Jest třeba aspoň část masa konservovati. Bohužel, nejsme tak zařízeni na konservování masa, jak bychom potřebovali. Zmínil-li jsem se o těchto poměrech, dovolte mi, abych se ještě zmínil o poměrech, které trvají v restauracích. Pánové, kdo jest odkázán na restauraci svým povoláním, ten již dávno poukazoval na to, že ceny v restauracích, ba i v t. zv. lidových, nemluvím o těch, kam chodí keťasové, neodpovídají naprosto cenám masa. Ceny ve všech restauracích jsou příliš vysoké. A co jsme viděli, když na příklad v poslední době klesaly ceny živého dobytka? Viděli jsme, že v mnohých restauracích ceny pokrmů šly naopak ještě do výše.
Proto, velectění pánové, žádáme od vlády zvláštní resolucí, aby učinila opatření, aby ceny v restauracích a jídelnách byly poměrně sníženy a odpovídaly cenám denním, trhovým cenám masa.
Nedostatek krmiv, který jest katastrofální, přirozeně vyvolává celou řádu nových návrhů a již v poslední době v poslanecké sněmovně byly podány mnohé interpelace, jako na př. posl. Zemínové a spol., v níž se žádá, aby byl zaveden přívoz krmiv a potom sociálně-demokratické interpelace soudr. Koudelky a Černého, aby se na Slovensku dovolilo pásti v lesích.
Pokud se tyká přívozu krmiv, jest nutno, nemá-li, jak jsem na počátku své dnešní řeči řekl, zkrmeno býti ušlechtilé zrno a nezbývá nic jiného, než krmiva dovážeti. Tomu věnovati musí stát největší pozornost. Za organisaci státu, za jeho ručení a za jeho podpory musí býti hleděno k tomu, aby se přivezlo co možná nejvíce krmiva do naší republiky.
Pokud se týká požadavků sociálně-demokratického v poslanecké sněmovně, aby bylo dovoleno pásti v lesích, vážení pánové, jest to také nutnost, vyvolaná tím velikým nedostatkem travin a výživin, ovšem jsou zase na druhé straně obavy, že by mohl býti podrost lesní poškozen a že by v lesích velmi snadným způsobem mohl vzniknouti i oheň. Ovšem řešiti otázku těchto pastvin a opatření proti vzniku ohně v lesích jest více méně otázkou správy Slovenska a ta by jistě učinila taková opatření, která by vyhovovala tamějším potřebám a která by měla na zřeteli dostatečné bezpečnostní opatření proti ohni. I to bych doporučoval, poněvadž nezbude možná ani nám v ostatních částech republiky naší nic jiného, než aby také dovolena byla pastva dobytka v lesích velkostatkářských a že i naši malozemědělci i zemědělci větší budou doplňovat nedostatek krmiva lesní travou a možná, vážení panové, jestliže potrvá ještě 14 dní toto vedro, i lesním listím stromovým.
Mluvím, vážení pánové, opravdu k vám z plna srdce, prose vás o podporu našich ohrožených malozemědělců. Musíme nasaditi, nemáme-li ztratiti důvěru mezi našim lidem, vše, co by prospěla našim malozemědělcům, ale zároveň také vše, co by chránilo naše konsumenty. I při vývozu musíme zachovávat pokud možná nízkou cenu masa, musíme stíhat přísně každého, kdo by nelidským, keťaským způsobem tuto bídu dnes chtěl využíti, aby naplnil svoji kapsu. Pánové, pět milionů malozemědělců vzhlíží dnes k senátu a poslanecké sněmovně! A jestliže poslanecká sněmovna a senát nevykoná ničeho pro ně, pak jistě s nedůvěrou budou se dívati na zákonodárná nařízení, která nemají chuti podati jim pomocnou ruku. My jim pomoci můžeme a proto, vážení pánové, jistě žádná strana nezadá svému programu, když bude hlasovat pro moji resoluci Resoluce kterou navrhuji zní:
>Nepřetržitá a vysoká vedra a nedostatek dešťů zaviňují katastrofální poměry v zemědělství, jež nejvíce zasahují malozemědělce a vyvolávají přímo zoufalství v těchto řadách. Smutné tyto poměry jsou zneužívány různými spekulačními živly, které chtějí ze ztrát zemědělců těžiti na úkor širokých řad producentů a konsumentů. Vláda jest povinna zasáhnouti plně svojí autoritou proti využívání této těžké situace a pomoci poškozeným výrobním vrstvám zemědělským, aby snáze snášely následky katastrofy a zároveň chrániti musí spekulací výdělkářskou napadené konsumenty.
