Zpravodajem je pan sen. Klečák. Žádám, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Usnesením poslanecké sněmovny Národ. shromáždění republiky Československé upravují se válečné přirážky v celém území republiky mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus pro rok 1921 tím způsobem, že ku všeobecné dani výdělkové, ku výdělkové dani podle hl. II. zákona o osobních daních vyjímajíc podniky státní, ku dani důchodové a ku dávce tantiémové vybírati se mají válečné přirážky v téže výši jako pro léta 1919 a 1920.

Ku dani pozemkové stanoví poslanecká sněmovna přirážky válečné na rok 1921 výměrou:

a) z vinic a zahrad 400 %, z lesů 600 %;

b) z ostatní půdy 200 %.

Poslanecká sněmovna neschválila tedy vládním návrhem žádané povšechné zvýšení válečných přirážek ku dani pozemkové o 200 % a povolila zvýšení toto pouze ohledné půdy lesní, kdežto při ostatních kulturách ponechala dosavadní výměru válečných přirážek na dále v platnosti.

Přirážky válečné ku dani z příjmu upravují se zvláštním zákonem (tisk č. 965).

Ustanovení §u 3 předlohy kryje se s původním vládním návrhem a neznamená žádné změny, oproti dosavadním ustanovením o válečných přirážkách.

V §u 4 předlohy učiněno opatření, aby v řízení trestním přihlíženo bylo ku válečným přirážkám podle tohoto zákona jenom při přestupcích, jež budou spáchány po vyhlášení tohoto zákona.

Z důvodů uvedených usnesl se rozpočtový výbor senátu Národ. shromáždění republiky Československé, doporučiti senátu ku přijetí zákona o válečných přirážkách ku přímým daním s výjimkou daně z příjmu za rok 1921 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Místopředseda dr Soukup: K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Přikročíme k hlasování.

O osnově zákona - má 5 §ů - jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jsou přijaty ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Jsou nějaké změny textové nebo korektury?

Zpravodaj sen. Klečák: Nikoli.

Místopředseda dr Soukup: Není tomu tak. Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí také ve čtení druhém, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, nadpis a úvodní formule přijaty jsou také ve čtení druhém.

Touto osnovou zákona má býti odstraněn nastalý nepoměr mezi požitky a náklady, zejména representačními, vzniklý zhoršením drahotních poměrů od poslední úpravy. I tato záležitost vyžaduje urychleného vyřízení ještě v tomto zasedání.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jedné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby byla řečníkům dána řečnická lhůta 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

Zpravodajem jest pan sen. Kouša. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Výboru rozpočtovému byla přikázána zpráva výboru rozpočtového poslanecké sněmovny o návrhu poslanců Bechyně, dr Frankeho, dr Rašína, Šrámka, Švehly a soudr. na změnu zákona z 20. prosince 1918, č. 93 Sb. z. a n. o platu presidenta Československé republiky (tisk č. 997).

Slavný senáte! Po státním převratě Národní shromáždění revoluční usneslo se, aby plat presidentův činil ročně 500.000 Kč a na mimořádné výdaje byla preliminována rovněž stejná položka 500.000 Kč.

Ukázalo se, že za dnešních poměrů tyto položky prostě nevystačují. Tato okolnost vyvolala usnesení poslanecké sněmovny, které bylo projednáno v rozpočtovém výboru slavného senátu. Výbor rozpočtový doporučuje, aby slavný senát přijal návrh tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna.

Místopředseda dr Soukup: K slovu se nehlásí nikdo.

Přikročím proto k hlasování.

Chci dáti hlasovati o osnově zákona (2 články), jeho nadpisu a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové. Jsou proti tomu způsobu hlasování námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme hned k hlasování také ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. Kouša: Nikoliv.

Místopředseda dr Soukup: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak byly právě přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona přijata jest také ve čtení druhém.

39. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. dr Kramáře, dr Lukavského, dr Rašína a spol. na vydání zákona o zřízení úsporné komise parlamentní.

