VI.
Letecké provozovny.
§ 21.
(1) Ke zřízení leteckých provozoven, letišť a jiných zařízení sloužících potřebám letectví, jest třeba úředního povolení ministerstva veřejných prací, které rozhodne v dohadě s ministerstvem financi, jde-li o zřízení letišť v pohraničním pásmu nebo letišť celních.
(2) Pro získání a úpravu vojenských letišť platí ustanovení ubytovacích zákonův a prováděcích předpisů k nim.
§ 22.
(1) Žádat o povalení jest doložiti popisy, výkresy a jinými doklady, jichž je třeba, aby zamýšlená letecká provozovna mohla býti posouzena; obzvláště třeba předložiti situační a výškou plány letecké provozovny a jejího okolí, stavební, konstrukční a disposiční plány a popis letecké provozovny, jejího způsobu stavby, zařízení a provozu, jakož i popis okolí, zejména i elektrických vedení o vysokém napětí. Doklady nutno předložiti trojmo.
(2) Úřad zkoumá, je-li zamýšlená letecká provozovna z veřejných ohledů přípustna, obzvláště není-li s hlediska státní bezpečností a celního důchodku námitek proti její všeobecné zeměpisné poloze a nebude-li její provoz míti za následek rušení neb obtěžování okolí, které by bylo v rozporu s veřejným zájmem, zejména pokud jde o důsledky bezpečnostní a zdravotní. Při tam třeba dbáti zvláštních účinků, které nastávají používáním letecké provozovny podle jejího určení v souvislosti s letectvím. Úřad zkoumá dále do letecká provozovna vyhovuje také požadavkům, které třeba klásti se zřetelem na bezpečnost života a zdraví osob při provozu zaměstnaných.
(3) Může-li to úřad bez místního šetření spolehlivě posouditi, udělí povolení ihned; při čemž, je-li toho třeba, stanov i podmínky a omezení.
(4) Jinak nutno zavésti řízení místním šetřením, jehož provedením pověřen býti může politický úřad (administrativní vrchnost) prvé stránce. Konání místního šetření oznámí se novou vyhláškou v dotyčné obcí aspoň osm dní napřed s upozorněním, že případné námitky mohou býti při šetření samém ústně přeneseny anebo již před tím včas úřadu, po případě správci komise písemně padány, kdežto k námitkám později podaným přihlíženo nebude. Mimo to jest k šetření ještě zvláště přizvati známé zájemníky, jako žadatele nebo jeho plnomocníka, resp. zákonného zástupce, autora projektu, ministerstvo národní obrany, po případě (§: 21, odst. 1,) též ministerstvo financí, dále zúčastněné obce, vlastníky nebo správce nemovitostí poblíže ležících a jiné účastníky, na př. věcně oprávněné a při leteckých provozovnách, které se nacházejí v blízkostí veřejných dopravních cest, také správy těchto.
(5) Úřad učiní též opatření, aby úřední jednání nutná snad s hlediska předpisů o policii stavební, požární a zdravotní, a používání vaď a elektrických centrálách a uvedeních, byla podle možnosti spojena se šetřením podle tohoto zákona.
(6) Při místním šetření zjistiti jest, i když tu není námitek, z úřední povinnosti veškeré okolnosti rozhodné pro posouzení přípustnosti letecké provozovny podle ustanovení 2. odstavce; byly-li vzneseny námitky, jest důvodnost jich důkladně prozkoumati a pokusiti se o urovnání dohodou.
(7) Na základě výsledků místního šetření vydá ministerstvo veřejných prací nález o tom, zda letecká provozovna se povoluje čili nic. V kladném případě jest třeba stanoviti podmínky a omezení, které byly uznány za nutné. Také může si ministerstvo veřejných prací vyhraditi přezkoumání (kolaudaci) letecké provozovny po jejím zřízení. Odepře-li se povolení, jest pro to uvésti důvody. Po jednom vyhotovení rozhodnutí jest doručiti žadateli a o něm účastníkům, kteří podali námitky anebo při řízení výslovně o vyrozumění žádala. K vyhotovení určenému pro žadatele jest připojiti jeden exemplář plámu projektu, který, bylo-li povolení uděleno, jest opatřiti povolovací doložkou.
(8) Byly-li činěny proti podnik u námitky z důvodu práva soukromého a nepodařilo-li se odstraniti je dohodou, jest je uvésti výslovně v povolení a poukázati jich provedení na pořad práva. Povolení ke zřízeni letecké provozovny nemůže býti proto odepřena. Soud k žádosti stran rozhodne o tom, zda se zřízením letecké provozovny ministerstvem veřejných prací povolené jest posečkati až do vyřízení sporu, aneb zda a za jakých omezení letecká provozovna zatím může býti zřízena.