Z důvodů těchto vláda se vyzývá:
1. Ministerstvo zemědělství nechť vydá zákaz vývozu sena, slámy a veškerých krmiv z republiky Československé a na hranicích státu učiní nejpřísnější opatření proti podloudnému vývozu. Zabrána budiž veškerá melasa, jakož i všechny průmyslové odpadky výživné k výkrmu dobytka, budiž postaráno o rychlý dovoz jadrných krmiv za vydatné součinnosti a pomoci státu, zejména pro okresy horské i ty, které nejvíce katastrofálním počasím postiženy byly. Krmiv takto získaných budiž hlavně použito k výživě dojnic. Při přidělování krmiv budiž brán zřetel zvláště na malozemědělce. Drobným zemědělcům velmi by prospělo, kdyby jim bylo dovoleno pásti dobytek v lesích a žnouti a sušiti trávu. Jedná se o Slovensko a Podkarpatskou Rus i lesnaté kraje ostatní republiky, především ve státních lesích a lesích velkostatkářských. Pastva ve státních lesích budiž dovolena nařízením. Ministerstvu zemědělství se ukládá, aby otázku pastvy v lesích státních a velkostatkářských vyřešila podle nouzových potřeb suchem ohroženého zemědělství.
2. Nedostatek krmiv nutí zemědělce, aby byl dobytek prodán i pod cenu nákupní a výrobní a následkem toho je nabídka veliká, a trhy přeplněny. Přes to udržují se nepřiměřeně vysoké ceny masa, neodpovídající poměrně cenám živého dobytka, zvláště při výrobcích uzenářských jsou ceny až křiklavé. Proto vyzývá se ministerstvo výživy a zemědělství, aby všemi prostředky staralo se o snížení cen masa a uzenářského zboží, jakož i zakročilo, by ceny masitých pokrmů v hostincích a jídelnách byly podle denních cen masa poměrně, sníženy.
3. Buďtež učiněny pokusy výseku masa obcemi, konsumy a státem za ceny nejnižší, ministerstvo národní obrany, zemědělství a výživy nechť použije bez odkladu nynějšího zlevnění dobytka k výrobě masitých konserv pro vojsko i občanstvo, neboť je nebezpečí, že značným vybitím dobytka následkem nynějšího sucha nastane v pozdějších měsících nedostatek masa a jeho zdražení.
4. Vývoz dobytka nechť vláda po dohodě učiněné mezi ministerstvem zemědělství a pro zásobování lidu a úřadu pro zahraniční obchod dne 21. července 1921 povoluje s dodržením přesně stanovených podmínek z jednotlivých okresů postižených suchem a to v první řadě organisačním zemědělským družstvům, v druhé řadě legálnímu obchodu, při dodržení přesných podmínek, jež pro vývozce jsou stanoveny. Vývoz nesmí překročiti ustanovenou výši 2 % v Čechách, 1 1/2 % na Moravě a 3 % na Slovensku, jakož i poměrný stupeň ve Slezsku a Podkarpatské Rusi. Vývoz tento je provisorní, jako nouzové opatření pro ulehčení ohroženým zemědělcům, nesmí býti příčinou ohrožení vyživovacích poměrů a potřeb širokých řad konsumentů. Vývoz budiž pod přísnou kontrolou státní a každé jeho zneužití budiž přísně trestáno.
5. Ministerstvo zemědělství nechť zjistí rozsah katastrofy suchým počasím vyvolané, zejména nechť věnuje pozornost okresům nejvíce postiženým, aby zvláštními výpomocnými opatřeními státními na pomoc poškozeným se přispělo a svolalo v nejkratší době anketu s ministerstvem pro výživu lidu s ministerstvem národní obrany a zahraničního obchodu, se zástupci zemědělských organisací, především malorolnických, družstevních a konsumních, jakož i se zástupci živnostenských organisací, které produkty zemědělské v obchodě i výrobě své používají, jakož i zástupci konsumentů, na které projednán by byl stav nynější katastrofy zaviněné suchem a přesně zjištěny škodlivé a nebezpečné důsledky z toho plynoucí a usne- sena opatření, kterými bylo by možno čeliti, nebo alespoň zmenšiti následky jmenované katastrofy.<
Vážení pánové, končím a doporučuji, abyste přijali jak usnesení národohospodářského výboru o zprávě o nařízení republiky ze dne 27. ledna, tak i tuto resoluci. Vykonáte veliký nouzový čin pro ty, kteří nejvíce trpí. A upozorňuji: Zemědělství jest prvovýroba, na které spočívá celá výroba všech ostatních vrstev, a bude-li vržena v úpadek, utrpí všechny vrstvy vůbec. Tím končím. (Potlesk.)
