Prozatím šlo tedy jen o první pomoc v nouzi. Výbor rozpočtový netají se tím, že podle jeho přesvědčení tato pomoc, jak byla vládním návrhem zamýšlena, a kterou se snažila poslanecká sněmovna pokud možno zlepšiti, nemůže přivoditi úplnou sanaci financí svazků samosprávných.

Prostředky k tomu účelu poskytnuté jsou omezeny. Obcím (městům municipálním) a to všem se přikazuje polovice daně domovní (činžovní i třídní), kterýžto podíl může býti ministrem financí k žádosti potřebných obcí zvýšen až na 2/3. Takto povolené zvýšení u hl. města Prahy a obcí, které s ním mají býti sloučeny, se zákonem určuje k úhradě nákladů na společné úkoly.

Aby obce menší, v nichž se předpisuje daň domovní třídní, získaly jednak většího příjmu z tohoto podílu, jednak větší základny přirážkové, navrhuje se současně zvýšení daně domovní třídní ve stupních nižších měrou nepatrnou, ve stupních vyšších, t. j. u objektů s velkým počtem místností měrou značnější. Zvýšená toto se omezuje na domovní daň třídní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, neplatí tedy pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, kde jest daň třídní již zák. čl. VI: 1909 moderněji upravena, sazby jsou vyšší a mimo toho se k ním vybírá 60%ní přirážka válečná a 40%ní všeobecná dôchodková přirážka.

Obcím se vedle toho po dobu 2 let přikazuje 30 % z výnosu daně pozemkové, zásadně zemím přiznané, aby se jim aspoň po tuto přechodnou dobu dostalo částečné pomoci delší.

Konečně upraven podíl obcí na všeobecné dani z obratu, pracovních výkonů a na dani přepychové. Kdežto osnova vládní přiznávala 10%ní podíl na výnosu této daně jen obcím některým, t. j. těm které budou ke své žádostí ministrem financí přibrány ke spolupůsobení při ukládání a vybírání této daně, usnesla se sněmovna poslanecká, aby bylo všem obcím zásadně přiznáno právo na 5%ní podíl výnosu této daně, který může býti ministrem financí zvýšen až na 10% obcím, u nichž toho zvláštní poměry vyžadují.

Spolupůsobení obcí, na němž jest přikázání podílu závislo, se v zákoně jasně omezuje.

Tím jest řečeno vše o pomoci, jaké se dostává obcím.

Pro zastupitelské okresy v Čechách, silniční okresy na Moravě a ve Slezsku a pro župy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jest vyhrazeno 5 % celého výnosu všeobecné daně z obratu a pracovních výkonů a daně přepychové. Rozdělení tohoto podílu se ponechává vládě, při čemž však zákonem se vylučují okresy (župy), v nichž nebyly v předchozím roce vybírány přirážky vyšší než 100%.

Župy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dostávají vedle toho ještě výnos čisté daně pozemkové, stejně jako zemské fondy český, moravský a slezský.

Zemským fondům: českému, moravskému a slezskému se dostává jednak pevného přídělu celkem 7 mil. Kč místo posud jimi vybíraných přirážek k poplatkům dědickým, jednak výnosu čisté daně pozemkové (tedy bez válečných přirážek) jako nedostatečné náhrady za výnos ze zábav a dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, které podle osnovy zákona o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí s právem municipálním mají na dále výhradně patřiti obcím. Pro přechodnou dobu 2 let se tento výnos daně pozemkové ještě snižuje, jak již řečeno, o 30%ní podíl přiznaný obcím.

Největší příjem, jakého se navrženým zákonem má zmíněným zemským fondům dostati, záleží ve zbytku podílu vyhrazeného 40 % všeobecné daně z obratu, pracovních výkonů a daně přepychové samosprávným svazkům, po srážce částek připadajících obcím, okresům a župám. Tento příděl však jest určen výslovně k částečné úhradě zvýšených platů učitelských podle t. zv. zákona paritního, které posud stát hradí zálohou. Poněvadž tyto zvýšené náklady nejsou posud v zemských rozpočtech uváděny, nemůže míti přiděl ten na zemské rozpočty v nynější jejích formě žádného vlivu. Nestačí také ani z daleka k této úhradě, a bude v té příčině nutno starati se o konečné uspořádání způsobem jinakým.

