Ministr dr Beneš: Slavný senáte! Ujímám se slova, abych několika větami charakterisoval zahraniční situaci, jak se vyvinula následkem událostí v Uhrách. Především však chtěl bych říci jen několik slov ve věci hospodářských sankcí vzhledem k Německu.

O této věci byla naše vláda uvědoměna před krátkou dobou, byla uvědoměna o opatřeních spojeneckých vzhledem k Německu a zároveň byla dotazována, jakým způsobem eventuelně by se zachovala, a jaké jest naše stanovisko. Celá otázka s naší strany jest ve stadiu vyjednávání a i se strany spojenců nemá ještě přesných forem. Vláda pojímá věc v celé její složitosti, béře otázku zejména především s hlediska československého a byla velmi podrobně zkoumána. Než se bude jednati o definitivní rozhodnutí, dohodne se přirozeně s kompetentními činiteli. (Kdo to jest?) Měli jste všichni, pánové, možnost viděti průběh událostí v Uhrách z novinářských zpráv a vedle toho dovolil bych si odvolati se na to, co jsem řekl právě včera a událostech o vývoji situace v Maďarsku a ukázal jsem na ta jednotlivá opatření, která se s naší strany a se strany spojenecké stala. Dnes bych mohl v této věci uvésti některé menší podrobnosti. Především bych chtěl konstatovati toto: Nějaké význačnější události rázu takového; která by zvláště napínala naši pozornost, není, jen možno konstatovati, že skutečně vláda maďarská našemu zástupci sdělila, že již vyjednává o to, aby Karel mohl odejeti, dále že během čtvrtka ministr financí Gratz a ministerský předseda Teleki byli v Subotišti u exkrále Karla a že také na Rakousko oficielně se obrátili, aby průchod přes Rakousko byl dovolen. Zdá se tudíž, že po této stránce události chýlí sé k jistému konci, přes to však nesmíme se domnívati, že tato událost na jedné straně vážná, na druhé straně jistě velmi komická, nemá politických důsledků a politického pozadí velmi důležitého. Já bych chtěl jen upozorniti na to, že jest třeba, abychom se s našeho hlediska československého obrátili na evropské veřejné mínění a zdůraznili to, co již ode dvou let konáme a to, co skutečně krok za krokem specielně v posledních měsících jsme dělali, abychom upozornili, že takové věci, jaké se právě v posledních dnech v Uhrách dějí, jsou nepřípustny a že máme nejsvětější povinnost udělati všechno, aby se to již nikdy nemohlo opakovati. (Tak jest! Výborně!) Přes půl druhého roku provádíme politickou konsolidaci v centrální Evropě, snažíme se dohodovati se se všemi státy a sousedy; snažíme se vytvořiti umírněné přátelské prostředí, novou atmosféru, ve které by se státům nově utvořeným po válce žilo lépe, a žilo zejména jim dále tím lépe aspoň postupem doby, aby z těch běd a ubohostí války mohly co nejrychleji vyjiti. Mohu ukázati jen na to, a domnívám se, že jest v této chvíli třeba a že mám právo na to upozorniti, jaké kvantum práce po té stránce bylo vykonáno. Dohodli jsme, se s Jihoslovanskem, Rumunskem, Rakouskem, dohodli jsme se s Italií, Francií, Anglií, udělali jsme v těchto posledních 18ti měsících smlouvy obchodní s Německem, Bulharskem, Jihoslovanskem, Rakouskem, Rumunskem, udělali jsme obchodní smlouvy s Italií, Francií, Anglií, právě nyní konáme přípravy ke smlouvě s Polskem a učinili jsme první kroky k tomu, abychom mohli právě s Maďarskem učiniti velmi důležitá a vážná opatření. Prováděli jsme tuto politiku specielně vzhledem k domu, že od příměří v Evropě vůbec byla obava, jaká situace v centrální Evropě bude, mluvilo se jak víte o balkanisaci střední Evropy, mluvilo se o nenávisti, hospodářské desorganisaci. A poněvadž právě tyto slabiny a nesnáze poválečné situace jsme znali, udělali jsme přesné linie politické a chtěli jsme systematicky z této situace vyjíti a také do velké míry se nám to podařilo. A za takových okolností právě musíme si uvědomiti, co bolesti, utrpení a bídy bylo třeba zažiti, než jsme k té aspoň relativně lepší situaci došli.