(9) Útraty řízení nese žadatel.
§ 23.
(1) Letecká provozovna může býti uvedena v provoz teprve po pravoplatném povolení, a vyhradila-li si ministerstvo veřejných prací přezkoumání (§ 22, odst. 7.), teprve, když při tam nebyla shledáno závad.
(2) Změny letecké provozovny podléhají povolení, mohly-li by přivoditi účinky zmíněné v § 22, odst. 2, Každá změna v osobě vlastníka provozovny musí býti dřívějším jakož i novým vlastníkem provozovny ohlášena ministerstvu veřejných prací.
(3) Letecké provozovny podléhají, pokud kde o jejich provaz, i později vydaným všeobecným předpisům.
§ 24.
Povolení zaniká:
a) vzdá-li se ho vlastník;
b) nepočne-li se s provozem ve lhůtě stanovené v povolením výměru anebo byl-li provaz plné dva roky zastaven;
c) nastanou-li nebo vyjdou na jevo dodatečně skutečnost odůvodňující odepření povalení k u zřízení letecké provozovny podle § 22, odst. 2,;
d) odejme-li se povolení navždy (50, odst. 4,).
§ 25.
(1) Pro zřízení, rozšíření, vybudování provaz letišť, leteckých přístavů, míst o přistání a vzlety a sálavých zařízená státu, korporací místní samosprávy, jakož i sdružení k podpoře letectví a majitelů podniků uvedených v 17, odst. 2, lit a), c) a d), uznal-li koncesní úřad výslovně a zvláště jejich označenu důležitost pro letectví, může býti žádáno za vyvlastnění v míře nevyhnutelně nutné, nelze-li dosíci postupu cizího vlastnictví dohodou.
(2) Předmětem vyvlastnění může zvláště býti postup vlastnictví nemovitostí čítajíc v to budovy, zřízení služebností a jiných věcných prav k nemovitým věcem, postup, omezení a zrušení takovýchto práv, trpění zařízení, která výkon práva vlastnického omezení.
(3) Vyvlastnění pro zřízení a provoz zařízení signálových omezí se zpravidla, na zřízení přiměřené služebnosti. V tamto případě, jakož i tehdy, kdy se vyvlastní pauze část nemovitosti, může vlastník žádati za výkup služebného předmětu, pokud se týče nemovitosti, znemožní-li se tím, aby nadále účelně užíval.
(4) Návrh na vyvlastnění opatřený plány v trojím vyhotovení, výtahy z pozemkových knih o nemovitostech, o nichž má se vyvlastňovací řízení provésti, s udáním okolností sloužících k posouzení přípustností vyvlastnění, jest předložiti politickému úřadu (administrativní vrchností) druhé stolice, který nařídí místní šetření. Toto jest podle možností spojiti s komisionelním jednáním v řízení povolovacím (§a 22, odst. 4,) a jest k němu majitele nemovitostí, které mafií ubýti vyvlastněny, jakož i osoby, které mají na nich věcná práva aspoň 8 din napřed pozvati. Při řízení třeba zjistiti, zda jsou tu předpoklady pro vyvlastnění a jest působiti k tomu, alby strany k řízení se dostavivší se dohodly. Nedojde-li k dohadě, stanoví politický úřad (administrativní vrchnost) druhé stolice předmět a rozsah vyvlastnění vydáním vyvlastňovacího nálezu, v němž jest zároveň stanoviti výši odškodného. Tato se vyměří odhadem přísežných znalců podle zásad stanovených v § 4 až 8 zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z. o vyvlastňování k účelům stavby železnic a provozování jízdy po nich, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, v II. oddílu zákonného článku XLI/1881 o vyvlastňování. Odvolání ca do výše odškodného přiznaného správní cestou jest nepřípustné; strana, která se pokládá za zkrácenu, může během jednoho roku od oby, kdy vyvlastňovací nález vešel v moc práva, žádat o stanovení výše odškodného u místně příslušného okresního soudu, rva Slovensku a v Podkarpatské Rusi u sborového soudu, příslušného podle §i 43 zákonného článku XLI/1881, Výkonu pravoplatného vyvlastňovacího nálezu nemůže však býti zabráněno, byla-li odškodné stanovené správním úřadem u soudu složeno. Pro soudní řízení, jímž se vyšetřuje odškodné, pro stanovení odškodného dohodou, jakož i;.pro zjištění nároků,:které mají třetí osoby na uspokojení z odškodného na základě svých věcných prav, platí obdobně předpisy zákona č. 30/1878 ř. z., na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zákonného článku XLI/1881.