Čl. III. zák. ze dne 22. prosince 1920, č. 687 Sb. z. a n. byla zavedena ve prospěch zemí a žup zvláštní přirážka k daní z lihu, pro jejíž rozdělení měl býti stanoven zvláštním zákonem klíč.

Obtíže, které se vyskytly pří stanovení tohoto klíče a neustálené posud poměry vedly k tomu, že návrh zákona zmocňuje vládu, aby rozdělila sama výnos přirážky mezi zmíněné samosprávné svazky, přihlížejíc k úkolům jejich a ke skutečné spotřebě líhu v tom kterém území.

Ustanovení §u 7, kterým se zrušují některá ustanovení různých specielních zákonů, má za účel přivoditi pokud možno stejné poměry u všech obcí republiky Československé.

Rozpočtový výbor senátu Národního shromáždění republiky Československé v základě usnesení ze dne 11. srpna 1921 doporučuje senátu schválení navržené osnovy beze změny.

Místopředseda dr Soukup: Dále má slovo pan sen. Lukeš za výbor ústavně-právní. Uděluji mu je.

Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Výbor ústavně-právní zabýval se rovněž předlohou tohoto zákona a usnesl se doporučiti předlohu tu slavnému senátu ku přijetí.

Obce již dlouho a netrpělivě čekaly na zlepšení svých financí a předlohami zákona, které právě dnes se projednávají, jakési zlepšení nastává. Přál bych si, aby nyní obce, když finance jejich se zlepší, mohly snáze plniti hospodářské, kulturní a sociální úkoly. Zejména bych si přál, aby se nyní zvedl v obcích více stavební ruch, aby nemusilo býti tolik rodin jako dnes bez bytu, zejména aby bylo zlepšeno postavení mnoha veřejných zaměstnanců, kteří v zájmu státu, tedy v zájmu veřejném, bylí přeloženi na různá místa a nemohou vzíti své rodiny k sobě a jsou nuceni po léta na různých místech, vzdáleni svých rodin, bydleti.

Místopředseda dr Soukup: Přikročíme k hlasování.

O celé osnově zákona (4 články), jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) Není jich.

Žádám pp. senátory, kteří s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Navržená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Jelikož této záležitostí přiznána byla pilnost podle § 55 jedn. řádu, přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Navrhuje pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Lukeš: Nikoliv!

Místopředseda dr Soukup: Kdo tedy s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.

55. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n. a zákon ze dne 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z. a n. o všeobecné dani z převodu statků a pracovních výkonů a o daní přepychové.

Touto osnovou zákona má býti přizpůsobena po státním převratu u nás zavedená daň z převodů statků, pracovních výkonů a daň přepychová potřebám průmyslu, obchodu, jež při praktickém provádění zákona staly se patrnými.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitostí podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Pilnost se tím přiznává.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě 1/4 hodiny a aby byla řečnická lhůta stanovena na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

56. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n. a zákon ze dne 29. ledna 1920, č. 70. Sb. z. a n., o všeobecné dani z převodu statků a z pracovních výkonů a o dani přepychové (t. 926).

Referentem za výbor rozpočtový je pan kol. dr Karas. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Předmět tento je druhým, o němž jsem se na počátku jednání zmínil, z těch odiosních předloh, které mám za povinnost jménem rozpočtového výboru před slavným senátem zastupovati. Jestli původně daň z obratu byla nesympatickou, takže náš klub proti ní vystoupil, tož zajisté zvýšení této původní daně je tím méně občanstvu přijatelno. Sám tehdejší referent prof. dr Engliš nazval tu daň ze všech daní nejnespravedlivější. Ale výminečné poměry, v nichž se náš stát po převratu nachází, donucovaly ho, aby hledal příjmy všude tam, kde by je vůbec mohl nalézti. Na omluvu lze uvésti tolik, že všechny ostatní státy, zejména státy kulturní, daň tu mají, takže my vlastně v tom směru nejsme na tom hůře anebo nechováme se k občanstvu hůře nežli ostatní státy. Když jsem četl vládní návrh parlamentu předložený a odůvodnění jeho, překvapilo mě, že se zde mluví o tom, že vláda předkládá novelisaci zákona z toho důvodu, aby prý přizpůsobila zákon poměrům, které během 1 1/2 roku od doby, co první zákon byl v platnosti, se zde objevily a tedy, že se zde mají odstraniti ty různé tvrdosti nebo nesrovnalosti zákona, zkrátka že zákon nutno přizpůsobiti dnešním poměrům.

