosím pana ministra financí, který to už na nějaké schůzí slíbil, aby své slovo skutečně dodržel. My nevyhnutelně potřebujeme, má-li býti pořádek v placení daní, aby poplatníci věděli, co mají platiti. Uznávám, že není možné na pozemkovou daň dáti každému platební rozkaz, ale jest potřebí, aby každý poplatník aspoň na konci roku dostal knížku, do které by se mu napsalo, kolik měl v minulém roce na ty daně a přirážky zaplatiti, A poněvadž máme zákon, který předpisuje, že dálně v příštím roce, pokud nedostal poplatník zvláštního předpisu, mají se vybírati podle posavadních předpisů, měl by měřítko, a když dostane takový složní lístek, věděl by, co to je. Ale poněvadž takových knížek nemá, tak to vypadá velmi divně. Na těch lístcích berního úřadu jest na rubu text - možná, že ne na všech - a zrovna takový jsem dostal - tam stojí tištěno: >Chcete-li se uvarovati upomínacích poplatků, jest nutno, aby vedle vyznačený nedoplatek byl zapraven během tří dnů atd.< To by musil míti každý poplatník plnou kapsu peněz, aby mohl do tří dnů zaplatiti, chce-li se uvarovati další pokuty za to, že do tří dnů nezaplatí. To jest nešetrnost oproti po-platníctvu, ai myslím, když stát od poplatníků potřebuje jejich peněz, že má potom oproti nim míti aspoň kus šetrnosti a žerná s nimi nakládati tak, aby nejen platili, ale také aby neplatili s nechutí. Jest potřeba, aby se jim v tom způsobu vycházelo vstříc.

Pokud se týče knížek platebních, jest jích třeba co nejdříve. Tam by musilo býti uvedeno docela přesně, co za ten minulý rok měl každý poplatník předepsáno. Víme, že v minulých letech, když se ta daň platila u berních úřadů, bylo to tak načmáráno, že by se v tom nevyznal ani ten, který to sám načmáral.

Náš pan zpravodaj se zmínil o naší valutě a o naší obchodní bilanci atd., a zajisté jeho náhledy v tom ohledu jsou správné. Já bych se k ním přidal, a myslím, že okolnost, že naše koruna se odpoutala od marky německé a že má lepší kurs než marka německá, je skutečně vymožeností a že je to důkazem jakési důvěry k našemu státu, jaké si zajisté všichni přejeme. Máme zajisté potěšení z toho, že naše koruna má vyšší cenu než měně okolních států, ale bohužel nemáme moci, abychom mohli působit na zlepšení valuty v okolních státech. Každá věc, jak se říká, má nejen dobrou stránku, ale i špatnou. I naše valuta má špatnou stránku, když je vyšší než v okolních státech. My jsme náhodou stát, který má rozvětvený průmysl a který potřebuje vyvážeti své výrobky za hranice. Od toho závisí nejen prosperita průmyslových závodů, ale také zaměstnanost nebo nezaměstnanost našeho lidu. My jsme povinni starati se o to, aby každý náš člověk mohl býti slušně živ, aby nalezl výdělek, jaký je jeho zkušenostem a pracovitosti přiměřený, aby dostačil úplně k výživě jeho vlastní a jeho rodiny. Aby se to stalo, potřebujeme, aby všechno to, co vyrábíme, nalezlo odbytu. Jelikož v těch našich sousedních státech je valuta velice špatná, tedy v tom ohledu jsme ve špatné situaci, poněvadž čím je naše valuta lepší, čím hodnotnější než v okolních státech, tím se vývoz našich výrobků znemožňuje, což působí zajisté jak na prosperitu našeho průmyslu, tak také na výdělek všech tříd, které jsou v těchto průmyslových závodech zaměstnány. Bohužel, nemáme vlivu na to, aby valuta naších okolních států držela krok s naší korunou a podle toho se zlepšovala. Vidíme, už nyní právě v poslední době, kdy cena naší koruny ve Švýcarsku se zlepšila, že vývoz našich průmyslových výrobků se velice ztížil, a naopak vidíme, že výrobky, které se k nám mohou přivážet, zejména zemědělské plodiny na ceně velice pozbyly. A proto musíme hledět, abychom se těm poměrům přizpůsobili. Já bych při té příležitosti toliko upozornil na jedno, co považuji pro naši nejbližší budoucnost za neobyčejně důležité, a to, abychom uspořádali poměru našeho dovozu a vývozu uspořádáním vývozních cel a tarifů.