(5) Nepoužije-li se vyvlastněného předmětu ve lhůtě stanovené ve vyvlastňovacím nálezu k účelu, pro který byl vyvlastněn, zruší politický úřad (administrativní vrchnost) druhé stolíce vyvlastňovací nález na žádost vyvlastněného. V tomto případě má vyvlastněný právo uplatnit svůj nárok na náhradu škody u řádného soudu.
VII.
Rejstřík letecký.
§ 26.
(1) Československý letecký rejstřík který vede se v ministerstvu veřejných prací, zahrnuje rejstřík letadel, letců, podniků a leteckých provozoven.
(2) Do rejstříku letadel se zapisují:
a) jméno, bydliště a státní příslušnost držitele a vlastníka letadla,
b) data a oprávnění k jeho držení,
c) domovský přístav,
d) zvláštní data a letadle označující zejména druh, typu, systém, způsob pohonu, počet a sílu motoru, nosnost a případně součinitele bezpečnosti,
e) jméno výrobce a rok výroby letadla a motoru,
f) data o zkoušce, nálezu a dadatečných zkouškách,
g) data a fotografických přístrojích, radiotelegrafních a radiotelefonních zařízeních a jiných, případně předepsaných palubních přístrojích a jejich certifikátech,
h) číslo, pod nímž letadla jest v rejstříku zapsáno a datum zápisu,
i) značka státní příslušnosti (národnostní) L a značka rejstříková (immatrikulační) vytvořená skupinou čtyř velkých písmen, z nichž první jest B a mezí ostatními nejméně jedna samohláska,
k) tresty, které stihly držitele letadla podle tohoto zákona,
l) při výmazu letadla důvody toho.
(3) Do rejstříku letců se zapisují:
a) jméno, bydliště; státní příslušnost a data narození letce (velitele, pilota),
b) data a velitelské nebo pilotské zkoušce, velitelském nebo pilotském diplomu a letecké legitimaci,
c) záznamy o výsledku lékařských prohlídek,
d) při zaměstnaných osobách jména zaměstnavatele,
e) tresty, které stihly letce (velitele, pilota) podle tohoto zákona,
f) při výmazu letce (velitele, pilota) důvody toho.
(4) Do rejstříku podniků se zapisují:
a) jméno, bydliště (sídla) a státní příslušnost majitele koncese, (po případě také ředitele podniku), resp. tomu odpovídající označení státního podniku,
b) druh a stanoviště podniku,
c) data koncese, při státních podnicích data a jich zřízení,
d) údaje a schválení jízdního a dopravního řádu, tarifů a případné povinnosti dopravovati poštu,
e) tresty, které podle tohoto zákona stihly majitele koncese (ředitele podniku),
f) při výmazu podniku důvody toho.
(5) Do rejstříku leteckých provozoven se zapisují:
a) druh a stanoviště provozovny,
b) jména, bydliště a statní příslušnost majitele,
c)data a schválení,
d) tresty, které stihly majitele provozovny podle tohoto zákona,
e) při výmazu provozovny z důvody toho.
(6) Vojenské letecké provozovny a velitelé a piloti vojenských letadel se do rejstříku nezapisují.
(7) Vedle rejstříku vede se věcný a osobní index a sbírka listin, obsahující ověřené opisy oněch listin a doklady, na základě jichž byly provedeny zápisy do rejstříku.
§ 27.
Ohlášky letadel do rejstříku podávají jich držitelé, ohlášky do rejstříku letců velitelé a piloti; do rejstříku podniků majitelé koncesí (ředitelé podniku) anebo správcové státních podniků, do rejstříku provozoven, jích majitelé. Tyto osoby neb osoby, které jsou povolány je zastupovati, jsou také povinny oznámiti veškeré změny které vztahují se k zápisům v rejstřících. Také úřady, jakož i komise zkušební jsou povinny oznamovati rozhodnutí, zjištění a skutečnosti, které vztahují se na zápasy v rejstřících. Oznámení musí se státi nejdéle ve 14 dnech a jest k ním připojiti opisy listin a doklad vrčených pro sbírku listin.
§ 28.
(1) Rejstřík a sbírka listin jsou veřejné. Každý smír do mích nahlížet. Také lze straně, která o ta žádá, poříditi si z nich na vlastní útraty pásy a výtahy.
(2) Držitelům letadel, velitelům a pilotům vydá rejstříkový úřad osvědčení a zápisu do rejstříku.
VIII.
Náhrada škody.
§ 29.
(1) Byly-li provozem letadla poškozeny nebo usmrceny osoby, nebo poškozeny věci, jsou povinni nahraditi škodu držitel (§ 7 a 41) a letec odpovědný za řízení letadla (§ 16), a není-li tu takového držitele, vlastník nebo každý spoluvlastník a odpovědný letec.
