|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925 |
|
|
I. volební období |
11. zasedání |
5301.
Interpelace:
I. posl. dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů vládě o vyplácení osobních přídavků německým středoškolským profesorům působícím na Slovensku,
II. posl. Witticha, Grünznera, Hoffmanna a druhů vládě o vyplácení osobních přídavků německým středoškolským profesorům působícím na Slovensku,
III. posl. dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů min. školství a národní osvěty o agitaci mezi německými dítkami pro českou menšinovou školu v Železné Rudě Městysi,
IV. posl. Leibla, Schustera a druhů min. školství a národní osvěty o agitaci mezi německými školními dítkami pro českou menšinovou školu v Železné Rudě Městysi,
V. posl. Jokla, Heegera, dra Haase a druhů min. školství a národní osvěty o útisku německého obyvatelstva na Hlučínsku v oboru školství,
VI. posl. dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů min. školství a národní osvěty o útisku německého obyvatelstva na Hlučínsku v oboru školství,
VII. posl. Böllmanna a druhů min. spravedlnosti o zabavení periodického časopisu ťHeimatŤ v Žatci.
I./5301 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů
vládě
o vyplácení osobních přídavků německým středoškolským profesorům působícím na Slovensku.
Ví vláda nebo pan předseda vlády, jak se provádí nařízení vlády ze dne 27. července 1920, týkající se osobního přídavku, zvaného ťslovenská výhodŤ, jenž se má vypláceti státním úředníkům a učitelům, působícím na Slovensku, zvláště jak se provádí v oboru ministerstva školství a národní osvěty, totiž v bratislavském referátu tohoto ministerstva od nastoupení zemského školního inspektora Jiřího Nerada (září 1922), pokud jde o středoškolské profesory podřízené jeho referátu?
Znamená to jednati v duchu tohoto nařízení, když se tyto přídavky, přiznané tímto nařízením státním úředníkům a učitelům, působícím na Slovensku, zřejmě pro drahé živobytí, zvláště však pro mimořádně vysoké nájemné, neudělí profesorům německých středních škol v Bratislavě a v Levoči, kteří se nepřiznávají k češství, nebo když jim byly již dříve přiznány, aspoň se jim postupně snižují tak že když dosáhnou platu 2. stupně VII. hodnostní třídy, úplně je ztrácejí, a to s odvoláním na vydaná prý, ale stran obsahu přísně tajená prováděcí nařízení ministerstva školství a národní osvěty, která přiznání tohoto přídavku činí závislým na tom, aby se buď žádní uchazeči o ono místo nehlásili, nebo aby žadatel působil několik let na Slovensku, nebo aby nastoupil službu na ústavě na Slovensku před určitým dnem (1. lednem 1923), nebo dokonce aby si získal zvláštních zásluh, tedy na předpokladech, z nichž se podle potřeby užije toho neb onoho, když jde o to, aby se německým profesorům tento přídavek nepřiznal nebo snížil, kdežto u českých profesorů není pro dosažení slovenské výhody překážkou, že schází jeden nebo několik ba dokonce i všechny ony předpoklady?
Ví vláda, že ministerstvo školství a národní osvěty neuvádějíc důvodů zamítlo všechny písemné námitky, které mu byly podány proti tak národnostně jednostrannému provádění jeho nařízení ze dne 27. července 1920?
Co zamýšlí vláda učiniti, aby tomuto nakládání s německými profesory na Slovensku, jež je hmotně velice citelně poškozuje, jest proti nim nespravedlivé a způsobilé, aby v nich probudilo pocit trpkosti a zmenšilo jejich chuť k práci, byla co nejdříve učiněna přítrž a aby se s nimi nenakládalo hůře než s jejich českými kolegy, působícími na Slovensku, neboť oni netrpí mimořádnou drahotou panující v těchto územích méně než tito?
V Praze dne 8. července 1925.