Slavný senáte! Obyčejně se posuzuje tato otázka nedosti dobře. Mnozí nedělají rozdílu mezi tím, co je autonomní tarif a prozatímní tarif. Neuvažují, že autonomní tarif, jaký se v jednotlivých státech zákonodárnými sbory obyčejně ustanovuje, není vlastně tarif, podle něhož se vyclívá zboží, které se do státu přiváží, nýbrž že vedle toho autonomního tarifu má stát s okolními státy také zvláštní obchodní smlouvy a že to clo, jaké má v obchodních smlouvách smluveno, se vybírá. My zatím autonomní tarif nemáme, ale máme náhražku, máme nařízení, dle něhož se cla upravila podle tarifu, který platil v Rakousku. Tyto tarify byly jistým násobkem zvětšeny u jednotlivého zboží. Toliko obilí a hospodářské výrobky byly v tom ohledu vyloučeny. Já mám za to, slavný senáte, že to není praktické. My musíme hledět tomu, abychom byli v každém směru soběstační. My jsme i za války mohli se naučiti, jak ta soběstačnost je neobyčejně důležitá u výrobků průmyslových, živnostenských a pod., jakýchkoliv chcete; tedy jistě je nejdůležitější u výrobků zemědělských. (Tak jest! Výborně!) A chceme-li skutečně vyplniti to, co jsme povinni vůči státu, musíme se starat o to, abychom v těch zemských plodinách byli soběstační, jak chceme a můžeme, to jest na snadě. Co je účelem cla? Účelem cla je, aby výrobci, buďto zemědělství anebo průmysl, zkrátka ti, kteří vyrábějí zboží, aby mohli snésti konkurenci s cizozemskem. Jestliže teď naše zemědělství má tuto konkurenci snášeti, tedy potřebuje rozhodně ochrany. Jestliže této ochrany nebude míti, pak je jisto, že naše výroba klesne. Já tvrdím, docela otevřeně, že jsme soběstační a roku 1921 jsme jistě vyrobili tolik obilí, co jsme potřebovali pro naše obyvatelstvo, že nebylo potřebí dovážeti nic. Jestliže tedy neuděláme opatření abychom si tuto soběstačnost zemědělských výrobků zajistili, tím se stane, že budeme drahé výrobky, nevím odkud přivážeti, že tedy budeme poplatní jiným státům.

Mám za to a žádám, aby tato otázka nebyla pokládána za otázku politickou, jak se to bohužel poslední dny stalo, nýbrž aby byla posuzována s hospodářského stanoviska a bude-li s tohoto hospodářského stanoviska posuzována, tedy to nemůže dopadnouti jinak, než že bude posuzována tak, abychom této soběstačnosti, pokud se týče zemědělské výroby, dosáhli zejména teď. Že bude lépe pro ten případ aby to nikomu neškodilo, udělati opatření, aby i u nás nějaká ochrana výrobků zemědělských mohla býti zavedena. V autonomním tarifu je to již naprosto a nevyhnutelně zapotřebí, a rád bych věděl, jak by naše vláda, která bude sjednávati obchodní smlouvy s Rumunskem, anebo s těmi státy, které snad chtějí s námi pokud se tyče výrobků zemědělských konkurovati a uzavříti smlouvy, jak by s námi tyto smlouvy uzavřely, kdyby nemohly učiniti koncese ohledně toho, co chtějí dovážeti, pak by nedocílily, aby do těch států průmyslové výrobky se vyvážely. Je to tedy zapotřebí pro obě strany, a jen takovým způsobem je možno pro budoucnost naší soběstačnost zejména průmyslu i zemědělství zajistiti a tím způsobem se přizpůsobiti tomu, aby náš průmysl, který vyrábí daleko více výrobků, nežli doma můžeme stráviti, nalezl v jiných státech odbytu. Přál bych si, pokud se týče státního hospodářství, abychom se skutečně dostali do toho, že nastane úplná rovnováha ve státním hospodářství a aby také, pokud se týče prosperity našich jednotlivých stavů, pokud se týče zemědělství i průmyslu, aby se dosáhlo pokud možno největšího prospěchu a jistě nám záleží na tom, aby každý náš člověk, který chce pracovati, nalezl zaměstnání takové, aby mohl býti slušně živ a abychom vyváželi do ciziny a ne, abychom následkem toho, že bychom pro dělníky nemohli nalézti zaměstnání musili vyváželi lidi.

