Místopředseda Kadlčák: Slovo má dále pán sen. Bárinka.

Sen. Bárinka: Slávny senát! Slovenská ľudová strana svoju loyalitu československej republike mnohokrát osvedčila. Osvedčila ju mnohokrát už tým, že vzhľadom na republiku odhlasovala vždy potrebné dane, ač k vláde veľkej dôvery nechovala a odhlasovala to i tým, že proti prácam Dvorczakovým na Slovensku s inými stranami protestovala a zakročovala. Svoju loyalitu osvedčila i tým, že po čas mobilizácie jej členovia a synovia slovenskí príkladné a verné držanie osvedčili. Svoj život chceli obetovať a šli príkladne, a, čo sa stalo? Keď bola nádej, že budeme krev vylievať, pohľadávať ich, keď bola potreba mobilizácie - to nie sú moje slová - takto sa im odmenili? Toto píšu "Lidové Noviny", ktoré nie sú orgánom ľudovej strany, a ktoréžto noviny nepísali Floriáni:

"V Novej Vsi miesto vrelého privítania, miesto srdečných slov, dostalo sa nám mrzkých, oplzlých, náš slovenský cit hlboko urážajúcich slov menovite od p. veliteľa II. náhradnej roty, nadporučíka Mareka. Vyhrážal nám trestom, jestli sa opovážime inakšie hlásiť sa ako: "zde".

Na druhý deň popoludní šli sme na lekársku prehliadku. Ja - ako obyčajne - aj tam som sa hlásil "tu som". Pán šeflekár dr. Šritt pozeral na mňa, akoby ma bol chcel zniesť s povrchu zeme, hovoriac "Čo, vy neznáte, jak se treba hlásiť? Vy jste desátník? Vy jste vůl a ten, kdo vám dal tu hodnost, to byl ještě větší vůl."

Prosím, tuto kto provokuje? Slovenský ľud často takýmito chybami sa provokuje. Je-li slovenská ľudová strana prísne slovenská a prísne kresťanská, jestli také chyby prednáša, nájdu sa istí pánovia, ktorí to negujú. Pánovia, chyby sú ľudské a stály sa chyby na Slovensku, ale chyby dajú sa vždycky dobrou vôlou napraviť. Tieto chyby, ktoré sa na Slovensku stály, sme nikdy tomu národu českému ako celku neprivlastňovali. To bolo od nás ďaleko. Keď sa stály chyby, vždycky sme ich privlastňovali len jednotlivcom alebo vláde. To boli tí dvaja, ktorí spáchali chyby. Ale k odpovednosti sme nikdy nepoťahovali národ český, ale páchateľa a to bolo na mieste. (Sen. dr. Soukup: Zcela správne!)

Stala sa tu taká chyba so strany vlády, jak som riekol, že nám nedala to, čo druhí už majú. Predniesli sme požiadavok priznania gymnázia, ktoré sme mali a ktoré pri prevrate nám boloodebrané (Hlas: Herben. to už vyložil!) -žiadna zvláštna tendencia to nebola. Maďari pri prevrate mali 1 gymnázium v Nových Zámkoch, dostali ho s tým charakterom, že je katolícke a je maďarské. Bratia Slováci evangelíci majú šesť štátom podporovaných gymnázií, ale katolíci nemôžu mať ani jedno.