Myslil jsem, že tu novelisaci vláda podává proto, že chce státu získati větší důchod a že se tedy proto daň zvyšuje. Avšak v důvodové zprávě o tom vláda se nezmiňuje. Ale při podrobném studiu jsem zjistil, že pro stát nebude z toho žádných příjmů. Daň ta vynáší letos za 1 1/2 roku ne celých 600 milionů, tedy se dá předpokládati, že nebude z toho celých 1200 milionů. Jestliže v příštím roce předpokládáme, že konjunktura obchodní nebude horší nežli letos a že cena všech potřeb životních i výrobků průmyslových bude příštím rokem klesati, takže výnos té daně příštím rokem by nebyl větším, nežli byl letos, pak by po tomto zvýšení měla vynésti asi 500 milionů. Když tedy uvážíme, že podle osnovy, která přijde teď k projednání, budou přenechány části daní autonomním svazkům - stát ponechá 40 % této daně zemím, okresům a obcím - tu je patrno, že z této daně státu skutečně zbude příště méně, nežli kolik vybíral dnes. A všimneme-li si, že poslanecká sněmovna přijala jisté resoluce, které vládě ukládají, aby z tohoto výnosu plných 250 milionů dala na nové účely, tak daň ta vynese státu méně, nežli vynášela dosud.

Jak známo, tato daň skládá se ze dvou daní, z tak zvané daně z obratu a z daně přepychové. Daň z obratu se zvyšuje dvojnásobně, na dvě procenta. Ale ze zvýšení se vylučují nejnutnější potraviny. Tedy výnos nebude dvojnásobme veliký, nýbrž o to menší, o co většina těch předmětů v obchodě se nalézajících nebude zdaněna. Daň přepychová se přesunuje dnes všeobecně na výrobce. Tam se zvyšuje z 10 % na 12%, tedy výrobce bude platiti 12 %. Ale u těch druhých, u nevýrobců bude činiti 10 %, jak tomu bylo dříve. Ale nesmíme zapomenouti, že tato daň z přepychu, jak pan kolega Heller vytýkal, zůstává na těch 10 %, kdežto daň z obratu se zvyšuje o 2 %, že tyto předměty přepychové, které se budou kupovati přímo u výrobce, budou podrobeny 12 % dani, ale že ten předmět jde do druhé, třetí a čtvrté ruky a bude také podléhati té dvojnásobné dani z obratu. I předměty přepychové budou více zdaněny, než byly doposud. Tedy v tom směru tato finanční politika nebyla tak protekční pro vyšší vrstvy občanstva, které kupují předměty přepychové.

Pokud se týče vlastní daně, tedy nalézáme se zase v těch místech, kde jsme byli, a nezbývá nám nic jiného, než daň povoliti. Nemůžeme stále hospodařiti, abychom dělali půjčky a půjčky, nýbrž jest potřeba postarati se o bezpečné, normální příjmy státní, když stále povolujeme trvalé výdaje. Daň tato jest ovšem čistě omezena do konce roku 1923, tedy na 2 až 3 roky, a nevíme, zdali ty okolnosti, které po dvou letech budou, umožní nám, aby tato daň do konce roku 1923 zmizela z našeho finančního hospodářství, jak by si každý národní hospodář skutečně přál. Těšíme se tou nadějí, že to bude možné.

Že teď vláda přichází s tímto zvýšením daně, jest pochopitelné, poněvadž musí příjem míti a jestliže parlament ukládá stále nové a nové výdaje státu, tedy musí důsledkem toho, jak rada řečníků při debatách předcházejících dotvrdila, míti odvahu přijíti před poplatnictvo a říci, že musíme zvýšiti daně, případně zaváděti nové daně. A tento dosti trpký oříšek, tyto nesympatické daně musíme spolknouti, poněvadž nutnost státu vyžaduje, abychom tuto daň státu povolili.

Proto jménem rozpočtového výboru doporučuji, aby senát usnesení poslanecké sněmovny v tomto smyslu schválil.

Místopředseda dr Soukup: K slovu jest přihlášen pan kolega Trčka. Uděluji mu je.

Sen. Trčka: Slavný senáte! Chci použíti této příležitosti, abych mluvil ne snad specielně o dani jedné, nýbrž abych se dotkl povšechným způsobem, pokud ovšem malý rozměr časový dovoluje, všech těch daní, o kterých jsme zde dnes jednali.