Dr. Spina, dr. Schollich, dr. W. Feierfeil, Simm, dr. Kafka,
dr. Lodgman, J. Fischer, dr. Brunar, Matzner, inž. Kallina, Sauer, Schälzky, dr. Keibl, Kostka, Zierhut, Böllmann, Böhr, Schubert, Platzer, Křepek, dr. Luschka, inž. Jung, dr. Radda, Kraus, dr. Lehnert, dr. Petersilka, dr. E. Feyerfeil, Patzel, Wenzel, Knirsch.
II./5301 (překlad).
Interpelace
poslanců Witticha, Grünznera, Hoffmanna a druhů
vládě
o vyplácení osobních přídavků německým středoškolským profesorům působícím na Slovensku.
Ví vláda nebo pan předseda vlády, jak se provádí nařízení vlády ze dne 27. července 1920, týkající se osobního přídavku, zvaného ťslovenská výhodaŤ, jenž se má vypláceti státním úředníkům a učitelům, působícím na Slovensku, zvláště jak se provádí v oboru ministerstva školství a národní osvěty, totiž v bratislavském referátu tohoto ministerstva od nastoupení zemského školního inspektora Jiřího Nerada (září 1922), pokud jde o středoškolské profesory podřízené jeho referátu?
Znamená to jednati v duchu tohoto nařízení, když se tyto přídavky, přiznané tímto nařízením státním úředníkům a učitelům, působícím na Slovensku, zřejmě pro drahé živobytí, zvláště však pro mimořádně vysoké nájemné, neudělí profesorům německých středních škol v Bratislavě a v Levoči, kteří se nepřiznávají k češství, nebo když jim byly již dříve přiznány, aspoň se jim postupně snižují tak že když dosáhnou platu 2. stupně VII. hodnostní třídy, úplně je ztrácejí, a to s odvoláním na vydaná prý, ale stran obsahu přísně tajená prováděcí nařízení ministerstva školství a národní osvěty, která přiznání tohoto přídavku činí závislým na tom, aby se buď žádní uchazeči o ono místo nehlásili, nebo aby žadatel působil několik let na Slovensku, nebo aby nastoupil službu na ústavě na Slovensku před určitým dnem (1. lednem 1923), nebo dokonce aby si získal zvláštních zásluh, tedy na předpokladech, z nichž se podle potřeby užije toho neb onoho, když jde o to, aby se německým profesorům tento přídavek nepřiznal nebo snížil, kdežto u českých profesorů není pro dosažení slovenské výhody překážkou, že schází jeden nebo několik ba dokonce i všechny ony předpoklady?
Ví vláda, že ministerstvo školství a národní osvěty neuvádějíc důvodů zamítlo všechny písemné námitky, které mu byly podány proti tak národnostně jednostrannému provádění jeho nařízení ze dne 27. července 1920?
Co zamýšlí vláda učiniti, aby tomuto nakládání s německými profesory na Slovensku, jež je hmotně velice citelně poškozuje, jest proti nim nespravedlivé a způsobilé, aby v nich probudilo pocit trpkosti a zmenšilo jejich chuť k práci, byla co nejdříve učiněna přítrž a aby se s nimi nenakládalo hůře než s jejich českými kolegy, působícími na Slovensku, neboť oni netrpí mimořádnou drahotou panující v těchto územích méně než tito?
V Praze dne 8. července 1925.
Wittich, Grünzner, Hoffmann,
John, Hillebrand, Hackenberg, Schweichhart, Jokl, Uhl, Kaufmann, Häusler, Kirpal, Blatny, Schuster, dr. Czech, R. Fischer, Leibl, dr. Holitscher, Taub, Heeger, Deutsch, Roscher, Löwa.
III./5301 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů
ministrovi školství a národní osvěty
o agitaci mezi německými školními dítka mi pro českou menšinovou školu v Železné Rudě Městysi.
V roce 1925 byla zřízena v Železné Rudě Městysi česká menšinová škola asi s 20 dětmi, která byla určena pro české železniční, poštovní a jiné státní zaměstnance, četníky a celní výběrčí, kteří tam byli přeloženi. Poněvadž počet dětí, jak Češi doufali, nevzrostl, jest ještě dnes také jednotřídní, přes to, že, jak známo, správa menšinových škol rozšiřujíc české menšinové školy postupuje obyčejně co nejsvobodomyslněji. České menšině tedy na tom velice záleží, aby její škola byla vybudována dále. Poněvadž se však českých dítek nedostává, musí k tomu přispěti německé děti.