Ctení pánovia! Ja nie som šovinistou, zo mňa mluví spravedlnosť a pravím, ako priateľ a Čechofil a nie ako nejaký nebezpečný človek republike. Chceme, aby ste to prezreli, uznali a rozsúdili a chyby na-pravili_v Keď majú to druhí, prečo tak nemôžou to mať tiež katolíci. Cirkevné gymnázia, stredné školy, nech sú evangelické alebo katolícke, daly veľkých mužov Slovensku a keby ich nebolo a tých konfesijních, do dnes neviem, jestli by bolo na Slovensku gymnázia. Transeniusa a katolícke koncionály udržaly Slováci, ale nie štátne školy. (Hlas: Slováci, ale evangelíci! - Sen. dr. Kovalik: Pán minister Šrobár povedal, že slovenský národ udržala modlitebná kniha. To povedal sám pán minister Šrobár.) Nechcel som o tých chybách sa šíriť, poneváč predo mnou to už povedal ctený kolega dr. Kovalik, Dúrčanský a ako svedok povedal to i pán senátor dr. Heller: "Chodil jsem sem tam, viděl jsem jich." (Sen. dr. Soukup: Ten to řekl, že Vás má rád!) Máme svedectvo nie v našom tábore, ale tiež z iných strán, máme svedkov o tom. Pánovia, nič však tak neurazilo slovenský ľud, ako to, že pri obsadzovaní miest bez súťaže, konkursu, dala sa prednosť bratom Čechom. Nehovorí závisť zo mňa, ale to urážalo slovenský ľud, že všetky lepšie miesta dostávali bez súťaže bratia Česi, obzvlášte učiteľské miesta boly tak obsadzované. (Hlas: Walló není učitelem! - Sen. Roháček: Ale Walló je profesorom a nedostal miesto!) Ja som vďačný tomu, čo povedal pán senátor Roháček; máme dobrých českých učiteľov, za ktorými by národ plakal, ale máme tiež takých, že by sme nedbali, aby ste si ich vzali nazpátek. (Hlas: Také Slováci jsou takoví! Tak jest!)

Velice roztrpčilo náš slovenský národ to, že snáď zo zásady boli ešte práce schopní sriadenci, alebo zamestnanci, alebo úradníci jednoduše vyzdvihnutí do odpočinku, do pensie. Tuto je František Mámet, staničný prednosta, Július Klímo, poštár železničár, čarkoloman, ktorý má síce maďarské meno, ale maďarsky vôbec neumie. Ďalej železničiar, Slovák, brat práce schopný, mladý Josef Čilik, cestár, ktorý by mohol ešte 10 rokov účinkovať. Tým republika bude mať vždy len škodu, poneváč na ich miesta prijde jeden alebo dva noví ľudia a on je daný do pensie a tak na. miesto jednoho budeme platiť celkom 3. (Hlas: To se rozumí!) Slávny senáte, ja som učiteľom a j ako učiteľ budem smelý so stanoviska učiteľa posúdiť rozpočet ministerstva kultúry a verejnej osvety. Našiel som v tom rozpočtu jednu položku 60.000 korún na prídavok platov cirkevným učiteľom, úradujúcim pred 1. októbrom.

Vysoko vážený senáte! Ja neviem, zdá vláda to vie, že je to odmena za maďarisáciu. Tento zákon povstal roku 1893 podla ktorého zákona na cirkevných školách konfesijních učitelia postupovali len od roku 1893, od prvého ríjna. Tento zákon bol opravený roku 1907, dňa 27. června, kdy odčinená bola táto chyba. V §u tom sa praví, že učitelia pred rokom. 1.893 majú nárok na odmenu 100-400 K ročne od štátu. Tejto odmeny 100-400 K dostalo sa len tým, ktorí boli škoľdozorci Maďarony, ktorí boli županom ako Maďaronovia, to jest otrokári slovenských detí, odporučení. Tej odmeny nedostal ani Babka, ani ja a my sme tedy ako Slováci nechceli olúpiť slovenský ľud o deti, abysme sa pripojili k Maďarom. My sme dali zapísať seba, alebo sme sa zapísali pri popisu, že maďarská reč není naša, našich manželek a detí je slovenská, a to bola príčina, pre čo sme to nedostali. Ráčte to vziať na vedomie. A týchto 60.000, keď ne viac, bude dané všem učiteľom, ktorí pred rokom 1893 v úrade boli. My máme zákony paritné, októbrový a jestli tento zákon není dostatočný, je nutno ho sriadiť. Učiteľský plať od Šumavy až k Tatrám musí byť stejný, keď jest stejná práce. Niet rozdielu medzi českým učiteľom a medzi učiteľom slovenským. Keď prestane krivda, prestane i nenávisť a my budeme sa milovať ako bratia. Stály sa ovšem pády, že českí učitelia odsúdili na 40-60 žiakov tým, že ich dali prepadnúť. To sa stalo zvlášte v Leviciach a v Nových Zámkoch. Kde dali učitelia prepadnúť viac než 15 až 20% žiakov, boly hlasy, že tito učitelia mali by byť disciplinárne stíhaní. Tento úkaz mal by sa vlastne riadne vysvetliť, lebo pričíta sa vlastne na účet českému národu, ačkolvek učitelia dali prepadnúť žiakom darebákom a neschopným, českým učiteľom činená by tu mohla byť výtka, že chcejú Slovensko tak zbaviť inteligencie, aby mládeži slovenskej nedostalo sa vzdelania. Ľahká odpomoc tu je, prísny dozor, a dobre sostavené zkušobné komisie atd., tak budeme videť, že t9 nebol zlý úmysel od českých učiteľov, že to bola ale oprávnená kritika a že to bola nutnosť, aby odstránení boli darebáci a lenoši z týchto ústavov. Takýmto spôsobom slávny senáte, iste nebude vyhľadávaný nový spor a nastane príležitosť, abysme si podali priateľskú ruku. Včera sme boli svedky toho, keď Slováci sa zde hádali, že ostatní sa smáli do hrstí. Je to stará slovanská chyba, že keď dvaja Slovania sú týždeň spolu, že sa už perú.