Jest pro mne na pohled snad poněkud obtížno, zaujmouti jako příslušník strany státotvorné, anebo lépe řečeno stát udržující, stanovisko poněkud odpůrčí, jmenovitě oproti 2 daním, to jest oproti dani z obratu a dani z vodních sil. Ale uvážíme-li, vážené shromáždění, pro koho v prvé řadě tyto daně předpisovány jsou, uvážíme-li, kdo tyto miliardy má zaplatiti, uvážíme-li, vážení pánové, současně způsob předpisování daní a praxi berních úřadů, kde místo poctivého přiznání našich příslušníků předpisuje se několikerá daň vyšší, tedy i ve svém svědomí jsme úplně klidni.

Já bych měl, kdyby to šlo a kdyby bylo tolik času, celou řadu různých dodatků a úprav jednotlivých a také stížností, ale nemohu se v tomto případě a při této příležitosti zdržovati u toho - totiž omezil jsem se jenom na to, abych paušálně shrnul tyto své názory v určité prohlášení, poněvadž tím asi tak vyčerpám zrovna tu dobu, která jest mně vyměřena, které zní:

Za nastalých poměrů i okolností víme i vidíme, že kromě docílení několika nepatrných změn a úlev v tvrdostí zákonů, není a nebylo nám - jako menšině - možno odvrátiti dalších drtivých daňových břemen, která strašně v budoucnosti dolehnou na náš lid. Omezujeme se proto na projev ostrého protestu proti bezohlednému znásilňování, přetěžování, ústrkům a znemožňování existence našeho stavu a zmořeného drobného a středního lidu.

Za celé nové 4měsíční zasedání nebyl vydán jediný zákon, jediné nařízení, které by znamenalo aspoň malý úspěch, úlevu nebo ulehčení našemu živnostnictvu v těžkém dnešním jeho zápase existenčním, naopak viditelně vyhledávána každá příležitost, k našemu pokoření, utisknutí a pozvolnému zničení.

Místo na výsost potřebných úlev daňových, berní šroub lisuje a ždímá poslední zbytky, ne výdělku, ale za dlouhá léta tvrdé práce šetrností a hospodárností nastřádané hotovosti, které měly sloužiti ustaraným hlavám a schromlým údům od tuhé práce za podporu ve stáří, úrazu nebo nemoci a tak vyhnouti se strašlivé budoucnosti žebráka, žijícího buď ze státních podpor anebo z milosrdenství bližních.

Stát ani společnost dosud neměla a nemá ani citu, ani smyslu pro skutečný život, pro naše stesky a palčivé potřeby a jedině třídně politická moc a bezohledná stranická politika řídí a rozhoduje o životě a smrti jednotlivce i celých stavů.

Bezohlednost jde v tomto případě tak daleko, že konfiskují a exekučně prodávají jediné poslední majetečky živnostníků, chaloupky, které od staletí přecházely s dědů na otce a syny, a tito poslední, vinou strašlivých poměrů mají býti toho posledního a drahého odkazu zbaveni - pykati za vinu cizí.

Platili jsme a platíme jako dobří státní občané a republikáni státu, pokud jsme mohli, a očekávali jsme určitě, že vláda a zodpovědní činitelé uznají naší dobrou snahu, vůli a veliké oběti, že vezmou také v úvahu dnešní neutěšené poměry v našich živnostech a obchodech a budou podle toho hleděti zjednati nápravu úlevou v berních povinnostech a umožnění snazšího provozu živností.

Měli jsme za to, že pronikavou změnou systému a úsporným hospodářstvím zabrání se také novým daním. Místo toho však jsme svědky ne potřebných úlev, ale 100%ního zvýšení a celé řady nových a nových daňových břemen, které znovu ještě mají zatížiti k placení již neschopný lid. Vidíme, že zodpovědní činitelé nemají nejmenší vůle od katastrofální daňové politiky ustoupiti, naopak stupňovati tuto snad tak dlouho, až neodvratná katastrofa úplného rozvratu a hospodářské shroucení republiky se dostaví.

Vidíme místo nevyhnutelně potřebné šetrnosti stejné hospodaření jako dříve, vidíme, že tyto nové daně sloužiti mají z největší částí ku krytí schodků bohopustého řádění ústředen a vzniklých tím deficitů, vidíme, že místo okamžitého pohnání před trestní soud všech neschopných úředníků a defraudantů a zabavení jejich jmění, spíše se všechny tyto neřesti zakrývají a vinníci nechávají se řáditi dále.

