Předseda: K slovu není nikdo více přihlášen. Přikročíme k hlasování.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. (4 čl.)

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Není jich.

Bude se tedy hlasovati naznačeným způsobem.

Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí schvalují se ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ku hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zda-li má nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Veselý: Nemám.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.

93. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu zákona o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr.

Jest zřejmo, že jest třeba, aby urychleně byla vyřízena celá záležitost nákupu bavlny, jež se stal za garancie státu. To provésti má předložená osnova zákona a jest tedy třeba jejího urychleného vyřízení.

Kdo souhlasí, aby byla této záležitosti přiznána pilnost podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě 1/4 hodiny a aby byla řečnická lhůta stanovena na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

94. Zpráva výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu zákona, o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr. Tisk 1028.

Zpravodajem je pan sen. Lisý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Zákon o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na úvěr státem zaručený, má veliký význam národohospodářský, sociální a finanční. Jím konečně bude rozřešena nešťastná otázka nákupu drahé cizí bavlny, která vyvolala mnoho neklidu a roztrpčení mezi textilními činiteli, zavinila stamilionové ztráty a vehnala k zoufalství některé malovýrobce, kteří se strachovali ztrát, které jim hrozily odběrem vnucené drahé bavlny, a skončili sebevraždou. Jedná se tedy o existencí jednotlivých složek textilního průmyslu, ale tím budou zákonem nejenom dotčeny kruhy zaměstnavatelské, ale zasahovati bude také hluboko do zájmů dělnictva. O řešení této velmi vážné otázky textilní zajímá se i široká veřejnost, poněvadž právě ony nešťastné a neurovnané poměry v textilnictví drahou cizí bavlnou způsobené, byly do jisté míry příčinou vysokých cen výrobků textilních.

Schválení zákona projednávaného bude míti velký vliv na budoucí poměry v textilním průmyslu. Nákup bavlny, o níž zákon jedná, stal se proto, aby bylo rovnoměrné zásobování celého textilního průmyslu, což bez úvěru nebylo možno, proto stát poskytl směnečné záruky, stal se garantem a to posledním. Vláda nemůže však připustiti, aby státní garancie bylo použito. Zákonem tímto má se proto provésti likvidace zbylých zásob bavlny, koupené na úvěr zaručený státem, a příze z ní vyrobené a to vnuceným likvidátorem, který má tyto zásoby prodati za světové ceny a ztrátu vzniklou mezi svéstojnou cenou bavlny a obnosem, docíleným rozprodejem, má býti přinucen nésti, textilní průmysl bavlnu a bavlněnou přízi zpracující.

Živnostensko-obchodní výbor senátu rozhodl vzhledem k neobyčejné důležitosti zákona v ohledu národohospodářském, sociálním a finančním vyslechnouti experty zúčastněných stran.

Zástupci družstva vyslovili se pro likvidaci družstva podle zákona a to z toho důvodu, že realisace zbylých zásob jinak není možná.

Zástupci spotřebitelů příze odmítají takovéto provedení likvidace bavlny, koupené na úvěr státem zaručeným, z principielního stanoviska a právního důvodu, poněvadž nebyli členy družstva, nebyli v žádném právním závazku k němu, neměli účasti na obchodech družstva a eventuelním zisku, jakož i ve vedení družstva a poněvadž by tedy toto řešení a přenášení ztráty na osoby nezúčastněné odporovalo dosavadnímu právnímu řádu.

Dále vytýkají, že družstvo nedbalo pečlivosti řádného obchodníka při hospodaření s touto bavlnou a dopustilo, že členové družstva různými nepřístojnostmi poškodili konsumenty a spotřebitele příze, že družstevní bavlnu zpracovali ve svých závodech a v závodech ve mzdě pro ně pracujících, spotřebitelům příze přízi včas nedodávali, takže u nich vzrůstala nezaměstnanost, jelikož vzhledem k monopolu družstva nemohli si opatřiti přízi jinde.

Zpracovatelé příze pracovali proto s 10 až 20 %, naproti tomu členové družstva pracovali z plných 100 %.

Mimo to dodávali členové družstva přízi špatné jakosti, nepocházející z družstevní bavlny a podmiňovali prodej příze z družstevní bavlny nákupem přízí papírových a špatných přízí z doby válečné a pod.

Nedostatku příze využili také členové družstva k tomu, že pod rukou s obejitím družstva prodávali přízi za ceny nepřiměřeně vysoké. Tím postupem jsou spotřebitelé příze poškozeni a jest proto požadavek, aby se zúčastnili úhrady ztráty - nespravedlivým.