Přicházeli k nám cizinci, zástupci cizích států, dobře to pozorovali, konstatovali to a říkali, že zatím, co namnoze na jiných místech této systematické práce není, právě ty těžkosti, které se objevily hned po válce, ponenáhlu mizí a že dáváme nejen my, ale i naši sousedé v centrální Evropě doklad k tomu, jak je možno z těžkostí poválečných vyjíti.

V okamžiku, kdy jedna z nejvážnějších kapitol světové války se odehrávala, to jest, když v Londýně se projednávala otázka reparační, šli jsme a podali jsme ruku Maďarům právě v tom okamžiku, aby mohli vyjíti z té situace, aby si mohli získati sympatie na západě. Hrabě Apponyi, který byl právě před několika nedělemi na západě, mohl se přesvědčiti, jak se na to tam dívají, co mu doporučují, co mu radí, aby dělal. A právě my jsme měli v úmyslu upřímně, abychom jim pomohli, abychom společně spolupracovali a vytvořili to prostředí míru, aby právě Maďaři mohli získati to, co ve válce ztratili na sympatiích v Evropě a v celém světě. Dojednali jsme na jednáních v Brucku, v Mostě, věci velmi důležité, které měly nejen pro nás, ale i pro Maďary důležitý význam finanční a hospodářský; a mohly je vésti dále k lepší situaci a k lepšímu životu.

Nesmíme zapomínati, že Evropa má právo žádati od nás i od našich sousedů, abychom jí poskytli klid a pokoj, jako to máme my právo žádati na svých sousedech i na ostatních. (Výborně!)

Představme si jen, co vlastně znamená to, co se stalo v Uhrách. Především vyvolalo to ohromné napjetí, rozčilení a rozhorčení na všech stranách u nás, v Rakousku, v Maďarsku samém, v Jihoslovansku, v Rumunsku. Měli jsme zprávy z Berlína, z Mnichova, ze západu, že všude tam vytvořilo se mnoho obtíží a značných nesnází. Představte si, pánové, všechen ten poplach, všechny obavy před politickými rozvraty a těžkostmi, představte si poruchy hospodářské a finanční, které z toho vznikly a vznikají, zejména jak mnoho vzniká zbytečných zákroků, intervencí, zbytečně vynaložené energie, často i vojenských příprav. Uvažte, jak úžasná energie musí se zde napnouti k vůli takové dětinské, hloupé na jedné straně intervenci a na druhé straně avantuře, na které je viděti, jak si lidé nejsou vědomí zodpovědnosti za to, co dělají. (Tak jest!) Specielně musím ukázati na jednu věc. V centrální Evropě již rok mluví se o tom, že musí přijíti z Anglie, Francie, Ameriky pomoc hospodářská, abychom mohli z této situace vyjíti. Takováto zločinná avantura vrhne okamžitě celou tu situaci zpět. Znamená to nejen pro jednotlivé státy, ale i pro Maďarsko a Rakousko těžkou situaci, znamená to rozvrácení normálních hospodářských poměrů, znamená to ztížení valutárních poměrů, ztížení hospodářských styků. Všechno to jsou věci, které velmi těžce se platí. Také naše hospodářské styky se sousedy následkem těchto událostí přirozeně se omezují, zastavují, a to všecko vyvolává těžkosti na všech stranách. Ale samo Maďarsko především, pánové, tím trpí, a bude tím trpěti velice. Od jisté doby mluví se o tom, že začíná tam režim, který jest si vědom poněkud více té skutečné reality, který poněkud více ví, jak mezinárodní situace vypadá a co je možno a co bude možno dále. Touto situací v Maďarsku budou věci ztíženy a dnešní vlády a nejširší vrstvy maďarského obyvatelstva velmi těžce tyto důsledky ponesou. My jsme chtěli pomáhati a spolupracovati. My jsme o tom dali skutečné doklady, ale v Uhrách nesmějí zapomenout - a možno to zdůrazniti při této příležitosti - že se to stalo speciálně v posledních dnech, že i s oficielní strany uherské se učinily pokusy zdůrazňovati, že otázka Karlova a otázka Habsburků jest výlučně vnitřní otázkou uherskou. (Slyšte!)