Neutěšený finanční stav republiky a stížnosti o hospodaření ve státních ústavech a úřadech vyhledávají zkontrolování a vyzkoumání nápravy. Jest zřejmo, že tato osnova zákona vyhledává urychleného vyřízení.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitostí podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby byla řečnická lhůta stanovena na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

40. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu dr Kramáře, dr Lukavského, dr Rašína a spol. na vydání zákona o zřízení úsporné komise parlamentní. Tisk 1000.

Zpravodajem je p. sen. dr Brabec. Prosím, aby se uchopil slova.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Slavný senáte! Poslanecká sněmovna usnesla se k návrhu poslanců dr Kramáře, dr Lukavského a dr Rašína na vydání zákona o zřízení úsporné komise parlamentní. Snahy po zřízení takové zvláštní úsporné a kontrolní parlamentní komise datují se již z dob starého revolučního Národního shromáždění. Ještě před všeobecnými volbami byl podán podobný návrh z těchže kruhů v měsíci únoru a vedle toho byly podány návrhy poslanců dr Šrámka, dr Hrubana, dr Dolanského a soudruhů, pak poslanců Jiráska, Ferdinanda a soudr. (Hluk.)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Pánové, prosím o klid!

Zpravodaj sen. dr Brabec (pokračuje): které sledovaly tytéž intence. V parlamentních kruzích i ve veřejnosti mimoparlamentní pronášeny byly odůvodněné pochyby o finančním stavu republiky, zaviněném hlavně vnitřními politickými poměry. V jednotlivých oborech veřejné správy, v ministerstvech, ústřednách i jiných státních ústavech a podnicích tylo přijato do služeb mnoho sil, které nebyly ani kvalifikovány, a které namnoze byly zbytečné. Tím nastala značná hypertrofie zejména sil neschopných, rozpočtové deficity rostly a zadlužení státu stoupalo. Přirozené z toho povstávají v občanstvu obavy o budoucnost samostatného státu, a měla-li se nějakým způsobem zjednati znovu důvěra ve státní správu a její hospodářství, hledaly se k tomu cesty mimořádné. Jako jeden z takových prostředků viděla se nutnost zříditi úspornou komisí parlamentní s mimořádnými právy. To konečně se podařilo v nynějším zasedání v poslanecké sněmovně projednati na základě návrhu poslanců dr Kramáře, dr Rašína, dr Lukavského a spol. Osnova jest značně mírnější proti původním návrhům. Ovšem nejdůležitější z tohoto zákona jest § 6, který jedná o úkolech úsporné komise, a kde skutečně úsporné komisi jsou přiděleny jisté úkoly, které kdyby byly projednány, mohou vésti jednak k většímu pořádku a jednak k úsporám ve vydáních.

Ústavně-právní výbor projednal osnovu zákona, jak byla usnesena v poslanecké sněmovně a došel toho názoru, že není potřebí ničeho měniti, že změny, které by snad mohly býti učiněny, nebyly by v žádném poměru ke škodám, které by vzešly z odložení věci. Proto doporučuje jednomyslně, aby usnesení poslanecké sněmovny, tisk 958, bylo schváleno i slavným senátem.

Místopředseda dr Soukup: K slovu se nikdo nehlásí, přikročíme k hlasování. O osnově zákona (9 §ů), jeho nadpisu a úvodní formuli chci dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) Námitky nejsou.

Žádám pány senátory, kteří s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak jest obsažena ve zprávě výboru ústavně-právního, souhlasí ve čtení prvém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí se přijímají ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti podle § 55 jedn. řádu přikročíme hned k hlasování ve čtení druhém.

Navrhuje pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Brabec: Ne.

Místopředseda dr Soukup: Kdo s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, právě nyní přijatou ve čtení prvém, souhlasí i ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona se přijímá též ve čtení druhém.