Vidíme to v jiných případech lichvy a podvodů, že malí lidé pro nepatrné přestupky se krutě odsuzují a velcí zločinci chodí vesele na svobodě, to všechno se nám zdá býti nesprávným a protismyslným všemu právu, citu a lidskosti.

A ježto za takovou politiku nechceme a nemůžeme bráti zodpovědnost, rozhodli jsme se i jako strana státotvorná, že pro tuto politiku a tato nová břemena hlasovati nemůžeme.

Místopředseda dr Soukup: Slovo má dále pan sen. Průša.

Sen. Průša: Slavný senáte! Již řada předřečníků mluvila o této dani, týkající se obratu a přepychu, ale všichni bez rozdílu, aby byli učinili otevřené vyznání, že se stotožňují s touto daní bez jakýchkoli výhrad, odvahy neměli. I z řad socialistických, i kol. Havlena a kol. Klečák při prohlašování se pro tuto daň výslovně řekli, že tak činí jen proto, poněvadž jest to v zájmu státu, v zájmu udržení tohoto státu.

Pánové, jestli snad zrovna mně bude činěna výtka, že nemám zájmu na tomto státu, já již celou svou existencí dokázal to, že mám zájem na udržení státu a dovedl jsem pro něj pracovati v těch nejtěžších dobách, ale jedno řeknu, jako zástupce pracujícího lidu: Pro tuto daň, v této formě uzákoněnou, která postihuje specielně jen nejširší, chudé vrstvy obyvatelstva, těžko se zvedá ruka. Pánové, vezměte na vědomí, že tato daň jest tak hluboko sahající do hospodářského života, že i tací páni, jako jest pan senátor Trčka, zástupce stavu živnostenského, strany t. zv. středosta-vovské, protestuje, poněvadž i on se bojí o ty malé existence drobných živnostníků, jak bude vypadati celé hospodářství, jak vypadne konečně uzákoněním této daně - jako že se ovšem stane skutkem - a jakou odezvu to bude míti pro celý hospodářský život drobných, slabých existencí? Myslíte, že to bude jen tak lehko, že to půjde jen tak beze všeho, vrhnouti tuto tíhu na všechny ty drobné existence? Pamatujte pánové, že nejedná se zde jen o 100% zvýšení, z 1 % na 2 %, ale u velikého počtu artiklů a velikého počtu pracovních výkonů a různých prací tato daň se opětuje dvoj-, tří-, čtyř- a desetinásobně, tedy kdy potom se bude stavěti? A vedle toho před chvílí jste mluvili při projednávání sanace obecních financí o tom, jaký veliký zájem máte na tom, aby byl umožněn a rozšířen vývoj stavebního ruchu.

Pánové, pamatujte, že tímto postihujete a takořka znemožňujete teď se vyvíjející, a až slabě se vyvíjející, stavební ruch. Tedy když budete řádně o této věci uvažovati pak, prosím vás, musíte vzíti také zřetel na to, že i já i moji kolegové nebudeme hlasovati pro tuto tíživou daň. Přes to přese všecko, že jinak já plně lpím na tomto státu a na jeho samostatnosti, nemohu pro to hlasovati za žádných okolností. Vždyť musíte uvážiti, že tímto podlamujeme život statisíců a milionů chudých domácností, jak dělnických, tak úřednických, našich maloživnostníků a domkářů.

Ale za jedno bych vás chtěl prositi při sdělávání zákonů a zejména, daňových plánů: Jděte jednou již opravdu na ty kapitály, které byly nabyty v době války z potu, krve a mozolů chudáků. Tu nutno opravdu zdaňovati a pak přirozené dostanete ten zdravý finanční základ pro tento stát.

Snad řeknete, že jest to fráze. Ne, k tomu je třeba trochu poctivé, dobré a cílevědomé práce a chuti a myslím, že dojde k tomu, že tímto způsobem budeme moci zaváděti daňový systém v tomto státě a tím také, abych řekl, skonsolidujeme státní finance, skonsolidujeme tento stát a vedle toho učiníme spokojeny miliony a miliony drobných existencí. (Potlesk.)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Byla mi podána resoluce sen. Lorenze. Prosím, aby byla čtena.