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Další slovo má pan senátor Löw.
Navrhuji k debatě lhůtu 10 minut. Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh jest přijat.
Žádám, aby pan kolega Löw ujal se slova.
Sen. Löw (německy): Slavný senáte! Dlouhé odůvodnění pana zpravodaje, pana kolegy Lisého, mělo by míti za následek, že by se v debatě mělo rovněž mluviti zevrubně o předloze. Neboť mnohé, co řekl, jest, ačkoliv věci nerozumím, ale jak mně sdělili moji kolegové z klubu, odůvodněno zejména zmínka o obrovských cenách masa, které máme platiti.
Jest jisto, že dnešní ceny masa neodpovídají cenám za živé váhy, jaké se platí venku, a že viníkem v tomto případě není výrobce, nýbrž obchodník, tedy řezník a obchodník dobytkem, kteří dobytek od výrobce kupují. Viděli jsme v posledním čase na dobytčích trzích, že se platilo za živou váhu ovšem prvé jakosti 6 Kč. Vzdor tomu vidíme, že se musí za maso platiti 16 Kč za 1 kg. Není to v žádném poměru, povážíme-li, že za živou váhu první jakosti se platí 6 Kč, kdežto konsument za ně musí zaplatiti 16-18 Kč. To jest pro ty, kdož musejí kupovati maso přímo. Tím hůře jest pro osoby, které jsou dnes poukázány na stravu v hostinci. Tam snížení cen nepřichází v úvahu. Vidíme dnes jako dříve, že přiměřené snížení nikde nelze znamenati. Řekl bych, že zde stále ještě trvá vyložená lichva a že se vládě posud nezdálo, aby tomu nějak učinila přítrž, aby prodejní cena masa byla uvedena v soulad s nákupní cenou zboží. Musí jednou také býti řečeno, ne že vina spadá stále na tytéž osoby, musí naopak býti otevřeně prohlášeno, kde vlastně leží vydírání obyvatelstva.
Jest nyní samozřejmo, že právě následkem nesmírného sucha bude pravděpodobně ještě značnější úbytek živé váhy, poněvadž přece stále víc a více nutno vyprazdňovati. Nutno dobytek prodávati, snad za každých okolností, a proto patrně, také nutno počítati s tím, že cena masa ještě značně klesne. Ale vidíme, že se nečiní toho nejmenšího. Naopak měli jsme na příklad předešlý týden v Karlových Varech sezení, ku kterému jsme také pozvali společenstvo řezníků. Museli jsme tam bohužel se dozvěděti, že se řezníci stále ještě stavějí na stanovisko, že prodávají s nevýhodou, se škodou. Vidíme tedy, že zde již mělo by se něco učiniti, chceme-li konsumu skutečně opatřiti potravu, kteráž dnes musí býti označena jakožto nejdůležitější potravina a chceme-li, aby také dělník v dnešní době obrovské nezaměstnanosti, jaké jsme posud nikdy neměli, mohl sobě alespoň jednou za týden koupiti kousek masa.
Ale vidíme, že se nic nestalo, také jsme se nedozvěděli, že by vláda něco podnikla, aby panujícímu anebo snad očekávanému nedostatku píce čelila. Ani toho nejmenšího nebylo posud podniknuto. Naproti tomu spatřujeme, že vládá v Německu ihned jakmile viděla, že panujícím suchem by nastalo něco, co by stav dobytka zdecimovalo, sešla se s příslušnými korporacemi a pokusila se učiniti opatření, aby také postaráno býti mohlo pro dobu nouze o píci. Ale u nás nevidíme, že by se něco činilo, vláda zdá se, že nemá nic jiného na práci nežli vzpomínati si na to, že stálý výbor skutečně ještě trvá a že čas od času přijde s nějakým nařízením, kteréž pak dodatečně předloží senátu anebo poslanecké sněmovně ku schválení.