Aby bylo lze získati rodiče německých dětí náležitým zpracováním, dohodla se česká menšina s nějakým Aloisem Sperlem, najisto za náležitou odměnu, který také skutečně v dubnu t. r. chodě od domu k domu navštěvoval chudší německé rodiče v Železné Rudě a okolí a nejneslýchanějším nátlakem a sliby je vyzýval, aby své děti posílali do české menšinové školy. Skutečně několik rodičů dalo se svésti, aby posílali děti do české menšinové školy a dne 22. dubna t. r. byly tyto děti zapsány českým místním výborem školním pro školu menšinovou.
Sperl, který jest v tak úzkých vztazích k místní české správě menšinové školy a učiteli české menšinové školy, jest podle níže uvedeného listu několikráte trestané individium.
Trestní list.
1. Jméno a příjmení: Alois Sperl.
2. Místo, země, den, měsíc, rok narození: 9./4. 1875.
3. Domovská obec: Světlá.
4. Náboženství: římsko-katolické.
5. Rodinný stav: ženatý.
6. Povolání, zaměstnání: dělník.
7. Školní vzdělání: obecná škola.
Umí čísti, psáti: ano.
8. Majetkové poměry:./.
9. Rodiče (manžel): † Antonín a Emilie, roz. Adlerová.
Čís. 1.: Zemský soud v Mnichově I; značka spisu: B 966: datum: 5./11. 1902; trestný čin: krádež podle §§ 242, 243, č. 2 a 3, 244, 246, 181a, 240, 43, 74, 361, č. 6, 48 říšsko-něm. tr. zák.: trest: 8 let káznice - 4 týdny vazba; poznámka: ztráta cti na 10 let, dáti pod policejní dozor odevzdati zemské policii.
Čís. 2.: Král. zemský soud v Mnichově I: značka spisu: Z 205: datum: 11. 2. 1895; trestný čin: krádež; trest: 6 měsíců.
Čís. 3.: Krajský soud v Plzni: značka spisu: Vr. 253/22: datum: 19./8. 1922: trestný čin: zločin proti bezpečnosti cti § 487 tr. z. a čl. V zákona ze dne 17./12. 1862 č. 8 ř. z. c+63: trest: 14 dní vězení.
Čís. 4.: Týž soud: značka spisu: Vr. 674/22: datum: 20./11. 1922: trestný čin: zločin zlomyslného poškození cizího majetku § 86a tr. zák.: trest: 6 měsíců těžkého žaláře s 3 posty; poznámka: ztráta volebního práva.
Jest to příznačné pro nevybíravost české školské politiky, že pracuje takovýmito prostředky, aby posílila a naplnila své menšinové školy, jež mají přirozeně malý počet žáků. Avšak právě tak příznačné jest pro ni, že se takováto hanebná agitace může díti z rozkazu českého učitele a místního výboru školního, pro českou menšinovou školu. Každého německého učitele, který. podobným způsobem hájí zájmů škol, jemu podřízených, předsednictvo zemské školní rady disciplinárně vyšetřuje a odsuzuje k velmi citelným trestům. Český místní výbor školní pro menšinovou školu osměluje se však uprostřed školního roku zapisovati německé školní dítky. Osměluje se jednati proti jasným ustanovením zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n., podle něhož menšinové školy s českou vyučovací řečí jsou zřízeny jen pro děti, jejichž mateřský jazyk jest stejný s touto vyučovací řečí.
Právě nedávno jsme na mnoha případech poukázali na neuvěřitelné poměry při docházce do českých menšinových škol po stránce národní (interpelace tisk č. 5089/VII a VIII). Přes to však toto hanebné řádění pod záštitou českých školních úřadů pokračuje dále. Což není toto řádění zřejmě namířeno proti pokojnému životu německé menšiny v tomto státě? Kde jest státní zástupce který jinak rychle přikvačí s ustanoveními zákona na ochranu republiky a proti teroru. aby v zárodku potlačil jakékoliv německé hnutí o právo sebeurčení. To jest ta proslavená rovnoprávnost zaručená mezinárodními smlouvami a ústavou a stejné nakládání se všemi národy v tomto státě?