Zástupce sen. tajemníka dr Bartoušek (čte):

>Resoluce sen. Lorenze, dr Hellera a soudr. k zákonu o dani z obratu:

Vláda se vyzývá, aby podala osnovu zákona, podle něhož:

1. Osobám, jichž úhrnný příjem nepřesahuje 20 tisíc korun, poskytuje se přiměřená náhrada z výtěžku daně z obratu.

2. Daň z obratu mají poplatníci započítávati odděleně.

3. Nemá býti společenstvům, jež podle §u 85 zákona o osobních daních požívají výhod, dvakráte zdaňováno zboží, kteréž tato společenstva odebrala společným nákupem prostřednictvím svých povolaných organisací <

Místopředseda dr Soukup: Doslov má pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Na výtky pana sen. Trčky odpovídám, že my všichni cítíme, že zákon tento potřeboval v mnohých a mnohých směrech doplňků, oprav a úlevy pro drobný lid. Ale známo zároveň váženým členům vysokého senátu, že nemáme fakticky možnosti opravy ty provésti, že máme předepsánu tuto cestu a že je to z toho věnce těch daní jedna osnova, která je politicky projednána, že státu mají býti dány do té doby, takže musíme uznati tu nutnost. Abychom chtěli tu daň měniti, doplňovati, k tomu nemáme fakticky té možnosti.

Mají-li, jak pan sen. Trčka, tak i pan sen. Průša, pochybnosti o této dani, pravím jim: Vážení pánové! Dejte nám zdroj příjmů, kde bychom mohli tu potřebu státní, zejména sanování autonomních financí nahraditi. Uvádí-li pan sen. Průša zdanění těch velkých zisků, vždyť máme zde zákon o zdanění majetku a přírůstku hodnoty; že zákon se pomalu provádí; toho důvod je v tom, že stát nemá dostatečně orgánů, sil, aby mohly s větší rychlostí zdanění prováděti.

Ale my trváme, na tom, aby se to provedlo v nejkratší době. Nám nezbývá než státní schodky hraditi půjčkami - a uznáte, že trvale to není možné - anebo máme pak již jen jediný prostředek: Spustiti tiskařský lis. K tomu, myslím, že nikdo, komu záleží na trvání, na existenci státu, že nikdo svého svolení nedá, abychom tímto způsobem náš finanční stav úplně rozvrátili. Pak nám ale nezbude nic jiného, než hlasovati pro tuto daň, byť byla sebe méně sympatickou.

Pokud se týče resoluce pana sen. Lorenze a soudr., namítám k prvnímu bodu, podle něhož má býti osobám, jichž úhrnný příjem nepřesahuje 20.000 Kč, jakýmsi způsobem daň vrácena výtěžkem daně z obratu. Jak by se to dalo finančně, technicky prováděti? To je nesmírně obtížné. Z toho důvodu myslím, že tento bod přijat býti nemůže. Druhý bod, že daň z obratu mají poplatníci započítávati odděleně - tomu již vyhovuje předloha zákona v § 12, který výslovně praví, že kupec, který by tu daň měl platiti, může žádati přesnou kvitanci, kde je oddělená cena kupní od daně. V § 45 se pak zase na to upozorňuje. V tom směru je resoluci vyhověno; každý kupec může to vždycky žádati a podle § 12 nárok na to má.

Pokud se týče 3. bodu této resoluce, že nemá býti společenstvům dvakrát zdaňováno zboží, které odebrala společným nákupem prostřednictvím svých povolaných organisací, upozorňují na 15. bod §u 4 osnovy, kde skutečně při takovém nakupování surovin ve velkém se daň musí počítati jenom jednou. Pánové, upozorňuji ale zároveň na to, že drobní obchodníci a živnostníci pravidelně kupují suroviny, anebo aspoň kupují přímo zboží, které prodávají dále v drobném prodeji od větších nákupen a větších komisionářů. Kdyby takové velkonákupny byly sprostěny té daně, byli by nevýhodně postaveni drobní živnostníci, kteří když kupují zboží, musili by platiti tuto daň dvakrát, kdežto velkonákupny by ji platily jen jednou. Tyto podniky větší používají již výhod podle §u 50 předpisu živnostenského a to by bylo nepoměrné protěžování jedné skupiny oproti podnikům druhým. Zásadní spravedlnost berní vyžaduje, aby se měřilo stejným způsobem. Z těchto důvodů navrhuji, aby resoluce tato byla zamítnuta.

Místopředseda dr Soukup: Přikročíme k hlasování.

O osnově zákona, jeho nadpisu a nadpisech jednotlivých částí a paragrafů, úvodní formuli, jakož i seznamu přepychových předmětů, dám hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Nejsou.