Vážený senáte! Požiadavky ľudovej strany sú veľmi skrovné. Prvým požiadavkom je autonómia, ktorú len z nedorozumenia do dnes nemáme. Je to vec bratrskej dohody. Vezmete si za príklad roľníka, ktorý má na predaj pekné koníky za 20 tisíc, ale dá ich za 19 tisíc. S dobrou vôlou môžeme nájsť motlus vivendi, že Slováci búdou spokojní a že Česi budú mať mocného brata, ktorý bude vždy spoľahlivým pomocníkom k obrane našej republiky. Druhým požiadavkom sú cirkevné školy. Tretím požiadavkom je usporiadanie učiteľských platov, zvlášte pensií. Dovoľte, abych vám predniesol v obsahu jeden žalostný prípis, ktorý mne došiel. V Banskej Bystrici je profesor matematiky na odpočinku, ktorému bola od 1. listopadu berným úradom bez každého odôvodnenia pensia zastavená. Tenže má nemocnú dcéru, ktorá snáď už zomrela. Tento profesor dokázal svoju loyalitu a odmenu má dostávať tú, že je v najväčšom nedostatku bez nutných prostriedkov, vo veľkej biede. Je to urážka dvojnásobná, poneváč nielen že sa mu pensia nezvýšila, ale naopak tu starú mu zastavili. Chce vláda dohnať Slovensko do krajného zúfalstva? Ja myslím, že nie, že o tom ani vláda není informovaná. (Sen. dr. Kovalik: Takovým my musíme pomáhat!) My sme boli nútení isť do oposície a musíme bojovať, dokiaľ nebude nalezený spôsob vyrovnania a naše požiadavky nebudú splnené. (Pochvala.)

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu sen. Folberovi.

Sen. Folber: Slavný senáte! Státní rozpočet projednává se dnes ve znamení hesla "šetřit". Je to sice dobrá zásada, ale jedno si, pánové, musíme doznati, že zpravidla zásada šetření nepropaguje se tam, kde by se měla v praxi provádět. Pozorujeme-li dnes náš veřejný život v republice, jistě nám neujde, že u určité třídy lidí je viděti větší přepych, než jaký byste našli, kdybyste prošli nejbohatší státy. Podobně je tomu ve státní správě. Na menších úřednících a zřízencích se chce všude šetřiti, naproti tomu zřizují se stále nová a nová místa pro vyšší úředníky. V této formě se v některých úřadech republiky přímo penězi plýtvá. Pro toto tvrzení uvedu ihned konkrétní případ a žádám, aby úsporná komise parlamentární tímto podrobněji se zabývala. Rozpočet našeho ministerstva zahraničí překvapil letos svou výší na všech stranách. Ministerstvo toto žádá na vydání přes 100 milionů korun, více, než bylo obsaženo v rozpočtu roku minulého. Toto zvýšení odůvodněno znehodnocením naší valuty v jednotlivých státech, ve kterých máme zahraniční úřady, a pak rozmnožením úřadů. Souhlasím plně, abychom zřizovali všude zastupitelské úřady, kde jednak zájmy celostátní, obchodní, nebo potřeby našich vystěhovaleckých kolonií toho vyžadují, ale při zřizování úřadů má se účelně postupovati a to dle praktických potřeb a ne tak jak dneska se děje.