(2) Bylo-li letadlo v době, kdy jeho provozem škoda vznikla, přenecháno třetí osobě k volnému nakládán, jsou kromě osob v odstavci 1, jmenovaných povinni nahraditi škody všichni, kdo letadlem nakládali.
(3) Bylo-li letadlo v době, kdy jeho provazem škoda vznikla bezprávným postupem odňato volnému nakládání držitele nebo vlastníka nebo osob v odstavci 2, jmenovaných, jsou povinni náhradou škody místo dotčených osob všichni, k do letadlem nakládali. Držitel, vlastník a osoby v odstavci 2, jmenované i v tomto případě jsou povinni náhradou škody, pokud, jím lze přičísti vinu na nedostatečném uschování letadla.
(4) Náhradou nejsou povinny jako letci osoby vojenské, řídily-li letadlo u výkonu své služby.
(5) Kdo na základě předchozích ustanovení odmítá povinnost k náhradě musí prokázati okolnost, o niž své zproštění opírá.
(6) Několik osob k náhradě povinných ručí rukou společnou a nerozdílnou.
§ 30.
(1) Bylo-li někomu na těle ublíženo, jest mu nahraditi útraty léčení, ušlý výdělek, nebo pozbude-li poškozený schopnosti výdělečné také výdělek, který mu budoucně ujde, a kromě toho jest mu zaplatiti mra žádost bolestné úměrné vyšetřeným okolnostem.
(2) Byla-li zraněná osoba zohyzděna, budiž k okolnosti té hleděno potud, pokud to může překážeti lepšímu jejímu zaopatření, zejména, je-li to osoba ženského pohlaví.
(3) Vzešla-li smrt z tělesného poškození, jest nahraditi ne tolik o všechny útraty, nýbrž budiž také pozůstalým, že něž pečovati po zákonu usmrcenému náleželo, nahrazeno vše, co jim tím ušlo.
(4) Byla-li poškozena nějaká věc, jest uvésti vše v předešlý stav, a není-li to možno, budiž nahrazena obecná cena odhadní, jakou měla věc v době a v místě poškození.
§ 31.
(1) Kdo podle § 29 odpovídá za škodu, jest zproštěn povinnosti náhrady, prokáže-li, že událost, kterou škoda vzešla, byla způsobena vinou poškozeného samého nebo vinou třetí osoby.
(2) Třetí osobou se nevyrozumívají:
a) osoba, kterou zaměstnával při provozu letadla ten, kdo jest povinen náhradou,
b) majitel zařízení sloužícího letectví nebo osoba, kterou tento zaměstnává při provozu, pokud jde a činnost při provozu,
c) účastník letu.
(3) Vzešla-li škoda nebo její rozsah, pouze z části vinou poškozeného nebo třetí osoby, budiž uznáno na část nároků v § 30 uvedených hledě ku všem okolnostem.
§ 32.
(1) Ustanovení §§ 29 až 31 platí pro nároky na náhradu z poškození nebo usmrcení osob nebo z poškození věcí dopravovaných letadlem, použilo-li se letadla:
a) za úplatu nebo při dopravě osob nebo věcí provozované po živnostensku,
b) ve službě nebo k příkazu osoby náhradou škody povinné a to v tomto případě potud, pokud škoda není plně nahrazena pojištěním proti úrazu (§ 48).
(2) Nároky na náhradu z poškození jiných osob nebo věcí dopravovaných letadlem řídí se podle obecného občanského práva.
(3) Byla-li poškozena vojenská osoba u výkonu své služby provozem letadla používaného ve službě vojenské správy, posuzují se nároky poškozeného nebo jeho příslušníků proti státu na náhradu výhradně podle předpisů o zaopatření vojenských osob.
§ 33.
(1) Ustanovení §§ 29 až 31 nevztahují se ku vzájemným nárokům na náhradu: škody z poškození osob náhradou povinných aneb jejich věcí, jež vzešly touže událostí. Při tam jest lhostejno, zda tato událost nastala z provozu pauze jednoho letadla, či střetnutím se více letadel.
(2) Nároky na náhradu řídí se v těchto případech obecným občanským právem.
(3) Třetí osoby, které utrpěly škodu střetnutím se letadel, mohou uplatňovati své nároky na náhradu proti všem, kdo ručí za škodu způsobenou provazem letadel se střetnuvších. Osoby, ručící za tuto škodu, jsou povinny náhradou rukou společnou a nerozdílnou. Mezi sebou nesou škodu, nedohodly-li se a tam podle slušného uvážení případu; při tom přihlížeti jest k poměru příčinné spojitostí a míře zavinění.