V tom smyslu prohlašuji jménem našeho klubu, že budeme hlasovati pro schválení dodatečného rozpočtu. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák: Přerušuji projednávání denního pořadu.

Pro zítřek udělil jsem dovolenou panu sen. dr Schmidtovi.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Mezi schůzí tiskem rozdáno:

Tisk 1255. Zpráva I. kulturního výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Landové-Štychové, Zeminové, Pechmanové, Sladkého, Slavíčka, Sadla a spol. (tisk 1476), aby upravena byla organisace dívčích škol odborných a právní poměry učitelstva těchto škol v republice Československé (tisk 3395, tisk sen. 1228).

Tisk 1256. Zpráva národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona (tisk 1102), kterým se upravuje užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu (tisk 1244).

Tisk 1257. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. národohospodářského výboru a III. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 3195) o výpovědi smluv nájemních a pachtovních, týkajících se některého ze statku a majetku připadlých podle mírových smluv Československému státu nebo majících za předmět těžbu užitků některého ze statku a majetku takového (tisk 1215).

Tisk 1258. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3387) o soupisu právních nároků a závazků československých příslušníků vůči cizincům (tisk 1221).

Tisk 1259. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3369), kterým se vydávají přechodná ustanovení k zákonu ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n. (zákonu náhradovému), pokud jde o převzetí a náhradu za jednotlivé parcely nebo části parcel ze zabraného majetku pozemkového (tisk 1229).

Tisk 1260. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. rozpočtového výboru, týkající se usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu zákona (tisk 3364) o mimořádné župní přirážce na Slovensku (tisk 1224).

Tisk 1261. Zpráva I. zdravotního výboru a II. zahraničního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 3007), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění návrh na přístup republiky Československé k mezinárodní úpravě o zřízení Mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví, podepsané dne 9. prosince 1907 v Římě (tisk 1188).

Tisk 1262. Zpráva I. sociálně-politického a II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Hrejsy a druhů na poskytnutí pomoci pohořelým v obci Sušicích, pol. okres Uher. Hradiště (tisk 1193).

Tisk 1263. Zprava I. rozpočtového výboru a II. sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 2319), stran státní záruky výrobním a pracovním družstvům dělnickým (tisk 3314).

Tisk 1264. Zpráva I. výboru rozpočtového a II. výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 2330), stran státní záruky zemědělským družstvům, vyjma družstva úvěrní a konsumní (tisk 3315).

Tisk 1265. Zpráva I. výboru rozpočtového a II. výboru živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 2331) o státní záruce svazům družstev živnostenských (tisk 3317).

Tisk 1266. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny, jež týče se změny zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 328 Sb. z. a n. o organisaci kanceláře sněmovny poslanců a senátorů (tisk 1165).

Tisk 1267. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. dr Frankeho, dr Mazance, dr Meissnera, dr Lukavského, Sonntága a soudr. (tisk 3311) na změnu jednacího řádu poslanecké sněmovny (tisk 3391).

Místopředseda Kadlčák: Navrhuji, aby příští schůze konala se zítra v pátek dne 10. února 1922 o 10. hodině s tímto

1. Pokračování v rozpravě o zprávě rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví změna finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n. a dodatek ke státnímu rozpočtu a rozpočtu státních investic na rok 1921. Tisk 1240.

2. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým, se doplňují a mění dosavadní předpisy o pojišťovnách. Tisk 1233.

3. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, o prozatímním dělení katastrálních parcel podle předběžných polohopisných nástinů, vyhotovených Státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení. Tisk 1246.

4. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru a výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Tisk 1247.

5. Druhé čtení zprávy výboru zahraničního a výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění úmluva mezí republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hraníce a některých souvislých otázkách, uzavřená v Praze, dne 10. března 1921. Tisk 1248.

6. Druhé čtení zprávy kulturního výboru o vládním návrhu zákona přijatém poslaneckou sněmovnou, jímž se upravuje vyučování v naukách obchodních, v moderních jazycích, v krasopise, v těsnopise a ve psaní na stroji. Tisk 1249.

7. Druhé čtení zprávy výboru socíálně-politického a výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona o vystěhovalectví. Tisk 1250.

8. Zpráva I. ústavně-právního výboru a II. výboru zahraničního o usnesení poslanecké sněmovny, které se týče vládního návrhu zákona, jímž se žádá, by Národní shromáždění schválilo mezinárodní úpravu, podepsanou v Paříži dne 15. listopadu 1920. Tisk 1251.

9. Zpráva I. rozpočtového výboru, II. branného výboru o usnesení poslanecké sněmovny ve příčině vládního návrhu zákona, jímž se povoluje úvěr až do výše 500,000.000 Kč na opatření výzbroje, výstroje, zásob a různého vojenského materiálu. Tisk 1252.

10. Zpráva I. technicko-dopravního výboru, II. živnostensko-obchodního výboru a III. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se upravuje poměr československé státní správy k československým plavebním společnostem Labské a Dunajské. Tisk 1253.

11. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. zahraničního výboru o usnesení poslanecké sněmovny, jež týče se vládního návrhu, kterým se žádá, by Národní shromáždění schválilo úmluvu, učiněnou v Paříži dne 18. ledna 1921 mezi republikou Francouzskou a republikou Československou o statcích, právech a zájmech soukromých. Tisk 1254.

12. Zpráva I. kulturního výboru a II. rozpočtového výboru o návrhu posl. Landové-Štychové atd., aby upravena byla organísace dívčích škol atd. Tisk 1255.

13. Zpráva národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu Národního shromáždění o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje užívání pozemků v Podkarpatské Rusí. Tisk 1256.

14. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. národohospodářského výboru a III. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o výpovědi smluv nájemních a pachtovních. Tisk 1257.

15. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o soupisu právních nároků a závazků československých příslušníků vůči cizincům. Tisk 1258.

16. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se vydávají přechodná ustanovení k zákonu ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 Sb. z. a n. (zákonu náhradovému), o převzetí parcel atd. Tisk 1259.

17. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. rozpočtového výboru, týkající se usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o mimořádné župní přirážce na Slovensku. Tisk 1260.

18. Zpráva I. výboru zdravotního, II. výboru zahraničního o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění návrh na přístup republiky Československé k mezinárodní úpravě o zřízení Mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví, podepsané dne 9. prosince 1907 v Římě. Tisk 1261.

19. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Otm. Hrejsy a druhů na poskytnutí pomoci pohořelým v obcí Sušicích, pol. okres Uher. Hradiště. Tisk 1262.

20. Zpráva I. rozpočtového výboru a II. sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, stran státní záruky výrobním a pracovním družstvům dělnickým. Tisk 1263.

21. Zpráva I. výboru rozpočtového a II. národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, stran státní záruky k zemědělském družstvům, vyjma družstva úvěrní a konsumní. Tisk 1264.

22. Zpráva I. výboru rozpočtového a II. výboru živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státní záruce svazům družstev živnostenských. Tisk 1265.

Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Námitek nebylo.) Nejsou, návrh můj je schválen.

Končím schůzi.