Žádám pány senátory, kteří souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, jakož i se seznamem přepychových předmětů, jak byl navržen výborem ve čtení prvém, nechť zvednou ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, nadpis a úvodní formule, jakož i seznam přepychových předmětů se přijímají ve čtení prvém.

Poněvadž této věci byla přiznána také pilnost, přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Prosím, o změnu na stránce 32. zprávy výboru rozpočtového v seznamu přepychových předmětů u bodu prvního, písmeno ad a) je chyba tisková. Tam stojí >oficielní léčebné součástky< a má tam státi >oficinelní<. To je technický výraz pro laboratoře lékárnické. Laboratoře lékárnické byly nazývány oficiny, tedy tento výraz oficinelní je tedy správný a nemá tam státi >oficielní<.

Místopředseda dr Soukup: Kteří pánové souhlasí s osnovou zákona, nadpisy jednotlivých částí a jednotlivých paragrafů, s úvodní formulí a seznamem přepychových předmětů, jakož i s textovou úpravou, jak byla panem zpravodajem dr Karasem přednesena ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvednou ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona se přijímá také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resoluci pana senátora Lorenze a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Resoluce se zamítá.

Slavný senáte! Dovolím si učiniti návrh na přesun denního pořadu a navrhuji, aby se nyní projednával odstavec 87. a 88, o zatímní úpravě obchodních styků s cizinou. Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, tento můj návrh jest přijat.

Již nadpis zákona sám označuje, že se jedná o záležitostí obchodní, které žádají rychlého vyřízení, aspoň prozatímního.

Kdo souhlasí s tím, aby této věci byla přiznána pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, pilnost této věci jest přiznána.

Navrhuji, aby věc projednána byla v debatě jednotné ve lhůtě čtvrthodinové a řečníkům poskytnuta lhůta 10 minut.

Kdo s tím souhlasí, nechť zvedne. (Děje se.)

To je většina, tím je tento můj návrh také přijat.

88. Zpráva výboru živnostensko-obchodního a zahraničního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou. Tisk 1001.

Referentem za výbor zahraniční jest sen. dr Horáček. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Horáček: Slavný senáte! Po zřízení naší státní samostatnosti objevila se potřeba, abychom také upravili co možná nejdříve své styky obchodní a celní s ostatními státy, jako stát suverénní.

Za tehdejších dob, kdy poměry hospodářské nebyly ještě konsolidovány a kdy byly poměry valutové rozvráceny, nemohlo se jednati o uzavření nějakých trvalých dlouhodobých smluv obchodních a celních, nýbrž bylo nutno sjednati je jen pro nejbližší dobu. Takováto ujednání byla možná jen v krátké dohodě a na dobu poměrně nedlouhou. Naše ústava ovšem předpisuje, aby obchodní smlouvy byly parlamentem schváleny. To ovšem předpokládá uvésti v pohyb dalekosáhlý parlamentní aparát a než by takováto obchodní smlouva byla schválena, objevily by se nutnými opět její změny. Následkem toho předložila vláda svého času Národnímu shromáždění předlohu zákona, kterým byla zmocněna, aby mohla provisorně obchodní a celní smlouvy uzavírati, pro léta 1919 a 1920. Toto zmocnění tedy jíž uplynulo a dnes již nemá významu. Ale celkem hospodářské poměry od té doby ještě podstatně se nezměnily a ještě dnes vyžadují okolnosti toho, aby vláda i nadále byla zmocněna, by směla obchodní smlouvy krátkodobé uzavírati, po případě měniti. Za tím účelem předložila vláda poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým platnost onoho zmocňovacího zákona prodloužena byla také pro rok 1921 tedy pro letošek a ještě pro příští rok 1922. To jest obsah prvého článku tohoto zákona zmocňovacího. Pokud se týká druhého článku, týká se autonomního a celního tarifu. Jak známo - přípravy ke zdělání tohoto autonomního a celního tarifu již dosti daleko pokročily, takže vláda snad záhy bude moci přikročiti ku jeho předložení. Do té doby však jest potřeba také tuto věc provisorně upravovati, zejména položky celního tarifu, které se zakládají ještě na položkách starého rakouského autonomního a celního tarifu, přizpůsobovati je nynějším cenovým a valutovým poměrům. Jménem zahraničního výboru doporučuji, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo také v senátě schváleno.