Ovšem nemáme bezpečnosti, zda-li veřejné korporace i tu jednu čtvrtinu kapitálu budou moci lehkým způsobem sehnat. Nesmíme zapomínat, že dosavadní zákon v mnohých směrech přinese cenné výhody zejména jak jsem se zmínil, o veliké elektrárně v Poříčí u Trutnova, kterou výbor zemský zřídil nákladem 80ti milionů veřejnou půjčkou. Podnik jest dnes fakticky zřízen, má na 400 km rozvodní sítě, celé severovýchodní Čechy opatřuje elektrickou energií. Bude-li i jinde taková dobrá vůle a zároveň dostatečná pohyblivost úřadů, jak se projevila velice zdárně v činnosti zemského výboru českého, může zákon v mnohých směrech přinésti zlepšení nynějšího stavu. (Výborně!)
Místopředseda Kadlčák: Řečník není žádný zapsán, rozprava jest skončena. Prosím, račte zaujat svá místa. (Děje se.)
O osnově zákona (9 §ů), jeho nadpisu, jakož i úvodní formuli dám hlasovati najednou.
Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.) Není námitek. Budeme tedy tak pokračovati.
Kdo z pp. senátorů souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona jest přijata ve čtení prvém.
Tím je tento předmět denního pořadu vyčerpán a přikročíme k následujícímu bodu, to jest ke
3. zprávě národohospodářského výboru o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje čl. II. zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 687 Sb. z. a n., jímž se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o dani z lihu (tisk 824).
Zpravodajem jest pan sen. Lisý. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Zemědělství jako prvovýroba- má veliký význam pro stát i pro lid. Jest mu proto nutno věnovati největší péči. Má-li zemědělství Československé republiky zkvétati a vyplniti požadavky, které na ně klade stát a potřeba lidu, je nutno starati se o moderní výchovu zemědělského do- rostu, který musí míti příležitost nejpřístupnější formou osvojiti si dokonale theoreticky i prakticky všecky tři fáse oběhu statků, jak výrobu, tak i zpracování a i obchodní stránky.
K tomu je nevyhnutelně třeba, aby zemědělské školy, vysoké školy a výzkumné ústavy byly co nejúžeji spjaty se zemědělským průmyslem, kde by ve vhodných objektech průmyslových předváděno mohlo býti posluchačům všestranné zpracování surovin, zužitkování výrobků a odpadků, pak jich zhodnocení obchodní.
K tomu cíli je nutno, získati vhodné objekty zemědělské se zařízením i průmyslové výrobny, nebo závody potřebné ve vhodných objektech dosavadních vybudovati. Ač je o odborné vzdělání zemědělské u nás dosti hojně postaráno, je přece v oboru lihovarnickém třeba odborné vzdělání doplniti vhodnými novými školskými lihovary, které musí býti vhodně umístěny blízko při vysokých školách, školách zemědělských nebo výzkumných ústavech, aby mládež zemědělská mohla dosíci širšího a hlubšího odborného zemědělského vzdělání. K tomu jest,nutno, aby školské hospodářské lihovary byly zřizovány v blízkosti pražské techniky, na Moravě u brněnské techniky. Mimo to nesmí býti zapomenuto na Slovensko, kde jest potřeba podobný ústav zříditi při universitě v Bratislavě. Zřízení těchto potřebných školských lihovarů znemožňuje zákon ze dne 22. prosince 1920, č; 687 S.b. z. a n. tím, že ve čl. II. § 7 v posledním odstavci. se zakazuje zřizování lihovarů pro zpracování jiné suroviny než brambor, jednak že omezil zřizování lihovarů na krajiny výhradně bramborářské. Zákon z 22. prosince 1920, č. 687, neponechal státní správě možnosti ani k účelům veřejně prospěšným a v zájmu celostátním povoliti zřízení lihovarů při vhodných objektech školských; proto ministerstvo zemědělství navrhuje, aby všeobecný zákon tento nevztahoval se výjimkou na vysoké školy zemědělské a výzkumné ústavy a doplňuje dosavadní zákon ze dne 22. prosince 1920, č. 687 Sb. z. a n. čl.II. poslední odstavec §u 7 takto:
>Výjimečně může ministr financí v dohodě s ministrem zemědělství a ministrem školství a národní osvěty povoliti zřízení hospodářského lihovaru zpracujícího jiné suroviny než brambory, jde-li o lihovar určený ku výzkumným nebo učebným účelům. <
Požadavkem hlavním jest, aby nové školské lihovary nebyly vázány zpracovávati výhradně brambory, poněvadž by tak nevyhověly svému školskému a badatelskému účelu. Musí býti jim popřána možnost zpracovati surovinu, která je jim po ruce a která je nejvhodnější také po stránce rentability i použíti ku zpracování i ostatních surovin, aby posluchači nabyli praktického poučení a všestranně odborového vzdělání. Jedině se stanoviska tohoto žádá se doplnění zákona. Jedná se o dva neb tři případy a tím umožní se soustředění zemědělské výroby a průmyslového zpracování na vhodných a průmyslových školských objektech a také tak, že rentabilita těchto závodů bude zajištěna, což má podstatný význam se stanoviska financí státních.
