Každé chvíle máme velezrádné procesy na Slovensku, v Košicích a jinde. Také za tím stojí Karel? Za tím nestojí Karel, za tím stojí maďarská vláda s činiteli, které trpí, ačkoliv je dobře zná, a je podporuje.

Já nemám žádné důvěry k Bethlenovi. Dovolil bych si zde citovati, jak maďarské listy zemědělské psaly o Bethlenovi ještě před tímto posledním dobrodružstvím Karlovým. Listy pešťské již před příjezdem Karlovým otevřeně řekly, že hrabě Bethlen, který kolísal od svého nastolení mezi stranou malorolnickou a křesťanskou, nyní se úplně přiklonil k programu legitimistickému. Listy protilegitimistické krátce před druhým Karlovým pokusem o převrat píší, že Bethlen hlavně od svého návratu z Benátek přijal legitimistickou orientaci Andrássyovu úplně za svou. V "Magyárországu" 21. října, tedy před několika dny, vynikající člen malorolnické strany Dönötör, známý jako největší odpůrce habsburské restaurace, kritisuje nynější program Bethlenův takto:

"Konečně vyšlo na jevo ono velké tajemství. Bethlen se vrhl úplně do náručí Andrássyovců a kapituloval úplně před karlisty, neboť jeho program tak, jak se o něm mluví, jest zcela karlistický. V tomto programu je celá řada rozporů, avšak to Bethlenovi nevadí. Tak na příklad jeden bod stanoví, že královskou otázku jest rozřešiti podle čl. prvého zákona z r. 1920, jímž se Národní shromáždění zmocňuje k řešení otázky ústavy a otázky královské specielně. Druhý bod naopak stanoví, že královská otázka v Maďarsku jest stanovena a řešena starými stávajícími zákony. V tomto programu mluví se dále o tom, že královskou otázku lze rozřešiti jen se svolením Karla IV. Další bod dokonce tvrdí, že pragmatická sankce trvá ve vší své platnosti, právě tak jako ustanovení o dědické posloupnosti habsburského domu, ačkoli Karel IV. prohlásil pragmatickou sankci za zrušenou. Tento program je korunován bodem, jenž prohlašuje, že vše, co se přihodilo právně-politicky od 31. října 1918, je neplatné. To vše ukazuje nad slunce jasněji, že konečným cílem karlistů, nyní hlásaným i otevřeně, je povolati nazpět Karla IV. a obnoviti v plném rozsahu ancien regime."

Tedy tato vláda, pokud mluvím o Bethlenovi, je stále.ve spojení s Karlem, její názor je úplně karlistický. My dnes nebudeme se zabývati otázkou, co dělá Karel, co dělá Zita, to jsou pro nás v této chvíli podružné otázky, konečně to můžeme hádat. Ale já nejsem zlomyslný a nepřejícný. (Veselost.) My se ptáme, co dělá maďarská vláda, co dělala po celé měsíce, po celá léta a celou tu dobu? Kde máme garancie, že se nebudou opakovati nepřátelství proti nám, proti našemu státu? Demokracie tuší, co toto nebezpečí znamená. Vědí to v Berlíně i vídeňská demokracie i emigrace maďarská. My si nebudeme hrát na schovávanou. I mezi námi jsou lidé, kteří si netroufají jíkati "Hoch Karlovi", ale volají: "žádná mobilisace!" (Výborně! Potlesk!) Já myslím, že pan ministerský předseda mluvil velmi jasně. Pan ministr vám dokázal, že 1 + 1 = 2. K tomu není potřeba žádných matematických schopností. Ale pořád máme pány v poslanecké sněmovně i v senátu, kteří dokazují, že 1 + 1 = 3. Proti této logice již nemůže člověk nic vážného namítnouti. Mám za to, kdyby vláda nebyla dnes provedla mobilisaci řádnou a kdybychom v těchto dnech neměli brannou moc po ruce a to dostatečnou brannou moc, že bychom stáli za chvíli před novým vážným nebezpečím, poněvadž zde není v našem shromáždění, pokud se týče Čechoslováků ani jednoho, který by maďarskému režimu nyní věřil, nýbrž všichni jsme přesvědčeni, že pánové, kteří stojí za tímto režimem, čekají na vhodnou chvíli, aby přepadli nás a zmocnili se Vídně. Proto žádáme pana ministerského předsedu, aby byl silný, velmi silný a velmi pevný a žádáme od našeho národa, aby měl v těchto dnech silné nervy. Nerozčilovati se zbytečně, nezanášeti nervosu do národa! Není toho potřebí. Ale každý z nás musí si býti vědom, kdybychom v této chvíli byli polovičati - a tu se liším od pana kol. Jelinka -, že bychom byli před touto a před příští generací zodpovědní za věci, které by mohly býti velmi osudné. Pro nás slovo demokracie není frásí, pro nás válka není to, k čemu bychom chtěli sáhnouti lehkomyslně. V tomto slavném shromáždění máte mnoho otců, kteří ztratili v minulé válce své syny. Myslíte, že nám, kteří budeme zítra posílati své syny do pole, je to lhostejno, že nám život našich nejdražších je něčím, s čím chceme hráti? My je posíláme, jako vy je musíte posílati. Ale my to chápeme, že není možno nic jiného dělati. V této chvíli si dovolím vzpomenouti slov onoho velkého Američana, jehož pomník jsem viděl před new-yorkskou radnicí, který bojoval proti Anglii a potom jsa věšen řekl: "Lituji, že nemám alespoň 2 životy, abych je mohl pro svůj národ obětovati." (Hlučný potlesk.)