Dovoluji si přerušiti schůzi senátu na dobu jedné hodiny.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Zahajuji další jednání. Na denním pořádku jest:

41. návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru rozpočtového a technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o dani z vodní síly.

Aby nebyla podlamována konkurenční schopnost podniků pracujících parním pohonem a stížených tedy účinky daně z uhlí vůči podnikům pracujícím vodními silami, zavádí tato osnova zákona daň z vodní síly. Finanční povaha této osnovy vyhledává urychleného vyřízení a to ještě v tomto sněmovním zasedání.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitostí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby byla lhůta řečnická stanovena na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

Budeme podle toho pokračovati.

42. Zpráva výboru rozpočtového a technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o dani z vodní síly. Tisk 1011.

Zpravodajem za výbor rozpočtový je senátor Havlena. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Havlena: Slavný senáte! Usnesením poslanecké sněmovny zavádí se nová daň a přirážka k dani z vodních sil.

Předloha o dani z vodních sil byla předložena Národnímu shromáždění dřívějšímu již v roce 1919, později byla na vyžádaná dobrozdání interesentů přepracována, a předložena pak vládou sněmovně poslanecké.

Daň tato jest jaksi odůvodněna tím, - praví se to také v důvodové zprávě k vládní předloze - že vodní síla jest přírodním bohatstvím, které vlastně patří státu, a když je stát sám jinak nevyužitkuje, jest tu plné oprávnění, aby stát při nejmenším aspoň čerpal z tohoto přírodního bohatství pro sebe ve formě daně. Vládní předloha zaváděla základní jednotku zdaňovací z vodní síly využitkované v efektu jedné síly koňské za hodinu 10 haléřů.

Usnesením poslanecké sněmovny tato základní zdaňovací částka byla změněna v ten způsob, že tuto daň 10 haléřů z využité vodní síly v efektu jedné síly koňské a za hodinu - jednak rozdělila, jednak snížila, protože základní daň zavádí toto usnesení poslanecké sněmovny na 4 hal, a k tomu zavádí přirážku další 4 hal. Tedy základní daň je pouze 4 hal. a k tomu je přirážka. Přirážka tato může býti snížena - jak se v zákoně praví - podle toho, jak bude snižována dávka uhelná. Tedy odůvodnění své má předloha tato jednak v tom, co jsem řekl, a za druhé v tom, že tu je jakési oprávnění k tomuto zdanění tím způsobem, že je jaksi spravedlivo, aby se začalo brániti do jisté míry soutěži, která je dosud ulehčena podnikům majícím zadarmo pohon vodní síly, oproti těm podnikům, které mají parní pohon a musí kupovati drahé uhlí a při tom platiti uhelnou dávku. I potom, když by i byla tato uhelná dávka odklizena, budou pořáde ještě podnikatelé, kteří používají vodních sil, ve výhodě, a to tím, že podnikatelé, kteří používají parního pohonu, budou pořade platiti drahé uhlí.

Dále se usnesením poslanecké sněmovny provedla další změna a to k tomu, že návrh vládní zavedl tuto dávku od efektu 5 koňských sil za hodinu, kdežto usnesení poslanecké sněmovny snižuje to na efekt 2 koňských sil využité vodní síly z důvodu, že by se snad k vůlí uniknutí dani namnoze vodní síla drobila, a naproti tomu zavádí se osvobození od přirážky pro tyto malé podniky až do využití efektu 5 koňských sil, takže budou ti, kdož mají jenom malou hnací vodní sílu platiti základní daň 4 haléřů a přirážky budou zbaveni.

Dále usnesení poslanecké sněmovny dává možnost osvoboditi od daně takovou vodní sílu, která už jednou byla zužitkována, řekněme, že šla z jednoho hnacího kola bezprostředně na druhé, tedy dvakráte se vodní síla nezdaňuje.