S takovýmto nařízením jest nám dnes zase činiti a to jest příčina, proč jsem se hlásil o slovo. Již opětovně přednesli jsme na tomto místě své veto a protestovali energicky proti tomu, že v době, kdy sněmovna a senát zasedají, kdy nejsou ani odročeny ani uzavřeny, vláda vždy znovu se staví na stanovisko ani ústavou, ani zákonem neodůvodněné a nařizovací cestou na základě zvláštního zákona zmocňovacího vydává zákony a nařízení. Došli jsme tudíž k názoru, že musíme konečně jednou říci vládě otevřeně a jasně, že nemá hnáti trpělivost senátu a poslanecké sněmovny a také trpělivost lidu do krajnosti. Nyní, domnívám se, jest míra již naplněna. Vláda konečně musí ustati. Poukazuji právě na poměry v dřívějších dobách, když starorakouská vláda začala jednou hospodařiti s §em 14 v době, kdy parlament ještě zasedal. Tu byli to právě pánové z většiny, kteří tehdy s veškerou energií proti takovému zneužívání §u 14 vystoupili. A dnes, kdy pánové jsou u vesla, dnes kryjí každé takové hospodářství, řekl bych, závojem lásky k bližnímu. To nyní musí přestati a proto také nemůžeme vzíti na vědomí tuto předlohu, která se týká zprávy národohospodářského výboru o nařízení že dne 27. ledna 1921, kterým se zrušují předpisy o spotřebě masa a tuků. Prosili bychom však také, aby konečně jednou také většina se vzchopila a takovou zprávu vlády nevzala na vědomí, tak aby vláda konečně jednou věděla, že pokud sněmovna poslanecká a senát zasedají, nemůže a také nemá práva na nějakém zákonitém podkladě cestou nařizovací vydávati jakékoliv zákony a nařízení. Budeme tudíž hlasovati proti této předloze. (Potlesk.)
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Byl mi podán pozměňovací návrh sen. Donáta.
Prosím aby byl přečten.
Zástupce senátního tajemníka dr Trmal (čte): Vláda se zmocňuje, aby modality vývozu dobytka podle potřeby upravila.
Místopředseda dr Soukup. Pan zpravodaj si nepřeje slova k doslovu?
Zpravodaj sen. Lisý: Nikoliv.
Místopředseda dr Soukup: Prosím, aby byla zaujata místa. (Děje se.)
Žádám pány senátory, kteří souhlasí s návrhem výboru národohospodářského, aby vládní nařízení, kterým se zrušují předpisy o omezení spotřeby masa i tuků, bylo schváleno, aby zvedli ruku. (Děje se.)
Návrh výboru většinou přijat.
Přikročíme k hlasování o resoluci pana senátora Lisého a druhů, která byla právě přečtena. Pak dám hlasovati o návrhu kol. Donáta, který jest návrhem pozměňovacím. Hlasovati dám ve třech částech. A to 1. od počátku až ke slovům >i zdražení masa<. 2. O pozměňovacím návrhu senátora Donáta. Bude-li zamítnut, o této části, jakož i o zbytku přečtené resoluce sen. Lisého. 3. Bude-li- návrh sen. Donáta přijat, o zbytku přečtené resoluce.
Jsou nějaké námitky proti návrhu hlasování? (Nebyly.) Námitek není. Budeme tedy hlasovati tímto způsobem.
Kdo souhlasí s částí resoluce sen. Lisého od počátku až po slova >i zdražení masa<, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Tato část je většinou senátu přijata.
Kdo souhlasí s pozměňovácím návrhem sen. Donáta, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Prosím, aby tento návrh pro lepší informaci byl znovu přečten.
Zástupce senátního tajemníka dr Trmal (čte): >Vláda se zmocňuje, aby modality o vývozu dobytka podle potřeby upravila.<
Místopředseda dr Soukup. Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.) Prosím pány zapisovatele, aby zjistili poměr hlasů. (Zapisovatelé dr Krouský, Löv a Svěcený sčítají hlasy.)
(Po sečtení hlasů.) Konstatuji, že návrh pana senátora Donáta byl zamítnut 66 hlasy proti 39.
Kdo souhlasí nyní se zněním resoluce odstavce 4., jakož i se zbytkem resoluce senátora Lisého, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím také tato resoluce jest přijata.
Přerušuji další jednání a sděluji, že do výboru kulturního a zahraničního nastupuje na místě senátora dr Naegleho senátor K.Friedrich.
Navrhuji, aby příští schůze konala se dnes za hodinu po této schůzi s tímto
denním pořadem:
1. Zpráva I. národohospodářského výboru a II. živnostensko-obchodního výboru o nařízení vlády republiky Československé ze dne 12. listopadu 1920, čís. 619 Sb. z. a n., kterým se upravuje obchod melasou a osmosovou vodou. Tisk 826.
2. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru, III. živnostensko-obchodního výboru o nařízení vlády R. Č. ze dne 16. listopadu 1920, čis. 620 Sb. z. a n., jímž se stanoví prodejní ceny lihu a lihovin. Tisk 827.
3. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. živnostensko-obchodního výboru, III. rozpočtového výboru o nařízení vlády R. Č. ze dne 23. října 1920, čís. 581 Sb. z. a n. o úpravě obchodu řepovým cukrem ve výrobním období 1920/21. Tisk 828.
4. Volba 8 členů a 8 náhradníků Stálého výboru Národního shromáždění.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 18 hod. 15 min.)