To není militarismus, chceme-li Maďary donutiti, aby byli korektními a dobrými sousedy. Musíme jim v těchto dnech ukázati svou sílu, oni musejí věděti, že to, co řekl ministr, není slovo, které letí do vzduchu, nýbrž že toto slovo, jakmile se nebudou chovati řádně, bude proměněno bez ohledu v čin. (Výborně!)

My znovu říkáme, a máme právo to říci jménem všech československých stran, že stojíme za vládou velmi spolehlivě. (výborně!) My si nepřejeme, aby posílala do Budapešti taková memoranda, jaká posílalo Rakousko 1914 do Bělehradu. To jsou memoranda, o kterých se ví napřed, že nemohou býti splněna. V tom lišíme se ovšem podstatně od militaristického Rakouska, které posílalo do Bělehradu podmínky, o kterých se napřed vědělo, že jsou nepřijatelné, totiž že musí válka býti vyprovokována stůj co stůj. To jistě nikdo z nás dělati nebude. Podmínky musí býti vážné a také jasné, ale na těch musíme také trvati. Té komedii s Habsburgy musí.býti definitivní konec. Kompetentní činitelé maďarští musí prohlásiti, že jsou sesazeni na věky všichni členové habsburského rodu, a ne jenom jeden, (Výborně!) poněvadž dokud zde-jest jeden Habsburg, tak je nebezpečí, že nám mohou býti nastoleni lidé syfilističtí, lidé s progresivní paralysou. Vzpomeňme si, že jsme byli dlouho v rukou paralytika France Ferdinanda. Němečtí lékaři-odborníci vám řeknou, že sotva 2 léta mohl býti živ. A v rukou takových lidí jsou národové a progresivní paralitikové rozhodují, má-li býti válka nebo ne. To jsou velmi vážné věci. My teď musíme trvati na tom, aby ani jeden Habsburg nemohl již přijíti na trůn kdekoliv kolem nás.

Habsburgové budou vždycky znamenati nejen obnovení monarchie, ale imperialismus. Jisté kruhy volají do Maďarie, ne aby tam měly Karlíčka na trůne, nýbrž aby tam měly muže, který slíbil, že obnoví staré Uhersko ve starých hranicích.