Pánové, tomu tak není a nebyla tomu tak, když jsme poprvé na konferenci mírové zakročili a odstranili Josefa Habsburka a není tomu tak dnes. Víte, že jsem měl příležitost již konstatovati, že nejen sousední státy Maďarska nemohou pokládati a také nepokládají tuto otázku za otázku vnitřní, ale že bylo učiněno dvojí usnesení velvyslanecké konference v tom smyslu, že otázka tato vnitřní není a že jí nebude. My ji za otázku vnitřní nepokládáme. (Hlučný projev souhlasu a hlasy: Nikdy! Nikdy!) a pokládati ji také za otázku vnitřní nikdy nebudeme. Naopak přičiníme se o to, aby po této stránce nám byly dány pevnější garancie, aby s legendou Habsburků byl již jednou definitivně učiněn konec. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Po této válce právě měl jsem příležitost několikráte to zdůrazniti, že pomoc z dnešní situace jest skutečně jedině v tom, když se pokusíme co možná nejvíce řešiti problémy v duchu moderní doby, v duchu demokratických ideí. My tuto politiku děláme, děláme i důsledně a budeme ji také dělati zejména v těchto věcech. Chceme spolupracovati a pomáhati zejména demokracii uherské, ale postavíme se se všemi prostředky proti tomu, co právě bylo provedeno v Maďarsku v těchto posledních dnech. Vzpomeňte, pánové, ještě na jednu věc nesmírně vážnou a nesmírně symptomatickou. V této světové válce vzaly za své velké, ohromné říše, které hřešily proti svým národům. Zejména byly to říše, které speciálně representovaly v nejnepříjemnějších formách monarchistický systém. Ta mluví více než všecky výklady. Pánové, v této válce byl proveden boj o demokracii, a kdybychom my strpěli to, co se nyní děje a dělo v těchto posledních dnech v Maďarsku, není žádné pochybnosti o tom, že by to znamenalo, že demokracie prohrála tuto válku. (Výborně! Hlučný projev souhlasu. Hlasy: Zcela správně!) To nestrpíme a v tom budou nám záštitou také naši přátelé. (Výborně!) Veřejnost maďarská musí si uvědomiti, jaké zločiny pášou se na ní podobnými avanturami. Veřejnost naše muší býti pamětliva toho, že nebezpečí stále na nás číhá a že všichni musíme se sraziti v šik, aby nás nepřekvapilo nepřipraveny. (Výborně!)

Vláda bude připravena a bude postupovati s největší rozvahou a také, kde bude nutno, s největší energií. (Výborně!)

Je jasno, nežli bude možno pokračovati v dalším jednání započatém v Mostě, že musí se situace vyjasniti. Vláda československá užije těchto události k tomu, aby v dohodě se svými spojenci vyřešila některé věci které ohrožují mír v centrální Evropě. (Výborně!) Je to otázka západních Uher, jest to dále vůbec otázka habsburské dynastie. Jak jsem řekl, půjde nám o garancie pevnější. Jest to dále otázka pomoci skutečně demokracii v Uhrách a je to konečně otázka odzbrojení.

Jde o triumf idee demokracie a nového lepšího, slušnějšího života nejen v centrální Evropě, ale v Evropě vůbec, jde o věc vítězství a míru a v té věci Československá republika má své stanovisko jasné pro vždycky. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přikročíme k dalšímu odstavci denního pořadu, ke

zprávě výboru ústavně-právního a technicko-dopravního o vládním návrhu zákona o příslušnosti v záležitostech státních hranic a o povinnostech vlastníků pozemků při stanovení státních hranic a udržování jich v patrnosti (tisk č. 681).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní jest pan dr Procházka; za výbor technicko-dopravní pan sen. Havlena.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní sen. Procházkovi.

Zpravodaj sen. dr Ad. Procházka: Vážený senáte! Jest těžko mluviti po výkladech pana ministra zahraničí o věcech čistě věcných; avšak souvisí to také jaksi se zahraničím, jelikož se jedná o stanovení a vytyčení státních hranic.