Živnostensko-obchodní výbor řídil se při zpracování předloženého zákona faktem, že nákupní a prodejní družstvo prádelen, zapsané spol. s ruč. obm., bavlnu tu nakupovalo, s ní obchodovalo, že témuž vyhrazen byl monopol obchodu bavlnou a bavlněnou přízí, že členové družstva měli býti účastni na eventuelním zisku a ztrátě a proto rozhodl, aby družstvo a jeho členové, to jest prádelny a s nimi spojené závody, v prvé řadě ze svého uhradily ztrátu shora zmíněným rozprodejem zbylých zásob bavlny a příze vzniklou.

Teprve kdyby uvedení činitelé, kteří měli veliké zisky a výhody před spotřebiteli příze a více byli zaměstnáni, nemohli bez prokazatelného ohrožení své existence ztrátu tu nahraditi, má býti zbytek těmito neuhrazený zaplacen bankami, pokud ze zaručení zaplacení bavlny měly zisk a v poslední řadě většími, finančně k tomu způsobilými tkalcovnami samostatnými, při čemž podnikům, které by uložení povinnosti platební přivedlo do hospodářské krise, likvidátor povinností takové uložiti nesmí.

K tomu cíli jest nutno, aby likvidátor za spolupůsobení poradního sboru zjistil zejména zisky družstva, prádelen a jejich podniků, přízí zpracujících a polotovary zušlechťujících, dále jaké množství přidělené družstevní bavlny mělo pří řádném provozu a hospodaření ten který čas býti zpracováno, a má zjistiti eventuelní nesprávnosti, jako nevčasné zpracování družstevní bavlny, zpracování družstevní bavlny pro své účely, zpracování a zcizení bavlny, resp. příze z importované bavlny vlastní v tuzemsku a pod.

Tyto viníky jest přidržeti k zodpovědnosti a nesení veškerých ztrát jednáním tím povstalých, zejména bavlnu takto zpracovanou jest odečísti od zbylých zásob družstevní bavlny na jejích účet, jak již resolucemi senátu čís. 444. a poslanecké sněmovny čís. 2806 bylo žádáno.

Vnucený likvidátor jest povinen předložiti poradnímu sboru k posouzení všechny otázky zásadní i sporné a usnesením po-radního sboru o dostačitelnosti průkazu o tom, že uložení platební povinnosti by někoho uvedlo v hospodářskou krisí, jest vázán.

V poradním sboru mají býti zastoupení všichni podle zákona ohledně úhrady ztráty v úvahu vzatí interesenti.

Živnostensko-obchodní výbor schválil připojený zákon o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr a navrhuje vysokému senátu schválení zákona toho beze změny.

Předseda (zvoní): Nikdo není již ke slovu přihlášen. Debata je skončena. Přikročíme k hlasování.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

O navržené osnově zákona, který má celkem 11 §ů, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou snad námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Námitek není.

Budeme tudíž tímto způsobem hlasovati.

Kdo s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj snad nějaké textové změny?.

Zpravodaj sen. Lisý: V § 10, 5. řádce má státi místo >... kterým ve smyslu §u tohoto zákona<... správně: >... kterým ve smyslu §u 7 tohoto zákona... <

Předseda (zvoní): Kdo z pánů senátorů souhlasí s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona přijímá se též ve čtení druhém.

Přerušuji schůzi na 10 minut,

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

95. Zpráva rozpočtového výboru senátu Národního shromáždění o usnesení poslanecké sněmovny ze dne 5. srpna 1921 ve příčině překročení státního rozpočtu na rok 1921 (č. presid. 2820). Tisk 983.

Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! >Finis coronat opus<, říká se, dlouhý program dnešní schůze má býti zakončen opět finančním požadavkem, V rozpočtu na rok 1921 nebylo pamatováno na některé položky, jako na příklad ministerstvo zahraniční nemělo zařazeno náklad na naši účast ve Společnosti národů. V důvodové zprávě se praví, že ministerstvo zahraniční nevědělo, jakou asi částkou budeme participovati na těch nákladech, a teprve později bylo stanoveno, že 5/131, což převedeno na naší měnu, dělá 9 milionů Kč. Ministerstvo zahraniční žádá povolení této části. Dále žádá ministerstvo spravedlnosti částku 6 milionů Kč, aby umožnilo činnost soudu pro nedostatek sil soudních, neboť agenda vzrostla a sil soudních naopak ubylo, poněvadž mnoho soudců mladších odchází do služeb soukromých, kde jsou lépe placeni, takže agenda soudní se velice nahromadila a není žádnou zvláštností, že stání jsou určena teprve za rok po podání žaloby. Stav tento jest velmi na škodu bezpečnosti právní, a tedy požadavek ministerstva spravedlnosti, aby tito soudcové za odměnu v době mimoúřední svůj volný čas věnovali službě soudní, k čemuž je chce přiměti ministerstvo právě udělením zvláštních odměn, je naprosto rozumným. Konečně s největší částkou vystupuje Národní shromáždění, a to částkou 17 milionů, asi 15 miliony v položce řádné a 2 miliony mimořádných výdajů. Národní shromáždění, jak poslanecká sněmovna, tak i presidium senátu, odůvodňují tento vzrůst požadavků zvýšením cen veškerých materiálií, kterých Národní shromáždění potřebuje, jako světlo, papír, tisk a zejména se vzrůstem sil úředních nebylo počítáno, že by Národní shromáždění zasedalo po tak dlouhou dobu, jak tomu skutečně bylo.