Habsburgové budou vždycky znamenati imperialismus a válku. My tu nejsme proto, abychom vyhrožovali kterémukoliv národu. Od nás neuslyšíte jistě ani jediného slova proti maďarskému národu. Národ maďarský jest obětí nynějšího režimu tak jako jsme byli za habsburského režimu obětí my a všechen německý lid. Habsburgové znamenali pro německý lid právě tak málo, jako pro nás. My s plnou lidskou spoluúčastí na těžkém osudu maďarského lidu musíme přikročiti energicky k tomu, co se dnes koná. Proto stojíme velmi pevně a silně za vládou. Budeme žádati a musíme žádati odzbrojení v Uhrách, Všichni mluvíte zde - a právem - o tom, že máme veliké náklady na vojenskou moc. Já to podpisuji. Stát náš, který má 14 milionů obyvatelů, 'nemůže dlouho vydržovati 150.000 mužů stálé armády. To jest příliš mnoho. U nás tato cifra presenčního stavu jest proto nutná, poněvadž Maďaři udržují proti mírovým podmínkám stále velkou armádu, ohrožují naše hranice,- teď se již střílí na našich hranicích. Jestliže byla kuráž proti Rakousku, jestliže byla kuráž proti Berlínu - a právem se o tom zmínil pan ministerský předseda - i proti Bulharsku, táž kuráž musí býti také proti Maďarsku. Já si dovolím říci: tomu Němci, budu věřiti více než Maďarovi, poněvadž maďarská šlechtická oligarchie byla, je a bude věrolomnou. Maďarsko musí býti odzbrojeno a musí míti jen těch 35.000 mužů, které má míti, musí dáti záruku, že splní trianonský mír do posledního bodu a že zničí válečný materiál. Kdybychom si mysleli, že to všecko se stane, když budeme státi někde za kamny, mýlili bychom se. Musí zde býti naše kontrola při tom všem. Bez kontroly našich vládních činitelů a naší republiky bych nevěřil, že by Maďaři svou povinnost vykonali. Nevykonali ji dosud nikdy. My také nenáležíme mezi ty, kteří by dnes vzdávali beze všeho díky Ententě. My loyálně kvitujeme s díky vše to, co Ententa a v první řadě Francie pro nás vykonala. My nenáležíme mezi ty, kteří by dělali komplimenty za to, co podle našeho přesvědčení nebylo správné. My jsme malý národ a malý stát a vykonali jsme pro naše spojence velice přesné a rigorosně vše. Ententa nechápala naše stanovisko vůči Maďarsku, když jiným loktem měřila Vídni a Budapešti, zkrátka když Maďaři byli udržováni v této situaci, která ohrožovala sousední státy a když mohlo býti zdání, že Maďaři nemusí vykonávati podmínky mírové tak jak je to smluveno a že se jim nic nestane.

Prosím naši vládu, která byla vždy velmi korektní, aby se nedala ve Svém postupu nikým zdržovati. My nikoho neohrožujeme, naši vojáci jsou tu proto, aby konečně mír na dunajské hranici byl nám trvale zajištěn. My potřebujeme míru pro náš pracující lid, pro náš mladý stát, abychom se mohli klidně věnovati úkolům hospodářským, finančním a sociálním. (Hlučný souhlas.)

Teď mám ještě jedno přáni. Myslím, že se budeme v něm všichni shodovati. Jakmile se řekne slovo válka - a nemusí ještě k této válce docházeti - objevují se ve všech státech supi a ničemové. Jsem rád, že zde v senátě byl podán právě návrh, aby vláda učinila vážná opatření proti lichvářům, kteří by chtěli nynější situace využívati ke svému obohacení, kteří by chtěli zdražovati životní potřeby našemu lidu. (Výborně! Potlesk.)

Jsem rád, že listy agrární ukazují také na to. Byl to Svaz mlékáren, který dal tento povel ke zdražení mléka. Ten náš lid dnes jednomyslně staví se pod prapory, široké vrstvy našeho národa schopny jsou každé oběti. Ale jako s nadšením hlásí se tyto vrstvy k povinnosti, tak také ty to vrstvy nestrpí, aby se nám v Praze nebo kdekoliv jinde objevil onen neblahý zjev, který jsme viděli za světové, války. (Souhlas.)

Lichvě v této době musí býti učiněn konec. Jakmile se ukáže, musíme bez pardonu užíti nejpřísnějších zákonů a nevykládati je liberálně. Jakmile se objeví některý upír, který by chtěl ssát z našeho lidu v době, která je tak vážná a těžká. Jsem velmi rád, že takový návrh byl podán a upozorním vládu a povolané kruhy, aby okamžitě a velmi energicky jednaly.

Nemám více, co bych dodal. Opakuji: Je to příjemný zjev, že při rozporech, které jsou, jsme jednomyslní a je málo mezi námi takových, kteří by si chtěli přišpendlit černožlutou habsburskou kokardu. Těší mne zejména projev německé sociální demokracie. Můžeme míti jisté spory, a ta kove spory jsou, ale je na nás všech, abychom tato nedorozumění v našem státě odstranili. My si přejeme, aby náš stát byl Vzorem demokratického státu. Kde jde o stát, o demokracii, tam nemůže býti mezi námi žádného rozdílu. My chápeme všichni, i kolegové z německé sociální demokracie, že náš stát je bariéra proti šílenostem z východu a proti ničemné reakci ze západu nebo z jihu. My si tuto bariéru udržíme a ta bariéra bude také v této době spolehlivou. K vládě voláme: Jednati! My dobře chápeme, co to znamená jednati, co to znamená konati svou povinnost. Senát ji vykoná a náš národ ji vykoná také. Tím končím. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Předseda: K slovu přichází ještě pan sen. Koperniczky.