Naše mladá republika má již dnes 25 vyslaneckých úřadů. Tedy po této stránce representováni budeme jako ty největší mocnosti. Kdo zná poměry, musí přiznati, že mnoho těchto vyslanectví je zbytečným plýtváním peněz. Uvedu jen tak namátkou jednotlivé případy. Tak na př. máme vyslanectví v Belgii a Holandsku. Jistě tomu, kdo zná tamní poměry, nebude sporno, že by v tomto případě stačilo, kdyby pro oba tyto státy bylo jedno vyslanectví. Podobné mohlo by býti v Dánsku a ve Švédsku. Anebo když již vyslanectví v podobných malých státech zřizujeme, pak by mělo se přihlížeti k tomu, aby zbytečně neplýtvalo se penězi, jako se dosud děje. Jistě by bylo velmi zajímavo, pánové, kdyby ministerstvo zahraničních věcí předložilo veškeré doklady, co právě uvedená vyslanectví stojí, jak to při vyslanectvích a jejich hospodářství vypadá v praxi. Chci uvésti několik číslic z našeho vyslanectví ve Spojených Státech Severoamerických. Předně uvedu, jak vysoký plat má náš americký vyslanec. Slyšíme velmi často s mnoha míst omlouvati vysoké platy jednotlivých zástupců naší republiky v cizině, a proto předem uvedu, jaké platy dávají státy svým zástupcům jednak v Americe a pak jak Amerika - tento nejbohatší stát světa - platí své zástupce v různých státech Evropy. Tak na př. Spojené Státy Americké platí svému velvyslanci ročně 17.500 dolarů. Francie platí svému velvyslanci v Americe 18.000 dolarů. Polsko platí svému vyslanci 15.000 dolarů ročně. Rumunsko 12.000 dolarů, Jugoslávie platí svému vyslanci 11.360 dolarů ročně. Z číslic těchto je zřejmo, že roční plať vyslanců jednotlivých států v Americe zastoupených, pohybuje se mezi 11-15 tisíci dolary. Jedině Francie platí svému velvyslanci ročně o 3000 dolarů více. Ale vyslanec republiky československé pan dr. Štěpánek měl dokonce roku 1920 40.000 dolarů ročního platu. (Slyšte!) To znamená, že měl více než ještě jednou tolik, jako platily svým zástupcům ty nejbohatší státy. Teprve když tehdy na to bylo v časopisech ukazováno, byl mu od 1. ledna 1921 snížen plat a stanoven 27.000 dolary ročně. A jelikož bylo znovu poukazováno na to, že je to plat ještě vysoký, byl mu od 1. května 1921 snížen na 24.000 dolarů. Tedy ještě dnes má ročně o 6000 dolarů více, než platí Francie svému velvyslanci v Americe, a má dvakrát tolik platu, než platí Rumunsko svému vyslanci. Přepočítáme-li si příjem našeho amerického vyslance na měnu našeho kursu, kdy stojí dolar americký 80 Kč, jeví se nám příjem doktora Štěpánka takto: Do konce roku 1920 činil jeho měsíční příjem 267.000 Kč neboli okrouhle 3,200.000 Kč ročně. Od 1. ledna 1921 do května 200.000 Kč měsíčně, neboli 2,400.000 Kč ročně. (Hlas: To je skandál!) Od 1. května byl mu plat snížen na 160.000 K měsíčně, což bude činiti ročně 1,920.000 Kč. K tomu ještě, pánové, podotýkám, že vyslanec dr. Štěpánek má na vyslanectví zdarma byt pro sebe a pro svoji sestru. Podobné číslice a přirovnání jeví se u všech úředníků, kteří jsou totiž milci pana vyslance Štěpánka. Na příklad legační rada pan Karel Hála má ještě dnes po snížení platu 11.000 dolarů ročně, ač vyslanectví jiných států platí svým legačním radům nejvíce 6000 dolarů ročně. Spojené Státy Severoamerické na. př. platí svým legačním radům nejvýše 4000 dolarů ročně. V naší měně činí roční plat legačního rady na našem vyslanectví americkém bezmála 1,000.000 korun ročně. Mohl bych uvésti platy ostatních úředníků, ovšem diplomatických. Když pozorujete úředníky kancelářské anebo nižší vrstvy úředníků, zase přijdete k tomu poznání, že nižší úřednictvo platí se na našich vyslanectvích daleko níž nežli na vyslanectvích ostatních států. Tedy ty veliké platy dávají se jen našim předním diplomatickým zástupcům. Stačí, když uvedu všeobecně, že na příklad důvěrník pana vyslance Štěpánka p. inženýr Špaček, jehož činnost spočívá v tom, že překládá některé články z angličtiny, má ještě dnes po snížení svého platu ročně na 750.000 Kč. Dle těchto číslic můžete si udělati představu, co takové vyslanectví v Americe naši republiku stojí. Dle souhrnu měsíčních platů přišel jsem k výpočtu, že naše vyslanectví americké stojí republiku při nejmenším 16,000.000 Kč ročně (Slyšte!), tedy to jest obnos, který rovná se asi tomu, co stojí naší republiku sněmovna Národního shromáždění dle rozpočtu na rok 1921. (Hlas: Nemohlo by se dát z toho něco pensistům?) A divím se, že ministerstvo zahraničních věcí v této věci nezjedná již nápravu, poněvadž o otázce této již v novinách amerických se psalo. V takových případech jde nejen o poškozování republiky, a o plýtvání penězi, ale takové plýtvání má v cizině ještě další následky, neboť hospodářství takové vzbuzuje v cizině nedůvěru proti našemu státu, poněvadž si každý řekne, že v tomto státě to nemůže býti v pořádku, když státními penězi se takto plýtvá. Tím jest podlamován v cizině náš úvěr, živena jest nedůvěra k veškerému hospodářství naší republiky. Tedy, pánové, mám za to, chceme-li uplatňovati zdravou zásadu šetření, že bude dobré a zdravé, když parlamentní komis případ uvedený vyšetří, ale nejen na tomto vyslanectví, nýbrž u všech našich vyslaneckých úřadů. Jsem přesvědčen, že výsledek bude velmi pěkný a že republika ušetří ne jednotlivé miliony, ale desítky milionů. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Přerušuji jednání.