Osvobozeny jsou dále obce, pokud čerpají vodu pro obyvatelstvo, meliorační družstva, nejsou-li to podniky výdělečné. Konečně zavádí se osvobození do 30 let pro všechny vodní podniky, které byly zbudovány k využití vodní síly od 1. ledna 1919, a to tím způsobem, že je splnomocněn ministr financí, aby takové osvobození provedl tím způsobem, že by taková daň do 15 let se vůbec slevila a po 15 letech - jak jest v zákoně uvedeno - stupňovitě, od 5 k 5ti rokům částečně. Toto osvobození od daně může nastati i v těch případech, kdyby se závody rekonstrukcí zvětšily, takže by nastalo větší využití vodní síly oproti stavu dosavadnímu, a toto osvobození by se vztahovalo jenom na tu část, oč zvětšené využití vodní síly nastalo.

Ostatní ustanovení v této předloze týkají se jen opatření po stránce důchodkové a administrační, po stránce vybírání dávky a konečně poslední část ustanovení trestních.

Výbor technicko-dopravní a výbor rozpočtový projednal předlohu a doporučuje slavnému senátu, aby předlohu v nezměněné formě odhlasoval. Připomínám, že v poslanecké sněmovně usneseny byly 3 resoluce, z nichž resoluci 1.:

>Vláda se vyzývá, aby vhodným zařízením se postarala o to, aby při zjišťování technických podkladů pro vyměření daně z vodní síly byly opatřeny podklady pro evidenci vodních práv ve knihách, jež by vodoprávní úřady podle těchto výsledků doplnily a vedly jako jejich součástku knihy o evidenci zdaněných vodních sil<,

také přijal výbor technicko-dopravní a doporučuje ji k schválení.

Místopředseda Kadlčák: Byla předložena zde náležitým způsobem podepsaná resoluce senátora dr Krouského a soudr. Prosím, aby byla přečtena.

Zástupce senátního tajemníka dr Trmal (čte): Resoluce senátorů dr Ot. Krouského a soudr. k bodu 42. denního pořadu:

>Jelikož daň z vodní síly tvoří nový zdroj státních příjmů, vyzývá se vláda, aby bylo napříště ve státním rozpočtu pamatováno položkami podstatně vyššími na vypracování katastru vodních sil a vydání zpráv hydrologické služby, jakož aby již do příštího rozpočtu byly pojaty položky na vybudování výzkumného ústavu vodohospodářského a na revisí vodních knih.

Katastr vodních sil a hydrografická statistika tvoří nezbytný podklad nejen pro správné vyměření daně z vodní síly, nýbrž i pro racionelní vybudování nových vodních sil, které poskytnou státu dalších přímých i nepřímých výtěžků.

Vodohospodářský ústav má sloužiti po příkladu ciziny k výzkumu vodních děl i vodních motorů po stránce vědecké i ekonomické.

Revise vodních knih, které tvoří důležitý podklad pro vyměřování daně, jest tím žádoucnější, že jí nebyla za Rakouska věnována žádná péče, čímž způsoben nynější neudržitelný stav:<

Místopředseda Kadlčák: Ke slovu není nikdo přihlášen a rozprava jest skončena.

Zpravodaj sen. Havlena: Činím návrh, aby resoluce, která tady byla právě přečtena, byla schválena.

Místopředseda Kadlčák: Přikročíme ke hlasování. Prosím pp. senátory, by zaujali místa. (Děje se.)

Dám hlasovati o celé osnově zákona (19 §ů), jeho nadpisu a nadpisech jednotlivých částí, jakož i úvodní formuli podle zprávy výborové najednou.

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.)

Kdo z pp. senátorů s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisem jednotlivých částí, jakož i úvodní formulí, tak jak navržena jest výbory, souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí, jakož i úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Ve smyslu právě přiznané pilnosti podle §u 55 jedn. řádu přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Havlena: Ne.

Místopředseda Kadlčák: Žádám pp. senátory, kteří s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i úvodní formulí, tak jak přijaty byly nyní ve čtení prvém, souhlasí též ve čtení druhém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona jest tudíž přijata také ve čtení druhém.