Národohospodářský výbor senátu N. S. pojednal o tomto vládním návrhu zákona a uznal jej odůvodněným a navrhuje s tohoto jediného hlediska doplnění zákona. (Výborně!)
Místopředseda Kadlčák: Žádný řečník dále není zapsán. Rozprava je skončena. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
O osnově zákona (2 články), jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou podle zprávy výborové. Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) Není jich.
Kdo z pp. senátorů souhlasí s osnovou zákona (2 články), jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výboru národohospodářského ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest tímto ve čtení prvém.
Přikročíme k dalšímu bodu denního pořádku, to jest k
4. návrhu, aby podle §u 55 jedn. řádu byla zkráceně projednána zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 768) ve věci vládního návrhu zákona o dalším prozatímním zvýše- ní zaopatřovacích platů hornických a o návrhu posl. Draxla, dr Vrbenského a spol. na zvýšení přídavkův a mimořádných platů hornickým provisionistům (tisk 821).
Pilnost této věci odůvodňuji tím, že brzkým sankcionováním tohoto zákona má se dostati úlevy osobám sociálně slabým. Aby pak zákon mohl býti brzy sankcionován, jest třeba rychlého jeho projednání.
Kdo souhlasí, aby předloha tohoto zákona byla ve smyslu §u 55 jedn. řádu projednávána jako pilná, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost se přiznává.
Tuto věc projednávati budeme jako další odstavec denního pořadu a navrhuji, aby celá věc projednala se ve lhůtě 1/2 hodiny se stanovením lhůty řečnické pro každého řečníka na 15 minut.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Můj návrh jest přijat. Budeme podle toho pokračovati.
Dalším odstavcem, denního pořádku je
5. zpráva sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 768) ve věci vládního návrhu zákona o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických a o návrhu posl. Draxla, dra Vrbenského a spol. na zvýšení přídavkův a mimořádných platů hornickým provisionistům (tisk 821).
Zpravodajem je pan senátor Jakubka. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Jakubka: Slavný senáte! Sociálně-politický výbor projednal usnesení poslanecké sněmovny o zvýšení zaopatřovacích platů pro horníky a přišel k poznání, že dosavadní pense horníků nestačí k uhájení holého života. Pense horníků byly i před válkou malé. Průměrná pense obnášela 22K měsíčně; z toho nemohl býti pensista ovšem živ - byl odkázán na dobrodiní jiných.