Pří té věci dovoluje si rozpočtový výbor slavnému senátu zejména doporučiti, aby hledělo se pro příští dobu k větším úsporám. Jestliže parlament dosazuje úspornou komisi, aby se ve státní správě racionelněji hospodařilo, je správným požadavkem, aby parlament šel sám příkladem napřed a tu zejména náklad na tisky nepoměrně vzrostl a mezi tisky, řeknu to otevřeně, zaujímá právě velikou část náklad na ohromnou řadu tištěných interpelací, které se podávají častokráte v témž obsahu, pouze od jiných osob, které musí býti tištěny v tom velkém počtu exemplářů. Tisk jejích stojí veliký náklad. Účelu toho by se stejně dosáhlo, kdyby dotyčnou stížnost, kterou člen Národního shromáždění má, podával jako dotaz na vládu. Tím by se uspořil tisk a veliký náklad. Nesmíme zapomínati, že tisk se koná pravidelně v době noční a že ceny jsou v této době vyšší než v době denní. Největší částku nákladu, oč Národní shromáždění překročuje rozpočet, zaujímají právě tisky.

Poněvadž předložené náklady jsou zcela odůvodněny, navrhuje rozpočtový výbor, by dotyčné kapitoly rozpočtu na rok 1921 a to kap. III., X., XIX. byly o ty položky, jak jsem se o nich zmínil, zvětšeny. Poslanecká sněmovna jíž v tomto směru rozpočet zvětšila a rozpočtový výbor doporučuje slavnému senátu, aby i on k tomuto překročení rozpočtu svolil.

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen, přistoupíme k hlasování.

Kdo z pánů senátorů souhlasí s návrhem výboru ve zprávě otištěným, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh podle zprávy výborové se schvaluje.

96. Hlasování o odpovědi resp. prohlášení ministra spravedlností na interpelaci sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. (tisk 545 a 665) o radovi Nejvyššího soudu Kolacím. Tisk 705 a 713.

V 60. schůzi senátu dne 30. června 1921 bylo usneseno k návrhu sen. dr Brabce a soudr., aby odročeno bylo hlasování, jež zakončiti má ve smyslu § 65 jedn. řádu provedenou rozpravu.

Jest nám tedy přikročiti k naznačenému hlasování.

Před hlasováním vyžádal si slovo pan ministr spravedlnosti. Uděluji mu je.

Ministr spravedlnosti dr Popelka: Slavný senáte! Vyžádal jsem si slovo k tomuto sdělení. Pan rada Nejvyššího soudu Karel Kolací podal resignaci ministerstvu spravedlností a to s tím odůvodněním, že od udělení dovolené prošlo 6 měsíců. Podle usnesení ministerské rady z května t. r. má se dovolená udělovati nejvýše 6 měsíců. Ačkoliv toto pozdější usnesení se nevztahuje na případy dovolených, dříve udělených, přece rada nejvyššího soudu Kolací chce se říditi tímto usnesením ministerské rady a následkem toho prohlásil, že se vzdává svého místa jako rada nejvyššího soudu. Ministerská rada tuto resignaci přijala. Následkem resignace a přijetí této resignace se strany vlády pozbývá pan rada Karel Kolací z důvodu §u 86 služební pragmatiky všech práv a nároků pro sebe i pro své příslušníky, které mu plynuly z jeho postavení jako rady nejvyššího soudu, a rozvázán jest naprosto jeho služební poměr ke státu. Tím pokládám tuto věc za bezpředmětnou.

Předseda (zvoní): Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s prohlášením pana ministra spravedlnosti resp. jeho odpovědí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Prohlášení ministra spravedlnosti se schvaluje.