Sen. dr. Koperniczky (maďarsky): Slavný senáte! Zvěsť o mobilisaci přijalo obyvatelstvo bez rozdílu národnosti s největší obavou, poněvadž spatřovalo v ní takové opatření vlády československé republiky, jež vyvolá novo.u válku jako výsledek dosavadní, šavlí řinčící politiky zahraniční našeho ministerského předsedy, který se chce nazývati největším strážcem míru v střední Evropě. Dle jaké formy státní chce se Maďarsko zaříditi, rozhodne-li se pro království, koho si na trůn povolá - ať se proti tomu ohrazuje kdokoliv - je přece jen vniterní záležitostí země maďarské, do kteréžto záležitosti není po právu mezinárodním a po sebeurčovacím právu národů žádný stát oprávněn se vměšovati a tedy ani československá republika. (Různé výkřiky. Předseda zvoní.)

Tím méně oprávněno a tím méně odůvodněno jest vojenské zakročení a vyvolání nové války nyní, když udávaná příčina mobilisace, to jest nové nebezpečí restaurace Habsburgů, je následkem nesporně korektního, a usnesení velvyslanecké rady co nejpřesněji vyhovujícího postupu maďarské vlády zažehnáno. Za takových okolností bylo by každé další vojenské opatření jen důkazem kolikrát již odsouzené agresivity, důkazem stanoviska ohrožujícího mír střední Evropy a důkazem tak opatrně v exposé pana ministerského předsedy zamlčovaných imperialistických cílů vlády československé. (Sen. Walló: Vy jste Slovák a tu nás otravujete takovýmito věcmi! Předseda zvoní.)

Z těchto důvodů, hlavně.však proto, aby se předešlo mnohých nebezpečím a aby pře-. Stal rozruch následkem mobilisace, žádáme vládu, aby zastavila mobilisaci, která od samého začátku nebyla nutná. (Hlas: Poslední Mohykán! Hluk. Němci tleskají. Smích na pravici. Hlasy české: Vždyť jste tomu ani nerozuměli! To se povedlo!)

Předseda (zvoní): Ke slovu, se přihlásil pan sen. Průša. (Hluk. Předseda, zvoní.) Prosím o klid. Uděluji slovo, panu sen. Průšovi.

Sen. Průša: Slavný senáte! Jménem komunistické frakce jsem nucen prohlásiti, že jsme za jedno se všemi stranami československými ohledně nebezpečí Habsburgů. Nedá se naprosto mysleti, že by kdykoliv snad mohla se opětovat avantura habsburská, avantura Karlova.

Známe plně dosah nebezpečí monarchismu kteréhokoliv, tím spíše, že máme trpké zkušenosti a více a lépe chápeme nebezpečí habsburské jako češi. Avšak jisto jest, pánové, že v jednom se rozcházíme. My vidíme totiž nebezpečí reakce i u nás v nitru tohoto státu. My vidíme toto nebezpečí zejména v osobách Berchtolda, Rakovszkyho a těch druhých. (Sen. Hrubý: A Apfelbaumu!) Já ho znám osobně, ale nesmíte ho přirovnávat k Berchtoldovi, neboť ten jest o mnoho menším nebezpečím naší samostatnosti než Berchtold, který vydírá peníze z českého lidu a pak je dává k disposici Karlovi Habsburskému, aby mohl dělati takovéto avantury a aby mohl rušiti mír celé Evropy. V tom ohledů je opravdu velký rozdíl mezi nimi. Myslím, že takovéto poznámky v této vážné chvíli nejsou zrovna příliš vhodnými a s vaší strany je to při nejmenším jakási netaktnost. Ale jisto jest, chcete-li opravdu pracovati a zajistiti mír střední Evropy, že musíte tuto naši vnitřní reakci odzbrojiti, a to docela lehce: Zabavte jim bez náhrady jejich statky, nedávejte jim nové a nové miliony, aby mohli podporovat nové útoky na samostatnost tohoto státu. Znáte z prohlášení i samotného soudruha Kreibicha ve včerejším branném výboru, že i on jest s námi sjednocen. My stojíme plně za samostatností tohoto státu, neboť my velmi dobře známe cenu republikánského zřízení. My však s tím, jak dnes je prováděna u nás demokracie, nemůžeme za tohoto stavu věcí souhlasiti, to nám přece musíte přiznati. (Hlas: V Rusku je ideální! Jiný hlas: Ruský ideál!) Prosím, já mluvím o demokracii. Já bych vám mohl dáti též různé otázky, ale teď nechtějte s tímto operovat, pánové! Buď budeme mluviti vážně anebo budeme na sebe křičet jako hoši.