Kdybychom přirovnali pensi předválečnou ke znehodnocené valutě, musila by činiti pense aspoň 10krát tolik, jako před válkou; to by činilo asi 220 K měsíčně. Zatím pense činí průměrně asi 100 K. Dosavadní pense, upravené zákonem ze dne 29. října r. 1919, činily pro novopensisty, kteří šli neb půjdou do penze po 30. červnu r. 1919, stanovena základní pense na 600 K ročně. Po pětiletém členství v bratrské pokladně mají nárok na příplatek 24 K ročně, tedy po 30ti1eté službě činí základ pense 600 K, 25 příplatků po 24 K činí 600 K, celkem 1200 K ročně. Ženy-dělnice mají nárok na polovinu této pense. Zemřel-li, pojištěnec, má nárok vdova na poloviční pensi, která by náležela pensistovi. Každé dítě do 14 roků má nárok na čtvrtinu pense, oboustranně osiřelé na polovinu pense živitele. Důchody pozůstalých nesmí obnášeti více než tři čtvrtiny pense živitele. Staropensistům, t. j. těm, kteří šli do pense před 30. červnem 1919, upraveny pense tímto zákonem nižší, a sice základní pense 600 K a příplatky po desetiletém členství v bratrské pokladně za každých dalších 5 let členství 30 K, takže dostává staropensista po třicetileté službě 600 K a 4 příplatky po 30 korunách, to jest 120 K, celkem 720 K. Příplatky za léta mohou stoupati až do 840 K; takové pense požívá staropensista po padesátileté práci, ale musí býti 50 roků členem bratrské pokladny.
Úhrada na toto zvýšení byla rozvržena pro novopensisty na zvýšené příspěvky, které platí z poloviny pojištěnci a z poloviny podnikatelé. Náklad na staropensisty nesou podnikatelé celý ze svého. Celkový náklad na toto zvýšení jest odhadnut na
1% mzdy hornictva. Tedy podle údajů mzda horníků činí 800 milionů korun ročně a činil by tento příspěvek asi 8 milionů korun ročně na toto pojištění.
Dle toho dá se odhadnouti, kolik by stálo asi pensijní pojištění horníků. Je odhadnuto na 3% mzdy. Vláda navrhovala, by pense dosavadní byly zvýšeny o 50%; sociálně-politický výbor poslanecké sněmovny navrhoval zvýšení o 100%, což také poslanecká sněmovna přijala. Zákon má míti zpětnou platnost od 1. ledna 1921, čímž by se pensistům dostalo určitého obnosu na ošacení neb zaplacení eventuelních dluhů.
Zákon má míti omezenou působnost, a to pouze do konce r. 1921. Toto krátké trvání zákona má přiměti vládu k tomu, aby zavčas podala připravený návrh zákona, kterým se upravuje pense horníkům trvale.
Nejlépe by váda učinila, kdyby v době nejkratší předložila sněmovnám jíž několikrát slibovanou osnovu zákona, kterou se zavádí všeobecné invalidní a starobní po jištění pro všechno dělnictvo.
Sociálně-politický výbor přišel k přesvědčení, že úprava hornických pensí je naléhavá, a proto doporučuje zákon ke schválení tak, jak byl přijat poslaneckou sněmovnou.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Rozprava je skončena. Prosím, aby páni zaujali místa. (Děje se.)
O osnově zákona (3 §y), jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Nejsou. Budeme tedy hlasovati.
Kteří z pánů senátorů souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, prosím, aby zvedli ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti podle §u 55 jedn. řádu přikročíme ihned ku hlasování ve čtení druhém.
Má pan zpravodaj některé textové změny?
Zpravodaj sen. Jakubka: Nikoliv.
Místopředseda Kadlčák: Nemá.
Žádám pány senátory, kteří s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, souhlasí také ve čtení druhém, nechť zvednou ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona jest přijata ve čtení druhém.
Přikročíme k následujícímu odstavci denního pořadu, jímž jest
6. rozprava o odpovědi ministra spravedlnosti, na interpelaci č. t. 545 a 665 o radovi Nejvyššího soudu Kolacím (tisk 705 a 713).
V dnešní konferenci klubovních předsedů stala se dohoda, aby jednotlivým řečníkům vyměřena byla doba řeči na 20 minut.
Činím tudíž návrh, aby stanovena byla tato doba řeči.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůta 20 minut jest přijata.