Tážeme se pana ministra:
Jest ochoten věc vyšetřiti a vinníky, pokud podléhají jeho úřední pravomoci, potrestati nejpřísnějšími tresty pro štvaní a popouzení proti německé škole?
Jest ochoten zakročiti proti českému místnímu školnímu výboru pro menšinové školy, který tím. že bělem školního roku provedl. zápisy dětí, překročil svou zákonitou pravomoc a výslovně jednal proti ustanovením výnosu ministerstva ze dne 28. září 1923 č. 92710?
Jest ochoten zaručiti, že ustanou takovéto útoky proti právu německých rodičů, svobodně určiti, do které školy mají děti docházeti a zavládne konečně také stav, který podle výroku nejvyššího správního soudu v jeho rozhodnutí ze dne 7. června 1922, č. 6762 v republice Československé po právu trvá, že každé dítě patří do školy jeho mateřské řeči a má býti vyučováno ve své mateřské řeči a zamýšlí uznávati konečně jasné znění předpisů § 1 zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n. také v praxi úřadů jemu podřízených?
V Praze dne 18. června 1925.
Dr. Spina, Dr. Schollich, Dr. W. Feierfeil, Simm, Dr. Kafka,
Pittinger, Křepek, Wenzel, Kostka, Matzner, inž. Jung, dr. Lehnert, Kraus, Böllmann, dr. Radda, J. Fischer, dr. Brunar, Böhr, Patzel, dr. Keibl, dr. Lodgman, inž, Kallina, Knirsch, dr. E. Feyerfeil.
IV./5301 (překlad).
Interpelace
poslanců Leibla, Schustera a druhů,
ministrovi školství a národní osvěty
o agitaci mezi německými školními dítkami pro českou menšinovou školu v Železné Rudě Městysi.
V roce 1925 byla zřízena v Železné Rudě Městysi česká menšinová škola asi s 20 dětmi, která byla určena pro české železniční, poštovní a jiné státní zaměstnance, četníky a celní výběrčí, kteří tam byli přeloženi. Poněvadž počet dětí, jak Češi doufali, nevzrostl, jest ještě dnes také jednotřídní, přes to, že, jak známo, správa menšinových škol rozšiřujíc české menšinové školy postupuje obyčejně co nejsvobodomyslněji. České menšině tedy na tom velice záleží, aby její škola byla vybudována dále. Poněvadž se však českých dítek nedostává, musí k tomu přispěti německé děti.
Aby bylo lze získati rodiče německých dětí náležitým zpracováním, dohodla se česká menšina s nějakým Aloisem Sperlem, najisto za náležitou odměnu, který také skutečně v dubnu t. r. chodě od domu k domu navštěvoval chudší německé rodiče v Železné Rudě a okolí a nejneslýchanějším nátlakem a sliby je vyzýval, aby své děti posílali do české menšinové školy. Skutečně několik rodičů dalo se svésti, aby posílali děti do české menšinové školy a dne 22. dubna t. r. byly tyto děti zapsány českým místním výborem školním pro školu menšinovou.
Sperl, který jest v tak úzkých vztazích k místní české správě menšinové školy a učiteli české menšinové školy, jest podle níže uvedeného listu několikráte trestané individium.
Trestní list.
1. Jméno a příjmení: Alois Sperl.
2. Místo, země, den, měsíc, rok narození: 9./4. 1875.
3. Domovská obec: Světlá.
4. Náboženství: římsko-katolické.
5. Rodinný stav: ženatý.
6. Povolání, zaměstnání: dělník.
7. Školní vzdělání: obecná škola.
Umí čísti, psáti: ano.
8. Majetkové poměry:./.
9. Rodiče (manžel): † Antonín a Emilie, roz. Adlerová.
Čís. 1.: Zemský soud v Mnichově I; značka spisu: B 966: datum: 5./11. 1902; trestný čin: krádež podle §§ 242, 243, č. 2 a 3, 244, 246, 181a, 240, 43, 74, 361, č. 6, 48 říšsko-něm. tr. zák.: trest: 8 let káznice - 4 týdny vazba; poznámka: ztráta cti na 10 let, dáti pod policejní dozor odevzdati zemské policii.