Mezinárodní delimitační komise přikročila po ratifikaci míru versaillského a st. Germainského, dle předpisu těchto mírových smluv k stanovení a vytýčení nových hranic republiky Československé. Jest proto nutno, aby záležitosti spojené se stanovením a vytýčením nových hranic byly upraveny zákonem. Vláda také předložila návrh zákona o příslušnosti v záležitostech stanovení hranic a povinnostech vlastníků pozemků při stanovení státních hranic a udržování jich v patrnosti. O tomto návrhu jednal ústavně-právní výbor včera.

Výbor předkládá usnesení své senátu ke schválení. Podotýkám, že osnova, zákona byla v podstatných směrech změněna. O tom jsem jíž podal zprávu písemnou. Dle osnovy jedná článek I. především o kompetenci ministerstva veřejných prací, které soustřeďuje veškeré práce spojené s touto záležitostí a sice pro tu dobu, po kterou se budou prováděti rozhraničovací ustanovení mezinárodních smluv. Má předejíti tak ve všech otázkách týkajících se hranic se zúčastněnými ministerstvy. Čl. II. §§ 1-12 stanoví různé povinnosti majitelů půdy co se týká postavení mezníků hraničních atd., používání půdy, přístupu, postoupení do vlastnictví mezníků, vymýcení pruhu lesa, ponechání nezastavěných pruhů půdy, povinností vlastníků břehů, vod, pokud se mají; čeho zdržeti, pokud jsou povinni vymycovat břehy a zdržeti se jakékoliv změny bez povolení a schválení ministerstva veřejných prací; jako dále povinnost hlásiti různé porušení. Pro železnice platí obdobné předpisy, ale jinak železnice jsou chráněny tím, že nutno šetřiti dosavadních stavebních a policejních předpisů. Nesplnění těchto povinností, které jsou stanoveny v §u 3, 4, 6, 7 a 9 zákona, podléhají jakožto policejní politické přestupky stíhání se strany politického úřadu, resp. administrativních policejních vrchností.

Kromě toho, když předpisy zákona byly přestoupeny, může státní správa sama na útraty provinilcovy dáti vykonati všechna opatření předpisy mu uložená a po případě dáti uvésti vše ve stav předpisům odpovídající. V dalších článcích jde o to, že zákon nedotýká se mezinárodních smluv uzavřených dříve, kdy nabývá účinnosti, a kdo jej má provésti. Tak byla osnova zákona přijata v ústavně-právním výboru. Technicko-dopravní výbor, jemuž rovněž byla přikázána, změnil však v některých částech usnesení ústavně-právního výboru a sice ve článku 1., že vyloučil slova: ťvyjímaje zákežitosti právníŤ, kterými chtěl ústavně-právní výbor právní věci vyloučiti z oboru ministerstva veřejných prací. Dále, že co se týrá náhrady, která dle §u 3 a 7 osnovy nemá se poskytovati za vymýcení lesa anebo stromů, stanovil, že tak se to má státi jenom zpravidla a přijal jako článek 6 ustanovení, by vládním nařízením byly stanoveny případy, kdy výjimečně podle §u 3 a 7 má se poskytnouti náhrada.

Kromě toho byla změna v článku 3., že zákon se nedotýká mezinárodních smluv uzavřených před 1. srpnem 1914.

My jsme o těchto změnách jednali ve společné schůzi ústavně-právního výboru a výboru technicko-dopravního. Jelikož zpráva ústavně-právního výboru byla již rozdána, nebylo možno změniti tato ustanovení pokud je přijal ústavně-právní výbor, avšak podle toho, jak přítomní členové ústavně-právního výboru se vyjádřili, mám za to, že souhlasí všichni s těmi změnami, které provedl, technicko-dopravní výbor a také proto já prohlašuji, že s nimi souhlasím, a odporučuji, aby tyto změny tak byly přijaty, jak je technicko-dopravní výbor navrhuje, a aby byla podle toho osnova předložená ústavně-právním výborem změněna.