K slovu přihlášeni jsou tito řečníci: dr Heller, dr Mayr, dr Brabec. Uděluji slovo prvnímu řečníku sen. dru He1lerovi.
Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Máme se dnes zabývati záležitostí, která dle našeho vážného přesvědčení je daleka každé politické nebo národní tendence. Nejedná se dle našeho náhledu o nic jiného než o otázku mravnosti, o otázku čistoty veřejného života a na tuto otázku rádi bychom obdrželi od této sněmovny jasnou, přesnou a nevyhýbavou odpověď.
Oč se jedná? Rada Nejvyššího soudu Kolaci cítil potřebu přerušiti svou soudcovskou činnost, řekněme prozatímně. A aby mu toto přerušení nepřinášelo žádné osobní škody, vstoupil na dobu přerušení do služeb báňské a hutní společnosti v Moravské Ostravě, do služeb, o nichž je známo, že jsou velmi, dobře odměňovány. Žádal tedy u ministerstva spravedlnosti za jednoroční dovolenou, upozorňuji ihned bezplatnou dovolenou, tedy za dovolenou, během níž od státu nedostává žádných požitků, za dovolenou, aby přijal u báňské a hutní společnosti v Mor. Ostravě místo zástupce řiditele. A to je nyní to podivné a dle našeho náhledu neospravedlnitelné, že ministerstvo spravedlnosti této žádosti vyhovělo, panu Karlu Kolacímu udělilo jednoroční bezplatnou dovolenou a dovolilo mu, aby pro tuto dobu vstoupil do řiditelství báňské a hutní společnosti v Mor. Ostravě. Nedosti na tom, pan Kolací postoupil krátce před dovolenou nebo po udělení dovolené do čtvrté hodnostní třídy, aby po čase, až se vrátí, dostával vyšší plat, nebo půjde-li do výslužby, vyšší pensi. A jak ospravedlňuje ministerstvo spravedlnosti nebo pan ministr spravedlnosti tento příběh ve své odpovědi? Praví, že v báňské a hutní společnosti v Mor. Ostravě byly velmi smutné poměry mezi podnikem a dělnictvem, a tu bylo nutno, aby tam byl dán muž, který by zjednal zlepšení poměru mezi podnikem a dělnictvem, a k tomu byl, jak řečeno, pan Kolací zvláště způsobilým, jak pro své osobní, tak také své právnické vlastnosti. Nechci se příliš dotýkati kvalit pána Kolacího, neznám ho. Praví se zde: Do obzoru působnosti zástupce řiditele spadá celé právnicko-administrativní vedení celého podniku, zvláště uzavírání smluv všeho druhu, záležitosti knihovní, vodoprávní a daňové, otázky náhrady škol, způsobených dolováním, záležitosti týkající se bratrské pokladny, zvláště však - což je nejdůležitější otázky dělnické a mzdové a s nimi související vyjednávání s dělnictvem, jeho zástupci, s úřady a vládou atd. K tomu všemu prý jest pan Kolací zvlášť způsobilým. Snažil jsem se abych se trochu informoval kde pan Kolací sloužil, a tu jsem slyšel, že přišel k Nejvyššímu soudu jako adjunkt, že se ani v nejmenším nezabýval knihovními záležitostmi, ani berními, ani právními - je tedy způsobilým k úpravě věcí vodních, knihovních a berních; že po jistém čase přišel do překladatelské kanceláře Nejvyššího soudu, později do evidenční kanceláře, že během války narukoval a že jako věrný Rakušan, jímž ještě tehdy byl, svou službu pilně vykonával ke spokojenosti tehdejší rakouské vlády. To jsou tedy zvláštní odborné a osobní vlastnosti, které pana Kolacího činí obzvláště pro tento úřad způsobilým.