Pan zpravodaj navrhuje, aby obě resoluce, které byly čteny, byly schváleny.

Kdo z pp. senátorů s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, resoluce jsou přijaty.

Tím jest vyřízen tento odstavec denního pořadu a přikročíme k dalšímu bodu denního pořadu.

43. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o státní výpůjčce na úhradu schodku z moučného hospodářství.

Osnovou touto mají býti zjednány prostředky na úhradu schodku z hospodářství státního obilního ústavu.

Jelikož jedná se o záležitost povážně finanční tohoto druhu, jest třeba jejího urychleného vyřízení.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitostí podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jedné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby stanovena byla lhůta řečnická na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

44. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny p vládním návrhu zákona o státní výpůjčce na úhradu schodku z moučného hospodářství. Tisk 995.

Zpravodajem jest pan sen. dr Karas. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Rozpočtovým výborem byl mně uložen úkol, abych před slavným senátem zastupoval dvě předlohy, které jsou zajisté ty nejodiosnější v celém tom velkém seznamu předloh, jež má dnes senát vyříditi.

První předloha jest půjčka ke krytí schodku z moučného hospodářství a druhá předloha jest daň z obratu. Pokud se týče půjčky ke krytí schodku z moučného hospodářství, tu jest zajisté při takovéto půjčce nejtrapnější to, že výnos půjčky tak ohromné, miliardové, neužije se k žádným investicím, tedy k nějakému zařízení, kterého by se mělo v budoucnosti užíti, snad, abych tak řekl prostonárodně, že celá tato půjčka má sloužiti ke krytí toho, co jsme za minulý rok snědli.

Ale uvážíme-li, že naopak právě výnos této půjčky slouží k tomu, aby vrstvy našeho státu, zajisté ty nejslabší, během roku v těch nejnutnějších potřebách byly ukojeny, že právě ukojení těch potřeb mělo za následek, že stát náš v minulém roce tak kritickém - představíme-li si, jaké poměry tehdá byly - že právě tento výnos této půjčky sloužil k ukojení potřeb, které měly za následek, že náš stát klidně přenesl se přes tu kritickou dobu a že celou tu dobu my žili způsobem klidným, takže nesmíme se pozastavovati nad tím, jestli my vykoupení tohoto klidu a vykoupení našeho státu zaplatíme touto částkou. Dále se v předloze praví, že předpoklady, s kterými oni počítali, kdy vydali nařízení, které i Stálý výbor i Národní shromáždění schválilo, se nesplnily, neboť vláda doufala, že ten rozdíl v ceně mouky, zač stát v cizině mouku kupoval a zač jí občanstvu přenechával ke konsumu, že ten rozdíl bude hrazen z exportních zisků při prodeji cukru.

Ten předpoklad se nesplnil a nebudu se zabývati důvody národohospodářskými, proč se tak stalo, pro nás je rozhodný fakt, že výnos tak velký nebyl, a že my schodek musíme krýti jiným způsobem. Ale smutné na tom jest to, že vláda sama praví, že přesný obnos schodku státního obilního ústavu nemohl býti dosud zjištěn. (Skandál!) Po uplynutí celého roku máme krýti deficit státního obilního úřadu a nevíme, jak velký ten deficit jest. Kdyby podobným způsobem hospodařil soukromník, zajisté každý by se nad tím pozastavil a kritisoval by zaslouženě jeho počínání.

Druhá věc, nad kterou se pozastavujeme, jest ta, že v tomto schodku jest zároveň obsažena část režie státního obilního ústavu. Slavný senáte! Právě na letošní rok poprvé dala vláda rozpočet o těch různých ústřednách a tam právě v tom rozpočtu - 190 milionů korun okrouhle - státní obilní ústav paradoval zrovna nejvyšší položkou 150 milionů korun na režii státního obilního ústavu. Při schvalování toho právě já jsem byl referentem při této položce a tu jsme byli pevně přesvědčeni, že tím bude kryta celá režie obilního úřadu a nyní vidíme, že ta částka nestačila, že máme zvláštní půjčkou krýti tuto režii.