§ 34.
(1) Nárok na náhradu škody podle §§ 29 až 33, pokud nejde o nárok podle obecného práva občanského se promlčí:
a) v šestí měsících ode dme, kterého se poškozený dověděl o škodě a osobě náhradou povinné,
b) bez ohledu mra tuto vědomost ve třech letech ode dne, kdy nastala událost, kterou škoda povstala.
(2) Nárok na náhradu škody zanikne také před uplynutím promlčecí lhůty, opomenul k náhradě oprávněný svou vinou do tří měsíců podnik, kterého se dověděl o osobě náhradou povinné, oznámiti jí nehodu, leč by mohl dokázati, že osoba náhradou povinná v oné lhůtě čtyř neděl se dověděla o nehodě jiným způsobem.
(3) Byl-li nárok ohlášen osobě náhradou povinné, staví se promlčení, dokud nedojde její ústní nebo písemná odpověď.
§ 35.
Ustanoveními tohoto zákona, nebraní se poškozenému domáhati se náhrady ve větším rozsahu podle předpisů v tam směru platných.
§ 36.
(1) Držitel nebo vlastník letadla, jakož i osoby v § 29, odst. 2, jmenované aneb osoby, jež na jich místo nastupují, odpovídají i v případech, kde dlužno posuzovati nároky na náhradu vzniklé provozem letadla podle občanského práva, za zavinění osob, jichž při provozu používají, pokud jde o jejich službu při provozu letadla.
(2) Je-li spoluvlastníků nebo osob v odst. 1, jmenovaných několik, jsou povinni náhradou rukou společnou a nerozdílnou.
§ 37.
Žaloby na náhradu škody, která byla způsobena provozem letadla, mohou býti udány také u věcně příslušného soudu, v jehož obvodu nastala událost, kterou škoda povstala.
§ 38.
(1) Držitelům letadel před vydáním legitimace (§§ 7 a 41) a pokud jde o podniky jmenované v § 17, odst. 2., lit. a) a b) před udělením koncese jest prokázati, že k zajištění nároků třetích osob na náhradu, škody podle tohoto zákona jsou buď pojištění proti škodám vzniklým při provazu letadla, aneb že složili jistotu hotově, v cenných papírech nebo bankovním záručním listem u ministerstva veřejných prací.
(2) Toho není potřebí, je-li držitelem nebo podnikatelem stát, země, zemský župní svaz nebo župa.
(3) Směrnice a stanovení způsobu pojištění a výše pojištění, nebo jistoty vyhlásí ministerstvo veřejných prací ve Sbírce zákonů a nařízení.
(4) Poškozený má pro svoji pohledávku na náhradu škody zákonné zástavní právo na této pohledávce pojistníka proti pojišťovateli aneb na složené jistotě.
(5) Třetí osoby mohou nabytí práv na této pojištěné sumě nebo na složené jistotě pouze bez újmy nároků na náhradu škody podle tohoto zákona.
(6) Pojistník jest povinen prokázati ministerstvu veřejných prací, že pojistná premie jest vždy včas zaplacena.
(7) Zmenší-li se složená jistota nebo vyčerpá-li se uspokojením nároků na náhradu škody podle tohoto zákona, jest jí ve lhůtě stanovené ministerstvem veřejných prací a nepřesahující čtyři neděle doplniti na původní částku.
(8) Vrácení této jistoty neb jejího zbytku povolí ministerstva veřejných prací na osvědčení, že proti termu, kdo ji složil, nejsou a vzhledem na promlčecí lhůty (§ 34) jíž nemohou býti uplatněny nároky na náhradu škody podle tohoto zákona, a není-li tu také jiných důvodů, jež vydaní její nedovalují.
§ 39.
(1) Úmluvou může býti předem vyloučeno neb obmezeno použití ustanovení § 32, odst. 1., lit. a) a odst. 2, vůbec, ustanovení § 32, odst. 1., lit. b) potud, pokud jde o nároky na náhradu z poškození věcí.
(2) Jinak jsou úmluvy, jimiž se předpisy tohoto oddílu v neprospěch poškozených předem vylučují neb omezují, neplatny.
§ 40.
Pro leteckou dopravu poštovních zásilek platí o náhradě škody zvláštní předpisy poštovní.
IX.
Cizozemská letadla.
§ 41.
(1) Cizinec, který v území československého státu chce držeti letadlo, musí to oznámiti ministerstvu veřejných prací a udati místo, kde má míti letadlo domovský přístav a předložiti doklad o tom, že letadlo je zapsáno v rejstříku státu, jehož jest státním příslušném, po případě, že jiným, předpisy tohoto státu stanoveným způsobem, jemu byla přiznána státní příslušnost (národnost) tohoto státu.