Ale pánové, chci rozhodně připustiti, že je pan Kolací k tomu všemu, jak tu stojí psáno, způsobilým. O to se však nejedná. Jedná se spíše o to, je-li přípustno, aby soudní úředník, pokud ještě náleží stavu soudcovskému, i když je na dovolené, vstupoval do služeb soukromého podniku, že k tomu účelu je mu dokonce povolena dovolená soudním úřadem, aby se mohl po uplynutí roku rozhodnouti. Nebude-li mu dovolená prodloužena - od laskavosti ministra spravedlnosti lze se i toho nadíti pak se může buď znovu vrátiti do služeb soudních nebo jíti do výslužby a vstoupiti do služeb báňské a hutní společnosti. A to je dle mého náhledu naprosto nepřípustno. Slyšeli jsme dnes v právním výboru od pana ministra spravedlnosti, že nedostává se osmi set soudců, a zde se propouští ze soudcovských služeb soudce, který dle odpovědi pana ministra spravedlnosti je zvláště způsobilým a na jeho na rok uvolněné místo musí býti dosazen jiný soudce, ačkoliv schází osm set soudců, jak nám dnes pan ministr spravedlnosti řekl. Již z této čistě administrativní stránky nelze porozuměti rozřešení, které našly ministerstvo spravedlnosti. Ale dle mého mínění je toto rozřešeni naprosto nepochopitelné, pozorujeme-li řešení s mravní stránky věci. (Souhlas.)
Tu bych chtěl uvésti následující: Jak je možno, aby byla dána dovolená soudci Nejvyššího soudu za tím účelem, aby se stal zástupcem řiditele báňské a hutní společnosti v Mor. Ostravě, že tedy ještě stále zůstává aktivním soudcem a zároveň zřízencem soukromého podniku. Jak je možno, že tato obě místa lze spojovati? Nechci o tom mluviti, nebo spíše musím o tom mluviti, že báňská a hutní společnost v Mor. Ostravě vede četné soudní pře, které jdou až k Nejvyššímu soudnímu dvoru.Uznávám úplně objektivnost soudců Nejvyššího soudu, ale zcela bezděčně, ať chtějí nebo ne, podléhají soudcové Nejvyššího soudu vlivu, když vědí, že za nim: stojí kolega, a k tomu ještě tak vlivný kolega, personální referent Nejvyššího soudu, jako je pan Kolací.
Ale dále, pánové. My všichni pociťovali jsme velmi nemile již v posledních létech starého Rakouska a ještě více dnes útěk úředníků a soudců obzvláště ze státních služeb. Vědomostí, kterých získal ně- který pán ve státních službách, užívá z důvodů čistě hmotných. Není jiných důvodů; neboť jinak jest mi povolání nezávislého soudce milejší než býti zřízencem nějakého podniku, a těchto vědomostí, které si osvojil ve státní službě, používá, aby mu v daném čase v jeho osobním zájmu přinášely prospěch. A tomuto jednání vysokého soudce nadržuje ministerstvo spravedlnosti a pan ministr spravedlnosti. Jaký příklad dává pan ministr spravedlnosti a pan personální referent Nejvyššího soudu, muž, který je dnes nemýlím-li se, ve čtvrté hodnostní třídě, jiným soudcům a jiným úředníkům tohoto státu? Také oni si řeknou, co platí pro jednoho, platí také pro druhého a budou prostě všichni ponenáhlu, jeden po druhém, při špatných platech, jaké mají za nynějších drahotních poměrů naši úředníci, budou všichni, kteří jsou schopni, zbíhati.