Tedy představuji si v tomto vážném okamžiku, že je potřeba také určitého prohlášení, že zde jest určitá snaha vytvořiti zde skutečnou demokracii, skutečný demokratický režim, poněvadž nemůžeme srovnat ve svých hlavách, jsou-li šlechtici, lokajové Habsburgů, zde protěžováni a drženi v úctě a vedle toho jsou vězněni dělníci, kteří neudělali nic jiného, nežli že chápali úplně jinak svobodu a demokratický režim a že chtěli svojí silou, svojí mocí odstraniti nebezpečí monarchistického režimu. Pak přirozeně, pánové, je-li toto zde možno, nemůžeme s tímto režimem vysloviti naprostý svůj souhlas bez výhrady. Nemůžeme v tomto případě tak beze všeho říci: Pánové, my jsme naprosto shodni a stotožňujeme se se vším, co zde je podnikáno za tohoto stavu, kde jedni, totiž příslušníci hájící svobodu a demokracii jsou žalařováni a druzí; podporující invasi monarchistickou, jsou protěžováni a jsou v úctě v tomto státě. Toho nemůžete od nás žádati. Prosím vás, pánové, vždyť my svým prohlášením v zahraničním výboru, že plně stojíme na půdě tohoto státu, ze stojíme za samostatností této republiky, dali jsme na jevo, jak věci rozumíme a že skutečně jsme hájili čistě, neposkvrněně demokracii a že se budeme také snažiti vytvořiti čistý pravý demokratický stát, který ovšem přirozeně bude musiti skončiti jako socialistický stát, jako socialistická republika.

Ale vedle toho musíte uvážiti náš odpor i v tomto směru. Vždyť v této době, kdy nejen svobodomyslnými dělníky jsou plněny žaláře, v době, kdy i oposiční socialistický a komunistický tisk je soustavně konfiskován, censurován, kdy přestává již takřka svoboda tisková pro oposiční tisk, musíte uvážiti, že máme své vážné důvody pro zachovávání určité opatrnosti. Kde konfiskace a celý tento způsob provádění tak zvané demokracie se vžívá, tam přirozeně nemůžeme jen tak bez jakýchkoliv záruk za změnu kursu projeviti svůj bezpodmínečný souhlas a svoji bezpodmínečnou důvěru.

Pryč s reakcí každou, neboť ona by znamenala po nás a pro naši samostatnost druhou Bílou Horu! Tím končím.

Předseda (zvoní): Nikdo není více ke slovu přihlášen, debata je skončena.

Podle §u 65 jedn. řádu jest nám zakončiti debatu o vládním prohlášení hlasováním, schvaluje-li senát prohlášení pana ministerského předsedy čili nic; senát se však může usnésti, že hlasování odkládá.

Návrh na odložení hlasování mně podán nebyl.

Prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)

Kdo schvaluje prohlášení pana ministerského předsedy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, prohlášení pana ministerského předsedy jest schváleno.

Přerušuji další projednávání denního pořadu.

Sděluji, že do výboru imunitního nastupuje místo sen. dra Procházky sen. Wallo, do výboru iniciativního za zemřelého sen. Ševčíka sen. dr. Reyl, za Ružiaka sen. Smrtka, za dra Hilgenreinera sen. dr. Vetter, do výboru národohospodářského sen. Ševčík a sen. Šachl, do výboru rozpočtového místo sen. Kadlčáka sen. dr. Procházka, za sen. dra Spiegela sen. dr. Ledebur, do výboru technicko-dopravního místo sen. Kadlčáka sen. Horák, do výboru zdravotnického místo sen. Reyla sen. Bárinka, do úsporné komise, parlamentní nastupuje na místo sen. dra Krupky sen Josef Kadlčák, do výboru ústavně-právního za sen. Hartla sen. dr. Mayr-Harting, do výboru zahraničního za sen. Ružiaka sen. Kroiher, za K. Friedricha sen. dr. Naegle.

(Zvoní.) Navrhuji, aby bylo předsednictvo podle §u 40 jedn. řádu zmocněno svolati příští schůzi písemně se sdělením příslušného denního pořadu. Jsou proti mému návrhu námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Můj návrh jest přijat, svolám příští schůzi písemně se sdělením denního pořadu.

Končím schůzi.

Konec schůze v 19 hod. 15 min.