(2) Ministerstvo veřejných prací rozhodne o vydaní legitimace přihlížejíc k ustanovením mezinárodních smluv a řídíc se ustanovením 7, odst. 1.
(3) Povinnost oznamovati držení letadel nevztahuje se:
a) na koncesované podniky podle § 17, odst. 2., lit. a.) a b),
b) na majitele živnostenských podniků oprávněných let a vyráběti a jimi obchodovati, pokud je o letadla, sterá mají na skladě a kterým není přiznána žádná statní příslušnost (národnost).
(4) O zániku oprávnění k držení cizozemského letadla v území československého státu a domovského přístavu platí ustanovení §. 8 a 9. odst. 1. a 2.
§ 42.
Cizozemským letadlům vojenským, policejním a celním dovoleno jest létati ve:.státě československém jen se zvláštním a dočasným povolením zúčastněných ministerstev.
§ 43.
(1) Jiným cizozemským letadlům, pokud jím nejsou přiznány podle mezinárodních smluv pod podmínkami v nich stanovenými větší výpady, dovoliti lze létání v československém státě za těchto podmínek.
(2) Cizozemské letadla musí býti ve statě, jehož státní příslušnost (národnost) má, oprávněno létati a řízeno osobou k tomu oprav němu. Průkaz a tom podati jest osvědčením příslušného československého zahraničního zastupitelského úřadu. Není-li v dotyčném státě zavedena veřejná kontrola k zjištění způsobilostí letadel k létání a schopnosti osoby je řídící, a není-li průkaz a této způsobilostí a schopnosti podán také jiným způsobem tomuto zákonu vyhovujícím (§ 10. odst. 7. a § 12, odst. 4,), musí se letadlo i osoba je řídící podrobiti zkouškám podle §i§ 10 a 12 ve státě československém.
(3) Letadla musí býti opatřeno všemi značkami, které jsou předepsány na základě jeho státní příslušnost (národnosti).
(4) Dovolení udělují československé zahraniční zastupitelské úřady vydáním vstupního listu, který opatřiti si jest prve než letadlo překročí hranice československého státu. Úřady tyto vydají vstupní list opravňující cizozemské letadlo k létání v československém státě po dobu nejdéle 1.4 dní, byly-li podány průkazy v odst. 2, předepsané. Je-li, podle ustanovení odst. 2. nutno, aby letadlo a osoba je řídící se podrobily zkouškám ve státě československém, vydá úřad vstupní list opravňující jen k letu až do místa, kde zkoušky ty se mohou vykonati. Platnost vstupního listu může býti ministerstvem veřejných prací prodloužena. Vstupní list může býti z ohledu na veřejné zájmy odepřen, po případě odebrán.
(5) Jinak platí pro cizozemská letadla obdobně všecky předpisy platné pro československá letadla zapsaná v rejstříku (immatrikulovaná).
§ 44.
(1) Cizozemská letadla nemající oprávnění k létání v československém státě a sem zbloudila jsou povinna na dané znamení přistáti a podrobiti se prohlídce. Prokáže-li se, že překročení hranice jest omluvitelné a nebylo-li shledáno závad v ohledu veřejném, jest letadla povinno nejbližší předepsanou cestou (§ 3) opustiti československý stát. V opačném případě může ubýti letadlo až do rozhodnutí místně příslušného politického úřadu (administrativní vrchnost) prvé stolice, a tam kile je zřízen, státního policejního úřadu, zadlužena.
(2) K prohlídce a zadržení letadel povolány jsou mimo úřady uvedené v odst. 1. též úřadu a orgány uvedené v druhém odstavci §i 51; tyto jsou povinny výsledek prohlídky a opatření, které učinily, oznámiti hned příslušnému (odst. 1,) úřadu.
(3) Zadlužení letadla pozbývá účinností, nevydá-li tento úřad do 5 dnů rozhodnutí.
§ 45.
Cizozemské podniky, které provozují periodické lety pro dopravu osob a věcí, na určitých liniích ve státě československém bez přestání na jeho územ, potřebují k tomu povalení ministerstva veřejných prací, které rozhodne v dohadě se zúčastněnými ministerstvy.
X.
Ustanovení závěrečná.
§ 46.
(1) Kdo se chce po živnostensku zabývati praktickým výcvikem leteckého personálu, potřebuje k tomu povolení ministerstva veřejných prací. Povolení lze uděliti jen osobám, jež se vykáží odbornými znalostmi, praktickými zkušenostmi a osobní spolehlivostí. Ministerstva veřejných prací rozhodne o žádosti, vyslechnuvši zkušební komisi ustanovenou podle § 12 a přihlížejíc k potřebě.