Proč si ustanovil podnik takový jako báňská a hutní společnost v Mor. Ostravě právě soudce nejvyššího soudu za svého zástupce řiditele? To jsou přece páni, kteří velmi dobře vědí co dělají a kteří při všem přesně uváží svůj prospěch. A zde v tomto případě ustanovili nejvyššího soudce pouze proto, že očekávají od něho vliv na vládu, na činnost soudcovskou, na úřady atd. Jako vždy nebývají v takových případech vysocí státní úředníci ustanovování v soukromých podnicích pro svoje znalosti a schopnosti, nýbrž jen proto, že se od nich očekává vliv na vládu, na úřady, a pokud to jde také na výkon práva. A to je to nemravné, to zhoubné, že vláda ještě nadržuje podobnému jednání báňské a hutní společnosti, soukromého podniku. Ať o tom smýšlí kdokoli z pánů jakkoli, a nechť to z oportunních důvodů pociťuje nepříjemně, jestliže dnes o tom mluvím. Pro nás však tyto důvody neplatí a pro vás měly by platiti ještě méně než pro nás. Mohli bychom si říci, když vším násilím snížíte jediný stav, který ještě dnes požívá vážnosti, stav soudcovský, bude to především na újmu státu, který jste vybudovali a zřídili, že pak truchliti budete především vy - my také, ale teprve ve druhé řadě - a bylo by to především vaší věcí, pánové, abyste takovémuto jednání pana ministra spravedlnosti pro budoucnost zabránili tím, že odpověď pana ministra spravedlnosti nevezmete na vědomí a tím vyslovíte panu ministru svůj náhled, že v tomto případě jednal nesprávně s neporušeným stavem soudcovským a úřednických proti zájmům státu. Je ohromné nebezpečí, že podnikatelé poznenáhlu odejmou státu úředníky, jednak úředníky schopné a zdatné, jednak zvláště úředníky vlivné, od nichž si slibují vliv. V tomto postupu spočívá korupce, zkáza, a to měl pan ministr spravedlnosti poznati a nikoliv tomu napomáhati, tím že udělil dovolenou. Opakuji: zde se nejedná o politiku, o žádné národnostní různice. Nevím ani, je-li pan Kolací Němcem nebo Čechem, nevím více než-li co je v interpelaci a odpovědi obsaženo, a to co jsem ještě vyšetřil. Pánové odstraňte to, řekněte každému budoucímu ministru tím, že hlasujete pro náš návrh, který jsme podali, aby nebyla odpověď pana ministra spravedlnosti vzata na vědomí, že se něco podobného nesmí více přihoditi. To je smysl našeho návrhu: Bude-li také následkem našeho návrhu, že pan ministr trochu dříve nebo později opustí svoje místo, je pro nás věcí vedlejší, to je lhostejno. Hlavní věcí je, aby pro všechnu budoucnost bylo řečeno, že něco takového se v tomto státě více přihoditi nesmí.
Tu bych vás přece prosil, abyste věc zcela přesně uvážili, abyste se nepokoušeli protahovati věc na dlouhé lokte, a nedopustili, aby, jak již bylo ohlášeno, věc odložením hlasování takřka přišla v zapomenutí. To je přece vaším úmyslem. Dříve než pak dojde k hlasování, bude pan ministr spravedlnosti tam na místě, které si vyhradil, bude znovu předsedou Nejvyššího soudu a už nikoliv ministrem spravedlnosti. A proto vás žádám, abyste upustili od vašeho úmyslu v zájmu mravnosti a potírání korupce v našem státě. Máte k tomu všechny důvody; neboť víte, že zde v krátkém čase od trvání státu bylo více korupčních afér, než se dříve odehrálo za desítiletí. A bylo by vaší zpropadenou povinností, abyste těmto korupčním aférám učinili přítrž. Je to korupční aféra a nic jiného, i když při tom jakýkoliv osobní prospěch pana ministra spravedlnosti samozřejmě nehraje nejmenší úlohy. Je to vaší věcí a vaší povinností, učiniti této korupční aféře konec, když řeknete: my to neschvalujeme, odmítáme odpověď neschvalujeme ji, a tím, že to zřetelně vyřknete a nebudete se vyhýbati rozhodnutí, jak máte v úmyslu. Nechcete odpověď pana ministra spravedlnosti vzíti na vědomí, nechcete, protože sami dobře víte, že ji na vědomí vzíti nesmíte. Z politických důvodů - a zde směšujete politiku s morálkou - nechcete však přivésti pana ministra spravedlnosti předčasně k pádu a proto chcete hlasování odložiti. Žádám vás, abyste upustili od svého úmyslu a zřejmě a otevřeně poslechli zásady mravnosti a práva a hlasovali pro náš návrh, aby odpověď pana ministra spravedlnosti na vědomí vzata nebyla. (Souhlas u německých senátorů.)