Mezi schůzí tiskem rozdáno:

Zástupce senátního tajemníka dr. Trmal (čte):

Tisk 1123. Zpráva národohospodářského výboru o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu (tisk 1102).

Tisk 1124. Zpráva I. sociálně-politické-ho výboru a II. výboru zdravotního stran vládního návrhu zákona o započtení válečné služby vojenské do odborné činnosti lékárnické (tisk 1061).

Tisk 1125. Návrh sen. Donáta, Sáblíka a spol., ohledně provádění veřejného zásobování obilím a mlýnskými výrobky.

Tisk 1126. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1299), kterým se mění částečně § 3 zákona ze dne 13. března 1919, č. 139 Sb. z. a n., jímž se upravuje vyhlašování zákonů a nař. (tisk 1642), (tisk sen. 1113).

výboru iniciativnímu:

Tisk 1125. Návrh sen. Donáta, Sáblíka a spol., ohledně provádění veřejného zásobování obilím a mlýnskými výrobky.

Podle §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. žák. a nař.

výboru národohospodářskému:

nařízení vlády republiky československé ze dne 1. prosince 1921, kterým se zrušují omezení obchodu výrobky železářských hutí;

nařízení vlády ze dne 1. prosince 1921, o zrušení nejvyšších cen piva.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v sobotu dne 17. prosince 1921 o 11. hodině dopolední s tímto

1. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny, týkajícím se vládního návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona na rok 1922. Tisk 1114.

2. Návrh, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu byla projednána zpráva národohospodářského výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1102), kterým se upravuje užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu.

3. Zpráva národohospodářského výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1102), kterým se upravuje užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu (tisk 1123).

Jsou proti mému návrhu námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Můj návrh jest přijat.

Končím schůzi.