(2) Povolení může býti odňato, vyjde-li na jevo, že výchova není spolehlivá.
(3) Povalení ministerstva veřejných prací je též třeba k pořádání jednotlivých leteckých produkcí a závodů.
§ 47.
Letadla a motory k nim potřebné vyráběti a opravovati, jimi obchodovati a dopravovati je z cizozemska do území československého státu za účelem držení neb odbytu dovoleno jest jen se zvláštním povolením, které uděluje ministerstvo obchodu v dohodě s ministerstvy veřejných prací a národní obrany, jímž přísluší v té věci též dozor.
§ 48.
(1) Osoby zaměstnané při letadlech držených v území československého státu (velitel, pilot, posádka) a při zařízeních sloužících letectví jsou podle právních předpisů o pojištění -dělníků proti úrazu pojištěny.
(2) Při letadlech řídí se místní příslušnost úrazové pojišťovny jejich domovským přístavem.
(3) Příslušnicí pojištěnce náležejícího k osobám zaměstnaným peří letadle (odst. 1,) mají nárok na úrazovou rentu pro pozůstalé také tenkrát, když se letadlo i s pojištěncem pohřešuje a od poslední zprávy oněm uplynulo šest měsíců, aniž došla hodnověrná zpráva, že pohřešovaný žije. Úrazová pojišťovna může však žádati, aby příslušnicí pojištěncovi, činící nárok na úrazovou rentu, složili před příslušným soudem přísahu, že o pohřešovaném neobdrželi jiných zpráv, než které pojišťovně oznámili. V případě tohoto odstavce platiti jest rentu počínajíc uplynutím 14 dnů od poslední zprávy o letadle. Nárok na rentu zaniká, prokáže-li se, že pojištěnec pokládaný za nezvěstného žije; v tom případě je úrazová pojišťovna oprávněna Požadovati vrácení vyplacených částek.
(4) Za podnikatele provozu pojištěním povinného pokládá se držitel letadla, pokud se týče majitel letecké provozovny.
(5) Za úrazy podnikové ve smyslu zákona o úrazovém pojištění, pokud jde o osoby zaměstnané při letadlech (odst. 1,) nepokládají se úrazy, které se udály při letech závodních a leteckých produkcích, jakož i při přípravách k nim (training).
(6) O úrazu přihodivším se za letu učiní po přistáná předepsané oznámení ve lhůtě pro to stanovené letec odpovědný v řízení letadla (§ 16), není-li mu to možno, zbylí členové posádky. Přistane-li letadlo v cizozemsku, nebo přihodí-li se úraz v cizozemsku mimo let, učiniti jest oznámení úrazové pojišťovně a československému zahraničnímu zastupitelskému úřadu, v jehož obvodu jest letadla. Tomuto úřadu náleží pak provésti vyšetřování úrazu.
(7) V soukromé smlouvy pojišťovací ve smyslu 61, b) zákona ze dne 28. prosince 1887, č. 1, ř. z. z roku 1888.o pojišťování dělníků pro případ úrazu (ve znění zákona ze dne 10. dubna 1919; č. 207 Sb. z. a n., kterým se mění zákony o úrazovém pojištění dělníků), pokud se týče ve smyslu 200 zákonného článku XIX/1907 a pojištění průmyslových a obchodních zaměstnanců pro případ nemoci a úrazu vstoupí úrazová pojišťovna, byly-li uzavřeny přede dnem 1. ledna 1925. Lhůta jednoho měsíce uvedená v § 200 zákonného článku XIX/1907 počíná dnem, kdy nabude tento zákon účinnosti.(§ 55, odst. 1,).
§ 49.
Ustanovení všeobecných trestních zákonů a řádů vztahující se ku železnicím a jejich zaměstnancům platí rovněž o letadlech a zařízeních sloužících letectví a jejich zřízencích.
§ 50.
(1) Přestupky tohoto zákona stíhají se, pokud nezakládají skutkové povahy činů trestných, náležejících k příslušností soudu, politickým úřadem (administrativní policejní vrchností) prvé stolice a taras, kde je zřízen, státním policejním úřadem pokutou od 50 Kč do 100,000 Kč nebo vězením (uzamčením) od 1 dne do 6 měsíců. V případě nedobytnosti nastoupí místa pokuty přiměřený trest vězení (uzamčená) nejvýše 6 měsíců.
(2) K trestnímu řízení příslušný jest onen úřad, v jehož obvodu má vinník, resp. odpovědná osoba své řádné bydliště, a jde-li o osoby, které takového bydliště v tuzemsku nemají, onen úřad, v jehož obvodu byl vinník přistižen.