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodajovi dr Brabcovi.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Slavný senáte! Technicko-dopravní výbor jednal v dnešní schůzi o témž vládním návrhu zákona o státních hranicích a uznal za nutno učiniti některá odlišná usnesení od ustanovení právního výboru. Já se omezuji jenom na to, co nás dělí a dovolím si to krátce odůvodniti. Pan referent ústavně-právního výboru již o této věci také učinil zmínku. Věc jest tím způsobem vyřešena, že oba výbory konaly sice neformální společnou schůzi, poněvadž pro nedostatek času nebylo možno schůzi pro oba výbory společnou svolati ale bylo tam docíleno jisté dohody. Ty odlišnosti, na kterých se usnesl technicko-dopravní výbor, záleží v těchto bodech: V článku I. bylo usneseno, aby původní znění vládního návrhů bylo podrženo. To se týká vsuvky slov: ťvýjma záležitosti právníŤ, totiž, že veškeré záležitosti spojené s administrací, určováním, vytýčením a omezníkováním, jakož i s revisí, udržováním a evidencí státních hranic soustřeďují se po tu určitou dobu v ministerstvu veřejných prací a tedy bez těch slov výjma záležitosti právníŤ, které mělo za účel tyto právnické věci vyhraditi ministerstvu vnitra, jemuž pravidelně přísluší veškeré věci, státních hranic se týkající. Já osobně ovšem musím říci, že v tom nevidím zrovna nejšťastnější usnesení a že bych tedy skoro vítal, kdyby bylo zůstalo při té vložce, usnesené v ústavně právním výboru, ale nepovažuji věc za tak příliš důležitou, resp. lépe řečeno, nebezpečnou. Tím méně je možno exponovati se proti takovému usnesení, když dřívější věc byla projednána v meziministerských poradách a když ministerská rada s tou věcí projevila souhlas.

Další odlišné stanovisko se týká 3 a 7, a sice toho passu, že vlastníkům pohraničních pozemků se ukládají velmi značné povinnosti bez nároků na náhradu. Tedy v tomto zákoně se vůbec majitelům pohraničních pozemků ukládají značné povinnosti, ale ty, které jsou obsaženy v § 3 a 7, jdou tak daleko, že je skutečná obava, že by zejména menší majitelé, méně dobře založení státní občané, mohli býti nesnesitelným způsobem zatíženi, že by tu nastalo nepoměrně nespravedlivé zatížení bremenem veřejným. Tedy jedná se o ochranu občanů, kteří by eventuelně takové zatížení, podle svých majetkových poměrů ani nesnesli. Proto jsme se přimlouvali za to, aby bylo dovoleno vložiti stylisaci ťza přiměřenou náhraduŤ; proti tomu byly činěny námitky, že by to vyvolalo nároky na náhrady velmi přemrštěné, jak to při takových příležitostech bývá a že se jedná pouze o menší počet státních občanů méně, majetných, kdežto ve většině případů, že majitely budou velkostatky, které takovou povinnost poměrně lehce snesou. Z toho vyplynulo samo sebou kompromisní stanovisko, podle kterého navrhuje technicko-dopravní výbor, aby před slova ťbez nároku na náhraduŤ byla vložena slovo ťzpravidlaŤ k § 3 a 7, a tím, aby bylo umožněno, by těm majitelům, u kterých by břemeno jim kladené bylo nesnesitelné a ohrožovalo by jejich hmotnou situaci, aby byla náhrada přiměřená povolena za tím účelem a z toho vyplývá pak další návrh, který je vtělen v stylisaci zvláštního článku, jenž má býti zařaděn za čl. 4, jakožto článek 5, tedy nový, že vládním nařízením mají býti stanoveny případy, kdy vyjimečně podle citovaných §§ 3 a 7 se má náhrada poskytnouti. Tedy budou zde vládním nařízením řešeny generelní případy, takže nebude rozhodováno snad od případu k případu, jak kdo si získal přímluvu, nýbrž budou vytčeny na základě statistického materiálu a vůbec tedy šetření faktického případy generelně, na jichž základě by pak ta náhrada mohla býti příslušnými instancemi povolována. Tím jistě bude oněm obavám odpomoženo.

V čl. 3 shledal technicko-dopravní výbor nedopatření, kterého jsme se dopustili v listovně-právním výboru a sice stylisaci obsažené ve slovech, ťzákon tento nedotýká se mezinárodních smluv uzavřených vřed jeho účinnostíŤ. Tu je nový doklad, když je nutno pracovati ve spěchu, že i rutinovaný výbor, jakým je ústavně-právní výbor v těchto věcech, může pochybiti a že celá řada odborníků takovou chybu nevidí. My navrhujeme přirozeně opravu a to v tom směru, že zákon se nedotýká mezinárodních smluv, uzavřených před 1. srpnem 1914, jinak dosavadní stylisace by se vztahovala na ty mezinárodní smlouvy, pro které ten zákon děláme, totiž smlouvu versailleskou a st. germainskou.