Jen tak mimochodem se zmíním, že tam kde na venku bývám, také jest okresní obilní úřad, jest tam komisař, který má své příjmy jako komisař, a nikterak netvrdím, že si počíná nesprávně, naopak nemám nejmenší příčiny míti za to, že nepočíná si docela správně, ale ten komisař žije na tak velké noze, nemá žádného soukromého jmění, pouze důchod jako komisař obilního úřadu, a utrácí takové obnosy. (Slyšte!) Odkud to béře, když řádné příjmy má jen jako komisař státního obilního úřadu? Tu pravím jen: Musí státní obilní úřad tyto své komisaře takovými částkami honorovat a pak přicházet před nás s výpůjčkou uzavřenou v cizině? My to máme umožnit, aby tito komisaři na tak velké noze žili? Myslím, že zde bude něco nezdravého, a tu nebylo by na škodu, aby ta revise státního obilního ústavu šla také do hloubky a zjistila, zda odměny, které komisaři dostávají, jsou úměrné k těm jejich pracem, které konají. Na příklad, když komisař šel rekvirovat brambory, rekviroval 40 vagónů, měl za každý metrák 4 K a chlubil se, kolik tisíc vydělá za jediné dopoledne. To je zase taková ukázka k tomu hospodářství státního obilního úřadu.

Řekl jsem již jednou: Rok vyživovací jest skončen, my deficit máme, vláda uzavřela výpůjčku v cizině na směnky, tyto musí býti nějakým způsobem hrazeny. Nezbývá nic, než abychom přikývli a milou půjčku schválili. Půjčka sama se mi nezdá ještě zvláštností, také v § 4 se praví, že vláda může použíti 500 milionů korun na půl roku od bankovního úřadu. To bude musit býti splaceno. K tomu §u podává zde pan senátor dr Horáček resoluci, kterou se domáhá toho, aby bylo bezpečně prohlášeno, že toto rozmnožení oběživa má býti jen provisorní, výminečné, a tu tedy mohu předem prohlásiti, že ničeho nenamítám proti přijetí této resoluce, nýbrž že naopak za přijetí její se přimlouvám.

Místopředseda Kadlčák: Byl podán resoluční návrh pana sen. dr Horáčka náležitě podporovaný. Prosím o jeho přečtení.

Zástupce sen. tajemníka dr Trmal (čte):

Resoluce:

Zmocnění obsažené v §u 4 budiž pokládáno za zcela výjimečné, nesmí býti prejudicem pro budoucnost a nemá odporovati duchu §u 10 zákona z 10. dubna 1919, čís. 187 Sb. z. a n.

Místopředseda Kadlčák: K slovu jsou přihlášeni sen. dr Horáček a sen. Kotrba.

Uděluji slovo panu sen. dr Horáčkovi.