(3) Pokuty připadají státu.
(4) Při opětném potrestání může býti nad to ministerstvem veřejných prací odňato navždy nebo na určitý čas oprávnění k držení letadla, letecká legitimace, koncese k provazování podniku, jakož i povolení letecké provozovny.
(5) Vstupní list (§ 43, odst. 4,) může býti úřadem, který vyřkl trest, již při prvním potrestání odňat.
(6) Právnické osoby a kolektivní útvary ručí za pokuty, uložené osobám, které jsou podle tohoto zákona případně podle všeobecných předpisů povolány je zastupovati. Ustanovení odst. 4, může proti ním použito býti jen, bylo-li s jím prve jíž pohroženo odnětím oprávnění tu uvedených nelze-li jim klásti za vinu, že neučinily opatření způsobilé k zabezpečení pořádku.
(7) V případech, ve kterých jest mezinárodními, smlouvami stanoveno, že při přestoupení určitých předpisů v jednom smluvním státě letadlem immatrikulovaným v jiném smluvním státu tento zruší platnost immatrikulačního certifikátu navždy nebo na určitý čas, náleží ministerstvu veřejných prací, aby opatření to, je-li přestupek prokázán, provedla co do československých letadel a odňalo držiteli navždy nebo na určitý čas osvědčení o zápisu do rejstříku (§ 28, odst. 2,).
§ 51.
(1) U výkonu trestní pravomocí a jiných spatření jsou úřady oprávněny zaříditi čeho třeba ku zajištění výsledku. Zejména mohou býti zadržena letadla a uzavřeny letecké provozovny. Také mohou úřady, vyžadují-li touha nutné důležité veřejné zájmy při zastavení provozu podniků uvedených v 17, odst. 2., lit. a.), c) a d), další provoz zaříditi, a to jde-li o opětné svévolné zastavení, i na útraty a nebezpečí majitele koncese.
(2) Předměty, které byly proti zákazu § 11, odst. 3, na letadlo vzaty, se zabaví a prodají ve prospěch státu. Ku zabavení jsou oprávněny také úřady bezpečnostní a bezpečnostní a celní orgány, jakož i orgány leteckých přístavů přístupných veřejnému létání, jež svá opatření ihned oznámí místně příslušnému úřadu. Tento rozhodne o zabavení a propadnutí.
§ 52.
(1) Do rozhodnutí a opatření politického úřadu (administrativní vrchnosti neb administrativní policejní vrchností) prvé stolíce, případně státního policejního úřadu lze si stěžovati k politickému úřadu druhé stolice a do rozhodnutí a opatření tohoto úřadu k ministerstvu veřejných prací. Ve věcech trestních rozhoduje politický úřad (administrativní policejní vrchnost) druhé stolice s konečnou platností.
(2) Do rozhodnutí a opatření zkušebních komisí jmenovaných v §§ 10 a 12 není stížnost přípustna.
§ 53.
Letadlům přelétajícím hranici státu jest zachovávati celní předpisy.
§ 54.
Ku podávání posudků ve věcech leteckých může se zříditi poradní sbor, jehož organisace se upraví vládním nařízením.
§ 55.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti počátkem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
(2) Ustanovení tohoto zákona platí také pro stávající již podniky a letecké provozovny, pro letadla již používaná, jích držitele a velitele (piloty). Jich zápis do rejstříku stane se ve lhůtě, kterou vyhlásí ministerstvo veřejných prací.
(3) Ustanovení VIII. oddílu nevztahují se na škody z událostí, které nastaly přede dnem účinnosti tohoto zákona.
(4) Ministerstvo sociální péče vyhlásí ve Sbírce zákonů a nařízení lhůtu, ve které jest podniky již stávající a podle § 48 do úrazové povinnosti pojistné vstupující ohlásiti u příslušné úrazové pojišťovny.
(5) Dnem uvedeným v odstavci 1, pozbývají platnosti dosavadní předpisy o letectví.
§ 56.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministru veřejných prací v dohodě s ministr vnitra, národní obrany, veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, sociální péče, spravedlnosti, průmyslu, obchodu a živosti, pošt a telegrafů, financí a zahraničních věci.
Václav Donát, v. r.,
předseda.
|
Dr. Šafařovič, v. r., |
Dr. Ot. Krouský, v. r., |
|
senátní tajemník. |
zapisovatel. |
Resoluce.
Vláda se vyzývá, aby působila všemožně, by mezinárodními smlouvami bylo zamezeno užívání vojenských letadel proti nekompatantům a proti zařízením, která nejsou určena pro válečnou akcí.