Já, velectěné dámy a pánové, prosím, aby tyto změny technicko-dopravního výboru byly senátem schváleny a odvolávám se na prohlášení p. referenta ústavněprávního výboru, který s nimi již předem projevil souhlas. (Výborně!)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Byl mi podán pozměňovací návrh výboru technicko-dopravního, s nímž se zpravodaj výboru ústavně-právního konformoval.

Žádám, aby tento pozměňovací návrh byl přečten.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

Pozměňovací návrh výboru technicko-dopravního:

ťČlánek I., aby byl v původním znění restituován; v §u 3 v druhé řádce vsune se za slovo ťpovinniŤ ťzpravidlaŤ.

V §u 7 v páté řádce za slova ťpovinni jsouŤ vsune se slovo ťzpravidlaŤ.

V článku III. nahradí se slova ťpřed jeho účinnostíŤ slovy ťpřed 1. srpnem 1914Ť.

Nový článek V. bude zníti takto: ťVládním nařízením buďtež stanoveny případy, kdy výjimečně podle §§ 3 a 7 má se poskytnouti náhrada.Ť

Článek V. bude VI.Ť

Místopředseda Kadlčák (zvoní):

O osnově zákona míním vzhledem k pozměňovacímu návrhu dáti hlasovati takto:

1. O čl. I. podle pozměňovacího návrhu výboru technicko-dopravního,

2. o čl. II., § 1 a § 2 podle tištěné zprávy,

3. o §u 3 1. odstavec podle pozměňovacího návrhu výboru technicko-dopravního,

4. o zbytku §u 3, jakož i o §§ech 4-6 podle tištěné zprávy,

5. o 1. odstavci §u 7 podle pozměňovacího návrhu výboru technicko-dopravního,

6. o zbytku §u 7, jakož i o §ech 8-12 podle tištěné zprávy,

7. o čl. III. podle pozměňovacího návrhy, výboru technicko-dopravního,

8. o čl. IV. podle tištěné zprávy

9. na vsunutí dalšího článku V. podle pozměňovacího návrhu výboru technicko-dopravního,

10. o článku nyní šestém, dříve V. podle tištěné zprávy. Pak o nadpisu zákona, úvodní formuli podle tištěné zprávy.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)

Není jich, vykonáme hlasování podle toho.

(Zvoní.) Kdo souhlasí s návrhem výboru technicko-dopravního, aby v článku I. na řádce 4, a 5, vynechána byla slova ťvýjma záležitosti právníŤ, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Článek tento přijat byl ve znění podle pozměňovacího návrhu výboru ústavně-právního.

Kdo souhlasí se zněním §u 1 a 2 článku II. podle tištěné zprávy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, - paragrafy tyto přijaty jsou ve znění tištěné zprávy.

Kdo souhlasí s návrhem výboru technicko-dopravního, aby v odstavci 1, §u 3 na drahé řádce za slovo ťpovinniŤ vloženo bylo slovo ťzpravidlaŤ, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Odstavec tento přijat podle návrhu výboru techniko-dopravního.

Kdo souhlasí se zněním zbytku §u 3, jakož i §u 4-6 podle, tištěné zprávy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Tato část osnovy byla přijata podle tištěné zprávy.

Kdo souhlasí s návrhem výboru technicko-dopravního, aby v odstavci 1, §u 7 v páté řádce za slova ťjsouŤ vložena byla slova ťz pravidlaŤ, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Odstavec 1, §u 7 byl přijat podle návrhu výboru technicko-dopravního.

Kdo souhlasí se zněním zbytku §u 7, jakož i s §§y 8-12 podle tištěné zprávy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Tato část osnovy zákona byla přijata ve znění tištěné zprávy.

Kdo souhlasí s návrhem výboru technicko-dopravního, aby v článku III. slova ťjeho účinnostiŤ nahrazena byla slovy ť1. srpnem 1914Ť, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Článek tento byl přijat ve znění výboru technicko-dopravního.

Kdo souhlasí se zněním článku IV. podle tištěné zprávy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Článek tento byl přijat ve znění tištěné zprávy.