Sen. dr Horáček: Slavný senáte! Prosím uctivě za prominutí, že v této pokročilé době a tehdy, když už vlastně všichni hledíme, abychom co nejdříve byli hotovi, přece krátce se ujímám slova k tomuto usnesení poslanecké sněmovny a to vzhledem k jeho zásadní mimořádné důležitosti. Myslím, že všichni, kdo poněkud se starali o naše finanční hospodářství, nejsou vlastně touto předlohou příliš překvapeni. My víme, že ta útěcha a chlouba, že náš letošní rozpočet se nalézá v rovnováze, velmi záhy došla zklamání, když jsme musili schvalovati překročení loňského rozpočtu, když jsme musili schvalovati nové úvěry na zaplacení pohledávek Škodovy továrny, úvěry, na augmentační zásoby armády a jiné. Jest známo také, co se týká našeho zásobovacího plánu, výpočty, na kterých on spočíval, se nevyplnily, a že vyplynuly z toho ohromné miliardové schodky, které máme nyní hraditi: Ovšem částečně byla vina také v tom, že stále se oddaloval známý finanční plán, ačkoliv podle mého soukromého mínění, kdybychom všechny ty navrhované daně usnesli již na jaře, jak se očekávalo, přece bychom se nevyvarovali těch velkých miliardových schodků. Vždyť podle výpočtů daň z obratu měla vynésti ročně 800 milionů korun, ale tato daň má býti věnována především na sanací autonomních financí a tedy nikoliv pro pokladnu státní. Ostatní daně budou daleko méně výnosné. Tak daň dědická měla vynésti asi 120 milionů korun, daň z vodních sil 30 milionů, zvýšené přirážky k dani z příjmu 30 milionů korun, zvýšená daň pozemková 60 milionů korun, tedy to jsou všecko poměrně skrovné částky, a s částkami těmi bude státní pokladna moci teprve v dlouhé budoucnosti počítati. Nezbývá prozatím nic jiného, než schodky z našeho zásobovacího hospodářství hraditi zase výpůjčkou, a tu nastávají pochybnosti, zda tato výpůjčka se v krátké době setká s úspěchem. Víme, že dřívější výpůjčky, které byly vypsány, bohužel, nenalezly v obecenstvu ohlasu takového, jak se očekávalo. Pokud se apeluje především na domácí trh, hledí se podnítiti upsání této výpůjčky zejména tím, že se s poloviny bude moci složiti ve starých předválečných rentách. Zda bude tento prostředek působivý, nevím, jestliže to posuzujeme podle výsledků válečných půjček a čtvrté státní výpůjčky, musíme býti ovšem v tom směru, bohužel, dosti skeptickými.

Pokud se týká zahraničního trhu, musíme míti obavu, zdali tam docílíme příznivých podmínek, a stane-li se tak v brzké době, aby skutečně tato finanční potřeba byla včas kryta.

A tu jest právě příčina, proč jsem se k slovu přihlásil. Já si již na jiném místě dovolil tu věc vylíčiti. Zdá se mi, že jádro celé věci záleží v §u 4 této předlohy. Podle původního znění návrhu vládního znělo to v tom smyslu, že může vláda vyžádati si zálohu na tuto půjčku od bankovního úřadu až do výše půl miliardy korun, změní to později následkem námitek, které byly předneseny v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny, bylo změněno v to znění, jak jest nyní v §4, že totiž má zde býti použito toho paragrafu 37 nařízení o statutu bankovního úřadu, který zní: >Státu a emisním ústavům nelze poskytnouti zápůjček na jejich vlastní cenné papíry vlastního vydání. Bankovní úřad smí po schválení bankovního výboru eskontovati celní, daňové a jiné směnky, mající vlastnost §u 32. podané československou finanční správou. Bankovní úřad smí obstarávati pro stát obchody komisionářské, přijímati platy a konati platy za stát. Případný zůstatek, který stát z těchto obchodů dluhuje, musí býti nejdéle do prvého týdne po každé měsíční závěrce vyrovnán. Každé jiné nepřímé poskytování úvěru státu jest nepřípustné.<

Ale tento § 37 statutu bankovního úřadu se podle mého názoru nedá dobře aplikovati na to, co § 4 předlohy žádá, totiž že stát může si vyžádati tuto zápůjčku půl miliardy od bankovního úřadu a že může vyrovnati ji až za šest měsíců, při čemž má býti tato zápůjčka především splatná z výnosu té miliardové výpůjčky, o kterou se jedná. Když se na to ovšem podíváme, konkrétně vidíme, že to nic jiného neznamená, než, že Bankovní úřad má vydati státu za půl miliardy státovek, které nebudou nijak soukromo-hospodářsky kryty, jak by to vyžadoval známý zákon ze dne 10. února 1919, čís. 187 Sb. z. a n., nýbrž které budou kryty zase jen právě úvěrem státním.