Čís. 2.: Král. zemský soud v Mnichově I: značka spisu: Z 205: datum: 11. 2. 1895; trestný čin: krádež; trest: 6 měsíců.
Čís. 3.: Krajský soud v Plzni: značka spisu: Vr. 253/22: datum: 19./8. 1922: trestný čin: zločin proti bezpečnosti cti § 487 tr. z. a čl. V zákona ze dne 17./12. 1862 č. 8 ř. z. c+63: trest: 14 dní vězení.
Čís. 4.: Týž soud: značka spisu: Vr. 674/22: datum: 20./11. 1922: trestný čin: zločin zlomyslného poškození cizího majetku § 86a tr. zák.: trest: 6 měsíců těžkého žaláře s 3 posty; poznámka: ztráta volebního práva.
Jest to příznačné pro nevybíravost české školské politiky, že pracuje takovýmito prostředky, aby posílila a naplnila své menšinové školy, jež mají přirozeně malý počet žáků. Avšak právě tak příznačné jest pro ni, že se takováto hanebná agitace může díti z rozkazu českého učitele a místního výboru školního, pro českou menšinovou školu. Každého německého učitele, který podobným způsobem hájí zájmů škol, jemu podřízených, předsednictvo zemské školní rady disciplinárně vyšetřuje a odsuzuje k velmi citelným trestům. Český místní výbor školní pro menšinovou školu osměluje se však uprostřed školního roku zapisovati německé školní dítky. Osměluje se jednati proti jasným ustanovením zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n., podle něhož menšinové školy s českou vyučovací řečí jsou zřízeny jen pro děti, jejichž mateřský jazyk jest stejný s touto vyučovací řečí.
Právě nedávno jsme na mnoha případech poukázali na neuvěřitelné poměry při docházce do českých menšinových škol po stránce národní (interpelace tisk č. 5089/VII a VIII). Přes to však toto hanebné řádění pod záštitou českých školních úřadů pokračuje dále. Což není toto řádění zřejmě namířeno proti pokojnému životu německé menšiny v tomto státě? Kde jest státní zástupce který jinak rychle přikvačí s ustanoveními zákona na ochranu republiky a proti teroru, aby v zárodku potlačil jakékoliv německé hnutí o právo sebeurčení. To jest ta proslavená rovnoprávnost zaručená mezinárodními smlouvami a ústavou a stejné nakládání se všemi národy v tomto státě?
Tážeme se pana ministra:
Jest ochoten věc vyšetřiti a vinníky, pokud podléhají jeho úřední pravomoci, potrestati nejpřísnějšími tresty pro štvaní a popouzení proti německé škole?
Jest ochoten zakročiti proti českému místnímu školnímu výboru pro menšinové školy, který tím, že bělem školního roku provedl zápisy dětí, překročil svou zákonitou pravomoc a výslovně jednal proti ustanovením výnosu ministerstva ze dne 28. září 1923 č. 92710?
Jest ochoten zaručiti, že ustanou takovéto útoky proti právu německých rodičů, svobodně určiti, do které školy mají děti docházeti a zavládne konečně také stav, který podle výroku nejvyššího správního soudu v jeho rozhodnutí ze dne 7. června 1922, č. 6762 v republice Československé po právu trvá, že každé dítě patří do školy jeho mateřské řeči a má býti vyučováno ve své mateřské řeči a zamýšlí uznávati konečně jasné znění předpisů § 1 zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n. také v praxi úřadů jemu podřízených?
V Praze dne 18. června 1925.
Leibl, Schuster,
Roscher, Schiller, Grünzner, Schweichhart, Uhl, Hackenberg, Wittich, Kirpal, Deutsch, Beutel, Kaufmann, dr. Czech, Taub, Hoffmann, Häusler, Heeger, Jokl, John, R. Fischer, Löwa, Blatny, Schäfer.