Kdo souhlasí s návrhem výboru technicko-dopravního, aby vsunut byl nový článek V. tohoto znění:

ťVládním nařízením buďtež stanoveny případy, kdy vyjímečně podle §§ů 3 a 7 má se poskytnouti náhradaŤ, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Článek tento se přijímá ve změní výboru technicko-dopravního.

Kdo souhlasí se článkem dříve V., nyní VI. podle zprávy tištěné, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. - Článek VI.; dříve článek V., podle zprávy tištěné je schválen.

Kdo souhlasí s nadpisem zákona a úvodní formulí podle tištěné zprávy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Nadpis zákona a úvodní formule přijaty ve znění tištěné zprávy.

Podle §u 55 jednacího řádu přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Navrhuje pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Procházka: Jen stylistickou změnu: v čl. I. řádek čtvrtý místo ťdo dobyŤ ťv doběŤ,

Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí, právě přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Osnova zákona přijata jest též ve čtení druhém a tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen.

Přikročíme k poslednímu odstavci denního pořadu, jímž jest

zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona o ochraně hraničních mezníků a trigonometrických značek. Tisk 682.

Zpravodajem jest sen. dr Procházka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Ad. Procházka: Vážený senáte! Tato osnova zákona souvisí s předešlou. Stanovení a vytýčení nových hranic republiky Československé přimělo vládu, aby vedle návrhu zákona o státních hranicích podala též návrh zákona o ochraně hraničních mezníků a trigonometrických značek. O návrhu tom pojednal ústavněprávní výbor včera a navrhuje schválení osnovy, která byla pozměněna jen v §u 1. Kdežto zákonem o stanovení hranic jsou vytčeny tresty na nesplnění povinností uložených v §u 4, 6, 7 a 9 zákona toho, kteréž tresty ukládá úřad politický, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchnost, uvedeny jsou v tomto poslednějšími zákoně, o kterém právě jednáme, tresty na delikty těžší, jichž stíhání přísluší soudům. V §u 1-4 jedná se o hranicích státních, při nichž se trestá pro přečin, kdo úmyslně nebo neoprávněně přemístí, odstraní, zničí nebo neznatelnými učiní mezníky nebo jiná znamení a zařízení určená ke stanovení hranic, jakož i ten, kdo úmyslně a bez předchozího schválení příslušného úřadu změní povahu, tvar, polohu nebo směr řečiště, které tvoří hranici státu, pokud ovšem nejde o čin přísněji trestaný. Kdo činu toho dopustí se z nedbalosti, tresce se pro přestupek. Dále se trestá pro přestupek, kdo úmyslně a neoprávněně poškodí nebo poruší tyto značky v §u 1 uvedené, aniž se dotkne patrnosti hranic. Dále se tresce pro přestupek, a sice buď pro čin úmyslný a neoprávněný těžším způsobem, nebo pro nedbalost lehčím způsobem, kdo, úmyslně a neoprávněně přemístí, odstraní; zničí nebo neznatelným učiní hraniční znak zemský, municipální, obecní (katastrální), triangulační výtku nebo zajištěný triangulační kámen. Uherský článek zák. XLI. z roku 1891, který se týká těchto věcí, se zrušuje. Provedení zákona tohoto ukládá se ministru spravedlnosti a ministru národní obrany.

Předseda (zvoní): Nikdo není ke stavu přihlášen. Přikročíme k hlasování.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. - Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Podle §u 55 jednacího řádu přistoupíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Navrhuje pan zpravodaj nějaké textové uměny?

Zpravodaj dr Procházka: V §u 1 místo slov ťjež tvoří hranice státuŤ má státi ťhranici státuŤ.

Předseda: Kdo s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, právě přijatou ve čtení prvém, a s opravou nyní navrženou panem zpravodajem, souhlasí také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jsou přijaty ve čtení druhém a tím tento bod denního pořadu jest vyřízen.

Navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno podle §u 40 jedn. řádu, by příští schůzi svolalo písemně neb telegraficky a určilo denní pořad její.

Jsou námitky proti tomuto mému návrhu? (Námitek nebylo.)

Nejsou, můj návrh jest přijat. Končím schůzi.

(Konec schůze v 6 hod. 35 min. večer.)