Zástupce sen. tajemníka dr Trmal (čte):

Tisk 987. Návrh sen. dr Naegle, K. Friedricha a druhů.

Tisk 990. Návrh sen. Švece a soudr. na používání lesního steliva a zachování slámy ke krmení dobytka.

Tisk 1028. Zpráva živnostensko-obchodního výboru o vládním návrhu zákona o zřízení nuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr (tisk 765).

Tisk 988. Interpelace sen. MUDr. Přikryla a soudr. na p. ministra zdravotnictví v záležitosti požadavků subalterních lékařů všeobecné nemocnice v Praze.

Tisk 989. Interpelace sen. Hrejsy a spol. k panu ministru financí v záležitosti nesprávné prakse berní správy v Holešově v případě předpisování všeobecné daně z převodu statků a pracovních výkonů.

Zápisy o 62., 63., 64., 65., 66., a 67. schůzí senátu N. S. R. Č. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Předseda: Sděluji, že do výboru kulturního nastupuje na místě zemřelého sen. Hybeše sen. Marák, a že předsedou výboru rozpočtového zvolen byl na místě sen. Ferd. Jiráska sen. Zimák.

Vážený senáte! Před rozchodem na letní prázdniny a před skončením schůze, v níž bylo projednáno tolik významných předloh, nechci a nemohu nad tímto faktem vysloviti své uspokojení; naopak musíme všichni toho želeti, že okolnosti nám uložily, by senát způsobem tak urychleným vyřídil v jediné schůzi tak veliký počet velmi významných a dalekosáhlých zákonů, přijatých před týdnem také v poslední schůzi sněmovnou poslaneckou. Také můj vážený kolega předseda poslanecké sněmovny Tomášek uznal za nutné ke konci poslední schůze poslanecké sněmovny prohlásiti toto:

>Očekávám, že takové namáhavé zasedání zůstane v budoucnosti výjimkou a že nebude od vás požadováno, ani pokud se týká jeho trvání, ani pokud se týká těch okolností, za jakých se toto zasedání konalo, podobného sebezapření a námahy, nýbrž že parlamentní práce budou se ode dnešní doby vyřizovati tempem klidnějším a normálnějším. <

Předseda poslanecké sněmovny tím rovněž konstatoval mimořádnost poměrů a my jsme touto mimořádností byli též postiženi. Nechtějíce poškozovati životní zájmy státu, byli jsme i my nuceni tento obšírný denní pořádek vyříditi způsobem urychleným. Není vinou senátu, že nepodařilo se nám rozvinouti činnost zákonodárnou tak, jak bylo a zůstane do budoucnosti naším úmyslem. Nechci však také dnes, kde se zdá, že nyní nastanou konsolidovanější poměry, hledati vinníka. Vinníkem byly spletité poměry politické, jichž nutno velice litovati, a bude povinností nás všech pracovati v zájmu státu, v zájmu lidu a vážnosti parlamentu k nápravě. Složení senátu odpovídá plně složení poslanecké sněmovny, jak pokud se týče počtu klubů, tak i počtu klubovních členů, a proto by nebylo správné ani spravedlivé, zde neb onde vyhledávati skutečného vinníka. Přes všechny tyto oblize, přes napjatou atmosféru politickou, v letním svém zasedání znovu osvědčil senát při svých jednáních klid a rozvahu. Debaty v senátu pohybovaly se na vysoké úrovni a nevybočily ani jedenkráte z mezí parlamentních zvyklostí. Rád koncem tohoto zasedání to konstatuji, a vyslovuji dík všem stranám tohoto slavného sboru, zvláště pak pp. předsedům jednotlivých klubů, s přáním, aby i v budoucností prodchnuti byli tímto duchem vážnosti a práce pro náš stát.

Jsme zajisté všichni naplněni radostí, že od včerejšího dne dlí mezi námi náš milovaný pan president úplně uzdraven (Shromáždění povstává. Hlučný potlesk. Volání: Sláva mu!) a přípraven k práci a k dovršení velikého svého díla. Vy zajisté všichni souhlasíte, abychom jménem nás všech panu presidentovi poslali svůj uctivý pozdrav. (Výborně!)

Přeji všem členům senátu zasloužilého odpočinku v nastávajících prázdninách, aby načerpali nových sil k nové, doufám, že klidnější a účinnější práci, v zasedání podzimním. (Hlučný potlesk.)

Navrhuji, aby bylo předsednictvo senátu zmocněno, by svolalo podle § 40 jedn. řádu příští schůzi písemně neb telegraficky se sdělením příslušného denního pořadu.

Jsou proti mému návrhu snad námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Můj návrh jest přijat.

Končím schůzi.